27.5.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 182/34
Žaloba podaná dne 20. března 2019 — Kalai v. Rada
(Věc T-178/19)
(2019/C 182/39)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Nader Kalai (Halifax, Kanada) (zástupce: G. Karouni, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil tyto akty v rozsahu, v němž se týkají žalobce:
—
prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/87 ze dne 21. ledna 2019, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii;
—
prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/85 ze dne 21. ledna 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii;
—
uložil Radě uhradit žalobci částku 2 000 000,00 eur jako náhradu veškeré újmy;
—
rozhodl, že Rada ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobcem, jejichž výši si vyhrazuje odůvodnit v průběhu řízení podle článku 134 jednacího řádu Tribunálu, podle kterého se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a spravedlivého procesu. Žalobce v tomto ohledu na základě článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a článků 6 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i judikatury Soudního dvora tvrdí, že měl být slyšen předtím, než vůči němu Rada přijala omezující opatření a že jeho právo na obhajobu tudíž nebylo dodrženo.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, která vyplývá z čl. 296 druhého pododstavce SFEU. Žalobce Radě vytýká, že se spokojila s vágními a obecnými úvahami, aniž specificky a konkrétně uvedla důvody, proč měla při výkonu své diskreční pravomoci při posouzení za to, že se dotčená omezující opatření mají vztahovat na žalobce. Žádná konkrétní a objektivní informace, která byla žalobci vytýkána a která mohla odůvodnit dotčená opatření, tak nebyla uvedena.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení v rozsahu, v němž Rada ve svém odůvodnění na podporu omezujících opatření shledala informace, které zjevně postrádají faktický základ. Skutečnosti, o které se opírá, jsou tedy bez jakéhokoli vážného základu.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality v rámci zásahu do základních práv. Žalobce má totiž za to, že sporné opatření musí být prohlášeno za neplatné v rozsahu, v němž je nepřiměřené s ohledem na vytyčený cíl a představuje nadměrný zásah do práva na svobodu podnikání a práva na vlastnictví, která jsou zakotvena v článku 16 a 17 Listiny. Tato nepřiměřenost vyplývá dle žalobce ze skutečnosti, že se opatření bez dalších kritérií vztahuje na jakoukoli vlivnou hospodářskou činnost.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení práva na vlastnictví. Žalobce na základě článků 17 a 52 Listiny tvrdí, že opatření směřující ke zmrazení finančních prostředků sebou bezpochyby nese omezení výkonu práva na vlastnictví a že v projednávané věci zmrazení finančních prostředků pocházejících z činností žalobce je nevyhnutelně nepřiměřeným zásahem s ohledem na cíl sledovaný Radou.
Full & Egal Universal Law Academy