25.11.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 399/84
Žaloba podaná dne 26. září 2019 – Elevolution - Engenharia v. Komise
(Věc T-652/19)
(2019/C 399/103)
Jednací jazyk: portugalština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Elevolution - Engenharia, S.A. (Amadora, Portugalsko) (zástupci: M. Marques Mendes, R. Campos, A. Dias Henriques, M. Troncoso Ferrer a C. García Fernández, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
vyhověl žalobě a zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z vady rozhodnutí Evropské komise ze dne 12. července 2019, přijatého úřadujícím ředitelem Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO), dokument Ares(2019)4611765 – 16/07/2019, kterým se žalobkyně na dobu tří let vylučuje ze zadávacích řízení na veřejné zakázky a z udělování grantů financovaných z ERF v působnosti nařízení Rady (EU) 2015/323 a nařizuje zveřejnění informace o vyloučení na internetových stránkách Komise v souvislosti se skutkovými okolnostmi.
Podle žalobkyně se Komise ve svém rozhodnutí dopustila nesprávného posouzení skutkových okolností v souvislosti se zpožděními v provádění prací, které nelze přičítat žalobkyni. Mělo proběhnout smírčí řízení podle smlouvy a nezřízení rozhodčího soudu nelze přičítat žalobkyni.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění a porušení práva, konkrétně čl. 143 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i z porušení práva na řádnou správu.
Rozhodnutí je stiženo nedostatkem odůvodnění, neboť žalobkyni neumožňuje se seznámit s analýzou a závěry vyplývajícími z povinného předchozího sporného řízení provedeného grémiem upraveným ve finančním nařízení. Rozhodnutí je v důsledku toho, že v něm nebylo zohledněno předchozí sporné řízení ani v něm nijak nebyly zmíněny jeho výsledky, stiženo i vadou spočívající v porušení práva, neboť je popřením a nesplněním článku 143 finančního nařízení, konkrétně jeho odstavce 5, a ohrožuje právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 109 odst. 1 písm. b) (do 1. ledna 2016) a čl. 106 odst. 1 písm. e) (od 1. ledna 2016) a posléze článku 47 Listiny základních práv.
Pro účely přijetí rozhodnutí o vyloučení či nevyloučení žalobkyně ze zadávacích řízení na veřejné zakázky a z udělování grantů, upravených nařízeními Rady (EU) 2015/323 a (EU) 2018/1877, je Komise zároveň soudcem i stranou. V situaci, kdy ještě nebylo určeno, zda došlo k nesplnění smlouvy, je zohlednění výhradně tvrzení Komise nebo objednatele a vyloučení žalobkyně porušením článku 47 Listiny základních práv, neboť je v rozporu se zásadou rovnosti zbraní.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 136 odst. 3 finančního nařízení a z porušení zásady proporcionality zaručené článkem 49 Listiny základních práv.
Komise uložila nejpřísnější sankci podle čl. 106 odst. 14 písm. c) nařízení č. 966/2012 ve znění nařízení 2015/1929, která je také nejpřísnější sankcí podle článku 139 finančního nařízení. Vzhledem ke všem okolnostem a k tomu, že otázka, zda žalobkyně závažně porušila smlouvu, je stále projednávána a neprokázaná, je uplatnění nejpřísnější sankce podle čl. 106 odst. 14 písm. c) nařízení č. 966/2012 porušením zásady proporcionality zakotvené v čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv.
Full & Egal Universal Law Academy