24.6.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 213/65
Žaloba podaná dne 22. dubna 2019 — Imagina Media Audiovisual v. Komise
(Věc T-269/19)
(2019/C 213/63)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Imagina Media Audiovisual, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupci: P. Kuypers, N. Groot, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise Ares(2019)856949, kterým Komise vyloučila žalobkyni na dva roky a zaevidovala žalobkyni do database pro včasné odhalování rizik a vylučování (1);
—
uložil Komisi náhradu škody, kterou způsobila žalobkyni v důsledku napadeného rozhodnutí;
—
uložil Komise náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, neboť neprovedla přezkum ani analýzu, jelikož vycházela pouze ze zjištění ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických, aniž by tato zjištění sama přezkoumala, přičemž se měla dopustit jejich nesprávného výkladu. V důsledku toho se Komise dopustila nesprávného věcného posouzení a porušila tak svou povinnost postupovat s náležitou péčí.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise vyloučila žalobkyni protiprávně, čímž porušila čl. 136 odst. 1 písm. c) nařízení 2018/1046 a práva žalobkyně na obhajobu, neboť jasně neuvedla skutečnosti zakládající vážné profesní pochybení na straně žalobkyně. Komise se dále měla dopustit pochybení, když konstatovala, že žalobkyně se rovněž vylučuje z probíhajících zadávacích řízení, neboť toto konstatování nevyplývá z výroku sporného rozhodnutí, když žalobkyni vyloučila za jednání v souvislosti s mediálními a marketingovými právy v oblasti sportu v zakázce týkající se audiovizuálního zpravodajství o aktuálních událostech EU, neboť se jedná o odlišné trhy, mezi kterými není vzájemná souvislost, čímž může být prokázána důvěryhodnost žalobkyně v oblasti zakázek pro Evropskou unii, a tím, že rozhodla o vyloučení žalobkyně, neboť nedisponovala dostačujícími důkazy pro vydání sporného rozhodnutí, a v dohodě o zastavení trestního stíhání, kterou uzavřela žalobkyně s ministerstvem spravedlnosti Spojených států, není uvedeno, že by žalobkyně nebo její vedoucí pracovníci byli shledáni vinnými.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se Komise dopustila tím, že rozhodla, že vyloučení je přiměřené ve smyslu čl. 136 odst. 3 nařízení 2018/1046, přičemž nezohlednila neexistenci dopadu na finanční zájmy a pověst Unie a dobu, jež uplynula od vytýkaného jednání.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně rozhodla o tom, že nápravná opatření, jež přijala žalobkyně, jsou dočasná a nedostatečná s ohledem na čl. 136 odst. 6 písm. a), ve spojení s čl. 136 odst. 7 nařízení 2018/1046.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila základní zásadu rovného zacházení, když se žalobkyní zacházela rozdílně ve srovnání s ostatními uchazeči, jež uzavřeli s ministerstvem spravedlnosti USA dohodu o zastavení stíhání.
6.
Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise způsobila žalobkyni škodu v důsledku protiprávního rozhodnutí o tom, že žalobkyni vyloučila z účasti na zadávacích/grantových řízeních podle nařízení 2018/1046.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy