12.8.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 270/30
Žaloba podaná dne 8. dubna 2019 — Le Comité de Douzelage de Houffalize v. Komise a EACEA
(Věc T-236/19)
(2019/C 270/32)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Le Comité de Douzelage de Houffalize (Houffalize, Belgie) (zástupkyně: A. Kettels, advokátka)
Žalované: Evropská komise a Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
napadený akt zrušil nebo pozměnil;
—
konstatoval, že je žalobce oprávněn opatřit svůj formulář údajem „právní entita“ a získat tak sporné dotace.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby proti rozhodnutí Komise C(2019) 572 final, ze dne 4. února 2019, kterým byla zamítnuta stížnost podaná žalobcem proti rozhodnutí EACEA ze dne 25. června 2018 o nepřidělení finanční dotace v souvislosti s přihláškou, kterou podal v rámci výzvy k podání přihlášek „Partnerství měst 2017, druhá lhůta“, předkládá žalobce jediný žalobní důvod. Tento žalobní důvod vychází z:
—
porušení článku 131.2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, přijatého dne 25. října 2012;
—
porušení zásady legitimního očekávání a právní jistoty;
—
porušení zásady proporcionality a zákazu svévole;
—
zjevně nesprávného posouzení;
—
a absence přiměřeného, dostatečného a relevantního odůvodnění v rozsahu, v němž je v napadeném rozhodnutí konstatováno, že nedošlo k porušení legitimního očekávání a právní jistoty žalobce.
Podle tvrzení žalobce nepředstavuje toto rozhodnutí odpověď na konkrétní výtky vznesené v tomto ohledu žalobcem. Odpovědi totiž nemají žádnou souvislost s argumenty, které předložil ve své stížnosti, nebo zjevně nepostačují k odůvodnění zamítnutí argumentů, že byla porušena zásada legitimního očekávání a právní jistoty, anebo jsou každopádně v rozporu s dosahem této zásady.
Žalobce má za to, že se může dovolávat legitimního očekávání plynoucího ze skutečnosti, že může být uznán jako entita bez právní osobnosti s nárokem na dotace, které mu však byly odepřeny. Toto legitimní očekávání vychází z rozhodnutí o přiznání dotací, která mu byla oznámena v době, kdy již tuto stejnou právní formu měl, a to formu sdružení, z důvodu, že jeho faktická a právní situace byly totožné a že normy upravující přiznání nároku entitám bez právní osobnosti nebyly od té doby změněny. Není tedy žádný důvod jednat v rozporu s tímto legitimním očekáváním a zaujmout stanovisko, které je odlišné od stanovisek přijatých v minulosti.
Full & Egal Universal Law Academy