21.10.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 357/36
Žaloba podaná dne 22. července 2019 – Adeso v. Komise
(Věc T-529/19)
(2019/C 357/44)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: African Development Solutions (Adeso) (Nairobi, Keňa) (zástupce: R. Martens, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
v celém rozsahu zrušil napadené rozhodnutí, tj. rozhodnutí Komise ze dne 10. května 2019, a rozhodl, že platební příkazy v souvislosti s grantovou smlouvou FED/2013/313-770 znějící na částku 3 298 703,59 eur a grantovou smlouvou FED/2013/316-291 znějící na částku 11 919,40 eur, jsou neopodstatněné,
—
uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, v němž je zakotvena zásada řádné správy: došlo ke zjevnému porušení práva být vyslechnut, jakož i zásady právní jistoty, neboť navzdory početným a vážným výhradám vzneseným žalobkyní vůči zpochybněné auditorské zprávě a navzdory několika požadavkům na svolání schůzky k objasnění těchto důležitých nedořešených otázek, Komise odmítla takovou schůzku svolat, zatímco v souladu s ustálenou judikaturou se požadavek na dodržování práva být vyslechnut uplatňuje všeobecně a je podmínkou zákonnosti každého rozhodnutí přijímaného unijními institucemi, a proto je nutno jej vždy a ve všech typech jednání respektovat.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, spravedlnosti a dobré víry ve smluvních vztazích, jak jsou zakotveny v čl. 5 odst. 4 SEU, neboť žalovaná nejednala v dobré víře tím, že okamžitě vydala platební příkaz, aniž žalobkyni umožnila poskytnout přiměřené vysvětlení ohledně zpochybněných zjištění auditu prostřednictvím obšírně zpracovaného vyjádření vedení a tím, že nesvolala navrhované schůzky, překročila meze toho, co je vhodné a nutné, zatímco v první řadě mohlo stačit přiměřené smírčí řízení stanovené ve všeobecných podmínkách grantové smlouvy. Proto nebylo nutné ani nezbytné, aby žalovaná v odůvodnění svého rozhodnutí nevzala v potaz návrh žalobkyně, aby se v první řadě uskutečnilo smírčí řízení. To je zcela v rozporu se zásadou proporcionality, z níž vyplývá, že pokud existuje více vhodných opatření, jako je tomu v projednávané věci, musí se zvolit ta, která jsou nejméně zatěžující (což se nestalo).
Full & Egal Universal Law Academy