Věc C-128/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hanseatisches Oberlandesgericht Hamburg (Německo) dne 16. února 2018 – Trestní řízení proti Dumitru-Tudorovi Dorobantovi
C2682018CS1720120180216CS0023172182
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hanseatisches Oberlandesgericht Hamburg (Německo) dne 16. února 2018 – Trestní řízení proti Dumitru-Tudorovi Dorobantovi
(Věc C-128/18)2018/C 268/23Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Hanseatisches Oberlandesgericht Hamburg
Účastníci původního řízení
Generalstaatsanwaltschaft Hamburg
proti
Dumitru-Tudorovi Dorobantovi
Předběžné otázky
1.
Jaké minimální požadavky musí být kladeny na vězeňské podmínky v kontextu rámcového rozhodnutí ( 1 ) v souladu s článkem 4 Listiny?
a.
Je z pohledu unijního práva zejména stanovena „absolutní“ minimální hranice ohledně velikosti vězeňské cely, při jejímž nedodržení se vždy jedná o porušení článku 4 Listiny?
i.
Je při určení individuální části vězeňské cely rozhodující, zda se jedná o samostatnou nebo společnou celu?
ii.
Je při výpočtu velikosti vězeňské cely nutno odečíst plochu, kterou zabírá nábytek (postel, skříň atd.?
iii.
Jaké stavební podmínky jsou ohledně vězeňských podmínek slučitelných s unijním právem příp. relevantní? Jaký význam má příp. přímý (nebo jen nepřímý) přístup k sanitárním či jiným prostorám z vězeňské cely a zásobování studenou a teplou vodou, topením, osvětlením atd.?
b.
Jakou roli hrají při hodnocení různé „režimy výkonu vazby“, konkrétně různé doby vycházek a různá míra svobody pohybu v rámci věznice?
c.
Smí být – jak to učinil senát ve svých rozhodnutích o povolení vydání – zohledněny také právní a organizační vylepšení ve vystavujícím členském státu (zavedení ombudsmana, zavedení soudů vykonávajících dohled nad výkonem trestu, atd.)?
2.
Podle jakých měřítek mají být hodnoceny vězeňské podmínky z pohledu základních unijních práv? Nakolik ovlivňují tato měřítka výklad pojmu „skutečné nebezpečí“ ve smyslu judikatury Soudního dvora ve věci Aranyosi a Căldăraru?
a.
Jsou justiční orgány vykonávajícího členského státu v tomto smyslu oprávněny provádět obsáhlou kontrolu vězeňských podmínek ve vystavujícím členském státu nebo se musí omezit na „evidenční kontrolu“?
b.
Pokud Soudní dvůr v odpovědi na první předkládanou otázku dospěje k závěru, že unijní právo stanoví „absolutní“ požadavky na vězeňské podmínky: Znamenalo by nedosažení těchto minimálních podmínek „překážku ve zvažování“ v tom smyslu, že by se vždy jednalo o „skutečné nebezpečí“ zakazující vydání, nebo smí vykonávající členský stát jednat dle svého uvážení? Smí být přitom zohledněna hlediska, jako je zachování vnitroevropského systému právní pomoci, funkčnost evropského trestního soudnictví nebo zásady vzájemné důvěry a vzájemného uznávání?
( 1 ) – Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy