12.11.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 408/32
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. září 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal – Irsko) – Hampshire County Council v. C.E., N.E.
(Spojené věci C-325/18 PPU a C-375/18 PPU) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti - Mezinárodních únosy dětí - Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Článek 11 - Žádost o navrácení dítěte - Haagská úmluva ze dne 25. října 1980 - Návrh na prohlášení vykonatelnosti - Žaloba - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinné prostředky nápravy - Lhůta pro podání opravného prostředku - Usnesení o prohlášení vykonatelnosti - Výkon před doručením usnesení“)
(2018/C 408/42)
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
Court of Appeal
Účastníci původního řízení
Žalobce: Hampshire County Council
Žalovaní: C.E., N.E.
Za přítomnosti: Child and Family Agency, Attorney General
Výrok
1)
Obecná ustanovení kapitoly III nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 musí být vykládány v tom smyslu, že pokud je tvrzeno, že děti byly přemístěny protiprávně, rozhodnutí soudu členského státu, v němž měly tyto děti obvyklé bydliště, kterým bylo nařízeno navrácení těchto dětí a které následuje po rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti, může být v souladu s těmito obecnými ustanoveními prohlášeno za vykonatelné v hostitelském členském státě.
2)
Článek 33 odst. 1 nařízení č. 2201/2003, nahlížený ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, brání výkonu rozhodnutí soudu členského státu, kterým bylo nařízeno ustanovení poručníka pro děti a jejich navrácení a které bylo prohlášeno za vykonatelné v dožádaném členském státě před tím, než bylo doručeno prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí dotčeným rodičům. Článek 33 odst. 5 nařízení č. 2201/2003 musí být vykládán v tom smyslu, že lhůta pro podání opravného prostředku stanovená v tomto ustanovení nemůže být prodloužena rozhodnutím soudu, k němuž byl podán návrh na zahájení řízení.
3)
Nařízení č. 2201/2003 musí být vykládáno v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, nebrání tomu, aby soud členského státu přijal zajišťovací opatření ve formě soudního příkazu směřujícího proti orgánu veřejné moci tohoto jiného členského státu, kterým se tomuto orgánu zakazuje, aby zahájil řízení o osvojení dětí před soudy dotčeného druhého členského státu, na jehož území děti pobývají, nebo v něm pokračoval.
(1) Úř. věst. C 249, 16.7.2018
Úř. věst. C 268, 30.7.2018.
Full & Egal Universal Law Academy