© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí ze dne 15. února 2011 ve věci č. 32416/09 – Koudelka proti České republice
Senát páté sekce Soudu dospěl jednomyslně k závěru, že stížnost vznesená na poli práva na spravedlivý proces a práva na rodinný život je nepřijatelná zčásti pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy a zčásti pro zjevnou neopodstatněnost.
(i) Okolnosti případu
Stížnost se týká postupu vnitrostátních orgánů po vydání rozsudku ve věci Koudelka (č. 1633/05, 20. července 2006), ve kterém Soud konstatoval, že vnitrostátní orgány nepřijetím dostatečných opatření k zajištění výkonu stěžovatelova práva na styk s nezletilou dcerou porušily stěžovatelovo právo na respektování rodinného života.
V prosinci 2006 vydal v řízení zahájeném v roce 2001 bývalou manželkou stěžovatele Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudek, kterým upravil styk stěžovatele s dcerou tak, že se má napříště uskutečňovat jedenkrát za dva měsíce na odborném pracovišti centra rodinné terapie. Městský soud v Praze v listopadu 2007 rozsudek potvrdil.
První setkání se mělo uskutečnit v únoru 2008, dcera stěžovatele se na něj však nedostavila. Její matce byla následně uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Další setkání bylo naplánováno na květen 2008. V prosinci 2008 nabyla dcera stěžovatele zletilosti.
Stěžovatel podal v lednu 2008 žádost o náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení před městským soudem, který nařídil jednání o jeho odvolání podaném v lednu 2007 až na listopad 2007. Ministerstvo spravedlnosti v prosinci 2008 stěžovateli sdělilo, že k porušení jeho práv došlo, nicméně toto konstatování představuje s ohledem na okolnosti případu dostatečné zadostiučinění. Stěžovatel následně žalobu k soudu nepodal.
V lednu 2007 se stěžovatel obrátil na obvodní soud s žádostí o pokračování v řízení o výkonu rozhodnutí z března 1996 určujícího rozsah jeho práva na styk s dcerou. Toto řízení bylo přerušeno po dobu řízení o změně úpravy práva styku. Stěžovatel navrhoval, aby jeho bývalé manželce byly uloženy pokuty za zmařená setkání s jeho dcerou v letech 2000 až 2002, což by podle jeho názoru přispělo k tomu, aby matka respektovala nově stanovenou úpravu jeho styku s dcerou. Žádost o výkon nového rozhodnutí upravujícího styk s dcerou z listopadu 2007 stěžovatel nepodal.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí soudu
a) K namítanému porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy
Podle Soudu vzhledem ke skutečnosti, že rozsah stěžovatelova práva na styk s nezletilou dcerou byl po dobu řízení o jeho změně pravomocně určen rozsudkem městského soudu z března 1996, a stěžovatel tedy požíval práva styku s dcerou, nebyl výsledek řízení o změně tohoto práva přímo určující pro jeho rodinný život, a proto je namístě námitku zásahu do práv způsobeného průtahy v tomto řízení posoudit nikoli na poli článku 8 Úmluvy, ale na poli článku 6 Úmluvy. Jsou tedy plně použitelné závěry, ke kterým Soud dospěl v rozhodnutí Vokurka proti České republice (č. 40552/05, 16. října 2007), podle nichž je žaloba na náhradu nemajetkové újmy podle novelizovaného zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci účinným vnitrostátním prostředkem nápravy. Jelikož se stěžovatel v projednávaném případě obrátil pouze na Ministerstvo spravedlnosti a již nikoli na soudy, bylo tuto část stížnosti třeba odmítnout pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy.
b) K namítanému porušení článku 8 Úmluvy
K námitce stěžovatele, že vnitrostátní orgány nepřijaly poté, co Soud v již uvedeném rozsudku z roku 2006 konstatoval porušení jeho práva na rodinný život, žádné účinné opatření k realizaci jeho práva na styk s dcerou, Soud konstatoval, že nová úprava styku se měla začít aplikovat v okamžiku, kdy již dceři stěžovatele bylo 17 let, otce prakticky neznala, neabsolvovala do té doby žádnou vhodnou terapii, a bylo proto nezbytné, aby kontakt proběhl za pomoci odborníka. Soud si povšiml, že vnitrostátní soudy nijak nereagovaly na stěžovatelův návrh na uložení pokut bývalé manželce; jelikož však stěžovatel zároveň nepožádal o výkon rozhodnutí obsahujícího novou úpravu jeho styku s dcerou, nepovažoval tuto nečinnost soudů za rozhodující. Přihlédl naopak k tomu, že bylo připraveno setkání na specializovaném pracovišti, za jeho zmaření byla bývalé manželce stěžovatele udělena pokuta a byl stanoven náhradní termín setkání.
Soud uzavřel, že vnitrostátní orgány v projednávané věci čelily nesmírně obtížné situaci, k jejímuž řešení měly po rozsudku Soudu ze dne 20. července 2006 již jen velmi málo času. S ohledem na nutnost zohlednit především zájmy dcery stěžovatele, které bylo v rozhodnou dobu již 17 let, není možné vnitrostátním orgánům vytýkat, že neučinily více. Soud proto tuto část stížnosti prohlásil za nepřijatelnou pro zjevnou neopodstatněnost.
Full & Egal Universal Law Academy