7.10.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 337/11
Žaloba podaná dne 5. srpna 2019 – FV v. Rada
(Věc T-542/19)
(2019/C 337/12)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: FV (zástupce: É. Boigelot, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
prohlásil její žalobu za přípustnou a opodstatněnou, a v důsledku toho:
—
zrušil rozhodnutí ze dne 3. května 2019, oznámené žalobkyni dne 6. května 2019 panem [X] „Senior Legal Counsellor“ v Radě a přijaté panem [Y] jako OOJ, ve kterém se uvádí: „1. žalobkyně, narozená dne 25. března 1956 [důvěrné] (1), úřednice v platové třídě AST 7, se převádí na volno ze služebních důvodů v souladu s článkem 42a služebního řádu a má nárok na finanční výhody uvedené v tomto článku. 2. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dne 31. prosince 2015.“;
—
uložil Radě povinnost zaplatit z titulu majetkové újmy a narušení služebního postupu žalobkyně částku 151 101,72 eura, s výhradou navýšení či snížení této částky v průběhu řízení;
—
uložil Radě povinnost zaplatit z titulu nemajetkové újmy a porušení dobrého jména žalobkyně částku 70 000 eur, s výhradou navýšení či snížení této částky v průběhu řízení;
—
každopádně uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení v souladu s čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu Evropské unie.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU a základních a obecných zásad unijního práva, zejména dodržování legitimního očekávání, zásad řádné správy, dobré víry a právní jistoty a dodržování zásady proporcionality.
Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že orgán oprávněný ke jmenování (dále jen „OOJ“) zjevně nesprávně uplatnil a vyložil shora uvedená ustanovení a zásady, když nepřijal opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku vydaného Tribunálem Evropské unie dne 14. prosince 2018, FV v. Rada (T-750/16, EU:T:2018:972). Domnívá se rovněž, že OOJ porušil zásadu, jež administrativě ukládá přijmout rozhodnutí, které nebude nepřiměřené, tzn. které bude nutné k naplnění cílů, což znamená, že obsah a forma rozhodnutí musí být přiměřené sledovanému cíli. Žalobkyně konečně namítá porušení svého legitimního očekávání, že OOJ správně a včas zajistí naplnění shora uvedeného rozsudku T-750/16 nejen správným uplatněním článku 266 SFEU, ale také bez zpětného účinku.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející zaprvé z toho, že napadené rozhodnutí porušuje podmínky článku 42c služebního řádu a sdělení zaměstnancům 71/15 ze dne 23. října 2015, což představuje porušení zásady, která administrativně ukládá přijímat rozhodnutí pouze na základě legálně přípustného odůvodnění, tzn. relevantního odůvodnění, které není stiženo zjevně nesprávným skutkovým či právním posouzením, a zadruhé ze zneužití řízení.
Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že přijetím napadeného rozhodnutí za těchto podmínek OOJ zjevně nesprávně uplatnil a vyložil shora uvedená ustanovení služebního řádu a sdělení pro zaměstnance, když své rozhodnutí založil na skutkově i právně nepřesném odůvodnění. Domnívá se, že Rada nedoložila služební důvody, na základě kterých uplatnila v případě žalobkyně článek 42c, ani neidentifikovala skutečné organizační potřeby vyžadující údajné nabytí nových dovedností, které žalobkyně údajně není schopna získat, přičemž navíc OOJ zjevně použil článek 42c namísto disciplinárního řízení.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti jednat s náležitou péčí. Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že přijetím napadeného rozhodnutí za těchto podmínek OOJ nejednal vyváženě, tj. tak, aby zohlednil všechny skutečnosti, které mohou být pro jeho rozhodnutí určující, a aby přihlédl jak ke služebnímu zájmu, tak k zájmu dotyčného úředníka.
(1) Skryté důvěrné údaje.
Full & Egal Universal Law Academy