7.1.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 4/31
Žaloba podaná dne 15. října 2018 – Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. v. Evropská komise
(Věc T-616/18)
(2019/C 4/42)
Jednací jazyk: polština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. (Varšava, Polsko) (zástupci: E. Buczkowska a M. Trepka, právní poradci)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 24. května 2018 týkajícím se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 54 Dohody o EHP ve věci AT.39816 – Upstream gas supplies in Central and Eastern Europe (Předcházející trhy pro dodávky zemního plynu ve střední a východní Evropě) (1), jímž bylo uvedené řízení v souladu s článkem 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 [ES] (2) skončeno přijetím závazků veřejné akciové společnosti Gazprom a Gazprom Export LLC (dále společně jen „Gazprom“) ze dne 15. března 2018 za závazné;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod, vycházející z toho, že Komise při přijímání rozhodnutí zjevně porušila článek 9 nařízení č. 1/2003 ve spojení s článkem 102 SFEU a zásadu proporcionality tím, že se dopustila zjevně nesprávného posouzení shromážděných důkazů a dospěla k závěru, že výhrady Komise vznesené v průběhu řízení AT.39816 a související s tím, že Gazprom podmiňoval dodávky zemního plynu do Polska získáním kontroly nad plynárenskou infrastrukturou v Polsku, nejsou podložené, přičemž v důsledku tohoto nesprávného posouzení přijala závazky Gazpromu bez ohledu na výhrady v tomto ohledu.
2.
Druhý žalobní důvod, vycházející z toho, že Komise při přijímání rozhodnutí zjevně porušila článek 9 nařízení (ES) č. 1/2003 ve spojení s článkem 102 SFEU a zásadu proporcionality tím, že přijala závazky Gazpromu týkající se účtování nekalých, extrémně nadměrných cen, které náležitě nezohledňují výhrady Komise ani jejich podstatu, tedy účtování extrémně nadměrných cen dominantním subjektem.
3.
Třetí žalobní důvod, vycházející z toho, že Komise při přijímání rozhodnutí zjevně porušila článek 9 nařízení č. 1/2003 ve spojení s článkem 102 SFEU a zásadu proporcionality tím, že přijala závazky Gazpromu týkající se zavedení územních omezení, které náležitě nezohledňují výhrady Komise, mají selektivní povahu a duplikují závazky již předložené dominantním subjektem v jiných řízeních, které ovšem nevedly ke změně jeho chování.
4.
Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z toho, že Komise při přijímání rozhodnutí zjevně porušila článek 7 SFEU ve spojení s čl. 194 odst. 1 SFEU tím, že vydala rozhodnutí v rozporu s cíli energetické politiky Evropské unie a bez ohledu na jeho negativní dopad na evropský trh dodávek zemního plynu, spočívající zejména v dalším prodloužení izolace a zachování nesoutěžních podmínek na trzích se zemním plynem ve státech střední a východní Evropy ve srovnání s Evropou západní, a to navzdory tomu, že cílem této politiky je integrace těchto trhů a zajištění stejných podmínek hospodářské soutěže na všech unijních trzích.
5.
Pátý žalobní důvod, vycházející z toho, že Komise při přijímání rozhodnutí zjevně porušila čl. 18 odst. 1 SFEU a zásadu rovnosti tím, že vytvořila diskriminaci mezi smluvními partnery Gazpromu působícími na trzích států střední a východní Evropy, včetně žalobkyně, a smluvními partnery Gazpromu působícími na trzích států západní Evropy, a to navzdory tomu, že obě zmíněné skupiny smluvních partnerů působí na témže unijním trhu dodávek zemního plynu a v tomtéž rozsahu se na ně vztahuje úprava článku 102 a čl. 194 odst. 1 SFEU, jakž i předpisů sekundárního práva vydaných na základě těchto článků.
6.
Šestý žalobní důvod, vycházející ze zneužití pravomoci a porušení podstatných formálních náležitostí spočívajících v tom, že Komise přijala rozhodnutí, které je objektivně v rozporu s cílem článku 9 nařízení č. 1/2003, a řízení AT.39816 vedla ve zjevném rozporu s oprávněními, která jí jsou svěřena.
(1) Úř. věst. 2018, C 258, s. 6.
(2) Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205.