18.3.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 103/44
Žaloba podaná dne 14. prosince 2018 – Aquind v. ACER
(Věc T-735/18)
(2019/C 103/60)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Aquind Ltd (Wallsend, Spojené království) (zástupci: S. Goldberg, E. White a C. Davis, solicitors)
Žalovaná: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí odvolacího senátu žalované A-001-2018 ze dne 17. října 2018 a rozhodnutí žalované 05/2018 ze dne 19. června 2018, které prvně uvedené rozhodnutí potvrdilo;
—
rozhodl o hlavních právních otázkách vznesených v žalobě, které se týkají: (i) skutečnosti, že žalovaná a odvolací senát žalované nesprávně konstatovaly, že žalobkyně měla nejprve požádat o rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů a obdržet jej a teprve poté mohlo být přijato rozhodnutí podle článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (1) (čtvrtý žalobní důvod); a (ii) skutečnosti, že žalovaná a odvolací senát žalované nevzaly do úvahy, že pro žalobkyni je právně nemožné provozovat ve Francii navrhované propojovací vedení bez výjimky (šestý žalobní důvod);
—
rozhodl o jednotlivých důvodech uplatněných v návrhu, aby se předešlo dalším nejasnostem ohledně těchto sporných otázek, pokud žalovaná žádost o výjimku přehodnotí; a
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že byl proveden nesprávný výklad čl. 17 odst. 1 nařízení č. 714/2009, když byl žalované přiznán prostor pro uvážení při posuzování žádosti o udělení výjimky.
S ohledem na objektivní kritéria uvedená v čl. 17 odst. 1 nařízení č. 714/2009 by měl být prostor žalované pro uvážení omezen na posouzení, zda jsou tyto podmínky splněny, nebo ne.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že byl proveden nesprávný výklad nařízení č. 714/2009, když bylo konstatováno, že žádosti o udělení výjimky by mělo být vyhověno pouze v krajních případech.
Pro závěr, že výjimka by měla být udělena pouze v krajních případech, podle všeho neexistuje žádné opodstatnění.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že došlo k nesprávnému posouzení důkazního břemene a míry dokazování v souvislosti s udělením výjimky podle čl. 17 odst. 1 nařízení č. 714/2009.
Žalovaná po žalobkyni podle všeho vyžadovala probatio diabolica.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že došlo k nesprávnému výkladu vztahu čl. 17 odst. 1 nařízení č. 714/2009 a článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (2), přičemž v důsledku toho byl učiněn závěr, že ve vztahu k propojovacímu vedení žalobkyně lze provést přeshraniční rozdělení nákladů, a nebyly zohledněny problémy související s tímto postupem.
—
Je patrně nesprávné, že výjimku lze udělit až poté, co bylo prokázáno, že není dostupný regulační režim podle článku 12 nařízení č. 347/2013. Tento režim by měl být dobrovolný a neměl by se uplatnit, pokud je udělena výjimka.
—
Je možné, že v rámci přístupu žalované nebyla zohledněna rizika související s prováděním regulovaného režimu.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že byla porušena základní zásada právní jistoty, kterou zakotvuje unijní právo, a ochrana legitimního očekávání, jelikož nebyly zohledněny precedenty v oblasti správného výkladu nařízení č. 714/2009 a byl přijat radikálně odlišný přístup.
—
Žalobkyně by měla mít možnost spolehnout se na regulační praxi a zásady v oblasti posuzování žádostí o výjimku, které ve svých rozhodnutích zavedla Evropská komise.
6.
Šestý žalobní důvod vychází z toho, že byl nesprávně uplatněn čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení č. 714/2009, když nebyla zohledněna omezení plynoucí z francouzského práva, která se vztahují na předkladatele návrhů elektrického propojovacího vedení ve Francii, kteří nespadají pod RTE.
—
Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že francouzská právní omezení odporují unijnímu právu, žalovaná je měla zohlednit, když zkoumala, zda by k investici došlo i bez výjimky.
—
Neexistují žádná omezení, pokud jde o druhy rizik, která lze vzít do úvahy při posuzování podmínky podle čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení č. 714/2009.
7.
Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že byl nesprávně uplatněn čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení č. 714/2009, když nebylo zohledněno, že je nutné mít z dlouhodobého hlediska jistotu příjmů, aby bylo zajištěno financování propojeného vedení žalobkyně.
Rizika projektu mohou odrazovat od poskytnutí potřebných finančních prostředků. Měl být tudíž zohledněn dopad rizik na schopnost žalobkyně zajistit financování.
8.
Osmý žalobní důvod vychází z toho, že byl nesprávně uplatněn čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení č. 714/2009, když nebyl zohledněn celkový dopad jednotlivých rizik souvisejících s propojeným vedením žalobkyně.
Rozhodnutí, zda bude investice provedena, se provádí na základě zvážení celkového rizika na jedné straně a výhod na straně druhé. Analýza jednotlivých druhů rizika by tedy neměla postačovat.
9.
Devátý žalobní důvod vychází z toho, že odvolací senát žalované nepřezkoumal rozhodnutí žalované dostatečným způsobem.
S ohledem na rozsah svých pravomocí a závažné otázky, které měly být posouzeny, se měl odvolací senát žalované rozhodnutím žalované zabývat podrobněji.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. 2009, L 211, s. 15).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. 2013, L 115, s. 39).
Full & Egal Universal Law Academy