10.12.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 445/20
Žaloba podaná dne 28. září 2018 – ZL v. EUIPO
(Věc T-596/18)
(2018/C 445/25)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: ZL (zástupce: E. Fontes Vila, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí výběrové komise otevřeného výběrového řízení EUIPO/AD/01/17 ze dne 1. prosince 2017, kterým se určují výsledky žalobkyně v této soutěži, a potvrzuje, že nebyla zapsána na „seznam“ úspěšných kandidátů;
—
podpůrně zrušil následná související rozhodnutí: zaprvé, rozhodnutí výběrové komise ze dne 7. března 2018, kterým se odpovídá na žádost žalobkyně o přezkum a potvrzuje rozhodnutí ze dne 1. prosince 2017; zadruhé, rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 27. června 2018, kterým se zamítá stížnost žalobkyně ze dne 7. června 2018 a potvrzuje rozhodnutí ze dne 1. prosince 2017;
—
uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z nedostatečného právního odůvodnění a chybějících podkladů ve veškeré korespondenci a rozhodnutích, které žalobkyně obdržela od EPSO a/nebo od EUIPO, týkajících se dotčeného otevřeného výběrového řízení, jelikož žalobkyně nemohla ověřit, zda byla tato rozhodnutí nepříznivě zasahující do jejího právního postavení opodstatněná a podléhala soudnímu přezkumu, což vedlo k právní nejistotě a učinilo ji bezbrannou ve vztahu ke správním orgánům.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z porušení základních práv žalobkyně na řádnou správu a přístup k dokumentům (Články 41 a 42 Listiny základních práv Evropské unie; Článek 15 SFEU; čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 (1)) a porušení horizontální zásady transparentnosti spočívající v tom, že jí orgán oprávněný ke jmenování odepřel přístup ke sporným otázkám v počítačovém multiple-choice testu verbálního uvažování s tím, že tvrzení žalobkyně rozporující relevanci a platnost zmíněných otázek byla příliš obecná, aniž však opřel svou argumentaci o konkrétní judikaturní závěry, které by odepření takového přístupu ospravedlňovaly; a (ii) z porušení práva žalobkyně na to se hájit, jelikož orgán oprávněný ke jmenování požadoval, aby byla kritika sporných otázek detailnější, což je pro žalobkyni neproveditelné a vede tak k její mimořádné zranitelnosti, jelikož ji nutí k poskytnutí nemožného důkazu.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z porušení práva žalobkyně na to se hájit a porušení zásady zásluhovosti a zásady způsobilosti v dotčeném výběrovém řízení, zásady transparence ve volném přístupu k veřejné službě a práva na spravedlivé a rovné zacházení, jelikož žalobkyně poté, co obdržela své výsledky z výběrového řízení, nemohla namítat věcnou nesrovnalost sporných otázek danou jejich špatnou nebo chybnou formulací (např. problémy v překladech). Uchazeč by měl mít v jakékoliv fázi výběrového procesu a především poté, co byly zveřejněny výsledky, možnost namítat, že v jeho případě došlo k uvedeným věcným chybám. Žalobkyně dále tvrdí, že špatný překlad může jasně zvýhodnit uchazeče, kteří si pro verbální počítačový test zvolí výchozí jazyk.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že je napadené rozhodnutí ze dne 1. prosince 2017 neplatné z důvodu zjevné vady ve výběrovém procesu, jelikož sporné otázky v počítačovém multiple-choice testu verbálního uvažování obsahovaly věcné nesrovnalosti.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001 L 145, s. 43).
Full & Egal Universal Law Academy