Věc T-307/18: Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals v. Komise
C2402018CS5510120180516CS0064551551
Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals v. Komise
(Věc T-307/18)2018/C 240/64Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals Co. Ltd (Huzhou City, Čína) (zástupci: K. Adamantopoulos a P. Billiet, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/330 ze dne 5. března 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně; a
—
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise přijala nařízení č. 2018/330 způsobem, který z věcného hlediska porušuje právo žalobkyně na obhajobu v rozporu s čl. 3 odst. 2, čl. 16 odst. 1, čl. 19 odst. 2 a 4, čl. 20 odst. 2, čl. 20 odst. 4, čl. 21 odst. 5 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, jakož i články 3.1, 5.3, 6.1, 6.1.2, 6.2, 6.4, 6.5.1., 6.6 a 6.9 antidumpingové dohody WTO.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, když pro výpočet běžné hodnoty ve vztahu k žalobkyni použila v rozporu s čl. 1 odst. 2 a 3, čl. 2 odst. 1 a 7 a čl. 11 odst. 9 nařízení č. 2016/1036, jakož i s články 2.2 a 6.10.1 antidumpingové dohody WTO metodu srovnatelné země. Komise použití čl. 2 odst. 7 nařízení č. 2016/1036 ve vztahu k žalobkyni nijak neodůvodnila.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, když v rozporu s čl. 2 odst. 2, 5 a 6, čl. 6 odst. 7 a 8 a čl. 16 odst. 1 nařízení č. 2016/1036, jakož i s články 2.2.1.1, 2.2.2, 2.4 a 2.6. antidumpingové dohody WTO přijala nesprávný číselný kód dotčeného výrobku (PCN).
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, protože použitá metodologie v rozporu s čl. 1 odst. 4, čl. 2 odst. 6, 10 a 11, čl. 17 odst. 1 a 2 a čl. 18 odst. 3 nařízení č. 2016/1036, jakož i články 2.2, 2.2.2, 2.4, 2.4.2, 2.6, 3.6 a 9.2 antidumpingové dohody WTO zkreslila z věcného hlediska dumpingové rozpětí žalobkyně.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, když v rozporu s čl. 1 odst. 1, 2 a odst. 3, čl. 2 odst. 12, čl. 2 odst. 9, čl. 3 odst. 2, 3, 6, 7 a 9 a čl. 11 odst. 1 nařízení č. 2016/1036, jakož i s články 1, 2.1, 2.4.2, 3.1, 3.5, 3.7 a 9.3 antidumpingové dohody WTO konstatovala existenci újmy, jakož i pravděpodobnost obnovy újmy a neověřila existenci příčinné souvislosti.
Full & Egal Universal Law Academy