Věc T-345/18: Žaloba podaná dne 1. června 2018 – BNP Paribas v. ECB
C2682018CS4320120180601CS0053432442
Žaloba podaná dne 1. června 2018 – BNP Paribas v. ECB
(Věc T-345/18)2018/C 268/53Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: BNP Paribas (Paříž, Francie) (zástupci: A. Gosset-Grainville, M. Trabucchi a M. Dalon, advokáti)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil částečně rozhodnutí ECB č. ECB-SSM-2018-FRBNP-17 ze dne 26. dubna 2018 v rozsahu, v němž nařizuje odpočet neodvolatelných platebních příslibů upsaných u Jednotného fondu pro řešení krizí, vnitrostátních fondů pro řešení krizí a systémů pojištění vkladů z kmenového kapitálu tier 1, na individuálním, subkonsolidovaném nebo konsolidovaném základě, a zejména odstavce 9.1, 9.2 a 9.3;
—
uložil ECB náhradu veškerých nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z neexistence právního základu. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že sporné rozhodnutí vytváří nové obecně závazné pravidlo, které jednoznačně překračuje právní rámec, kterým se řídí výkon obezřetnostního dohledu ze strany žalované.
Žalovaná kromě toho tím, že přijala rozhodnutí bez předchozí analýzy rizika solventnosti a likvidity a bez přihlédnutí k rizikovému profilu žalobkyně, překročila pravomoci stanovené čl. 4 odst. 1 písm. f) a článkem 16 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63) (dále jen „nařízení o SSM“).
Žalobkyně má konečně za to, že čl. 16 odst. 1 písm. c) nařízení o SSM neumožňuje ECB jednat, aby si zajistila „lepší informace o rizicích“, a že čl. 4 odst. 1 písm. f) a čl. 16 odst. 2 písm. d) nařízení o SSM nedovolují přijetí obezřetnostních opatření v souvislosti s podrozvahovými položkami.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení v tom, že žalovaná nesprávně vyložila předpisy Společenství zavádějící možnost úvěrových institucí využít neodvolatelné platební přísliby (dále jen „NPP“) za účelem splnění části jejich závazků vůči fondům pro řešení krizí a systémům pojištění vkladů. Napadené rozhodnutí je v rozporu s cíli a účelem použitelných pravidel, jelikož nerespektuje záměr normotvůrce projevený zavedením těchto nástrojů. Rozhodnutí tak zbavuje dotčená ustanovení užitečného účinku.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, jelikož nařízení odpočtu NPP z vlastních zdrojů je nepřiměřené a není nezbytné s ohledem na čistě hypotetické a již kryté riziko. Podle žalobkyně je toto opatření nepřiměřené vzhledem k cíli stanovenému samotnou ECB, kterým je „poskytnout odpovídající informace o finančních rizicích“.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a z porušení zásady řádné správy. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná tím, že se rozhodla použít nástroj (odpočet kmenového kapitálu) zjevně nepřiměřený cíli, o jehož dosažení usiluje (poskytnout odpovídající informace o rizicích), porušila zásadu řádné správy, jelikož z vlastního posouzení nevyvodila odpovídající důsledky.
Full & Egal Universal Law Academy