© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí ze dne 22. října 2013 ve věci č. 54337/10 – Kryžová proti České republice
Výbor páté sekce Soudu jednomyslně odmítl stížnost pro zneužití práva na podání stížnosti ve smyslu čl. 35 odst. 3 Úmluvy, neboť stěžovatelka Soudu zamlčela okolnosti důležité pro objektivní projednání věci.
(i) Skutkové okolnosti případu
V roce 2005 se stěžovatelka obrátila na Okresní soud ve Znojmě se žalobou na určení vlastnického práva. Následně byla osvobozena od soudních poplatků pro řízení před soudem prvního stupně, odvolacím a rovněž dovolacím soudem. V potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uvedla, že pobírá nízký starobní důchod a vlastní nemovitost.
V roce 2009 stěžovatelka podala ústavní stížnost. Ústavní soud ji vyzval k doplnění návrhu zejména ve světle ustanovení § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, které stanoví povinné zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem advokátem. Lhůta pro doplnění návrhu jí byla následně opakovaně prodloužena, jelikož stěžovatelka v mezidobí požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně. Česká advokátní komora v rozhodnutí z února 2010 její návrh odmítla s tím, že majetkové poměry stěžovatelky by odůvodňovaly pouze určení advokáta k poskytnutí právní služby za sníženou odměnu. Na další žádost stěžovatelky Česká advokátní komora reagovala v březnu 2010 tak, že je nutné vzít v potaz finanční sumu ve výši cca 420 tis. Kč, jíž stěžovatelka obdržela v rámci vypořádání jejích restitučních nároků, a rovněž skutečnost, že stěžovatelka žila ve společné domácnosti s manželem a dcerou.
Ve světle uvedeného rozhodnutí České advokátní komory stěžovatelka s odkazem na usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2624/08 vyzvala Ústavní soud k revizi rozhodnutí komory. Ústavní soud takový postup odmítl s tím, že ve věci uvedené spisové značky bylo postupováno na základě výjimečných okolností v rámci dohody mezi Ústavním soudem a komorou z května 2005, v níž komora slíbila u „živých případů“ v souvislosti s novelou zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, znovu k žádosti předsedy Ústavního soudu určit advokáta těm stěžovatelům, jimž to předtím odmítla. Ústavní soud zdůraznil, že zákon o Ústavním soudu mu neumožňuje vyzvat Českou advokátní komoru k určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně. Usnesením z dubna 2010 byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta pro neodstranění vad návrhu.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
Stěžovatelka tvrdila, že skutečnost, že jí Ústavní soud a Česká advokátní komora odmítly ustanovit pro řízení před Ústavním soudem advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně, představuje porušení jejího práva na přístup k soudu dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Soud vzal v úvahu námitku vlády, že stěžovatelka zamlčela podstatné skutečnosti vztahující se k jejím majetkovým poměrům. Neoznámila totiž vnitrostátním soudům, České advokátní komoře a ani Soudu valnou většinu svého nemovitého majetku, přičemž dle výpisu z katastru nemovitostí jsou stěžovatelka a její manžel vlastníky mnoha lukrativních nemovitostí. Zjištění vlády tak zcela odporovalo tvrzením stěžovatelky o její tíživé finanční situaci.
Soud poukázal na čl. 47 odst. 6 jednacího řádu Soudu, dle kterého je stěžovatel povinen informovat Soud o každé skutečnosti důležité pro projednání stížnosti. Soud uvedl, že neúplné, a tudíž zavádějící, informace mohou znamenat zneužití práva stížnosti, zejména pokud se příslušné informace týkají opravdového jádra případu a není podáno žádné dostatečné vysvětlení pro neposkytnutí informace (Hadrabová a ostatní proti České republice, č. 42165/02 a 466/03, rozhodnutí ze dne 25. září 2007).
V daném případě stěžovatelka v řízení před Soudem nepodala žádné vysvětlení ohledně zamlčení informací týkajících se její finanční situace a vlastnictví nemovitostí, přičemž takové informace byly významné pro objektivní posouzení stížnosti. Toto chování je považováno za zneužití práva na podání stížnosti, a stížnost je tudíž nepřijatelná.
Full & Egal Universal Law Academy