© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí ze dne 3. března 2009 ve věci č. 8302/06 – Najvar proti České republiky
Senát páté sekce Soudu dospěl jednomyslně k závěru, že stěžovatel sice nemusel nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení dále uplatňovat před Nejvyšším a Ústavním soudem, ale vzhledem k charakteru přiznané náhrady stěžovatel ztratil postavení oběti namítaného porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
(i) Skutkové okolnosti případu
Stěžovatel v dubnu 1994 zahájil u Krajského soudu v Praze řízení týkající se zástavního práva. Věc byla dvakrát projednána krajským soudem a vrchním soudem, dále k dovolání stěžovatele Nejvyšším soudem a Ústavním soudem, přičemž řízení skončilo v říjnu 2005.
V březnu 2007 se stěžovatel obrátil na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení. Ježto neobdržel odpověď v šestiměsíční lhůtě, uplatnil v září 2007 nárok na 500 tis. Kč u Obvodního soudu pro Prahu 2. Ministerstvo v říjnu 2007 odpovědělo, že s ohledem na to, že řízení před Ústavním soudem nelze započítat, byla stížnost podaná k Soudu opožděná a nárok podle zákona č. 82/1998 Sb. ve znění zákona č. 160/2006 Sb. byl promlčen. Obvodní soud byl nicméně jiného názoru a v lednu 2008 stěžovateli přiznal částku 60 tis. Kč. Tento rozsudek byl potvrzen Městským soudem v Praze v září 2008.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
Stěžovatel zejména zpochybňoval dostatečnost přiznané náhrady a poukazoval na nepřiměřenou délku prvního ze zmíněných soudních řízení.
Soud řešil v prvé řadě otázku, zda stěžovatel vyčerpal vnitrostátní prostředky nápravy, konkrétně zda bylo jeho povinností se ještě obrátit na dovolací a Ústavní soud. Připomněl, že v rozhodnutí Vokurka proti České republice (č. 40552/02, rozhodnutí ze dne 16. října 2007), kterým uznal účinnost kompenzačního prostředku nápravy zavedeného novelou zákona č. 82/1998 Sb. provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., upozornil na nebezpečí nadměrně dlouhého rozhodovacího procesu vedoucího k přiznání náhrady s tím, že po předsoudní fázi (předběžném projednání na úrovni ministerstva) může v České republice následovat kompletní soudní fáze na čtyřech úrovních. Dále konstatoval, že adekvátnost prostředku nápravy může být zpochybněna nadměrnou délkou řízení o něm a že řada států omezila projednávání žádostí o náhradu na jednu nebo dvě instance, někdy s pevnými lhůtami pro vydání rozhodnutí.
Podle Soudu byla ve stěžovatelově věci jeho žádost již projednána na dvou stupních soudní soustavy po administrativní fázi, a to ve lhůtě, kterou lze označit za rozumnou; rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci bez ohledu na možné dovolání nebo ústavní stížnost. Pokračovat v řízení by bylo pro stěžovatele nákladné a mohlo by nejvyšší soudní instance zahltit. Proto se Soud domnívá, že v dané věci nemusel stěžovatel za účelem vyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy podat další opravné prostředky, které měl k dispozici.
Soud se dále zabýval otázkou, zda lze stěžovatele ještě považovat za oběť porušení práva na soudní řízení v přiměřené lhůtě. Uvedl, že vnitrostátní orgány zjistily porušení tohoto práva a stěžovateli z tohoto titulu přiznaly náhradu nemajetkové újmy, kterou lze ve světle judikatury Soudu (vhodnost a výše náhrady, délka odškodňovacího řízení, eventuální prodlevy s úhradou přiznané částky) považovat za dostatečnou k nápravě daného porušení.
Stížnost na nepřiměřenou délku řízení se tím stala zjevně neopodstatněnou.
Full & Egal Universal Law Academy