30.9.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 328/62
Žaloba podaná dne 19. července 2019 — Homoki v. Komise
(Věc T-517/19)
(2019/C 328/71)
Jednací jazyk: maďarština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Andrea Homoki (zástupce: T. Hüttl, abogado)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
na základě článku 264 konsolidovaného znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (1) zrušil usnesení č. OCM(2019)7991 — 04/04/2019 (olaf.c.4[2019]8720) přijaté dne 4. dubna 2019 Evropským úřadem pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) ve věci OF/2015/0034/B4, jakož i usnesení č. OCM(2019)11506 — 22/05/2019 (olaf.c.4[2019]12610) přijatého dne 22. května 2019 v téže věci, a aby na základě čl. 264 druhého pododstavce SFEU uvedl účastníky řízení dotčené v napadených usneseních, jejichž předmětem je ochrana totožnosti informátorů a důvěrnost interního sdělení OLAF a pracovních dokumentů řízení;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení v souladu s článkem 134 jednacího řádu Tribunálu.
Důvody a hlavní argumenty
V prvním napadeném usnesení OLAF žalobkyni odepřel přístup ke zprávě OLAF o investici společnosti Elios Innovatív Zrt. do veřejného pouličního osvětlení (spis OLAF číslo OF/2015/0034/B4), zatímco ve druhém usnesení byla odmítnuta žádost o potvrzení, kterou žalobkyně předložila.
Na podporu žaloby na neplatnost napadených usnesení žalobkyně vznáší osm žalobních důvodů.
1.
První důvod vychází z ochrany základních práv
—
Znalost požadovaného dokumentu spadá pod svobodu vyjadřování a právo na informace, které žalobkyni přísluší na základě článku 11 Listiny základních práv. Podle žalobkyně odmítnutím přístupu k požadovanému dokumentu žalovaná nesplnila kritérium základních práv stanovené Listinou základních práv, ani nezohlednila základní práva, ale nepřiměřeně omezila právo žalobkyně na svobodu vyjadřování a právo na informace.
2.
Druhý důvod vychází z vyvrácení obecné domněnky zákazu přístupu
—
Žalobkyně má za to, že obecná domněnka zákazu přístupu k dokumentům OLAF je v rozporu s právem. Podle žalobkyně základní právo na přístup k dokumentům nemůže být zbaveno obsahu tak, že orgán, který uplatňuje právo, jako obecné pravidlo vyloučí ze zveřejnění všechny dokumenty vypracované jedním některou institucí (v projednávané věci OLAF),aniž by provedl analýzu požadovaných údajů.
3.
Třetí důvod vychází ze zpochybnění povinnosti důvěrnosti
—
Žalobkyně vytýká OLAF, že odmítl plný přístup k dokumentu na základě povinnosti důvěrnosti. Omezení je nepřiměřené, neboť na základě uvedené povinnosti umožňuje vyloučit celý vyšetřovací spis OLAF ze zveřejnění, a tím zcela zbavuje obsahu právo občanů Unie na přístup k dokumentům orgánů Evropské unie.
4.
Čtvrtý důvod vychází z práva na přístup k dokumentům
—
Žalobkyně tvrdí, že s obecným pravidlem zveřejnění není slučitelné, aby orgán, který uplatňuje právo, povolil přístup pouze k určitým dokumentům, pokud žadatel odůvodní převažující důvod veřejného zájmu oproti domněnce zákazu přístupu. Podle žalobkyně orgán, který zpracovává údaje, musí řádně odůvodnit výjimku, která umožňuje omezení zveřejnění.
5.
Pátý důvod vychází z nedostatku odůvodnění ve vztahu k vnějšímu tlaku a ochraně rozhodovacího procesu
—
Žalobkyně tvrdí, ohledně výkonu práva na přístup, že žalovaná neprovedla žádné individuální posouzení a neodůvodnila přesně, které z požadovaných údajů byly nezbytné k přijetí daného rozhodnutí.
6.
Šestý důvod vychází z nedostatku odůvodnění ve vztahu k ochraně obchodních zájmů
—
Žalobkyně tvrdí, že žalovaná neodůvodnila, jak povolení přístupu může ohrozit obchodní zájmy fyzických či právnických osob. Hypotetické neodůvodněné nebezpečí nemůže zbavit obsahu základní právo seznámit se s údaji veřejného zájmu, jehož nositelem je žadatel o přístup, a zveřejnit je.
7.
Sedmý důvod vychází z odůvodnění předání osobních údajů z důvodu prokázaných veřejných zájmů
—
Žalobkyně tvrdí, že argument žalované týkající se ochrany osobních údajů je v rozporu s právem, neboť při poskytování veřejné služby a využívání veřejných finančních prostředků se ochrana osobních údajů uplatňuje s omezeními. Navíc žalobkyně vytýká, že žalovaná ji neinformovala, že měla odůvodnit možnost seznámit se s osobními údaji z důvodu veřejného zájmu.
8.
Osmý důvod vychází z převažujícího veřejného zájmu zveřejnit požadované dokumenty
—
Žalobkyně tvrdí, že existuje veřejný zájem zveřejnit požadovaný dokument. Tvrdí, že existuje převažující veřejný zájem, kvůli němuž není třeba čekat, až maďarské úřady provedou věcný přezkum ve vztahu k závažným zneužitím zjištěným OLAF. Podle žalobkyně může být v tomto ohledu účinným nástrojem pouze zveřejnění.
(1) Úř. věst. 2010, C 83, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy