© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, www.justice.cz. [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
© Ministry of Justice of the Czech Republic, www.justice.cz. [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
Anotace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Rozhodnutí ze dne 14. května 2019 ve věci č. 70573/17 – Garamukanwa proti Spojenému království
Výbor první sekce Soudu jednomyslně rozhodl, že použití soukromé korespondence a fotografií pořízených stěžovatelem jako důkazů v kárném řízení proti stěžovateli ústícím v jeho propuštění ze zaměstnání nebylo chráněno článkem 8 Úmluvy. Soud proto stížnost odmítl jako neslučitelnou ratione materiae s ustanoveními Úmluvy.
I.Skutkové okolnosti
Stěžovatel pracoval jako manažer veřejnoprávní instituce. Po určitou dobu udržoval vztah s kolegyní L. M., přičemž měsíc po jejich rozchodu zaslal jinému kolegovi e-mail se sdělením, že L. M. má údajně vztah se zaměstnancem D. S. Poté, co stěžovatel kontaktoval D. S. i samotnou L. M., si L. M. stěžovala na jeho chování u svého nadřízeného, který následně stěžovateli sdělil, že jeho chování je nevhodné.
L. M. i D. S. se následně stali obětmi pronásledování a šikany na pracovišti, když se po jejich pracovišti začaly šířit anonymní e-maily obsahující údaje o jejich soukromí. V důsledku uvedeného podala L. M. trestní oznámení na policii, která začala případ vyšetřovat. Poté, co policie zaměstnavatele informovala o podezření směřující vůči stěžovateli, byl stěžovatel postaven mimo pracovní poměr. Později byl zadržen, nakonec však proti němu nebyla podána obžaloba.
Během vyšetřování byl v paměti telefonu stěžovatele nalezen údaj o adrese L. M., jakož i dokument obsahující seznam e-mailových adres, z nichž byly zaslány anonymní e-maily. Tyto důkazní prostředky byly předány zaměstnavateli za účelem provedení vlastního šetření. Na základě uvedených důkazů byl zaměstnavatelem učiněn závěr, že alespoň část e-mailů byla zaslána stěžovatelem. Vyústěním kárného řízení bylo propuštění stěžovatele z důvodu závažného nevhodného chování. V rámci řízení stěžovatel poskytl další důkazy včetně výše uvedených důkazů z jeho telefonu, jakož i další vybranou e-mailovou korespondenci a zprávy z mobilní aplikace WhatsApp, které zaslal L. M.
Stěžovatel se proti propuštění neúspěšně bránil soudní cestou.
II.Odůvodnění rozhodnutí Soudu
K tvrzenému porušení článku 8 Úmluvy
Stěžovatel namítal, že jeho propuštění bylo založeno na důkazech soukromé povahy včetně dokumentace pořízené jeho mobilním telefonem, komunikace přes WhatsApp a soukromých e-mailů. Z těchto důvodů měl za to, že jeho propuštění vedlo k porušení práva na respektování soukromého života ve smyslu článku 8 Úmluvy.
Soud úvodem připomněl, že i komunikace odeslaná z pracoviště může být podřazena pod pojem „soukromý život“ a „korespondence“ ve smyslu článku 8 Úmluvy (Copland proti Spojenému království, č. 62617/00, rozsudek ze dne 3. dubna 2007, 41). Za účelem rozhodnutí o použitelnosti článku 8 Úmluvy, co do ochrany soukromého života a korespondence, je třeba posoudit, zda jednotlivec mohl důvodně očekávat, že jeho soukromí bude respektováno a chráněno (Benedik proti Slovinsku, č. 62357/14, rozsudek ze dne 24. dubna 2018, § 115–118). Důvodné očekávání soukromí je důležitým, avšak nikoli nezbytně rozhodujícím faktorem (Bărbulescu proti Rumunsku, č. 61496/08, rozsudek velkého senátu ze dne 5. září 2017, § 73).
Projednávaná věc se dotýkala jak soukromých fotografii z paměti mobilního telefonu stěžovatele spadajících do rámce „soukromého života“, tak soukromých e-mailů a zpráv spadajících do rámce „korespondence“ ve smyslu článku 8 Úmluvy.
Soud zdůraznil, že část soukromé komunikace stěžovatele byla předána zaměstnavateli policií, zatímco část dobrovolně samotným stěžovatelem. Část e-mailů stěžovatele L. M. byla zaslána z pracovní e-mailové adresy a týkala se pracovních záležitostí, což však podle uvedené judikatury automaticky neznamená, že by tato komunikace nespadala do rozsahu „soukromého života“ ve smyslu článku 8 Úmluvy.
Soud se nicméně ztotožnil s argumentací vnitrostátních soudů, že v projednávaném případě stěžovatel neměl důvodné očekávání soukromí ohledně dokumentů uložených v paměti jeho telefonu nebo jeho soukromé e-mailové korespondence. Stěžovatel si byl vědom toho, že L. M. podala stížnost na podezření z obtěžování na pracovišti a že jeho zaměstnavatel považoval jeho chování za nevhodné. Od té doby do okamžiku jeho zadržení a výslechu na policii uplynul skoro rok. Za těchto podmínek měl Soud za to, že stěžovatel byl dostatečně předem obeznámen s podezřením, že L. M. obtěžoval, a nemohl tedy důvodně očekávat, že jakékoli dokumenty nebo jakákoli komunikace z jeho strany v této době týkající se L. M. zůstanou soukromé. Projednávaná věc se tak v tomto ohledu odlišuje od věci Bărbulescu proti Rumunsku, v níž Soud shledal, že stěžovatel nebyl obeznámen s rozsahem a povahou sledování ze strany zaměstnavatele.
Závěrem Soud poznamenal, že stěžovatel neměl námitky vůči použití dokumentů ze svého mobilního telefonu nebo soukromé komunikace během kárného řízení. Během tohoto řízení naopak zaměstnavateli dobrovolně poskytl další soukromou komunikaci mezi ním a L. M.
Soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci neexistovalo důvodné očekávání soukromí u žádného z důkazů provedených v rámci kárného řízení. Vnitrostátní soudy zvážily stěžovatelovy argumenty založené na článku 8 Úmluvy a dospěly ke stejnému závěru. V řízení před Soudem stěžovatel nepředložil žádné silné důvody pro to, aby se Soud od závěrů vnitrostátních soudů odklonil. Soud proto prohlásil stížnost stěžovatele za nepřijatelnou pro její neslučitelnost ratione materiae s ustanoveními Úmluvy.
Full & Egal Universal Law Academy