7.5.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 161/23
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo no 8 de Madrid (Španělsko) dne 13. února 2018 – Domingo Sánchez Ruiz v. Comunidad de Madrid (Servicio Madrileño de Salud)
(Věc C-103/18)
(2018/C 161/27)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado Contencioso-Administrativo no 8 de Madrid
Účastníci původního řízení
Žalobce: Domingo Sánchez Ruiz
Žalovaný: Comunidad de Madrid (Servicio Madrileño de Salud)
Předběžné otázky
1)
Lze situaci popsanou v projednávané věci (kdy zaměstnavatel ve veřejném sektoru nedodržuje lhůty stanovené právní úpravou a tak opakovaně uzavírá pracovní smlouvy na dobu určitou nebo udržuje jejich dočasnou povahu tím, že upravuje postavení zaměstnanců změnou jejich postavení z příležitostného na dočasného či náhradního zaměstnance) považovat za nezákonné jednání spočívající v opakovaném obnovování pracovních smluv, a tedy za situaci popsanou v ustanovení 5 rámcové dohody, která je přílohou směrnice 1999/70/ES (1)?
2)
Lze rámcovou dohodu o pracovních poměrech na dobu určitou, která je přílohou směrnice Rady 1999/70/ES, vykládat ve vztahu k zásadě efektivity vykládat v tom smyslu, že je brání vnitrostátním procesním předpisům, které od zaměstnance na dobu určitou vyžadují aktivní podání námitek či žaloby (týkající se všech opakovaných změn postavení a propuštění), přičemž pouze při splnění tohoto předpokladu je zaměstnanec chráněný směrnicí Společenství a může uplatňovat práva přiznaná unijním právním řádem?
3)
S ohledem na skutečnost, že potřeba obsadit ve veřejném sektoru a při výkonu základních služeb neobsazená pracovní místa a pracovní místa volná z důvodu pracovní neschopnosti či dovolené (…) je v podstatě „trvalá“, a je tedy třeba vymezit pojem „objektivní důvod“ pro uzavírání smluv na dobu určitou:
a.
Lze mít za to, že je v rozporu se směrnicí 1999/70/ES [ustanovení 5 odst. 1 písm. a)] a že tedy neexistuje objektivní důvod k tomu, aby se zaměstnancem byly opakovaně uzavírány po sobě jdoucí smlouvy na dobu určitou, v situaci, kdy pracuje každý či téměř každý den v roce na základě po sobě jdoucích a opakovaných jmenování/přijetí, které stabilně po sobě následují v průběhu řady let, přičemž jsou vždy splněny důvody pro přijetí zaměstnance?
b.
Musí být považována za trvalou a nikoli dočasnou potřeba, která jako taková nezakládá „objektivní důvod“ podle ustanovení 5 odst. 1 písm. a), na základě výše uvedených kritérií; jinými slovy z existence mnoha jmenování a přijetí v průběhu řady let, jakož i z existence systémové chyby, která se projevuje procentním podílem zaměstnanců na dobu určitou v dotčeném odvětví (a/nebo) tím, že je tato potřeba zpravidla pokrývána dočasnými zaměstnanci, takže se stávají stabilní a zásadní součástí rozvoje veřejné služby?
c.
Nebo lze mít za to, že pro určení časového limitu je v zásadě třeba pouze řídit se doslovným výkladem předpisu, který upravuje využívání dočasných zaměstnanců a který stanoví, že zaměstnance lze jmenovat z důvodů nezbytnosti, naléhavosti či pro účely rozvoje programů dočasné, přechodné či mimořádné povahy; stručně řečeno, že k existenci objektivního důvodu musí využití dočasného zaměstnance nastat za uvedených výjimečných okolností, přičemž se tak nestává a dochází tedy ke zneužití, když takové využití není konkrétní, příležitostné či náhodné?
4)
Lze v souladu s rámcovou dohodou, která je přílohou směrnice 1999/70/ES, považovat za objektivní důvod pro přijetí a opakované obnovení smlouvy na dobu určitou specialistů v oboru informačních technologií, důvody nezbytnosti, naléhavosti či důvody rozvoje programů dočasné, přechodné či mimořádné povahy, pokud uvedení zaměstnanci veřejné správy vykonávají trvale a stabilně činnosti, které jsou charakteristické pro zaměstnance na dobu neurčitou, aniž by Administración jako zaměstnavatel stanovila maximální limity pro tato jmenování, splnil zákonné povinnosti obsadit tato pracovní místa zaměstnanci na dobu neurčitou, nebo stanovil jakékoli rovnocenné opatření k zabránění a předcházení zneužívání po sobě jdoucích smluv na dobu určitou, takže IT specialisté zaměstnaní na dobu určitou poskytují služby po dobu, která v projednávané věci dosahuje nepřerušené doby 17 let?
5)
Je s rámcovou dohodou o pracovních poměrech na dobu určitou, která je přílohou přílohu směrnice Rady 1999/70/ES, a výkladem Soudního dvora Evropské unie, slučitelná judikatura Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) v rozsahu, v němž bez zohlednění dalších kritérií stanoví existenci objektivního důvodu jmenování odkazem na jeho dočasnou povahu, či konstatuje nemožnost porovnání s kariérním úředníkem s ohledem na odlišný právní režim, systém přístupu k zaměstnání či samotnou neomezenou dobu zaměstnání kariérních úředníků a dočasnost zaměstnání na dobu určitou?
6)
Má v situaci, kdy vnitrostátní soud konstatoval zneužití opakovaného uzavírání po sobě jdoucích smluv na dobu určitou ze strany Servicio Madrileño de Salud (dále jen „SERMAS“) s cílem pokrýt trvalé a strukturální potřeby poskytování služeb zaměstnanců na dobu neurčitou a kdy ve vnitrostátním právním řádu neexistuje žádné účinné opatření pro potrestání takového zneužívání a odstranění následků porušení předpisu Společenství, být ustanovení 5 rámcové dohody, která je přílohou směrnice 1999/70/ES, vykládána v tom smyslu, že požaduje, aby vnitrostátní soud přijal účinné a odrazující opatření k zajištění potřebného účinku rámcové dohody a tím potrestal takové zneužití a odstranil následky porušení unijního předpisu, a zároveň neuplatnil vnitrostátní právní úpravu, která tomu brání?
V případě kladné odpovědi a jak uvádí bod 41 rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. září 2016 ve věcech C-184/15 a C-197/15 (2):
Je v souladu s cíli směrnice 1999/70/ES, jako opatření k zabránění a potrestání zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou a k odstranění následků porušení unijního práva, přeměna dočasného/příležitostného/náhradního pracovního poměru na trvalý pracovní poměr, ať už jmenováním stálého zaměstnance veřejné správy či zaměstnance veřejné správy na dobu neurčitou se stejnou stabilitou zaměstnání jakou mají srovnatelní stálí zaměstnanci?
7)
Lze v případě zneužití opakovaného uzavírání dočasných pracovních smluv přeměnu dočasného pracovního poměru na trvalý či stálý pracovní poměr vykládat v tom smyslu, že splňuje cíle směrnice 1999/70/ES a její rámcové dohody, pouze pokud dočasný zaměstnanec dotčený zneužitím získá stejné pracovní podmínky jako stálý zaměstnanec (ve věcech sociálního zabezpečení, kariérního postupu, obsazování volných pracovních míst, odborného vzdělávání, dovolené, služebního postavení, licencí a povolení, pasívních práv a ukončení pracovního poměru, jakož i účasti ve výběrových řízeních organizovaných za účelem obsazení volných pracovních míst a kariérního postupu) na základě zásady stability a neodvolatelnosti, se všemi právy a povinnostmi v režimu rovnosti se stálými zaměstnanci v oboru informačních technologií?
8)
Vyžaduje právo Společenství za výše popsaných okolností soudní přezkum pravomocných rozhodnutí soudů či správních orgánů, pokud jsou splněny čtyři podmínky stanovené v rozsudku ze dne 13. ledna 2004, Kühne & Heitz NV (3): 1) Podle španělského práva má Administración a soudy mají pravomoc přezkumu, avšak s omezeními, která jej značně ztěžují či znemožňují; 2) Dotčené rozhodnutí se stalo konečným v důsledku rozsudku vnitrostátního soudu rozhodujícího v posledním stupni; 3) Uvedený rozsudek je s přihlédnutím k následné judikatuře Soudního dvora založen na nesprávném výkladu práva Společenství, který byl přijat, ačkoli nebyla Soudnímu dvoru podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce; 4) Dotyčná osoba se obrátila na správní orgán neprodleně poté, co se dozvěděla o uvedené judikatuře?
9)
Mohou a musí vnitrostátní soudy, jako soudy Evropské unie zajišťující přímý účinek unijního práva v členských státech, požadovat od správních orgánů a ukládat jim, aby v rámci svých příslušných povinností přijaly opatření potřebná k odstranění vnitrostátních právních předpisů, které jsou neslučitelné s unijním právem obecně, a zejména se směrnicí 1999/70/ES a její rámcovou smlouvou?
(1) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).
(2) Rozsudek ze dne 14. září 2016, Martínez Andrés a Castrejana López (C-184/15 a C-197/15, EU:C:2016:680).
(3) Rozsudek ze dne 13. ledna 2004, Kühne & Heitz (C-453/00, EU:C:2004:17).
Full & Egal Universal Law Academy