30.4.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 152/40
Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Wehrheim v. ECB
(Věc T-100/18)
(2018/C 152/49)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Christine Wehrheim (Offenbach, Německo) (zástupce: N. De Montigny, advokát)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
1.
zrušil:
—
rozhodnutí ze dne 3. července 2017 o zamítnutí návrhu na náhradu újmy utrpěné z důvodu zrušení jejího [příspěvku za práci v zahraničí] (který byl podán dne 10. května 2017);
—
popřípadě rozhodnutí ze dne 21. prosince 2017 o výslovné zamítnutí jejího odvolání (podaného dne 3. září 2017) proti tomuto rozhodnutí;
2.
uložil žalované zaplacení náhrady, kterou žalobkyně uplatňovala prostřednictvím svých návrhů:
—
rozdíl v platu po dobu, kdy bude zaměstnána u orgánu na základě smlouvy stálého zaměstnance, ve výši 700,53 eur měsíčně od dubna 2017;
—
dodatečné náklady na stěhování ve výši 1 000 eur, nad rámec již schválených nákladů ve výši 1 079,10 eur;
—
psychickou újmu, kterou utrpěla, ve výši 2 000 eur;
—
všechny výše uvedené částky navýšené o zákonné úroky do úplného zaplacení;
3.
uložil žalované náhradu všech nákladů tohoto řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalovaná administrativa nesplnila své povinnosti tím, že nerespektovala povinnost postupovat s řádnou péčí, řádné administrativy a pomoci a vytvořila očekávání, která se jeví v případě žalobkyně jako nerealizovatelné a spočívající v přiznání příspěvku za práci v zahraničí, třebaže původně nesplňovala podmínky vyžadované pro tyto účely služebním řádem. Toto pochybení jí podle jejího názoru způsobilo újmu, která má přímou příčinnou souvislost s nesplněním povinnosti orgánem.
Full & Egal Universal Law Academy