11.11.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 383/64
Žaloba podaná dne 9. září 2019 – Helsingin Bussiliikenne v. Komise
(Věc T-603/19)
(2019/C 383/73)
Jednací jazyk: finština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Helsingin Bussiliikenne Oy (Helsinky, Finsko) (zástupci: O. Hyvönen a N. Rosenlund, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
v plném rozsahu či částečně zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. června 2019 týkající se údajné státní podpory SA.33846 (2015/C) (ex 2011/CP),
—
uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou, navýšených o zákonné úroky.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 108 odst. 2 SFEU, jakož i čl. 6 odst. 1 nařízení 2015/1589 a že se v průběhu přezkumného řízení dopustila podstatné vady řízení a porušila práva žalobkyně.
—
Žalobkyni měla být před přijetím napadeného rozhodnutí poskytnuta možnost být vyslechnuta a měla být během formálního vyšetřovacího řízení vyzvána k předložení vyjádření, jelikož ji napadené rozhodnutí označuje za příjemce podpory a bezprostředně se ji dotýká.
2.
Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení Komise.
—
Komise věc dostatečně neprošetřila, takže své rozhodnutí vydala na základě neúplných a chybných informací.
—
Nesprávná posouzení Komise se týkají přinejmenším toho, zda ukončení činnosti odpovídalo tržním podmínkám, svému cíli a hospodářské logice.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že odůvodnění napadeného rozhodnutí nesplňuje požadavky článku 296 SFEU a ho se týkající judikatury.
—
Tento bod návrhových žádání se týká zejména odůvodnění slučitelnosti ceny, za niž byly aktivity HelB prodány, s tržními podmínkami.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že sporné rozhodnutí je v rozporu s obecnými zásadami unijního práva, zejména zásadou legitimního očekávání a zásadou proporcionality.
—
Žalobkyně mohla legitimně věřit, že se přezkum Komise týkal pouze opatření a osob uvedených v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení a dále že, pokud by byl přezkum rozšířen na prodej aktivit nebo na její osobu, Komise by odpovídajícím způsobem změnila rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení a vyslechla ji.
—
Povinnost vrácení musí být každopádně považována za odporující zásadě proporcionality v rozsahu, co se týče původního příjemce, v němž přesahuje cenu, která byla skutečně zaplacena za převzetí činnosti, a, co se týče žalobkyně, v němž přesahuje rozdíl mezi údajně podhodnocenou prodejní cenou a spravedlivou hodnotou.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí spočívá na zjevně nesprávném použití čl. 107 odst. 1 SFEU.
—
Opatření uvedená v rozhodnutí Komise neobnášela zakázanou státní podporu.
—
Žádné z opatření považovaných Komisí za zakázanou státní podporu nebylo určeno žalobkyni.
Full & Egal Universal Law Academy