16.9.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 312/12
Žaloba podaná dne 4. července 2019 — ITV v. Komise
(Věc T-456/19)
(2019/C 312/13)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: ITV plc (Londýn, Spojené království) (zástupci: J. Lesar, Solicitor, a K. Beal, QC)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise C(2019) 2526 final ze dne 2. dubna 2019 o státní podpoře SA.44896, kterou poskytlo Spojené království v souvislosti s daňovým osvobozením příjmů z financování v rámci skupiny („Group Financing Exemption“) týkajícím se ovládaných zahraničních společností;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že Komise nesprávně uplatnila čl. 107 odst. 1 SFEU nebo se dopustila zjevně nesprávného posouzení při výběru referenčního rámce pro hodnocení daňového režimu. Komise měla považovat za referenční rámec britský režim daně z příjmů právnických osob, a nejen pouze režim ovládaných zahraničních společností („Controlled Foreign Company“, CFC).
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU nebo se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když zvolila nesprávný přístup při analýze režimu CFC. Komise měla v bodech 124 až 126 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně za to, že ustanovení kapitoly 9 části 9 A britského Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [zákon o dani (mezinárodní a jiná ustanovení) z roku 2010] představují odchylku od všeobecného zdanění podle kapitoly 5 tohoto zákona.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU, když v bodech 127 až 151 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že kritérium selektivity bylo naplněno tím, že bylo rozdílně zacházeno s podniky ve skutkově a právně srovnatelné situaci.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že 75 % osvobození podle článku 371ID Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [zákon o dani (mezinárodní a jiná ustanovení) z roku 2010] je odůvodněno povahou a celkovou strukturou daňového systému.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že uložení daňového zatížení CFC, které splňují podmínky pro osvobození obsažené v kapitole 9 části 9 A britského Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [zákon o dani (mezinárodní a jiná ustanovení) z roku 2010], jako kategorii by bylo v rozporu se svobodou usazování, kterou má žalobkyně podle článku 49 SFEU.
6.
Šestý žalobní důvod vychází z toho, že v souvislosti se 75 % osvobozením a otázkou pevně stanoveného poměru došlo ke zjevně nesprávnému posouzení.
7.
Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise není v souladu s obecnými zásadami zákazu diskriminace a rovnosti, které platí v rámci unijního práva.
8.
Osmý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když obdobně použila ustanovení směrnice Rady (EU) 2016/1164 (1), která se neuplatní ratione temporis, nebo z nich nepřiměřeně vycházela.
9.
Devátý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při uplatňování čl. 107 odst. 1 SFEU, když v bodě 176 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že existuje kategorie příjemců (zahrnující i žalobkyni) a že žalobkyně získala podporu, která má být podle čl. 2 odst. 1 napadeného rozhodnutí navrácena.
(1) Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. 2016, L 193, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy