28.5.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 182/26
Žaloba podaná dne 23. března 2018 – VQ v. ECB
(Věc T-203/18)
(2018/C 182/31)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: VQ (zástupce: G. Cahill, Barrister)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil na základě článku 263 SFEU rozhodnutí Evropské centrální banky SNC-2016-0026 ze dne 14. března 2018,
—
určil na základě článku 277 SFEU, že čl. 18 odst. 6 nařízení o jednotném mechanismu dohledu (1) je protiprávní, a z toho důvodu uvedené rozhodnutí zrušil, a
—
uložil ECB náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z toho, že ECB porušila čl. 18 odst. 1 nařízení o jednotném mechanismu dohledu a čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie uložením peněžité správní sankce na základě právního rámce založeného na unijním a vnitrostátním právu postrádajícím přímý účinek.
—
Žalobkyně tvrdí, že její zpětné odkupy vlastních akcií v době od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2015 nelze považovat za odporující čl. 77 písm. a) a článku 78 nařízení č. 575/2013 (2), neboť bezpečnostní kapitálová rezerva nebyla do 1. ledna 2016 v platnosti ani nebyla stanovena.
—
V rozsahu, v němž rozhodnutí ECB vychází z pravidel upravujících bezpečnostní kapitálovou rezervu podle směrnice 2013/36 (3), která nebyla do 1. ledna 2016 v platnosti ani nebyla stanovena, žalobkyně tvrdí, že ECB uložila peněžitou správní sankci bez přímo použitelné normy unijního a vnitrostátního práva.
—
Napadené rozhodnutí tedy porušuje čl. 18 odst. 1 nařízení o jednotném mechanismu dohledu a zejména zásadu legality zakotvenou v čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB porušila čl. 132 odst. 1 písm. b) nařízení č. 468/2014 (4), když nařídila neanonymní zveřejnění peněžité správní pokuty.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že čl. 18 odst. 6 nařízení o jednotném mechanismu dohledu je protiprávní a v rozporu s čl. 263 šestým pododstavcem SFEU a článkem 47 Listiny základních práv, neboť ukládá povinnost zveřejnit peněžitou správní pokutu bez ohledu na to, že má žalobkyně v úmyslu podat žalobu k Tribunálu ve lhůtě stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU.
—
Zavedením takové normy, jakou je čl. 18 odst. 6 nařízení o jednotném mechanismu dohledu, Rada připravuje žalobce, který má v úmyslu podat žalobu proti rozhodnutí o neposkytnutí anonymity v případě peněžité správní sankce, o dvouměsíční lhůtu stanovenou v čl. 263 šestém pododstavci SFEU.
—
Napadené ustanovení se odchyluje od dvouměsíční lhůty pro podání žaloby na neplatnost a poskytuje ECB jednostranné oprávnění určit, kdy musí úvěrová instituce podat žalobu.
—
Zatímco má ECB pravomoc zveřejnit peněžitou správní sankci, musí dotyčná úvěrová instituce podat žalobu před rozhodnutím ECB o zveřejnění sankce. Tato situace způsobuje úvěrové instituci nepřiměřenou nejistotu, která může omezit její možnost podat žalobu a v konečném důsledku porušuje její základní právo na účinnou právní ochranu.
—
V důsledku toho je čl. 18 odst. 6 nařízení o jednotném mechanismu dohledu v rozporu s čl. 263 šestým pododstavcem SFEU a článkem 47 Listiny základních práv.
—
Vzhledem k tomu, že ECB připravila žalobkyni o její právo na účinnou právní ochranu, musí být napadené rozhodnutí zrušeno.
(1) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63)
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2013, L 176, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. 2013, L 176, s. 338).
(4) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (ECB/2014/17) (Úř. věst. 2014, L 141, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy