14.1.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 16/54
Žaloba podaná dne 29. října 2018 – ZQ v. Komise
(Věc T-647/18)
(2019/C 16/65)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobce: ZQ (zástupce: C. Cortese, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
Zrušil napadené rozhodnutí, a konkrétně
a)
zrušil rozhodnutí OOJ ze dne 15. prosince 2017 zapsané v ARES dne 18. prosince 2017 pod číslem HR.E.2/AS/Ares (2017), jehož předmětem je „Request for assistance D/374/17“;
b)
v rozsahu, v němž je to nutné, zrušil rozhodnutí OOJ ze dne 19. července 2018 o zamítnutí stížnosti podané žalobcem, s referenčním číslem N. R/187/18, HR.E.2/Ares (2018);
c)
uložil Komisi nahradit újmu ve výši 1 000 000 eur, která žalobci vznikla v důsledku mnohých nesrovnalostí, jejichž projevem je napadené rozhodnutí nebo s nimiž je toto rozhodnutí úzce spojeno;
Kromě toho
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobce v projednávané věci zpochybňuje skutečnost, že Komise odmítla vyhovět jeho žádosti o pomoc týkající se obtěžování, jehož byl obětí z důvodu své sexuální orientace.
Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení.
—
Žalobce v tomto ohledu tvrdí, že z obecného hlediska z postoje zaujatého v samotném rozhodnutí, že tvrzení žalobce nejsou věrohodná, neboť se vztahují k velmi dlouhému období, aniž v něm žalobce podal formální oznámení, jasně vyplývá zjevně nesprávné posouzení.
—
Skutečnost, že OOJ se postavil na stranu Komise je jediným odůvodněním toho, že se v napadeném rozhodnutí nevyjádřil k řadě oznámených skutečností, které nebyly posouzeny.
—
Tvrzení žalobce týkající se obtěžování, kterému byl vystaven, byla unáhleně kvalifikována jako běžné situace nesprávné organizace a přirozený konflikt v pracovním prostředí.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva.
Žalobce se v tomto ohledu dovolává
a)
použití nesprávného pojmu obtěžování, který s sebou nese úmysl autora škodit (animus nocendi);
b)
použití běžného způsobu dokazování, který neodpovídá způsobu požadovanému podle platného práva, ale naopak s sebou nese předložení důkazů o existenci skutečností a jejich jednoznačnou právní kvalifikaci;
c)
použití zjevně nesprávného způsobu dokazování, pokud jde o posuzování věrohodnosti oznámení ve vztahu k uplynulému času;
d)
porušení povinnosti z úřední povinnosti prošetřit věc v případě věrohodných tvrzení.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatečného nebo nevhodného odůvodnění.
—
Žalobce v tomto ohledu tvrdí, že i kdyby se podpůrně vzala v úvahu odůvodnění obsažená v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, napadené rozhodnutí ve velkém rozsahu není vhodně odůvodněno.
Pokud jde o návrhová žádání znějící na náhradu újmy, žalobce tvrdí, že v projednávaném případě byly splněny veškeré podmínky uložené judikaturou.