11.3.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 93/64
Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – Daimler v. Komise
(Věc T-751/18)
(2019/C 93/85)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Daimler AG (Stuttgart, Německo) (zástupci: N. Wimmer, C. Arhold a G. Ollinger, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí žalované CLIMA/C4/WB/sg Ares(2018) sp. zn. Ares (2018) 5413709 ze dne 22. října 2018 přijaté podle čl. 12 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 725/2011 (1) a
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/158 (2)
—
V rámci prvního žalobního důvodu se namítá, že žalovaná porušila čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec prováděcího nařízení (EU) ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutími (EU) 2015/158, jelikož se v rámci posouzení úspor emisí CO2 odchýlila od schváleného postupu přezkumu tím, že použila nesprávný Willansův koeficient.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/158 ve spojení s čl. 6 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011
—
V rámci druhého žalobního důvodu se uvádí, že žalovaná porušila čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/158 a ve spojení s čl. 6 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011, jelikož v rámci metody přezkumu, kterou uplatnila pro účely ad hoc přezkumu, neprovedla nezbytnou specifickou stabilizaci.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 12 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011
—
V rámci třetího žalobního důvodu se uvádí, že žalovaná porušila čl. 12 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011, když nařídila, aby nebyly zohledněny ekologické inovace za předcházející rok 2017, přestože dané ustanovení výslovně povoluje pouze rozhodnutí o nezohlednění pro následující kalendářní rok.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut
—
V rámci čtvrtého žalobního důvodu se namítá, že žalovaná porušila právo žalobkyně být vyslechnuta v souladu s požadavky vyplývajícími z obecné právní zásady respektování práv na obhajobu, jakož i v souladu s požadavky vyplývajícími z čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv. Žalovaná připustila výměnu právních stanovisek, avšak následně přidala napadené rozhodnutí.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění
—
V rámci pátého žalobního důvodu se uvádí, že rozhodnutí není odůvodněno v souladu s požadavky vyplývajícími z čl. 296 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí jen vágně odvolává na odchylky v metodě přezkumu, ale nevyjadřuje se k otázkám relevantním pro rozhodnutí, a sice zda a v jaké míře taková metoda přezkumu vyžaduje specifickou stabilizaci a zda žalovaná takovou metodu přezkumu schválila v prováděcím rozhodnutí (EU) 2015/158
(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 725/2011 ze dne 25. července 2011, kterým se stanoví postup schvalování a certifikace inovativních technologií ke snižování emisí CO 2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 194, 26.7.2011, s. 19).
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/158 ze dne 30. ledna 2015 o schválení dvou vysoce účinných alternátorů Robert Bosch GmbH jako inovativních technologií ke snižování emisí CO 2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 26, 31.1.2015, s. 31).
Full & Egal Universal Law Academy