Věc C-139/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. února 2018 CJ proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 13. prosince 2017 ve věci T-602/16, CJ v. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
C2112018CS910120180221CS001291102
Kasační opravný prostředek podaný dne 21. února 2018 CJ proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 13. prosince 2017 ve věci T-602/16, CJ v. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
(Věc C-139/18 P)2018/C 211/12Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: CJ (zástupce: V. Kolias, Δικηγόρος)
Další účastník řízení: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil v plném rozsahu rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2017 ve věci T-602/16, CJ v. ECDC (EU:T:2017:893);
—
v důsledku toho zrušil hodnotící posudek ze dne 21. září 2015, bude-li kasační opravný prostředek prohlášen za opodstatněný;
—
uložil ECDC náhradu veškerých nákladů řízení v prvním stupni i řízení o kasačním opravném prostředku.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel čtyři důvody:
1.
První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:
—
nesprávně vyložil čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 3 odst. 3 prováděcích pravidel ECDC č. 20, na základě čehož dospěl k závěru, že v takových případech jako v projednávané věci nemusí být odvolacím hodnotitelem předseda správní rady,
—
dopustil se nesprávného právního posouzení skutkového stavu, když rozhodl, že bylo každopádně nepravděpodobné, aby předseda správní rady rozhodl ve prospěch navrhovatele,
—
nesprávně vyložil argument, že podřízený hodnotitele nemůže být odvolacím hodnotitelem, protože mu schází nezbytná nezávislost na hodnotiteli.
2.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:
—
nesprávně vyložil čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 3 a 4 prováděcích pravidel ECDC č. 20, na základě čehož dospěl k závěru, že hodnotitel může opomenout cíle a ukazatele výkonnosti stanovené zaměstnanci v předchozím hodnotícím období,
—
podpůrně se dopustil nesprávného právního posouzení skutkového stavu, když shledal, že hodnotitel náležitě zvážil cíle a ukazatele výkonnosti.
3.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:
—
nesprávně vyložil pojem „pohovor“ ve smyslu čl. 8 odst. 9 prováděcích pravidel ECDC,
—
podpůrně se dopustil nesprávného právního posouzení, když jako hodnotící „pohovor“ kvalifikoval situaci na straně ECDC, kdy si spolupodepisující úředník pouze vyžádá od zaměstnance dokument, který již má k dispozici, zašle z mobilního telefonu zaměstnanci otázku „Které aspekty hodnocení výkonnosti považujete za nesprávné?“ a nepoloží žádnou další otázku poté, co zaměstnanec věcně odpověděl a nabídl další, podrobnější informace, bude-li je hodnotící úředník požadovat.
4.
Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:
—
nesprávně vyložil článek 22a služebního řádu, když v podstatě shledal, že i když zaměstnanec poukazuje in tempore non suspecto na vadné finanční řízení, předloží o něm alespoň neúplný důkaz a tato tvrzení jsou pravdivá, je agentura oprávněna postupovat tak, že jeho roční výkonnost vyhodnotí tytéž osoby, kterých se jeho tvrzení týkají,
—
podpůrně se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že navrhovatelovy argumenty nebyly učiněny in tempore non suspecto ani nejsou pravdivé či podložené důkazy a že úředníci, kterých se tvrzení týkala, mohli přesto neutrálně vyhodnotit navrhovatelovu výkonnost.
Full & Egal Universal Law Academy