16.9.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 312/29
Žaloba podaná dne 5. července 2019 — Spectris a Spectris Group v. Komise
(Věc T-486/19)
(2019/C 312/25)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Spectris plc (Egham, Spojené království) a Spectris Group Holdings Ltd (Egham) (zástupci: C. McDonnell, barrister, B. Goren a K. Desai, solicitors, a M. Peristeraki, advokátka)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
—
konstatoval neexistenci protiprávních státních podpor a i) zrušil článek 1 rozhodnutí Evropské komise C(2019) 2526 ze dne 2. dubna 2019 o státní podpoře SA.44896 poskytnuté Spojeným královstvím společnosti CFC Group Financing Exemption (osvobození týkající se financování skupin v rámci pravidel týkajících se kontrolovaných zahraničních společností) v rozsahu, v němž konstatuje existenci protiprávní státní podpory, a ii) zrušil povinnost Spojeného království dožadovat se u žalobkyň vrácení údajné protiprávní státní podpory získané v této souvislosti (články 2 a 3 napadeného rozhodnutí),
—
podpůrně, zrušil články 2 a 3 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládají Spojenému království dožadovat se u žalobkyň vrácení údajné protiprávní státní podpory,
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby předkládají žalobkyně sedm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo zjevně nesprávnými posouzeními relevantních skutkových nebo právních okolností.
—
Žalobkyně zejména tvrdí, že Komise nesprávně chápe fungování sporných pravidel týkajících se kontrolovaných zahraničních společností, pokud jde o neobchodní finanční zisky. Napadené rozhodnutí navíc chybně považuje osvobození týkající se financování skupin za daňové osvobození.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise nesprávně konstatovala, že pravidla týkající se kontrolovaných zahraničních společností představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a tedy že tato pravidla poskytují určitým hospodářským subjektům selektivní výhodu.
—
Konkrétněji, žalobkyně tvrdí, že Komise špatně určila referenční rámec pro posouzení účinků pravidel týkajících se kontrolovaných zahraničních společností a má nesprávně za to, že dvě různé situace jsou srovnatelné se situací, v níž se použijí pravidla týkající se kontrolovaných zahraničních společností. Tato dvě pochybení vedla Komisi k tomu, že měla nesprávně za to, že tato pravidla poskytují určitým tržním subjektům selektivní výhodu. Komise navíc měla nesprávně za to, že pravidla týkající se kontrolovaných zahraničních společností tvoří soubor pravidel lišících se od obecného režimu britské korporátní daně, přičemž nevzala v potaz další charakteristiky tohoto režimu, které se uplatní ve spojení s pravidly týkajícími se kontrolovaných zahraničních společností. V důsledku toho je analýza Komise týkající se srovnatelnosti a selektivity stižena zjevně nesprávnými posouzeními relevantních skutkových nebo právních okolností.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že i za předpokladu, že sporná opatření týkající se kontrolovaných zahraničních společností představují podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, dochází napadené rozhodnutí k chybnému závěru, že nic nemůže odůvodnit slučitelnost sporných opatření s unijními pravidly státních podpor. Napadené rozhodnutí je navíc iracionální a nekonzistentní, jelikož Komise správně uznala, že kapitola 9 části 9A Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [zákon o (mezinárodních a jiných) daňových ustanoveních z roku 2010] je odůvodněná, pokud jediným důvodem uplatnění daně z kontrolovaných zahraničních společností je kritérium „kapitálu spojeného se Spojeným královstvím“, z důvodu, že toto kritérium může být v praxi nadmíru obtížně použitelné, a současně bez jakéhokoliv vhodného odůvodnění tvrdí, že uvedená kapitola nemůže být nikdy odůvodněná v případech, kdy kritérium významných rozhodovacích funkcí vyvolá uplatnění daně z kontrolovaných zahraničních společností. Ve skutečnosti je kritérium významných rozhodovacích funkcí v praxi nadmíru obtížně použitelné, takže Komise měla konstatovat, že kapitola 9 je odůvodněná rovněž s ohledem na toto kritérium. Komise tedy měla dojít k závěru, že se nejedná o státní podporu.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že provedení napadeného rozhodnutí prostřednictvím vrácení údajné státní podpory žalobkyněmi, bude-li toto rozhodnutí potvrzeno, poruší základní zásady unijního práva, mj. svobodu usazování a volný pohyb služeb, jelikož v případě žalobkyň jsou dotčené kontrolované zahraniční společnosti usazené v jiných členských státech.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že inkasní příkaz založený na napadeném rozhodnutí není opodstatněný a je v rozporu se základními zásadami unijního práva.
6.
Šestý žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění některých základních prvků napadeného rozhodnutí, například závěru, podle něhož daň z kontrolovaných zahraničních společností stanovená v části 9A kapitole 5 zákona o (mezinárodních a jiných) daňových ustanoveních z roku 2010 by mohla být bez problémů nebo bez nadměrné zátěže použita na základě kritéria významných rozhodovacích funkcí.
7.
Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje rovněž zásadu řádné správy, která Komisi ukládá transparentnost a předvídatelnost v rámci správních řízení a vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Ze strany Komise je nepřiměřené, aby své rozhodnutí o zahájení šetření v projednávaném případě přijala po více než čtyřech letech a konečné rozhodnutí vydala až více než šest let po nabytí účinnosti sporného opatření.
Full & Egal Universal Law Academy