7.10.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 337/9
Žaloba podaná dne 30. července 2019 – Sharif v. Rada
(Věc T-540/19)
(2019/C 337/10)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Ammar Sharif (Damašek, Sýrie) (zástupci: J.-P. Buyle a L. Cloquet, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/806 ze dne 17. května 2019, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, a to v rozsahu, v němž se týká žalobce;
—
zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/798 ze dne 17. května 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, a to v rozsahu, v němž se týká žalobce;
—
uložil Radě náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů řízení vynaložených žalobcem.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu. Žalobce má za to, že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení, když opatření vůči němu přijatá odůvodnila tím, že je údajně „předním podnikatelem působícím v Sýrii“ ve smyslu čl. 27 odst. 2 písm. a) a čl. 28 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2013/255/SZBP. Žalobce napadá tuto kvalifikaci „předního podnikatele“ a vyvratitelnou domněnku vazeb na syrský režim, která vyplývá z napadených aktů. Žalobce tvrdí, že žádné vazby na syrský režim nemá.
Kromě toho žalobce v souladu s čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255/SZBP vyvrací vyvratitelnou domněnku podle čl. 27 odst. 2 písm. a) a čl. 28 odst. 2 písm. a) tohoto rozhodnutí tím, že sám prokazuje, že i) není či již dále není se syrským režimem spjat, ii) že na něj nemá žádný vliv a (iii) že nepředstavuje skutečné riziko obcházení omezujících opatření přijatých Radou vzhledem k situaci v Sýrii. Podle žalobce se Rada dopouští zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že k vyvrácení této domněnky nepřihlíží.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z nepřiměřeného porušení práva vlastnit majetek a vykonávat výdělečnou činnost. Žalobce má za to, že Rada přijatými sankcemi nevyhnutelně porušila jeho právo vlastnit majetek, jakož i jeho právo vykonávat výdělečnou činnost, a to v rozporu s prvním dodatkovým protokolem k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalobce má za to, že mu nelze bránit ve volném užívání jeho majetku a hospodářské svobody, což odůvodňuje zrušení napadených opatření v rozsahu, v němž se jej týkají.
Full & Egal Universal Law Academy