4.3.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 82/57
Žaloba podaná dne 20. prosince 2018 – Covestro Deutschland v. Komise
(Věc T-745/18)
(2019/C 82/69)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Covestro Deutschland AG (Leverkusen, Německo) (zástupci: M. Küper, J. Otter, C. Anger a M. Goldberg, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o režimu podpory SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 Stromnetzentgeltverordnung (nařízení o síťových poplatcích za elektřinu, dále jen „StromNEV“), C(2018) 3166, zejména kvalifikaci, podle níž se úplné osvobození spotřebitelů v pásmu základního zatížení od síťových poplatků v letech 2012 a 2013 považuje za podporu, konstatování její neslučitelnosti s vnitřním trhem a uloženou povinnost okamžitě požadovat, aby ji příjemci formou minimálního poplatku podle § 19 odst. 2 druhé věty StromNEV ve znění ze dne 3. září 2010 vrátili, a
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z nepřiměřené délky řízení.
—
V rámci prvního žalobního důvodu je vytýkáno, že délka řízení představující 62 měsíců více než dva a půl krát překročila obvyklou lhůtu stanovenou v čl. 9 odst. 6 nařízení 2015/1589 (1).
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že osvobození od síťového poplatku není podporou podle čl. 107 odst. 1 SFEU.
—
V rámci druhého žalobního důvodu se uvádí, že neexistuje zvýhodnění, protože díky stabilizačnímu účinku, který spotřebitelé v pásmu základního zatížení způsobují, existuje přiměřené protiplnění. Osvobození krom toho není financováno ze státních prostředků.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející ze slučitelnosti s vnitřním trhem (odůvodnění, čl. 107 odst. 3 SFEU).
—
V rámci třetího žalobního důvodu se uvádí, že úplné osvobození spotřebitelů v pásmu základního zatížení odstraňuje vážné narušení hospodářského života v Německu. Zejména průmysl náročný na energii musí zůstat konkurenceschopným a musí být zabráněno tomu, aby se přesunul do zahraničí.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti uložení povinnosti požadovat vrácení.
—
V rámci čtvrtého žalobního důvodu je vytýkáno, že požadování minimálního poplatku ve výši 20 % zveřejněných síťových poplatků s odkazem na znění § 19 odst. 2 StromNEV, které platilo do 3. srpna 2011, je svévolné a je v rozporu se zákazem diskriminace.
—
Dále se uvádí, že pouze stanovení síťových poplatků na základě fyzikální metody zaručuje dodržení zásady příčinné souvislosti nákladů, jakož i placení přiměřených a nediskriminačních síťových poplatků.
—
Uložení povinnosti vyžadovat vrácení je v rozporu se zákazem diskriminace také proto, že Komise nezohlednila přechodné ustanovení § 32 odst. 3 StromNEV.
—
Konečně se uvádí, že spotřebitelé v pásmu základního zatížení a atypičtí uživatelé ve smyslu § 19 odst. 2 první věty StromNEV se podstatně liší. Skutečnost, že obě skupiny uživatelů sítě musí i přes tyto rozdíly platit minimální poplatek ve výši 20 %, není věcně odůvodněna.
(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24. 9. 2015, s. 9).
Full & Egal Universal Law Academy