© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Rozhodnutí ze dne 23. února 2016 ve věci č. 64523/12 – Ledvina proti České republice
Výbor páté sekce Soudu rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti, v níž se stěžovatel dovolával svého práva na respektování soukromého života a práva na spravedlivý proces ve smyslu článků 8 a 6 Úmluvy v souvislosti s nařízením tzv. prostorových odposlechů jeho kanceláře a použitím z nich získaných záznamů jako důkazů v trestním řízení vedeném proti němu, zčásti pro ztrátu postavení oběti a zčásti pro zjevnou neopodstatněnost.
I.Skutkové okolnosti
V rámci prověřování trestné činnosti L. F. byl v květnu 2005 vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnického čísla užívaného stěžovatelem. V červenci 2005 vydal státní zástupce na základě stručně odůvodněné žádosti policejního orgánu z května 2005 povolení ke sledování osob a věcí dle § 158d odst. 1 a 2 trestního řádu (dále jen „prostorové odposlechy“), a to kanceláře stěžovatele na městském úřadě, kde stěžovatel působil jako vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství. V lednu 2006 byly prostorové odposlechy kanceláře stěžovatele o půl roku prodlouženy.
V červenci 2006 bylo na základě získaných záznamů z prostorových odposlechů zahájeno trestní stíhání stěžovatele v trestní věci nesouvisející s trestnou činností L. F. Stěžovatel byl rozsudkem okresního soudu z července 2007 uznán vinným ze spáchání trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatku. Stěžejním důkazem se staly záznamy prostorových odposlechů. Krajský soud v lednu 2008 ve výroku o vině rozsudek okresního soudu potvrdil. Ústavní soud nálezem z ledna 2010 rozhodnutí obecných soudů zrušil s odůvodněním, že se nevypořádaly s otázkou zákonnosti nařízení prostorových odposlechů a použití z nich získaných záznamů jako důkazů pro odsouzení stěžovatele, a konstatoval porušení práv stěžovatele vyplývajících z Úmluvy. Následně obecné soudy v souladu s návodem Ústavního soudu doplnily dokazování úředním záznamem policejního orgánu z května 2005 jako jedním z podkladů, na jejichž základě státní zástupce povolil prostorové odposlechy, který neměl stěžovatel v první fázi trestního řízení k dispozici, a opětovně uznaly stěžovatele vinným z uvedených trestných činů. V dubnu 2012 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatele s tím, že obecné soudy provedly požadovaný důkaz.
II.Odůvodnění rozhodnutí Soudu
Stěžovatel s odkazem na články 8 a 6 Úmluvy namítal nezákonnost nařízení prostorových odposlechů jeho kanceláře a nespravedlivost trestního řízení vedeného proti němu, ve kterém byly záznamy prostorových odposlechů použity jako důkaz.
K tvrzenému porušení článků 8 a 6 Úmluvy
Soud připomněl, že stěžovatel může pozbýt postavení oběti pouze tehdy, uznají-li vnitrostátní orgány, že došlo k porušení práv stěžovatele zaručených v Úmluvě, a toto porušení posléze napraví (Dalban proti Rumunsku, č. 28114/95, rozsudek velkého senátu ze dne 28. září 1999, § 44).
Soud rozhodl, že pokud jde o první část trestního řízení, Ústavní soud v nálezu z ledna 2010 konstatoval porušení práv stěžovatele vyplývající z článků 6 a 8 Úmluvy a zrušil rozhodnutí obecných soudů. Prostředkem nápravy byla druhá fáze trestního řízení zahájená po zrušovacím nálezu Ústavního soudu. Stěžovatel se tak podle Soudu dostal do postavení, ve kterém se nacházel na počátku řízení, a ztratil postavení oběti ve smyslu článku 34 Úmluvy. Tuto část stížnosti proto Soud prohlásil za nepřijatelnou pro neslučitelnost ratione personae s ustanoveními Úmluvy.
Ve druhé fázi trestního řízení, ve které byl stěžovatel opětovně odsouzen, se obecné soudy otázkou zákonnosti povolení a prodloužení tzv. prostorových odposlechů dle pokynů Ústavního soudu opětovně důkladně zabývaly a doplnily požadovaným způsobem dokazování. Především doložily úřední záznam policejního orgánu z května 2005, který se původně nacházel ve spise předloženém státnímu zástupci se žádostí o povolení sledování, ale byl odstraněn. Zřetel na něj byl tedy vzat až v druhé fázi trestního řízení. Soud uznal, že doplnění dokazování úředním záznamem bylo jediným možným způsobem nápravy nezákonnosti povolení sledování státním zástupcem. Pokud jde o námitku stěžovatele, že nelze ověřit, zda byl úřední záznam skutečně součástí spisu předloženého státnímu zástupci, Soud konstatoval, že vláda předloženými dokumenty prokázala, že státní zástupce měl úřední záznam k dispozici již v době povolení telefonních odposlechů, které předcházelo povolení prostorových odposlechů. Obecné soudy posléze dospěly k závěru, že prostorové odposlechy byly nařízeny v souladu se zákonem; učinily tak sice až pět let po jejich provedení, ale na základě úředního dokumentu o jednání třetí osoby, L. F., takže plynutí času nemělo vliv na možnost stěžovatele tento dokument zpochybnit.
Dle názoru Soudu tak řízení před obecnými soudy po zrušovacím nálezu Ústavního soudu představovalo z pohledu článku 8 Úmluvy dostatečně účinný následný přezkum námitek stěžovatele týkajících se prostorových odposlechů.
Soud současně neshledal porušení článku 6 Úmluvy, pokud jde o přípustnost záznamů prostorových odposlechů jako důkazů v druhé fázi trestního řízení. Konstatoval, že s ohledem na záruky, které měl stěžovatel v druhé fázi řízení ve vztahu k posouzení přípustnosti a použití důkazů získaných odposlechy k dispozici, je třeba řízení jako celek považovat za spravedlivé. Tuto část stížnosti tudíž odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.
Full & Egal Universal Law Academy