15.4.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 139/84
Žaloba podaná dne 20. února 2019 — Mende Omalanga v. Rada
(Věc T-103/19)
(2019/C 139/85)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Lambert Mende Omalanga (Kinshasa, Demokratická republika Kongo) (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, M. Forgeois a A. Guillerme, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1940 ze dne 10. prosince 2018 v rozsahu, v němž je žalobce ponechán v bodu 11 přílohy II rozhodnutí 2010/788/SZBP;
—
zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/1931 ze dne 10. prosince 2018 v rozsahu, v němž je žalobce ponechán v bodu 11 přílohy Ia nařízení (ES) č. 1183/2005;
—
určil, že ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2010/788/SZBP a čl. 2b odst. 1 písm. a) nařízení (ES) 1183/2005/ES jsou protiprávní;
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu včetně porušení povinnosti uvést odůvodnění, které by mohlo odůvodnit opatření a zaručit účinnou soudní ochranu, jakož i z porušení práva být vyslechnut.
2.
Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o zapojení žalobce do jednání, která bránila konsenzuálnímu a mírovému řešení, které by umožnilo konání voleb v Demokratické republice Kongo.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z porušení práva na soukromý život a zásady proporcionality.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z nepoužitelnosti čl. 3 odst. 2 písm. a) rozhodnutí Rady 2010/788/SZBP ze dne 20. prosince 2010 o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo a o zrušení společného postoje 2008/369/SZBP (Úř. věst. 2010, L 336, s. 30) a čl. 2a odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 ze dne 18. července 2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2005, L 193, s. 1). Žalobce v tomto ohledu tvrdí, že takové právní kritérium, jaké je definováno v těchto článcích a o které se opírá zařazení jeho jména na dotčené seznamy, odporuje zásadě předvídatelnosti unijních aktů a zásadě proporcionality, jelikož svěřuje Radě svévolnou a diskreční posuzovací pravomoc.
Full & Egal Universal Law Academy