17.12.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 455/22
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia n.o 3 bis de Albacete (Španělsko) dne 2. října 2018 – Dlužníci v. Globalcaja, S. A.
(Věc C-617/18)
(2018/C 455/32)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado de Primera Instancia n.o 3 bis de Albacete
Účastníci původního řízení
Žalobce: Dlužníci
Žalovaná: Globalcaja, S. A.
Předběžné otázky
1)
Vylučuje účinek „nezávaznosti“ podle čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13 (1) možnost, aby podnikatel a spotřebitel prostřednictvím soukromoprávní smlouvy zmírnili klauzuli, která nesplňuje požadavek na jasnou a srozumitelnou formulaci čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice, ať snížením částky požadované podle uvedené klauzule, nebo nahrazením klauzule jinou – pro spotřebitele méně nevýhodnou – klauzulí?
Byla by odpověď na uvedenou otázku jiná, pokud by zmírnění spadalo do rámce smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a podnikatelem, jejímž účelem je právě mimosoudně urovnat spor týkající se možného nedostatku transparentnosti klauzule, která nebyla individuálně sjednána, obsažené ve smlouvě mezi nimi uzavřené dříve?
2)
Má být čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13 vykládán v tom smyslu, že pojmy „hlavní předmět smlouvy“ a „přiměřenost ceny a odměny na straně jedné [a] služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé“ zahrnují dvě klauzule obsažené ve smlouvě, která nebyla sjednána individuálně mezi podnikatelem a spotřebitelem, v nichž se jednak zmírňuje klauzule obsažená ve smlouvě mezi nimi uzavřené dříve, nahrazením jinou – pro spotřebitele méně nevýhodnou – klauzulí, a jednak se spotřebitel vzdává práva soudně či mimosoudně řešit případný nedostatek transparentnosti uvedené klauzule a účinků z toho plynoucích?
3)
Má být v případě kladné odpovědi na předchozí otázku článek 4 směrnice 93/13 vykládán v tom smyslu, že „povaha zboží nebo služeb, pro které byla smlouva uzavřena“ a „[odvolání] na dobu uzavření smlouvy s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy“ mohou být zohledněny pouze při posouzení zneužívající povahy klauzule, která se nevztahuje na vymezení hlavního předmětu smlouvy? Nebo naopak, mají být tato kritéria zohledněna při posouzení klauzule, která odkazuje na hlavní předmět smlouvy, na kterou se odkazuje v čl. 4 odst. 2?
4)
Je v případě kladné odpovědi na otázku 2 slučitelná s čl. 4 odst. 2 směrnice — konkrétně s požadavky na jasnou a srozumitelnou formulaci —, vnitrostátní judikatura, která ohledně smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem, která nebyla individuálně sjednána a kterou se zmírňuje uplatňování klauzule obsažené ve smlouvě mezi nimi dříve uzavřené, nepovažuje za nezbytné, aby podnikatel informoval spotřebitele o možném nedostatku transparentnosti uvedené klauzule, neboť kritéria nedostatku transparentnosti vnitrostátní judikatura považuje za všeobecně známé?
5)
Má být v případě kladné odpovědi na otázku 2 vykládán čl. 4 odst. 2 směrnice v tom smyslu, že vzdání se – ze strany spotřebitele – nároku soudně či mimosoudně řešit možný nedostatek transparentnosti klauzule, která nebyla sjednána individuálně, splňuje požadavek „jasné a srozumitelné formulace“ pouze v případě, že podnikatel předem informoval spotřebitele o konkrétních právech, kterých se vzdává, a zejména o konkrétní částce, jejíhož vymáhání se tím vzdává?
(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).