EUR-Lex -  62018CN0775 - CS

25.3.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 112/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Halle (Německo) dne 10. prosince 2018 – VM v. Land Sachsen-Anhalt

(Věc C-775/18)

(2019/C 112/25)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Halle

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: VM

Žalovaná: Land Sachsen-Anhalt

Předběžné otázky

1)

Je dodatečné procentuální zvýšení v rámci systému odměňování diskriminujícího na základě věku novou diskriminací, pokud procentuální sazba zvýšení je pro všechny stupně jedné platové třídy stejně vysoká, a proto se sice změní absolutní, nikoli však relativní odstup mezi diskriminovanými a nediskriminovanými?

2)

Pokud bude odpověď na první otázku kladná, je takové procentuální zvýšení v rámci všech věkových kategorií odůvodněné, pokud je toto zvýšení založeno na tom, že původní plat je nižší než minimum stanovené Ústavou členského státu?

3)

Brání evropské právo, zejména článek 9 směrnice 2000/78/ES (1), právní úpravě, podle níž nárok na náhradu škody za odměňování diskriminující na základě věku vzniká po dvou měsících, pokud

—

lhůta začíná plynout vyhlášením rozsudku ze dne 8. září 2011, C-297/10 a C-298/10, ECLI:EU:C:2011:560 (Hennigs a Mai), i když se na dotčenou osobu nevztahuje kolektivní smlouva spolkových úředníků, nýbrž její osobní situace odpovídá situaci v rozsudku ze dne 19. června 2014, C-501/12 až C-506/12, C-540/12 a C-541/12, ECLI:EU:C:2014:2005 (Specht),

—

s výše uvedeným rozsudkem se dotčení úředníci a soudci (zaměstnanci) mohou seznámit pouze z obecných veřejných pramenů,

—

úřady (zaměstnavatelé) po vydání výše uvedeného rozsudku odmítly, že by bylo možné jej použít na úředníky a v tomto ohledu zpochybnily existenci diskriminace na základě věku, přičemž tento právní názor bylo možné alespoň částečně zveřejnit,

—

judikatura správních soudů v prvním stupni v rámci uvedené lhůty a rovněž poté do vyhlášení rozsudku Specht existenci diskriminace na základě věku většinou odmítala,

—

judikatura soudů vyššího stupně v této lhůtě neexistovala a první rozhodnutí soudu nejvyššího stupně bylo přijato teprve po vydání rozsudku Specht,

—

ve služebním poměru úředníků nebo soudců (pracovní poměr) platí prekluzivní lhůty v případě náhrady zvláštních nákladů a takové lhůty nejsou kratší než šest měsíců,

—

na nároky na plat (odměnu za práci) se vztahuje tříletá promlčecí lhůta, která začíná běžet na konci roku, v němž se stal nárok splatným a oprávněný o nároku věděl nebo alespoň musel vědět, v opačném případě plyne desetiletá promlčecí lhůta,

—

vnitrostátní nároky na plat (odměnu za práci), které nejsou stanoveny zákonem, se musí uplatnit včas, tj. v rámci finančního roku, za který se uplatňují?

4)

Má vliv na odpověď na třetí otázku skutečnost, že právní stav je nejasný či zmatečný?

5)

Je pro zahájení plynutí prekluzivní lhůty dostačující, pokud okruh znevýhodněných osob ví o rozdílném zacházení nebo musí vědět i o důvodu rozdílného zacházení, tedy o rozlišovacím kritériu?

(1)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16).

Full & Egal Universal Law Academy