5.8.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 263/51
Žaloba podaná dne 10. června 2019 — Santini v. Parlament
(Věc T-345/19)
(2019/C 263/59)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobce: Giacomo Santini (Trento, Itálie) (zástupce: M. Paniz, advokát)
Žalovaný: Evropský parlament
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil sdělení generálního ředitelství financí Evropského parlamentu, které provedlo rozhodnutí Předsednictva Poslanecké sněmovny č. 14/2018 ze dne 12. července 2018 a rozhodnutí Rady předsednictva Senátu republiky č. 6/2018, a každopádně,
—
zrušil nové vyměření a nový výpočet doživotního příspěvku vypláceného Evropským parlamentem;
—
v důsledku toho rozhodl, že žalobce má právo na zachování doživotního příspěvku vypláceného Evropským parlamentem ve výši podle právní úpravy platné před rozhodnutím Předsednictva Poslanecké sněmovny č. 14/2018 a rozhodnutím Rady předsednictva Senátu republiky č. 6/2018, a že Evropský parlament má povinnost vyplatit žalobci veškeré neoprávněně sražené částky, navýšené o měnovou inflaci a zákonné úroky ode dne srážky až do zaplacení, jakož i
—
uložil Evropskému parlamentu povinnost vyhovět rozsudku a neprodleně obnovit doživotní příspěvek v původní výši, jakož i nahradit veškerou újmu, pokud a v rozsahu, v němž žalobci náleží;
—
v každém případě: nařídil úplnou náhradu nákladů, odměn advokátů včetně DPH, příspěvků na sociální zabezpečení pro advokáty a paušální náhrady.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce osm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení výhrady pravomoci předsednictva Evropského parlamentu.
Žalobce se dovolává protiprávnosti nového výpočtu evropského doživotního příspěvku v rozsahu, v němž k němu došlo jednostranně a retroaktivní a trvalým způsobem na základě (neexistujícího) automatického použití rozhodnutí č. 14/2018 Poslanecké sněmovny (Itálie), aniž by existovalo v tomto bodě předchozí rozhodnutí Předsednictva Evropského parlamentu, který má nicméně v dané oblasti vyhrazenou plnou pravomoc (viz článek 25 jednacího řádu Evropského parlamentu)
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení interních pravidel Evropského parlamentu.
Žalobce uplatňuje protiprávnost nového výpočtu doživotního příspěvku, který je v rozporu s článkem 1 přílohy III pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu účinných před rokem 2009. Jelikož poslanec Evropského parlamentu ukončil svůj mandát, jeho postavení bylo v rámci sociálního zabezpečení s konečnou platností upraveno podmínkami platnými v té době pro italské poslance. Případné změny těchto podmínek, ke kterým došlo o deset let později, nemohou mít retroaktivní účinek na jeho situaci, která již byla upravena a vyřešena Evropským parlamentem v souladu s podmínkami účinnými v době nabytí jeho nároků, jelikož Poslanecká sněmovna již neměla žádnou pravomoc v dané věci po tomto datu.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 28 statutu poslanců.
Žalobce se dovolává protiprávnosti nového výpočtu doživotního příspěvku, který je v rozporu s článkem 28 statutu poslanců Evropského parlamentu a s články 75 a 76 rozhodnutí, kterým se uplatňují prováděcí pravidla k tomuto statutu, které stanoví, že nároky, které vznikly před nabytím účinnosti tohoto nového statutu, zůstanou zachované a platné za podmínek stanovených v té době. Podle žalobce se nelze odchýlit od těchto ochranných ustanovení a už vůbec ne jednoduchým rozhodnutím Předsednictva Poslanecké sněmovny (Itálie) s retroaktivně účinnou a trvalou povahou, aniž by byla porušena tato ustanovení a legitimní očekávání dotčených osob, že jejich doživotní příspěvek a jeho výše zůstanou nezměněné, zejména, pokud má tato změna zpětnou účinnost a vyplývá z použití jiného systému výpočtu zavedeného svévolně se zpětnou účinností.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze sankční povahy opatření o snížení a z porušení zásad legality, zákazu zpětné účinnosti a zákazu diskriminace.
Žalobce se dovolává protiprávnosti nového výpočtu doživotního příspěvku, jelikož má povahu sankce a je diskriminační vůči jedné kategorii osob (bývalí italští poslanci) a představuje čistě symbolické opatření politické povahy, jehož objektivním cílem není šetření, a výpočet doživotního příspěvku použitím různých metod s permanentními účinky vede k neodůvodněnému rozdílnému zacházení v porovnání s bývalými poslanci Evropského parlamentu zvolenými po roce 2009, jakož i v porovnání s jinými občany obecně, na které se nevztahuje žádné takové omezující opatření.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článku 1 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Podle žalobce je doživotní příspěvek hospodářským plněním, které se stalo částí individuálního majetku poslanců, kterým je vyplácen a kteří splňují podmínky k tomu aby jim byl v budoucnu vyplácen. Jeho náhlé snížení, zejména pokud vyplývá z nového výpočtu příspěvku se zpětným účinkem na základě odlišných účetních kritérií stanovených jednostranně a svévolně Poslaneckou sněmovnou (Itálie) je ve skutečnosti rovnocenné dani z individuálního majetku poslanců, která jako taková musí být odůvodněna zvláštním veřejným zájmem, který nebyl v této věci uplatněný a v každém případě neexistuje, jelikož toto nové určení doživotních příspěvků nevede k žádnému konkrétnímu šetření.
6.
Šestý žalobní důvod vycházející z porušení zásad legitimního očekávání, právní jistoty a ochrany nabytých práv.
Žalobce uplatňuje protiprávnost z důvodu zjevného porušení zásad jistoty právních norem a právních vztahů, jakož i legitimního očekávání a ochrany nabytých nároků. Podle jeho názoru nový výpočet doživotního příspěvku má zpětný účinek, jelikož stanoví odlišnou metodologii určení příspěvku, tedy výpočet, který vede ke značnému definitivnímu a permanentnímu snížení (v této věci 50 %), přičemž příjemce nabyl nárok před přijetím uvedeného rozhodnutí. Dochází tak ke značnému narušení přirozeného a legitimního očekávání příjemců týkající se stabilního používání doživotního příspěvku z časového hlediska, bez poskytnutí jakéhokoliv odůvodnění takového značného a permanentního vlivu na situace, které již nastaly a uplynuly během delšího období.
7.
Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásad rozumného uvážení, rovného zacházení, zákazu diskriminace a solidarity.
Žalobce se dovolává protiprávnosti opatření v rozsahu, v němž bylo přijato bez uvedení jeho důvodů a cílů a jde nad meze výjimečnosti a konformity, což vede ke zjevnému rozporu se zásadou rovnosti a rozumného uvážení.
8.
Osmý žalobní důvod vycházející z jiných důvodů porušení zásad rozumného uvážení, proporcionality, rovného zacházení, zákazu diskriminace a solidarity.
Žalobce tvrdí, že předmětné opatření je protiprávní, jelikož je v rozporu se zásadami rozumného uvážení, proporcionality, solidarity, rovného zacházení, a to vzhledem k tomu, že: 1) retroaktivně ukládá povinnost přispívání osobám, kterým byl příspěvek přiznaný před rozhodnutím Poslanecké sněmovny č. 14/2018 (Itálie), pokud ne dokonce před nabytím platnosti systému přispívání v důsledku tzv. reformy Dini (1996); 2) nevyjadřuje se k poplatkům přímo odpočítaným sněmovnou jako náhradní daň; 3) zavádí retroaktivní uplatnění systému přispívání, které však v žádném případě nemá povahu příspěvku ani z hlediska jeho způsobů, ani z hlediska jeho účelů; 4) nelogicky a nesprávně uplatňuje koeficienty spravování a kritéria pravděpodobnostních výpočtů, přičemž odkazuje na již známou minulost a nikoliv na budoucnost; 5) uvádí jasnou vůli zacházet s doživotními příspěvky jako s důchodovými nároky zaměstnanců veřejného sektoru, i když ve skutečnosti se jedná o dávky jiné povahy.
Full & Egal Universal Law Academy