5.8.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 263/58
Žaloba podaná dne 14. června 2019 — Daimler v. Komise
(Věc T-359/19)
(2019/C 263/65)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Daimler AG (Stuttgart, Německo) (zástupci: N. Wimmer, C. Arhold a G. Ollinger, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil sporné rozhodnutí Komise C(2019) 2359 ze dne 3. dubna 2019 přijaté na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (1) a zejména jeho čl. 8 odst. 5 druhého pododstavce (dále jen „napadené rozhodnutí“), v rozsahu, v němž jsou v čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí ve spojení s přílohou I tabulkami 1 a 2 ve sloupci D uvedeny průměrné specifické emise CO2 a ve sloupci I snížení emisí CO2 získaných z ekologických inovací, a
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází porušení čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce prováděcího nařízení č. 725/2011 (2) ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/158 (3)
V rámci prvního žalobního důvodu je žalované vytýkáno, že porušila čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/158, když se v rámci ad hoc ověření snížení emisí CO2 odchýlila od schválené ověřovací zkoušky z důvodu, že použila nesprávný Willansův koeficient.
2.
Druhý žalobní důvod: Porušení čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/158 ve spojení s čl. 6 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.
V rámci druhého žalobního důvodu je uvedeno, že žalovaná porušila čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve spojení s čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/158 a čl. 6 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011, jelikož v rámci ověřovací zkoušky, kterou použila při ad hoc ověření, nezohlednila nezbytnou specifickou stabilizaci.
3.
Třetí žalobní důvod: Porušení čl. 12 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č.725/2011
V rámci třetího žalobního důvodu je uvedeno, že žalovaná porušila čl. 12 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 tím, že nařídila nezohledňovat ekologickou inovaci za předchozí rok 2017, ačkoli uvedené ustanovení výslovně připouští rozhodnout pouze o nezohlednění pro následující rok.
4.
Čtvrtý žalobní důvod: Porušení práva být vyslechnut
V rámci čtvrtého žalobního důvodu je vytýkáno, že bylo porušeno právo žalobkyně na slyšení podle požadavků vyplývajících z obecné právní zásady na dodržení práva na obhajobu, jakož i požadavků plynoucích z čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv.
5.
Pátý žalobní důvod: Porušení práva uvést odůvodnění
V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí není odůvodněné v souladu s požadavky čl. 296 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí odvolává pouze abstraktně na odchylky v ověřovací zkoušce, avšak nevyjadřuje se k relevantní otázce, zda a v jakém rozsahu vyžaduje ověřovací zkouška specifickou stabilizaci a zda žalovaná takovou ověřovací zkoušku v prováděcím rozhodnutí (EU) 2015/158 schválila.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO 2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 725/2011 ze dne 25. července 2011, kterým se stanoví postup schvalování a certifikace inovativních technologií ke snižování emisí CO 2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 194, 26.7.2011, s. 19).
(3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/158 ze dne 30. ledna 2015 o schválení dvou vysoce účinných alternátorů Robert Bosch GmbH jako inovativních technologií ke snižování emisí CO 2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 26, 31.1.2015, s. 31).
Full & Egal Universal Law Academy