4.11.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 372/16
Kasační opravný prostředek podaný dne 23. července 2019 Armandem Carvalhem a dalšími proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 8. května 2019 ve věci T-330/18, Armando Carvalho a další v. Parlament a Rada
(Věc C-565/19 P)
(2019/C 372/17)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Armando Carvalho a další (zástupci: G. Winter, profesor, R. Verheyen, Rechtsanwältin, H. Leith, barrister)
Další účastníci řízení: Evropský parlament, Rada Evropské unie
Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek
Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelé“) navrhují, aby Soudní dvůr:
—
napadené usnesení zrušil;
—
prohlásil žaloby za přípustné;
—
vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí o meritu žaloby na neplatnost;
—
vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí o meritu žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti Unie; a
—
uložil odpůrcům náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelé napadají rozhodnutí Tribunálu o odmítnutí jejich žalob jako nepřípustných a to z následujících důvodů.
První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál nesprávně rozhodl, že navrhovatelé nesplňují zásady zakotvené v judikatuře Plaumann ke konstatování osobního dotčení. Všechny tři právní akty o emisích skleníkových plynů (1) (2) (3) povolují emise, které se dotýkají fakticky samostatně každého navrhovatele. Kromě toho je kritérium podle judikatury Plaumann splněno, jelikož všechny tři právní akty týkající se emisí skleníkových plynů porušují osobní základní práva navrhovatelů.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku: podpůrně, Tribunál pochybil, když nepřizpůsobil kritérium podle judikatury Plaumann závažné výzvě spočívající ve změnách klimatu a uplatnění individuálních základních práv navrhovatelů, včetně záruky účinné soudní ochrany. Podle judikatury Soudního dvora musí být právo ke své účinnosti spojeno s prostředky právní nápravy, přičemž Tribunál se dopustil pochybení, když rozhodl, že vnitrostátní soudy (a řízení o žádosti o předběžné otázce podle článku 267 SFEU) nebo žaloba podaná proti prováděcím právním aktům Komise poskytuje v tomto případě dostatečný systém právní nápravy.
Soudní dvůr by měl tedy rozhodnout, že v takovém případě (jako je tento případ), kdy neexistuje žádný jiný účinný prostředek nápravy za účelem ochrany základních práv navrhovatele, je nutno považovat požadavek „osobního dotčení“ za splněný, pokud je tvrzeno a doloženo, že legislativní akt ve značném rozsahu zasahuje do osobního základního práva navrhovatele, nebo se dotýká podstaty tohoto práva. Tento požadavek byl v tomto případě splněn.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Nad rámec prvního a druhého důvodu kasačního opravného prostředku Tribunál také pochybil, když odmítl, že sdružení Saminuorra (sdružení mladých Sámů) má aktivní legitimaci, a nezohlednil (bez vysvětlení) důkaz prokazující, že většina členů tohoto sdružení je individuálně dotčena a měla by sama o sobě aktivní legitimaci. Podpůrně měl Tribunál v případě sdružení, která zastupují domorodé komunity, zmírnit kritéria pro prokázání locus standi.
Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál při odmítnutí žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti jako nepřípustné použil nesprávné právní kritérium, když pro účely prokázání aktivní legitimace podle článku 263 SFEU zavedl nový požadavek, který nemá podporu ve znění Smlouvy nebo v judikatuře.
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
Full & Egal Universal Law Academy