EUR-Lex -  62019TN0285 - CS

24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/76

Žaloba podaná dne 2. května 2019 — SGI Studio Galli Ingegneria v. Komise

(Věc T-285/19)

(2019/C 213/73)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: SGI Studio Galli Ingegneria Srl (Řím, Itálie) (zástupci: F. Marini, V. Catenacci a R. Viglietta, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl, že žalobkyně není povinna uhradit Evropské komisi částky požadované posledně uvedenou prostřednictvím výzvy k úhradě č. 3241902288 doručené dne 22. února 2019 a naposledy prostřednictvím dopisu doručeného dne 29. dubna 2019 — ref. č. Ares (2019) 2858540, jakožto navrácení příspěvku a náhradu škody z důvodu, že Studio Galli Ingegmeria údajně porušila povinnosti, které pro ni vyplývají z grantové dohody č. 619120, která se týká projektu nazvaného „MARSOL“;

—

rozhodl, že nedošlo k nesplnění povinností, kterých se dovolává Komise;

—

rozhodl, že předběžný informační dopis ze dne 19. prosince 2018, zpráva o inspekci OLAF, výzva k úhradě ze dne 22. února 2019, pozdější upomínka ze dne 2. dubna 2019 a závěrečný dopis, opětovné stanovení požadované částky a zamítnutí pozdějších žádostí SGI ze dne 29. dubna 2019, ref. č. Ares (2019) 2858540, jsou protiprávní, neplatné a neopodstatněné;

—

rozhodl, že neexistuje pohledávka Komise;

—

rozhodl, že žalobkyně má nárok na příspěvek, který Komise skutečně vyplatila na základě grantové dohody č. 619120 na projekt „MARSOL“;

—

podpůrně rozhodl, že částka, která je předmětem žádosti Komise o navrácení nemůže být vyšší než 100 044, 99 eura;

—

ještě podpůrněji uložil Komisi, aby uhradila SGI náklady vynaložené na provádění projektu MARSOL jakožto bezdůvodné obohacení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení zásady dobré víry ve smluvních vztazích, porušení práv na obhajobu ve fázi po skončení inspekce, porušení práva na účinnou soudní ochranu ve smyslu článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), porušení práva na řádnou správu ve smyslu článku 41 Listiny, porušení práva na přístup k dokumentům ve smyslu článku 42 Listiny, jakož i porušení článku II.22 grantové dohody a článku 1134 belgického občanského zákoníku.

—

V tomto ohledu tvrdíme, že Komise nezohlednila návrh na přerušení řízení a žádost o přístup k inspekčnímu spisu OLAF podanou žalobkyní, nýbrž vystavila výzvu k úhradě a pozdější upomínky, přestože společnost neměla skutečnou možnost odpovědět na závěrečnou zprávu OLAF z důvodu vnitřních problémů. Komise tudíž porušila zásadu dobré víry ve smluvních vztazích a právo na účinnou soudní ochranu jak ve správním řízení tak v řízení před Tribunálem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z neexistence dovolávaného nesplnění povinností, neexistence pohledávky Evropské komise, protiprávnosti a neopodstatněnosti zprávy o inspekci OLAF, a tudíž předběžného informačního dopisu a výzev Komise k úhradě, porušení zásad presumpce neviny, důkazního břemene a spravedlnosti stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013, jakož i z nesprávného posouzení důkazu a porušení článku 1315 belgického občanského zákoníku.

—

V tomto ohledu tvrdíme, že žádné nesplnění povinností, na němž Komise založila svou žádost o navrácení, není opodstatněné, jak je prokázáno v dokumentaci přiložené ke spisu. Odpracovaný čas a náklady na zaměstnance byly správně uvedeny u všech prostředku vyčleněných na projekt a odpovídají tomu, co požadovala Komise. Nedošlo k žádnému překrytí mezi finančními prostředky a jinými dotovanými projekty. Nedošlo k žádnému nesplnění povinností. Výtky OLAF, na kterých Komise založila svou žádost o navrácení, se týká všech dalších projektů. Důkazní břemeno nebylo obráceno.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, spravedlnosti a dobré víry ve smluvních vztazích a porušení článku II.22 grantové dohody.

—

V tomto ohledu tvrdíme, že Komise porušila zásadu proporcionality tím, že požadovala navrácení celého příspěvku vyplaceného žalobkyni, i když byly zjištěny nesoudržnosti v průběhu inspekce ve vztahu ke dvěma odborníkům, kteří se účastnili projektu. Byly rovněž požadovány veškeré přímé náklady jiné než náklady na zaměstnance, jakož i nepřímé náklady.

4.

Čtvrtý žalobní důvod dovolávaný podpůrně a vycházející z práva na náhradu škody z důvodu bezdůvodného obohacení Komise.

—

Podle názoru žalobkyně byly splněny podmínky pro podání žaloby, a sice obohacení jedné smluvní strany a ochuzení druhé smluvní strany, jakož i příčinná souvislost mezi obohacením a ochuzením.

Full & Egal Universal Law Academy