Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/2509 (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění)

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L

2024/2509

26.9.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2024/2509 (EU, Euratom) 2024/2509

ze dne 23. září 2024,

kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie

(přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti a právní jistoty by uvedené nařízení mělo být přepracováno.

(2)

Toto nařízení stanoví finanční pravidla použitelná na souhrnný rozpočet Evropské unie (dále jen „rozpočet“) ve smyslu článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a neupravuje provádění omezujících opatření přijatých na základě Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) ani se jich nedotýká, a to ani v rámci plnění rozpočtu.

(3)

S ohledem na získané zkušenosti s uplatňováním finančních pravidel vztahujících se na rozpočet a v návaznosti na přijetí nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4) by měly být provedeny určité cílené změny, jimiž by se tato finanční pravidla uvedla do souladu s novým právním rámcem, přizpůsobila se potřebám efektivního řešení krizí a zlepšila se ochrana finančních zájmů Unie. Dále by měly být provedeny cílená zjednodušení, technické aktualizace a opravy.

(4)

V návaznosti na přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 by měly být odkazy na základní akty nahrazeny a odkazy na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (5), nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768 (6) a interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (7), by měly být připojeny k odkazům používaným v tomto nařízení.

(5)

V zájmu přehlednosti by všechny odkazy na zrušené nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8) měly být nahrazeny odkazy na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9).

(6)

V zájmu právní jistoty by měla být opravena řada křížových odkazů.

(7)

Je třeba lépe zohlednit zvláštní povahu a fungování tvorby rezerv na finanční závazky a rozpočtových záruk. Některé definice a pravidla týkající se rozpočtových záruk, rozpočtových závazků, právních závazků, prostředků na platby, příjemců finančních prostředků a uveřejňování informací o příjemcích by proto měly být upraveny. Měla by být připojena definice konstituční fáze tvorby rezerv na finanční závazky. Kromě toho by definice měly být aktualizovány tak, aby odrážely zejména změny pravidel zadávání veřejných zakázek a zavedení pravidel pro nefinanční dary.

(8)

Aby se zvýšila transparentnost ohledně příjemců finančních prostředků Unie, kteří jsou nevládními organizacemi, měla by být zavedena definice nevládních organizací, která by obsahovala kritéria umožňující je identifikovat. Žadatelé o grant by navíc měli mít povinnost uvést své právní postavení, včetně toho, zda jsou nevládní organizací.

(9)

Do tohoto nařízení by měl být vložen odkaz na obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (10). Nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 představuje základní kámen právního rámce, kterým se řídí plnění rozpočtu.

(10)

Je nezbytné, aby při plnění rozpočtu zajistily členské státy a Komise soulad s Listinou základních práv Evropské unie a respektovaly hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU.

(11)

Toto nařízení by mělo schvalujícím osobám umožnit, aby v relevantních případech v souladu s odvětvovými pravidly přijaly vhodná opatření a uskutečnily kroky na ochranu rozpočtu, například pozastavením plateb, v případech, kdy členský stát nedodržuje při provádění akce financované z finančních prostředků Unie příslušné hodnoty Unie a základní práva.

(12)

Hlavní rozpočtové zásady by měly zůstat zachovány. Stávající odchylky od těchto zásad pro konkrétní oblasti, jako jsou výzkum, vnější činnost a strukturální fondy, by měly být přezkoumány a co nejvíc zjednodušeny s tím, že je nutno zohlednit, zda jsou nadále relevantní, jakou přidanou hodnotu přinášejí pro rozpočet a jakou zátěž představují pro zúčastněné strany.

(13)

Pravidla pro přenos prostředků by měla být formulována jednoznačněji a mělo by se rozlišit mezi automatickým a neautomatickým přenosem. Dotčené orgány Unie by měly informace o automatických i neautomatických přenosech poskytovat Evropskému parlamentu a Radě.

(14)

Za účelem efektivního využívání finančních prostředků by měl být povolen přenos a využití vnějších účelově vázaných příjmů pro nástupnický program nebo akci. Měla by existovat možnost přenášet vnitřní účelově vázané příjmy pouze do následujícího rozpočtového roku, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(15)

V návaznosti na přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 a s ním souvisejících základních právních aktů by do tohoto nařízení měla být začleněna určitá pravidla týkající se rozpočtových zásad, zejména pokud jde o zrušení a přenos prostředků, zrušení přidělení prostředků na závazek a opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, která jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu (EU) 2021/1060 (11) a (EU) 2021/2116 (12).

(16)

Pokud jde o vnitřní účelově vázané příjmy, mělo by být povoleno financování nových projektů v oblasti nemovitostí z příjmů z pronájmu a prodeje budov. Za tímto účelem by tyto příjmy měly být považovány za vnitřní účelově vázané příjmy, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití.

(17)

V zájmu zjednodušení a s cílem lépe sladit načasování příspěvků členských států s odpovídajícími platebními potřebami by všechny dodatečné finanční příspěvky členských států na opatření a programy Unie, včetně dobrovolných příspěvků, měly podléhat stejnému zacházení a být považovány za vnější účelově vázané příjmy.

(18)

Aby se zvýšila transparentnost a viditelnost způsobu uvádění účelově vázaných příjmů a zároveň zůstala zachována podstata dříve poskytnutých informací, měly by být v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvedeny podrobné informace o odhadované výši vnitřních a vnějších účelově vázaných příjmů, jež mají být obdrženy, a jejich předpokládané rozdělení do relevantních rozpočtových položek. Kromě toho je vhodné vyjasnit požadavky na podávání zpráv ohledně plnění vnitřních a vnějších účelově vázaných příjmů v předchozím roce. Tím se zajistí, že veškeré informace o plnění účelově vázaných příjmů a odhadované výši účelově vázaných příjmů, jež mají být obdrženy, budou předloženy jasným a přístupným způsobem.

(19)

Pravidla platná pro převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení, by měla být aktualizována tak, aby zohledňovala rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech zřízenou na základě nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Kromě toho by měly být provedeny úpravy, které by zohledňovaly skutečnost, že k uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech již není nutné podávat návrh opravného rozpočtu.

(20)

Orgány Unie by měly mít možnost přijímat jakékoli dary Unii.

(21)

Aby bylo možné za výjimečných okolností rychle reagovat, měla by být Komise oprávněna přijímat věcné dary, bez ohledu na jejich hodnotu, poskytnuté za účelem humanitární pomoci, mimořádné podpory, civilní ochrany nebo pomoci pro řešení krizí. Aby byly zajištěny odpovídající záruky, měla by Komise takové dary přijímat, pouze pokud je jejich přijetí v souladu se zásadami řádného finančního řízení a transparentnosti, nevede ke střetu zájmů, nepoškozuje pověst Unie a nepoškozuje bezpečnost či veřejný pořádek Unie nebo členských států ani nehrozí jejich poškozením. Dárce by se v době přijetí daru neměl nacházet v žádné ze situací zakládajících vyloučení podle systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů ani být evidován v příslušné databázi jako vyloučený. Pokud Komise dar přijme, měla by příslušná schvalující osoba poskytnout informace o těchto případech ve své výroční zprávě o činnosti.

(22)

Mělo by být zavedeno ustanovení, které právnickým osobám povolí sponzorovat formou věcného plnění určitou událost nebo činnost pro propagační účely nebo pro účely sociální odpovědnosti podniků.

(23)

Je nutno objasnit s ohledem na rozpočet pojem výkonnosti. Výkonnost by měla být vázána na přímé uplatňování zásady řádného finančního řízení. Zásadu řádného finančního řízení je rovněž třeba definovat a měla by být vytvořena souvislost mezi stanovenými cíli a ukazateli výkonnosti, výsledky, jakož i hospodárností, efektivností a účinností při využívání prostředků. Z důvodů právní jistoty a s cílem zamezit rozporům se stávajícími výkonnostními rámci jednotlivých programů by měla být vymezena terminologie týkající se výkonnosti, zejména výstup a výsledky.

(24)

S ohledem na horizontální cíl začlenění hlediska rovnosti žen a mužů, cíle týkající se monitorování výdajů na klima a výkonnosti a výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení poklesu biologické rozmanitosti by měly být zavedeny konkrétní ukazatele výkonnosti týkající se rozpočtu, aby bylo možné sledovat výdaje na rovnost žen a mužů a na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na ochranu biologické rozmanitosti. Tyto ukazatele by měly být stručné a přiměřené, neměly by se překrývat, jejich počet by měl být omezen a neměly by vést k nadměrné administrativní zátěži. Měly by být založeny na účinné, transparentní a komplexní metodice a případně na obecně uznávaných vědeckých důkazech. Údaje shromážděné v souvislosti s těmito ukazateli by měly být případně rozčleněny podle pohlaví a měly by být shromažďovány způsobem, který umožní agregaci těchto údajů napříč všemi příslušnými programy.

(25)

Vzhledem k důležitosti řešení klimatických a environmentálních výzev a s cílem zajistit, aby plnění rozpočtu přispívalo k naplňování Zelené dohody pro Evropu, uvedené ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu, cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, by pojem výkonnost ve vztahu k rozpočtu měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i plnění programů a provádění činností udržitelných způsobem, který by nebránil plnění environmentálních cílů zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů.

(26)

Je důležité podporovat sociální práva a spravedlivé pracovní podmínky v souladu s evropským pilířem sociálních práv a článkem 9 Smlouvy o fungování EU. Je-li to proveditelné a vhodné, měly by Komise a členské státy při provádění programů a činností financovaných z rozpočtu dodržovat příslušné platné vnitrostátní právní předpisy, právo Unie, úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) a kolektivní smlouvy.

(27)

V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) by právní předpisy Unie měly být vysoce kvalitní a měly by se zaměřovat na oblasti, kde občanům přinášejí největší přidanou hodnotu, a co nejefektivněji a nejúčinněji přispívat k dosahování společných cílů politik Unie. Plnění těchto cílů může napomoci, budou-li stávající a nové výdajové programy a činnosti, s nimiž jsou spojeny značné výdaje, podrobeny hodnocení.

(28)

Aby Komise splnila svůj závazek, že bude standardně digitalizovaná a bude podporovat efektivnější a kvalitnější kontroly a audity tím, že zvýší úroveň jistoty a současně sníží náklady, je vhodné výslovně uvést používání digitálních nástrojů a vznikajících technologií, jako je strojové učení, robotická automatizace procesů, vytěžování údajů a umělá inteligence.

(29)

Za účelem vyšší ochrany rozpočtu před nesrovnalostmi, včetně podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování, by měla být zavedena standardizovaná opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací o příjemcích finančních prostředků Unie. Zejména musí být možné identifikovat fyzické osoby, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie nebo těží ze zneužívání finančních prostředků Unie, aby bylo možné účinně předcházet podvodům a nesrovnalostem, odhalovat je, vyšetřovat a napravovat či odstraňovat. Posuzovat rizika pro účely výběru, zadávání, finančního řízení, monitorování, vyšetřování, kontroly a auditu by mělo usnadňovat a k účinnému předcházení nesrovnalostí, včetně podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování, jejich odhalování a nápravě a následným opatřením by mělo přispívat elektronické zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích finančních prostředků Unie a jejich skutečných majitelích, jak jsou vymezeni v čl. 3 bodě 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (14), a pravidelné zpřístupňování těchto údajů v jednotném integrovaném a interoperabilním informačním a monitorovacím systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik (dále jen „jednotný integrovaný informační systém“) poskytovaném Komisí. Pravidla zaznamenávání, uchovávání, předávání a zpracování údajů by měla být v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů. Jednotný integrovaný informační systém by měl být vyvinut tak, aby zabránil dvojímu podávání zpráv a snížil administrativní zátěž pro členské státy a další prováděcí subjekty. Komise by měla jednat jako správce a měla by odpovídat za vývoj a správu integrovaného informačního systému a za dohled nad ním. Členské státy, vyšetřovací, kontrolní a auditní orgány Unie, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“), Účetního dvora a Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“), by měly mít přístup k těmto údajům v rámci výkonu jejich příslušných pravomocí a povinností. Při tomto přístupu by měly být dodržovány zásady nezbytnosti a přiměřenosti. Údaje dostupné prostřednictvím jednotného integrovaného informačního systému by měly být zpřístupněny Evropskému parlamentu a Radě případ od případu v rozsahu nezbytném a přiměřeném pro výkon jejich příslušných pravomocí v rámci postupu udělování absolutoria Komisi.

(30)

Jednotný integrovaný informační systém by měl být založen na interoperabilitě, přičemž aktuální informace a údaje o příjemcích finančních prostředků Unie by měly být v tomto systému vyhledávány nebo do něj zadávány mimo jiné za použití příslušných vnitrostátních databází, interních systémů příslušných vnitrostátních subjektů a orgánů, řídicích a platebních orgánů, vnitrostátních databází veřejných zakázek a nabídkových řízení, veřejně přístupných údajů a údajů z dalších databází Komise, a to automaticky a pokud možno v reálném čase, čímž by se zaručila komplexnost a úplnost informací a údajů.

(31)

Jednotný integrovaný informační systém by měl být navržen a zaveden tak, aby umožňoval shromažďování příslušných informací týkajících se stejných příjemců v rámci různých programů financování Unie. Měl by používat pouze takové ukazatele rizik, které jsou objektivní, přiměřené, nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích aktualizovaných informací a údajů, pokud možno v reálném čase. Jednotný integrovaný informační systém by měl být navržen pro použití v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů platnými pro zpracování osobních údajů, včetně zásady minimalizace a omezení uchovávání údajů.

(32)

Aby se zajistilo, že funkce jednotného integrovaného informačního systému zůstanou na vysoké úrovni, měly by být pokud možno uskutečněny určité kroky a opatření, včetně sladění datových polí s příslušnými informačními systémy a databázemi členských států a Komise, s nezbytnými dodatky pro účely nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, včetně odkazu na jedinečný identifikátor operací; integrace příslušných vnitrostátních informačních systémů a databází s jednotným informačním systémem pro automatickou výměnu informací; umožnění uživatelům přizpůsobit a seskupit ukazatele rizik a jejich váhu podle potřeb a specifik fondu, programu nebo členského státu Unie; využívání umělé inteligence k analýze a interpretaci údajů; poskytnutí uživatelům vícero možností, pokud jde o použití funkcí vyhledávání a filtrování informací; poskytnutí pokynů uživatelům ohledně interpretace a používání údajů a výsledků a školení k používání jednotného informačního systému, posuzování rizik a jejich zohledňování při ověřování a auditech.

(33)

V souladu se zásadou transparentnosti, zakotvenou v článku 15 Smlouvy o fungování EU, mají orgány Unie jednat co nejotevřeněji. Pokud jde o plnění rozpočtu, vyplývá z uplatnění této zásady, že by občané měli vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou diskusi, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie, posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie a přispívají ke zvyšování její důvěryhodnosti. Komunikace by měla být cílenější a mít za cíl zvýšit viditelnost příspěvku Unie pro občany. Těchto cílů by mělo být dosaženo uveřejněním relevantních informací týkajících se všech příjemců finančních prostředků financovaných z rozpočtu, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, kdy by byly zohledněny legitimní zájmy těchto příjemců s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací a v případě fyzických osob na jejich právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Orgány Unie by proto měly při uveřejňování informací uplatňovat v souladu se zásadou proporcionality selektivní přístup. Rozhodnutí uveřejnit informace by měla vycházet z relevantních kritérií, aby byly poskytované informace užitečné.

(34)

Aniž jsou dotčena pravidla týkající se ochrany osobních údajů, je třeba usilovat o co největší transparentnost ohledně informací o příjemcích finančních prostředků. Informace o příjemcích finančních prostředků Unie by měly být uveřejňovány na centralizovaných a zvláštních internetových stránkách orgánů Unie, jako je systém pro finanční transparentnost, a měly by být snadno dostupné prostřednictvím vhodných a zabezpečených technických řešení. Požadavky na uveřejnění by měly zahrnovat všechny způsoby plnění rozpočtu, včetně plnění ostatními orgány a institucemi Unie.

(35)

Komise by měla mít možnost plnit rozpočet nepřímo prostřednictvím organizací členských států. Z důvodů právní jistoty je proto vhodné definovat organizaci členského státu jako subjekt zřízený v členském státě buď jako veřejnoprávní subjekt, nebo jako subjekt soukromého práva, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky. Finanční jištění, které takovýmto soukromoprávním subjektům poskytuje členský stát v souladu se stávajícími požadavky stanovenými právem Unie ve formě, kterou tento členský stát stanovil a která nutně nevyžaduje bankovní záruku, by mělo být za dostatečné finanční záruky považováno.

(36)

Osobní údaje fyzických osob by neměly být zpřístupněny veřejnosti po dobu delší, než po jakou příslušní příjemci využívají finančních prostředků, a tyto údaje by tedy měly být po dvou letech vymazány.

(37)

Ve většině případů upravených tímto nařízením se uveřejňování údajů týká právnických osob. V případě fyzických osob by měly být osobní údaje uveřejňovány v souladu se zásadou proporcionality mezi významem poskytnuté částky a potřebou kontrolovat nejlepší využití finančních prostředků. V takovém případě je uveřejnění jejich regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v souladu s cílem uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků, zajišťuje rovné zacházení mezi různě velkými členskými státy a respektuje právo příjemce finančních prostředků na soukromý život, a zejména na ochranu jeho osobních údajů.

(38)

Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality by měly být upřesněny situace, kdy by k uveřejnění nemělo dojít. Uveřejňovány by neměly být například informace o stipendiích nebo jiných formách přímé podpory vyplacené nejpotřebnějším fyzickým osobám, o určitých zakázkách velmi nízké hodnoty nebo o finanční podpoře pod určitou prahovou hodnotou poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk, anebo v případech rizika, že by uveřejněním byla ohrožena práva a svobody dotčených osob chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků. Za účelem zachování stávající praxe a zajištění transparentnosti by však žádná zvláštní výjimka z povinnosti uveřejňovat informace založená na konkrétní prahové hodnotě neměla existovat v případě grantů.

(39)

Jsou-li pro účely transparentnosti v souvislosti s využíváním finančních prostředků Unie a kontrolou nad udělovacími řízeními uveřejňovány osobní údaje příjemců finančních prostředků, měli by o tom být tito příjemci informování, stejně jako o svých právech a postupech pro jejich výkon v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679 (15).

(40)

Za účelem dodržení zásady rovného zacházení se všemi příjemci finančních prostředků by měly být údaje týkající se fyzických osob uveřejňovány rovněž v souladu s povinností členských států zajistit vysoký stupeň transparentnosti veřejných zakázek, jejichž hodnota překračuje finanční limity stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (16).

(41)

V případě nepřímého a sdíleného řízení by měly informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků poskytovat osoby, subjekty nebo určené subjekty vynakládající finanční prostředky Unie. V případě sdíleného řízení by tyto informace měly být uveřejněny v souladu s odvětvovými pravidly. Členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie v rámci přímého řízení, by měly poskytovat informace o svých příjemcích finančních prostředků dle tohoto nařízení. Komise by měla zpřístupnit informace o jednotných internetových stránkách, včetně odkazu na jejich adresy, na nichž jsou informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků k dispozici.

(42)

V zájmu lepší srozumitelnosti a větší transparentnosti údajů o finančních nástrojích využívaných v přímém a nepřímém řízení je vhodné sloučit všechny požadavky na podávání zpráv do jednoho pracovního dokumentu, který má být připojen k návrhu rozpočtu.

(43)

Aby se zajistila transparentnost, zabránilo určitým případům duplicity a sladil harmonogram podávání zpráv podle dostupnosti příslušných údajů a aby se zároveň zajistilo, že nedojde ke ztrátě informací, měly by být informace o rozpočtových zárukách, společném rezervním fondu a podmíněných závazcích, na něž se vztahuje strop vlastních zdrojů, nově seskupeny do těchto tří kategorií a předkládány v příslušných zprávách uceleným způsobem.

(44)

Aby se zvýšila transparentnost a přesnost podávaných zpráv, měly by informace o finančních nástrojích předkládané v pracovním dokumentu připojeném k návrhu rozpočtu zahrnovat informace o realizovaných ztrátách z aktiv.

(45)

Aby byla zajištěna synchronizace s harmonogramem pro přijetí výkazu odhadů, měl by být k návrhu rozpočtu připojen pracovní dokument o politice Komise v oblasti nemovitostí.

(46)

S cílem prosazovat osvědčené postupy při využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) by Komise měla být schopna subjektům odpovědným za činnosti v oblasti řízení a kontroly pro informaci poskytnout nezávazné metodické pokyny, jež objasňují její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a příkladů osvědčené praxe. Tyto pokyny by měly být podle potřeby aktualizovány.

(47)

Judikatura (17) ukládající Komisi povinnost zaplatit splatné úroky nebo jiné poplatky z částek pokut zrušených nebo snížených Soudním dvorem Evropské unie způsobila novou nepředvídatelnou situaci. Je proto nutné umožnit odečíst od příjmů rozpočtu veškeré splatné úroky nebo jiné poplatky z částek zrušených nebo snížených pokut nebo jiných sankcí, včetně záporného výnosu vztahujícího se k těmto částkám. Tato výjimka ze zákazu záporných výnosů by měla být omezena na tuto konkrétní situaci. Pro dodržení obecné zásady navrácení do původního stavu (restitutio in integrum), která se použije v případě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie, které později Soudní dvůr Evropské unie zruší nebo sníží, je třeba stanovit, že se záporný výnos z předběžně vybrané částky těchto pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie neodečítá od částky, která má být vrácena. Aby se vyrovnala ztráta výhod plynoucích z peněžních prostředků ode dne, kdy dotčené třetí strany pokutu Komisi předběžně uhradily, až do dne jejího vrácení, by částka, která má být vrácena, měla být navýšena o úrok v sazbě, kterou Evropská centrální banka uplatňuje na své hlavní refinanční operace, zvýšené o jeden a půl procentního bodu jako přiměřená náhrada pro tyto třetí strany v této situaci, což znamená, že pak by již nebylo nutné uplatnit na tuto částku žádnou jinou úrokovou sazbu. Dále, tato sazba odpovídá úrokové sazbě, kterou lze uplatnit vůči dlužníkovi, pokud se dlužník rozhodne odložit platbu pokuty nebo jiné sankce, a namísto zaplacení poskytne finanční záruku. Tyto úroky a poplatky by měly být odečteny jako záporné příjmy pouze do 31. prosince 2027, dokud nebude nalezeno konečné řešení pro víceletý finanční rámec po roce 2027 ve vztahu k úrokové sazbě a dalším poplatkům, které by měly být zaplaceny jako přiměřená náhrada za vrácení zrušených nebo snížených pokut nebo jiných sankcí. Toto konečné řešení by mělo zhodnotit dosavadní zkušenosti a očekávaný budoucí vývoj a mělo by být v souladu s uplatňováním rozpočtových zásad stanovených v tomto nařízení. Za účelem zajištění dostatečného peněžního toku k odškodnění dotčených třetích stran za ztrátu výhod plynoucích z peněžních prostředků v případě zrušení nebo snížení výše pokuty nebo jiné sankce by mohlo být potřeba zajistit, aby částky z pokut nebo jiných sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí bylo možné zapsat do rozpočtu do konce následujícího rozpočtového roku. Za účelem zajištění plné transparentnosti tohoto mechanismu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě poskytovat veškeré informace dostupné v rámci ročního rozpočtového procesu.

(48)

S ohledem na zvýšený objem výpůjčních a úvěrových operací prováděných Komisí jménem Unie za účelem financování oživení po pandemii COVID-19 by měla být dále posílena transparentnost těchto operací. S cílem řešit rostoucí složitost těchto operací a zajistit lepší viditelnost jejich obsahu by měl být do dokumentu připojeného k oddílu rozpočtu, který se týká Komise, doplněn komplexní přehled výpůjčních a úvěrových operací prováděných Komisí. Tento přehled by měl mimo jiné zahrnovat podrobné informace o splatnosti, harmonogramu plateb, splatných úrocích na souhrnné úrovni, investorské základně na primárním trhu a případně o velikosti a nákladech společného fondu likvidity, který je základem diverzifikované strategie financování, jakož i o plánu výpůjček. Kromě toho by v tomto přehledu měly být uvedeny podkladové údaje a metodika, kterou Komise používá k výpočtu vzniklých úroků a odhadu splatných úroků, bez zahrnutí případných citlivých tržních informací.

(49)

Je vhodné, aby spolu mohly orgány Unie navzájem uzavírat meziútvarové dohody za účelem snazšího čerpání svých prostředků a aby existovala možnost uzavírat takovéto dohody mezi útvary orgánů Unie, subjekty Unie, evropskými úřady, subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláří generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti.

(50)

Z důvodů právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že rozhodné právo, podle něhož mají být v případě střetu zájmů přijata veškerá vhodná opatření, zahrnuje unijní a vnitrostátní právní předpisy týkající se střetů zájmů.

(51)

S cílem zvýšit inkluzivitu by měly být na seznam subjektů, kterým mohou být svěřeny úkoly související s plněním rozpočtu, doplněny soukromé subjekty nebo subjekty podle práva Unie usazené v členském státě, které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby, jež jsou způsobilé v rámci nepřímého řízení, a jsou jim poskytnuty dostatečné finanční záruky. Pokud tyto soukromé subjekty nebo subjekty podle práva Unie nevyužívají finančního jištění poskytovaného členským státem, měly by mít dostatečné finanční záruky podobu společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenných finančních záruk.

(52)

Je vhodné stanovit postup pro zřizování nových evropských úřadů a rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými úkoly těchto úřadů. Orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady by měly mít možnost pověřit ředitele evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby. Evropské úřady by měly mít rovněž možnost uzavírat meziútvarové dohody za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti. Je vhodné přijmout zvláštní pravidla pro vypracovávání účetních záznamů, ustanovení, která zmocňují účetního Komise pověřit výkonem některých z jeho úkolů zaměstnance těchto úřadů, a operační postupy pro bankovní účty, jež by Komise měla být schopna otevřít jménem evropského úřadu.

(53)

S cílem zvýšit nákladovou efektivnost výkonných agentur by vzhledem k praktickým zkušenostem získaným s jinými subjekty Unie mělo být možné svěřit účetnímu Komise veškeré úkoly účetního výkonné agentury nebo část těchto úkolů.

(54)

Z důvodu právní jistoty je nutné objasnit, že ředitelé výkonných agentur jednají při správě operačních prostředků programů svěřených agenturám jako pověřené schvalující osoby. K tomu, aby se zvýšení efektivity v důsledku globální centralizace určitých podpůrných služeb mohlo projevit naplno, by měla by být výslovně stanovena možnost výkonných agentur vynakládat správní výdaje.

(55)

Je nutné stanovit pravidla týkající se pravomocí a povinností účastníků finančních operací, zejména schvalujících osob a účetních.

(56)

Evropský parlament, Rada, Účetní dvůr a účetní Komise by měli být do dvou týdnů informováni o jmenování pověřené schvalující osoby, interního auditora a účetního i o ukončení výkonu jejich funkce.

(57)

Schvalující osoby by měly plně odpovídat za veškeré příjmové a výdajové operace provedené v rámci jejich odpovědnosti a za systémy vnitřní kontroly a měly by nést odpovědnost za svou činnost, v případě potřeby prostřednictvím disciplinárního řízení.

(58)

Měly by být vymezeny též úkoly, odpovědnost a zásady postupů, které mají schvalující osoby dodržovat. Pověřené schvalující osoby by měly zajistit, aby dále pověřené schvalující osoby a jejich zaměstnanci obdrželi informace a odbornou přípravu o standardech kontroly a příslušných metodách a postupech a aby byla přijata opatření k zajištění fungování kontrolního systému. Pověřená schvalující osoba by měla podávat svému orgánu Unie informace o výkonu povinností v podobě výroční zprávy. Tato zpráva by měla obsahovat požadované finanční informace a informace o řízení, jimiž pověřená schvalující osoba dokládá své prohlášení o věrohodnosti k výkonu svých povinností, včetně informací o celkové výkonnosti provedených operací. Podklady k provedeným operacím by měly být uchovávány alespoň po pět let. O všech formách jednacího řízení v rámci zadávání veřejných zakázek by měla pověřená schvalující osoba podat zvláštní zprávu dotčenému orgánu Unie, který by měl podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě, neboť tato řízení představují odchylku od běžných udělovacích řízení.

(59)

Je třeba zohlednit dvojí úlohu, kterou vedoucí delegací Unie a po dobu jejich nepřítomnosti zástupci těchto vedoucích plní jako dále pověřené schvalující osoby pro Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a, pokud jde o operační prostředky, pro Komisi.

(60)

Komise by měla výkonem rozpočtových pravomocí ve vztahu k operačním prostředkům v jejím oddíle rozpočtu pověřit zástupce vedoucích delegací Unie pouze v případech, kdy je plnění těchto úkolů zástupci vedoucích delegací naprosto nezbytné k zajištění kontinuity činnosti po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie. Zástupci vedoucích delegací Unie by neměli být oprávněni vykonávat tyto pravomoci systematicky nebo z důvodu vnitřní dělby práce.

(61)

Účetní by měl odpovídat za řádné provádění plateb, vybírání příjmů a vymáhání pohledávek. Měl by spravovat pokladnu, bankovní účty a soubory údajů o třetích osobách, vést účty a odpovídat za sestavení finančních výkazů orgánu Unie. Pouze účetní Komise by měl být oprávněn stanovovat účetní pravidla a harmonizované účtové osnovy, zatímco účetní všech ostatních orgánů Unie by měli stanovovat postupy účtování pro své orgány.

(62)

Upraveny by měly být též podmínky jmenování účetního a ukončení výkonu jeho funkce.

(63)

Účetní by měl stanovit postupy, které zajišťují, aby účty otevřené pro účely správy pokladny a zálohové účty nevykazovaly záporný zůstatek.

(64)

Je vhodné sladit platební prostředky schválené pro správu pokladny s moderními platebními metodami, včetně kreditních karet a elektronických peněženek.

(65)

Vzhledem k tomu, že platby prováděné delegacemi Unie na základě standardních pravidel pro rozpočtové, pokladní a účetní operace (dále jen „rozpočtové postupy“) jsou stále častěji uskutečňovány prostřednictvím centrální pokladny, a v důsledku toho se snižuje počet operací a částky hrazené prostřednictvím zálohových účtů, je vhodné zjednodušit pravidla pro zřizování, správu a kontrolu zálohových účtů.

(66)

Měly by být stanoveny podmínky pro používání zálohových účtů, tedy systému správy, který představuje odchylku od běžných rozpočtových postupů a týká se pouze omezených částek, a dále úkoly a odpovědnost správců zálohových účtů, schvalujících osob a účetních při kontrole těchto účtů. Z důvodu efektivnosti by měly být při delegacích Unie zřízeny zálohové účty, na nichž budou spravovány prostředky z oddílů rozpočtu týkajících se Komise i ESVČ. Je rovněž vhodné umožnit za určitých podmínek využívání zálohových účtů v delegaci Unie k vyplácení omezených částek prostřednictvím rozpočtových procesů. Co se týká jmenování správců zálohových účtů, mělo by být možné vybírat je i z řad zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie, stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (18) (dále jen „služební řád“).

(67)

Aby se zohlednila situace v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád, a vyskytují-li se s ohledem na přijetí všech právních závazků příslušnou schvalující osobou technické problémy, mělo by být přípustné, aby právní závazky velmi nízké hodnoty do výše 2 500 EUR, které jsou spojeny s platbami prováděnými ze zálohových účtů, přijímali zaměstnanci Komise v této oblasti a aby vedoucí delegací Unie nebo jejich zástupci podepisovali právní závazky na pokyn příslušné schvalující osoby Komise.

(68)

Jakmile jsou definovány úkoly a odpovědnost účastníků finančních operací, mohou být tyto osoby povolány k odpovědnosti pouze za podmínek stanovených ve služebním řádu. V orgánech Unie byly zřízeny specializované výbory pro řešení finančních nesrovnalostí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (19). Kvůli omezenému počtu postoupených případů a z důvodu efektivnosti je však vhodné převést jejich funkce na interinstitucionální výbor zřízený tímto nařízením (dále jen „výbor“). Výbor by měl posuzovat žádosti a vydávat doporučení o potřebě přijmout rozhodnutí o vyloučení a uložení peněžitých sankcí, které mu předloží Komise nebo jiné orgány a subjekty Unie, aniž je dotčena jejich správní samostatnost ve vztahu k jejich zaměstnancům. Tento přesun má zamezit rovněž zdvojování práce a snížit riziko vydání protichůdných doporučení nebo stanovisek v případech, které se týkají jak hospodářského subjektu, tak i zaměstnance orgánu nebo subjektu Unie. Je třeba zachovat postup, jímž může schvalující osoba požadovat potvrzení pokynu, o němž se domnívá, že je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, a být tak zproštěna odpovědnosti, k níž by mohla být povolána. Při plnění této úlohy by se mělo složení výboru upravit. Výbor by neměl mít vyšetřovací pravomoci.

(69)

Co se týká příjmů, je nutné zabývat se zápornými úpravami vlastních zdrojů, na něž se vztahují nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (20) a (EU, Euratom) 2021/770 (21). S výjimkou případu vlastních zdrojů je nutné zachovat stávající úkoly a kontroly spadající do odpovědnosti schvalujících osob v různých fázích procesu: sestavení odhadu pohledávek, vydání inkasního příkazu a zaslání výzvy k úhradě, jíž je dlužník informován o stanovení pohledávky, a případné rozhodnutí o vzdání se nároku v souladu s kritérii, která za účelem efektivního výběru příjmů zajišťují soulad se zásadou řádného finančního řízení.

(70)

Schvalující osoba by měla mít možnost upustit zcela nebo částečně od inkasa stanovené pohledávky, pokud dlužník vstoupil do insolvenčního řízení, jak je vymezeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 (22), zejména v případě soudního vyrovnání nebo jiného podobného řízení.

(71)

Měly by být zvlášť upraveny postupy pro úpravu odhadů pohledávek nebo jejich snížení na nulu.

(72)

Je nutné vyjasnit, kdy se do rozpočtu zapisují částky obdržené z pokut a jiných sankcí, jakož i úroky nebo jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí.

(73)

Vlivem nedávného vývoje na finančních trzích a úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace je nutné revidovat ustanovení týkající se úrokové sazby u pokut nebo jiných sankcí.

(74)

K zohlednění zvláštní povahy pohledávek v podobě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) je nutné zavést zvláštní ustanovení o úrokových sazbách vztahujících se na splatné částky, které však nebyly dosud uhrazeny, v případě, že Soudní dvůr Evropské unie tyto částky navýší.

(75)

Měla by být jasněji vymezena i zpřísněna pravidla pro inkaso. Zejména je třeba upřesnit, že účetní má inkasovat částky započtením i proti částkám, které dlužníkovi dluží výkonná agentura při plnění rozpočtu.

(76)

Za účelem zaručení právní jistoty a transparentnosti by měla být stanovena pravidla týkající se lhůt pro zaslání výzvy k úhradě.

(77)

Pro účely zajištění správy aktiv a zároveň upřednostnění cíle zajistit bezpečnost a likviditu peněžních prostředků je nutno prozatímně vybírat částky týkající se pokut a jiných sankcí uložených podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, například pokut ukládaných v soutěžních věcech, proti nimž je podán prostředek právní nápravy. Komise by rovněž měla mít možnost investovat tyto částky do finančních aktiv a určit účel dalšího použití výnosů z nich. Jelikož Komise není jediným orgánem Unie, který je oprávněn ukládat pokuty nebo jiné sankce, je nutné upravit tyto pokuty nebo jiné sankce ukládané jinými orgány Unie a stanovit pravidla pro jejich vymáhání, která by měla být rovnocenná pravidlům používaným Komisí.

(78)

K tomu, aby měla Komise všechny informace potřebné k přijímání rozhodnutí o financování, je nutné stanovit minimální požadavky na obsah těchto rozhodnutí v případě grantů, zadávání veřejných zakázek, svěřenských fondů Unie pro vnější činnost (dále jen „svěřenské fondy Unie“), cen, finančních nástrojů, nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů a rozpočtových záruk. Současně je třeba umožnit, aby byla rozhodnutí o financování přijímána na dobu delší než jeden rozpočtový rok s cílem poskytnout potenciálním příjemcům finančních prostředků dlouhodobější perspektivu, s tím, že jejich provádění je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků na příslušný rozpočtový rok. Dále je nutné snížit počet náležitostí vyžadovaných u rozhodnutí o financování. V zájmu zjednodušení by mělo rozhodnutí o financování představovat současně i roční nebo víceletý pracovní program. Jelikož příspěvky pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 jsou stanoveny již v rozpočtu, nemělo by se v této souvislosti vyžadovat přijetí zvláštního rozhodnutí o financování.

(79)

Pokud jde o výdaje, je třeba objasnit vztah mezi rozhodnutími o financování, souhrnnými rozpočtovými závazky a individuálními rozpočtovými závazky a pojmy rozpočtový a právní závazek, aby se vymezil zřetelný rámec pro jednotlivé fáze plnění rozpočtu.

(80)

S cílem zohlednit zejména počet právních závazků přijímaných delegacemi a zastoupeními Unie a kolísání směnných kurzů u těchto závazků by předběžné rozpočtové závazky měly být možné i v případě, kdy jsou konečný příjemce platby a částka určeni.

(81)

Aby byl EZZF uveden do souladu s obecnými účetními a rozpočtovými postupy, jakmile to bude technicky možné, mělo by být umožněno přijímat individuální rozpočtové závazky pro provádění plateb, aniž by bylo třeba nejprve přijmout předběžný souhrnný závazek, po němž následují individuální závazky ve lhůtě nejvýše dvou měsíců nebo za určitých podmínek v delší lhůtě. Aby bylo možné realizovat individuální rozpočtové závazky a platby za první měsíc rozpočtového roku v prosinci, měly by být navíc běžné výdaje na řízení EZZF přidány k druhům výdajů, pro něž jsou schváleny platby předem.

(82)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být jasněji vymezeny jednotlivé druhy plateb, které mohou provádět schvalující osoby. Měla by být blíže objasněna pravidla pro zúčtování plateb předběžného financování, zejména v případech, kdy není možné průběžné zúčtování. Za tímto účelem by měla být v přijatých právních závazcích zahrnuta odpovídající ustanovení.

(83)

Toto nařízení by mělo stanovit, že se platby mají uskutečnit ve stanovených lhůtách a že v případě jejich nedodržení budou mít věřitelé nárok na úroky z prodlení, které jdou k tíži rozpočtu, s výjimkou členských států, Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF).

(84)

Základní prvky elektronických faktur při zadávání veřejných zakázek by měly vycházet z pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU (23).

(85)

V zájmu jasnosti by měla být definice nevhodných nabídek při zadávání veřejných zakázek revidována tak, aby zahrnovala nabídky, u nichž hospodářský subjekt nemá přístup k zadávání veřejných zakázek.

(86)

Je nezbytné vyjasnit, že jednotlivé zakázky na základě rámcových smluv, jež byly uzavřeny s jediným hospodářským subjektem, mohou být zadávány a měněny v mezích podmínek stanovených v rámcové smlouvě.

(87)

Vzhledem k tomu, že opatření týkající se předchozího uveřejňování informací jsou stejná pro otevřená, užší i soutěžní řízení s jednáním, mělo by být za určitých podmínek umožněno použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v návaznosti na neúspěšné soutěžní řízení s jednáním.

(88)

Z oblasti působnosti pravidel tohoto nařízení pro zadávání veřejných zakázek je nezbytné vyloučit služby osvědčování a ověřování listin poskytované notáři, a to v případech, kdy postupy, jimiž se tyto služby v dotčeném členském státě řídí, nejsou otevřené hospodářské soutěži.

(89)

Je vhodné stanovit možnost jednacích řízení bez předchozího uveřejnění, pokud jde o služby poskytované organizacemi členských států, které se nemohou účastnit soutěžních řízení.

(90)

Aby byl zajištěn soulad s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (24), měla by schvalující osoba požadovat předložení dokladů týkajících se kritérií pro vyloučení a výběr před přijetím rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.

(91)

Považuje se za vhodné začlenit ustanovení týkající se potvrzování a schvalování výdajů do jednoho článku a zavést definici zrušení přidělení prostředků na závazek. Jelikož jsou operace prováděny v počítačových systémech, měl by být podpis doložky „předáno k platbě“ jako vyjádření rozhodnutí o potvrzení, s výjimkou omezeného počtu případů, nahrazen zabezpečeným elektronickým podpisem. Je rovněž nutné objasnit, že se potvrzování výdajů týká všech způsobilých nákladů, včetně nákladů, které nejsou spojeny se žádostí o platbu, jak je tomu v případě zúčtování předběžného financování.

(92)

Za účelem snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení by měla být stanovena pravidla, která jsou společná více než jednomu nástroji pro plnění rozpočtu. Z těchto důvodů by měla být některá ustanovení přeskupena, znění a oblast působnosti dalších ustanovení by měly být sladěny a zbytečná opakování a křížové odkazy by se měly odstranit.

(93)

Každý orgán Unie by měl zřídit výbor pro pokrok v oblasti interního auditu, jehož úkolem bude zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary příslušného orgánu doporučení interního a externího auditu řádně zohledňovaly a uplatňovaly. O složení tohoto výboru pro pokrok v oblasti interního auditu by měl rozhodnout každý orgán Unie s ohledem na svou organizační samostatnost a na význam nezávislého odborného poradenství.

(94)

Větší důraz je nutno klást na výkonnost a výsledky projektů financovaných z rozpočtu Unie. Je tudíž vhodné stanovit kromě forem příspěvku Unie, které již jsou náležitě zavedeny (proplacení skutečně vynaložených způsobilých nákladů, jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální financování), další formu financování nesouvisející s náklady na příslušné operace. Tato dodatečná forma financování by měla být založena buď na splnění určitých předběžných podmínek, nebo na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti.

(95)

Pokud má příspěvek Unie formu financování nesouvisejícího s náklady a je-li úhrada založena na výsledcích, mělo by se dosažení těchto výsledků měřit předem stanovenými milníky nebo cíli, přičemž dosažení těchto milníků nebo cílů by mělo být ověřeno před vyplacením příspěvku. Záznamy a podklady související s dosažením cílů nebo milníků by měly být uchovávány pro účely následných kontrol nebo auditů, a to i ze strany Účetního dvora.

(96)

Pokud Komise posuzuje provozní a finanční způsobilost příjemců finančních prostředků Unie nebo jejich systémů a postupů, měla by mít možnost spolehnout se na posouzení, která již provedla sama nebo která již provedly jiné subjekty nebo dárci, jako jsou vnitrostátní agentury a mezinárodní organizace, aby se zamezilo dvojímu posuzování týchž příjemců finančních prostředků. Možnost křížového spoléhání se na posouzení provedená jinými subjekty by se měla využít v případě, že tato posouzení proběhla v souladu s podmínkami, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro příslušný způsob plnění rozpočtu. Na podporu křížového spoléhání se na posouzení mezi dárci by proto Komise měla prosazovat uznávání mezinárodně přijímaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.

(97)

Je rovněž důležité zamezit situacím, kdy u příjemců finančních prostředků Unie prováděly audit využití těchto prostředků různé subjekty několikrát. Mělo by proto být možné spolehnout se na audity, které již provedli nezávislí auditoři, pokud je dostatečně prokázána jejich kompetence a nezávislost a pokud je auditní činnost založena na mezinárodně uznávaných auditních standardech poskytujících přiměřenou jistotu a pokud se týkaly finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie. Tyto audity by pak měly být základem celkové jistoty ohledně využití finančních prostředků Unie. Za tímto účelem je důležité zajistit, aby zpráva nezávislého auditora i související auditní dokumentace byly na požádání zpřístupněny Evropskému parlamentu, Komisi, Účetnímu dvoru a auditním orgánům členských států.

(98)

Pro účely spoléhání se na posouzení a audity a s cílem snížit administrativní zátěž osob a subjektů přijímajících finanční prostředky Unie je důležité zajistit, aby byly využívány veškeré informace, které již mají orgány Unie, řídící orgány nebo jiné subjekty vynakládající finanční prostředky Unie k dispozici, a příjemci finančních prostředků nebo příjemci grantů tak nebyli o stejné informace žádáni opakovaně.

(99)

K zajištění mechanismu dlouhodobé spolupráce s příjemci finančních prostředků by mělo být umožněno podepisovat dohody o finančním rámcovém partnerství. Finanční rámcová partnerství by měla být uskutečňována prostřednictvím grantů nebo dohod o přiznání příspěvku uzavřených s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie. Za tímto účelem by měl být stanoven minimální obsah těchto dohod o přiznání příspěvku. Finanční rámcová partnerství by neměla nepatřičně omezovat přístup k finančním prostředkům Unie.

(100)

Podmínky a postupy pro pozastavení, ukončení nebo snížení výše příspěvku Unie by měly být harmonizovány v rámci jednotlivých nástrojů pro plnění rozpočtu, jako jsou granty, veřejné zakázky, nepřímé řízení nebo ceny. Je třeba vymezit důvody tohoto pozastavení, ukončení nebo snížení. Pokud se následně zjistí, že v průběhu udělovacího řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, měla by příslušná schvalující osoba přijmout určitá nápravná opatření, ledaže by jejich nepřijetí bylo odůvodněné, například pokud je plnění právního závazku v zájmu dotčeného orgánu nebo instituce nebo pokud je třeba zaručit kontinuitu služby.

(101)

Toto nařízení by mělo stanovit standardní lhůty, po které jsou příjemci finančních prostředků povinni uchovávat dokumenty týkající se příspěvků Unie, aby se zabránilo rozdílným nebo neúměrným smluvním požadavkům a současně se poskytl Komisi, Účetnímu dvoru a OLAFu dostatek času k získání přístupu k těmto údajům a dokumentům a k provedení následných kontrol a auditů. Všem osobám či subjektům přijímajícím finanční prostředky Unie by měla být mimoto uložena povinnost spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie.

(102)

Aby byly účastníkům a příjemcům finančních prostředků poskytnuty náležité informace a aby měli možnost uplatnit své právo na obhajobu, měli by mít možnost předložit připomínky předtím, než bude přijato opatření s nepříznivým dopadem na jejich práva, a měli by být informováni o prostředcích právní nápravy, které k napadení takového opatření mají.

(103)

V rámci udělovacího řízení není nutné, aby příslušná schvalující osoba poskytla účastníkovi příležitost předložit připomínky, pokud byl tento účastník v udělovacím řízení odmítnut. Za účelem zajištění právní jistoty by toto mělo být rovněž upřesněno v ustanovení o sporných řízeních a právních prostředcích nápravy.

(104)

Vzhledem ke stále složitějšímu geopolitickému prostředí s rychle se vyvíjejícími hybridními a kybernetickými hrozbami, jakož i k potřebě digitální transformace s inherentním rizikem technické zranitelnosti musí Unie zajistit ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku Unie nebo jejích členských států, jak se odráží ve veřejných politikách a právních předpisech. Týká se to ochrany základních zájmů společnosti, jako je zajištění bezpečnosti dodávek energie, boj proti organizované trestné činnosti a podvodům. Poskytování finančních prostředků Unie v souvislosti se strategickými aktivy a zájmy, jako jsou digitální nebo kosmická infrastruktura, komunikační a informační systémy a služby, může vyžadovat použití zvláštních podmínek – při dodržení všech mezinárodních dohod Unie – s cílem zajistit tuto ochranu, mj. pokud jde o integritu komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců. Druhy podmínek a požadavků pro jejich uplatňování by měly být vyjasněny. Zvláštní podmínky stanovené v tomto nařízení však nejsou vyčerpávající a je možné, aby základní akt obsahoval zvláštní podmínky za předpokladu, že nezmění požadavky a postupy stanovené v tomto nařízení, pokud jde o ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku, ani se od nich neodchyluje.

(105)

Na ochranu finančních zájmů Unie by Komise měla zřídit jednotný systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

(106)

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl vztahovat na účastníky, příjemce finančních prostředků, subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, na subdodavatele zhotovitele, poskytovatele nebo dodavatele, na skutečné majitele a přidružené subjekty vyloučeného subjektu, na fyzické osoby, ručitele, jakož i na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn v nepřímém řízení, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě finančních nástrojů využívaných v přímém řízení, na účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet ve sdíleném řízení poskytly informace, a na sponzory.

(107)

Za účelem zvýšení ochrany finančních zájmů Unie by měl být systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů posílen. Je důležité zabránit tomu, aby osoba nebo subjekt, které se nachází v situaci zakládající vyloučení, mohly požádat o finanční prostředky Unie, být vybrány k vynakládání prostředků nebo tyto prostředky získat v rámci programu ve sdíleném řízení. Existuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, měla by mít příslušná schvalující osoba možnost vyloučit osobu nebo subjekt, pokud se tato osoba nebo subjekt nacházejí v situaci zakládající vyloučení a má se za to, že nejsou spolehlivé, neboť se dopustily určitých typů závažného pochybení. Aniž jsou dotčeny povinnosti informovat stanovené v jiných základních aktech, osoby a subjekty plnící rozpočet v rámci sdíleného řízení by měly předávat Komisi prostřednictvím jakéhokoli oficiálního kanálu, jako je automatizovaný informační systém zřízený Komisí, který se v současné době používá pro oznamování podvodů a nesrovnalostí (dále jen „systém pro řízení nesrovnalostí“), informace týkající se zjištěných skutečností a zjištění v souvislosti s těmito pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími pouze s odkazem na důvody uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d), pokud se o těchto informacích dozví. Neexistuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, měla by mít příslušná schvalující osoba možnost vyloučení provést na základě předběžné právní kvalifikace určené výborem s přihlédnutím ke skutečnostem a zjištěním vyplývajícím z auditů nebo vyšetřování prováděných OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem nebo z jakéhokoli jiného auditu či kontroly prováděných na pokyn schvalující osoby. Toto vyloučení by mělo být zaevidováno v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Osoby a subjekty plnící rozpočet v rámci sdíleného řízení by měly před přidělením finančních prostředků Unie nebo výběrem účastníků a příjemců nahlédnout do databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Toto nahlédnutí by se mělo týkat osoby nebo subjektu, které žádají o finanční prostředky Unie nebo které byly vybrány k jejich vynakládání. Aby bylo zajištěno účinné provádění systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, měly by příslušné orgány členských států vymáhat vyloučení zaznamenaná v databázi ve vztahu k těmto osobám nebo subjektům, které žádají o finanční prostředky Unie nebo byly vybrány k jejich vynakládání, a to po celou dobu trvání vyloučení. Toto vyloučení by mělo zajistit integritu procesu zadávání veřejných zakázek nebo výběru a chránit ho před účastí osob nebo subjektů zapojených do závažného pochybení. Žádosti členských států o platby v rámci sdíleného řízení, jež zahrnují výdaje související s osobou nebo subjektem, které byly vyloučeny, by neměly být propláceny. Pokud jsou finanční prostředky členským státům vypláceny v rámci založeném na výkonnosti, měla by se použít zvláštní pravidla stanovená v odvětvových pravidlech.

(108)

Je důležité zdůraznit, že systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl uplatňovat pouze ve vztahu k finančním prostředkům Unie vypláceným členským státům v rámci přímého řízení, u nichž mají členské státy povinnost přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, v rozsahu, v jakém má Komise odpovídající povinnosti podle příslušného právního rámce. Odpovědnost Komise by proto měla být omezena na povinnost postoupit případ výboru za účelem vyloučení určité osoby nebo subjektu, pokud se schvalující osoba dozví o závažném pochybení na základě pravomocných rozsudků, konečných správních rozhodnutí nebo skutečností a zjištění vyplývajících z auditů nebo vyšetřování, které v souvislosti s danými finančními prostředky provedl OLAF, EPPO nebo Účetní dvůr, nebo z jakéhokoli jiného auditu či kontroly provedených na pokyn schvalující osoby. Aniž jsou dotčeny tyto povinnosti Komise, jsou členské státy i nadále odpovědné za ověřování informací o rozhodnutích o vyloučení zaevidovaných v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, aby zajistily výkon těchto rozhodnutí a zaručily, že nebude podána žádost o platbu týkající se osoby nebo subjektu, které se nacházejí v situaci zakládající vyloučení. Aniž jsou dotčena odvětvová pravidla a dobrovolné uplatňování, systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se neměl vztahovat na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (25).

(109)

Je třeba objasnit, že je-li rozhodnutí o evidenci určité osoby nebo subjektu v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů přijato v důsledku situací zakládajících vyloučení, v nichž se nachází fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu dotyčné osoby nebo subjektu nebo která má ve vztahu k nim pravomoc k zastupování, rozhodování nebo kontrole, fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy dotyčné osoby nebo subjektu, nebo fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro splnění právního závazku, mají informace zaevidované v databázi zahrnovat údaje týkající se těchto osob.

(110)

Rozhodnutí o vyloučení určité osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení určité osobě nebo subjektu peněžité sankce a rozhodnutí o uveřejnění souvisejících informací by měly přijímat příslušné schvalující osoby s ohledem na svou samostatnost ve správních záležitostech. V případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí a v případech týkajících se závažného porušení smlouvy by příslušné schvalující osoby měly přijmout své rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace s přihlédnutím k doporučení výboru. Výbor by měl posoudit rovněž dobu trvání vyloučení, pokud nebyla stanovena pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.

(111)

Úlohou výboru by mělo být zajištění konzistentního fungování systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Tento výbor by měl být složen ze stálého předsedy, stálého místopředsedy, který by měl zastupovat předsedu, dvou zástupců Komise a zástupce žádající schvalující osoby.

(112)

S cílem uvést systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů do souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a zvýšit jeho účinnost by měl být pokus o ovlivnění poskytnutí finančních prostředků Unie nebo neoprávněné získání finančních prostředků Unie, a to i v souvislosti se střetem zájmů, výslovně zahrnut jako zvláštní situace zakládající vyloučení z důvodu vážného profesního pochybení.

(113)

S náležitým ohledem na zásadu proporcionality by příslušná schvalující osoba měla vyloučit osobu nebo subjekt, které prokázaly nedostatek integrity tím, že se dopustily protiprávního jednání neslučitelného s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie, jako je podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo členovi skupiny, pokud toto jednání může nepříznivě ovlivnit plnění zakázky.

(114)

Samostatný důvod pro vyloučení by měl být doplněn v případě úmyslné a neodůvodněné nedostatečné spolupráce v souvislosti s vyšetřováními, kontrolami nebo audity prováděnými schvalující osobou, OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem, neboť to může mít závažné důsledky pro ochranu finančních zájmů Unie.

(115)

Předběžná právní kvalifikace nepředjímá konečné posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu ze strany příslušných orgánů členských států podle vnitrostátního práva. Doporučení výboru, jakož i rozhodnutí příslušné schvalující osoby by proto mělo být po oznámení tohoto konečného posouzení přezkoumáno.

(116)

Příslušná schvalující osoba by měla osobu nebo subjekt vyloučit z účasti na udělovacím řízení, pokud bylo pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím zjištěno, že se tato osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení, úmyslného nebo neúmyslného porušení povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní, vytvoření subjektu v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální a jakékoli jiné právní povinnosti, podvodu týkajícího se rozpočtu, korupce, jednání týkajícího se zločinného spolčení, praní peněz, financování terorismu, teroristických trestných činů nebo trestných činů souvisejících s teroristickou činností, dětské práce nebo jiných trestných činů týkajících se obchodování s lidmi, anebo pokud se dopustily nesrovnalostí. Osoba nebo subjekt by z řízení měly být vyloučeny rovněž v případě závažného porušení právního závazku, včetně porušení požadavku plnit smlouvu na nejvyšší profesionální úrovni, nebo v případě úpadku nebo v případech odmítnutí spolupráce při vyšetřováních, kontrolách nebo auditech. Při posuzování těchto důvodů pro vyloučení by za relevantní faktor mohly být považovány nepřiměřeně škodlivé činy odsouzené podle mezinárodního obchodního práva, pokud zahrnují vážné profesní pochybení.

(117)

V souladu s rozsudkem Tribunálu ze dne 15. února 2023 (26) by měla schvalující osoba při rozhodování o vyloučení určité osoby nebo subjektu z důvodu závažného profesního pochybení vycházet z dostatečně konkrétních a přesvědčivých důkazů, a je proto schopna jasně a jednoznačně prokázat, že se žadatel dopustil protiprávního jednání, jež má dopad na jeho profesní důvěryhodnost a jež vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti ve smyslu tohoto nařízení.

(118)

Při rozhodování o vyloučení osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení peněžité sankce osobě nebo subjektu a o uveřejnění související informace by měla příslušná schvalující osoba zajistit dodržení zásady proporcionality tím, že zohlední zejména závažnost situace, její dopad na rozpočet, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, dobu trvání a opakování pochybení, případný úmysl nebo stupeň nedbalosti a míru spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu s příslušným orgánem a přínos této osoby nebo subjektu pro vyšetřování.

(119)

Příslušná schvalující osoba by měla mít rovněž možnost vyloučit určitou osobu nebo subjekt z účasti na udělovacím řízení v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, je v úpadku nebo v podobné situaci platební neschopnosti, nebo pokud taková fyzická nebo právnická osoba neplní svou povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo daně, jestliže má taková situace dopad na finanční situaci daného hospodářského subjektu.

(120)

Za účelem dalšího posílení ochrany finančních zájmů Unie by schvalující osoba měla mít možnost vyloučit skutečné majitele a přidružené subjekty vyloučeného subjektu, které se podílely na pochybení vyloučeného subjektu, nebo jim uložit peněžitou sankci. Cílem možnosti vyloučit skutečné majitele a přidružené subjekty je zabránit tomu, aby se osoba nebo subjekt, které byly vyloučeny z výběru týkajícího se vynakládání finančních prostředků Unie, mohly nadále účastnit zadávacích a udělovacích řízení prostřednictvím nové společnosti nebo stávajících přidružených subjektů.

(121)

S cílem zvýšit účinnost systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl tento systém vztahovat rovněž na fyzické osoby, u nichž se má za to, že jsou odpovědné za pochybení subjektu, aby se nemohly účastnit udělovacích řízení nebo být vybrány k vynakládání finančních prostředků Unie buď za svou osobu, nebo prostřednictvím nové podnikové identity, aniž je dotčeno právo být vyslechnut.

(122)

Na žádost schvalující osoby by výbor pro systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů měl mít možnost vydávat doporučení ve zrychleném řízení, aniž je dotčeno právo být vyslechnut. Tento postup by se měl použít, pokud to okolnosti nebo povaha případu vyžadují, například pokud orgán členského státu vydal pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, ale doba trvání vyloučení není stanovena; nebo třetí země vydala pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí; nebo dotčené osobě nebo subjektu již byla uložena sankce rovnocenná vyloučení na základě rozhodnutí mezinárodních organizací.

(123)

Rozhodnutí o vyloučení z účasti na udělovacím řízení by nemělo být proti určité osobě nebo subjektu přijímáno v případě, že přijetím nápravných opatření prokázaly svou spolehlivost. Tato možnost by se neměla použít v případě nejzávažnější trestné činnosti.

(124)

S ohledem na zásadu proporcionality je třeba rozlišovat mezi případy, kdy lze jako alternativu k vyloučení z účasti na udělovacím řízení uložit peněžitou sankci, a případy, kdy závažnost jednání dotčeného příjemce finančních prostředků, který se pokusil získat finanční prostředky Unie neoprávněně, odůvodňuje uložit peněžitou sankci spolu s vyloučením z řízení k zajištění odrazujícího účinku. Je třeba definovat také maximální výši peněžité sankce, kterou může veřejný zadavatel uložit.

(125)

Peněžitá sankce by měla být uložena pouze příjemci finančních prostředků, a nikoli účastníkovi, jelikož se její výše vypočítává na základě hodnoty dotčeného právního závazku.

(126)

Možností přijmout rozhodnutí o vyloučení nebo uložit peněžité sankce není dotčena možnost uplatnit smluvní sankce, například nárok na náhradu škody.

(127)

Doba vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být omezena stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU a měla by být v souladu se zásadou proporcionality.

(128)

Je třeba určit počátek běhu a délku promlčecí lhůty pro přijetí rozhodnutí o vyloučení nebo pro uložení peněžitých sankcí.

(129)

Je důležité, aby bylo možné zesílit odrazující účinek vyvolaný vyloučením z účasti na udělovacím řízení a peněžitými sankcemi. V této souvislosti by odrazující účinek měl být zesílen možností uveřejnit informace týkající se vyloučení z řízení nebo peněžité sankce způsobem, který je v souladu s požadavky na ochranu údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679. Toto uveřejnění by mělo přispět k zajištění toho, aby se stejné jednání neopakovalo. Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality je třeba upřesnit, v jakých situacích by k uveřejnění nemělo dojít. Při posuzování by příslušná schvalující osoba měla zohledňovat případná doporučení výboru. Pokud jde o fyzické osoby, osobní údaje by měly být uveřejňovány pouze za výjimečných okolností odůvodněných závažností dotčeného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie.

(130)

Informace týkající se vyloučení z účasti na udělovacím řízení nebo peněžité sankce by měly být uveřejněny pouze v určitých případech, jako jsou vážné profesní pochybení, podvod, závažné nedostatky při plnění hlavních povinností vyplývajících z právního závazku financovaného z rozpočtu nebo nesrovnalost, anebo je-li subjekt vytvořen v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální či jakékoli jiné právní povinnosti.

(131)

Kritéria pro vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být zřetelně odlišena od kritérií, jež vedou k případnému odmítnutí v udělovacím řízení.

(132)

Informace o včasném odhalování rizik a o rozhodnutích o vyloučení a o uložení peněžitých sankcí osobě nebo subjektu by měly být centralizovány. Za tímto účelem by měly být příslušné informace uloženy v databázi zřízené a provozované Komisí jako vlastníkem centralizovaného systému. Tento systém by měl fungovat v souladu s právem na soukromí a ochranu osobních údajů.

(133)

Zatímco za zřízení a provoz systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by měla být zodpovědná Komise, ostatní orgány a instituce Unie a všechny osoby a subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení, by se měly tohoto centralizovaného systému účastnit předáváním příslušných informací Komisi. Příslušná schvalující osoba a výbor by měly osobě nebo subjektu zaručit právo na obhajobu. Tatáž práva by měla být osobě nebo subjektu přiznána v rámci včasného odhalování rizik, pokud schvalující osoba hodlá přijmout opatření, které by mohlo nepříznivě ovlivnit práva dotčené osoby nebo subjektu. V případě podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání, které ohrožuje finanční zájmy Unie, avšak dosud není předmětem pravomocného rozsudku, by měla mít příslušná schvalující osoba možnost odložit vyrozumění osoby nebo subjektu a výbor by měl mít možnost odložit výkon práva dotyčné osoby nebo subjektu na vyjádření. Tento odklad by měl být odůvodněný pouze v případech, kdy existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení.

(134)

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU by měla být na Soudní dvůr Evropské unie přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí o vyloučení přijatých a peněžitých sankcí uložených podle tohoto nařízení.

(135)

Aby bylo možné řešit pokusy subjektů o vyhýbání se možným nepříznivým důsledkům svého pochybení, měla by být za přesných podmínek stanovena pravidla pro oznamování v souvislosti s postupy včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Kromě toho by se na tyto postupy mělo vztahovat používání systému elektronické výměny.

(136)

Pro usnadnění ochrany finančních zájmů Unie ve všech způsobech plnění rozpočtu by osoby a subjekty podílející se na plnění rozpočtu měly získat přístup do databáze včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a ověřit vyloučení z účasti na udělovacím řízení, o němž rozhodly schvalující osoby na úrovni Unie. Před přidělením nebo výběrem osoby nebo subjektu pro vynakládání a přijímání finančních prostředků Unie by se mělo nahlédnout do databáze včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Tím není dotčena možnost nahlížet do databáze v jiných fázích provádění právního závazku.

(137)

Toto nařízení by mělo podporovat cíl vytvoření elektronické veřejné správy, a zejména používání elektronických údajů při výměně informací mezi orgány Unie a třetími osobami.

(138)

V zájmu stability právního prostředí by pokrok při používání elektronické výměny informací a předkládání dokumentů elektronickou cestou, případně i včetně elektronického zadávání zakázek, které představují významné zjednodušení, měl být doprovázen nastavením jednoznačných podmínek pro uznávání systémů, jež mají být používány, přičemž současně by měla být zachována možnost účastníků, příjemců finančních prostředků a schvalujících osob postupovat při správě finančních prostředků Unie pružně, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(139)

Za účelem zlepšení správy a kvality interoperabilních digitálních veřejných služeb by členské státy, orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie měly v co největší míře uplatňovat Evropský rámec interoperability.

(140)

Je třeba stanovit pravidla týkající se složení a úkolů komise pověřené posuzováním dokumentace žádosti v zadávacích řízeních, řízeních o udělení grantu a soutěžích o ceny. Mělo by být možné, aby členy výboru byli i externí odborníci, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.

(141)

V souladu se zásadou řádné správy by si schvalující osoba měla vyžádat vysvětlení nebo chybějící dokumenty, přičemž by měla být dodržena zásada rovného zacházení a dokumentace žádosti by se neměla podstatně změnit. Schvalující osoba by měla mít možnost se rozhodnout, že tak neučiní, pouze v řádně odůvodněných případech. Schvalující osoba by měla mít mimoto možnost opravit zjevné administrativní chyby, nebo požádat o jejich opravu účastníka.

(142)

Řádné finanční řízení by mělo vyžadovat, aby se Komise chránila požadováním záruk při vyplacení předběžného financování. Požadavek, aby zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé a příjemci grantů poskytovali záruku, by neměl být automatický, nýbrž by měl být založen na analýze rizik. Pokud schvalující osoba během plnění zjistí, že ručitel není nebo přestal být oprávněn vydávat záruky v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, měla by mít schvalující osoba možnost požádat o nahrazení záruky.

(143)

Různé soubory pravidel pro přímé a nepřímé řízení, zejména pokud jde o pojem úkolů v rámci plnění rozpočtu, vedly k dezorientaci a riziku chybné kvalifikace jak u Komise, tak i u jejích partnerů, a tato pravidla by proto měla být zjednodušena a harmonizována.

(144)

Ustanovení o předběžném posouzení pilířů, které se týká osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie v nepřímém řízení, by měla být revidována, aby se Komise mohla pokud možno spoléhat na systémy, pravidla a postupy – včetně náležité péče – těchto osob a subjektů, které se pokládají za rovnocenné systémům a postupům, jež používá Komise. Mimoto je důležité objasnit, že pokud posouzení odhalí oblasti, v nichž zavedené postupy nepostačují k ochraně finančních zájmů Unie, měla by mít Komise možnost podepsat dohody o přiznání příspěvku a současně přijmout vhodná dohledová opatření. Je rovněž důležité objasnit, ve kterých případech se může Komise rozhodnout nevyžadovat předběžné posouzení pilířů za účelem podepsání dohod o přiznání příspěvku.

(145)

Za účelem zajištění efektivního plnění rozpočtu je vhodné dále vyjasnit uplatňování zásady proporcionality v případě nepřímého řízení. Ačkoli zásada proporcionality nemůže ovlivnit povahu povinností uložených příslušným platným právním rámcem, měla by se systematicky používat při spolupráci s prováděcími partnery Unie, aby bylo dosaženo správné rovnováhy mezi ochranou finančních zájmů Unie a zachováním schopnosti Unie provádět své politiky. Měly by být provedeny určité úpravy a restrukturalizace příslušných ustanovení. To by nemělo být vykládáno jako praktické omezení nezbytných práv a přístupu, které musí mít příslušná schvalující osoba, EPPO ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 (27), OLAF, Účetní dvůr a případně příslušné vnitrostátní orgány, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(146)

V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné stanovit uplatňování povinností stanovených tímto nařízením v případě konečných příjemců, kteří dostávají podporu z rozpočtu v rámci finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk. Při uplatňování těchto povinností by se měla náležitě zohlednit povaha konečných příjemců a akce a související finanční rizika a měla by být zajištěna jeho úměrnost této povaze a rizikům. Je třeba se vyhnout zbytečné administrativní zátěži, zejména pokud jsou konečnými příjemci finančních prostředků mikropodniky, malé a střední podniky a srovnatelné hospodářské subjekty s rovnocenným obratem nebo bilanční sumou.

(147)

Finanční pravidla stanovená v tomto nařízení by měla být jednoduchá a jasná, aby se zabránilo tzv. „gold-platingu“ a dodatečné administrativní zátěži pro příjemce finančních prostředků Unie, členské státy, orgány Unie nebo jiné osoby a subjekty plnící rozpočet.

(148)

Zásadu proporcionality je rovněž třeba použít při posuzování pravidel, systémů a postupů subjektů, které již byly úspěšně posouzeny, jako jsou subjekty používající pravidla stanovená Komisí, které by měly být vyňaty z předběžného posouzení. Mělo by být rovněž možné z požadavku předběžného posouzení vyjmout organizace členských států pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie v rámci sdíleného řízení.

(149)

Je nezbytné vyjasnit, že pokud jsou subjekty vybírány pro práci v rámci nepřímého řízení na základě výzvy k vyjádření zájmu, použijí se zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

(150)

Odměna osob a subjektů plnících rozpočet by měla být založena na výkonnosti, je-li to příhodné a možné.

(151)

Aby byla zajištěna integrita rozpočtu při jeho plnění v rámci nepřímého řízení, je vhodné vyžadovat od prováděcích partnerů, aby Komisi informovali o podezření na podvod, korupci nebo jinou protiprávní činnost, a zahrnout tuto povinnost do dohod, které uzavírají se třetími stranami v rámci nepřímého řízení.

(152)

Komise navazuje se třetími zeměmi partnerství prostřednictvím dohod o financování. Je důležité objasnit obsah těchto dohod o financování, zejména pro ty části akce, které provádí třetí země v nepřímém řízení.

(153)

Je důležité uznat zvláštní povahu nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů, kdy Komise kombinuje svůj příspěvek s příspěvky finančních institucí, a ujasnit uplatňování ustanovení o finančních nástrojích a rozpočtových zárukách.

(154)

Pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek, jež platí pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet, by měly být založeny na pravidlech stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (28) a směrnici 2014/24/EU.

(155)

Zkušenosti ukázaly, že uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení není vhodné pro zadávání veřejných zakázek na finanční služby v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů či jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (29), které Komise používá v souvislosti se svými výpůjčními a úvěrovými operacemi, správou aktiv a pokladními operacemi. To zahrnuje služby poskytované centrálními bankami, Evropským mechanismem stability, EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními subjekty pověřenými vydáváním a správou státních dluhopisů. Z toho důvodu a v souladu s článkem 10 směrnice 2014/24/EU by se na tyto služby neměla vztahovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená v tomto nařízení.

(156)

S ohledem na pandemii COVID-19 je vhodné změnit definici krize, která se použije zejména v případě společných ustanovení a zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a měla by zahrnovat veřejné zdraví a zdraví zvířat, mimořádné události v oblasti potravinového zabezpečení a bezpečnosti potravin a globální zdravotní hrozby. Aby byla umožněna flexibilita potřebná k zajištění rychlé reakce na nepředvídané mimořádně naléhavé okolnosti vyplývající z krize, měl by mít veřejný zadavatel možnost uplatňovat zjednodušená pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jako je použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v krizových situacích a přijetí dokladů týkajících se kritérií pro vyloučení a výběr od předpokládaného úspěšného uchazeče po přijetí rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, avšak v každém případě před podpisem smlouvy. Veřejný zadavatel by měl mít rovněž možnost v reakci na krizi výjimečně změnit smlouvu na veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu nad rámec platných limitů bez zadávacího řízení. Kromě toho by v krizové situaci mělo být výjimečně možné přidat nové veřejné zadavatele po zahájení zadávacího řízení a před podpisem nebo po změně smlouvy bez omezení hospodářské soutěže. Před použitím těchto zjednodušených pravidel by mělo být vyžadováno vyhlášení krize v souladu s příslušnými vnitřními předpisy, s výjimkou zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti, kde se takové vyhlášení nevyžaduje. Kromě toho by příslušné schvalující osoby měly případ od případu zdůvodnit krajní naléhavost vyplývající z vyhlášené krize.

(157)

U smíšených zakázek by měla být objasněna metodika veřejných zadavatelů pro určení použitelných pravidel.

(158)

U veřejných zakázek, jejichž hodnota je nejméně rovna finančním limitům stanoveným směrnicí 2014/24/EU, u veřejných zakázek, jejichž hodnota je nižší než uvedené limity, a u veřejných zakázek nespadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice by měla být objasněna opatření týkající se předchozího a následného uveřejňování informací, která je nutno provést k zahájení zadávacího řízení.

(159)

Toto nařízení by mělo obsahovat úplný seznam všech zadávacích řízení, jichž mohou orgány Unie využít, a to bez ohledu na finanční limity.

(160)

V zájmu zjednodušení správy a s cílem podporovat účast malých a středních podniků by pro veřejné zakázky střední hodnoty mělo být stanoveno jednací řízení.

(161)

V případě potřeby by mělo být možné provádět společné zadávání veřejných zakázek mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států na jedné straně a orgány a subjekty Unie nebo výkonnými agenturami na straně druhé, aniž by tyto orgány, subjekty nebo agentury měly povinnost pořizovat stavební práce, dodávky nebo služby. Aby mohli veřejní zadavatelé plně využívat potenciálu vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, měly by být rozšířeny možnosti orgánů Unie, subjektů Unie nebo výkonných agentur týkající se nákupu dodávek nebo služeb jménem dvou nebo více členských států. Orgán Unie, subjekt Unie nebo výkonná agentura by měly mít možnost vést příslušné zadávací řízení jménem členských států na základě dohody mezi příslušnými stranami nebo vystupovat jako velkoobchodník, který nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje dodávky a služby, včetně pronájmů, členským státům nebo partnerským organizacím, které vybral. V souladu s pravidly pro soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením mohou jiné legislativní akty Unie obsahovat konkrétnější pravidla pro společné zadávání veřejných zakázek nebo zadávání veřejných zakázek jménem členských států. Tyto akty by přitom měly tyto odchylky jasně uvádět a vyjmenovat konkrétní důvody, které je ospravedlňují.

(162)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU by mělo i toto nařízení umožňovat, aby byly před zahájením zadávacího řízení provedeny tržní konzultace. S cílem zajistit, aby bylo inovační partnerství využíváno pouze v případě, že požadované stavební práce, dodávky a služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu, měla by být v tomto nařízení stanovena povinnost provést takovéto předběžné tržní konzultace před využitím inovačního partnerství.

(163)

Je třeba objasnit, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje a zároveň zaručit, aby pro své veřejné zakázky získali nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, zejména požadováním specifických štítků nebo využíváním vhodných postupů zadávání veřejných zakázek.

(164)

V souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu by měl být pokrok při realizaci aspektů ekologizace zajištěn tím, že do výzev k podávání nabídek budou v relevantních případech zahrnuta zelená kritéria pro výběr či zadání veřejné zakázky, jež budou hospodářské subjekty motivovat k tomu, aby nabízely udržitelnější možnosti.

(165)

Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou při plnění veřejných zakázek dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU, měly by být tyto povinnosti součástí minimálních požadavků stanovených veřejným zadavatelem a měly by být začleněny do smluv podepsaných veřejným zadavatelem.

(166)

Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle označovány jako střet zájmů. Pojem „střet zájmů“ by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází osoba nebo subjekt odpovědný za plánování, plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu nebo úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie nebo vnitrostátního orgánu na jakékoli úrovni. Pokusy nepřípustně ovlivnit určité udělovací řízení nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení, jež může vést k odmítnutí v udělovacím řízení nebo k vyloučení z čerpání finančních prostředků Unie. Hospodářské subjekty mohou být také v situaci, kdy by k provedení veřejné zakázky neměly být vybrány z důvodu protichůdného profesního zájmu. Tak by například určitá společnost neměla hodnotit projekt, jehož se sama zúčastnila, nebo by auditor neměl provádět audit účetních závěrek, které předtím ověřoval. Při posuzování střetů zájmů a plnění povinnosti zřídit systémy pro odhalování a prevenci těchto střetů by se měla dodržovat zásada proporcionality. Vhodné pokyny k posuzování střetů zájmů by měly poskytnout další objasnění těm, kdo tyto situace posuzují na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, s cílem přispět k právní jistotě.

(167)

Aby bylo zajištěno, že neexistují protichůdné profesní zájmy, které by mohly ovlivnit způsobilost k plnění zakázky nezávislým, nestranným a objektivním způsobem, je nezbytné vyjasnit povinnosti veřejného zadavatele a zájemců nebo uchazečů. Na jedné straně by zájemci, uchazeči a případně subjekty, jejichž způsobilosti využívají, jakož i předpokládaní subdodavatelé měli prohlásit, že takové protichůdné zájmy neexistují, a na požádání poskytnout související informace. Na druhé straně by měl veřejný zadavatel posoudit existenci těchto protichůdných profesních zájmů v případě prohlášení nebo na základě dodatečných informací. Pokud jsou zjištěny takové protichůdné profesní zájmy, mělo by to vést k odmítnutí v udělovacím řízení.

(168)

Konkurenceschopný a otevřený vnitřní trh by měl zajistit rovné podmínky a umožnit evropským i zahraničním hospodářským subjektům soutěžit na základě výkonnosti. Zahraniční subvence mohou narušit vnitřní trh a oslabit rovné podmínky v zadávacích řízeních, kde například hospodářské subjekty, které zakázku obdržely, měly prospěch ze zahraničních subvencí. Za účelem nápravy tohoto rizika stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 (30) pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které skutečně nebo potenciálně narušují vnitřní trh, a případně pro zajištění nápravy těchto narušení. Za účelem zajištění souladu mezi pravidly platnými pro členské státy a zadávacími řízeními podle tohoto nařízení by orgány Unie, instituce a výkonné agentury Unie měly obdobně uplatňovat stejná pravidla a postupy pro zahraniční subvence, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2022/2560.

(169)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o procesní podrobnosti a související body týkající se předběžného přezkumu a hloubkového šetření veškerých zahraničních finančních příspěvků získaných v zadávacím řízení. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31).

(170)

V souladu se směrnicí 2014/24/EU by mělo být možné, aby ověření, zda je určitý hospodářský subjekt vyloučen, uplatnění kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky a ověření souladu se zadávací dokumentací byla provedena v libovolném pořadí. Mělo by být tedy možné nabídku odmítnout na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky, aniž by předtím proběhla kontrola daného uchazeče s ohledem na kritéria pro vyloučení nebo kritéria pro výběr.

(171)

Veřejné zakázky by měly být zadávány podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky v souladu s článkem 67 směrnice 2014/24/EU.

(172)

V zájmu právní jistoty je nutné vyjasnit, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání se týkají výhradně hodnocení nabídek. Aby byla pravidla Unie pro zadávání veřejných zakázek uvedena do souladu se směrnicí 2014/24/EU, měli by mít veřejní zadavatelé rovněž možnost použít jako kritérium pro zadání organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění zakázky, pokud mohou významně ovlivnit kvalitu plnění zakázky, a v důsledku toho i ekonomickou hodnotu nabídky. Veřejní zadavatelé, kteří využijí některého z těchto kritérií pro zadání, by měli vhodnými smluvními prostředky zajistit, aby pracovníci přidělení k plnění zakázky účinně splňovali stanovené normy kvality. Veřejní zadavatelé by měli udělit souhlas s jakoukoli náhradou těchto pracovníků a měli by ověřit, zda náhradní pracovníci poskytují rovnocennou úroveň kvality jako nahrazení pracovníci. Dále by mělo být zajištěno, aby v rámci kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky nedocházelo k překryvu a dvojímu vyhodnocování téhož prvku.

(173)

Aby se omezily časově náročné postupy a aby mohli veřejní zadavatelé plně využívat možností, které dynamické nákupní systémy nabízejí, je nezbytné zjednodušit pravidla upravující tyto systémy. Tyto systémy by zejména měly být provozovány formou užšího řízení, což umožní každému hospodářskému subjektu, který podá žádost o účast a splňuje kritéria pro vyloučení a výběr, účastnit se zadávacích řízení prováděných prostřednictvím dynamického nákupního systému po dobu jeho platnosti, která by neměla být omezena na čtyři roky. Nabídky mohou být rovněž předkládány ve formě elektronického katalogu, zejména pro běžně dostupné výrobky nebo služby obecně dostupné na trhu. Kromě toho by za účelem snížení administrativní zátěže mělo být u konkrétních zakázek v rámci dynamického nákupního systému upuštěno od požadavku jmenovat komisi pro otevírání obálek a hodnotící komisi.

(174)

S ohledem na pokrok v digitalizaci zadávacích řízení by mělo být vyjasněno, že veřejné otevírání obálek v případě otevřených řízení lze organizovat na dálku prostřednictvím videokonferencí.

(175)

Za účelem zjednodušení a sladění s pravidly, jež platí pro zadávání veřejných zakázek orgány Unie na vlastní účet, by měla být v oblasti vnější činnosti zrušena povinnost uveřejnit seznam vybraných zájemců, kteří mají být vyzváni k podání nabídky, na internetových stránkách Komise.

(176)

Zadávání veřejných zakázek Unie by mělo zajistit, aby byly finanční prostředky Unie využívány účinným, transparentním a vhodným způsobem, a současně snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. V této souvislosti by mělo elektronické zadávání zakázek přispět k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a ke zlepšení přístupu všech hospodářských subjektů k veřejným zakázkám. Všechny orgány Unie, které zadávají veřejné zakázky, by na svých internetových stránkách měly uveřejnit jasná pravidla týkající se pořizování, výdajů a monitorování, jakož i veškeré zadané veřejné zakázky včetně jejich hodnoty.

(177)

Při elektronickém zadávání zakázek by se elektronická výměna informací s účastníky měla v co největší míře opírat o stávající normy, jako je jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/7 (32) a elektronická fakturace v souladu se směrnicí 2014/55/EU.

(178)

V každém řízení je nutno objasnit existenci fáze vyhlášení soutěže a hodnocení. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky by mělo vždy vycházet z hodnocení.

(179)

Zájemci a uchazeči by v okamžiku, kdy je jim oznámen výsledek řízení, měli být vyrozuměni o důvodech přijetí daného rozhodnutí a měli by obdržet podrobné odůvodnění, jež bude vycházet z obsahu hodnotící zprávy.

(180)

Je vhodné upřesnit, že na žádost by měly být neúspěšným uchazečům, kteří podali nabídky splňující požadavky, sděleny informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky. Neúspěšní uchazeči by měli na žádost obdržet dodatečné informace i v případě, že kvůli vybranému pořadí kritérií nebyl ověřen soulad jejich nabídky. Je třeba rovněž objasnit, že uchazeči, kteří byli odmítnuti, by k těmto informacím neměli mít přístup.

(181)

V případě rámcových smluv s obnovením soutěže by neměla existovat povinnost sdělit neúspěšným uchazečům informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, protože pokud by strany téže rámcové smlouvy získaly takovéto informace pokaždé při obnovení soutěže, mohlo by to ohrozit spravedlivou soutěž mezi nimi.

(182)

Veřejný zadavatel by měl mít možnost zadávací řízení zrušit nebo částečně zrušit, v případě řízení zadávaných po částech nebo zadávání veřejných zakázek z více zdrojů, před podpisem smlouvy, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na odškodnění. Tím by neměly být dotčeny případy, kdy veřejný zadavatel jednal takovým způsobem, že je možné povolat ho v souladu s obecnými zásadami práva Unie k odpovědnosti za škody.

(183)

Zadávání veřejných zakázek z více zdrojů by mělo být povoleno v řádně odůvodněných případech, zejména s cílem zabránit nadměrnému spoléhání se na jediného poskytovatele, pokud jde o kritické vybavení a služby, s přihlédnutím k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb.

(184)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU je třeba upřesnit podmínky, za nichž lze provést ve smlouvě na veřejnou zakázku změny během jejího plnění, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. To by zejména nemělo být požadováno v případech, jako jsou administrativní změny, univerzální právní nástupnictví a uplatňování jasných a jednoznačných ustanovení o změnách nebo opčních práv, kdy se minimální požadavky původního řízení nemění. Nové zadávací řízení by mělo být vyžadováno v případě podstatných změn původní veřejné zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně ve vztahu k rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o podstatných podmínkách veřejné zakázky, a to zejména v případě, kdy by změny podmínek mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

(185)

Ze získaných zkušeností vyplývá, že je nezbytné vyjasnit, ve kterých případech se má za to, že se změnou mění předmět veřejné zakázky.

(186)

Je nezbytné upravit možnost požadovat v případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb záruku za splnění, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností a aby bylo zajištěno řádné plnění po celou dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku. Je rovněž nezbytné upravit možnost požadovat záruku za uvolnění zádržného, která bude pokrývat období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to v souladu s běžnou praxí v dotčených odvětvích.

(187)

Za účelem určení příslušných finančních limitů a řízení je třeba vyjasnit, zda jsou orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie považovány za veřejné zadavatele. Za veřejné zadavatele by neměly být považovány, pokud provádějí nákup u centrálního zadavatele. Kromě toho orgány Unie tvoří jediný právní subjekt a jejich útvary mezi sebou nemohou uzavírat smlouvy, nýbrž pouze meziútvarové dohody.

(188)

Je vhodné odkázat v tomto nařízení na finanční limity, jež směrnice 2014/24/EU stanoví pro stavební práce a pro dodávky a služby a směrnice 2014/23/EU pro koncese. Úprava těchto finančních limitů, jak je stanovena ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/23/EU, by tedy měla být přímo použitelná na zadávání veřejných zakázek a koncese podle tohoto nařízení.

(189)

Udělování koncesí by mělo být zjednodušeno uplatňováním finančních limitů stanovených ve směrnici 2014/23/EU na koncese.

(190)

Pro účely harmonizace a zjednodušení by měly být standardní postupy pro zadávání veřejných zakázek používány rovněž na druhy nákupů, jež upravuje zjednodušený režim pro veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby podle článku 74 směrnice 2014/24/EU. Finanční limit pro nákupy realizované ve zjednodušeném režimu by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.

(191)

V zájmu lepšího přizpůsobení zadávacích řízení tržním podmínkám mimo Unii by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení, podle nichž delegace Unie zadávají veřejné zakázky na vlastní účet ve třetích zemích. Je proto vhodné přezkoumat finanční limity pro zadávání veřejných zakázek používané delegacemi Unie ve třetích zemích a uvést je do souladu s limity používanými pro zadávání zakázek v oblasti vnější činnosti.

(192)

Je nutno vyjasnit podmínky, za nichž se použije odkladná lhůta, jež má být dodržena před podpisem smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy.

(193)

Pravidla vztahující se na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti by měla být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnicích 2014/23/EU a 2014/24/EU.

(194)

Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek platná jak v době podání nabídky, tak v průběhu plnění zakázky by měla zahrnovat podmínky stanovené v prováděcích aktech (opatření nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 (33), jakož i příslušné povinnosti pro úspěšné uchazeče stanovené v uvedeném nařízení.

(195)

V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek je třeba přeskupit obecná ustanovení o zadávání veřejných zakázek a zvláštní ustanovení použitelná na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a odstranit zbytečná opakování a křížové odkazy.

(196)

Je nutno vyjasnit, které hospodářské subjekty mají v závislosti na místě svého usazení přístup k zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení, a výslovně upravit možnost, aby tento přístup měly též mezinárodní organizace.

(197)

V řádně odůvodněných případech, kdy má být veřejná zakázka zadána delegací Unie ve třetí zemi nebo výlučně v zájmu delegace Unie ve třetí zemi, by příslušná schvalující osoba měla mít možnost otevřít přístup k zadávacímu řízení fyzickým nebo právnickým osobám usazeným ve třetí zemi, která nemá zvláštní dohodu s Unií v oblasti zadávání zakázek. Tato flexibilita by měla být zajištěna zejména v případech, kdy neexistují žádné fyzické nebo právnické osoby usazené v zemích, které mají přístup k zadávání veřejných zakázek na základě zvláštní dohody s Unií v oblasti zadávání zakázek, jež mohou zajistit požadované stavební práce, dodávky nebo služby.

(198)

K dosažení rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a větší vzájemné provázanosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek na straně jedné a potřebou umožnit flexibilitu s ohledem na určité technické aspekty těchto pravidel na straně druhé by technická pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla být stanovena v příloze tohoto nařízení a Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny uvedené přílohy.

(199)

Měla by být upřesněna oblast působnosti hlavy týkající se grantů, zejména pokud jde o druhy akcí nebo subjektů, jež jsou k udělení grantu způsobilé, a pokud jde o právní závazky, jež lze ke krytí grantů použít. Přijímání rozhodnutí o udělení grantu by mělo být postupně ukončeno vzhledem k jejich omezenému používání a postupnému zavádění elektronických grantů. Strukturu je nutno zjednodušit přesunutím ustanovení o jiných nástrojích, než jsou granty, do ostatních částí tohoto nařízení. Je třeba objasnit povahu subjektů, které mohou obdržet granty na provozní náklady, a již neodkazovat na subjekty, jež sledují cíl v obecném zájmu Unie, neboť tyto subjekty jsou zahrnuty v pojmu subjektů, které sledují cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporují ji.

(200)

V zájmu zjednodušení postupů a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení je nutno zjednodušit a zefektivnit ustanovení o obsahu žádosti o grant, výzvy k podávání návrhů a grantové dohody.

(201)

S cílem usnadnit provádění akcí financovaných více dárci, u nichž v době, kdy jsou pro účely příspěvku Unie přidělovány prostředky na závazek, není známo celkové financování dotyčné akce, je třeba objasnit způsob stanovení příspěvku Unie a metodu ověřování jeho využití.

(202)

Měla by být zavedena nová kategorie grantu velmi nízké hodnoty do výše 15 000 EUR s cílem zjednodušit administrativní požadavky pro žadatele o finanční prostředky Unie. Vzhledem k velmi nízké hodnotě těchto grantů by se mělo upustit od požadavků na předložení čestného prohlášení a na posouzení finanční způsobilosti.

(203)

Za účelem dalšího zjednodušení žádostí o grant v souladu s řádným finančním řízením by mělo být možné, aby schvalující osoba na základě posouzení rizik rozhodla, že se kontroly finanční způsobilosti budou zaměřovat pouze na hlavního žadatele.

(204)

Zkušenosti s financováním za použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování ukázaly, že tyto formy financování značně zjednodušují správní postupy a podstatně snižují riziko chyb. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby představují vhodnou formu financování bez ohledu na oblast zásahu Unie, a zejména v případě standardizovaných a opakujících se akcí, jako jsou mobilita, či vzdělávací činnosti atd. Navíc jelikož je institucionální spolupráce mezi orgány veřejné správy členských států a přijímajících nebo partnerských zemí (tzv. dvoustranné institucionální partnerství) uskutečňována orgány členských států, je zde odůvodněno využívání zjednodušeného vykazování nákladů, které by mělo napomáhat zapojení těchto orgánů. V zájmu vyšší efektivity by měly mít členské státy a další příjemci finančních prostředků Unie možnost využívat zjednodušené vykazování nákladů častěji. V tomto ohledu by podmínky pro využití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb měly být pružnější. Je nutné výslovně umožnit stanovení jednorázových částek pokrývajících způsobilé náklady akce nebo pracovního programu v plné výši. Na podporu zaměření se na výsledky by mělo být mimoto upřednostněno financování založené na výstupech. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založené na vstupech by měly představovat alternativní možnost v případě, není-li použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb založených na výstupech možné nebo vhodné.

(205)

Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že pokud má grant formu financování, které není spojeno s náklady, ustanovení o odhadovaném rozpočtu, spolufinancování a zamezení dvojího financování se nepoužijí, neboť je nelze použít v případě, že částka, která má být uhrazena, souvisí s definovanými podmínkami nebo výsledky a je oddělena od souvisejících nákladů.

(206)

Správní postupy povolování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by se měly zjednodušit svěřením pravomoci udělovat toto povolení příslušným schvalujícím osobám. Takové povolení může případně vydat Komise vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.

(207)

V zájmu kompenzace nedostatečné dostupnosti údajů používaných ke stanovení jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by mělo být přípustné využití odborného posudku.

(208)

Přestože je třeba využít potenciál častějšího využívání zjednodušených forem financování, je nutné zajistit dodržování zásady řádného finančního řízení, a zejména zásad hospodárnosti, efektivity a zákazu dvojího financování. Proto by zjednodušené formy financování měly zajistit, aby vynaložené zdroje byly přiměřené cílům, kterých má být dosaženo, aby tytéž náklady nebyly financovány z rozpočtu více než jednou, aby byla dodržována zásada spolufinancování a aby ve vztahu k příjemcům grantu nedocházelo k celkově nadměrné kompenzaci. Zjednodušené formy financování by tak měly být založeny na statistických nebo účetních údajích, obdobných objektivních ukazatelích nebo odborném úsudku. Navíc by se měla nadále uplatňovat vhodná ověřování, kontroly a pravidelná posuzování.

(209)

Je třeba objasnit rozsah ověření a kontrol ve srovnání s pravidelným posuzováním jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb. Tato ověřování a kontroly by se měly zaměřit na splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, případně včetně dosažení výstupů nebo výsledků. Tyto podmínky by neměly vyžadovat podávání zpráv o nákladech, které příjemce grantu skutečně vynaložil. Pokud výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování předem určila příslušná schvalující osoba nebo Komise, neměla by být tato výše během následných kontrol zpochybněna. To by však nemělo bránit tomu, aby byl grant v případě nedostatečného, částečného nebo pozdního plnění nebo v případě nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností snížen. Zejména by měl být grant snížen, jestliže podmínky pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb nebyly splněny. Četnost a rozsah pravidelného posuzování by měla záviset na vývoji a povaze nákladů, zejména s ohledem na významné změny v tržních cenách a jiné relevantní okolnosti. Pravidelné posuzování může vést k úpravě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které se použijí na budoucí dohody, nemělo by se ho však využívat ke zpochybnění hodnoty jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které již byly sjednány. Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb může vyžadovat přístup k účtům příjemce grantu pro statistické a metodické účely, a ten je nutný i k předcházení podvodům a jejich odhalování.

(210)

Má-li grant formu paušální sazby, jednotkových nákladů nebo jednorázové částky, a proto nedochází k následnému ověření souvisejících nákladů, není možné zkontrolovat, že způsobilé náklady vznikly během doby trvání akce. Za účelem zajištění právní jistoty by mělo být vyjasněno, že následné kontroly a kontroly příjemců grantů ověří, že splnění podmínek pro platbu paušální sazby, jednotkových nákladů nebo jednorázové částky bylo dosaženo během prováděcího období.

(211)

Aby se usnadnila účast malých organizací na provádění politik Unie v situaci omezené dostupnosti zdrojů, je nutno uznat jako způsobilé náklady hodnotu práce odvedené dobrovolníky. Tyto organizace by proto měly být schopny ve větším rozsahu využívat práci dobrovolníků za účelem spolufinancování akce nebo pracovního programu. Aniž by byla dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu, měl by být grant Unie v těchto případech omezen na odhadované způsobilé náklady, u nichž se nejedná o náklady na práci dobrovolníků. Jelikož dobrovolnickou práci vykonávají třetí osoby, aniž by jim příjemce grantu vyplácel odměnu, zabraňuje toto omezení proplacení nákladů, které tento příjemce nevynaložil. Kromě toho by hodnota práce dobrovolníků neměla přesáhnout 50 % příspěvků ve formě věcného plnění a jakéhokoli dalšího spolufinancování.

(212)

Za účelem zajištění právní jistoty by mělo být vyjasněno, že pokud jsou věcná plnění od třetích stran poskytnutá ve formě práce dobrovolníků uvedena v odhadovaném rozpočtu jako způsobilé náklady, mělo by spolufinancování, na které se použije 50 % limit, zahrnovat všechny zdroje financování, tj. grant Unie, věcná plnění a jiné zdroje financování.

(213)

V zájmu ochrany jedné ze základních zásad veřejných financí by v tomto nařízení měla být zachována zásada neziskovosti.

(214)

Za účelem zajištění právní jistoty při výpočtu příspěvku Unie v případě zisku z grantu financovaného z rozpočtu by mělo být vyjasněno, že pro účely navrácení procentního podílu zisku odpovídajícího příspěvku Unie na způsobilé náklady by se nemělo rozlišovat mezi skutečně vzniklými náklady a zjednodušenými náklady.

(215)

Granty by v zásadě měly být udělovány na základě výzvy k podávání návrhů. Jsou-li povoleny výjimky, měly by být z hlediska rozsahu a trvání vykládány a uplatňovány restriktivně. Výjimečná možnost udělit grant bez výzvy k podávání návrhů držitelům de facto nebo de iure monopolu by měla být použita pouze tehdy, jsou-li dotčené subjekty jedinými, které jsou schopny provádět příslušné druhy činností nebo kterým byl tento monopol svěřen právním předpisem nebo orgánem veřejné moci.

(216)

V rámci přechodu k elektronickým grantům a elektronickému zadávání zakázek by měli být žadatelé a uchazeči žádáni o prokázání svého právního postavení a finanční životaschopnosti pouze jednou za stanovené období a nemělo by od nich být vyžadováno opětovné poskytování podkladů při každém udělovacím řízení. Je proto nutné sladit požadavky ohledně počtu roků, za něž budou dokumenty v řízení o udělení grantu a zadávacím řízení požadovány.

(217)

Příjemce grantu může poskytnout finanční podporu třetí straně na základě splnění určitých podmínek, přičemž částka vyplacená jakékoli třetí straně by neměla přesáhnout 60 000 EUR. Tuto částku by mělo být možné překročit pouze tehdy, pokud by dosažení cílů akce bylo jinak nemožné nebo příliš obtížné. Aby byla zajištěna větší flexibilita při plnění rozpočtu v krizových a mimořádných situacích, mělo by být rovněž možné tuto částku překročit bez nutnosti poskytovat odůvodnění každého jednotlivého případu, pokud se jedná o humanitární pomoc, operace mimořádné podpory, operace v oblasti civilní ochrany nebo pomoc pro řešení krizí. Schvalující osoba by měla o takovýchto případech podat zprávu.

(218)

Pokud provádění akce nebo pracovního programu vyžaduje, aby příjemce grantu provedl zadávací řízení, mělo by být vyjasněno, že každý příjemce může použít své vlastní nákupní postupy za předpokladu, že zajistí nejlepší poměr kvality a ceny, nebo případně nejnižší cenu, bez ohledu na to, zda příjemce zadá veřejnou zakázku a je veřejným zadavatelem ve smyslu tohoto nařízení. Definice smlouvy by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(219)

Ceny představují cennou formu finanční podpory nesouvisející s předpokládanými náklady, a jejich využívání by tedy mělo být usnadněno a příslušná pravidla ujasněna. Ceny by se měly považovat za doplněk, nikoli náhradu jiných nástrojů financování, jako jsou granty.

(220)

Aby bylo možné pružnější využívání cen, měla by být povinnost podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uveřejňovat soutěže o ceny v jednotkové hodnotě nejméně 1 000 000 EUR ve výkazech připojených k návrhu rozpočtu nahrazena povinností předem informovat Evropský parlament a Radu a výslovně uvést tyto ceny v rozhodnutí o financování.

(221)

Při udělování cen by měly být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení. V této souvislosti by měly být stanoveny minimální požadavky na soutěže, zejména podmínky pro vyplacení ceny vítězům po udělení ceny a vhodné způsoby uveřejnění. Je rovněž zapotřebí jednoznačně vymezit udělovací řízení od podání přihlášek až po vyrozumění žadatelů a oznámení vítězi, které je obdobou řízení o udělení grantu.

(222)

Toto nařízení by mělo stanovit zásady a podmínky týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci a pravidla pro omezení finanční odpovědnosti Unie, boj proti podvodům a praní peněz, likvidaci finančních nástrojů a podávání zpráv.

(223)

V minulých letech využívala Unie v rostoucí míře finanční nástroje, které umožňují dosáhnout vyšší aktivace mimorozpočtových zdrojů prostřednictvím rozpočtu, současně však pro tento rozpočet znamenají finanční riziko. K těmto finančním nástrojům patří nejen finanční nástroje, na něž se nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahuje, nýbrž také další nástroje, jako jsou rozpočtové záruky a finanční pomoc, jež byly dříve upraveny pouze pravidly stanovenými v příslušných základních právních aktech. Je důležité stanovit společný rámec v zájmu zajištění jednotnosti zásad vztahujících se na tento soubor nástrojů a seskupit je pod novou hlavu v tomto nařízení, která bude kromě stávajících pravidel platných pro finanční nástroje obsahovat i oddíly týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci pro členské státy nebo třetí země.

(224)

Finanční nástroje a rozpočtové záruky mohou významně přispívat k multiplikaci účinku finančních prostředků Unie, jestliže jsou tyto finanční prostředky sdruženy s dalšími zdroji a mají aktivační účinek. Finanční nástroje a rozpočtové záruky by měly být využívány pouze tehdy, neexistuje-li riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo nesouladu s pravidly státní podpory.

(225)

V rámci ročního přídělu prostředků schváleného Evropským parlamentem a Radou na určitý program by se měly finanční nástroje a rozpočtové záruky využívat na základě předběžného hodnocení, které prokáže, že z hlediska dosažení cílů politik Unie jsou tyto finanční nástroje a rozpočtové záruky účinné.

(226)

Finanční nástroje, rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly být schváleny prostřednictvím základního právního aktu. Jsou-li v řádně odůvodněných případech finanční nástroje vytvořeny jinak než základním právním aktem, měly by být v rámci rozpočtu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

(227)

Měly by být vymezeny nástroje spadající potenciálně do působnosti hlavy X, jako jsou půjčky, záruky, kapitálové investice, kvazikapitálové investice a nástroje pro sdílení rizik. Definice nástrojů pro sdílení rizik by měla umožňovat zařazení úvěrového posílení v případě projektových dluhopisů, pokrytí rizika spojeného s obsluhou dluhu v rámci určitého projektu a omezení úvěrových rizik držitelů dluhopisů na základě úvěrového posílení ve formě půjčky nebo záruky.

(228)

Veškeré splátky plynoucí z finančního nástroje nebo rozpočtové záruky by se měly použít pro potřeby nástroje nebo záruky, které je generovaly, k zefektivnění uvedeného nástroje nebo záruky, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, a měly by být zohledněny v případných budoucích návrzích na prostředky pro daný nástroj nebo záruku.

(229)

Toto nařízení stanoví, že Komise je v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si jménem Unie nebo Euratomu odpovídající částky za účelem jejich dalšího půjčování přijímajícím členským státům nebo třetím zemím za podmínek platných pro tyto výpůjčky. V tomto ohledu jsou peněžní toky mezi vypůjčenými prostředky a úvěry vzájemně vyrovnané. To znamená, že by Unie měla provádět tržní operace na základě potřeby vyplácení pro každý konkrétní případ půjčky, což omezuje možnost soudržně plánovat různé výpůjční operace a zvolit takovou strukturu splatnosti, která bude optimální z hlediska nákladů.

(230)

Financování jednotlivých programů finanční pomoci prostřednictvím oddělených metod financování vytváří náklady a je složité, protože různé programy finanční pomoci soutěží o omezený počet možností financování. Dochází tak k roztříštění nabídky dluhových cenných papírů Unie a k omezení likvidity a zájmu investorů o samostatné programy, přestože všechny dluhové cenné papíry Unie mají stejně vysokou úvěrovou kvalitu. Finanční pomoc by proto měla být organizována podle jednotné metody financování, která by zvyšovala likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost jejích emisí.

(231)

Nedávné zkušenosti s potřebami financování pro Ukrajinu ukázaly na nevýhody roztříštěného přístupu k organizaci dluhu Unie. Za účelem posílení pozice Unie jako emitenta dluhu denominovaného v eurech je zásadní, aby všechny nové emise byly organizovány na základě jednotné metody financování, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jako jsou emise Euratomu, malé emise a financování programů finanční pomoci, jejichž základní akty vstoupily v platnost před 9. listopadem 2022.

(232)

Model jednotné metody financování a většina prvků infrastruktury potřebné k jejímu provádění již byly zavedeny v podobě diverzifikované strategie financování podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053. Tato strategie umožnila úspěšně mobilizovat finanční prostředky na granty a půjčky podle nařízení (EU) 2021/241 a na celou řadu dalších programů Unie uvedených v nařízení Rady (EU) 2020/2094 (34). Vzhledem k očekávané složitosti operací potřebných k uspokojení naléhavých potřeb financování Ukrajiny a k předvídání možných budoucích výpůjčních a úvěrových operací je vhodné stanovit diverzifikovanou strategii financování jako jednotnou metodu financování pro provádění výpůjčních operací.

(233)

Použití diverzifikované strategie financování by mělo umožnit pružné provádění programu financování při plném dodržování zásady rozpočtové neutrality a vyrovnanosti, jak je stanoveno v čl. 310 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Náklady na program financování by měli plně hradit příjemci na základě jednotné metodiky rozdělování nákladů, která zajišťuje jejich transparentní a proporcionální rozdělení. Povinnost splatit dluh by měla v souladu s tímto nařízením zůstat na příjemci finanční pomoci.

(234)

Provádění diverzifikované strategie financování by vyžadovalo, aby byl v případě všech výpůjčních a úvěrových programů, které ji uplatňují, dodržován jednotný soubor pravidel.

(235)

Diverzifikovaná strategie financování by měla Komisi poskytnout větší flexibilitu, pokud jde o načasování a splatnost jednotlivých finančních transakcí, a umožnit pravidelné a stabilní výplaty různým přijímajícím zemím. Tato strategie by měla být založena na sdružování nástrojů financování. To by Komisi umožnilo flexibilně organizovat platby příjemcům nezávisle na tržních podmínkách v době vyplácení a zároveň by se tím snížilo riziko, že by Komise musela zvyšovat pevné částky za nestabilních nebo nepříznivých podmínek.

(236)

Poskytnout Komisi tuto flexibilitu by vyžadovalo vytvoření společného fondu likvidity. Taková centralizovaná funkce likvidity by zvýšila odolnost finanční kapacity Unie a umožnila by jí odolávat dočasnému nesouladu mezi celkovým přílivem a odlivem peněz na základě spolehlivé kapacity pro předvídání likvidity.

(237)

Komise by měla provést všechny nezbytné transakce, jejichž cílem je pravidelná přítomnost na kapitálovém trhu, dosažení nejoptimálnějších nákladů na financování a usnadnění transakcí s dluhovými cennými papíry Unie a Euratomu.

(238)

S ohledem na rozšíření diverzifikované strategie financování na širší škálu programů je proto vhodné, aby Komise zavedla nezbytná opatření pro její provádění. Tato opatření by měla zahrnovat rámec řízení, postupy řízení rizik a metodiku rozdělování nákladů, které by měly respektovat čl. 223 odst. 4 písm. e) tohoto nařízení. Aby byla zajištěna transparentnost, měla by Komise Evropský parlament a Radu pravidelně a komplexně informovat o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu.

(239)

V zájmu právní jistoty a jasnosti, pokud jde o již poskytnutou finanční pomoc a o makro-finanční pomoc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (35), by se ustanovení tohoto nařízení týkající se diverzifikované strategie financování měla vztahovat pouze na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstoupí v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.

(240)

Je důležité, aby auditované finanční výkazy týkající se finančních nástrojů a rozpočtových záruk prováděných v rámci nepřímého řízení byly poskytnuty včas, aby je Účetní dvůr mohl zohlednit při vypracovávání připomínek k předběžné účetní závěrce.

(241)

Je vhodné uznat sladění zájmů při sledování cílů politik Unie, a zejména skutečnost, že EIB a EIF mají zvláštní odborné znalosti pro využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(242)

EIB a EIF, které jednají jako skupina, by měly mít možnost na sebe vzájemně přenášet část úkolů souvisejících s prováděním, pokud by toto přenesení mohlo být přínosné pro provedení dané akce a v souladu s bližším vymezením v příslušné dohodě s Komisí.

(243)

V zájmu soudržnosti a za účelem zohlednění víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je u finančních nástrojů a rozpočtových záruk nezbytné vyjasnit některá ustanovení o podávání zpráv osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie v rámci nepřímého řízení, o uplatňování hlavy X v případě, že jsou kombinovány s doplňkovou podporou z rozpočtu, včetně grantů, a o kombinaci s finančními prostředky Unie vynakládanými v rámci sdíleného řízení.

(244)

Je třeba objasnit, že jsou-li finanční nástroje nebo rozpočtové záruky kombinovány s doplňkovými formami podpory poskytované z rozpočtu Unie, měla by se pravidla vztahující se na finanční nástroje a rozpočtové záruky uplatňovat na celé opatření. Tato pravidla by měla být případně doplněna zvláštními požadavky stanovenými v odvětvových pravidlech.

(245)

Využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk financovaných z rozpočtu by mělo být v souladu s unijní politikou týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a s jejími aktualizacemi, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 o kritériích a postupu pro sestavení unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (36) a jejich příloze a v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017 o unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (37) a jejich přílohách.

(246)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země představují obecně mimorozpočtové operace, které mají značný dopad na rozvahu Unie. Ačkoli i nadále zůstávají obecně mimorozpočtovými operacemi, jejich zařazení do tohoto nařízení zajišťuje silnější ochranu finančních zájmů Unie a jednoznačnější rámec pro jejich schvalování, řízení a účtování.

(247)

Unie zahájila důležité iniciativy založené na rozpočtových zárukách, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD). K vlastnostem těchto nástrojů patří to, že vytvářejí pro Unii podmíněný závazek a vyžadují tvorbu rezerv s cílem vytvořit rezervu likvidity, která umožňuje, aby rozpočet reagoval náležitě na platební povinnosti, jež mohou z těchto podmíněných závazků vyplývat. Aby byl zaručen úvěrový rating Unie, a tudíž její schopnost poskytovat účinně financování, je nezbytné, aby byl při schvalování a sledování podmíněných závazků, jakož i při tvorbě rezerv na tyto závazky dodržován solidní soubor pravidel, který by se měl vztahovat na všechny rozpočtové záruky.

(248)

Podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk mohou pokrývat širokou škálu finančních a investičních operací. Možnost uplatnění rozpočtové záruky nelze každoročně plánovat s úplnou jistotou jako v případě půjček se stanoveným splátkovým kalendářem. Proto je nezbytné stanovit rámec pro schvalování a sledování podmíněných závazků, který zajišťuje, aby byl neustále plně dodržován strop pro roční prostředky na platby stanovený v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

(249)

Tento rámec by měl umožňovat rovněž řízení a kontrolu, včetně pravidelného podávání zpráv o finanční expozici Unie. Míra tvorby rezerv na finanční závazky by měla být stanovena na základě náležitého posouzení finančních rizik plynoucích z příslušného nástroje. Udržitelnost podmíněných závazků by měla být posouzena každoročně v rámci rozpočtového procesu. Je nutno zřídit mechanismus včasného varování, aby se zamezilo nedostatečným rezervám na pokrytí finančních závazků.

(250)

Rostoucí využívání finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci vyžaduje uvolnění značného objemu prostředků na platby a vytvoření příslušných rezerv. K zajištění aktivace mimorozpočtových zdrojů a současně zajištění náležité úrovně ochrany před finančními závazky je důležité optimalizovat výši potřebných rezerv a dosáhnout vyšší efektivnosti sdružením těchto rezerv ve společném rezervním fondu. Pružnější využívání těchto sdružených rezerv mimoto umožňuje efektivní celkovou míru tvorby rezerv, která zajišťuje potřebnou ochranu s optimálním množstvím zdrojů.

(251)

Pravidla pro tvorbu rezerv a společný rezervní fond by měla zajistit důkladný rámec pro vnitřní kontrolu. Pokyny pro správu zdrojů ve společném rezervním fondu by měly být stanoveny Komisí po konzultaci s účetním Komise. Schvalující osoby finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci by měly aktivně sledovat finanční závazky v rámci své odpovědnosti a finanční správce zdrojů společného rezervního fondu by měl spravovat peníze a aktiva ve fondu podle pravidel a postupů, které stanoví účetní Komise.

(252)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly dodržovat stejný soubor zásad, jaký byl stanoven pro finanční nástroje. Rozpočtové záruky by měly zejména být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Měly by být využívány v nepřímém řízení, nebo pouze výjimečně v přímém řízení. Měly by se vztahovat pouze na finanční a investiční operace a protistrany by měly na příslušné operace přispět z vlastních zdrojů.

(253)

Finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země by měla mít podobu půjčky, úvěrové linky nebo jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Za tímto účelem by Komise měla být v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aniž by se Unie podílela na jakékoli změně splatnosti, která by ji vystavila úrokovému riziku nebo jinému komerčnímu riziku.

(254)

Ustanovení týkající se finančních nástrojů by se měla uplatňovat co nejdříve, aby bylo dosaženo požadovaného zjednodušení a účinnosti. Ustanovení týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci, jakož i společného rezervního fondu by se měla uplatňovat od víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Tento harmonogram umožní důkladnou přípravu nových nástrojů pro řízení podmíněných závazků. Umožní rovněž sladění zásad stanovených v hlavě X a návrhu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 na straně jedné a zvláštních programů souvisejících s tímto rámcem na straně druhé.

(255)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (38) stanoví pravidla mimo jiné pro financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni, zejména s ohledem na podmínky financování, přiznání a rozdělení finančních prostředků, dary a příspěvky, financování kampaní při volbách do Evropského parlamentu, nárokovatelné výdaje, zákaz určitého financování, účetnictví, předkládání zpráv a audit, provádění a kontroly, sankce, spolupráci mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy a na transparentnost.

(256)

Toto nařízení by mělo obsahovat pravidla pro příspěvky z rozpočtu určené pro evropské politické strany, jež předpokládá nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(257)

Finanční podpora poskytovaná evropským politickým stranám by měla mít formu specifických příspěvků, aby tak reagovala na jejich specifické potřeby.

(258)

I když je finanční podpora přiznávána bez nutnosti předkládat roční pracovní program, měly by evropské politické strany následně řádné využívání finančních prostředků Unie odůvodnit. Příslušná schvalující osoba by měla především ověřit, zda byly finanční prostředky využity k zaplacení nárokovatelných výdajů podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky a ve lhůtách stanovených v tomto nařízení. Příspěvky evropským politickým stranám by měly být využity do konce rozpočtového roku následujícího po roce jejich přiznání, přičemž po jeho uplynutí by měly být nevyčerpané prostředky příslušnou schvalující osobou získány zpět.

(259)

Prostředky Unie přiznané na financování provozních nákladů evropských politických stran by neměly být využívány k jiným účelům, než jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména by tedy neměly být využívány k přímému nebo nepřímému financování třetích osob, například vnitrostátních politických stran. Evropské politické strany by měly využívat tyto příspěvky na úhradu procentní části stávajících a budoucích výdajů, a nikoli výdajů nebo dluhů, jež vznikly před podáním žádosti o příspěvky.

(260)

Přiznání příspěvků by mělo být rovněž zjednodušeno a přizpůsobeno specifikům evropských politických stran, zejména tím, že nebudou stanovována kritéria pro výběr, bude zavedena jediná platba předběžného financování v plné výši jako obecné pravidlo a stanovena možnost využívat jednorázové částky, paušální financování a jednotkové náklady.

(261)

Vyplácení příspěvků z rozpočtu by mělo být pozastaveno, sníženo nebo ukončeno, pokud evropské politické strany poruší nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(262)

Sankce vyplývající jak z tohoto nařízení, tak z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 by měly být ukládány jednotným způsobem a měly by být ukládány v souladu se zásadou ne bis in idem. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 nemají být správní nebo peněžité sankce podle tohoto nařízení uloženy v žádném z případů, za něž již byly uloženy sankce na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(263)

Toto nařízení by mělo stanovit obecný rámec, na jehož základě lze rozpočtovou podporu využít jako nástroj v oblasti vnější činnosti včetně povinnosti třetí země poskytovat Komisi odpovídající a včasné informace pro vyhodnocení dodržení dohodnutých podmínek a ustanovení, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie.

(264)

V zájmu posílení úlohy Evropského parlamentu a Rady je třeba vyjasnit postup pro zřízení svěřenského fondu Unie. Rovněž je nutné upřesnit zásady platné pro příspěvky do svěřenských fondů Unie, zejména význam zajištění příspěvků od dalších dárců, jež ospravedlňují zřízení takového fondu, pokud jde o jeho přidanou hodnotu. Je též nutné objasnit povinnosti účastníků finančních operací a správní rady svěřenského fondu a stanovit pravidla, která zajišťují, aby byli zúčastnění dárci ve správní radě zastoupeni spravedlivým způsobem a aby byl k využití finančních prostředků fondu třeba kladný hlas Komise. Kromě toho je důležité podrobněji upravit požadavky na podávání zpráv platné pro svěřenské fondy Unie.

(265)

Unie by měla mít možnost účastnit se globálních iniciativ, pokud tato účast přispívá k dosažení cílů politiky Unie. Aby byl zajištěn vhodný právní rámec pro účast Unie v globálních iniciativách, měl by být příspěvek Unie na tyto iniciativy zahrnut jako nový nástroj pro plnění rozpočtu. Použití tohoto nového finančního nástroje by podléhalo podmínkám, jejichž splnění by zajistilo úroveň ochrany srovnatelnou s ostatními nástroji pro plnění rozpočtu. Tyto podmínky by měly zahrnovat existenci vhodných vnitřních a vnějších systémů pro boj proti podvodům a nesrovnalostem, přičemž systémy provozované prováděcími subjekty globální iniciativy by měly být považovány za vnější systémy. Použití ustanovení týkajících se globálních iniciativ by mělo být omezeno na případy, kdy jiné nástroje pro plnění rozpočtu stanovené ve finančním nařízení neumožňují dosáhnout příslušných cílů politiky Unie ve stejném rozsahu a se stejným dopadem. Pokud je to možné a vhodné, měla by se Komise stát členem každé správní rady nebo rovnocenného řídícího výboru globální iniciativy s cílem zajistit účinné zastoupení zájmů Unie. Za účelem transparentnosti a účinného rozhodování by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě co nejdříve poskytovat podrobné informace o každém zamýšleném příspěvku ke globální iniciativě, aby mohly tyto informace náležitě zohlednit.

(266)

Aby bylo možné přizpůsobit se pokroku v oblasti digitalizace, měly by být seznamy externích odborníků sestavené na základě výzvy k vyjádření zájmu platné déle, než je doba trvání víceletého programu, je-li zajištěna rotace odborníků a noví odborníci mohou vyjádřit svůj zájem. Kromě toho je nezbytné umožnit orgánům Unie přilákat vysoce kvalifikované externí odborníky, aby se zajistilo, že postup hodnocení a zvláštní stanoviska a poradenství poskytované těmito odborníky jsou vysoce kvalitní. Aby mohly orgány Unie úspěšně konkurovat jiným subjektům na trhu, měly by mít možnost nabízet ve výjimečných a řádně odůvodněných případech konkurenceschopnější odměnu. V zájmu právní jistoty by měla být pravidla platná pro placené externí odborníky vyjasněna tak, aby odrážela jednotlivé fáze udělovacího řízení.

(267)

Aby byl orgánům Unie poskytnut jasný právní rámec pro darování služeb, dodávek nebo stavebních prací, měly by být nefinanční dary zahrnuty jako nový nástroj pro plnění rozpočtu. Tento nástroj by neměl být zaměňován s obecným rámcem podpory poskytované Unií třetím zemím, který je širší povahy, ale může zahrnovat nefinanční dary. S ohledem na pandemii COVID-19 a dopad ruské útočné války proti Ukrajině by tento nástroj měl poskytnout stabilní právní základ, zejména pro budoucí krizové a mimořádné situace, a zajistit, aby orgány Unie měly vhodné nástroje rozpočtové podpory a mohly členským státům, dalším osobám a subjektům pomoci, když podporu nejvíce potřebují. Tento nástroj by měl být prováděn v rámci přímého řízení nebo nepřímého řízení subjektem Unie. Související ustanovení, např. definice, pozastavení, ukončení a snížení a hodnotící komise, by měla být odpovídajícím způsobem upravena. V zájmu řádného finančního řízení by dodávky nepodléhající rychlé zkáze financované ze správních prostředků neměly být darovány dříve, než částečně ztratí na hodnotě.

(268)

Podobně jako v případě zavedení nefinančních darů by měly mít orgány Unie možnost udělovat ceny, které nejsou finanční povahy. Je to důležité i proto, aby byly umožněny soutěže pro mladé lidi, kteří nemají ve svém členském státě bankovní účet, ale kteří mohou odměnu snadno obdržet v praktické podobě. Za tímto účelem by měla být odpovídajícím způsobem upravena definice a ustanovení o „cenách“.

(269)

V souladu se zefektivněním stávajících pravidel a s cílem zabránit přílišnému opakování by měla být zvláštní ustanovení části druhé nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jež se vztahují na EZZF, výzkum, vnější činnost a zvláštní fondy Unie, zahrnuta do příslušných částí tohoto nařízení, pouze pokud se dosud používají a jsou relevantní.

(270)

Ustanovení o uspořádání účetních závěrek a účetnictví je třeba zjednodušit a ujasnit. Je proto vhodné seskupit všechna ustanovení o ročních účetních závěrkách a podávání ostatních finančních zpráv.

(271)

Lhůty pro připomínky Účetního dvora k předběžné účetní závěrce a pro předložení konečné účetní závěrky by měly být upraveny tak, aby zohledňovaly harmonogram postupu udělování absolutoria.

(272)

Rozhodnutí o udělení absolutoria by se mělo týkat účtů všech příjmů a výdajů Unie, včetně účelově vázaných příjmů a souvisejících konkrétních výdajů, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Unie uvedených v rozvaze, včetně těch, které vznikly na základě výpůjčních a úvěrových operací. Stejně tak by přezkum všech příjmů Účetním dvorem měl zahrnovat účelově vázané příjmy a související výdaje.

(273)

Způsob, jakým orgány Unie v současnosti hlásí Evropskému parlamentu a Radě projekty v oblasti nemovitostí, by měl být zlepšen. Orgány Unie by měly mít možnost financovat nové projekty v oblasti nemovitostí z příjmů obdržených za již prodané budovy. Je tudíž nutno v ustanoveních o těchto projektech odkázat na ustanovení o vnitřních účelově vázaných příjmech. To umožní uspokojit měnící se potřeby v rámci politiky orgánů Unie v oblasti nemovitostí a současně ušetřit náklady a zajistit větší flexibilitu.

(274)

Ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu Komise vybízí k renovaci budov s cílem snížit jejich emise a zvýšit jejich energetickou účinnost. S ohledem na rychlý vývoj trhu s energeticky účinnými budovami je naléhavě nutné, aby orgány Unie začlenily závazky Zelené dohody pro Evropu do své vlastní politiky v oblasti nemovitostí a renovovaly své budovy, přičemž by měly upřednostňovat investice s největší energetickou účinností. Kromě toho je vzhledem k nedávnému vývoji pracovních metod urychlenému pandemií COVID-19 třeba přizpůsobit fond kancelářských prostor orgánů Unie v rámci rozvoje dynamické politiky týkající se kancelářských prostor. V důsledku toho by mělo být povoleno financování přestaveb prostřednictvím půjček za předpokladu, že povede k úsporám, v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Evropský parlament a Rada by měly obdržet dostatečné informace, které by jim umožnily vydat předchozí schválení, včetně informací o přidané hodnotě plánované přestavby a jejím příspěvku k ekologické transformaci. Výklad pojmu „nové projekty v oblasti nemovitostí“ by měl být rozšířen a měl by zahrnovat zejména projekty týkající se přestaveb.

(275)

Za účelem přizpůsobení pravidel platných pro určité subjekty Unie, podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a podrobných podmínek pro efektivní míru tvorby rezerv a její minimální poměr by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, změny přílohy I tohoto nařízení, podrobné podmínky a metodiku pro výpočet efektivní míry tvorby rezerv a změny vymezeného minimálního poměru efektivní míry tvorby rezerv, jež by však neměla být stanovena níže než na 85 %. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(276)

Některé změny, pokud jde o poskytování přístupu ze strany Komise k údajům o příjemcích finančních prostředků pro účely uveřejnění a elektronické zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích finančních prostředků a jejich skutečných majitelích a přístupu k jednotnému integrovanému informačnímu systému pro vytěžování dat a hodnocení rizik za účelem analýzy těchto údajů, by se měly vztahovat pouze na programy přijaté v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2027 a financované z něj, aby byl zajištěn hladký přechod poskytnutím dostatečného času na nezbytnou úpravu elektronických datových systémů a příslušných dohod, jakož i poskytnutí pokynů a odborné přípravy.

(277)

Komise by měla do konce roku 2027 předložit posouzení připravenosti jednotného integrovaného informačního systému. Toto posouzení by mělo vyhodnotit, zda je zajištěna interoperabilita s příslušnými informačními systémy a databázemi, včetně systémů a databází členských států, která umožňuje automatické předávání příslušných informací v reálném čase, je-li to možné, a zamezuje duplicitnímu podávání zpráv; zda jsou ukazatele rizik používané jednotným integrovaným informačním systémem dostatečně jednotné, objektivní, přiměřené a nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích informací; zda jednotný integrovaný informační systém umožňuje používání umělé inteligence pro analýzu a interpretaci údajů a zda je jednotný integrovaný informační systém v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů.

(278)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů, který dne 7. července 2022 vydal své stanovisko.

(279)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „rozpočet“) a pro předkládání a audit jejich účetnictví.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„žadatelem“ fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, které podají žádost v řízení o udělení grantu, v řízení o udělení nefinančního daru či v soutěži o ceny;

2)

„dokumentací žádosti“ nabídka, žádost o účast, žádost v návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu, žádost o grant, žádost o nefinanční dar nebo přihláška do soutěže o ceny;

3)

„udělovacím řízením“ zadávací řízení, řízení o udělení grantu, soutěž o ceny, řízení o udělení nefinančního daru, postup výběru odborníků či postup výběru osob nebo subjektů plnících rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

4)

„základním právním aktem“ právní akt jiný než doporučení nebo stanovisko, který stanoví právní základ pro určitou akci a pro vynakládání odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu nebo pro uplatnění rozpočtové záruky či finanční pomoci, které jsou podpořeny z rozpočtu, a který může mít kteroukoli z těchto forem:

a)

při provádění Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) formu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU; nebo

b)

při provádění hlavy V Smlouvy o EU jednu z forem uvedených v čl. 28 odst. 1, čl. 31 odst. 2, článku 33, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EU;

5)

„příjemcem grantu“ fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, s nimiž byla podepsána grantová dohoda;

6)

„nástrojem nebo platformou kombinování zdrojů“ rámec pro spolupráci zavedený mezi Komisí a rozvojovými či jinými veřejnými finančními institucemi s cílem kombinovat nevratné formy podpory nebo finanční nástroje či rozpočtové záruky z rozpočtu a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů;

7)

„plněním rozpočtu“ provádění činností souvisejících s řízením, monitorováním, kontrolou a auditem rozpočtových prostředků v souladu s metodami stanovenými v článku 62;

8)

„rozpočtovým závazkem“ operace, jíž příslušná schvalující osoba vyhrazuje rozpočtové prostředky potřebné k pokrytí následných plateb sloužících ke splnění právních závazků;

9)

„rozpočtovou zárukou“ nástroj, jehož prostřednictvím Unie podporuje program akcí přijetím neodvolatelné a bezpodmínečné finanční povinnosti v rozpočtu, který lze využít v případě, že se během provádění programu vyskytne určitá konkrétní událost, a který zůstává platný po dobu splatnosti závazků přijatých v rámci podporovaného programu;

10)

„veřejnou zakázkou na nemovitosti“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup pozemků, budov nebo jiných nemovitostí nebo jejich výměna, pacht, leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s předkupním právem nebo bez něho, anebo užívací právo k nim. Jejím předmětem jsou stávající budovy i budovy před dokončením, pokud na ně zájemce získal platné stavební povolení. To nezahrnuje veřejné zakázky na stavby navržené podle specifikací veřejného zadavatele; ty jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce;

11)

„zájemcem“ hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším řízení, v soutěžním řízení s jednáním, v soutěžním dialogu, v inovačním partnerství, v soutěži o návrh nebo v jednacím řízení;

12)

„centrálním zadavatelem“ veřejný zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;

13)

„ověřením“ ověření konkrétního aspektu příjmové nebo výdajové operace;

14)

„koncesí“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 177 a 181, kterou je hospodářskému subjektu svěřeno provedení stavebních prací nebo poskytnutí a řízení služeb a při níž:

a)

odměna spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací či poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou;

b)

udělením koncese se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při předmětném provozování stavby nebo poskytování služeb;

15)

„konstituční fází“ období, během něhož se do společného rezervního fondu vyplácí celková tvorba rezerv;

16)

„podmíněným závazkem“ potenciální finanční povinnost, která může vzniknout v závislosti na výsledku budoucí události;

17)

„smlouvou“ veřejná zakázka nebo koncese nebo v případě hlavy VIII subdodavatelská nebo kupní smlouva uzavřená příjemcem grantu;

18)

„zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem“ hospodářský subjekt, s nímž byla podepsána smlouva na veřejnou zakázku;

19)

„dohodou o přiznání příspěvku“ dohoda uzavřená s osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii) až viii);

20)

„kontrolou“ jakékoli opatření přijaté za účelem poskytnutí přiměřené jistoty o účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací, o spolehlivosti výkaznictví, o ochraně majetku a informací, o předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravě a opatřeních reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti, jakož i o náležitém řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotyčných plateb. Kontroly mohou zahrnovat různá ověření, jakož i provádění strategií a postupů k dosažení cílů uvedených v první větě;

21)

„protistranou“ strana, které je udělena rozpočtová záruka;

22)

„krizí“:

a)

situace bezprostředního nebo nastávajícího nebezpečí, jež hrozí vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizaci země nebo jejího sousedství;

b)

situace nastalé v důsledku přírodních pohrom, krize způsobené člověkem, například války a jiné konflikty, nebo mimořádné okolnosti se srovnatelnými důsledky, jež mohou být spojeny mimo jiné se změnou klimatu, veřejným zdravím a zdravím zvířat, mimořádnými událostmi v oblasti zabezpečení a bezpečnosti potravin a globálními zdravotními hrozbami, jako jsou epidemie a pandemie, zhoršováním životního prostředí, neexistencí přístupu k energii a přírodním zdrojům nebo extrémní chudobou;

23)

„zrušením přidělení prostředků na závazek“ operace, kterou příslušná schvalující osoba ruší zcela nebo částečně dřívější vyhrazení prostředků na základě rozpočtového závazku;

24)

„dynamickým nákupním systémem“ plně elektronický proces pro uskutečňování běžných nákupů zboží, které je obecně dostupné na trhu;

25)

„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba včetně veřejného subjektu nebo skupina takových osob, která nabízí dodání výrobků, provedení stavebních prací, poskytnutí služeb či dodání nemovitostí;

26)

„kapitálovou investicí“ poskytnutí kapitálu společnosti investorem přímo či nepřímo výměnou za celkové nebo částečné vlastnictví této společnosti, při němž může investor převzít určitou kontrolu nad řízením společnosti a podílet se na jejím zisku;

27)

„evropským úřadem“ správní struktura vytvořená Komisí samotnou nebo spolu s jedním či více jinými orgány Unie k plnění zvláštních průřezových úkolů;

28)

„konečným správním rozhodnutím“ rozhodnutí správního orgánu, které má konečnou platnost a závazný účinek v souladu s použitelným právem;

29)

„finančním aktivem“ jakékoli aktivum ve formě peněz, kapitálového nástroje subjektu nacházejícího se ve veřejném nebo soukromém vlastnictví nebo smluvního nároku na obdržení peněz či jiného finančního aktiva od takového subjektu;

30)

„finančním nástrojem“ opatření finanční podpory Unie poskytované z rozpočtu za účelem plnění jednoho nebo více konkrétních cílů politik Unie, jež může mít formu kapitálové či kvazikapitálové investice, půjčky nebo záruky anebo jiného nástroje ke sdílení rizik a jež může být tam, kde je to vhodné, spojeno s jinými formami finanční podpory nebo s finančními prostředky ve sdíleném řízení nebo s finančními prostředky z Evropského rozvojového fondu (ERF);

31)

„finančním závazkem“ smluvní povinnost dodat peníze nebo jiné finanční aktivum jinému subjektu;

32)

„zahraniční subvencí“ finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 poskytnutý třetí zemí, který odpovídá popisu v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení;

33)

„rámcovou smlouvou“ smlouva na veřejnou zakázku mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejímž účelem je stanovit podmínky, kterými se budou řídit jednotlivé zakázky, jež na ní budou založeny a mají být zadávány během daného období, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství;

34)

„celkovou tvorbou rezerv“ celkový objem zdrojů, které jsou považovány za potřebné po celou dobu trvání rozpočtové záruky nebo finanční pomoci třetí zemi v důsledku uplatnění míry tvorby rezerv uvedené v čl. 214 odst. 1 na výši rozpočtové záruky nebo finanční pomoci třetí zemi schválenou v základním právním aktu, uvedenou v čl. 213 odst. 1 písm. b) a c);

35)

„grantem“ finanční příspěvek formou daru. Pokud je takový příspěvek poskytnut v přímém řízení, vztahuje se na něj hlava VIII;

36)

„zárukou“ písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny či některé závazky či povinnosti třetí osoby nebo za úspěšné splnění povinností touto třetí osobou, nastane-li událost, která vede k uplatnění takové záruky, například prodlení při splácení půjčky;

37)

„zárukou na požádání“ záruka, kterou musí ručitel vyplatit na žádost protistrany, bez ohledu na případné vady vymahatelnosti splnění původní povinnosti;

38)

„věcným plněním“ nefinanční zdroj, jejž příjemci grantu zdarma poskytne třetí strana;

39)

„právním závazkem“ akt, jímž příslušná schvalující osoba zakládá nebo stanovuje povinnost, která vede k následné platbě a uznání výdaje, na který se vztahuje rozpočtový závazek, nebo k povinnosti poskytnout nefinanční dar, což zahrnuje specifické dohody a smlouvy uzavřené v rámci dohod o finančním rámcovém partnerství a rámcových smluv;

40)

„aktivačním účinkem“ podíl objemu návratného financování poskytnutého způsobilým konečným příjemcům finančních prostředků a výše příspěvku Unie;

41)

„rizikem likvidity“ riziko, že finanční aktivum ve společném rezervním fondu nebude možné prodat během určité doby bez značné ztráty;

42)

„půjčkou“ smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu, a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit dotyčnou částku v dohodnuté době;

43)

„grantem nízké hodnoty“ grant do výše 60 000 EUR;

44)

„organizací členského státu“ veřejnoprávní subjekt usazený v členském státě, anebo soukromoprávní subjekt usazený v členském státě, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky;

45)

„způsobem plnění rozpočtu“ kterýkoli ze způsobů plnění rozpočtu uvedených v článku 62, totiž přímé, nepřímé a sdílené řízení;

46)

„akcí financovanou větším počtem dárců“ akce, na niž jsou finanční prostředky Unie sdruženy s prostředky přinejmenším jednoho dalšího dárce;

47)

„zadáváním veřejných zakázek z více zdrojů“ zadávaní veřejných zakázek, jehož záměrem je zadání několika zakázek, jež jsou písemně uzavřeny současně mezi několika hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu čl. 177 odst. 1 s cílem pověřit provedením stejných nebo téměř stejných služeb, dodávek nebo stavebních prací současně několik zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů;

48)

„multiplikačním účinkem“ podíl objemu investic uskutečněných způsobilými konečnými příjemci finančních prostředků a výše příspěvku Unie;

49)

„nevládní organizací“ dobrovolná, na vládě nezávislá, nezisková organizace, která není politickou stranou nebo odborovým svazem;

50)

„výstupem“ přínos akce stanovený v souladu s odvětvovými pravidly;

51)

„účastníkem“ zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení, žadatel v řízení o udělení grantu nebo v řízení o udělení nefinančního daru, odborník v postupu výběru odborníků, účastník soutěže o ceny nebo osoba či subjekt účastnící se řízení o vynakládání finančních prostředků Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

52)

„předpokládaným úspěšným uchazečem“ jakýkoli uchazeč v zadávacím řízení, který se umístí první v pořadí, pokud podstoupí další kontroly a předloží podpůrnou dokumentaci týkající se kritérií pro vyloučení nebo výběr, aby ho hodnotící komise mohla navrhnout jako úspěšného uchazeče. Pokud udělovací řízení předpokládá zadání zakázky několika uchazečům, považují se za předpokládaného úspěšného uchazeče nejlépe umístění uchazeči v počtu odpovídajícím počtu zakázek, jež mají být zadány;

53)

„cenou“ v kontextu soutěže o ceny příspěvek udílený jako odměna za úspěch v soutěži. Pokud je takový příspěvek poskytnut v přímém řízení, vztahuje se na něj hlava IX;

54)

„zadáním veřejné zakázky“ smluvní pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb a nabývání nebo pronájem pozemků, budov nebo jiných nemovitostí jedním nebo více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli;

55)

„zadávací dokumentací“ všechny dokumenty, jež vypracoval nebo na něž odkazuje veřejný zadavatel, aby popsal nebo určil prvky zadávacího řízení, mezi něž patří:

a)

opatření týkající se uveřejňování informací podle článku 166;

b)

výzva k podání nabídky;

c)

specifikace pro nabídky, včetně technických specifikací a příslušných kritérií, nebo popisná dokumentace v případě soutěžního dialogu;

d)

návrh smlouvy na veřejnou zakázku;

56)

„protichůdným profesním zájmem“ situace, ve které předcházející nebo probíhající odborná činnost hospodářského subjektu ovlivňuje nebo může ovlivnit jeho schopnost plnit veřejnou zakázku nezávislým, nestranným a objektivním způsobem;

57)

„veřejnou zakázkou“ nebo „smlouvou na veřejnou zakázku“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 177 a 181, jejímž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu a jež může mít podobu:

a)

veřejné zakázky na nemovitosti;

b)

veřejné zakázky na dodávky;

c)

veřejné zakázky na stavební práce;

d)

veřejné zakázky na služby;

58)

„kvazikapitálovou investicí“ typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice a může mít strukturu dluhu, obvykle nezajištěného a podřízeného, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;

59)

„příjemcem finančních prostředků“ příjemce grantu, zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, placený externí odborník, osoba nebo subjekt získávající cenu, nefinanční dary nebo podporu z rozpočtu na základě finančního nástroje nebo rozpočtové záruky nebo osoba nebo subjekt vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

60)

„repem“ prodej cenných papírů za peníze s dohodou o jejich zpětném odkupu ke stanovenému budoucímu datu nebo na požádání;

61)

„prostředky na výzkum a technologický vývoj“ prostředky zapsané buď do jedné z hlav rozpočtu, které se týkají oblastí politiky spojených s „nepřímým výzkumem“ nebo „přímým výzkumem“, nebo do některé kapitoly týkající se výzkumných činností v jiné hlavě;

62)

„výsledkem“ účinek provádění akce zjištěný v souladu s odvětvovými pravidly;

63)

„nástrojem ke sdílení rizik“ finanční nástroj, který umožňuje sdílet definované riziko mezi dvěma či více subjekty, případně výměnou za dohodnutou odměnu;

64)

„veřejnou zakázkou na služby“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí jakýchkoli služeb intelektuální či neintelektuální povahy, které nejsou předmětem veřejných zakázek na dodávky, stavební práce ani nemovitosti;

65)

„zásadou řádného finančního řízení“ plnění rozpočtu v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivity a účinnosti;

66)

„služebním řádem“ služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68;

67)

„subdodavatelem“ hospodářský subjekt, kterého zájemce, uchazeč nebo zhotovitel, dodavatel či poskytovatel navrhuje za tím účelem, aby plnil část veřejné zakázky nebo koncese, anebo kterého příjemce grantu navrhuje za tím účelem, aby plnil část úkolů, které jsou spolufinancovány z grantu;

68)

„členským příspěvkem“ částky hrazené organizacím, jichž je Unie členem, v souladu s rozpočtovými rozhodnutími a platebními podmínkami, jež daná organizace stanoví;

69)

„veřejnou zakázkou na dodávky“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup výrobků nebo jejich leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s možností následné koupě, nebo bez ní, a jež může jako vedlejší předmět zahrnovat umisťovací a instalační práce;

70)

„technickou pomocí“ podpůrné činnosti a činnosti zaměřené na budování kapacit, jež jsou nutné k provedení určitého programu či akce, zejména činnosti přípravné, řídící, monitorovací, hodnoticí, auditní a kontrolní, aniž by byla dotčena odvětvová pravidla;

71)

„uchazečem“ hospodářský subjekt, který podal nabídku;

72)

„Unií“ Evropská unie, Evropské společenství pro atomovou energii, nebo obojí, podle souvislosti;

73)

„orgánem Unie“ Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Komise, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů nebo Evropská služba pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“); Evropská centrální banka se za orgán Unie nepovažuje;

74)

„prodejcem“ hospodářský subjekt zapsaný do seznamu prodejců, kteří mají být vybídnuti k podání žádostí o účast nebo k podání nabídek;

75)

„grantem velmi nízké hodnoty“ grant až do výše 15 000 EUR;

76)

„dobrovolníkem“ osoba pracující na nepovinném základě pro určitou organizaci bez nároku na mzdu;

77)

„stavbou“ výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

78)

„veřejnou zakázkou na stavební práce“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je buď:

a)

zhotovení, nebo projekt i zhotovení stavby; nebo

b)

provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k některé z činností uvedených v příloze II směrnice 2014/24/EU, anebo

c)

realizace stavby, za použití libovolných prostředků, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.

Článek 3

Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením

1.   Ustanovení o plnění příjmů a výdajů rozpočtu, která jsou obsažena v základním právním aktu, musí být v souladu s rozpočtovými zásadami stanovenými v hlavě II.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, musí být ve všech návrzích nebo jejich změnách předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení odchylující se od ustanovení tohoto nařízení jiných než hlavy II nebo od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a v příslušných bodech odůvodnění a v důvodové zprávě ke každému takovému návrhu nebo změně musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek.

Článek 4

Lhůty, data a termíny

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty jím stanovené nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (39).

Článek 5

Ochrana osobních údajů

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

HLAVA II

ZÁSADY

Článek 6

Dodržování rozpočtových zásad a obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie

1.   Rozpočet je sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

2.   Sestavování a plnění rozpočtu je rovněž v souladu s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) 2020/2092.

3.   Při plnění rozpočtu zajišťují členské státy a Komise dodržování Listiny základních práv Evropské unie v souladu s článkem 51 této listiny a ctí hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU, které jsou relevantní pro plnění rozpočtu.

KAPITOLA 1

Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 7

Oblast působnosti rozpočtu

1.   Pro každý rozpočtový rok stanoví rozpočet prognózu veškerých příjmů a výdajů, které se pro Unii považují za nezbytné, a tyto příjmy a výdaje schvaluje. Rozpočet zahrnuje:

a)

příjmy a výdaje Unie včetně správních výdajů, které vzniknou z uplatňování ustanovení Smlouvy o EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování uvedených ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu;

b)

příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii.

2.   Rozpočet obsahuje jednak rozlišené prostředky, které sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby, jednak nerozlišené prostředky.

Prostředky schválené na daný rozpočtový rok sestávají z:

a)

prostředků uvedených v rozpočtu včetně opravných rozpočtů;

b)

prostředků přenesených z předchozích rozpočtových let;

c)

prostředků opětovně poskytnutých v souladu s článkem 15;

d)

prostředků plynoucích z plateb předběžného financování, jež byly vráceny v souladu s čl. 12 odst. 4 písm. b);

e)

prostředků poskytnutých po přijetí účelově vázaných příjmů v průběhu rozpočtového roku nebo přenesených z předchozích rozpočtových let.

3.   S výhradou čl. 114 odst. 2 kryjí prostředky na závazky celkové náklady právních závazků přijatých v průběhu rozpočtového roku.

4.   Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích. Kryjí rovněž tvorbu rezerv na finanční závazky podle článku 214.

5.   Odstavci 2 a 3 tohoto článku není dotčena možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek, nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, jak je stanoveno v čl. 112 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a odst. 2.

Článek 8

Zvláštní pravidla o zásadách jednotnosti a správnosti rozpočtu

1.   Veškeré příjmy a výdaje se zaúčtují do příslušné položky rozpočtu.

2.   Aniž jsou dotčeny schválené výdaje vyplývající z podmíněných závazků uvedených v čl. 213 odst. 2, smějí být výdaje přiděleny na závazek nebo schváleny pouze v mezích schválených prostředků.

3.   Do rozpočtu se zapisují pouze prostředky, které odpovídají některému výdaji považovanému za nezbytný.

4.   Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z dotčených dohod o přiznání příspěvku nebo dohod o financování.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 9

Definice

Prostředky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 10

Rozpočtové účtování příjmů a prostředků

1.   Příjmy rozpočtového roku se do něho zaúčtují na základě částek vybraných v jeho průběhu. Vlastní zdroje na měsíc leden následujícího rozpočtového roku však lze poskytnout předem podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

2.   Vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu mohou být účetně upraveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 609/2014.

3.   Vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 mohou být účetně upraveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2021/770.

4.   Závazky se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě právních závazků přijatých a tvorby rezerv na finanční závazky podle článku 214 uskutečněné do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Avšak souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 112 odst. 4 se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

5.   Platby se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

6.   Odchylně od odstavců 4 a 5:

a)

se výdaje z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě vrácení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, za předpokladu, že účetní obdrží příslušný platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku;

b)

se výdaje vynakládané ve sdíleném řízení s výjimkou EZZF zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě proplacení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, včetně výdajů zaúčtovaných do 31. ledna následujícího rozpočtového roku, jak je stanoveno v článcích 30 a 31.

Článek 11

Přidělení prostředků na závazky

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet s konečnou platností přijat.

2.   Následující výdaje mohou být každoročně od 15. října rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok:

a)

běžné výdaje na řízení za předpokladu, že byly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu, a pouze do výše maximálně jedné čtvrtiny celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok;

b)

běžné výdaje na řízení EZZF za předpokladu, že je základ pro ně stanoven v existujícím základním právním aktu, a pouze do výše maximálně tří čtvrtin celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro běžný rozpočtový rok.

Článek 12

Zrušení a přenos prostředků

1.   Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší, ledaže jsou přeneseny v souladu s odstavci 2 až 8.

2.   Níže uvedené prostředky mohou být přeneseny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 3, avšak výlučně do následujícího rozpočtového roku:

a)

prostředky na závazky a nerozlišené prostředky na závazky, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince daného rozpočtového roku. Tyto prostředky lze přidělit na závazky do 31. března následujícího rozpočtového roku, s výjimkou nerozlišených prostředků na projekty v oblasti nemovitostí, které mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;

b)

prostředky, které jsou nezbytné, poněvadž legislativní orgán přijal základní právní akt v průběhu posledního čtvrtletí rozpočtového roku a Komise nebyla schopna prostředky určené na tento účel přidělit na závazky do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Tyto prostředky mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;

c)

prostředky na platby nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na následující rozpočtový rok nestačí;

d)

prostředky, které nejsou přiděleny na závazky a týkají se opatření uvedených v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

Odchylně od prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce se prostředky zemědělské rezervy podle článku 16 nařízení (EU) 2021/2116, které nejsou přiděleny na závazky, přenášejí za účelem financování zemědělské rezervy v následujících rozpočtových letech na období uvedené v čl. 16 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení a na jakékoli období po roce 2027 stanovené v příslušných odvětvových pravidlech.

Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. c) tohoto odstavce použije dotčený orgán Unie přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije přenesené prostředky.

Výše přenesených prostředků, které nejsou přiděleny na závazky, uvedených v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce nesmí v limitu 2 % původních prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou převýšit částku úprav přímých plateb podle článku 17 nařízení (EU) 2021/2116 provedených v předchozím rozpočtovém roce. Přenesené prostředky se vracejí do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2021/2116.

3.   Dotčený orgán Unie přijme rozhodnutí o přenosu prostředků uvedených v odstavci 2 do 15. února následujícího rozpočtového roku. O přijatém rozhodnutí o přenosu prostředků uvědomí Evropský parlament a Radu do 15. března uvedeného rozpočtového roku. Pro každou rozpočtovou položku rovněž uvede způsob uplatnění kritérií uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a), b) a c) na každý přenos.

4.   Automaticky se přenášejí:

a)

prostředky týkající se rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity Evropské unie. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího finančního roku a mohou být použity do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku;

b)

prostředky odpovídající vnitřním účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku, s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů plynoucích z pronájmu a prodeje budov a pozemků, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití. Prostředky na závazky uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (40), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 a v nařízení (EU) 2021/1060 (41), které jsou k dispozici k 31. prosinci a plynou z vrácení plateb předběžného financování, lze přenášet až do doby uzavření programu a využívat je podle potřeby za podmínky, že žádné jiné prostředky na závazky již nejsou k dispozici;

c)

prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly účelově vázány, nebo mohou být přeneseny a využity pro nástupnický program nebo akci. To se nevztahuje na příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. g) bodě iii), u nichž se prostředky, které nejsou přiděleny na závazky do pěti let, zruší;

d)

prostředky na platby, jež se týkají EZZF a plynou z pozastavení plateb v souladu s články 40, 41 a 42 nařízení (EU) 2021/2116.

5.   Zacházení s vnějšími účelově vázanými příjmy uvedenými v odst. 4 písm. c) tohoto článku, které plynou z účasti států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) na některých programech Unie v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. e), musí být v souladu s protokolem č. 32 připojeným k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“).

6.   Navíc k informacím poskytnutým podle odstavce 3 předloží dotčený orgán Unie Evropskému parlamentu a Radě informace o prostředcích, které byly přeneseny automaticky, včetně informací o dotčených částkách a o tom, podle kterého ustanovení tohoto článku byly prostředky přeneseny.

7.   Nerozlišené prostředky, k nimž na konci rozpočtového roku existují právní závazky, se vyplatí do konce následujícího rozpočtového roku.

8.   Aniž je dotčen odstavec 4, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance se nepřenášejí. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro členy a zaměstnance orgánů Unie, na které se vztahuje služební řád.

Článek 13

Podrobná ustanovení o zrušení a přenosu prostředků

1.   Prostředky na závazky a nerozlišené prostředky uvedené v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) lze přenést pouze tehdy, pokud přidělení na závazek nemohlo proběhnout do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily natolik, že lze předpokládat, že k přidělení na závazek dojde do 31. března nebo – v případě projektů v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku.

2.   Přípravnými etapami uvedenými v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), které musí být dokončeny do 31. prosince rozpočtového roku, aby bylo prostředky možné přenést do následujícího rozpočtového roku, jsou zejména:

a)

u individuálních rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) završení výběru potenciálních zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů, příjemců grantů, vítězů soutěží o ceny nebo pověřených osob;

b)

u souhrnných rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) přijetí rozhodnutí o financování nebo ukončení konzultací dotčených útvarů jednotlivých orgánů Unie k přijetí tohoto rozhodnutí.

3.   Prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a), které nejsou přiděleny na závazek do 31. března nebo – v případě částek na projekty v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku, se automaticky ruší.

O zrušení prostředků podle prvního pododstavce Komise do jednoho měsíce informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 14

Zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Pokud je přidělení prostředků na rozpočtový závazek zrušeno v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po rozpočtovém roce, v němž byl daný rozpočtový závazek učiněn, protože akce, na něž byly prostředky určeny, nebyly provedeny nebo byly provedeny jen částečně, pak se prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, rovněž zruší, není-li stanoveno jinak v nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (42) a nařízeních (EU) č. 514/2014, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/2116, a bez ohledu na článek 15 tohoto nařízení.

2.   Přidělení prostředků na závazek uvedená v nařízeních (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 514/2014, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/2116 se automaticky ruší v souladu s uvedenými nařízeními.

3.   Tento článek se nevztahuje na vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2.

Článek 15

Opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno

1.   Prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno podle nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 514/2014, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/2116, mohou být opětovně poskytnuty v případě zjevného omylu, který lze připisovat pouze Komisi.

Za tímto účelem přezkoumá Komise zrušení přidělení prostředků na závazek učiněná během předchozího rozpočtového roku a do 15. února běžného rozpočtového roku rozhodne, zda je vzhledem k potřebám nutné odpovídající prostředky opětovně poskytnout.

2.   Kromě případu uvedeného v odstavci 1 mohou být prostředky, jejichž přidělení prostředků na závazek bylo zrušeno, opětovně poskytnuty v případě zrušení přidělení prostředků na závazek u zdrojů převedených zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění odpovídajících výzkumných projektů, mohou být v rozpočtovém procesu rovněž opětovně poskytnuty na výzkumný program, do něhož projekty náležejí, nebo na následný program.

Článek 16

Pravidla pro případ pozdního přijetí rozpočtu

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností přijat, použije se postup stanovený v čl. 315 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU (systém prozatímních dvanáctin). Závazky lze přijímat a platby lze uskutečňovat v mezích stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Horní mez prostředků stanovená v návrhu rozpočtu nesmí být překročena.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu.

3.   Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.

4.   Pokud to kontinuita činnosti Unie a potřeby v oblasti řízení vyžadují, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prostředků poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Rozhodnutí o schválení výdajů Rada neprodleně postoupí Evropskému parlamentu.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci vstupuje v platnost 30 dnů po svém přijetí, pokud Evropský parlament neučiní kterýkoli z těchto kroků:

a)

před uplynutím těchto 30 dnů rozhodne většinou hlasů všech svých členů o snížení těchto výdajů; v tomto případě Komise předloží nový návrh;

b)

informuje Radu a Komisi o tom, že si tyto výdaje snížit nepřeje; v tomto případě rozhodnutí vstoupí v platnost před uplynutím těchto 30 dnů.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

5.   Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Unie v dané oblasti, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Evropský parlament a Rada v takovém případě postupují podle odstavce 4. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu rozpočtu však nesmí být v žádném případě překročena.

KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 17

Vymezení a oblast působnosti

1.   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.   Unie a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 si nesmějí v rámci rozpočtu brát půjčky.

Článek 18

Zůstatek rozpočtového roku

1.   Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby v případě schodku.

2.   Odhady příjmů nebo prostředků na platby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého podle článku 42 tohoto nařízení. Odhady se vypracovávají v souladu s článkem 1 nařízení (EU, Euratom) 2021/768.

3.   Po předložení předběžné účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl mezi touto závěrkou a odhady zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož jediným předmětem je právě uvedený rozdíl. V tomto případě Komise předloží návrh opravného rozpočtu do 15 dnů po předložení předběžné účetní závěrky současně Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 19

Používání eura

1.   Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se vedou v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 77 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a ESVČ příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách.

2.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových pravidel nebo konkrétních smluv, grantových dohod, dohod o přiznání příspěvku a dohod o financování, přepočítává příslušná schvalující osoba eura na jiné měny podle denních směnných kurzů eura uveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platných ke dni, k němuž schvalující útvar vyhotoví platební nebo inkasní příkaz.

Není-li takovýto denní kurz uveřejněn, použije příslušná schvalující osoba kurz uvedený v odstavci 3.

3.   Pro účely vedení účtů podle článků 82, 83 a 84 se euro na jinou měnu přepočítává podle měsíčního účetního směnného kurzu eura. Ten stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, jež považuje za spolehlivé, na základě směnného kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro nějž je kurz stanovován.

4.   Měnové přepočty se provádějí tak, aby neměly významný dopad na výši spolufinancování z prostředků Unie ani nepříznivý dopad na rozpočet. Přepočítací kurz eura na jiné měny se případně vypočte s pomocí průměrného denního směnného kurzu za dané období.

KAPITOLA 5

Zásada univerzálnosti

Článek 20

Oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 21, musí celkové příjmy pokrývat celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 27, všechny příjmy a výdaje se v rozpočtu vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 21

Účelově vázané příjmy

1.   Pro financování specifických výdajů se využijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.

2.   Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

zvláštní dodatečné finanční příspěvky členských států na programy, nástroje a činnosti Unie, včetně jejich dobrovolných příspěvků;

b)

prostředky související s příjmy, které plynou z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, jenž byl zřízen Protokolem č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU;

c)

úroky z vkladů a pokuty stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (43);

d)

příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, dotací, peněžitých a věcných darů a odkazů, včetně vlastních účelově určených příjmů jednotlivých orgánů Unie;

e)

finanční příspěvky třetích zemí nebo jiných subjektů než subjektů zřízených podle Smlouvy o fungování EU či Smlouvy o Euratomu určené na činnost Unie;

f)

vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém doplňují vnější účelově vázané příjmy uvedené v tomto odstavci;

g)

příjmy z činnosti soutěžní povahy vykonávané Společným výzkumným střediskem, která sestává z:

i)

řízení o udělení grantu a zadávacích řízení, jichž se středisko účastní;

ii)

činnosti střediska prováděné jménem třetích osob;

iii)

činnosti vykonávané na základě správních dohod o poskytování vědeckotechnických služeb uzavřených s jinými orgány Unie nebo jinými útvary Komise v souladu s článkem 59.

3.   Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

příjmy od třetích osob za zboží dodané, služby poskytnuté nebo stavební práce provedené na jejich žádost;

b)

příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 101;

c)

výnosy z dodávek zboží, poskytnutí služeb a provedení stavebních prací pro jiné útvary uvnitř daného orgánu Unie anebo pro jiné orgány či subjekty Unie, včetně náhrad poskytnutých jinými orgány nebo subjekty Unie za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem;

d)

přijaté platby pojistného plnění;

e)

příjmy plynoucí z pronájmu a z prodeje budov a pozemků;

f)

splátky ve prospěch finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk podle čl. 212 odst. 3 druhého pododstavce;

g)

příjmy plynoucí z následného vrácení daní podle čl. 27 odst. 3 prvního pododstavce písm. b).

4.   Účelově vázané příjmy se přenášejí a převádějí v souladu s čl. 12 odst. 4 písm. b) a c) a článkem 32.

5.   Základní právní akt může stanovit, že příjmy, které stanovuje, jsou účelově vázány na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanovuje-li daný základní právní akt jinak.

6.   V rozpočtu jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, uvedena odpovídající částka.

Článek 22

Zaznamenávání účelově vázaných příjmů a poskytování odpovídajících prostředků

1.   Aniž jsou dotčeny odst. 2 první pododstavec písm. c) tohoto článku a článek 24, zaznamenávají se účelově vázané příjmy do rozpočtu takto:

a)

ve výkazu příjmů v oddílech jednotlivých orgánů Unie se zapisují do rozpočtové položky vytvořené pro tento účel;

b)

ve výkazu výdajů se v poznámkách – včetně obecných poznámek – uvedou rozpočtové položky, do nichž lze zapsat poskytnuté prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům;

c)

ve výkazu výdajů, v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, se uvedou všechny rozpočtové položky, u nichž se předpokládají vnitřní nebo vnější účelově vázané příjmy, a poskytnou se informace o odhadované výši těchto příjmů, jež mají být obdrženy, a odhadované výši příjmů, které mají být v případě každé rozpočtové položky přeneseny z předchozích let.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení „pro memoria“ a odhadované příjmy se pro informaci uvedou v poznámkách.

2.   Jakmile orgán Unie účelově vázané příjmy obdrží, poskytnou se odpovídající prostředky automaticky jako prostředky na závazky i prostředky na platby, s výjimkou těchto případů:

a)

v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. a), pokud jde o finanční příspěvky členských států, u nichž je dohoda o přiznání příspěvku vyjádřena v eurech, mohou být prostředky na závazky poskytnuty poté, co členský stát podepíše dohodu o přiznání příspěvku;

b)

v případech stanovených v čl. 21 odst. 2 písm. b) a písm. g) bodech i) a iii) se prostředky na závazky poskytnou poté, co byla odhadnuta příslušná pohledávka;

c)

v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. c) vede zápis částek ve výkazu příjmů k tomu, že se ve výkazu výdajů poskytnou prostředky na závazky a na platby.

Prostředky uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce jsou čerpány v souladu s článkem 20.

3.   Odhady pohledávek uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. b) a g) se předávají účetnímu k zaevidování.

Článek 23

Příspěvky členských států na výzkumné programy

1.   Příspěvky členských států na financování některých doplňkových výzkumných programů podle článku 5 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 jsou hrazeny takto:

a)

sedm dvanáctin částky zapsané v rozpočtu do 31. ledna běžného rozpočtového roku;

b)

zbývajících pět dvanáctin do 15. července běžného rozpočtového roku.

2.   Pokud není rozpočet s konečnou platností přijat před začátkem rozpočtového roku, jsou příspěvky uvedené v odstavci 1 určeny částkou, jež je zapsána v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok.

3.   Každý příspěvek nebo dodatečná platba členských států do rozpočtu se připíše na účet nebo účty Komise do 30 kalendářních dnů po výzvě k zaplacení finančních prostředků.

4.   Uskutečněné platby se připisují na účet stanovený v nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 a vztahují se na ně podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

Článek 24

Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie

1.   Příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie se do rozpočtu zaznamenávají takto:

a)

ve výkazu příjmů se vytvoří rozpočtová položka s označením „pro memoria“, v níž se zaznamenává celková výše jednotlivých příspěvků států ESVO za rozpočtový rok;

b)

ve výkazu výdajů se v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvádějí veškeré rozpočtové položky, které se týkají činností Unie, jichž se státy ESVO účastní, a informace o odhadované výši účasti jednotlivých států ESVO.

2.   Podle článku 82 Dohody o EHP se částky ročních příspěvků států ESVO, které Komisi potvrdil Smíšený výbor Evropského hospodářského výboru v souladu s čl. 1 odst. 5 protokolu č. 32 připojeného k Dohodě o EHP, zapisují hned od počátku rozpočtového roku v plné výši jako odpovídající prostředky na závazky a prostředky na platby.

3.   Použití příjmů, jež plynou z finančních příspěvků států ESVO, je sledováno odděleně.

Článek 25

Dary

1.   Orgány Unie smějí přijímat jakékoli dary věnované Unii, jako jsou příjmy od nadačních fondů, dotace, peněžité či věcné dary a odkazy.

2.   Přijetí darů v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady převyšujícími 10 % hodnoty daru včetně navazujících nákladů, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou. O žádosti o takové schválení podané dotčenými orgány Unie se Evropský parlament a Rada usnesou do dvou měsíců od jejího obdržení. Pokud v této lhůtě nejsou vzneseny námitky, přijmou dotčené orgány Unie konečné rozhodnutí o přijetí daru. Dotčené orgány Unie ve své žádosti Evropskému parlamentu a Radě vysvětlí finanční náklady spojené s přijetím darů určených Unii.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 může Komise za výjimečných okolností přijmout jakýkoli věcný dar poskytnutý Unii, a to bez ohledu na jeho hodnotu, pokud je tento dar poskytnut pro účely humanitární pomoci, mimořádné podpory, civilní ochrany nebo pomoci pro řešení krizí.

Komise může takový dar přijmout za předpokladu, že:

a)

jeho přijetí je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a transparentnosti;

b)

nevede ke střetu zájmů;

c)

nepoškozuje pověst Unie;

d)

neohrožuje bezpečnost či veřejný pořádek v Unii nebo v členských státech ani nepředstavuje riziko jejich ohrožení;

e)

dárce se v době přijetí daru nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 a není evidován jako vyloučený v databázi uvedené v čl. 144 odst. 1. Dárce předloží prohlášení uvedené v článku 139.

Příslušná schvalující osoba uvede ve své výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9 informace o veškerých případech, kdy Komise přijala dar podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Článek 26

Podnikové sponzorství

1.   Podnikovým sponzorstvím se rozumí dohoda, na jejímž základě poskytne právnická osoba věcné plnění na podporu určité události nebo činnosti, a to pro propagační účely nebo účely související se sociální odpovědností podniků.

2.   Orgány a subjekty Unie mohou na základě zvláštních vnitřních předpisů, které uveřejní na svých internetových stránkách, výjimečně souhlasit s podnikovým sponzorstvím, pokud:

a)

jsou ve všech stadiích postupu pro přijímání podnikového sponzorství náležitě zohledněny zásady zákazu diskriminace, proporcionality, rovného zacházení a transparentnosti;

b)

toto sponzorství přispívá k pozitivnímu obrazu Unie a přímo souvisí s hlavním cílem dotyčné události nebo činnosti;

c)

toto sponzorství nevede ke střetu zájmů ani se netýká výhradně společenských událostí;

d)

událost nebo akce není financována výhradně z podnikového sponzorství;

e)

služba poskytovaná výměnou za podnikové sponzorství je omezena na zviditelnění ochranné známky nebo jména či názvu sponzora u široké veřejnosti;

f)

sponzor se v době sponzorského řízení nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 a není evidován jako vyloučený v databázi uvedené v čl. 144 odst. 1.

3.   Přesáhne-li výše podnikového sponzorství 5 000 EUR, je sponzor zapsán do veřejného rejstříku, v němž jsou uvedeny informace o druhu sponzorované události nebo činnosti.

Článek 27

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

1.   Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst:

a)

sankce uložené stranám smluv anebo příjemcům grantů;

b)

slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů;

c)

úrokové výnosy z plateb předběžného financování;

d)

úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami.

Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku.

Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie.

2.   Náklady na zboží dodávané a služby poskytované Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí členské státy podle Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se do rozpočtu účtují bez daně.

3.   Náklady na zboží dodávané a služby poskytované Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu zaúčtovat ve výši:

a)

bez daně, nebo

b)

včetně daně.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b) se s následně vrácenou daní nakládá jako s vnitřním účelově vázaným příjmem.

4.   Kurzové rozdíly, které vznikají při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 28

Obecná ustanovení

1.   Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů.

2.   Komise a ostatní orgány Unie mohou převádět prostředky uvnitř rozpočtu s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článcích 29 až 32.

Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.

Limity uvedené v článcích 29, 30 a 31 se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu včetně rozpočtů opravných.

Pro účely výpočtu limitů uvedených v článcích 29, 30 a 31 se vychází z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané rozpočtové položky, po úpravě o výši prostředků již převedených. K výši prostředků, jež Komise nebo kterýkoli jiný dotčený orgán Unie převádí samostatně bez rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, se nepřihlíží.

K návrhům na převody a veškerým informacím pro Evropský parlament a Radu o převodech podle článků 29, 30 a 31 musí být připojeny příslušné podrobné podklady, jež obsahují poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku jak v případě rozpočtových položek, v jejichž prospěch má být převod uskutečněn, tak v případě rozpočtových položek, k jejichž tíži má být převod uskutečněn.

Článek 29

Převody uskutečňované jinými orgány Unie než Komisí

1.   Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky:

a)

z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

b)

z jedné kapitoly do druhé bez omezení.

2.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, uvědomí dotčený orgán Unie Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převod uvedený v odstavci 1 tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě řádně odůvodněné námitky, použije se postup stanovený v článku 31.

3.   Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout ve svém oddíle rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující limit uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 31.

4.   Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise může ve svém oddíle rozpočtu provádět převody uvnitř jednotlivých článků bez předchozího vyrozumění Evropského parlamentu a Rady.

Článek 30

Převody uskutečňované Komisí

1.   Komise může ve svém oddíle rozpočtu samostatně:

a)

převádět prostředky uvnitř kapitol;

b)

převádět prostředky na výdaje na zaměstnance a správní výdaje, které jsou společné pro několik hlav, z jedné hlavy do druhé do výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a do výše 30 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, do které se převod provádí;

c)

převádět prostředky na operační výdaje mezi kapitolami uvnitř jedné hlavy do výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

d)

převádět prostředky na výzkum a technologický vývoj čerpané Společným výzkumným střediskem uvnitř hlavy rozpočtu týkající se oblasti politiky „Přímý výzkum“ mezi kapitolami do výše 15 % prostředků v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

e)

převádět operační prostředky na výzkum a technologický vývoj z jedné hlavy rozpočtu do jiné za podmínky, že jsou použity pro stejný účel;

f)

převádět prostředky na operační výdaje fondů vynakládané ve sdíleném řízení, s výjimkou EZZF, z jedné hlavy do druhé za podmínky, že jsou určeny na stejný cíl ve smyslu nařízení, kterým se zřizuje dotyčný fond, nebo že představují výdaje na technickou pomoc;

g)

převádět prostředky z rozpočtového bodu pro určitou rozpočtovou záruku do rozpočtového bodu pro jinou rozpočtovou záruku ve výjimečných případech, kdy zdroje ve společném rezervním fondu přidělené na tuto jinou záruku nepostačují k provedení platby v souvislosti s čerpáním záruky, a za podmínky, že převedená částka bude později obnovena postupem podle čl. 215 odst. 4.

Výdaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce pokrývají v případě všech oblastí politiky body uvedené v čl. 47 odst. 4.

Pokud Komise převádí prostředky z EZZF podle prvního pododstavce po 31. prosinci, přijme související rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.

Komise uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě řádně odůvodněné námitky, použije se postup stanovený v článku 31.

Odchylně od čtvrtého pododstavce může Komise během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do celkové výše 5 % prostředků na dotčený rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.

2.   Za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu, může Komise ve svém oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé:

a)

o převodech prostředků z hlavy „předběžné prostředky“, jak je uvedeno v článku 49 tohoto nařízení, je-li jedinou podmínkou pro použití rezervy přijetí základního právního aktu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU;

b)

v řádně odůvodněných výjimečných případech, jako jsou mezinárodní humanitární katastrofy a krize, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, o převodech nevyčerpaných prostředků pro tento rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v hlavách spadajících do okruhu víceletého finančního rámce věnovaného vnější činnosti Unie, do hlav týkajících se operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci.

Článek 31

Návrhy na převody předložené orgány Unie Evropskému parlamentu a Radě

1.   Každý orgán Unie předloží své návrhy na převod současně Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Komise může návrhy na převod prostředků na platby do fondů využívaných ve sdíleném řízení s výjimkou EZZF předložit Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. Převod prostředků na platby lze provést z kteréhokoli rozpočtového bodu. V takových případech se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 zkracuje na tři týdny.

Jestliže Evropský parlament a Rada převod neschválí nebo jej schválí jen zčásti, zaúčtuje se odpovídající část výdajů uvedených v čl. 10 odst. 7 písm. b) k tíži prostředků na platby následujícího rozpočtového roku.

3.   Evropský parlament a Rada rozhodnou o převodech prostředků v souladu s odstavci 4 až 8.

4.   S výjimkou naléhavých případů rozhodnou Evropský parlament a Rada, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, o každém návrhu na převod do šesti týdnů ode dne jeho obdržení oběma orgány. V naléhavých případech rozhodnou Evropský parlament a Rada do tří týdnů od obdržení návrhu.

5.   Pokud má Komise v úmyslu převést prostředky EZZF v souladu s tímto článkem, předloží návrhy na převod Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. V takových případech se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 zkracuje na tři týdny.

6.   Návrh na převod je schválen nebo považován za schválený, pokud ve lhůtě šesti týdnů nastane některá z těchto událostí:

a)

Evropský parlament a Rada návrh na převod schválí;

b)

návrh na převod schválí buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;

c)

Evropský parlament ani Rada nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod změnily nebo zamítly.

7.   Pokud si Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů:

a)

převod činí méně než 10 % prostředků rozpočtové položky, z níž se převod provádí, a nepřesahuje 5 000 000 EUR;

b)

převod se týká pouze prostředků na platby a celková výše převáděné částky nepřesahuje 100 000 000 EUR.

8.   Pokud Evropský parlament nebo Rada změní výši převodu, který druhý orgán schválil nebo v jehož případě se zdržel jednání, nebo pokud výši převodu změní Evropský parlament i Rada, považuje se za schválenou nižší z obou částek, ledaže dotčený orgán Unie svůj návrh na převod vezme zpět.

Článek 32

Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení

1.   Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

2.   O převodech, které umožňují použít rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, rozhodují na návrh Komise Evropský parlament a Rada.

Pro účely tohoto odstavce se použije postup podle čl. 31 odst. 3 a 4. Nesouhlasí-li Evropský parlament a Rada s návrhem Komise a nemohou-li dospět ke společnému postoji, upustí od rozhodnutí o tomto návrhu.

K návrhům na převod z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech za účelem pomoci podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 musí být připojeny odpovídající podrobné podklady, které prokazují:

a)

poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku pro rozpočtovou položku, v jejíž prospěch má být převod uskutečněn;

b)

rozbor možností k přerozdělení prostředků.

KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení a výkonnosti

Článek 33

Výkonnost a zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti

1.   Prostředky musí být využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle těchto zásad:

a)

zásady hospodárnosti, která vyžaduje, aby zdroje používané dotčeným orgánem Unie k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu;

b)

zásady efektivnosti, která se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosaženými výsledky;

c)

zásady účinnosti, která se týká rozsahu, v jakém bylo prostřednictvím provedených činností dosaženo sledovaných cílů.

2.   V souladu se zásadou řádného finančního řízení se využití prostředků zaměřuje na výkonnost, a za tímto účelem se:

a)

cíle programů a činností stanovují předem;

b)

pokrok při plnění cílů, případně včetně cílů týkajících se začleňování různých hledisek do politiky, sleduje pomocí ukazatelů výkonnosti;

c)

o pokroku i obtížích při plnění těchto cílů podává zpráva Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 41 odst. 3 prvním pododstavcem písm. h) a čl. 253 odst. 1 písm. e);

d)

programy a činnosti provádějí, je-li to schůdné a vhodné, v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly tak, aby vedly k dosažení stanovených cílů, aniž by významně poškozovaly environmentální cíle spočívající ve zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelném využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevenci a omezování znečištění a ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, jak je stanoveno v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (44);

e)

je-li to proveditelné a vhodné v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly, provádějí se programy a činnosti za účelem dosažení stanovených cílů při respektování pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání podle platného vnitrostátního práva, práva Unie, úmluv MOP a kolektivních smluv;

f)

je-li to proveditelné a vhodné v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly, provádějí se programy a činnosti s přihlédnutím k zásadě rovnosti žen a mužů a v souladu s vhodnou metodikou začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

3.   Tam, kde je to relevantní, se stanoví konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle podle odstavců 1 a 2 a ukazatele, které jsou relevantní, přijímané, důvěryhodné, jednoduché a spolehlivé a které se zakládají na široce uznávaných vědeckých důkazech a účinné, transparentní a komplexní metodice. Údaje shromážděné v souvislosti s těmito ukazateli jsou případně rozčleněny podle pohlaví a jsou shromažďovány způsobem, který by umožnil agregaci těchto údajů napříč všemi příslušnými programy.

Článek 34

Hodnocení

1.   U programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, se provádí předběžné a zpětné hodnocení, které je úměrné cílům a výdajům.

2.   Předběžné hodnocení, které má podpořit přípravu programů a činností, je založeno na dokladech o výkonnosti souvisejících programů nebo činností a určuje a analyzuje problémy, jimiž je třeba se zabývat, přidanou hodnotu zapojení Unie, cíle, očekávané účinky jednotlivých možností a opatření související s monitorováním a hodnocením.

V případě významných programů nebo činností, u nichž se očekávají významné ekonomické, environmentální nebo sociální dopady, může předběžné hodnocení proběhnout formou posouzení dopadů, jež vedle splnění požadavků uvedených v prvním pododstavci analyzuje různé možné způsoby plnění rozpočtu.

3.   Zpětné hodnocení posuzuje výkonnost programu nebo činnosti, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance a přidaná hodnota Unie. Vychází z informací získaných na základě opatření souvisejících s monitorováním a ukazatelů stanovených pro danou činnost. Zpětné hodnocení se provádí nejméně jednou za trvání každého víceletého finančního rámce a pokud možno s dostatečným předstihem, aby bylo možno jeho zjištění zohlednit v předběžných hodnoceních nebo posouzeních dopadů na podporu přípravy souvisejících programů a činností.

Článek 35

Povinné sestavování finančního výkazu

1.   Ke každému návrhu nebo podnětu, který legislativnímu orgánu předloží Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) nebo členský stát a který by mohl mít dopad na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz, v němž by byly uvedeny odhady prostředků na platby a prostředků na závazky, posouzení různých dostupných možností financování a předběžné hodnocení nebo posouzení dopadů podle článku 34.

Ke každé změně návrhu nebo podnětu předložené legislativnímu orgánu, která by mohla mít značný dopad na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být přiložen finanční výkaz vypracovaný orgánem Unie, který tuto změnu navrhuje.

Finanční výkaz obsahuje finanční a ekonomické údaje, které legislativní orgán potřebuje k vyhodnocení nezbytnosti zásahu Unie. Jsou v něm uvedeny příslušné informace o souladu s dalšími činnostmi Unie a o případné synergii.

V případě víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb prostředků na závazky a na platby a pracovních míst, včetně míst externích pracovníků, a hodnocení jejich střednědobého, a je-li to možné, dlouhodobého finančního dopadu.

2.   V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise v návaznosti na vývoj jednání o návrhu nebo podnětu, který byl legislativnímu orgánu předložen, informace nezbytné pro srovnání změn požadovaných prostředků s původními odhady uvedenými ve finančním výkazu.

3.   Ke snížení nebezpečí podvodů, nesrovnalostí a nedosažení cílů se ve finančním výkazu uvádějí informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, odhad nákladů a přínosů kontrol, které takový systém obnáší, posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb a informace o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim.

V tomto posouzení se přihlédne k pravděpodobné míře a typu chyb, ke specifickým podmínkám v dané politické oblasti a k pravidlům, která se na ně vztahují.

4.   Při předkládání revidovaných nebo nových návrhů výdajů provede Komise odhad nákladů a přínosů kontrolních systémů a odhad očekávané míry rizika výskytu chyb, jak je uvedeno v odstavci 3.

Článek 36

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

1.   Podle zásady řádného finančního řízení je rozpočet plněn s uplatněním účinné a efektivní vnitřní kontroly, která odpovídá jednotlivým způsobům plnění rozpočtu, a v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly.

2.   Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrola použije na všech úrovních řízení a musí být navržena tak, aby poskytla přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

a)

účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací;

b)

spolehlivosti výkazů;

c)

ochrany majetku a informací;

d)

předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody, korupci, střety zájmů a dvojí financování, také prostřednictvím dobrovolného používání jednotného, integrovaného a interoperabilního informačního a monitorovacího systému, včetně jednotného nástroje k vytěžování dat a hodnocení rizik poskytnutého Komisí, který umožňuje v souladu s odvětvovými pravidly přístup k údajům o příjemcích finančních prostředků Unie včetně jejich skutečných majitelů ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849 a automatické elektronické vyhledávání, zaznamenávání, uchovávání a analýzu těchto údajů;

e)

náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.

3.   Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména tyto prvky:

a)

oddělení úkolů;

b)

vhodnou strategii řízení rizik a kontroly, která zahrnuje kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;

c)

přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech včetně elektronických systémů;

d)

postupy sledování účinnosti a efektivnosti;

e)

postupy přijímání následných opatření reagujících na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;

f)

pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly.

4.   Základem efektivní vnitřní kontroly je:

a)

provádění vhodné strategie řízení rizik a kontroly koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;

b)

poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;

c)

tam, kde je to vhodné, spolehnutí se na prohlášení řídícího subjektu od partnerů v plnění rozpočtu a na výroky nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;

d)

včasné uplatňování nápravných opatření, případně včetně uložení odrazujících sankcí;

e)

jasné a jednoznačné právní předpisy tvořící základ dotčených politik, včetně základních právních aktů týkajících se aspektů vnitřních kontrol;

f)

odstranění několikanásobných kontrol;

g)

zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol.

5.   V případě dlouhodobě vysoké chybovosti při provádění určitého programu zjistí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme nebo navrhne vhodná opatření, jako je zjednodušení platných předpisů, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programu nebo prováděcího rámce.

6.   Pro účely odst. 2 písm. d) tohoto článku, a aniž je dotčen druhý pododstavec tohoto odstavce, zpřístupní orgány a subjekty Unie a osoby nebo subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 Komisi elektronicky, v interoperabilním a strojově čitelném formátu tyto informace:

a)

o příjemci: veškeré informace uvedené v čl. 38 odst. 2 písm. a), b) a c) a v čl. 38 odst. 6 druhém pododstavci a v případě fyzické osoby rovněž datum narození;

b)

o operaci: veškeré informace uvedené v čl. 38 odst. 2 písm. d) a e) a jedinečný identifikátor operace;

c)

o skutečném majiteli (skutečných majitelích) příjemců finančních prostředků, pokud příjemci nejsou fyzické osoby: jméno (jména), příjmení, datum narození a identifikační číslo (čísla) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla), je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód na úrovni země.

Pokud členské státy obdrží a plní rozpočet podle čl. 62 odst. 1, poskytnou pro účely tohoto článku Komisi přístup k informacím uvedeným v prvním pododstavci, pouze pokud mají v souladu s odvětvovými pravidly povinnost tyto informace zaznamenávat a uchovávat. Pokud podle odvětvových pravidel tuto povinnost nemají, mohou členské státy poskytnout Komisi dobrovolný přístup k informacím, které mají k dispozici, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

Komise předloží do konce roku 2027 posouzení připravenosti systému uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku, pokud jde o tato kritéria:

a)

zda je zajištěna interoperabilita s příslušnými informačními systémy a databázemi, včetně systémů a databází členských států, která umožňuje automatické předávání příslušných informací pokud možno v reálném čase a zamezuje duplicitnímu podávání zpráv;

b)

zda jsou ukazatele rizik používané systémem uvedeným v odst. 2 písm. d) tohoto článku dostatečně jednotné, objektivní, přiměřené a nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích informací;

c)

zda systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku umožňuje používání umělé inteligence k analýze a interpretaci údajů;

d)

zda systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku je v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů.

Pro účely tohoto článku se „interoperabilitou“ rozumí minimální nezbytný sběr údajů z různých zdrojů a komunikace mezi těmito zdroji, aby bylo možné účinně posoudit údaje a potenciální rizika.

Orgány a subjekty Unie, členské státy a osoby nebo subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 mohou systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku používat dobrovolně.

7.   Systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku je navržen tak, aby usnadňoval posuzování rizik pro účely výběru, udělování, finančního řízení, monitorování, vyšetřování, kontroly a auditu a přispíval k účinnému předcházení, odhalování a nápravě nesrovnalostí, včetně podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování a k následným opatřením reagujícím na ně, přičemž:

a)

používá pouze takové ukazatele rizik, které jsou objektivní, přiměřené, nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích údajů a informací;

b)

je navržen pro použití v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů platnými pro zpracování osobních údajů, včetně zásady minimalizace a omezení uchovávání údajů.

Přístup k údajům zpracovávaným systémem uvedeným v odst. 2 písm. d) tohoto článku je v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů a se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti a je omezen na orgány a subjekty Unie plnící rozpočet, členské státy plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), osoby nebo subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) a na vyšetřovací a kontrolní orgány Unie, včetně OLAFu, Účetního dvora a EPPO v rámci výkonu jejich příslušných pravomocí. Údaje dostupné prostřednictvím systému uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku jsou v rámci postupu udělování absolutoria Komisi zpřístupněny v jednotlivých případech Evropskému parlamentu a Radě v rozsahu nezbytném a přiměřeném výkonu jejich příslušných pravomocí.

Komise je správcem ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725 a odpovídá za vývoj a správu systému uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku a dohled nad ním, za zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrnosti údajů, za ověřování uživatelů a za ochranu informačního systému před špatnou správou a zneužitím.

Údaje se uchovávají po dobu nezbytnou a přiměřenou ke splnění účelu stanoveného v odst. 2 písm. d). Maximální možná doba uchovávání údajů nesmí překročit deset let od poslední žádosti o platbu za dané období, která byla předložena Komisi.

8.   Pro účely odst. 2 písm. d) tohoto článku, čl. 144 odst. 2 a článku 147 a navíc ke všem platným odvětvovým pravidlům předávají osoby a subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a osoby a subjekty přijímající finanční prostředky, je-li rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) s členskými státy, Komisi prostřednictvím jakéhokoli oficiálního kanálu, jako je automatizovaný informační systém zřízený Komisí, který se v současné době používá pro hlášení podvodů a nesrovnalostí (dále jen „systém pro řízení nesrovnalostí“), informace o skutečnostech a zjištěních zjištěných pouze v souvislosti s pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími s odkazem na důvody uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) bodě iv) a písm. d), jakmile se o nich dozvědí. Za stejným účelem předávají členské státy další nezbytné informace, které si Komise vyžádá, zejména informace týkající se správních následných opatření.

9.   Členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), uplatňují odstavce 1 až 7 tohoto článku.

10.   Pro účely uplatňování požadavků odstavců 2, 3 a 6 tohoto článku členskými státy plnícími rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se odkazy na příjemce finančních prostředků považují za odkazy uvedené v čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci.

11.   V rámci své kontrolní strategie Komise případně navrhne a provede kontroly a audity, které využívají automatizované IT nástroje a jiné vznikající technologie.

KAPITOLA 8

Zásada transparentnosti

Článek 37

Uveřejňování účtů a rozpočtů

1.   Rozpočet se sestavuje a plní a účetní závěrky se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.

2.   Rozpočet a opravné rozpočty přijaté s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie.

Rozpočty se vyhlásí do tří měsíců ode dne, kdy jsou prohlášeny za přijaté s konečnou platností.

Co nejdříve a nejpozději čtyři týdny poté, co je rozpočet přijat s konečnou platností, se před úředním vyhlášením rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní z podnětu Komise na internetových stránkách orgánů Unie ve všech jazycích podrobné číselné údaje.

Konsolidované roční účetní závěrky se uveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách orgánů Unie.

Článek 38

Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací

1.   Komise zpřístupní na centralizovaných internetových stránkách informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byl k těmto finančním prostředkům přijat právní závazek, pokud je rozpočet plněn Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), orgány Unie podle čl. 59 odst. 1 a subjekty Unie uvedenými v článcích 70 a 71.

Je-li rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) a c) a s členskými státy v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), zpřístupní Komise na svých centralizovaných internetových stránkách uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce informace o příjemcích finančních prostředků nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byla uzavřena smlouva nebo dohoda stanovující podmínky podpory. Pokud je rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b), považují se odkazy na příjemce finančních prostředků v tomto článku za odkazy na příjemce, zhotovitele, subdodavatele a příjemce grantů, jak je uvedeno v odvětvových pravidlech. Informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku se v případě těchto příjemců zveřejňují za předpokladu, že odvětvová pravidla vyžadují jejich shromažďování a uchovávání.

2.   Kromě případů uvedených v odstavci 3 se s náležitým přihlédnutím k požadavkům týkajícím se důvěrné povahy a bezpečnosti informací, zejména k ochraně osobních údajů, uveřejní tyto informace v otevřeném, interoperabilním a strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů:

a)

zda je příjemcem finančních prostředků fyzická, nebo právnická osoba;

b)

úplný oficiální název příjemce finančních prostředků v případě právnických osob a jejich identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo, je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód na úrovni země, jméno a příjmení příjemce finančních prostředků v případě fyzických osob;

c)

lokalita příjemce finančních prostředků, totiž:

i)

adresa příjemce finančních prostředků, je-li příjemcem právnická osoba;

ii)

region na úrovni NUTS 2, je-li příjemcem finančních prostředků fyzická osoba, jež má bydliště v Unii, nebo země, je-li příjemcem finančních prostředků fyzická osoba, jež nemá bydliště v Unii;

d)

částka, v jejíž výši byl přijat závazek, a v případě závazku s více příjemci finančních prostředků rozpis této částky podle jednotlivých příjemců, je-li k dispozici;

e)

povaha a účel opatření.

3.   Informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku se neuveřejňují a nepředkládají se k uveřejnění v souladu s odstavcem 6 tohoto článku v případě:

a)

podpor na vzdělávání vyplacených fyzickým osobám a další přímé podpory vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám podle čl. 194 odst. 4 písm. b);

b)

veřejných zakázek velmi nízké hodnoty zadaných odborníkům, kteří byli vybráni podle čl. 242 odst. 2, a veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, která nedosahuje částky uvedené v bodě 14.4 přílohy I;

c)

finanční podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk ve výši nedosahující 500 000 EUR;

d)

rizika, že by zveřejněním u dotčených osob nebo subjektů byla ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků;

e)

že v odvětvových pravidlech není vyžadováno jejich uveřejnění, je-li rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b).

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. c) se zpřístupněné informace omezují na statistické údaje, které jsou agregovány v souladu s relevantními kritérii, jako je geografická situace, ekonomická kategorie příjemců finančních prostředků, druh obdržené podpory a oblast politiky Unie, v jejímž rámci byla tato podpora poskytnuta.

Zveřejňování informací uvedených v odstavci 2 týkajících se fyzických osob se zakládá na relevantních kritériích, jako je četnost nebo druh opatření a dotčené částky.

4.   Osoby nebo subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), uveřejní informace o příjemcích finančních prostředků v souladu se svými pravidly a postupy, pokud jsou daná pravidla považována na základě posouzení provedeného Komisí podle čl. 157 odst. 3 a odst. 4 prvního pododstavce písm. e) za rovnocenná a za podmínky, že na jakékoli uveřejnění osobních údajů se vztahují záruky rovnocenné těm, které jsou stanoveny v tomto článku.

Subjekty určené podle čl. 63 odst. 3 uveřejní informace v souladu s odvětvovými pravidly. V souladu s příslušným právním základem se mohou tato odvětvová pravidla odchýlit od odstavců 2 a 3 tohoto článku a s přihlédnutím ke specifické situaci v dotčeném odvětví.

Členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie v souladu s plněním rozpočtu podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), zajistí v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku následné uveřejnění informací o svých příjemcích finančních prostředků na centralizované internetové stránce uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

5.   Internetové stránky orgánů Unie musí obsahovat odkaz na centralizovanou internetovou stránku uvedenou v odstavci 1, kde lze informace uvedené v tomto odstavci nalézt.

Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o centralizované internetové stránce uvedené v odstavci 1, na níž lze nalézt informace, které jí poskytly členské státy, osoby, subjekty nebo orgány uvedené v odstavci 4, včetně odkazu na adresu těchto internetových stránek.

6.   Pro účely odst. 1 prvního a druhého pododstavce tohoto článku, a aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4 tohoto článku a odvětvová pravidla, použije Komise příslušné údaje uložené v systému uvedeném v čl. 36 odst. 2 písm. d) k tomu, aby na centralizované internetové stránce uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytla informace podle odstavce 2 tohoto článku.

Tyto údaje navíc rovněž zahrnují identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo fyzických osob, je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód stanovený na úrovni země s cílem zlepšit kvalitu předávaných údajů, aniž by byly použity k uveřejnění.

7.   Jsou-li uveřejněny osobní údaje, odstraní se dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byl na dotyčné finanční prostředky přijat právní závazek.

Pokud je rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) a c), osobní údaje se odstraní dva roky po skončení rozpočtového roku, v němž byla uzavřena smlouva nebo dohoda stanovující podmínky podpory.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 39

Odhady příjmů a výdajů

1.   Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který do 1. července předá Komisi a současně pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Vysoký představitel vede konzultace se členy Komise, kteří zodpovídají za rozvojovou politiku, politiku sousedství, mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na krize, ohledně věcí spadajících do jejich působnosti.

3.   Komise sestaví své vlastní odhady, které předá ihned po přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Při přípravě svých odhadů použije Komise informace uvedené v článku 40.

Článek 40

Odhad rozpočtu subjektů Unie uvedených v článku 70

Každý subjekt Unie uvedený v článku 70 předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každý rok do 31. ledna v souladu se svým zřizujícím aktem návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje jeho roční a víceletý plán s odpovídajícím plánováním lidských a finančních zdrojů.

Článek 41

Návrh rozpočtu

1.   Komise předloží návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě do 1. září roku, který předchází roku plnění rozpočtu. Pro informaci tento návrh předá vnitrostátním parlamentům.

Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 39. Může obsahovat rovněž odhady odlišné od odhadů sestavených orgány Unie.

Skladba a uspořádání návrhu rozpočtu se řídí články 47 až 52.

Každému oddílu návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem Unie.

Komise vypracovává obecný úvod k návrhu rozpočtu. Obecný úvod obsahuje finanční tabulky s nejdůležitějšími údaji, které jsou rozděleny podle hlav, a odůvodnění změn ve výši prostředků oproti předchozímu rozpočtovému roku, rozdělené podle výdajových kategorií víceletého finančního rámce.

2.   V zájmu přesnějších a spolehlivějších předpovědí dopadu platných právních předpisů a dosud nepřijatých legislativních návrhů na rozpočet připojí Komise k návrhu rozpočtu orientační finanční plán na následující roky, který je členěn podle kategorií výdajů, oblastí politiky a rozpočtových položek. Úplný finanční plán zahrnuje výdajové kategorie, na něž se vztahuje bod 26 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020. U kategorií výdajů, na něž se bod 26 uvedené interinstitucionální dohody nevztahuje, se uvádějí pouze souhrnné údaje.

Tento orientační finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něho začlení výsledky rozpočtového procesu a všechna další důležitá rozhodnutí.

3.   K návrhu rozpočtu Komise přikládá:

a)

srovnávací tabulku zahrnující návrh rozpočtu pro ostatní orgány Unie a původní finanční odhady ostatních orgánů Unie, jak byly zaslány Komisi, a uvádějící důvody toho, proč návrh rozpočtu případně obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných ostatními orgány Unie;

b)

každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů Unie, v němž je uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst a jenž zachycuje:

i)

veškeré zaměstnance Unie, rozčleněné podle druhu pracovní smlouvy;

ii)

prohlášení o obecném přístupu, pokud jde o pracovní místa, externí pracovníky a rovnoměrné zastoupení mužů a žen;

iii)

počet skutečně obsazených pracovních míst k poslednímu dni roku předcházejícího roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, a roční průměr skutečně přítomných ekvivalentů plného pracovního úvazku za dotyčný předcházející rok v členění podle platové třídy, podle pohlaví a podle správního útvaru;

iv)

seznam pracovních míst podle oblastí politiky;

v)

u každé kategorie externích pracovníků původní odhad počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě schválených prostředků a počet osob, které na začátku roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, místo skutečně zastávají, v členění podle funkčních skupin a případně platových tříd;

c)

v případě subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 pracovní dokument, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje a rovněž veškeré informace o zaměstnancích podle písmene b) tohoto pododstavce;

d)

pracovní dokument týkající se plánovaného čerpání prostředků na daný rozpočtový rok, informace o plnění účelově vázaných příjmů v předchozím roce, včetně informací týkajících se částek přenesených do daného rozpočtového roku a zbývajících závazků;

e)

pokud se jedná o prostředky na správu, pracovní dokument, který uvádí správní výdaje, jež má Komise vynaložit v rámci svého oddílu rozpočtu, a pracovní dokument týkající se politiky Komise v oblasti nemovitostí podle čl. 272 odst. 1;

f)

pracovní dokument týkající se pilotních projektů a přípravných akcí, který obsahuje rovněž posouzení výsledků a plánovaná následná opatření;

g)

pokud se jedná o financování mezinárodních organizací, pracovní dokument obsahující:

i)

souhrnný přehled všech příspěvků rozdělených podle jednotlivých programů nebo fondů Unie a podle mezinárodních organizací;

ii)

vysvětlení, proč by bylo pro Unii efektivnější poskytnout těmto mezinárodním organizacím finanční prostředky než jednat přímo;

h)

programová prohlášení či jakýkoli jiný důležitý dokument obsahující:

i)

údaj o politických opatřeních a cílech Unie, k nimž má program přispívat;

ii)

jasné odůvodnění zásahu na úrovni Unie, mimo jiné v souladu se zásadou subsidiarity;

iii)

pokrok při plnění cílů programu, jak je stanoveno v článku 33;

iv)

plné odůvodnění navrhovaných změn ve výši prostředků, včetně analýzy nákladů a přínosů;

v)

informace o míře provádění programu v běžném roce a v předchozím rozpočtovém roce;

i)

souhrnný výkaz časového rozpisu plateb, uvádějící podle programu a podle okruhů souhrnný přehled plateb splatných v následujících rozpočtových letech a určených ke splnění rozpočtových závazků navržených v návrhu rozpočtu a přijatých v předchozích rozpočtových letech.

Pokud partnerství veřejného a soukromého sektoru používají finanční nástroje, obsahuje informace o těchto nástrojích pracovní dokument uvedený v odstavci 4.

4.   Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž pro každý finanční nástroj uvede:

a)

odkaz na finanční nástroj a jeho základní právní akt spolu s obecným popisem nástroje, jeho dopadem na rozpočet, dobou jeho trvání a přidanou hodnotou příspěvku Unie;

b)

finanční instituce zapojené do využívání finančního nástroje, včetně všech otázek týkajících se uplatňování čl. 158 odst. 2;

c)

příspěvek finančního nástroje k dosažení cílů dotyčného programu, měřený na základě zavedených ukazatelů, popřípadě včetně zeměpisné diverzifikace;

d)

plánované operace, včetně cílových objemů založených na cílové aktivaci mimorozpočtových zdrojů a očekávané výše soukromého kapitálu, který má být přilákán, nebo není-li tento údaj k dispozici, na aktivačním účinku v důsledku působení stávajících finančních nástrojů;

e)

rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím a celkové rozpočtové závazky a platby z rozpočtu;

f)

průměrnou dobu, která uplyne mezi vznikem rozpočtového závazku k finančnímu nástroji a vznikem právního závazku vůči jednotlivým projektům ve formě kapitálové účasti nebo dluhu, pokud tato doba přesahuje tři roky;

g)

příjmy a splátky podle čl. 212 odst. 3, uvedené samostatně, včetně hodnocení jejich využití;

h)

hodnotu kapitálových investic oproti předchozím rokům;

i)

celkovou výši rezerv na rizika a závazky a veškeré informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena, včetně případných podmíněných závazků;

j)

realizované ztráty z aktiv a uplatněné záruky za předchozí rok a příslušné kumulované hodnoty;

k)

výkonnost finančního nástroje, včetně uskutečněných investic, cílového a dosaženého aktivačního účinku a multiplikačního účinku, a objem soukromého kapitálu, který se podařilo přilákat;

l)

přidělené zdroje ve společném rezervním fondu a případně zůstatek na svěřenském účtu.

Pracovní dokument uvedený v prvním pododstavci obsahuje rovněž přehled správních výdajů vyplývajících ze správních poplatků a jiných finančních a provozních poplatků vyplácených za správu finančních nástrojů celkově i v členění podle spravujících stran a spravovaných finančních nástrojů.

Komise vysvětlí důvody pro dobu uvedenou v prvním pododstavci písm. f), a je-li to vhodné, předloží v rámci každoročního postupu udělování absolutoria akční plán na její zkrácení.

V pracovním dokumentu uvedeném v prvním pododstavci se formou jasné a stručné tabulky shrnou informace podle jednotlivých finančních nástrojů.

5.   Pokud Unie poskytla rozpočtovou záruku, připojí Komise k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž se pro každou rozpočtovou záruku a společný rezervní fond uvádí:

a)

odkaz na rozpočtovou záruku a její základní právní akt spolu s obecným popisem rozpočtové záruky, jejím dopadem na finanční závazky rozpočtu, její dobou trvání a přidanou hodnotou podpory Unie;

b)

protistrany u rozpočtové záruky, včetně záležitostí týkajících se uplatňování čl. 158 odst. 2;

c)

příspěvek rozpočtové záruky k dosažení jejích cílů, měřený na základě zavedených ukazatelů, ve vhodných případech včetně zeměpisné diverzifikace a aktivace zdrojů soukromého sektoru;

d)

informace o operacích, na něž se rozpočtová záruka vztahuje, v agregované podobě a členění podle odvětví, zemí a nástrojů, případně včetně portfolií a podpory kombinované s ostatními akcemi Unie;

e)

částku převedenou příjemcům finančních prostředků a posouzení aktivačního účinku dosaženého u projektů podpořených na základě rozpočtové záruky;

f)

informace agregované stejným způsobem, jaký je uveden v písmenu d), o čerpání rozpočtové záruky, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jiných obdržených platbách;

g)

výši tvorby rezerv na závazky vyplývající z každé rozpočtové záruky a posouzení přiměřenosti její míry tvorby rezerv a potřeby jejího doplnění;

h)

účinnou míru tvorby rezerv ve společném rezervním fondu a případně následné operace uskutečněné v souladu s čl. 216 odst. 4.

6.   Pokud Komise používá svěřenské fondy Unie pro vnější činnost, připojí k návrhu rozpočtu podrobný pracovní dokument o činnostech podporovaných těmito svěřenskými fondy včetně:

a)

jejich využívání, což zahrnuje informace o ujednáních se subjekty využívajícími svěřenské fondy týkajících se monitorování;

b)

nákladů na jejich správu;

c)

příspěvků od jiných dárců než Unie;

d)

předběžného posouzení jejich výkonnosti na základě podmínek stanovených v čl. 238 odst. 3;

e)

popisu toho, jak jejich činnost přispěla k plnění cílů stanovených v základním právním aktu nástroje, ze kterého byl příspěvek Unie do svěřenských fondů poskytnut.

7.   K návrhu rozpočtu připojí Komise seznam svých rozhodnutí o uložení pokut v oblasti práva hospodářské soutěže a výši každé uložené pokuty společně s informacemi o tom, zda dané pokuty nabyly právní moci nebo zda jsou nebo ještě mohou být napadeny u Soudního dvora Evropské unie, pokud možno s informacemi o tom, kdy by měla každá pokuta právní moci nabýt. Komise připojí k návrhu rozpočtu rovněž seznam svých rozhodnutí a částek, které byly nebo mohou být do rozpočtu zapsány jako záporné příjmy podle čl. 48 odst. 2 písm. b).

8.   K návrhu rozpočtu Komise připojí také jakékoli další pracovní dokumenty, jež jsou pro Evropský parlament a Radu užitečné k posouzení rozpočtových požadavků.

9.   V souladu s čl. 8 odst. 5 rozhodnutí Rady 2010/427/EU (45) předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu pracovní dokument, který komplexním způsobem zachycuje:

a)

veškeré správní a operační výdaje financované z rozpočtu, které souvisejí s vnější činností Unie, včetně úkolů v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky;

b)

celkové správní výdaje ESVČ za předchozí rok, rozčleněné na výdaje jednotlivých delegací Unie a výdaje ústředí ESVČ, společně s operačními výdaji v členění podle zeměpisných oblastí (regionů, zemí), tematických oblastí, delegací Unie a misí.

10.   V pracovním dokumentu uvedeném v odstavci 9 se rovněž uvádí:

a)

počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a počet stálých a dočasných pracovních míst, včetně smluvních a místních zaměstnanců, která byla v mezích rozpočtových prostředků povolena jednotlivým delegacím Unie i ústředí ESVČ;

b)

zvýšení nebo snížení počtu pracovních míst ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích v ústředí ESVČ a ve všech delegacích Unie;

c)

počet pracovních míst schválených na daný rozpočtový rok a na předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst obsazených diplomaty, kteří byli vysláni členskými státy, a úředníky Unie;

d)

podrobný přehled všech zaměstnanců v delegacích Unie v době předložení návrhu rozpočtu, včetně členění podle zeměpisných oblastí, pohlaví, jednotlivých zemí a misí, v němž se rozliší místa podle plánu pracovních míst, smluvní zaměstnanci, místní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci, a přehled prostředků požadovaných v návrhu rozpočtu na takovéto jiné kategorie zaměstnanců s odpovídajícími odhady počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě požadovaných prostředků.

Článek 42

Návrh na změnu návrhu rozpočtu

Na základě jakýchkoli nových informací, které nebyly k dispozici v době sestavování návrhu rozpočtu, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jiného orgánu Unie, pokud jde o jeho oddíl, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě jeden nebo více návrhů na změnu návrhu rozpočtu před svoláním dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Tyto návrhy mohou zahrnovat návrh na změnu rozpočtu aktualizující zejména odhady výdajů na zemědělství.

Článek 43

Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu

1.   Předseda Evropského parlamentu prohlásí rozpočet za přijatý s konečnou platností postupem stanoveným v čl. 314 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a v článku 106a Smlouvy o Euratomu.

2.   Jakmile je rozpočet prohlášen za přijatý s konečnou platností, je každý členský stát od 1. ledna následujícího rozpočtového roku nebo ode dne prohlášení o přijetí rozpočtu s konečnou platností, pokud je pozdější než 1. leden, povinen odvést Unii částky splatné podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 a nařízení (EU, Euratom) 2021/770.

Článek 44

Návrh opravného rozpočtu

1.   Komise může předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou v příjmech, za těchto okolností:

a)

zapsat do rozpočtu postupem stanoveným v článku 18 zůstatek z předchozího rozpočtového roku;

b)

přehodnotit odhad vlastních zdrojů na základě aktualizovaných hospodářských prognóz;

c)

aktualizovat upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů a přehodnotit dostupnost a potřebu prostředků na platby.

V případě nevyhnutelných, výjimečných a nepředvídaných okolností může Komise předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou ve výdajích.

2.   Žádosti o opravný rozpočet, jež za týchž okolností jako v odstavci 1 předloží jiné orgány Unie než Komise, se podávají Komisi.

Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a dotčené jiné orgány Unie možnosti přerozdělení příslušných prostředků, zejména s přihlédnutím k očekávanému nedočerpání prostředků.

Na opravné rozpočty se použije článek 43. Opravné rozpočty musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění.

3.   S výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností předkládá Komise své návrhy opravného rozpočtu současně Evropskému parlamentu a Radě do 1. září každého rozpočtového roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů Unie může připojit své stanovisko.

4.   K návrhu opravného rozpočtu musí být připojeno odůvodnění a informace k plnění rozpočtu za předchozí a běžný rozpočtový rok, jež jsou v okamžiku sestavování návrhu dostupné.

Článek 45

Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu

Komise se s Evropským parlamentem a Radou může dohodnout na zkrácení některých lhůt pro předávání odhadů a přijímání i předávání návrhu rozpočtu. Toto ujednání však nesmí vést ke zkrácení nebo prodloužení lhůt stanovených pro posouzení těchto textů v článku 314 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu.

KAPITOLA 2

Skladba a uspořádání rozpočtu

Článek 46

Skladba rozpočtu

Rozpočet se skládá z:

a)

celkového výkazu příjmů a výdajů;

b)

jednotlivých oddílů pro každý orgán Unie, s výjimkou Evropské rady a Rady, které mají společný oddíl, rozdělený na výkazy příjmů a výdajů.

Článek 47

Rozpočtová nomenklatura

1.   Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních orgánů Unie zařadí Evropský parlament a Rada do hlav, kapitol, článků a bodů podle druhu nebo použití, ke kterému jsou určeny.

2.   Výkaz výdajů oddílu rozpočtu týkajícího se Komise se sestavuje podle nomenklatury přijaté Evropským parlamentem a Radou a je rozčleněn podle účelu výdajů.

Každá hlava odpovídá oblasti politiky a každá kapitola odpovídá zpravidla programu nebo oblasti činnosti.

Každá hlava může obsahovat operační prostředky a správní prostředky. Správní prostředky jsou v rámci hlavy seskupeny v samostatné kapitole.

Rozpočtová nomenklatura musí být v souladu se zásadami specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti. Musí zajišťovat jednoznačnost a transparentnost, jež jsou nezbytné pro účely rozpočtového procesu, usnadňovat identifikaci hlavních cílů zakotvených v příslušném právním základu a umožňovat výběr z politických priorit a efektivní a účinné plnění rozpočtu.

3.   Komise může požádat, aby se rozpočtová položka, v níž nejsou zapsány schválené prostředky, označila výrazem „pro memoria“. Tato žádost se schvaluje postupem podle článku 31.

4.   Pokud jsou správní prostředky uspořádány podle svého účelu, jsou v jednotlivých hlavách členěny takto:

a)

výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést výši prostředků a počet pracovních míst odpovídající uvedeným výdajům;

b)

výdaje na externí pracovníky a jiné výdaje uvedené v čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a financované z okruhu „Správa“ víceletého finančního rámce;

c)

výdaje na budovy a ostatní související výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny;

d)

výdaje na externí pracovníky a technickou pomoc bezprostředně související s prováděním programů.

Jakékoli správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, se uvádějí v odděleném souhrnném výkazu rozčleněném podle druhu výdajů.

Článek 48

Záporné příjmy

1.   Rozpočet nesmí obsahovat záporné příjmy.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se od příjmů rozpočtu odečítá:

a)

celková výše záporného úročení vkladů;

b)

veškeré úroky nebo jiné poplatky splatné dotyčným účastníkům, včetně záporného výnosu vztahujícího se k těmto částkám, pokud Soudní dvůr Evropské unie zruší nebo sníží částky pokut či jiných sankcí podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu uvedené v čl. 108 odst. 1.

Pokud jde o první pododstavec písm. b), úroky nebo jiné poplatky se v návrhu rozpočtu promítnou do konkrétní rozpočtové položky a Komise aktualizuje informace uvedené v čl. 41 odst. 7 druhé větě spolu s opravným rozpočtem uvedeným v čl. 18 odst. 3.

3.   Vlastní zdroje obdržené podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 jsou čisté částky a vykazují se jako takové v souhrnném výkazu příjmů v rozpočtu.

Článek 49

Předběžné prostředky

1.   Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu „předběžné prostředky“. Prostředky se do ní zapisují v kterémkoli z těchto případů:

a)

v době sestavování rozpočtu neexistuje pro dotyčnou činnost základní právní akt;

b)

existují závažné důvody k pochybnostem o tom, zda jsou prostředky dostačující nebo zda mohou být prostředky zapsané v dotyčných rozpočtových položkách čerpány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Prostředky v uvedené hlavě smějí být použity pouze po převodu provedeném postupem podle čl. 30 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU, a postupem podle článku 31 tohoto nařízení v ostatních případech.

2.   V případě závažných obtíží při plnění rozpočtu může Komise v průběhu rozpočtového roku navrhnout, aby byly prostředky převedeny do hlavy „předběžné prostředky“. Evropský parlament a Rada rozhodnou o tomto převodu v souladu s článkem 31.

Článek 50

Záporná rezerva

Oddíl rozpočtu týkající se Komise může obsahovat „zápornou rezervu“ o maximální výši 200 000 000 EUR. Tato rezerva, která se zapisuje ve zvláštní hlavě, obsahuje pouze prostředky na platby.

Záporná rezerva musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodů provedených postupem podle článků 30 a 31.

Článek 51

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

1.   Oddíl rozpočtu týkající se Komise obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech.

2.   Rezerva uvedená v odstavci 1 musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodů postupem podle článků 30 a 32.

Článek 52

Uspořádání rozpočtu

1.   V rozpočtu se uvádějí:

a)

v celkovém výkazu příjmů a výdajů:

i)

odhadované příjmy Unie za běžný rozpočtový rok („rok n“);

ii)

odhadované příjmy za rok n–1 a příjmy za rozpočtový rok n–2;

iii)

prostředky na závazky a na platby za rok n;

iv)

prostředky na závazky a na platby za rok n–1;

v)

výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n–2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu pro rok n;

vi)

patřičné poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 47 odst. 1, včetně odkazů na případný základní právní akt a náležité vysvětlení k povaze a účelu prostředků;

b)

v jednotlivých oddílech příjmy a výdaje s uplatněním stejné skladby jako v písmenu a);

c)

pokud se jedná o zaměstnance:

i)

pro každý oddíl plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst schválených v mezích prostředků;

ii)

plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technologický vývoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou členěny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích prostředků;

iii)

plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty Unie uvedené v článku 70, které obdrží příspěvek z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok rovněž počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok. Pracovní místa Zásobovací agentury Euratomu jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně;

d)

pokud jde o finanční pomoc a rozpočtové záruky:

i)

v celkovém výkazu příjmů rozpočtové položky, které odpovídají příslušným operacím a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců finančních prostředků, kteří byli původně v prodlení. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“ a jsou doplněny patřičnými poznámkami;

ii)

v oddíle rozpočtu týkajícím se Komise:

—

rozpočtové položky obsahující rozpočtové záruky, které se týkají dotyčných operací. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“, není-li rozpočet zatížen konkrétní částkou, která z něho musí být s konečnou platností uhrazena;

—

poznámky, které odkazují na základní právní akt a objem předpokládaných operací, na dobu trvání i na finanční záruku poskytnutou Unií na tyto operace;

iii)

v dokumentu přiloženém k oddílu rozpočtu týkajícímu se Komise jako informativní údaje, a to i o odpovídajících rizicích:

—

probíhající kapitálové operace a správu dluhu,

—

kapitálové operace a správu dluhu v roce n;

—

komplexní přehled výpůjčních a úvěrových operací. Tento přehled musí mimo jiné zahrnovat podrobné informace o splatnosti, harmonogramu plateb, splatných úrocích na souhrnné úrovni, o investorské základně na primárním trhu a případně o velikosti a nákladech společného fondu likvidity, který je základem diverzifikované strategie financování, a o plánu výpůjček;

e)

pokud se jedná o finanční nástroje, které mají být vytvořeny jinak než základním právním aktem:

i)

rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím;

ii)

všeobecný popis finančních nástrojů, včetně doby jejich trvání a jejich dopadu na rozpočet;

iii)

plánované operace, včetně cílových objemů založených na očekávaném multiplikačním a aktivačním účinku;

f)

pokud jde o finanční prostředky vynakládané osobami nebo subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c):

i)

odkaz na základní právní akt příslušného programu;

ii)

odpovídající rozpočtové položky;

iii)

obecný popis akce, včetně doby jejího trvání a jejího dopadu na rozpočet;

g)

celkovou výši výdajů na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zapsanou do kapitoly rozpočtu nazvané „Společná zahraniční a bezpečnostní politika“, jež se člení na konkrétní články pokrývající výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obsahující konkrétní rozpočtové položky, které vymezují alespoň jednotlivé hlavní mise.

2.   Vedle dokumentů uvedených v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada k rozpočtu připojit jakékoli jiné související dokumenty.

Článek 53

Pravidla pro plány pracovních míst

1.   V plánech pracovních míst uvedených v čl. 52 odst. 1 písm. c) je pro každý orgán nebo subjekt Unie stanoven pevný limit. Nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.

Každý orgán nebo subjekt Unie však může, s výjimkou platových tříd AD 14, AD 15 a AD 16, učinit ve svém plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:

a)

není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;

b)

není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst;

c)

orgán nebo subjekt Unie se zúčastnil srovnávání s jinými orgány a subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí.

Nejpozději tři týdny před provedením změn uvedených ve druhém pododstavci uvědomí dotčený orgán Unie o svém záměru Evropský parlament a Radu. Pokud v této lhůtě Evropský parlament nebo Rada vznese náležitě odůvodněné námitky, daný orgán Unie změny neprovede, přičemž se použije postup podle článku 44.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky práce na částečný úvazek, kterou orgán oprávněný ke jmenování povolil v souladu se služebním řádem, vyváženy provedením jiných jmenování.

KAPITOLA 3

Rozpočtová kázeň

Článek 54

Soulad s víceletým finančním rámcem a rozhodnutím o systému vlastních zdrojů Evropské unie

Rozpočet musí být v souladu s víceletým finančním rámcem a rozhodnutím (EU, Euratom) 2020/2053.

Článek 55

Soulad aktů Unie s rozpočtem

Je-li v důsledku uplatňování aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou v rozpočtu k dispozici, není takový akt finančně prováděn až do odpovídající změny rozpočtu.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 56

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

1.   Komise plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.

2.   Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Článek 57

Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu

V udělovacích řízeních, mimo jiné v každé výzvě učiněné v souvislosti s granty, nefinančními dary, veřejnými zakázkami nebo cenami prováděnými v přímém řízení, musí být potenciální příjemci grantů, zájemci, uchazeči a účastníci v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 vyrozuměni o tom, že pro účely ochrany finančních zájmů Unie mohou být jejich osobní údaje předány útvarům interního auditu, Účetnímu dvoru, EPPO nebo OLAFu nebo že si tyto údaje mohou předat schvalující osoby Komise a výkonné agentury uvedené v článku 69 tohoto nařízení a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 tohoto nařízení.

Článek 58

Základní právní akt a výjimky

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu na jakoukoli činnost Unie se použijí pouze po přijetí základního právního aktu.

2.   Odchylně od odstavce 1 a s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3, 4 a 5 mohou být následující prostředky čerpány bez základního právního aktu, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Unie:

a)

prostředky na pilotní projekty experimentální povahy určené k posouzení proveditelnosti a užitečnosti určité akce;

b)

prostředky na přípravné akce v oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích činností;

c)

prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU;

d)

prostředky na jednorázové akce nebo akce s neurčitou dobou trvání prováděné Komisí na základě úkolů vyplývajících z jejích jiných institucionálních výsad podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, než je její právo legislativní iniciativy na podání návrhů podle písmene b) tohoto odstavce, a na základě zvláštních pravomocí, které jí přímo svěřují články 154, 156, 159 a 160 Smlouvy o fungování EU, čl. 168 odst. 2, čl. 171 odst. 2, čl. 173 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, čl. 175 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU, čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, článek 190 Smlouvy o fungování EU, čl. 210 odst. 2 a čl. 214 odst. 6 Smlouvy o fungování EU a články 70 a 77 až 85 Smlouvy o Euratomu;

e)

prostředky na provoz každého orgánu Unie v rámci jeho správní samostatnosti.

3.   Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. a), mohou být příslušné prostředky na závazky v rozpočtu zapsány nejdéle po dva po sobě následující rozpočtové roky. Celková výše prostředků na pilotní projekty nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku ve výši 40 000 000 EUR.

4.   Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. b), přípravné akce se řídí vnitřně provázaným přístupem a mohou mít různou formu. Příslušné prostředky na závazky mohou být v rozpočtu zapsány nejdéle po tři po sobě následující rozpočtové roky. Postup pro přijetí příslušného základního právního aktu musí být ukončen před koncem třetího rozpočtového roku. Během tohoto postupu musí přidělování prostředků na závazky odpovídat zvláštním rysům přípravných akcí, pokud jde o plánované činnosti, sledované cíle a příjemce finančních prostředků. Částka prostředků na závazky proto nesmí odpovídat částce prostředků na závazky navrhované pro financování samotné konečné činnosti.

Celková výše prostředků na nové přípravné akce uvedené v odst. 2 písm. b) nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 50 000 000 EUR a celková výše prostředků skutečně přidělených na přípravné akce nesmí překročit částku 100 000 000 EUR.

5.   Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. c), přípravná opatření se omezují na krátké období a jsou určena k vytvoření podmínek pro akci Unie ke splnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přijetí potřebných právních nástrojů.

Pro účely operací Unie pro řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace. Přípravná opatření schvaluje Rada na návrh vysokého představitele.

K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel bez zbytečného odkladu Evropský parlament a Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby zajistila rychlé uvolnění finančních prostředků.

Financování opatření, jež Rada schválí k přípravě operací Unie pro řešení krizí podle hlavy V Smlouvy o EU, zahrnuje doplňkové náklady přímo vyplývající ze skutečnosti, že je v prostoru operace nasazena konkrétní mise nebo tým, jejichž členové pocházejí mimo jiné z řad zaměstnanců orgánů Unie; tyto náklady zahrnují pojištění pro případ vyššího rizika, náklady na cestování a ubytování a denní diety.

Článek 59

Plnění rozpočtu jinými orgány Unie než Komisí

1.   Komise přiznává ostatním orgánům Unie potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

2.   V zájmu snazšího čerpání svých správních prostředků mohou orgány Unie uzavírat s ostatními orgány meziútvarové dohody stanovující podmínky pro poskytování služeb, dodávky zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti.

Tyto dohody umožňují převod prostředků nebo náhradu nákladů vyplývajících z jejich čerpání.

3.   Meziútvarové dohody uvedené v odstavci 2 mohou být uzavírány i mezi útvary orgánů Unie, subjektů Unie, evropských úřadů, subjektů nebo osob pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláře generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol. Komise a ostatní orgány Unie pravidelně informují Evropský parlament a Radu o meziútvarových dohodách, které uzavřely s jinými orgány Unie.

Článek 60

Pověření výkonem rozpočtových pravomocí

1.   Komise a každý z ostatních orgánů Unie mohou pověřit své útvary výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených v tomto nařízení a v jejich vnitřních předpisech a v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Pověřené osoby jednají pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.

2.   Navíc k odstavci 1 může Komise výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu k operačním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu pověřit vedoucí delegací Unie a, v zájmu zajištění kontinuity činnosti v době jejich nepřítomnosti, zástupce vedoucích delegací Unie. Tímto pověřením není dotčena odpovědnost vedoucích delegací Unie za plnění rozpočtu. Je-li vedoucí delegace Unie nepřítomen déle než čtyři týdny, Komise své rozhodnutí o pověření výkonem pravomocí při plnění rozpočtu přezkoumá. Pokud vedoucí delegací Unie a v době jejich nepřítomnosti jejich zástupci jednají jako dále pověřené schvalující osoby Komise, jsou povinni dodržovat pravidla Komise pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba Komise.

Komise může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit.

Pro účely prvního pododstavce přijme vysoký představitel potřebná opatření k usnadnění spolupráce mezi delegacemi Unie a útvary Komise.

3.   ESVČ může výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu ke správním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu výjimečně pověřit zaměstnance Komise v delegacích Unie, je-li to nezbytné k zajištění kontinuity správy těchto delegací v případě, že příslušná schvalující osoba ESVČ není přítomna v zemi, kde se její delegace nachází. Pokud v těchto výjimečných případech zaměstnanci Komise v delegacích Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby ESVČ, jsou povinni dodržovat vnitřní pravidla ESVČ pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba ESVČ.

ESVČ může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit.

Článek 61

Střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.

2.   Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance vnitrostátního orgánu přednese tento zaměstnanec svému přímému nadřízenému. Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád, přednese tento zaměstnanec příslušné pověřené schvalující osobě. Příslušný přímý nadřízený nebo pověřená schvalující osoba písemně potvrdí, zda střet zájmů existuje. Je-li zjištěn střet zájmů, zajistí orgán oprávněný ke jmenování nebo příslušný vnitrostátní orgán, aby dotčený zaměstnanec ukončil veškerou činnost v dané věci. Příslušná pověřená schvalující osoba nebo příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby byly učiněny veškeré další vhodné kroky v souladu s platným právem, včetně vnitrostátních právních předpisů týkajících se střetu zájmů v případech, kdy se jedná o zaměstnance vnitrostátního orgánu.

3.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

KAPITOLA 2

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 62

Způsoby plnění rozpočtu

1.   Komise plní rozpočet těmito způsoby:

a)

přímo (dále jen „přímé řízení“), jak je uvedeno v článcích 125 až 156, prostřednictvím svých útvarů, včetně svých zaměstnanců v delegacích Unie pod dohledem příslušného vedoucího delegace podle čl. 60 odst. 2, nebo prostřednictvím výkonných agentur uvedených v článku 69;

b)

ve sdíleném řízení s členskými státy (dále jen „sdílené řízení“), jak je uvedeno v článku 63 a článcích 125 až 129;

c)

nepřímo (dále jen „nepřímé řízení“), jak je stanoveno v článcích 125 až 152 a 157 až 162, v případech, kdy tak stanoví základní právní akt, nebo v případech uvedených v čl. 58 odst. 2 písm. a) až d), a to tak, že pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu:

i)

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi, jak je uvedeno v článku 161;

ii)

mezinárodní organizace či jejich agentury ve smyslu článku 159;

iii)

Evropskou investiční banku (EIB) nebo Evropský investiční fond (EIF) nebo obě, jednají-li jako skupina (dále jen „skupina EIB“);

iv)

subjekty uvedené v článcích 70 a 71;

v)

veřejnoprávní subjekty, včetně organizací členských států;

vi)

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby, včetně organizací členských států, v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky;

vii)

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

viii)

subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu;

ix)

subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány subjekty uvedenými v bodech v) nebo vi) a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenných finančních záruk, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Pokud jde o první pododstavec písm. c) body vi) a vii), může být výše požadovaných finančních záruk stanovena v příslušném základním právním aktu a omezena na maximální výši příspěvku Unie pro dotyčný subjekt. V případě více ručitelů se v dohodě o přiznání příspěvku upřesní rozdělení výše celkové odpovědnosti, kterou mají záruky krýt, a může v ní být stanoveno, že odpovědnost každého ručitele je úměrná jeho příspěvku pro daný subjekt.

2.   Pro účely přímého řízení může Komise používat nástroje uvedené v hlavách VII, VIII, IX, X a XII.

Pro účely sdíleného řízení se použijí nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v odvětvových pravidlech.

Pro účely nepřímého řízení Komise uplatňuje hlavu VI a v případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk hlavy VI a X. Prováděcí subjekty uplatňují nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v dotčené dohodě o přiznání příspěvku.

3.   Komise odpovídá za plnění rozpočtu v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU a nesmí plněním těchto úkolů pověřit třetí osoby, pokud je s ním spojena značná míra uvážení, která předpokládá politickou volbu.

Komise nezajišťuje externě prostřednictvím smluv v souladu s hlavou VII tohoto nařízení úkoly, které zahrnují výkon veřejné moci a použití pravomoci volného uvážení.

Článek 63

Sdílené řízení s členskými státy

1.   Plní-li Komise rozpočet ve sdíleném řízení, jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny členské státy. Komise a členské státy dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto účelem Komise a členské státy plní své povinnosti spojené s kontrolou a auditem a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení jsou obsažena v odvětvových pravidlech.

2.   Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy přijmou veškerá opatření, včetně právních a správních, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména:

a)

zajistí, aby byly činnosti financované z rozpočtu prováděny správně, účinně a v souladu s platnými odvětvovými pravidly;

b)

určí subjekty odpovědné za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie v souladu s odstavcem 3 a dohlížejí na tyto subjekty;

c)

předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují;

d)

v souladu s tímto nařízením a s odvětvovými pravidly spolupracují s Komisí, OLAFem, Účetním dvorem a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 také s EPPO.

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými pravidly provádějí předběžné a následné kontroly, včetně, je-li to vhodné, kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku operací vybraném na základě rizika výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.

Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla nebo zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

Komise v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své auditní činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly přihlíží k míře zjištěného rizika.

3.   V souladu s kritérii a postupy stanovenými v odvětvových pravidlech určí členské státy subjekty na vhodné úrovni, které mají odpovídat za správu a kontrolu finančních prostředků Unie. Tyto subjekty mohou plnit také úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie a mohou pověřit plněním některých úkolů jiné subjekty.

Při rozhodování o určení subjektů mohou členské státy vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda účinně fungují.

Pokud výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria stanovená v odvětvových pravidlech, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že v souladu s odvětvovými pravidly jejich určení zruší.

Odvětvová pravidla vymezí úlohu Komise při postupu stanoveném v tomto odstavci.

4.   Subjekty určené podle odstavce 3:

a)

zřídí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, který může případně využívat digitální kontroly podle čl. 36 odst. 11, a zajistí jeho fungování;

b)

používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;

c)

poskytují informace požadované podle odstavců 5, 6 a 7;

d)

v souladu s čl. 38 odst. 2 až 7 zajišťují následné uveřejňování.

Jakékoli zpracovávání osobních údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

5.   Subjekty určené podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty:

a)

výkaz výdajů, které byly v příslušném referenčním období vymezeném v odvětvových pravidlech vynaloženy při plnění stanovených úkolů a předloženy Komisi k úhradě;

b)

každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

6.   Výkaz uvedený v odst. 5 písm. a) zahrnuje předběžné financování i částky, u nichž probíhá nebo již proběhlo řízení o jejich zpětném získání. Přikládá se k němu prohlášení řídícího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků:

a)

jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;

b)

výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezen v odvětvových pravidlech;

c)

zavedené kontrolní systémy zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací.

7.   K výkazu uvedenému v odst. 5 písm. a) a k souhrnu uvedenému v písm. b) uvedeného odstavce se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda výdaje, o jejichž proplacení byla Komise požádána, jsou legální a správné a zda zavedené kontrolní systémy fungují řádně. Tento výrok rovněž uvede, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedená v odstavci 6.

Lhůtu stanovenou na 15. únor podle odstavce 5 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.

Členské státy mohou na vhodné úrovni uveřejnit informace uvedené v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci.

Členské státy kromě toho mohou na základě informací uvedených v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci poskytnout Evropskému parlamentu, Radě a Komisi prohlášení podepsané na patřičné úrovni.

8.   Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, Komise:

a)

uplatňuje postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetní závěrky určených subjektů, aby zajistila, že je tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná;

b)

vyloučí z financování výdajů Unií úhrady provedené v rozporu s platným právem;

c)

přeruší běh platebních lhůt nebo pozastaví platby v případech stanovených v odvětvových pravidlech.

Komise ukončí úplné nebo částečné přerušení běhu platebních lhůt nebo pozastavení plateb poté, co členský stát předloží své připomínky, a jakmile přijme jakákoli nezbytná opatření. Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 74 odst. 9 obsahuje informace o veškerých povinnostech vyplývajících z tohoto odstavce.

9.   Odvětvová pravidla vezmou v úvahu potřeby programů v rámci cíle evropské územní spolupráce, zejména pokud jde o obsah prohlášení řídícího subjektu, o postup stanovený v odstavci 3 a o funkci auditu.

10.   Komise sestaví rejstřík subjektů, které jsou podle odvětvových pravidel odpovědné za řízení, osvědčování a audit.

11.   Členské státy mohou využívat prostředky, které jim byly přiděleny, ve sdíleném řízení i v kombinaci s operacemi a nástroji prováděnými podle nařízení (EU) 2015/1017 v souladu s podmínkami stanovenými v odvětvových pravidlech.

KAPITOLA 3

Evropské úřady a subjekty Unie

Oddíl 1

Evropské úřady

Článek 64

Působnost evropských úřadů

1.   Před zřízením nového evropského úřadu provede Komise rozbor nákladů a přínosů a posouzení souvisejících rizik, informuje Evropský parlament a Radu o jejich výsledcích a předloží jim návrh na vložení nezbytných prostředků do jedné z příloh oddílu rozpočtu týkajícího se Komise.

2.   Evropské úřady v mezích své působnosti:

a)

plní povinné úkoly stanovené v jejich zřizovacím aktu či jiných právních aktech Unie;

b)

mohou v souladu s článkem 66 plnit nepovinné úkoly schválené jejich řídícími výbory po uvážení nákladů a přínosů a souvisejících rizik pro dotčené strany.

3.   Tento oddíl se vztahuje na činnost OLAFu, s výjimkou odstavce 4 tohoto článku, článku 66 a čl. 67 odst. 1, 2 a 3.

4.   Veškeré povinnosti uvedené v kapitole 8 této hlavy vykonává interní auditor Komise.

Článek 65

Prostředky evropských úřadů

1.   Prostředky schválené pro plnění povinných úkolů jednotlivých evropských úřadů se zapisují ve zvláštních rozpočtových položkách v oddíle rozpočtu týkajícím se Komise a podrobně se rozepisují v příloze k uvedenému oddílu.

Příloha uvedená v prvním pododstavci má formu výkazu příjmů a výdajů, který je rozdělen stejným způsobem jako oddíly rozpočtu.

Prostředky zapsané v uvedené příloze:

a)

pokrývají veškeré finanční potřeby jednotlivých evropských úřadů při plnění povinných úkolů stanovených v jejich zřizovacím aktu nebo v jiných právních aktech Unie;

b)

mohou pokrývat finanční potřeby evropského úřadu při plnění úkolů vyžadovaných orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady a agenturami zřízenými Smlouvami nebo na základě Smluv a schválených v souladu se zřizovacím aktem daného úřadu.

2.   V souvislosti s prostředky zapsanými v příloze pro jednotlivý evropský úřad pověří Komise ředitele dotčeného evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby v souladu s článkem 73.

3.   Plán pracovních míst jednotlivého evropského úřadu se připojí k plánu pracovních míst Komise.

4.   Ředitelé jednotlivých evropských úřadů rozhodují o převodech uvnitř přílohy uvedené v odstavci 1. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu.

Článek 66

Nepovinné úkoly

1.   Za účelem plnění nepovinných úkolů uvedených v čl. 64 odst. 2 písm. b) může evropský úřad:

a)

přijmout pověření svého ředitele od orgánů Unie, subjektů Unie a jiných evropských úřadů spolu s pověřením k výkonu pravomocí schvalující osoby ve vztahu k prostředkům zapsaným v oddíle rozpočtu týkajícím se daného orgánu Unie, subjektu Unie nebo jiného evropského úřadu;

b)

uzavírat ad hoc meziútvarové dohody s orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady nebo třetími stranami.

2.   V případech uvedených v odst. 1 písm. a) stanoví orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady meze a podmínky daného pověření. Pověření musí být schváleno v souladu se zřizovacím aktem daného evropského úřadu, zejména pokud jde o podmínky a způsoby pověření.

3.   V případech uvedených v odst. 1 písm. b) přijme ředitel evropského úřadu v souladu se zřizovacím aktem zvláštní předpisy upravující plnění dotčených úkolů, náhradu vzniklých nákladů a vedení příslušných účetních záznamů. O výsledcích těchto účetních záznamů podává evropský úřad zprávu dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům.

Článek 67

Účetní záznamy evropských úřadů

1.   Každý evropský úřad vede účetní záznamy o svých výdajích, které umožňují určit podíl služeb poskytovaných jednotlivým orgánům Unie, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům. Ředitel evropského úřadu přijme po schválení řídícím výborem kritéria pro tyto účetní záznamy.

2.   Poznámky ke konkrétní rozpočtové položce, ve které jsou zapsány celkové prostředky každého evropského úřadu, ve vztahu k nimž byl v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a) pověřen výkonem pravomoci schvalující osoby, uvádějí odhad nákladů na služby poskytované uvedeným úřadem každému dotčenému orgánu Unie, subjektu Unie a jinému evropskému úřadu. Odhad je založen na účetních záznamech uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Každý evropský úřad, jenž byl v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a) pověřen výkonem pravomocí schvalující osoby, oznamuje dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie a jiným evropským úřadům výsledky účetních záznamů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

4.   Účetní záznamy jednotlivých evropských úřadů tvoří nedílnou součást účetní závěrky Unie v souladu s článkem 247.

5.   Na návrh řídícího výboru dotčeného evropského úřadu může účetní Komise pověřit výkonem některých svých úkolů v souvislosti s výběrem příjmů a úhradou výdajů, které uskutečňuje přímo dotyčný evropský úřad, zaměstnance tohoto evropského úřadu.

6.   Ke krytí hotovostních nároků evropského úřadu může Komise na návrh řídícího výboru otevírat jménem úřadu bankovní účty nebo poštovní žirové účty. Peněžní zůstatek za daný rok je na konci každého rozpočtového roku mezi dotyčným evropským úřadem a Komisí sesouhlasen a vypořádán.

Oddíl 2

Subjekty unie

Článek 68

Použitelnost na Zásobovací agenturu Euratomu

Toto nařízení se vztahuje na plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu.

Článek 69

Výkonné agentury

1.   Komise může v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (46) pověřit výkonné agentury, aby jejím jménem a na její odpovědnost prováděly určitý program nebo projekt Unie anebo část takového programu nebo projektu, včetně pilotních projektů a přípravných akcí a vynakládání správních výdajů. Výkonné agentury se zřizují rozhodnutím Komise a mají právní subjektivitu podle práva Unie. Dostávají roční příspěvek.

2.   Ředitelé výkonných agentur jednají jako pověřené schvalující osoby, pokud jde o čerpání operačních prostředků na programy Unie, které zcela nebo zčásti řídí.

3.   Řídící výbor výkonné agentury se může s Komisí dohodnout na tom, že účetní Komise jedná rovněž jako účetní dotyčné výkonné agentury. Řídící výbor může rovněž účetnímu Komise svěřit část úkolů účetního dotyčné výkonné agentury, přičemž přihlíží k analýze nákladů a přínosů. V obou případech musí být přijata opatření nezbytná k zamezení střetu zájmů.

Článek 70

Subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 275 tohoto nařízení, jimiž doplní toto nařízení o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu.

2.   Rámcové finanční nařízení je založeno na zásadách a pravidlech stanovených v tomto nařízení, s přihlédnutím ke zvláštním rysům subjektů uvedených v odstavci 1.

3.   Finanční pravidla subjektů uvedených v odstavci 1 se smějí odchýlit od rámcového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s výhradou předchozího souhlasu Komise.

4.   Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. Subjekty uvedené v odstavci 1 plně spolupracují s orgány Unie zapojenými do postupů udělování absolutoria a v případě potřeby poskytnou veškeré další nezbytné informace, mimo jiné i prostřednictvím účasti na schůzích příslušných subjektů.

5.   Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči Komisi.

6.   Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce každého ze subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku řádně zachyceny jeho příjmy, výdaje a finanční situace před konsolidací do konečné účetní závěrky Komise. Není-li v příslušném základním právním aktu stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr o každém subjektu zvláštní výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Při jejím vypracovávání vezme v úvahu auditní činnost nezávislého externího auditora a opatření přijatá na základě jeho zjištění.

7.   Účetní dvůr nadále nese plnou odpovědnost za všechny aspekty nezávislých externích auditů uvedených v odstavci 6, včetně zjištění auditora uvedených ve zprávě.

Článek 71

Subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru

Subjekty s právní subjektivitou, jež jsou zřízeny základním právním aktem a jsou pověřeny uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, přijmou vlastní finanční pravidla své činnosti.

Tato pravidla zahrnují soubor zásad nezbytných pro zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 275, jimiž doplní toto nařízení o vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež stanoví zásady, které jsou nezbytné pro zajištění řádného finančního řízení finančních prostředků Unie a které budou založeny na článku 157.

Finanční pravidla subjektů partnerství veřejného a soukromého sektoru se smějí odchýlit od vzorového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s výhradou předchozího souhlasu Komise.

Na subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru se vztahuje čl. 70 odst. 4 až 7.

KAPITOLA 4

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 72

Oddělení funkcí

1.   Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

2.   Jednotlivé orgány Unie poskytnou všem účastníkům finančních operací zdroje nezbytné k plnění jejich povinností a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 73

Schvalující osoba

1.   Každý orgán Unie vykonává povinnosti schvalující osoby.

2.   Pro účely této hlavy se „zaměstnancem“ rozumí osoba, na niž se vztahuje služební řád.

3.   Každý orgán Unie v souladu s podmínkami svého jednacího řádu pověří plněním úkolů schvalující osoby zaměstnance na vhodné pozici. Ve svých vnitřních správních předpisech určí zaměstnance, které plněním těchto úkolů pověří, a stanoví rozsah pověření a to, zda mohou osoby pověřené plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby.

4.   Plněním úkolů schvalující osoby mohou být pověřeni nebo dále pověřeni pouze zaměstnanci.

5.   Příslušná schvalující osoba jedná pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu nebo v aktu o dalším pověření. Příslušné schvalující osobě může být nápomocen jeden či více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních informací a informací o řízení na odpovědnost schvalující osoby.

6.   Každý orgán Unie a každý subjekt Unie uvedený v článku 70 informuje Evropský parlament, Radu, Účetní dvůr a účetního Komise do dvou týdnů o jmenování a ukončení výkonu funkce pověřených schvalujících osob, interních auditorů a účetních a o veškerých vnitřních předpisech, které přijme s ohledem na finanční záležitosti.

7.   Každý orgán Unie informuje Účetní dvůr o rozhodnutích o pověření podle článku 79 a o jmenování správců zálohových účtů podle článku 88.

Článek 74

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

1.   Schvalující osoba v dotčeném orgánu Unie odpovídá za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně podávání zpráv o výkonnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku pověřená schvalující osoba v souladu s článkem 36 a minimálními standardy přijatými jednotlivými orgány Unie a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů. Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivnost a výkonnost.

3.   K plnění výdajů přijímá příslušná schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro čerpání prostředků.

4.   K plnění příjmů sestavuje příslušná schvalující osoba odhady pohledávek, stanovuje inkasní nároky a vydává inkasní příkazy. Ve vhodných případech rozhodne o upuštění od stanovených inkasních nároků.

5.   S cílem předcházet chybám a nesrovnalostem před schválením operací a snížit nebezpečí nedosažení cílů se u každé operace provede alespoň předběžná kontrola týkající se operativních a finančních hledisek operace, a to na základě víceleté kontrolní strategie, která přihlíží k rizikům. Jak je uvedeno v čl. 36 odst. 11, při předběžných kontrolách se případně využívají automatizované IT nástroje a jiné vznikající technologie.

Četnost a hloubku předběžných kontrol určuje příslušná schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol a rizikům a hledisku nákladové efektivnosti. V případě pochybností si k potvrzení příslušných operací v rámci předběžné kontroly vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby získala přiměřenou jistotu.

Operaci ověřují vždy jiní zaměstnanci než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří operaci ověřují, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří ji zahájili.

6.   Pověřená schvalující osoba může zavést následné kontroly, které mají odhalit a napravit chyby a nesrovnalosti operací po jejich schválení. V závislosti na riziku mohou být tyto kontroly prováděny na vzorku a přihlížejí k výsledkům předchozích kontrol, jakož i k nákladové efektivnosti a výkonnosti. Jak je uvedeno v čl. 36 odst. 11, při následných kontrolách se případně využívají automatizované IT nástroje a jiné vznikající technologie.

Následné kontroly nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za předběžné kontroly. Zaměstnanci odpovědní za následné kontroly nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za předběžné kontroly.

Pravidla a podmínky pro provádění auditů příjemců grantů, včetně časových rámců, musí být jasné, důsledné a transparentní a příjemcům grantů se poskytnou při podpisu grantové dohody.

7.   Příslušné schvalující osoby a zaměstnanci odpovědní za plnění rozpočtu musí mít nezbytné odborné znalosti.

V každém orgánu Unie pověřená schvalující osoba zajišťuje, aby:

a)

dále pověřeným schvalujícím osobám a jejich zaměstnancům byly poskytovány pravidelně aktualizované a náležité informace a odborná příprava týkající se kontrolních standardů a metod a technik, jež byly pro tyto účely vyvinuty;

b)

byla v případě potřeby přijata opatření, která zajišťují účinné a efektivní fungování kontrolních systémů v souladu s odstavcem 2.

8.   Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom svého přímého nadřízeného. Učiní-li tak písemně, přímý nadřízený mu také odpoví písemně. Pokud přímý nadřízený nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, informuje o tom zaměstnanec písemně pověřenou schvalující osobu. Pokud tato osoba neodpoví v přiměřené lhůtě vzhledem k okolnostem daného případu, a v každém případě do jednoho měsíce, informuje zaměstnanec příslušný výbor uvedený v článku 145.

V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí zaměstnanec orgány a subjekty určené ve služebním řádu a v rozhodnutích orgánů Unie, jež se týkají podmínek interních šetření v souvislosti s předcházením podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, které poškozuje zájmy Unie. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat pověřenou schvalující osobu o jakémkoli podezřelém protiprávním jednání, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.

9.   Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu Unie každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje finanční informace a informace o řízení, včetně výsledků kontrol, a v níž tato osoba prohlásí, že není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak, má přiměřenou jistotu, že:

a)

údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;

b)

zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení a

c)

zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

Výroční zpráva o činnosti obsahuje informace o provedených operacích s odkazem na cíle a hlediska výkonnosti stanovené ve strategických plánech, rizika spojená s těmito operacemi, využití poskytnutých zdrojů a efektivnost a účinnost systémů vnitřní kontroly. Zahrnuje celkové posouzení nákladů a přínosů kontrol a informace o tom, do jaké míry schválené operační výdaje přispívají k dosažení strategických cílů Unie a vytvářejí přidanou hodnotu Unie. Komise vypracuje shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok.

Výroční zprávy o činnosti schvalujících osob a případně pověřených schvalujících osob orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie za každý rozpočtový rok se uveřejňují ve snadno dostupné formě na internetových stránkách příslušného orgánu Unie, evropského úřadu nebo subjektu Unie nejpozději 1. července následujícího rozpočtového roku, s náležitým ohledem na ochranu důvěrnosti a bezpečnosti.

10.   Pověřená schvalující osoba zaznamenává za každý rozpočtový rok smlouvy na veřejné zakázky uzavřené na základě jednacích řízení podle bodu 11.1 písm. a) až f) a bodu 39 přílohy I. Pokud se poměr jednacích řízení k počtu řízení, jež zadala táž pověřená schvalující osoba, oproti minulým letům značně zvýší nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr za daný orgán Unie, podá o tom příslušná schvalující osoba danému orgánu Unie zprávu, v níž uvede opatření přijatá ke zvrácení tohoto vývoje. Zprávu o jednacích řízeních zasílá každý orgán Unie Evropskému parlamentu a Radě. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v odstavci 9 tohoto článku.

Článek 75

Uchovávání podkladů schvalujícími osobami

Schvalující osoba zřídí systémy, v nichž budou v papírové či elektronické podobě uchovávány originální podklady, jež souvisejí s plněním rozpočtu. Tyto podklady jsou uchovávány alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.

Aniž je dotčen první pododstavec, uchovávají se doklady o operacích v každém případě do konce roku následujícího po roce, v němž jsou tyto operace uzavřeny s konečnou platností.

Osobní údaje uvedené v podkladech se pokud možno vymaží, nejsou-li potřebné pro účely auditu, kontroly nebo udělení rozpočtového absolutoria. Na uchovávání provozních údajů se použije článek 4 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 76

Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie

1.   Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2, podléhají Komisi jako orgánu Unie odpovědnému za stanovení, výkon, sledování a hodnocení jejich úkolů a povinností jakožto dále pověřených schvalujících osob a úzce spolupracují s Komisí v zájmu náležitého vynakládání finančních prostředků s ohledem na zajištění zejména legality a správnosti finančních operací, dodržování zásady řádného finančního řízení při správě finančních prostředků a účinné ochrany finančních zájmů Unie. Při plnění úkolů v oblasti finančního řízení, kterými byli dále pověřeni, se na ně vztahují vnitřní předpisy Komise a statut Komise. Při plnění jejich úkolů jim mohou být nápomocni zaměstnanci Komise v delegacích Unie.

Za tímto účelem přijmou vedoucí delegací Unie opatření nezbytná k tomu, aby zamezili jakékoli situaci, která by mohla ohrozit schopnost Komise dostát své odpovědnosti za plnění rozpočtu, kterým byli dále pověřeni, jakož i jakémukoli střetu priorit, který může mít vliv na plnění úkolů finančního řízení, kterými byli dále pověřeni.

O jakékoli situaci nebo střetu priorit uvedených v druhém pododstavci, které vyvstanou, vedoucí delegací Unie neprodleně informují příslušné generální ředitele Komise a ESVČ. Tito generální ředitelé přijmou vhodná opatření k nápravě situace.

2.   Pokud se vedoucí delegací Unie ocitnou v situaci uvedené v čl. 74 odst. 8, obrátí se na výbor uvedený v článku 145. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

3.   Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2 podávají zprávu své pověřené schvalující osobě a ta ji zahrne do své výroční zprávy o činnosti podle čl. 74 odst. 9. Zprávy vedoucích delegací Unie obsahují informace o efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, které byly v jejich delegaci zavedeny, a o řízení operací, jimiž byli dále pověřeni, jakož i prohlášení o věrohodnosti uvedené v čl. 92 odst. 5 třetím pododstavci. Tyto zprávy se přikládají k výroční zprávě pověřené schvalující osoby o činnosti a zpřístupní se Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu.

Vedoucí delegací Unie plně spolupracují s orgány Unie, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytují jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti mohou být požádáni o účast na jednáních příslušných subjektů a být nápomocni příslušné pověřené schvalující osobě.

Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2 zodpovědí jakékoli dotazy pověřené schvalující osoby Komise, ať již na žádost Komise samotné nebo, v souvislosti s udělováním absolutoria, na žádost Evropského parlamentu.

Komise zajistí, aby k dalšímu pověřování vedoucích delegací Unie nedocházelo na úkor postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se vztahují i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.

Oddíl 3

Účetní

Článek 77

Pravomoci a povinnosti účetního

1.   Každý orgán Unie jmenuje účetního, který v daném orgánu odpovídá za:

a)

řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;

b)

přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s hlavou XIII;

c)

vedení účetnictví v souladu s články 82 a 84;

d)

stanovení účetních pravidel, postupů a účtové osnovy v souladu s články 80 až 84;

e)

stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;

f)

správu pokladny.

Pokud jde o úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. e), je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci.

2.   Účetní ESVČ odpovídá pouze za oddíl rozpočtu týkající se ESVČ, který ESVČ plní. Účetní Komise nadále odpovídá za celý oddíl rozpočtu týkající se Komise, včetně účetních operací s prostředky, jejichž správou jsou dále pověřeni vedoucí delegací Unie.

Účetní Komise jedná rovněž jako účetní ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu týkajícího se ESVČ.

Článek 78

Jmenování účetního a ukončení výkonu funkce účetního

1.   Každý orgán Unie jmenuje svého účetního z řad úředníků, kteří podléhají služebnímu řádu.

Účetního vybírá orgán Unie na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi.

2.   Dva nebo více orgánů či subjektů Unie mohou jmenovat téhož účetního.

V tomto případě přijmou nezbytná opatření proti střetu zájmů.

3.   V případě ukončení výkonu funkce účetního je bezodkladně vypracována předvaha.

4.   Účetní, který ukončuje výkon své funkce, nebo není-li to možné, jiný úředník ze stejného útvaru zašle předvahu spolu s předávací zprávou novému účetnímu.

Nový účetní předvahu do jednoho měsíce ode dne jejího zaslání podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom k ní může vznést výhrady.

Předávací zpráva uvádí výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

Článek 79

Pověření výkonem pravomocí účetního

Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance a správce zálohových účtů jmenované podle čl. 89 odst. 1.

Tyto úkoly musí být uvedeny v pověřovacím aktu.

Článek 80

Účetní pravidla

1.   Účetní pravidla uplatňovaná orgány Unie, evropskými úřady a subjekty Unie uvedenými v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy musí být založena na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor. Tato pravidla přijímá účetní Komise po konzultaci s účetními ostatních orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie.

2.   Od standardů uvedených v odstavci 1 se účetní může odchýlit, považuje-li to za nezbytné k zajištění poctivého obrazu aktiv a pasiv, nákladů, výnosů a peněžních toků. Jestliže se určité účetní pravidlo od uvedených standardů významně odchýlí, uvede se tato skutečnost spolu s odůvodněním v příloze k finančním výkazům.

3.   Účetní pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví strukturu a obsah finančních výkazů a účetní zásady, na nichž je účetnictví založeno.

4.   Zprávy o plnění rozpočtu uvedené v článku 247 se řídí rozpočtovými zásadami stanovenými v tomto nařízení. Umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu. Tyto zprávy zaznamenávají veškeré příjmové a výdajové operace stanovené v této hlavě a podávají o nich poctivý obraz.

Článek 81

Organizace účetního systému

1.   Účetní každého orgánu nebo subjektu Unie sestaví a aktualizuje dokumentaci, jež popisuje organizaci účetního systému a účetní postupy jeho orgánu či subjektu Unie.

2.   Příjmy a výdaje se zaznamenávají v počítačovém systému v závislosti na hospodářské povaze operace buď jako běžné příjmy nebo výdaje, nebo jako kapitál.

Článek 82

Vedení účetnictví

1.   Účetní Komise odpovídá za stanovení harmonizovaných účtových osnov, které používají orgány Unie, evropské úřady a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy.

2.   Účetní získávají od schvalujících osob veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících poctivý obraz finanční situace orgánů Unie a plnění rozpočtu. Schvalující osoby zaručují spolehlivost poskytovaných informací.

3.   Než orgán Unie nebo subjekt Unie uvedený v článku 70 přijme účetní závěrku, účetní ji nejprve schválí, čímž osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje poctivý obraz finanční situace tohoto orgánu nebo subjektu.

K tomuto účelu účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 a účetními postupy uvedenými v čl. 77 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

4.   Pověřená schvalující osoba předává účetnímu v souladu s pravidly, jež přijal, finanční informace a informace o řízení, jež jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů.

Schvalující osoba účetnímu pravidelně a alespoň pro účely uzávěrky účtů sděluje relevantní finanční údaje ke svěřenským bankovním účtům, tak aby použití finančních prostředků Unie bylo možno zachytit v účetní závěrce Unie.

Schvalující osoby nadále plně odpovídají za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu.

5.   Příslušná schvalující osoba informuje účetního o vývoji či podstatných změnách systému finančního řízení, inventárního systému a systému oceňování aktiv a pasiv, pokud jsou z daného systému přebírány údaje do účetnictví daného orgánu Unie nebo pokud tento systém slouží k dokládání těchto údajů, tak aby účetní mohl ověřit, zda jsou dodržena kritéria pro validaci tohoto systému.

Účetní může již validovaný systém finančního řízení kdykoliv přezkoumat a může požádat, aby příslušná schvalující osoba sestavila akční plán s cílem napravit v přiměřené lhůtě případné nedostatky.

Schvalující osoba odpovídá za úplnost informací předaných účetnímu.

6.   Účetní má pravomoc obdržené informace zkontrolovat a provést jakoukoli další kontrolu, kterou považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.

7.   Účetní systém orgánu Unie slouží k organizaci rozpočtových a finančních informací tak, aby bylo možné vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.

8.   Účetní systém je tvořen obecnými a rozpočtovými účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech a za kalendářní rok.

9.   Pověřená schvalující osoba může rovněž vést podrobné provozní účty.

10.   Účetní podklady a podklady, jež slouží k přípravě účetní závěrky uvedené v článku 247, jsou uchovávány po dobu alespoň pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.

Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou však uchovávány do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny. Na uchovávání provozních údajů se použije článek 4 nařízení (EU) 2018/1725.

Jednotlivé orgány Unie rozhodnou, ve kterém útvaru mají být podklady uchovávány.

Článek 83

Obsah a vedení rozpočtových účtů

1.   Rozpočtové účty k jednotlivým úrovním členění rozpočtu uvádějí:

a)

v případě výdajů:

i)

prostředky schválené v rozpočtu, včetně prostředků zapsaných v opravných rozpočtech, prostředky přenesené, prostředky, jež jsou k dispozici v důsledku výběru účelově vázaných příjmů, převody prostředků a celkovou výši prostředků, které jsou k dispozici;

ii)

prostředky na závazky a prostředky na platby rozpočtového roku;

b)

v případě příjmů:

i)

odhady zapsané v rozpočtu, včetně odhadů zapsaných v opravných rozpočtech, účelově vázané příjmy a celkovou výši odhadovaných příjmů;

ii)

inkasní nároky stanovené a částky inkasované za rozpočtový rok;

c)

závazky, které zbývá zaplatit, a příjmy, které zbývá inkasovat, jež byly přeneseny z předchozích rozpočtových let.

Prostředky na závazky a prostředky na platby podle prvního pododstavce písm. a) jsou zapisovány a vykazovány odděleně.

2.   Rozpočtové účty umožňují sledovat odděleně:

a)

použití přenesených prostředků a prostředků na daný rozpočtový rok;

b)

vyrovnání zbývajících závazků.

Částky, jež zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let, jsou na straně příjmů vykazovány odděleně.

Článek 84

Obecné účty

1.   Obecné účty zachycují v chronologickém pořadí s využitím metody podvojného účetnictví všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou a finanční situaci a aktiva a pasiva orgánů a subjektů Unie uvedených v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy.

2.   Zůstatky účtů a pohyby na obecných účtech se zapisují do účetních knih.

3.   Každý účetní zápis, včetně oprav v účetních záznamech, se provádí na základě podkladů, na které odkazuje.

4.   Účetní systém musí umožnit při kontrole bez potíží vyhledat všechny účetní zápisy.

Článek 85

Bankovní účty

1.   Pro účely správy pokladny může účetní jménem orgánu Unie otevřít nebo nechat otevřít účty u finančních institucí nebo národních centrálních bank. Účetní odpovídá rovněž za rušení těchto účtů nebo za to, aby bylo jejich zrušení zajištěno.

2.   Podmínky pro otevírání, vedení a používání bankovních účtů v závislosti na požadavcích vnitřní kontroly stanoví, že šeky, bankovní převodní příkazy a všechny další bankovní operace musí podepsat jeden nebo více řádně zmocněných zaměstnanců. Instrukce vystavené ručně mimo elektronický systém musí podepsat alespoň dva řádně zmocnění zaměstnanci, nebo účetní.

3.   Při provádění programu nebo akce mohou být jménem Komise otevřeny svěřenské účty, aby je mohl spravovat subjekt podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii), v) nebo vi).

Za otevření těchto účtů odpovídá schvalující osoba pověřená prováděním programu nebo akce, se souhlasem účetního Komise.

Za správu těchto bankovních účtů odpovídá schvalující osoba.

4.   Účetní Komise stanoví pravidla pro otevírání, správu, uzavírání a používání svěřenských účtů.

Článek 86

Správa pokladny

1.   Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, spravovat peníze a ekvivalenty peněz je oprávněn výhradně účetní. Účetní odpovídá za jejich úschovu.

2.   Účetní zajišťuje, aby měl jeho orgán Unie k dispozici dostatečné finanční prostředky na pokrytí peněžních potřeb, jež vyplývají z plnění rozpočtu, v platném regulačním rámci, a zavede postupy, které zajišťují, aby žádný z účtů otevřených v souladu s čl. 85 odst. 1 nevykazoval záporný zůstatek.

3.   Platby jsou uskutečňovány bankovním převodem nebo šekem nebo – v případě, že to účetní výslovně povolí, – kreditní kartou, debetní kartou, prostřednictvím elektronické peněženky, přímým inkasem nebo jiným platebním prostředkem v souladu s pravidly stanovenými účetním.

Před přijetím závazku vůči třetí osobě potvrdí schvalující osoba totožnost příjemce platby, zjistí jeho právní postavení a platební údaje a zaznamená je do společného souboru orgánu Unie, za který účetní odpovídá.

Účetní může uskutečňovat platby pouze v případě, že byly do společného souboru orgánu Unie, za který odpovídá, předem zapsáno právní postavení příjemce platby a jeho platební údaje.

Schvalující osoby informují účetního o všech změnách právního postavení a platebních údajů, jež jim sdělí příjemce platby, a před schválením platby ověřují platnost těchto údajů.

Článek 87

Inventární soupis majetku

1.   Orgány a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy vedou v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise inventární soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Unie.

Ověřují rovněž, zda zápisy v jejich inventárních soupisech odpovídají skutečnosti.

Do inventárního soupisu se zapisuje a na účty dlouhodobých aktiv se zaznamenává veškerý nabytý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, který není klasifikován jako drobný hmotný majetek a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady přesahují limit, jejž stanoví účetní postupy uvedené v článku 77.

2.   Prodej hmotného majetku Unie se vhodným způsobem vyhlašuje.

3.   Orgány a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy přijmou předpisy, jimiž se bude řídit uchovávání majetku vykazovaného v jejich inventárních soupisech, a rozhodnou, který správní útvar bude odpovídat za inventární systém.

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 88

Zřízení zálohových účtů

1.   Zálohový účet se zřizuje a jeho správce je jmenován rozhodnutím účetního orgánu Unie, v němž jsou upřesněny účetní podmínky pro vedení a používání zálohového účtu.

2.   Pro úhradu výdajů lze v případě, je-li vzhledem k omezené výši dotčených částek fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace v souladu s obecnými pravidly pro výdajové operace, zřídit zálohové účty. Maximální částku, kterou může správce zálohových účtů zaplatit v takových případech, stanoví účetní pro každý druh výdajů v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1. Zálohové účty mohou být rovněž zřízeny pro vybírání příjmů.

V oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci lze zálohové účty využívat bez omezení částky po určenou dobu a poté, co bylo podáno řádné zdůvodnění, při dodržení výše prostředků na platby schválených Evropským parlamentem a Radou pro příslušnou rozpočtovou položku pro běžný rozpočtový rok a v souladu s vnitřními předpisy Komise.

V delegacích Unie mohou být zálohové účty používány rovněž k provádění plateb v souladu s obecnými pravidly pro výdajové operace ve výši omezené na 60 000 EUR na každou výdajovou položku, je-li to efektivní a účinné vzhledem k místním požadavkům. Pokud jsou potřebné k úhradě výdajů jak z oddílu rozpočtu, který se týká Komise, tak z oddílu, který se týká ESVČ, jsou vedeny jako oddělené zálohové účty.

Článek 89

Správa zálohových účtů

1.   Správci zálohových účtů jsou vybíráni z řad úředníků nebo, v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech, z řad ostatních zaměstnanců nebo, v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitřních předpisech Komise, ze zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, pokud jejich pracovní smlouvy zaručují rovnocennou úroveň ochrany z hlediska odpovědnosti, jaká se vztahuje na zaměstnance podle článku 95.

2.   Finanční prostředky na zálohové účty se poskytují pod dohledem účetního dotčeného orgánu Unie a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů.

3.   Poté, co je platba provedena, následuje formální rozhodnutí o konečném potvrzení nebo platební příkaz, které podepíše příslušná schvalující osoba.

Zálohové operace prováděné mimo obecná pravidla pro výdajové operace vypořádává schvalující osoba do konce následujícího měsíce, tak aby bylo možno účetní zůstatek sesouhlasit se zůstatkem na bankovním účtu.

4.   Účetní dohlíží na existenci finančních prostředků, jež byly přiděleny správcům zálohových účtů, ověřuje vedení účetnictví a kontroluje, zda jsou zálohové operace zúčtovávány ve stanovených lhůtách.

KAPITOLA 5

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 90

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení funkcí

1.   Příslušným schvalujícím osobám může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností pověření nebo další pověření odejmout.

2.   Účetní nebo správci zálohových účtů nebo oba může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbavit funkcí.

3.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena případná disciplinární opatření přijatá vůči účastníkům finančních operací, kteří jsou v těchto odstavcích uvedeni.

Článek 91

Odpovědnost účastníků finančních operací za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

1.   Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 90 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států.

2.   Aniž jsou dotčeny články 92, 94 a 95 tohoto nařízení, nese každá příslušná schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem nebo v případě zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci uvedených v čl. 89 odst. 1 tohoto nařízení za podmínek stanovených v jejich pracovních smlouvách. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména OLAFu.

Oddíl 2

Pravidla vztahující se na příslušné schvalující osoby

Článek 92

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

1.   Příslušná schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem.

2.   Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy příslušná schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti:

a)

stanoví inkasní nárok, vydá inkasní příkaz, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením;

b)

opomene vystavit doklad o stanovení pohledávky nebo opomene vydat inkasní příkaz nebo zdrží jeho vydání nebo zdrží vydání platebního příkazu a tím způsobí soukromoprávní odpovědnost orgánu Unie vůči třetím osobám.

3.   Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že závazný pokyn, který obdržela, je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, zejména z toho důvodu, že nemůže být vykonán v mezích jí svěřených zdrojů, uvědomí o této skutečnosti písemně orgán, který ji pověřil nebo dále pověřil. Pokud je tento pokyn písemně potvrzen a toto potvrzení je doručeno včas a je dostatečně jasné v tom smyslu, že výslovně odkazuje na body, které pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zpochybnila, je tato osoba zproštěna odpovědnosti. Tato osoba pokyn provede, není-li pokyn zjevně v rozporu s právními předpisy nebo nepředstavuje-li porušení příslušných bezpečnostních norem.

Stejný postup se použije i v případech, kdy se schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, nebo kdy se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého závazného pokynu dozví, že by okolnosti případu mohly takovou situaci způsobit.

Pokyny, jež byly potvrzeny za okolností uvedených v tomto odstavci, příslušná pověřená schvalující osoba zaznamená a uvede ve své výroční zprávě o činnosti.

4.   V případě dalšího pověření uvnitř útvaru zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za efektivnost a účinnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby.

5.   V případě dalšího pověření vedoucích delegací Unie a jejich zástupců je pověřená schvalující osoba odpovědná za vymezení zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly, jakož i jejich efektivnost a účinnost. Vedoucí delegací Unie odpovídají za náležité nastavení a fungování těchto systémů podle pokynů pověřené schvalující osoby, za správu finančních prostředků a za operace, které v mezích své odpovědnosti při vedení delegace Unie provádějí. Před tím, než se ujmou funkce, absolvují zvláštní školení zaměřené na úkoly a povinnosti schvalujících osob a plnění rozpočtu.

Vedoucí delegací Unie podávají v souladu s čl. 76 odst. 3 zprávu o plnění svých povinností podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Vedoucí delegací Unie podávají pověřené schvalující osobě Komise každý rok prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v jejich delegacích a o řízení operací, jímž byli dále pověřeni, a o jeho výsledcích, tak aby mohla schvalující osoba vypracovat prohlášení uvedené v čl. 74 odst. 9.

Tento odstavec se vztahuje i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.

Článek 93

Řešení finančních nesrovnalostí na straně zaměstnance

1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci OLAFu a správní samostatnost orgánů Unie, subjektů Unie, evropských úřadů nebo subjektů nebo osob pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU ve vztahu k jejich zaměstnancům a s náležitým přihlédnutím k ochraně oznamovatelů, předloží jakékoli porušení tohoto nařízení nebo jiného předpisu týkajícího se finančního řízení nebo ověřování operací, jež bylo způsobeno jednáním či opomenutím zaměstnance, výboru uvedenému v článku 145 k získání stanoviska:

a)

orgán oprávněný ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi;

b)

příslušná schvalující osoba, včetně vedoucích delegací Unie a jejich zástupců v době jejich nepřítomnosti, kteří jednají jako dále pověřené schvalující osoby v souladu s čl. 60 odst. 2.

Pokud výbor uvědomí přímo zaměstnanec, předá výbor spis orgánu oprávněnému ke jmenování nebo dotčenému orgánu Unie, subjektu Unie, evropskému úřadu nebo subjektu či osobě a daného zaměstnance o této skutečnosti uvědomí. Orgán oprávněný ke jmenování může výbor požádat o stanovisko k případu.

2.   K žádosti o stanovisko výboru podle odst. 1 prvního pododstavce se přiloží popis skutečností a jednání či opomenutí, jež má výbor posoudit, jakož i příslušné podklady, včetně protokolů o případném šetření, jež bylo provedeno. Je-li to možné, jsou informace prezentovány v anonymizované podobě.

Předtím, než žádost nebo jakékoli dodatečné informace předloží výboru, vyrozumí orgán oprávněný ke jmenování nebo případně schvalující osoba dotyčného zaměstnance o podkladech uvedených v prvním pododstavci, pokud toto vyrozumění závažným způsobem nenarušuje průběh dalších šetření, a poskytne mu příležitost se vyjádřit.

3.   V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je výbor podle článku 145 oprávněn na základě skutečností, které mu byly předloženy podle odstavce 2 tohoto článku, a případných dalších obdržených informací posoudit, zda došlo k finanční nesrovnalosti. Na základě tohoto stanoviska výboru rozhodne dotčený orgán Unie, subjekt Unie, evropský úřad nebo subjekt či osoba o vhodných navazujících opatřeních v souladu se služebním řádem. Pokud výbor odhalí systémové problémy, vydá schvalující osobě a pověřené schvalující osobě, není-li tato dotyčným zaměstnancem, a internímu auditorovi doporučení.

4.   Pokud výbor vydává stanovisko uvedené v odstavci 1 tohoto článku, musí být složen z členů uvedených v čl. 145 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a b), a z těchto dalších členů, při jejichž jmenování se zohlední nutnost zabránit střetu zájmů:

a)

zástupce orgánu oprávněného ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi v dotčeném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě v případě uvedeném v odst. 1 písm. a), nebo zástupce odpovědné schvalující osoby v případě uvedeném v odst. 1 prvním pododstavci písm. b);

b)

člena jmenovaného Výborem zaměstnanců dotčeného orgánu Unie, subjektu Unie, evropského úřadu nebo subjektu či osoby;

c)

člena právní služby orgánu Unie, který dotčeného zaměstnance zaměstnává.

Pokud výbor vydá stanovisko uvedené v odstavci 1, je určeno orgánu oprávněnému ke jmenování v dotyčném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě.

5.   Výbor nemá vyšetřovací pravomoci. Orgán Unie, subjekt Unie, evropský úřad nebo subjekt či osoba s výborem spolupracují s cílem zajistit, aby měl veškeré informace, které jsou nezbytné pro vydání stanoviska.

6.   Dospěje-li výbor k závěru, že daný případ spadá do pravomoci OLAFu, předá v souladu s odstavcem 1 spis bezodkladně orgánu oprávněnému ke jmenování a OLAF o tom neprodleně uvědomí.

7.   Členské státy plně podporují Unii při vyvozování důsledků z odpovědnosti dočasných zaměstnanců podle článku 22 služebního řádu, na něž se vztahuje čl. 2 písm. e) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

Oddíl 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 94

Pravidla vztahující se na účetní

Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Účetní může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a)

ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;

b)

neoprávněnou změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech;

c)

inkaso nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na odpovídajících inkasních nebo platebních příkazech;

d)

opomenutí vybrat splatné příjmy.

Článek 95

Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

Správce zálohových účtů může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a)

ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;

b)

nemožnost doložit platby, které provedl, řádnými podklady;

c)

uskutečnění platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců těchto plateb;

d)

opomenutí vybrat splatné příjmy.

KAPITOLA 6

Příjmové operace

Oddíl 1

Poskytování vlastních zdrojů

Článek 96

Vlastní zdroje

1.   Odhady příjmů složených z vlastních zdrojů uvedených v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 se do rozpočtu zapisují v eurech. Odpovídající vlastní zdroje se poskytují v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 609/2014 a (EU, Euratom) 2021/770.

2.   Schvalující osoba vypracuje předběžný plán, který stanoví termíny, v nichž mají být vlastní zdroje vymezené v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 poskytnuty Komisi.

Vlastní zdroje jsou stanovovány a inkasovány v souladu s pravidly, jež jsou přijata na základě uvedeného rozhodnutí.

Pro účely účetnictví vydá schvalující osoba inkasní příkaz za účelem připsání prostředků na účet vlastních zdrojů nebo čerpání z tohoto účtu podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 a (EU, Euratom) 2021/770.

Oddíl 2

Odhady pohledávek

Článek 97

Odhady pohledávek

1.   Jakmile má příslušná schvalující osoba dostatečné a spolehlivé informace k opatření nebo situaci, z nichž může Unii vzniknout pohledávka, provede odhad této pohledávky.

2.   Příslušná schvalující osoba upraví odhad pohledávky, jakmile se dozví o skutečnosti, která mění opatření nebo situaci, na jejichž základě byl odhad proveden.

Při vystavení inkasního příkazu na základě opatření či situace, která vedla k odhadu pohledávky, příslušná schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku.

Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu.

3.   Odchylně od odstavce 1 se odhad pohledávek neprovádí před poskytnutím částek vlastních zdrojů podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, které odvádějí členské státy Komisi v pevně stanovených dobách splatnosti. Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.

Oddíl 3

Stanovení pohledávky

Článek 98

Stanovení pohledávky

1.   Za účelem stanovení pohledávky příslušná schvalující osoba:

a)

ověřuje, zda dluh existuje;

b)

určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu; a

c)

ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

Stanovení pohledávky znamená uznání práva Unie vůči dlužníkovi a stanovení nároku požadovat po dlužníkovi úhradu dluhu.

2.   Veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné se stanovují inkasním příkazem, jímž příslušná schvalující osoba vydává účetnímu pokyn k inkasu dané částky. Poté se dlužníku zasílá výzva k úhradě, s výjimkou případů, kdy je v souladu s odst. 4 druhým pododstavcem neprodleně proveden postup pro upuštění od inkasa. Inkasní příkaz i výzvu k úhradě vystavuje příslušná schvalující osoba.

Schvalující osoba zašle výzvu k úhradě neprodleně po stanovení pohledávky, nejpozději však ve lhůtě pěti let od okamžiku, kdy orgán Unie mohl za normálních okolností pohledávku uplatnit. Tato lhůta se nepoužije, pokud příslušná schvalující osoba zjistí, že i přes řádnou péči, kterou orgán Unie vynaložil, lze jeho opožděné jednání přičíst chování dlužníka.

3.   Za účelem stanovení pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

a)

pohledávka je jistá, tedy není ničím podmíněna;

b)

pohledávka zní na pevnou a přesně vyjádřenou peněžitou částku;

c)

pohledávka je splatná a neběží lhůta k její úhradě;

d)

údaje o dlužníkovi jsou správné;

e)

částka je zapsána ve správném rozpočtovém bodu;

f)

podklady jsou v pořádku a

g)

je dodržena zásada řádného finančního řízení, zejména pokud jde o kritéria uvedená v čl. 101 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nebo b).

4.   Výzvou k úhradě je dlužník informován o tom, že:

a)

Unie stanovila pohledávku;

b)

bude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě, nenabíhají úroky z prodlení;

c)

nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b) tohoto pododstavce, nabíhají z ní úroky z prodlení, jejichž sazba je uvedena v článku 99; tím nejsou dotčeny zvláštní platné předpisy;

d)

nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b), provede orgán Unie inkaso buď započtením, nebo propadnutím předem složených záruk;

e)

účetní je ve výjimečných situacích oprávněn provést inkaso započtením před uplynutím lhůty uvedené v písmenu b) v případě, že je to nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie a že se důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná; o důvodech a datu inkasa započtením je účetní povinen dlužníka předem vyrozumět;

f)

nelze-li po provedení všech kroků podle písmene a) až e) tohoto pododstavce inkasovat celou částku, provede orgán Unie inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 100 odst. 2 nebo podáním žaloby.

Je-li po ověření údajů o dlužníkovi nebo na základě jiných příslušných informací, které jsou v té době k dispozici, zřejmé, že pohledávka spadá do jednoho z případů uvedených v čl. 101 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nebo b) nebo že výzva k úhradě nebyla zaslána v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, rozhodne schvalující osoba po stanovení pohledávky a po dohodě s účetním o upuštění od inkasa podle článku 101 bez zaslání výzvy k úhradě.

Ve všech ostatních případech zašle schvalující osoba dlužníkovi vytištěnou výzvu k úhradě. O jejím zaslání je prostřednictvím finančního informačního systému vyrozuměn účetní.

5.   Neoprávněně vyplacené částky musí být získány zpět.

Článek 99

Úroky z prodlení

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, jež vyplývají z použití zvláštních předpisů, nabíhají z pohledávky, jež není ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) uhrazena, úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2.   Kromě případu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o:

a)

osm procentních bodů, pokud je událostí, z jejíhož titulu pohledávka vznikla, veřejná zakázka na dodávky nebo na služby;

b)

tři a půl procentního bodu ve všech ostatních případech.

3.   Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni, kdy uplyne lhůta uvedená v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), až do kalendářního dne, kdy je pohledávka uhrazena v plné výši.

Inkasní příkaz na částku odpovídající úrokům z prodlení se vystaví až po skutečném obdržení těchto úroků.

4.   V případě pokut nebo jiných sankcí se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny nebo pokryty finanční zárukou přijatelnou pro účetního Komise ke dni uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí orgánu Unie o uložení pokuty nebo jiné sankce jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšená o tři a půl procentního bodu.

Pokud Soudní dvůr Evropské unie při výkonu své pravomoci podle článku 261 Smlouvy o fungování EU pokutu či jinou sankci zvýší, započítávají se úroky ze zvýšené částky ode dne vynesení dotyčného rozsudku Soudního dvora.

5.   Pokud by byla celková úroková sazba záporná, stanoví se na nula procent.

Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 100

Schválení inkasa

1.   Příslušná schvalující osoba vystavením inkasního příkazu vydá pokyn účetnímu, aby inkasoval pohledávku stanovenou příslušnou schvalující osobou (dále jen „schválení inkasa“).

2.   Orgán Unie může formálně stanovovat pohledávky za jinými subjekty než členskými státy formou rozhodnutí, které je vykonatelné ve smyslu článku 299 Smlouvy o fungování EU.

Je-li to nutné k efektivní a včasné ochraně finančních zájmů Unie, mohou jiné orgány Unie za výjimečných okolností požádat Komisi, aby takové vykonatelné rozhodnutí přijala rovněž v jejich prospěch s ohledem na pohledávky vyplývající ze vztahu k zaměstnancům nebo k členům či bývalým členům orgánu Unie, pokud se tyto orgány s Komisí dohodly na praktických opatřeních k uplatňování tohoto článku.

Má se za to, že výjimečné okolnosti existují v případě, kdy neexistuje vyhlídka na inkaso pohledávky dotčeným orgánem Unie prostřednictvím dobrovolné úhrady nebo započtením podle čl. 101 odst. 1 a kdy podmínky pro přijetí rozhodnutí o upuštění od inkasa podle čl. 101 odst. 2 a 3 nejsou splněny. Vykonatelné rozhodnutí ve všech případech stanoví, že je nárokované částky nutno zapsat do oddílu rozpočtu týkajícího se dotčeného orgánu Unie, který jedná jako schvalující osoba. Související příjmy se do rozpočtu zapisují jako obecné příjmy, s výjimkou případů, kdy představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 3.

Nastane-li situace, jež by mohla inkaso ovlivnit, žádající orgán Unie Komisi vyrozumí a zasáhne na její podporu, bude-li vykonatelné rozhodnutí soudně napadeno.

Oddíl 5

Inkaso

Článek 101

Pravidla pro inkaso

1.   Účetní jedná na základě inkasních příkazů k pohledávkám řádně stanoveným příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou péčí, aby Unie obdržela své příjmy a aby byla zachována její práva.

Neurčí-li dlužník jinak, započte se jeho částečná úhrada na základě několika inkasních příkazů nejprve proti nejstarší pohledávce. Z částečné úhrady jsou hrazeny nejprve úroky.

Účetní inkasuje částky, které mají být uhrazeny do rozpočtu, jejich započtením v souladu s článkem 102.

2.   Příslušná schvalující osoba může od inkasa stanovené pohledávky nebo její části upustit pouze v těchto případech:

a)

pokud by předvídatelné náklady na inkaso překročily výši částky k inkasu a pokud by upuštění od inkasa nepoškodilo pověst Unie;

b)

pokud je inkaso pohledávky nemožné z důvodů jejího stáří, prodlevy při odeslání výzvy k inkasu za podmínek stanovených čl. 98 odst. 2, platební neschopnosti dlužníka či jiného insolvenčního řízení;

c)

pokud je inkaso v rozporu se zásadou proporcionality.

Pokud příslušná schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Schvalující osoba může přijetím rozhodnutí o upuštění od inkasa pověřit jinou osobu.

3.   V případě podle odst. 2 prvního pododstavce písm. c) jedná příslušná schvalující osoba v souladu s postupy, jež předem stanoví její orgán Unie, a použije tato povinná a závazně použitelná kritéria:

a)

povaha skutečností, s přihlédnutím k závažnosti nesrovnalosti, jež vedla ke stanovení pohledávky (podvod, opakování deliktu, úmysl, řádná péče, dobrá víra, zjevný omyl);

b)

dopad, který by upuštění od inkasa pohledávky mělo na činnost Unie a její finanční zájmy (dotčená částka, riziko vytvoření precedentu, ohrožení autority práva).

4.   Podle okolností případu příslušná schvalující osoba vezme tam, kde je to vhodné, v úvahu tato doplňující kritéria:

a)

narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo upuštění od inkasa pohledávky vyvolat;

b)

hospodářskou a sociální škodu, kterou by způsobilo inkaso celé pohledávky.

5.   Každý orgán Unie zasílá Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o případech upuštění od inkasa, jež přiznal podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku. Informace o případech upuštění od inkasa do 60 000 EUR se poskytují jako celková částka. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 74 odst. 9.

6.   Příslušná schvalující osoba může stanovenou pohledávku zcela nebo zčásti zrušit. Částečné zrušení stanovené pohledávky neznamená upuštění od zbývajícího stanoveného nároku Unie.

Dojde-li k chybě, příslušná schvalující osoba s uvedením náležitých důvodů stanovenou pohledávku nebo její část zruší.

Jednotlivé orgány Unie stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy, jimiž se řídí pověření výkonem pravomoci zrušit stanovenou pohledávku.

7.   Za provádění kontrol a auditů a za zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek, jak je stanoveno v odvětvových pravidlech, odpovídají v první řadě členské státy. V rozsahu, v jakém členské státy zjišťují a napravují nesrovnalosti vlastních účtů, jsou vyňaty z finančních oprav týkajících se těchto nesrovnalostí, které provádí Komise.

8.   Komise provádí finanční opravy u členských států s cílem vyloučit z financování Unií výdaje vynaložené v rozporu s platným právem. Své finanční opravy zakládá na zjištění neoprávněně vydaných částek a na finančním dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, může Komise v souladu s odvětvovými pravidly provést opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby.

Komise při rozhodování o částce finanční opravy přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančnímu dopadu na rozpočet, včetně nedostatků v řídících a kontrolních systémech.

Kritéria pro stanovení finančních oprav a postupy, které se přitom používají, mohou být stanoveny v odvětvových pravidlech.

9.   Metodika provádění oprav extrapolací nebo paušální sazbou se stanovuje v souladu s odvětvovými pravidly tak, aby Komise mohla chránit finanční zájmy Unie.

Článek 102

Inkaso započtením

1.   Má-li dlužník vůči Unii nebo výkonné agentuře při plnění rozpočtu Unie pohledávku, která je jistá ve smyslu čl. 98 odst. 3 písm. a), zní na pevnou částku, je splatná a týká se částky stanovené v platebním příkazu, inkasuje účetní po uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) stanovenou pohledávku započtením.

Za výjimečných okolností, kdy je nezbytné chránit finanční zájmy Unie a kdy se účetní důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná, může provést inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).

Souhlasí-li dlužník, může účetní inkaso provést započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).

2.   Předtím, než účetní zahájí postup inkasa podle odstavce 1 tohoto článku, konzultuje příslušnou schvalující osobu a informuje dotyčné dlužníky, a to i o právních prostředcích nápravy podle článku 134.

Je-li dlužníkem vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních subjektů, informuje účetní o svém úmyslu provést inkaso započtením rovněž dotyčný členský stát, a to alespoň deset pracovních dnů předem. Účetní však může po dohodě s dotyčným členským státem či správním subjektem provést inkaso započtením ještě před uplynutím této lhůty.

3.   Započtení podle odstavce 1 má stejný účinek jako platba a zprošťuje Unii povinnosti k úhradě ve výši pohledávky a případně splatných úroků.

4.   Zahájením úpadkového řízení není dotčeno právo účetního provést inkaso započtením, jak je uvedeno v odstavci 1.

Článek 103

Postup vymáhání částek při neuskutečnění dobrovolné úhrady

1.   Aniž je dotčen článek 102, není-li ve lhůtě uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) inkasována celá částka, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup k provedení inkasa všemi právními prostředky, včetně případného uspokojení z předem složených záruk.

2.   Aniž je dotčen článek 102, nelze-li použít způsob inkasa uvedený v odstavci 1 tohoto článku a nezaplatí-li dlužník ani po obdržení upomínky od účetního, provede účetní inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 100 odst. 2 nebo podáním žaloby.

Článek 104

Dodatečná platební lhůta

Ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou může účetní poskytnout dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu pouze na základě jeho odůvodněné písemné žádosti a za předpokladu, že dlužník splní tyto podmínky:

a)

zaváže se, že za celou dodatečně poskytnutou lhůtu, počínaje dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), uhradí úroky vypočtené podle sazby v článku 99;

b)

v zájmu ochrany práv Unie složí finanční záruku, kterou účetní orgánu Unie akceptuje a která kryje jistinu i úroky dluhu po splatnosti.

Záruku uvedenou v prvním pododstavci písm. b) může nahradit společné a nerozdílné ručení třetí osoby, jež schválí účetní orgánu Unie.

Ve výjimečných případech může účetní na žádost dlužníka upustit od požadavku na složení záruky podle prvního pododstavce písm. b), dojde-li na základě posouzení k názoru, že je dlužník ochoten a schopen platbu uhradit během dodatečné lhůty, avšak není schopen složit záruku a nachází se v obtížné finanční situaci.

Článek 105

Promlčecí lhůta

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů a uplatňování rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, promlčují se nároky Unie vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči Unii po pěti letech.

2.   Lhůta pro promlčení nároků Unie vůči třetím osobám počíná běžet dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).

Lhůta pro promlčení nároků třetích osob vůči Unii počíná běžet dnem, kdy se podle odpovídajícího právního závazku stává nárok třetí osoby splatným.

3.   Běh promlčecí lhůty nároků Unie vůči třetím osobám se přerušuje úkonem orgánu Unie nebo členského státu jednajícího na žádost orgánu Unie, který byl třetí osobě oznámen a jehož účelem je inkaso pohledávky.

Běh promlčecí lhůty nároků třetích osob vůči Unii se přerušuje úkonem, jejž Unii její věřitelé nebo osoby jednající jejich jménem oznámili a jehož účelem je inkaso pohledávky.

4.   Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni přerušení lhůty podle odstavce 3.

5.   Běh promlčecí lhůty se přerušuje zahájením právních kroků, jejichž předmětem je nárok uvedený v odstavci 2, včetně žalob podaných u soudu, jenž se později prohlásí za nepříslušný. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet až v okamžiku, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci nebo kdy v téže věci dojde mezi stranami k mimosoudnímu vyrovnání.

6.   Za přerušení běhu promlčecí lhůty je pokládán rovněž případ, kdy účetní poskytne dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu podle článku 104. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni uplynutí prodloužené platební lhůty.

7.   Po uplynutí promlčecí lhůty podle odstavců 2 až 6 nelze nároky Unie již vymáhat.

Článek 106

Řešení nároků Unie na vnitrostátní úrovni

V případě úpadkového řízení se s nároky Unie zachází stejně příznivě jako s nároky veřejných subjektů těch členských států, kde řízení o jejich vymáhání probíhá.

Článek 107

Pokuty, jiné sankce a úroky uložené orgány Unie

1.   Částky z pokut a jiných sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí se nezapisují do rozpočtu, dokud rozhodnutí, která je ukládají, jsou nebo mohou být napadena u Soudního dvora Evropské unie.

2.   Částky uvedené v odstavci 1 se zapisují do rozpočtu co nejdříve po vyčerpání všech právních prostředků nápravy. V případě řádně odůvodněných mimořádných okolností nebo v případě, že jsou všechny právní prostředky nápravy vyčerpány po 1. září běžného rozpočtového roku, mohou být příslušné částky zapsány do rozpočtu v následujícím rozpočtovém roce.

Pro účely použití čl. 48 odst. 2 písm. b) lze nezbytné částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku zapsat do rozpočtu do konce následujícího rozpočtového roku.

Částky, jež mají být na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie vráceny subjektu, který je zaplatil, se do rozpočtu nezapisují.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí o schválení účetní závěrky nebo o finančních opravách.

Článek 108

Inkaso pokut a jiných sankcí uložených orgány Unie

1.   Je-li u Soudního dvora Evropské unie podána žaloba proti rozhodnutí orgánu Unie o uložení pokuty nebo jiné sankce podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, dlužník až do okamžiku vyčerpání všech právních prostředků nápravy buď předběžně uhradí příslušnou částku na bankovní účet určený účetním Komise, nebo složí finanční záruku, kterou účetní Komise akceptuje. Záruka nezávisí na povinnosti zaplatit pokutu nebo jinou sankci a propadá na požádání. Musí krýt jistinu a úrok, který dlužník platí v případě uvedeném v odst. 3 písm. b) s úrokovou sazbou, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněnou v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platnou v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšenou o jeden a půl procentního bodu, od lhůty stanovené v rozhodnutí Unie o uložení pokuty či jiné sankce.

2.   Komise předběžně vybrané částky může investovat do finančních aktiv, přičemž jako cíl upřednostní jejich bezpečnost a likviditu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

3.   Po vyčerpání všech právních prostředků nápravy a v případě, že pokuta nebo jiná sankce byla potvrzena Soudním dvorem Evropské unie, nebo v případě, že rozhodnutí o uložení takové pokuty nebo jiné sankce již nemůže být u Soudního dvora Evropské unie napadeno, se přijme některé z těchto opatření:

a)

předběžně vybrané částky a výnosy z nich plynoucí se zapíší do rozpočtu v souladu s čl. 107 odst. 2;

b)

případná složená finanční záruka propadá a odpovídající částky se zapíší do rozpočtu.

Pokud Soudní dvůr Evropské unie částku pokuty nebo jiné sankce zvýšil, použijí se první pododstavec písm. a) a b) tohoto odstavce na částky podle původního rozhodnutí orgánu Unie nebo případně na částku stanovenou v dřívějším rozsudku Soudního dvora Evropské unie v témže řízení. Účetní Komise vybere částku odpovídající zvýšení a splatným úrokům podle čl. 99 odst. 4 a tato částka se zapíše do rozpočtu.

4.   V případě, že byla pokuta či jiná sankce zrušena nebo byla jejich částka snížena, se přijme některé z těchto opatření:

a)

předběžně vybrané částky nebo v případě snížení jejich příslušná část včetně případných výnosů se vrátí dotčené třetí osobě;

b)

případná složená finanční záruka je odpovídajícím způsobem uvolněna.

Částka nebo její relevantní část uvedená v prvním pododstavci písm. a) se zvyšuje o úroky s úrokovou sazbou, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněnou v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platnou v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšenou o jeden a půl procentního bodu:

Vrácení prostředků podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se provede do 60 dnů od zrušení nebo snížení pokuty či jiné sankce, s výjimkou případů, kdy nebyly včas předloženy nezbytné podklady k identifikaci dotčené třetí osoby nebo jejího bankovního účtu. Po uplynutí této lhůty má věřitel právo na úroky za podmínek uvedených v čl. 116 odst. 5.

Článek 109

Vyrovnávací úroky

Aniž jsou dotčeny čl. 99 odst. 2 a čl. 116 odst. 5, použije se jako úroková sazba v jiných případech než u pokut nebo jiných sankcí podle článků 107 a 108, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie nebo v důsledku smírného řešení, sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce. Tato úroková sazba nesmí být záporná. Úroky plynou ode dne uhrazení částky, která má být vrácena, až do dne splatnosti částky k vrácení.

Pokud by byla celková úroková sazba záporná, stanoví se na nula procent.

KAPITOLA 7

Výdajové operace

Článek 110

Rozhodnutí o financování

1.   Rozpočtovému závazku předchází rozhodnutí o financování přijaté orgánem Unie nebo orgánem jím pověřeným. Rozhodnutí o financování je roční nebo víceleté.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije v případě prostředků na provoz každého orgánu Unie v rámci jeho správní samostatnosti, které lze čerpat bez základního právního aktu v souladu s čl. 58 odst. 2 písm. e), výdajů na administrativní podporu a příspěvků pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71.

2.   Rozhodnutí o financování představuje současně roční nebo víceletý pracovní program a přijímá se podle potřeby co nejdříve po přijetí návrhu rozpočtu, v zásadě však nejpozději do 31. března roku, v němž se pracovní program provádí. Pokud příslušný základní právní akt stanoví zvláštní postupy pro přijetí rozhodnutí o financování nebo pracovního programu nebo obojího, použijí se tyto postupy na danou část rozhodnutí o financování, která představuje pracovní program, v souladu s požadavky uvedeného základního právního aktu. Část, která představuje pracovní program, se uveřejní na internetových stránkách dotyčného orgánu Unie neprodleně po jeho přijetí a před jeho provedením.

Rozhodnutí o financování uvádí celkovou částku, na niž se vztahuje, a obsahuje popis akcí, které mají být financovány. Upřesňuje:

a)

základní právní akt a rozpočtovou položku;

b)

sledované cíle a očekávané výsledky;

c)

způsoby plnění rozpočtu;

d)

jakékoli další informace vyžadované v základním právním aktu pro daný pracovní program.

3.   Vedle údajů uvedených v odstavci 2 rozhodnutí o financování stanoví:

a)

v případě grantů: druh žadatelů, na něž se zaměřuje výzva k podávání návrhů nebo přímé udělení grantů, a souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro granty;

b)

v případě zadávání veřejných zakázek: souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro veřejné zakázky;

c)

v případě příspěvků do svěřenských fondů Unie podle článku 238: prostředky vyhrazené pro svěřenský fond na daný rok a výši částek plánovaných na dobu trvání fondu z rozpočtu i od jiných dárců;

d)

v případě cen: druh účastníků, jimž je soutěž určena, souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro soutěž a zvláštní odkaz na ceny s jednotkovou hodnotou přesahující 1 000 000 EUR;

e)

v případě finančních nástrojů částku přidělenou na finanční nástroj;

f)

v případě nepřímého řízení: osobu nebo subjekt vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo kritéria, která se použijí k výběru této osoby nebo tohoto subjektu;

g)

v případě příspěvků do nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů: částku přidělenou na nástroj nebo platformu kombinování zdrojů a seznam subjektů zapojených do nástroje nebo platformy kombinování zdrojů;

h)

v případě rozpočtových záruk výši ročního financování a částku případné rozpočtové záruky, která má být uvolněna.

4.   Pověřená schvalující osoba může připojit jakékoli další informace, které považuje za vhodné, buď v příslušném rozhodnutí o financování, které představuje pracovní program, nebo v jiném dokumentu uveřejněném na internetových stránkách orgánu Unie.

Víceleté rozhodnutí o financování musí být v souladu s finančním plánem uvedeným v čl. 41 odst. 2 a uvádět, že provádění rozhodnutí je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků pro příslušné rozpočtové roky po přijetí rozpočtu nebo podle systému prozatímních dvanáctin.

5.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení základního právního aktu, uplatní se v případě podstatné změny již přijatého rozhodnutí o financování stejný postup jako u původního rozhodnutí.

Článek 111

Výdajové operace

1.   Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

Na konci období uvedených v článku 114 se nevyužitý zůstatek rozpočtových závazků zruší.

Při provádění operací příslušná schvalující osoba zajistí, aby byly výdaje v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením a jinými akty přijatými podle Smluv a se zásadou řádného finančního řízení.

2.   S výjimkou řádně odůvodněných případů přijímá rozpočtový i právní závazek stejná schvalující osoba. Zejména v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci mohou právní závazky přijímat vedoucí delegací Unie nebo v době jejich nepřítomnosti jejich zástupci, a to na pokyn příslušné schvalující osoby Komise, která má však i nadále odpovědnost za uskutečněnou operaci. Zaměstnanci Komise působící v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci mohou podepisovat právní závazky spojené s platbami uskutečněnými ze zálohových účtů, jejichž hodnota nepřesahuje 2 500 EUR.

Příslušná schvalující osoba přijme rozpočtový závazek před přijetím právního závazku vůči třetím osobám, před tvorbou rezerv na finanční závazky podle článku 214 nebo před převodem prostředků do svěřenského fondu Unie podle článku 238.

Druhý pododstavec tohoto odstavce se nevztahuje na:

a)

právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které přijala Komise nebo kterýkoli jiný orgán Unie v rámci své správní samostatnosti;

b)

operace humanitární pomoci, operace v oblasti civilní ochrany a pomoc pro řešení krizí, pokud je pro efektivní zásah Unie nezbytné, aby Unie přijala právní závazek vůči třetím osobám okamžitě, a individuální rozpočtový závazek nelze zaúčtovat předem;

c)

nefinanční dary.

V případech uvedených ve třetím pododstavci písm. b) se rozpočtový závazek zaúčtuje co nejdříve po přijetí právního závazku vůči třetím osobám.

3.   Příslušná schvalující osoba po ověření podkladů dokládajících věřitelův nárok podle podmínek stanovených v právním závazku, pokud byl právní závazek přijat, potvrdí výdaj tím, že schválí zaúčtování výdaje k tíži rozpočtu. Za tímto účelem:

a)

ověří existenci věřitelova nároku;

b)

určí nebo ověří skutečnost a výši pohledávky vystavením doložky „správnost ověřena“;

c)

ověří splnění podmínek splatnosti pohledávky.

Bez ohledu na první pododstavec se potvrzení výdaje vztahuje rovněž na průběžné nebo závěrečné zprávy nesouvisející s žádostí o platbu, přičemž v tomto případě je dopad na účetní systém omezen na obecné účty.

4.   Rozhodnutí o potvrzení výdaje má podobu zabezpečeného elektronického podpisu v souladu s článkem 149, který připojuje schvalující osoba nebo odborně způsobilý zaměstnanec, jenž k tomu byl řádně zmocněn formálním rozhodnutím schvalující osoby, nebo výjimečně má v případě práce s papírovými doklady podobu razítka obsahujícího tento podpis.

Vystavením doložky „správnost ověřena“ příslušná schvalující osoba nebo jí řádně zmocněný, odborně způsobilý zaměstnanec osvědčují, že:

a)

v případě předběžného financování byly splněny podmínky, jež pro platbu předběžného financování stanoví právní závazek;

b)

v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u veřejných zakázek byly řádně poskytnuty služby uvedené ve smlouvě nebo provedeny dodávky či stavební práce;

c)

v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u grantů splňuje akce nebo pracovní program, které příjemce grantu provedl, ve všech ohledech podmínky grantové dohody a případné náklady, jež příjemce grantu vykázal, jsou způsobilé.

V případě uvedeném ve druhém pododstavci písm. c) platí, že odhady nákladů nesplňují podmínky způsobilosti stanovené v čl. 189 odst. 3. Stejná zásada platí i pro průběžné a závěrečné zprávy, které nejsou spojeny s žádostí o platbu.

5.   Za účelem schválení výdaje příslušná schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá platební příkaz, jímž dá pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje, který byl předtím potvrzen.

Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa ze zálohového účtu. Použití tohoto systému může být nařízeno rovněž tehdy, pokud to výslovně povolí účetní v souladu s čl. 86 odst. 3.

Článek 112

Druhy rozpočtových závazků

1.   Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto skupin:

a)

individuální: pokud je určen příjemce finančních prostředků i částka výdajů nebo pokud je přijat rozpočtový závazek na tvorbu rezerv na finanční závazky podle článku 214;

b)

souhrnné: pokud není určen alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku;

c)

předběžné: pokud je určen ke krytí běžných výdajů na řízení EZZF, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2, a běžných výdajů na řízení a buď částka výdajů, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.

Aniž je dotčen první pododstavec písm. c), mohou být běžné výdaje na řízení týkající se delegací Unie a zastoupení Unie kryty z předběžných rozpočtových závazků i v případě, kdy jsou částka a konečný příjemce určeni.

2.   Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanoví základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů.

3.   Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán na základě rozhodnutí o financování.

Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán nejpozději před vydáním rozhodnutí o příjemcích finančních prostředků a o částkách, a je-li k čerpání příslušných prostředků nutno přijmout pracovní program, nejdříve po přijetí tohoto programu.

4.   Souhrnný rozpočtový závazek se plní uzavřením dohody o financování, jež stanoví následné přijetí jednoho či více právních závazků, přijetím jednoho či více právních závazků nebo tvorbou rezerv na finanční závazky podle článku 214.

Na základě dohod o financování v oblasti přímé finanční pomoci třetím zemím včetně rozpočtové podpory, které zakládají právní závazky, lze provádět platby, aniž by bylo zapotřebí přijímat další právní závazky.

Ustanovení odst. 3 druhého pododstavce se nepoužije, pokud se souhrnný rozpočtový závazek plní uzavřením dohody o financování.

5.   Každý přijatý individuální právní závazek, který vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, příslušná schvalující osoba před podpisem zaznamená do centrálních rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku.

6.   Předběžné rozpočtové závazky se plní přijetím jednoho či více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby. Výdaje na řízení zaměstnanců, výdaje na členy či bývalé členy orgánu Unie nebo na informování veřejnosti orgány Unie o aktuálním dění v Unii anebo výdaje uvedené v bodě 14.5 přílohy I však mohou být provedeny přímo platbami bez přijetí předchozích právních závazků.

Článek 113

Přidělování prostředků EZZF na závazky

1.   Prostředky EZZF obsahují pro každý rozpočtový rok nerozlišené prostředky na výdaje související s opatřeními podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116. Výdaje na opatření podle čl. 5 odst. 3 a článku 7 uvedeného nařízení, s výjimkou opatření financovaných v rámci neprovozní technické pomoci a příspěvků pro výkonné agentury, jsou kryty rozlišenými prostředky.

2.   Rozhodnutí Komise o stanovení výše proplacení výdajů na EZZF vynaložených členskými státy mohou zakládat předběžné souhrnné rozpočtové závazky, které nesmějí překročit celkovou výši prostředků zapsaných do rozpočtu pro EZZF.

3.   Předběžné souhrnné rozpočtové závazky pro EZZF přijaté v jednom rozpočtovém roce, ke kterým do 1. února následujícího rozpočtového roku nevznikl závazek v konkrétních rozpočtových položkách, se pro dotčený rozpočtový rok zruší.

4.   Pokud je vytvořen předběžný souhrnný rozpočtový závazek uvedený v odstavci 2, výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v pravidlech týkajících se EZZF se do dvou měsíců po obdržení výkazů zaslaných členskými státy přidělí na závazky podle kapitol, článků a bodů. Je-li k tomu nutný převod prostředků do příslušných rozpočtových položek, lze tyto závazky přijímat i po uplynutí této dvouměsíční lhůty. Kromě případů, kdy členské státy ještě neprovedly platbu nebo kdy je způsobilost nejistá, se tyto částky zaznamenají ve stejné dvouměsíční lhůtě jako platby.

Závazky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se odečtou od předběžných souhrnných rozpočtových závazků uvedených v odstavci 2.

5.   Odstavce 2 a 3 se použijí s výhradou kontroly a schválení účetní závěrky.

Článek 114

Lhůty pro závazky

1.   Aniž jsou dotčeny čl. 111 odst. 2 a čl. 270 odst. 3, musí být právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku n, přičemž rokem n je rok, v jehož průběhu byl rozpočtový závazek přijat.

2.   Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících právních závazků, nebo částky na tvorbu rezerv na finanční závazky podle článku 214, přijatých do 31. prosince roku n+1.

Pokud souhrnný rozpočtový závazek vede k udělení ceny uvedené v hlavě IX, musí být právní závazek podle čl. 210 odst. 4 přijat do 31. prosince roku n+3.

Pokud v případě vnější činnosti souhrnný rozpočtový závazek vede k dohodě o financování uzavřené se třetí zemí, musí být tato dohoda uzavřena do 31. prosince roku n+1. V tomto případě kryje souhrnný rozpočtový závazek celkové náklady na právní závazky přijaté k provedení dohody o financování ve lhůtě tří let ode dne jejího uzavření.

V následujících případech však může souhrnný rozpočtový závazek krýt celkové náklady na právní závazky přijaté do konce doby provádění dohody o financování:

a)

akce financované větším počtem dárců;

b)

operace kombinování zdrojů;

c)

právní závazky týkající se komunikačních akcí a akcí pro zvýšení viditelnosti, auditu a hodnocení;

d)

za těchto výjimečných okolností:

i)

změn již přijatých právních závazků;

ii)

právních závazků přijatých po předčasném ukončení platnosti stávajícího právního závazku;

iii)

změn provádějícího subjektu.

3.   Ustanovení odst. 2 třetího pododstavce se nevztahují na víceleté programy, pro jejichž provádění se využívají části závazků, na základě:

a)

nařízení (EU) 2021/947,

b)

nařízení (EU) 2021/1529,

c)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (47), pokud jde o programy externí spolupráce;

d)

rozhodnutí (EU) 2021/1764;

e)

nařízení (Euratom) 2021/948.

V případech uvedených v prvním pododstavci Komise v souladu s odvětvovými pravidly automaticky zruší závazek k těmto prostředkům.

4.   Lhůta pro splnění individuálních a předběžných rozpočtových závazků ve vztahu k akcím, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, jiných než výdaje na zaměstnance, se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými v právních závazcích, na něž se vztahují, s přihlédnutím k zásadě řádného finančního řízení.

5.   Části rozpočtových závazků, které nejsou splněny platbami do šesti měsíců po uplynutí lhůty pro plnění, se zruší.

6.   Částka rozpočtového závazku, u něhož nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 115 do dvou let od přijetí právního závazku, se zruší, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení, kdy má právní závazek podobu dohody o financování uzavřené se třetí zemí nebo kdy jsou v odvětvových pravidlech obsažena zvláštní ustanovení.

Článek 115

Druhy plateb

1.   Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.

2.   Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se smlouvou, dohodou nebo základním právním aktem; platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:

a)

platbu celé dlužné částky;

b)

platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:

i)

předběžným financováním poskytujícím peněžní prostředky, jež může být rozloženo na splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení; částka tohoto předběžného financování se vyplácí buď na základě smlouvy, dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, podle nichž lze ověřit, že jsou podmínky dané smlouvy nebo dohody dodrženy;

ii)

jednou nebo více průběžnými platbami jako protiplnění za částečné provedení akce nebo částečné plnění smlouvy či dohody, jež lze v plném či částečném rozsahu zúčtovat s předběžným financováním, aniž je dotčen základní právní akt;

iii)

jedinou výplatou zůstatku dlužných částek, pokud je akce provedena nebo smlouva či dohoda splněna v plném rozsahu;

c)

vložení prostředků do společného rezervního fondu zřízeného podle článku 215.

Výplatou zůstatku jsou zúčtovány všechny předchozí platby výdajů. K vrácení nevyužitých částek se vydá inkasní příkaz.

3.   Platby uvedené v odstavci 2 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna.

4.   Účetní pravidla uvedená v článku 80 zahrnují pravidla, jimiž se řídí zúčtování předběžného financování a uznávání způsobilosti nákladů.

5.   Příslušná schvalující osoba zúčtovává platby předběžného financování pravidelně podle ekonomické povahy projektu a nejpozději na jeho konci. Zúčtování provádí na základě údajů o vzniklých nákladech nebo ověření splnění podmínek pro platbu v souladu s článkem 125, jak je potvrzeno účetním podle čl. 111 odst. 3.

U grantových dohod, smluv nebo dohod o přiznání příspěvku s hodnotou přesahující 5 000 000 EUR získá schvalující osoba na konci každého roku alespoň informace potřebné pro výpočet přiměřeného odhadu těchto nákladů. Uvedené informace nelze použít při zúčtování předběžného financování, mohou však být využity schvalující osobou i účetním k dodržení čl. 82 odst. 2.

Pro účely druhého pododstavce musí být do přijatých právních závazků vložena vhodná ustanovení.

Článek 116

Platební lhůty

1.   Platby se uskuteční do:

a)

90 kalendářních dnů v případě dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, které zahrnují technické služby nebo akce, jejichž vyhodnocení je zvlášť složité a u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;

b)

60 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;

c)

30 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod.

2.   Rozumí se, že lhůta k provedení platby zahrnuje potvrzení, schválení a úhradu výdaje.

Tato lhůta počíná běžet dnem doručení žádosti o platbu.

3.   Žádost o platbu co nejdříve zaeviduje schválený útvar příslušné schvalující osoby; má se za to, že žádost byla doručena v den, kdy byla zaevidována.

Za den platby se považuje den, k němuž byla platba připsána k tíži účtu orgánu Unie.

Žádost o platbu musí uvádět tyto základní údaje:

a)

totožnost věřitele;

b)

částku;

c)

měnu;

d)

datum.

Elektronická faktura při zadání veřejné zakázky musí uvádět tyto základní údaje:

a)

identifikátory řízení a faktury;

b)

fakturační období;

c)

informace o zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli;

d)

informace o veřejném zadavateli;

e)

informace o daňovém zástupci zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;

f)

referenci smlouvy;

g)

podrobné údaje o dodání;

h)

platební pokyny;

i)

informace o přeplatcích nebo nedoplatcích;

j)

informace o fakturačních položkách podle řádků;

k)

celkové fakturované částky;

l)

rozdělení DPH (v příslušných případech);

m)

měnu.

Chybí-li alespoň jeden ze základních údajů, je žádost o platbu zamítnuta.

O zamítnutí a jeho důvodech je věřitel vyrozuměn písemně a co nejdříve, v každém případě však do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o platbu.

4.   Příslušná schvalující osoba může platební lhůtu zastavit, pokud:

a)

částka žádosti o platbu není splatná nebo

b)

nebyly předloženy náležité podklady.

Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informace, které zpochybňují způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může platební lhůtu zastavit, aby ověřila, a to i kontrolami na místě, zda jsou výdaje způsobilé. Běh platební lhůty se obnoví dnem, kdy jsou doručeny požadované informace nebo revidované dokumenty nebo kdy proběhne potřebné další ověření, včetně kontrol na místě.

Dotčení věřitelé musí být o důvodech zastavení lhůty informováni písemně.

5.   S výjimkou členských států, EIB a EIF má věřitel po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nárok na úroky za těchto podmínek:

a)

použijí se úrokové sazby uvedené v čl. 99 odst. 2;

b)

úroky se platí za dobu, jež uplyne od kalendářního dne, který následuje po uplynutí platební lhůty uvedené v odstavci 1, až do dne zaplacení.

Nepřekračují-li však úroky vypočtené podle prvního pododstavce 200 EUR, jsou věřiteli uhrazeny pouze tehdy, pokud o to do dvou měsíců od připsání opožděné platby požádá.

6.   Jednotlivé orgány Unie předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování a o stavení lhůt podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Zpráva Komise se přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti podle čl. 74 odst. 9.

KAPITOLA 8

Interní auditor

Článek 117

Jmenování interního auditora

1.   Každý orgán Unie zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor odpovídá dotčenému orgánu Unie, který ho jmenoval, za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interním auditorem nesmí být schvalující osoba ani účetní.

2.   Pro účely interního auditu ESVČ podléhají vedoucí delegací Unie, jednají-li jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2, ve věcech finančního řízení, kterým byli dále pověřeni, ověřovací pravomoci interního auditora Komise.

Interní auditor Komise jedná rovněž jako interní auditor ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu týkajícího se ESVČ.

3.   Každý orgán Unie jmenuje svého interního auditora v souladu s pravidly, jež jsou přizpůsobena jeho specifikům a požadavkům. O jmenování svého interního auditora informuje každý orgán Unie Evropský parlament a Radu.

4.   Každý orgán Unie stanoví v souladu se svými specifiky a požadavky rozsah kompetencí svého interního auditora a podrobně upraví cíle a postupy, jimiž se bude výkon funkce interního auditu řídit; přitom náležitě zohlední mezinárodní standardy interního auditu.

5.   Každý orgán Unie může jmenovat interním auditorem úředníka nebo jiného zaměstnance podléhajícího služebnímu řádu vybraného z řad státních příslušníků členských států na základě jeho zvláštní způsobilosti.

6.   Jmenují-li dva nebo více orgánů Unie téhož interního auditora, přijmou nezbytná opatření, aby ho bylo možno v souladu s článkem 121 povolat k odpovědnosti za jeho jednání.

7.   Každý orgán Unie informuje Evropský parlament a Radu o ukončení výkonu funkce svého interního auditora.

Článek 118

Pravomoci a povinnosti interního auditora

1.   Interní auditor radí svému orgánu Unie v otázkách zvládání rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor odpovídá zejména za:

a)

posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a za hodnocení práce útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b)

posuzování efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu.

2.   Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům svého orgánu Unie. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, a to i v členských státech a ve třetích zemích.

Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu schvalujících osob o činnosti i ostatní získané informace.

3.   Interní auditor podává svému orgánu Unie zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Ten zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů.

Každý orgán Unie posoudí, zda jsou doporučení ve zprávách jeho interního auditora vhodná k výměně osvědčených postupů s ostatními orgány Unie.

4.   Interní auditor předkládá svému orgánu Unie výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, hlavní učiněná doporučení a opatření přijatá s ohledem na tato doporučení.

Výroční zpráva o interním auditu uvádí systémové problémy, jež odhalil výbor zřízený podle článku 145, pokud vydává stanovisko uvedené v článku 93.

5.   Interní auditor se při vypracování své zprávy zaměřuje především na celkové dodržování zásad řádného finančního řízení a výkonnosti a zajišťuje, aby byla přijímána vhodná opatření ke stále lepšímu a důslednějšímu uplatňování těchto zásad.

6.   Komise každoročně při postupu udělování absolutoria a v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU na žádost předá svou výroční zprávu o interním auditu s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti.

7.   Každý orgán Unie zpřístupní kontaktní údaje svého interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na něho mohly obracet důvěrně.

8.   Každý orgán Unie vypracuje každoročně zprávu obsahující shrnutí počtu a druhu provedených interních auditů, jakož i přehled učiněných doporučení a opatření přijatých na jejich základě, a předá ji Evropskému parlamentu a Radě, jak je stanoveno v článku 253.

9.   Zprávy a zjištění interního auditora i zpráva každého orgánu Unie se zpřístupní veřejnosti poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.

10.   Každý orgán Unie poskytne svému internímu auditorovi prostředky potřebné k řádnému výkonu jeho funkce interního auditu a listinu s podrobným popisem jeho úkolů, práv a povinností.

Článek 119

Pracovní program interního auditora

1.   Interní auditor přijímá svůj pracovní program a předkládá jej svému orgánu Unie.

2.   Každý orgán Unie může po svém interním auditorovi požadovat, aby provedl audit, jenž není zařazen v jeho pracovním programu podle odstavce 1.

Článek 120

Nezávislost interního auditora

1.   Interní auditor je při provádění auditů plně nezávislý. Každý orgán Unie stanoví zvláštní pravidla pro svého interního auditora tak, aby zajistil jeho plnou nezávislost při výkonu jeho povinností a jasně vymezil jeho odpovědnost.

2.   Při výkonu svých funkcí, které jsou mu na základě jmenování svěřeny podle tohoto nařízení, nesmí interní auditor dostávat žádné pokyny ani být jakkoli omezován.

3.   Je-li interní auditor zaměstnancem, vykonává své výlučné auditorské funkce zcela nezávisle a nese odpovědnost, jak ji vymezuje služební řád.

Článek 121

Odpovědnost interního auditora

Interního auditora jakožto zaměstnance může povolat k odpovědnosti za jeho jednání pouze jeho orgán Unie za podmínek uvedených v tomto článku.

Orgán Unie přijme odůvodněné rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Toto rozhodnutí oznámí osobě, jíž se vyšetřování týká. Uvedený orgán Unie může pověřit vyšetřováním na svou přímou odpovědnost jednoho nebo více úředníků stejného nebo vyššího stupně, než je dotčený zaměstnanec. V průběhu vyšetřování musí být vyslechnuta osoba, jíž se vyšetřování týká.

Zpráva o vyšetřování je zaslána dotčené osobě, jíž se vyšetřování týká, a uvedený orgán Unie ji pak k této zprávě vyslechne.

Na základě zprávy a slyšení přijme uvedený orgán Unie buď odůvodněné rozhodnutí o zastavení řízení, nebo odůvodněné rozhodnutí v souladu s články 22 a 86 a přílohou IX služebního řádu. Rozhodnutí, jimiž se ukládají disciplinární opatření nebo peněžité sankce, musí být oznámena osobě, jíž se vyšetřování týká, a zaslána pro informaci ostatním orgánům Unie a Účetnímu dvoru.

Osoba, jíž se vyšetřování týká, může tato rozhodnutí napadnout žalobou u Soudního dvora Evropské unie za podmínek stanovených ve služebním řádu.

Článek 122

Žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie

Aniž jsou dotčeny opravné prostředky podle služebního řádu, může interní auditor podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropské unie ve věci jakéhokoli jednání, jež se týká výkonu jeho funkce interního auditora. Musí tak učinit do tří měsíců od kalendářního dne, kdy se o dotyčném jednání dozví.

O žalobách se jedná a rozhoduje podle čl. 91 odst. 5 služebního řádu.

Článek 123

Výbory pro pokrok v oblasti interního auditu

1.   Každý orgán Unie zřídí výbor pro pokrok v oblasti interního auditu, jehož úkolem bude zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary tohoto orgánu doporučení interního a externího auditu řádně zohlednily a uplatňovaly.

2.   O složení výboru pro pokrok v oblasti interního auditu rozhodne každý orgán Unie s ohledem na svou organizační samostatnost a na význam nezávislého odborného poradenství.

HLAVA V

SPOLEČNÁ PRAVIDLA

KAPITOLA 1

Pravidla pro přímé, nepřímé a sdílené řízení

Článek 124

Oblast působnosti

S výjimkou článku 140 se odkazy na právní závazky obsažené v této hlavě považují za odkazy na právní závazky, rámcové smlouvy a dohody o finančním rámcovém partnerství.

Článek 125

Forma příspěvků Unie

1.   Příspěvky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení podporují dosažení některého politického cíle Unie a stanovených výsledků a mohou mít jednu z těchto forem:

a)

financování, které není spojeno s náklady na příslušné operace, na základě:

i)

splnění podmínek stanovených v odvětvových pravidlech nebo rozhodnutích Komise, nebo

ii)

dosažení výsledků měřených pomocí předem stanovených milníků nebo ukazatelů výkonnosti;

b)

úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly;

c)

jednotkové náklady, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, pevnou částkou na jednotku;

d)

jednorázové částky, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, celkovou pevnou částkou;

e)

paušální financování, které pokrývá konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, určitým procentním podílem;

f)

kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).

Příspěvky Unie podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce jsou v případě přímého a nepřímého řízení stanoveny v souladu s článkem 184, odvětvovými pravidly nebo rozhodnutím Komise a v případě sdíleného řízení v souladu s odvětvovými pravidly. Příspěvky Unie podle prvního pododstavce písm. c), d) a e) tohoto odstavce jsou v případě přímého a nepřímého řízení stanoveny v souladu s článkem 184 nebo odvětvovými pravidly a v případě sdíleného řízení v souladu s odvětvovými pravidly.

2.   Při určování vhodné formy příspěvku je třeba vzít co nejvíce v úvahu zájmy a účetní metody potenciálních příjemců finančních prostředků.

3.   Příslušná schvalující osoba podá zprávu o financování, které není spojeno s náklady podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a f) tohoto článku, ve výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9.

Článek 126

Křížové spoléhání se na posouzení

Komise se může zcela nebo částečně spolehnout na posouzení, která provedla ona sama či která provedly jiné subjekty, včetně dárců, pokud byla tato posouzení provedena s ohledem na plnění podmínek, jež jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro platný způsob plnění rozpočtu. Za tímto účelem podporuje Komise uznání mezinárodně uznávaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.

Článek 127

Křížové spoléhání se na audity

Aniž jsou dotčeny stávající možnosti provádění dalších auditů, je základem celkové jistoty, jak je případně blíže upřesněno v odvětvových pravidlech, audit finančních výkazů a zpráv dokládajících využití finančního příspěvku Unie, pokud jej na základě mezinárodně uznávaných auditorských standardů poskytujících přiměřenou jistotu provedl nezávislý auditor, o jehož nezávislosti a způsobilosti existují dostatečné důkazy. Za tímto účelem se zpráva nezávislého auditora a související auditní dokumentace na žádost zpřístupní Evropskému parlamentu, Komisi, Účetnímu dvoru a auditním orgánům členských států.

Článek 128

Využití již dostupných informací

Aby nebylo nutné žádat osoby a subjekt, kterým jsou finanční prostředky Unie poskytovány, o stejné informace více než jednou, využívají se v co největším rozsahu informace, které již orgány Unie, řídící orgány nebo jiné orgány a subjekty plnící rozpočet mají.

Článek 129

Spolupráce při ochraně finančních zájmů Unie

1.   Osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, spolupracují plně na ochraně finančních zájmů Unie a jako podmínku pro obdržení finančních prostředků udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 EPPO, OLAFu, Účetnímu dvoru a tam, kde je to vhodné, příslušným vnitrostátním orgánům, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (48).

2.   Všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie v přímém a nepřímém řízení, musí písemně souhlasit s udělením nezbytných práv podle odstavce 1 a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

Článek 130

Částečná použitelnost systému vylučování hospodářských subjektů při sdíleném řízení

Systém vylučování hospodářských subjektů se použije v souvislosti s prostředky Unie vyplácenými podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), pokud jde o jakoukoli osobu nebo subjekt, který žádá o tyto prostředky Unie nebo je získává, za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 2 a článku 277.

KAPITOLA 2

Pravidla pro přímé a nepřímé řízení

Oddíl 1

Pravidla týkající se postupů a řízení

Článek 131

Finanční rámcová partnerství

1.   Komise může uzavírat dohody o finančním rámcovém partnerství za účelem dlouhodobé spolupráce s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo s příjemci grantů. Aniž je dotčen odst. 4 písm. c) tohoto článku, jsou tyto dohody revidovány nejméně jednou během trvání každého víceletého finančního rámce. Na jejich základě mohou být podepisovány dohody o přiznání příspěvku nebo grantové dohody.

2.   Účelem dohody o finančním rámcovém partnerství je usnadnit dosahování cílů politik Unie ustálením smluvních podmínek spolupráce. Stanoví se v ní formy finanční spolupráce a povinnost stanovit ve zvláštních dohodách podepsaných na základě dohody o finančním rámcovém partnerství ujednání o monitorování toho, jak je dosahováno konkrétních cílů. Tyto dohody rovněž na základě výsledků předběžného posouzení uvedou, zda se může Komise spoléhat na systémy a postupy, včetně auditních postupů, osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo příjemců grantů.

3.   Za účelem optimalizace nákladů a přínosů auditů a k usnadnění koordinace mohou být s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo s příjemci grantů uzavírány dohody o auditu nebo ověření. Těmito dohodami nejsou dotčeny články 127 a 129.

4.   V případě finančních rámcových partnerství uskutečňovaných prostřednictvím zvláštních grantů:

a)

dohoda o finančním rámcovém partnerství vedle záležitostí uvedených v odstavci 2 upřesní:

i)

povahu předpokládaných akcí nebo pracovních programů;

ii)

postup udělování zvláštních grantů v souladu se zásadami a procesními pravidly uvedenými v hlavě VIII;

b)

dohoda o finančním rámcovém partnerství a zvláštní grantová dohoda jako celek musí splňovat požadavky článku 204;

c)

doba trvání finančního rámcového partnerství nesmí s výjimkou řádně odůvodněných případů, jež jsou jasně uvedeny ve výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9, překročit čtyři roky;

d)

finanční rámcové partnerství se uskutečňuje v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení se žadateli;

e)

s ohledem na tvorbu programů, uveřejňování předem a udělování se k finančnímu rámcovému partnerství přistupuje jako ke grantu;

f)

zvláštní granty na základě finančního rámcového partnerství se uveřejňují následně postupy podle článku 38.

5.   Dohoda o finančním rámcovém partnerství prováděná prostřednictvím zvláštních grantů může stanovit spoléhání se na systémy a postupy příjemce grantu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud byly tyto systémy a postupy posouzeny podle čl. 157 odst. 2, 3 a 4. Ustanovení čl. 199 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) se v tomto případě nepoužije. Pokud byly postupy příjemce grantu pro poskytování financování třetím osobám podle čl. 157 odst. 4 prvního pododstavce písm. d) Komisí vyhodnoceny kladně, články 207 a 208 se nepoužijí.

6.   V případě dohody o finančním rámcovém partnerství prováděné prostřednictvím zvláštních grantů se ověření finanční a provozní způsobilosti podle článku 201 provádí před podpisem dohody o finančním rámcovém partnerství. Komise se může spolehnout na rovnocenné ověření finanční a provozní způsobilosti, které provedli ostatní dárci.

7.   V případě finančních rámcových partnerství prováděných prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku musí dohoda o finančním rámcovém partnerství a dohoda o přiznání příspěvku jako celek splňovat požadavky článku 129 a čl. 158 odst. 7.

Článek 132

Pozastavení, ukončení a snížení

1.   Pokud v udělovacím řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, přeruší příslušná schvalující osoba toto řízení a může přijmout jakákoli nezbytná opatření, včetně zrušení dotyčného řízení. Na případy podezření z nesrovnalostí nebo podvodu upozorní příslušná schvalující osoba ihned OLAF.

2.   Pokud se po udělení ukáže, že v udělovacím řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, přijme příslušná schvalující osoba, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jedno nebo více z následujících opatření:

a)

odmítnout přijmout právní závazek nebo zrušit udělení ceny;

b)

pozastavit platby nebo dodání;

c)

pozastavit plnění právního závazku;

d)

případně zrušit právní závazek úplně nebo ve vztahu k jednomu či více příjemcům finančních prostředků.

3.   Příslušná schvalující osoba může pozastavit platby nebo dodání nebo plnění právního závazku, pokud:

a)

se ukáže, že při plnění právního závazku došlo k nesrovnalostem, podvodům či porušení povinností;

b)

je nutno ověřit, zda skutečně došlo k domnělé nesrovnalosti, podvodu či porušení povinností;

c)

nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností zpochybňují spolehlivost nebo účinnost systémů vnitřní kontroly u osoby nebo subjektu vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo legalitu a správnost uskutečněných operací.

Pokud se domnělá nesrovnalost, podvod nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci písm. b) nepotvrdí, obnoví se plnění nebo platby nebo dodání co nejdříve.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c) může příslušná schvalující osoba právní závazek zrušit úplně nebo ve vztahu k jednomu či více příjemcům finančních prostředků.

4.   Vedle opatření uvedených v odstavcích 2 nebo 3 může příslušná schvalující osoba snížit výši grantu, ceny či příspěvku na základě dohody o přiznání příspěvku, nefinančního daru nebo cenu splatnou podle smlouvy úměrně závažnosti nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností, a to i tehdy, pokud dotyčné činnosti nebyly provedeny, nebo byly provedeny nedostatečně, částečně či pozdě.

V případě financování uvedeného v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) může příslušná schvalující osoba výši příspěvku úměrně snížit, pokud bylo výsledků dosaženo nedostatečně, částečně či pozdě nebo pokud nebyly splněny příslušné podmínky.

5.   Ustanovení odst. 2 písm. b), c) a d) a odstavce 3 se nevztahují na účastníky soutěže o ceny.

Článek 133

Uchovávání záznamů a aktualizace poštovních a elektronických adres příjemci

1.   Příjemci finančních prostředků uchovávají záznamy a podklady, včetně statistických a jiných záznamů týkajících se financování, jakož i záznamů a dokladů v elektronické podobě, po dobu pěti let ode dne výplaty zůstatku, nebo pokud k ní nedošlo, od uskutečnění operace. Nepřesahuje-li výše financování 60 000 EUR, je tato lhůta tříletá.

2.   Záznamy a doklady týkající se auditů, prostředků právní nápravy, soudních sporů, vymáhání pohledávek týkajících se právních závazků nebo vyšetřování OLAFu jsou uchovávány až do uzavření těchto auditů, prostředků právní nápravy, soudních sporů, vymáhání pohledávek nebo vyšetřování. Povinnost uchovávat záznamy a doklady týkající se vyšetřování prováděných OLAFem vzniká okamžikem, kdy o něm byl příjemce finančních prostředků vyrozuměn.

3.   Záznamy a doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, anebo na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě. Jsou-li doklady k dispozici v elektronické podobě a splňují-li platné právní požadavky k tomu, aby se považovaly za rovnocenné originálům a aby se na ně mohlo spoléhat pro účely auditu, originály se nevyžadují.

4.   Příjemci informují schvalující osobu o všech změnách svých poštovních a elektronických adres. Tato povinnost platí i v období pěti let ode dne výplaty zůstatku, nebo pokud k ní nedošlo, od uskutečnění operace. Nepřesahuje-li výše financování 60 000 EUR, je tato lhůta tříletá.

Článek 134

Sporné řízení a právní prostředky nápravy

1.   Před přijetím opatření s nepříznivým dopadem na práva účastníka nebo příjemce finančních prostředků příslušná schvalující osoba zajistí, aby měl účastník nebo příjemce finančních prostředků příležitost předložit připomínky.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na udělovací řízení, ledaže byl účastník odmítnut na základě čl. 143 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo c).

2.   Dotýká-li se opatření schvalující osoby nepříznivě práv účastníka nebo příjemce finančních prostředků, musí akt, kterým se dotyčné opatření zavádí, obsahovat údaje o dostupných správních a soudních prostředcích nápravy, kterými je možné tento akt napadnout.

Článek 135

Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky

1.   Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky se poskytují v souladu s hlavou X, pokud jsou spojeny v jednom opatření s finančními nástroji.

2.   Nejsou-li snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky spojeny v jednom opatření s finančními nástroji, mohou být poskytnuty v souladu s hlavou VI nebo hlavou VIII.

Článek 136

Ochrana bezpečnosti a veřejného pořádku

1.   Podmínky pro účast v udělovacích řízeních Unie musí být v souladu s veškerými mezinárodními závazky nebo závazky Unie týkajícími se přístupu na trh v mezinárodních dohodách a nesmějí neoprávněně omezovat hospodářskou soutěž.

2.   Je-li to nezbytné a řádně odůvodněné, Komise v rozhodnutí o financování podle článku 110 uvede, že konkrétní udělovací řízení mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, včetně ochrany integrity digitální infrastruktury, komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců. Není-li rozhodnutí o financování vyžadováno podle čl. 110 odst. 1 druhého pododstavce, uvede to příslušná schvalující osoba v dokumentech týkajících se udělovacího řízení.

3.   Za účelem ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku může příslušná schvalující osoba stanovit zvláštní podmínky vztahující se na udělovací řízení a právní závazky uvedené v článku 124. Veškeré podmínky podléhají odstavcům 1 a 2 tohoto článku a jsou přísně omezeny na to, co je nezbytné pro ochranu bezpečnosti nebo veřejného pořádku Unie nebo jejích členských států.

Zvláštní podmínky se mohou vztahovat na účast v udělovacích řízeních a na celý životní cyklus výsledného právního závazku a mohou se týkat:

a)

subjektu, zejména kritérií pro účast v řízení nebo kritérií způsobilosti na základě země, v níž jsou účastnici, včetně dodavatele nebo příjemce a přidružených subjektů a případných subdodavatelů, usazeni, jakož i kritérií souvisejících s přímou či nepřímou kontrolou jakéhokoli z těchto účastníků veřejnými nebo soukromými subjekty třetí země;

b)

činnosti, zejména pokud jde o zemi původu vybavení, zboží, dodávek nebo služeb, jakož i o místo plnění, které může být omezeno na členské státy;

c)

dodatečných bezpečnostních požadavků na subjekty a činnosti, zejména podmínek založených na posouzení bezpečnostních rizik týkajících se vybavení, zboží, dodávek nebo služeb, výrobce, zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, příjemce, přidružených subjektů nebo případných subdodavatelů.

oddíl 2

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů

Článek 137

Ochrana finančních zájmů Unie prostřednictvím odhalování rizik, vylučování hospodářských subjektů a ukládání peněžitých sankcí

1.   Na ochranu finančních zájmů Unie Komise zřídí a provozuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

Cílem tohoto systému je usnadnit:

a)

včasné odhalení osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2, jež ohrožují finanční zájmy Unie;

b)

vylučování osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2, jež se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1;

c)

ukládání peněžitých sankcí příjemcům finančních prostředků podle článku 140.

2.   Při přímém a nepřímém řízení se systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů vztahuje na:

a)

účastníky a příjemce finančních prostředků;

b)

subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, nebo subdodavatele zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;

c)

všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) a podle čl. 157 odst. 4, na základě informací oznámených podle čl. 158 odst. 7;

d)

ručitele;

e)

účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet podle článku 63 poskytly informace předané členskými státy v souladu s odvětvovými pravidly v souladu s čl. 144 odst. 2 písm. d);

f)

sponzory podle článku 26;

g)

skutečné majitele a jakékoli přidružené subjekty vyloučeného subjektu podle čl. 138 odst. 6;

h)

fyzické osoby uvedené v čl. 138 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) až c);

i)

všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky v jakékoli formě, včetně nevratné finanční podpory nebo půjček nebo obojího, pokud je rozpočet plněn s členskými státy podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a); v takovém případě se použije čl. 138 odst. 2.

Pro účely prvního pododstavce písm. i) zahrnují osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky, konečné příjemce finančních prostředků, zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, subdodavatele a skutečné majitele.

Tím není dotčen čl. 157 odst. 7 a pravidla stanovená v dohodách o přiznání příspěvku, dohodách o financování a záručních dohodách v případě osob nebo subjektů, které přijímají finanční prostředky Unie, pokud je rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c).

V případě sdíleného řízení se systém vylučování hospodářských subjektů vztahuje na:

a)

každou osobu nebo subjekt, která nebo který žádá o financování z programu v rámci sdíleného řízení, je vybrána nebo vybrán pro takové financování nebo takové financování přijímá;

b)

subjekty, jejichž způsobilosti hodlá osoba nebo subjekt uvedené v písmenu a) využít, nebo subdodavatele takové osoby nebo subjektu;

c)

skutečné majitele a jakékoli přidružené subjekty vyloučeného subjektu uvedené v čl. 138 odst. 6.

3.   Rozhodnutí zaevidovat informaci o včasném odhalení rizik uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) tohoto článku za účelem vyloučení osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebo uložení peněžité sankce příjemci finančních prostředků přijímá příslušná schvalující osoba. Informace o těchto rozhodnutích jsou zaevidovány v databázi uvedené v čl. 144 odst. 1. Jsou-li tato rozhodnutí přijata podle čl. 138 odst. 5, obsahují informace zaevidované v databázi údaje o osobách uvedených ve zmíněném odstavci.

4.   Rozhodnutí o vyloučení osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebo o uložení peněžitých sankcí příjemci finančních prostředků se zakládá na pravomocném rozsudku nebo, v situacích zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1, na konečném správním rozhodnutí, anebo na předběžné právní kvalifikaci určené výborem uvedeným v článku 135 v situacích podle čl. 138 odst. 3, aby bylo zajištěno centralizované hodnocení těchto situací. V případech uvedených v čl. 143 odst. 1 příslušná schvalující osoba odmítne účastníka v daném udělovacím řízení.

Aniž je dotčen čl. 138 odst. 7, může příslušná schvalující osoba rozhodnout o vyloučení účastníka nebo příjemce finančních prostředků nebo o uložení peněžité sankce příjemci finančních prostředků a o uveřejnění souvisejících informací na základě předběžné kvalifikace uvedené v čl. 138 odst. 3 pouze po obdržení doporučení výboru uvedeného v článku 142.

Článek 138

Kritéria pro vyloučení a rozhodnutí o vyloučení

1.   Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 z účasti na udělovacím řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo z vynakládání finančních prostředků Unie, pokud se tato osoba nebo subjekt nachází v některé z těchto situací zakládajících vyloučení:

a)

osoba nebo subjekt je v úpadku, předmětem insolvenčního řízení či se nachází v likvidaci, jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, jeho obchodní činnost je pozastavena nebo se nachází ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva;

b)

v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že osoba nebo subjekt porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle platného práva;

c)

bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení tím, že porušily platné právní předpisy či etické zásady platné v oboru, v němž působí, anebo tím, že se dopustily protiprávního jednání, jež má dopad na jejich profesní důvěryhodnost a jež vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti, včetně zejména následujícího jednání:

i)

úmyslného či nedbalostního zkreslování informací nezbytných k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo k ověření splnění kritérií způsobilosti či kritérií pro výběr anebo při plnění právního závazku;

ii)

uzavření dohody s jinými osobami nebo subjekty s cílem narušit hospodářskou soutěž;

iii)

porušení práv duševního vlastnictví;

iv)

neoprávněného ovlivnění nebo pokusu o neoprávněné ovlivnění rozhodovacího postupu vedoucího k získání prostředků Unie, při němž je prostřednictvím zkreslení informací využit střet zájmů zahrnující kterékoli účastníky finančních operací nebo jiné osoby uvedené v čl. 61 odst. 1;

v)

pokusu získat důvěrné informace, jež by je neoprávněně zvýhodnily v udělovacím řízení;

vi)

vyzývání k diskriminaci, nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo členovi skupiny nebo podobné aktivity, které jsou v rozporu s hodnotami, na nichž je Unie založena, zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU, pokud má takové pochybení dopad na integritu dané osoby nebo subjektu, což negativně ovlivňuje plnění právních závazků nebo s sebou nese konkrétní riziko takového ovlivnění;

d)

bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí, podle něhož jsou osoba nebo subjekt vinny z některého z následujících činů:

i)

podvodu ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (49) a článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995 (50);

ii)

korupce ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2017/1371, aktivní korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. května 1997 (51), jednání uvedeného v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV (52) nebo korupce, jak je vymezena v jiných platných právních předpisech;

iii)

jednání souvisejícího se zločinným spolčením podle článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (53);

iv)

praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (54);

v)

teroristických trestných činů ve smyslu článků 3 až 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (55) nebo trestných činů spojených s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 12 uvedeného rámcového rozhodnutí nebo návodu či pomoci při jejich spáchání nebo pokusu o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 14 uvedené směrnice;

vi)

dětské práce a jiných trestných činů souvisejících s obchodováním s lidmi podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (56);

e)

osoba nebo subjekt se při dodržování povinností v rámci plnění právního závazku financovaného z rozpočtu dopustily závažných pochybení, jež:

i)

vedla k předčasnému ukončení právního závazku;

ii)

vedla k uplatnění nároku na náhradu škody nebo jiných smluvních sankcí; nebo

iii)

zjistily schvalující osoba, OLAF, Účetní dvůr nebo EPPO při kontrolách, auditech či šetřeních;

f)

bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (57);

g)

bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož osoba nebo subjekt vytvořily subjekt v jiné jurisdikci s cílem obejít fiskální, sociální nebo jakékoli jiné právní povinnosti – včetně těch, které se týkají pracovních práv, zaměstnání a pracovních podmínek – v jurisdikci, pod kterou spadá jeho sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání;

h)

bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož byl subjekt vytvořen za účelem uvedeným v písmeni g);

i)

subjekt nebo osoba záměrně a bez řádného odůvodnění brání šetření, kontrole nebo auditu prováděnému schvalující osobou nebo jejím zástupcem nebo auditorem, OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem. Má se za to, že osoba nebo subjekt brání šetření, kontrole nebo auditu, pokud provádí činnosti, jejichž cílem nebo důsledkem je zabránit jakékoli z činností nezbytných k provedení šetření, kontroly nebo auditu, bránit jim nebo je zdržovat. Mezi takové činnosti patří zejména odmítnutí přístupu do jeho/jejích prostor nebo do jiných prostor využívaných k podnikatelským účelům, zatajení nebo odmítnutí zveřejnění informací nebo poskytnutí nepravdivých informací.

2.   Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 prvním pododstavci písm. i) a čtvrtém pododstavci písm. a), b) a c), pokud se tato osoba nebo subjekt nachází v jedné nebo více ze situací zakládajících vyloučení uvedených v odst. 1 písm. c) bodu iv) nebo písm. d) tohoto článku. Neexistuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, přijme se rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace jednání v uvedených písmenech, s ohledem na prokázané skutečnosti a zjištění podle odst. 3 čtvrtého pododstavce písm. a) a d) tohoto článku obsažené v doporučení výboru uvedeného v článku 145.

Před předběžnou právní kvalifikací poskytne výbor uvedený v článku 145 členskému státu příležitost předložit připomínky, pokud jde o postup uvedený v odstavci 3 tohoto článku.

Aniž je dotčen čl. 63 odst. 2, členský stát zajistí, aby žádosti o platby týkající se osoby nebo subjektu, které se nacházejí v situaci zakládající vyloučení zjištěné v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, nebyly předkládány Komisi k úhradě.

3.   Pokud v případech uvedených v odst. 1 písm. c), d), f), g) a h) tohoto článku nebo v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) a i) tohoto článku neexistuje pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí, příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 na základě předběžné právní kvalifikace jednání podle uvedených ustanovení s ohledem na zjištěné skutečnosti nebo jiná zjištění uvedená v doporučení výboru uvedeného v článku 145.

Předběžná kvalifikace uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce nepředjímá posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 příslušnými orgány členských států podle vnitrostátního práva. Příslušná schvalující osoba přezkoumá své rozhodnutí vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nebo uložit příjemci finančních prostředků peněžitou sankci neprodleně po oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí. Pokud pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí nestanoví dobu vyloučení, stanoví ji příslušná schvalující osoba na základě zjištěných skutečností a jiných zjištění a s ohledem na doporučení výboru uvedeného v článku 145.

Pokud z takového pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí vyplývá, že se osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nedopustily jednání, na které se vztahuje předběžná právní kvalifikace a kvůli němuž byly vyloučeny, příslušná schvalující osoba vyloučení neprodleně ukončí a nahradí veškeré případně uložené peněžité sankce.

Mezi skutečnosti a zjištění uvedené v prvním pododstavci patří zejména:

a)

skutečnosti zjištěné při auditech nebo vyšetřování EPPO ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Účetního dvora, OLAFu nebo interního auditora nebo při jakémkoli jiném auditu či kontrole prováděných na pokyn schvalující osoby;

b)

správní rozhodnutí, jež nejsou konečná a která mohou zahrnovat disciplinární opatření přijatá příslušným dozorčím orgánem odpovědným za ověřování dodržování zásad profesní etiky;

c)

skutečnosti uvedené v rozhodnutích osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

d)

informace předané v souladu s čl. 144 odst. 2 písm. d), zejména skutečnosti a zjištění doložená v souvislosti s pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími na vnitrostátní úrovni ohledně existence situací zakládajících vyloučení podle odst. 1 písm. c) bodu iv) nebo písm. d) tohoto článku, subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b);

e)

rozhodnutí Komise týkající se porušení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu týkající se porušení práva Unie nebo členského státu v oblasti hospodářské soutěže.

4.   Veškerá rozhodnutí příslušné schvalující osoby vydaná podle článků 137 až 144 a případná doporučení výboru uvedeného v článku 145 se přijímají v souladu se zásadou proporcionality, přičemž se zohlední zejména:

a)

závažnost situace, včetně dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst;

b)

doba, která od daného jednání uplynula;

c)

doba trvání daného jednání a jeho případné opakování;

d)

případný úmysl nebo míra nedbalosti;

e)

v případech uvedených v odst. 1 písm. b) skutečnost, zda se jedná o omezenou částku;

f)

jiné zmírňující okolnosti, jako například:

i)

míra spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 s relevantním příslušným orgánem a přínos dané osoby nebo subjektu pro vyšetřování uznaný příslušnou schvalující osobou, nebo

ii)

sdělení situace zakládající vyloučení prostřednictvím prohlášení podle čl. 139 odst. 1, nebo

iii)

opatření přijatá členskými státy vůči dané osobě nebo danému subjektu podle čl. 63 odst. 2.

5.   Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2, pokud se:

a)

fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 nebo která má pravomoc tuto osobu nebo subjekt zastupovat, rozhodovat jejich jménem nebo je kontrolovat, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až i) tohoto článku;

b)

fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto článku;

c)

fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro plnění právního závazku, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až i) tohoto článku.

Příslušná schvalující osoba zajistí, aby fyzická osoba, která se nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v prvním pododstavci, byla vyloučena.

6.   Jsou-li osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až f) a h) a i) vyloučeny, může příslušná schvalující osoba rovněž vyloučit skutečného majitele nebo jakýkoli přidružený subjekt vyloučeného subjektu nebo jim uložit finanční sankci. Každé rozhodnutí příslušné schvalující osoby nebo případně jakékoli doporučení výboru uvedeného v článku 145 zohlední:

a)

zda je vyloučený subjekt funkčně nezávislý na svém přidruženém subjektu a na skutečném majiteli;

b)

zda k pochybení vyloučeného subjektu nedošlo v důsledku nedostatečného dohledu nebo nedostatečné kontroly;

c)

zda vyloučený subjekt přijal obchodní rozhodnutí bez vlivu jakéhokoli přidruženého subjektu nebo skutečného majitele.

7.   V případech uvedených v odstavci 3 tohoto článku může příslušná schvalující osoba předběžně vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 bez předchozího doporučení výboru uvedeného v článku 145, pokud by jejich účast na udělovacím řízení nebo jejich výběr za účelem vynakládání finančních prostředků Unie představovaly závažné a bezprostřední ohrožení finančních zájmů Unie. V takových případech záležitost neprodleně předloží výboru uvedenému v článku 145 a do 14 dnů od obdržení doporučení výboru přijme konečné rozhodnutí.

8.   Na žádost schvalující osoby, a pokud to povaha nebo okolnosti případu vyžadují, může být postoupení věci k doporučení výboru uvedeného v článku 145 projednáno ve zrychleném řízení, aniž je dotčeno právo dotčené osoby nebo subjektu být vyslechnuty.

9.   Příslušná schvalující osoba, po přihlédnutí k případnému doporučení výboru uvedeného v článku 145, nevyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 z účasti na udělovacím řízení nebo z výběru za účelem vynakládání finančních prostředků Unie, pokud:

a)

dotyčná osoba nebo subjekt přijaly nápravná opatření uvedená v odstavci 10 tohoto článku v míře dostatečné k prokázání své spolehlivosti. Toto písmeno se nepoužije v případě uvedeném v odst. 1 písm. d) tohoto článku;

b)

osoba nebo subjekt jsou nepostradatelné pro zajištění kontinuity služby, a to po omezenou dobu a do okamžiku přijetí nápravných opatření uvedených v odstavci 7 tohoto článku;

c)

takové vyloučení by bylo nepřiměřené s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3 tohoto článku.

Ustanovení odst. 1 písm. a) tohoto článku se nepoužije rovněž na nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Pokud příslušná schvalující osoba v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nevyloučí, uvede příslušné důvody a informuje o nich výbor uvedený v článku 145.

10.   Nápravná opatření uvedená v odst. 9 prvním pododstavci písm. a) zahrnují zejména:

a)

opatření s cílem určit původ situace zakládající důvod pro vyloučení a konkrétní technická, organizační a personální opatření v dané oblasti podnikání nebo činnosti osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, která jsou vhodná pro nápravu daného jednání a prevenci jeho dalšího výskytu;

b)

doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 přijaly opatření s cílem nahradit nebo napravit škodu nebo újmu způsobenou finančním zájmům Unie na základě situace zakládající vyloučení;

c)

doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 zaplatily veškeré pokuty uložené příslušným orgánem nebo daně či příspěvky na sociální zabezpečení podle odst. 1 písm. b) tohoto článku nebo jejich platbu zajistily.

Aniž je dotčeno posouzení příslušnou schvalující osobou nebo výborem uvedeným v článku 145, předloží osoba nebo subjekt nápravná opatření, která byla posouzena externím nezávislým auditorem nebo která byla rozhodnutím vnitrostátního orgánu nebo orgánu Unie považována za dostatečná.

11.   Příslušná schvalující osoba, s ohledem na případné revidované doporučení výboru uvedeného v článku 145, neprodleně reviduje své rozhodnutí o vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 bez návrhu nebo na žádost vyloučené osoby nebo subjektu, pokud tato osoba nebo subjekt přijaly nápravná opatření dostačující k prokázání jejich spolehlivosti nebo předložily nové skutečnosti prokazující, že situace zakládající vyloučení podle odstavce 1 tohoto článku pominula.

12.   V případě uvedeném v čl. 137 odst. 2 písm. b) příslušná schvalující osoba vyžaduje, aby zájemce nebo uchazeč nahradil subjekt nebo subdodavatele, jehož způsobilost hodlá využít a jenž se nachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 139

Prohlášení a doklady o neexistenci situace zakládající vyloučení

1.   Účastník prohlásí, zda se nachází v některé ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 a tam, kde je to relevantní, zda přijal nápravná opatření podle čl. 138 odst. 9 prvního pododstavce písm. a).

Účastník rovněž prohlásí, zda se následující osoby nebo subjekty nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c) až h):

a)

fyzické nebo právnické osoby, které jsou členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů účastníka nebo mají pravomoci ve vztahu k jeho zastupování, rozhodování nebo kontrole;

b)

skuteční majitelé účastníka ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849.

Účastník nebo příjemce finančních prostředků neprodleně informují příslušnou schvalovací osobu o jakýchkoli změnách oznámených situací.

V příslušných případech zájemce nebo uchazeč předloží táž prohlášení jako prohlášení uvedená v prvním a druhém pododstavci podepsaná subdodavatelem či jiným subjektem, jehož způsobilosti hodlá využít.

Příslušná schvalující osoba prohlášení uvedená v prvním a druhém pododstavci nevyžaduje, jestliže již byla předložena pro účely jiného udělovacího řízení, pokud se situace nezměnila a od jejich vydání uplynul nejvýše jeden rok.

Příslušná schvalující osoba může upustit od požadavků uvedených v prvním a druhém pododstavci u veřejných grantů velmi nízké hodnoty a veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, jejichž hodnota nepřesahuje částky uvedené v čl. 2 bodě 75 a bodě 14.4 přílohy I.

2.   Kdykoli si to příslušná schvalující osoba vyžádá nebo pokud je to nezbytně nutné pro zajištění řádného vedení řízení, předloží účastník, subdodavatel nebo subjekt, jehož způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít:

a)

náležité doklady o tom, že se nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1;

b)

informace o fyzických nebo právnických osobách, které jsou členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů účastníka nebo mají pravomoci ve vztahu k jeho zastupování, rozhodování nebo kontrole, včetně osob a subjektů patřících do vlastnické a řídící struktury a skutečných majitelů, a náležité doklady o tom, že se žádná z těchto osob nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 138 odst. 1 písm. c) až f);

c)

náležité doklady o tom, že se fyzické nebo právnické osoby, které v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného účastníka, nenacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 138 odst. 1 písm. a) nebo b).

3.   V příslušných případech může příslušná schvalující osoba v souladu s vnitrostátním právem jako náležitý doklad o tom, že se účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 nenachází v žádné ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a), c), d), f), g) a h), uznat aktuální výpis z trestního rejstříku nebo aktuální rovnocenný doklad, jejž vydal soudní nebo správní orgán země, v níž je dotyčný účastník nebo subjekt usazen, a z něhož vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny.

Za náležitý doklad o tom, že se účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 nenachází v žádné ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) a b), může příslušná schvalující osoba uznat aktuální osvědčení, jež vydal příslušný orgán země usazení. V případě, že osvědčení tohoto druhu nejsou v zemi jeho usazení vydávána, může účastník předložit místopřísežné prohlášení učiněné před soudním orgánem či notářem, anebo pokud takové prohlášení učinit nelze, čestné prohlášení učiněné před správním orgánem či příslušnou profesní organizací země, v níž je tento účastník usazen.

4.   Příslušná schvalující osoba upustí od požadavku, aby účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 předložil písemné doklady podle odstavců 2 a 3:

a)

má-li k těmto dokladům bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi;

b)

byly-li jí tyto doklady již předloženy pro účely jiného řízení, jsou dosud platné a ode dne jejich vydání dosud neuplynul jeden rok;

c)

pokud uzná, že předložení takových dokladů není proveditelné.

5.   Odstavce 1 až 4 tohoto článku se nevztahují na osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71.

Jestliže v případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk neexistují pravidla a postupy, které plně odpovídají pravidlům a postupům uvedeným v čl. 157 odst. 4 prvním pododstavci písm. d), poskytnou koneční příjemci finančních prostředků a zprostředkovatelé osobě nebo subjektu vynakládajícímu finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) až d), g) a h) nebo v čl. 143 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) ani v situaci, která se po posouzení podle čl. 157 odst. 4 považuje za rovnocennou.

Jsou-li finanční nástroje výjimečně využívány podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), poskytnou koneční příjemci finančním zprostředkovatelům podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) až d), g) a h) nebo v čl. 143 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c).

Článek 140

Peněžité sankce

1.   Aby bylo dosaženo odrazujícího účinku, může příslušná schvalující osoba, případně s přihlédnutím k doporučení výboru uvedeného v článku 145, uložit peněžitou sankci příjemci finančních prostředků, který přijal právní závazek a který se nachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), h) nebo i).

V případě situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c) až i) lze peněžitou sankci uložit namísto rozhodnutí o vyloučení příjemce finančních prostředků, pokud by takové vyloučení bylo nepřiměřené na základě kritérií uvedených v čl. 138 odst. 4.

V případě situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c), d) a e) lze peněžitou sankci uložit navíc k vyloučení, pokud je to nutné pro ochranu finančních zájmů Unie z důvodu systematického a opakovaného jednání příjemce finančních prostředků konaného se záměrem neoprávněně získat finanční prostředky Unie.

Bez ohledu na první, druhý a třetí pododstavec tohoto odstavce nesmí být peněžitá sankce uložena příjemci finančních prostředků, který v souladu s článkem 139 prohlásil, že se nachází v situaci zakládající vyloučení.

2.   Výše peněžité sankce nepřesáhne 10 % celkové hodnoty právního závazku. V případě grantové dohody podepsané s řadou příjemců grantů nepřesáhne výše peněžité sankce 10 % částky grantu, na kterou má dotyčný příjemce grantu podle grantové dohody nárok.

Článek 141

Doba vyloučení a promlčecí lhůta

1.   Doba vyloučení nesmí překročit žádnou z těchto dob:

a)

případnou dobu stanovenou v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí některého členského státu;

b)

v případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí:

i)

pět let v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. d) a i);

ii)

tři roky v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c) a e) až h).

Osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 jsou vyloučeny po dobu, po kterou se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) a b).

2.   Promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 i pro uložení peněžitých sankcí činí pět let a její běh počíná jedním z těchto okamžiků:

a)

dnem, kdy k jednání zakládajícímu důvod pro vyloučení došlo, nebo v případě jeho pokračování či opakování dnem, kdy bylo ukončeno, v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. b) až e), g), h) a i);

b)

dnem vydání pravomocného rozsudku vnitrostátního soudu nebo konečného správního rozhodnutí v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. b), c), d), g), h) a i).

Promlčecí lhůta se přerušuje aktem vnitrostátního orgánu, Komise, OLAFu, v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 EPPO, výboru uvedeného v článku 145 tohoto nařízení nebo jiného subjektu zapojeného do plnění rozpočtu, pokud byl tento akt osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení oznámen a pokud se týká vyšetřování nebo soudního řízení. Nová promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po přerušení.

Pro účely čl. 138 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení se použije promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení nebo uložení peněžitých sankcí příjemci finančních prostředků stanovená v článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95.

Pokud jednání dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení zakládá vyloučení podle více důvodů uvedených v čl. 138 odst. 1 tohoto nařízení, použije se promlčecí lhůta platná pro nejzávažnější důvod.

Článek 142

Uveřejnění informací o vyloučení a peněžitých sankcích

1.   Je-li případně nutné posílit odrazující účinek vyloučení nebo peněžité sankce, uveřejní Komise na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby na svých internetových stránkách níže uvedené informace související s vyloučením a případně s peněžitou sankcí pro případy uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) až i):

a)

jméno dotčené osoby nebo název subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2;

b)

situaci zakládající vyloučení;

c)

dobu vyloučení nebo výši peněžité sankce.

Pokud je rozhodnutí o vyloučení nebo peněžité sankci přijato na základě předběžné kvalifikace podle čl. 138 odst. 2, uvede se v uveřejnění, že neexistuje pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí. V takových případech se neprodleně uveřejní informace o veškerých postupech právní nápravy, stavu jejich projednávání a jejich výsledku, jakož i o veškerých revidovaných rozhodnutích příslušné schvalující osoby. Pokud byla uložena peněžitá sankce, v uveřejnění se rovněž uvede, zda byla sankce zaplacena.

Rozhodnutí o uveřejnění informací přijímá příslušná schvalující osoba buď v návaznosti na příslušný pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí, či v návaznosti na doporučení výboru uvedeného v článku 145. Toto rozhodnutí nabývá účinku tři měsíce od oznámení dotčené osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 137 odst. 2.

Uveřejněné informace se odstraní okamžitě po skončení vyloučení. V případě peněžité sankce se uveřejnění odstraní šest měsíců po jejím zaplacení.

V případě osobních údajů informuje příslušná schvalující osoba v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 dotčenou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení o jejich právech vyplývajících z příslušných pravidel pro ochranu údajů a o postupech pro výkon těchto práv.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se neuveřejní za kterékoli z níže uvedených okolností:

a)

je nutné zachovat důvěrnost vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení;

b)

uveřejnění by způsobilo nepřiměřenou újmu dotyčné osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 137 odst. 2 nebo by bylo jinak nepřiměřené s ohledem na kritéria proporcionality uvedená v čl. 138 odst. 4 a s ohledem na výši peněžité sankce;

c)

jedná se o fyzickou osobu, ledaže je uveřejnění osobních údajů odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mimo jiné závažností daného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie. V takových případech zohlední rozhodnutí o uveřejnění informací řádným způsobem právo na soukromí a další práva zaručená nařízením (EU) 2018/1725.

Článek 143

Odmítnutí v udělovacím řízení

1.   Příslušná schvalující osoba odmítne v udělovacím řízení účastníka, který:

a)

se nachází v situaci zakládající vyloučení určené v souladu s článkem 138;

b)

poskytl vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení, nebo takové informace vůbec neposkytl;

c)

byl zapojen do přípravy zadávací dokumentace v udělovacím řízení, znamená-li tato skutečnost narušení zásady rovného zacházení, včetně narušení hospodářské soutěže, které nelze napravit jiným způsobem;

d)

má protichůdné profesní zájmy, které mohou negativně ovlivnit plnění zakázky v souladu s bodem 20.6 přílohy I;

e)

je adresátem rozhodnutí o zákazu zadání zakázky z důvodu získání zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh, které přijala Komise v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Příslušná schvalující osoba sdělí ostatním účastníkům udělovacího řízení příslušné informace, které byly vyměněny v souvislosti se zapojením účastníka do přípravy udělovacího řízení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. c), nebo které vyplývají z jeho zapojení. Před odmítnutím účastníka je mu poskytnuta příležitost prokázat, že zapojení do přípravy udělovacího řízení neporušuje zásadu rovného zacházení.

2.   Použije se čl. 134 odst. 1, ledaže je odmítnutí v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) tohoto článku odůvodněno rozhodnutím o vyloučení tohoto účastníka přijatým po přezkoumání jeho připomínek.

3.   Pro účely odst. 1 písm. e) tohoto článku se nařízení (EU) 2022/2560, a zejména ustanovení jeho kapitol 1, 2 a 4, včetně článku 30 uvedeného nařízení, použije obdobně na předběžný přezkum Komise a na hloubkové šetření veškerých zahraničních finančních příspěvků získaných v zadávacím řízení podle tohoto nařízení. Pro účely předchozího oznámení veřejnému zadavateli oznámí účastníci zadávacího řízení podle tohoto nařízení veškeré příslušné zahraniční finanční příspěvky příslušné schvalující osobě za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v článcích 28 a 29 nařízení (EU) 2022/2560 a v ustanoveních prováděcích aktů přijatých na základě čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení. Kromě toho se na zadávací řízení podle tohoto nařízení použijí rovněž příslušné akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 49 nařízení (EU) 2022/2560. Příslušná ustanovení nařízení (EU) 2022/2560, jakož i ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě článku 49 uvedeného nařízení a prováděcích aktů přijatých na základě čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení se provádějí v souladu s tímto nařízením.

V souvislosti s prvním pododstavcem tohoto odstavce je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty ve formě rozhodnutí s cílem:

a)

učinit závazky nabídnuté účastníkem pro tohoto účastníka závaznými ve smyslu čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 v souvislosti s tímto nařízením;

b)

nevznášet námitky ve smyslu čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560 v souvislosti s tímto nařízením;

c)

zakázat zadání zakázky účastníkovi z důvodu, že obdržel zahraniční subvence narušující vnitřní trh ve smyslu čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560, v souvislosti s tímto nařízením.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 276 odst. 2.

Pokud nařízení (EU) 2022/2560 odkazuje na zadávací řízení ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU (58), považují se pro účely opatření, která mají být přijata podle tohoto odstavce, za zadávací řízení ve smyslu tohoto nařízení.

Příslušná schvalující osoba oznámí odmítnutí v udělovacím řízení dopisem adresovaným dotčenému účastníkovi v návaznosti na rozhodnutí o zákazu uvedené v druhém pododstavci písm. c).

Článek 144

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů

1.   Informace vyměněné v systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů uvedeném v článku 137 se shromažďují v databázi zřízené Komisí (dále jen „databáze“) a jsou spravovány v souladu s právem na soukromí a dalšími právy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725.

Informace o případech včasného odhalení rizik, vyloučení hospodářských subjektů a uložení peněžitých sankcí do databáze vloží příslušná schvalující osoba poté, co o tom vyrozumí dotčenou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2. Za mimořádných okolností, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, lze toto vyrozumění odložit, dokud tyto důvody nepominou.

V souladu s nařízením (EU) 2018/1725 Komise na žádost informuje osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2, na které se vztahuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, o údajích uchovávaných v databázi, které se jich týkají.

Informace obsažené v databázi se po opravě, vymazání nebo jakékoli úpravě údajů podle potřeby aktualizují. Uveřejňují se pouze v souladu s článkem 142.

2.   Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů se zakládá na skutečnostech a zjištěních uvedených v čl. 138 odst. 3 čtvrtém pododstavci a na předávání informací Komisi, zejména:

a)

v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 EPPO, nebo OLAFem v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013, jestliže se v ukončeném nebo probíhajícím vyšetřování zjistí, že by mohlo být vhodné přijmout preventivní opatření nebo kroky k ochraně finančních zájmů Unie, s řádným ohledem na dodržování procesních a základních práv a na ochranu oznamovatelů;

b)

schvalující osobou Komise, evropským úřadem zřízeným Komisí nebo výkonnou agenturou;

c)

orgánem Unie, evropským úřadem nebo agenturou jinými, než jsou uvedeny v písmenu b) tohoto odstavce, anebo subjektem nebo osobou, které jsou pověřeny prováděním činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

d)

subjekty plnícími rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a osobami a subjekty vynakládající finanční prostředky na základě plnění rozpočtu podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) s členskými státy v případech skutečností a zjištění doložených pouze v souvislosti s těmito pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími s odkazem na důvody uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d), jakož i v případech odhalených podvodů nebo nesrovnalostí a následných opatření, pokud je předání informací vyžadováno odvětvovými pravidly;

e)

osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) v případech odhalených podvodů nebo nesrovnalostí a přijetí následných opatření.

3.   S výjimkou případů, kdy se informace předkládají v souladu s odvětvovými pravidly, zahrnují informace předávané podle odstavce 2 tohoto článku:

a)

identifikaci dotčené osoby nebo subjektu;

b)

shrnutí zjištěných rizik nebo příslušných skutečností;

c)

informace, které by mohly schvalující osobě pomoci při provádění ověření podle odstavce 4 tohoto článku nebo při přijímání rozhodnutí o vyloučení podle čl. 138 odst. 1 nebo 3 či rozhodnutí o uložení peněžité sankce podle článku 140;

d)

informace o veškerých případných zvláštních opatřeních nutných pro zajištění důvěrnosti předávaných informací, včetně opatření pro zabezpečení dokumentace s cílem chránit vyšetřování nebo vnitrostátní soudní řízení.

4.   Komise prostřednictvím databáze uvedené v odstavci 1 neprodleně předá informace podle odstavce 3 svým schvalujícím osobám a schvalujícím osobám výkonných agentur, všem ostatním orgánům Unie, subjektům Unie, evropským úřadům a agenturám s cílem umožnit jim provést potřebné ověření týkající se jejich probíhajících udělovacích řízení a stávajících právních závazků.

Při tomto ověřování příslušná schvalující osoba vykonává své pravomoci podle článku 74 a nesmí překročit meze stanovené podmínkami udělovacího řízení a právními závazky.

Informace týkající se včasného odhalení rizik, které jsou předávány v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, jsou uchovávány nejvýše jeden rok. Pokud během této doby příslušná schvalující osoba požádá výbor o vydání doporučení ve věci vyloučení nebo uložení peněžité sankce, může se doba uchování prodloužit až do přijetí rozhodnutí příslušnou schvalující osobou.

5.   Všem osobám a subjektům účastnícím se plnění rozpočtu podle článku 62 umožní Komise přístup k informacím o rozhodnutích o vyloučení podle článku 138, aby mohly při zadávání veřejných zakázek nebo výběru příjemců za účelem financování z prostředků Unie ověřit, zda se v systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů nevyskytuje vyloučení.

S výjimkou případů, kdy je plnění rozpočtu svěřeno osobám nebo subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) na základě podmínek uvedených v čl. 157 odst. 4, vymáhají taková rozhodnutí ve vztahu k osobě nebo subjektu, které žádají o finanční prostředky Unie nebo byly vybrány pro takové financování, všechny osoby a subjekty zapojené do plnění rozpočtu.

6.   Jako součást výroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování EU poskytne Komise souhrnné informace o rozhodnutích, která přijaly schvalující osoby podle článků 137 až 144 tohoto nařízení. V této zprávě poskytne i další informace o veškerých rozhodnutích přijatých schvalujícími osobami podle čl. 138 odst. 9 prvního pododstavce písm. b) a čl. 142 odst. 2 tohoto nařízení a o veškerých rozhodnutích schvalujících osob odchýlit se od doporučení výboru podle čl. 145 odst. 6 třetího pododstavce tohoto nařízení.

Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se poskytují s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti údajů a nesmějí zejména umožňovat identifikaci dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2.

Článek 145

Výbor

1.   Na žádost schvalující osoby kteréhokoliv orgánu Unie, subjektu Unie, evropského úřadu nebo subjektu či osoby pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU se svolá výbor.

2.   Výbor tvoří:

a)

stálý nezávislý předseda na vysoké úrovni, kterého jmenuje Komise;

b)

stálý nezávislý místopředseda na vysoké úrovni jmenovaný Komisí, který zastupuje předsedu;

c)

dva stálí zástupci Komise jakožto zřizovatele systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, kteří vyjadřují společný postoj, a

d)

jeden zástupce žádající schvalující osoby.

Složení výboru musí zajišťovat odpovídající právní a technickou odbornost. Výboru je nápomocen stálý sekretariát zřízený Komisí, který zajišťuje nepřetržitý administrativní chod výboru.

3.   Předseda je volen z řad bývalých členů Soudního dvora Evropské unie, Účetního dvora či bývalých úředníků, kteří v některém z orgánů Unie jiném než Komisi zastávali funkci nejméně generálního ředitele. Předseda je vybírán na základě svých osobních a profesních kvalit, rozsáhlých zkušeností v právní a finanční oblasti a prokázané kompetence, nezávislosti a integrity. Jeho funkční období je pětileté a nelze je prodloužit. Předseda je jmenován na pozici zvláštního poradce ve smyslu článku 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Předsedá všem schůzím výboru. Ve výkonu své funkce je nezávislý. Při výkonu funkce předsedy a jakýchkoli jiných oficiálních funkcí nesmí být ve střetu zájmů.

4.   Jednací řád výboru přijímá Komise.

5.   Výbor dodrží právo dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, aby před vydáním doporučení předložily připomínky ke skutečnostem nebo zjištěním uvedeným v čl. 138 odst. 3 a předběžné právní kvalifikaci. Za mimořádných okolností, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, lze výkon práva předložit připomínky odložit, dokud tyto důvody nepominou.

6.   Doporučení výboru o vyloučení nebo o uložení peněžité sankce obsahuje tam, kde je to relevantní, tyto prvky:

a)

skutečnosti nebo zjištění podle čl. 138 odst. 3 a jejich předběžnou právní kvalifikaci;

b)

posouzení potřeby uložit peněžité sankce a jejich výši;

c)

posouzení potřeby vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2, a v případě této potřeby i navrhovanou dobu trvání takového vyloučení;

d)

posouzení potřeby uveřejnit informace týkající se osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, které jsou vyloučeny nebo kterým je uložena peněžitá sankce;

e)

posouzení případných nápravných opatření přijatých osobou nebo subjektem uvedenými v čl. 137 odst. 2.

Pokud příslušná schvalující osoba hodlá přijmout přísnější rozhodnutí, než jaké doporučil výbor, zajistí, aby bylo přijato s řádným ohledem na právo být vyslyšen a na pravidla ochrany osobních údajů.

Pokud se příslušná schvalující osoba rozhodne odchýlit se od doporučení výboru, musí takové rozhodnutí výboru odůvodnit.

7.   Výbor reviduje své doporučení během doby vyloučení na žádost příslušné schvalující osoby v případech uvedených v čl. 138 odst. 11 nebo v návaznosti na oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí zakládajících důvod pro vyloučení v případech, kdy takový rozsudek nebo rozhodnutí nestanoví dobu vyloučení, podle čl. 138 odst. 3 druhého pododstavce.

8.   Výbor neprodleně oznámí žádající schvalující osobě své revidované doporučení a v návaznosti na to schvalující osoba své rozhodnutí přezkoumá.

9.   Soudní dvůr Evropské unie má plnou pravomoc přezkoumat rozhodnutí, kterým schvalující osoba vylučuje osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nebo ukládá peněžitou sankci příjemci finančních prostředků, včetně zrušení vyloučení, zkrácení nebo prodloužení jeho doby trvání nebo zrušení, snížení nebo zvýšení uložené peněžité sankce. Je-li rozhodnutí schvalující osoby o vyloučení nebo uložení peněžité sankce přijato na základě doporučení výboru, nepoužije se čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 58/2003.

Článek 146

Komunikace v souvislosti s postupy včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů

1.   Veškerá sdělení, zejména oznámení rozhodnutí, dopisů, dokumentů nebo informací, která se týkají postupů včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, se provádějí písemně, v tištěné nebo elektronické podobě.

2.   Oznámení týkající se sdělení, která mají právní účinky nebo zahajují běh lhůty, se zasílají v tištěné podobě doporučeně s potvrzením o přijetí nebo kurýrní službou s dokladem o doručení, prostřednictvím zabezpečeného systému elektronické výměny podle článku 151 nebo e-mailem či jinými elektronickými prostředky.

3.   Sdělení:

a)

v tištěné podobě se považují za oznámená, pokud byla doručena na poslední poštovní adresu uvedenou přijímající stranou. Oznámení doporučenou poštou s doručenkou nebo kurýrní službou s dokladem o doručení se považují za doručená buď v den doručení zaregistrovaný poštovní službou nebo kurýrní službou, nebo po uplynutí lhůty pro vyzvednutí zásilky na poštovním úřadě, nebo pokud taková lhůta neexistuje, tři týdny po pokusu o doručení, pokud bylo oznámení zasláno podruhé a oznámeno elektronicky na poslední e-mailovou adresu uvedenou přijímající stranou;

b)

provedená prostřednictvím zabezpečeného systému elektronické výměny uvedeného v článku 151 se považují za oznámená v den a hodinu, kdy k nim byl zaznamenán přístup v časových protokolech v systému, nebo – jestliže k nim nebyl zaznamenán přístup – považují se za oznámená deset dnů po odeslání;

c)

e-mailem nebo jinými elektronickými prostředky se považují za oznámená v den odeslání e-mailu za předpokladu, že je e-mail odeslán na poslední e-mailovou adresu uvedenou přijímající stranou a odesílající strana neobdržela oznámení o nedoručení.

Pokud může adresát prokázat, že mu okolnosti mimo jeho kontrolu bránily v přístupu ke sdělení, začínají právní účinky sdělení plynout od okamžiku, kdy může adresát prokázat, že získal přístup k jeho obsahu.

Článek 147

Předávání informací za účelem včasného odhalení rizik a vyloučení hospodářských subjektů

1.   Informace, které byly vyžádány od subjektů uvedených v čl. 144 odst. 2 písm. d), se předávají Komisi v souladu s čl. 36 odst. 8 a odvětvovými pravidly.

2.   Aniž je dotčen čl. 138 odst. 2 druhý pododstavec, při používání údajů obdržených prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí se zohlední stav vnitrostátního řízení v době, kdy byly dané informace předloženy. Před jejich použitím je konzultován členský stát, který je prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí předložil.

Článek 148

Výjimky vztahující se na Společné výzkumné středisko

Články 137 až 147 se nevztahují na Společné výzkumné středisko.

Oddíl 3

Systémy informačních technologií a elektronická veřejná správa

Článek 149

Elektronické řízení operací

1.   Jsou-li příjmové a výdajové operace nebo výměny dokumentů řízeny počítačovými systémy, mohou být dokumenty podepisovány digitálním nebo elektronickým postupem, který zajišťuje ověření totožnosti podepsané osoby. Tyto počítačové systémy zahrnují úplný a aktualizovaný popis systému, který stanoví obsah všech datových polí, upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace, a podrobně vysvětluje způsob, jakým počítačový systém zajišťuje, aby ke každé operaci existovala kompletní auditní stopa. Elektronické informace mohou podléhat digitálním kontrolám a auditům podle čl. 36 odst. 11.

2.   S předchozím souhlasem dotčených orgánů Unie a členských států mohou být dokumenty mezi nimi předávány elektronickými prostředky.

Článek 150

Elektronická veřejná správa

1.   Orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 pro elektronickou výměnu informací s účastníky vypracují a uplatňují jednotné standardy. Zejména pak, nakolik je to možné, navrhnou a uplatňují řešení pro předkládání, uchovávání a zpracování údajů poskytnutých v udělovacích řízeních a za tímto účelem vytvoří pro účastníky jediný „prostor pro výměnu elektronických údajů“. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávu o pokroku v této věci.

2.   Ve sdíleném řízení probíhá veškerá oficiální výměna informací mezi členskými státy a Komisí prostředky uvedenými v odvětvových pravidlech. Tato pravidla zajistí interoperabilitu shromážděných či obdržených údajů předávaných v rámci správy rozpočtu.

Článek 151

Systémy elektronické výměny

1.   Veškeré výměny s příjemci finančních prostředků a s účastníky, včetně přijímání právních závazků a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny.

2.   Systémy elektronické výměny musí splňovat tyto podmínky:

a)

přístup k systému a dokumentům, jež jsou jeho prostřednictvím předávány, mají pouze oprávněné osoby;

b)

právo elektronického podpisu a předávání dokumentů prostřednictvím systému mají pouze oprávněné osoby;

c)

systém identifikuje oprávněné osoby zavedenými prostředky;

d)

datum a čas elektronické transakce jsou přesně určeny;

e)

je zachována integrita dokumentů;

f)

je zachována dostupnost dokumentů;

g)

je zachována případná důvěrnost dokumentů;

h)

je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

3.   Systém elektronické výměny může příslušná schvalující osoba, případně výbor uvedený v článku 145, rovněž používat k tomu, aby účastníkům řízení, příjemcům nebo jiným osobám či subjektům uvedeným v čl. 137 odst. 2 oznámila:

a)

jejich zařazení do databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů v případech uvedených v čl. 137 odst. 1 písm. a);

b)

obsah výzev v rámci sporných řízení a další informace nebo žádosti vydané výborem uvedeným v článku 145 za účelem ochrany práv uvedených v čl. 145 odst. 5 a při výkonu pravomocí podle tohoto nařízení;

c)

obsah rozhodnutí a dalších informací nebo žádostí příslušné schvalující osoby při výkonu pravomocí podle článků 137 až 147.

4.   Pro údaje, jež jsou prostřednictvím takového systému zasílány či doručovány, platí právní předpoklad jejich integrity a přesnosti data a času jejich odeslání či doručení, které systém uvádí.

Dokument zaslaný nebo oznámený prostřednictvím takového systému se pokládá za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit.

Elektronické podpisy uvedené v odst. 2 písm. b) mají stejný právní účinek jako vlastnoruční podpisy.

Článek 152

Předkládání dokumentace žádosti

1.   Pravidla předkládání dokumentace žádosti stanoví příslušná schvalující osoba, jež může zvolit výhradní způsob jejich předkládání.

Zvolené komunikační prostředky musí zajišťovat řádnou hospodářskou soutěž a splnění těchto podmínek:

a)

každé podání obsahuje veškeré informace nutné k jeho vyhodnocení;

b)

je zachována integrita údajů;

c)

je zachována důvěrnost dokumentace žádosti;

d)

je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

2.   Komise zajistí vhodnými prostředky a v souladu s čl. 150 odst. 1 možnost účastníků předkládat dokumentaci žádosti a jakékoli průkazní materiály v elektronické podobě. Jakýkoli systém elektronické komunikace použitý na podporu komunikace a výměny informací musí být nediskriminační, obecně dostupný a interoperabilní s obecně využívanými produkty informačních a komunikačních technologií a nesmí omezovat přístup účastníků k udělovacímu řízení.

Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávu o pokroku při uplatňování tohoto odstavce.

3.   Zařízení pro elektronické doručování dokumentace žádosti zaručují za pomoci technických prostředků a náležitých postupů, že:

a)

lze s jistotou ověřit identitu účastníka;

b)

lze přesně určit datum a čas doručení dokumentace žádosti;

c)

pouze oprávněné osoby mají přístup k předávaným údajům a mohou stanovit nebo měnit datum otevírání dokumentace žádosti;

d)

v jednotlivých fázích udělovacího řízení pouze oprávněné osoby mají přístup ke všem předloženým údajům a mohou tyto údaje pro potřeby řízení zpřístupnit;

e)

je přiměřeně zajištěna možnost odhalovat pokusy o porušení některé z podmínek podle písmen a) až d).

První pododstavec se nevztahuje na veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1.

4.   Pokud příslušná schvalující osoba povolí podávání dokumentace žádosti elektronickými prostředky, považují se elektronické dokumenty podané prostřednictvím takových systémů za originály.

5.   Je-li dokumentace žádosti podávána formou dopisu, mohou ji účastníci podávat jedním z těchto způsobů:

a)

buď poštou, nebo kurýrní službou, v kterémžto případě je podání doloženo datem poštovního razítka nebo datem potvrzení o převzetí;

b)

osobně či prostřednictvím svého zmocněnce v prostorách příslušné schvalující osoby, v kterémžto případě je podání doloženo potvrzením o přijetí.

V případě zakázek zadaných výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích může veřejný zadavatel omezit předkládání nabídek dopisem pouze na jeden z výše uvedených prostředků. V případě, že veřejný zadavatel využije tohoto ustanovení, musí být zdokumentovány důvody tohoto omezení.

6.   Podáním dokumentace žádosti účastníci vyjadřují souhlas s tím, aby jim bylo oznámení o výsledku řízení doručeno elektronickými prostředky.

7.   Účastníci nebo příjemci nebo jakékoli jiné osoby či subjekty uvedené v čl. 137 odst. 2 souhlasí s tím, že obdrží oznámení v souladu s podmínkami konkrétního právního závazku nebo koncesní smlouvy, včetně oznámení týkajícího se uplatňování kteréhokoli z opatření uvedených v čl. 137 odst. 1. Pokud jde o osoby nebo subjekty uvedené v čl. 137 odst. 2 písm. b), odpovídá žadatel za sdělení adresy dotčeného subjektu zadavateli.

S výjimkou případů, kdy dochází k výměně informací prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu informací uvedeného v článku 151, kdy byly osoba nebo subjekt elektronickými prostředky vyrozuměny na adresu uvedenou v žádosti, a pokud neexistuje výslovné potvrzení o přijetí elektronického oznámení, má se za to, že osoba nebo subjekt byly schopny seznámit se s obsahem výměny informací, a proto se má za to, že jim byly informace oznámeny.

8.   Odstavce 1 to 7 tohoto článku se nevztahují na výběr osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), ledaže by se výběr prováděl na základě výzvy k vyjádření zájmu.

KAPITOLA 3

Pravidla pro přímé řízení

Článek 153

Hodnotící komise

1.   Dokumentaci žádosti posuzuje hodnotící komise.

2.   Hodnotící komisi jmenuje příslušná schvalující osoba.

Hodnotící komise je složena nejméně ze tří osob.

3.   Členové hodnotící komise hodnotící žádosti o grant, žádosti o nefinanční dary nebo nabídky zastupují alespoň dvě organizační jednotky orgánů Unie nebo subjektů Unie uvedených v článcích 68, 69, 70 a 71, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti a z nichž alespoň jedna je zcela nezávislá na příslušné schvalující osobě. Nemají-li zastoupení a místní jednotky mimo Unii, jako jsou delegace Unie, kancelář nebo styčné pracoviště ve třetí zemi, a subjekty Unie uvedené v článcích 68, 69, 70 a 71 oddělené jednotky, požadavek na organizační jednotky bez vztahu nadřízenosti a podřízenosti se na ně nepoužije.

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být hodnotící komisi nápomocni externí odborníci.

Externí odborníci mohou být členy hodnotící komise, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.

4.   Členy hodnotící komise hodnotící přihlášky do soutěže o ceny mohou být osoby uvedené v odst. 3 prvním pododstavci nebo externí odborníci.

5.   Členové hodnotící komise a externí odborníci dodržují článek 61.

Článek 154

Vysvětlení a oprava dokumentace žádosti

Příslušná schvalující osoba může opravit zjevné administrativní chyby v dokumentaci žádosti poté, co zamýšlenou opravu potvrdí účastník.

Pokud účastník nepředloží průkazní materiály nebo se nevyjádří, hodnotící komise nebo případně příslušná schvalující osoba ho kromě řádně odůvodněných případů požádá, aby poskytl chybějící informace či podal vysvětlení k podkladům.

Tyto informace, vysvětlení nebo potvrzení nesmějí dokumentaci žádosti podstatně změnit.

Článek 155

Záruky

1.   S výjimkou veřejných zakázek a grantů, jejichž hodnota nepřesahuje 60 000 EUR, může příslušná schvalující osoba, je-li to přiměřené a na základě své analýzy rizik, požadovat složení záruky:

a)

zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli nebo příjemci grantů za účelem omezení finančních rizik spojených s platbami předběžného financování (dále jen „záruka za předběžné financování“);

b)

zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli za účelem zajištění souladu s podstatnými smluvními povinnostmi v případě stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb (dále jen „záruka za splnění“);

c)

zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli za účelem zajištění plnění veřejné zakázky v plném rozsahu během období odpovědnosti za ni (dále jen „záruka za uvolnění zádržného“).

Společné výzkumné středisko je od složení záruk osvobozeno.

Místo vyžadování záruky za předběžné financování v případě grantů může příslušná schvalující osoba rozhodnout o rozdělení platby do více splátek.

2.   Příslušná schvalující osoba rozhodne o tom, zda má být záruka vyjádřena v eurech či v měně uvedené ve smlouvě či grantové dohodě.

3.   Záruku poskytuje banka nebo schválená finanční instituce, které akceptuje příslušná schvalující osoba.

Na žádost zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu a za předpokladu, že to příslušná schvalující osoba akceptuje:

a)

mohou být záruky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nahrazeny společným a nerozdílným ručením zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu a třetí osoby;

b)

může být záruka uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nahrazena společným neodvolatelným a bezpodmínečným ručením příjemců grantů, kteří jsou stranami téže grantové dohody.

4.   Záruka musí banku, finanční instituci nebo třetí osobu zavazovat k poskytnutí neodvolatelné záruky nebo plnění z titulu záruky na první výzvu pro účely splnění povinností zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu.

5.   Pokud příslušná schvalující osoba v průběhu provádění veřejné zakázky nebo grantové dohody zjistí, že ručitel již není oprávněn vydávat záruky v souladu s platným vnitrostátním právem, požádá zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu, aby záruku poskytnutou tímto ručitelem nahradili.

Článek 156

Záruka za předběžné financování

1.   Záruka za předběžné financování pokrývá částku nepřesahující výši předběžného financování a musí platit po dostatečně dlouhé období, které umožní její čerpání.

2.   Záruka za předběžné financování je uvolňována postupně s tím, jak je prováděn zápočet předběžného financování s průběžnými platbami nebo výplatou zůstatku ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu v souladu s podmínkami veřejné zakázky nebo grantové dohody.

HLAVA VI

NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

Článek 157

Nepřímé řízení

1.   Výběr osob a subjektů, které mají být pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), musí být transparentní, musí být odůvodněn povahou akce a nesmí vést ke střetu zájmů. V případě subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodech ii), v), vi) a vii) se při výběru přihlíží rovněž k jejich finanční a provozní způsobilosti.

Je-li osoba nebo subjekt určen v základním právním aktu, zahrnuje finanční výkaz podle článku 35 doložené zdůvodnění toho, proč byla vybrána právě tato osoba nebo tento subjekt.

V případě síťového plnění rozpočtu, při němž musí být za dotčený členský stát či zemi určen alespoň jeden subjekt, se tento subjekt určí v souladu se základním právním aktem. Ve všech ostatních případech určí tyto subjekty Komise po vzájemné dohodě s dotčenými členskými státy nebo zeměmi.

Pokud se výběr provádí na základě výzvy k vyjádření zájmu, provádí se v souladu se zásadami rovného zacházení a nediskriminace, aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v tomto odstavci.

2.   Osoby a subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti, zákazu diskriminace a viditelnosti činnosti Unie. Pokud Komise uzavře dohody o finančním rámcovém partnerství v souladu s článkem 131, jsou tyto zásady v těchto dohodách blíže popsány.

3.   Před podpisem dohod o přiznání příspěvku, dohod o financování nebo záručních dohod zajistí Komise úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany stanovené v případě plnění rozpočtu Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a). Komise tak učiní posouzením systémů, pravidel a postupů osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie, pokud se na tyto systémy, pravidla a postupy hodlá spoléhat při provádění akce, nebo přijetím vhodných dohledových opatření v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

4.   Komise v souladu se zásadou proporcionality posoudí, zda osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c):

a)

zřídily účinný a efektivní systém vnitřní kontroly založený na mezinárodních osvědčených postupech a zahrnující náležité řízení rizik, který umožňuje zejména předcházet nesrovnalostem a podvodům, odhalovat je a napravovat, a zajistily fungování tohoto systému; mají systém vnitřní kontroly nastavený tak, že může v případě potřeby spoléhat na digitální kontroly;

b)

používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;

c)

podléhají nezávislému externímu auditu prováděnému auditorem funkčně nezávislým na dotčené osobě či subjektu v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy;

d)

uplatňují náležitá pravidla a postupy při poskytování financování třetím osobám, včetně transparentních, nediskriminačních, efektivních a účinných postupů přezkumu, pravidel pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků a pravidel pro vyloučení z přístupu k financování;

e)

zveřejňují vhodné informace o příjemcích finančních prostředků, které jsou rovnocenné informacím stanoveným podle článku 38;

f)

zajišťují ochranu osobních údajů, která je rovnocenná ochraně uvedené v článku 5.

Po dohodě s dotčenými osobami či subjekty může Komise mimoto posoudit jiná pravidla a postupy, například postupy účtování správních nákladů, které uplatňují. Na základě výsledků tohoto posouzení může Komise rozhodnout, že se bude na tato pravidla a postupy spoléhat.

Osoby nebo subjekty, které byly posouzeny v souladu s prvním a druhým pododstavcem, Komisi neprodleně informují o veškerých podstatných změnách svých systémů, pravidel, nebo postupů, jež mohou mít dopad na spolehlivost posouzení Komise.

5.   Pokud dotčená osoba nebo subjekt splňuje odstavec 4 pouze částečně, přijme Komise vhodná dohledová opatření, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie. Tato opatření jsou specifikována v příslušných dohodách. O každém z nich na požádání informují Evropský parlament a Radu.

6.   Při akcích financovaných větším počtem dárců, kdy příspěvek Unie hradí výdaje, spočívá postup stanovený v čl. 158 odst. 4 v ověření toho, zda osoba nebo subjekt využily částku odpovídající částce, kterou Komise vyplatila na dotyčnou akci, v souladu s podmínkami stanovenými v příslušné grantové dohodě, dohodě o přiznání příspěvku nebo dohodě o financování.

7.   Komise nevyžaduje předběžné posouzení uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku:

a)

u subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 a u subjektů nebo osob uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě viii), jež přijaly finanční pravidla s předchozím souhlasem Komise;

b)

v případě postupů výslovně vyžadovaných Komisí, včetně jejích vlastních postupů a postupů stanovených v základních právních aktech, nebo pokud jsou pravidla a postupy sladěny s pravidly a postupy vyžadovanými Komisí.

Komise se může rozhodnout předběžné posouzení uvedené v odstavcích 3 a 4 nevyžadovat:

a)

u určených třetích zemí nebo subjektů, pokud si Komise ponechá pravomoc finančního řízení, které zaručují dostatečnou ochranu finančních zájmů Unie;

b)

u organizací členských států pověřených vynakládáním finančních prostředků Unie v souladu s čl. 62 prvním pododstavcem písm. b), u nichž Komise potvrdila, že funguje systém řízení a kontroly programu.

8.   Pokud z posouzení vyplyne, že systémy, pravidla nebo postupy osob či subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) jsou vhodné, mohou být příspěvky Unie pro tyto osoby nebo subjekty využívány podle této hlavy. Pokud se tyto osoby nebo subjekty účastní výzvy k podávání návrhů, musí dodržovat pravidla výzvy k podávání návrhů obsažená v hlavě VIII. V tomto případě může schvalující osoba rozhodnout o tom, že se místo grantové dohody podepíše dohoda o přiznání příspěvku nebo dohoda o financování.

Článek 158

Vynakládání finančních prostředků Unie a využívání rozpočtových záruk Unie

1.   Osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie nebo využívající rozpočtové záruky Unie předkládají Komisi:

a)

zprávu o vynaložení finančních prostředků Unie nebo využití rozpočtových záruk Unie, včetně splnění podmínek nebo dosažení výsledků, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);

b)

pokud příspěvek hradí výdaje, výkaz vynaložených výdajů;

c)

prohlášení řídícího subjektu vztahující se na informace uvedené v písmenu a) a případně písmenu b), které potvrzuje, že:

i)

jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;

ii)

finanční prostředky Unie byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v dohodách o přiznání příspěvku, dohodách o financování nebo záručních dohodách nebo případně v příslušných odvětvových pravidlech;

iii)

zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;

d)

souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

V případě křížového spoléhání se na audity podle článku 127 obsahuje souhrn uvedený v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce veškerou příslušnou auditní dokumentaci, o niž se má spoléhání opírat.

V případě akcí, jež končí před koncem příslušného rozpočtového roku, může být prohlášení řídícího subjektu uvedené v prvním pododstavci písm. c) nahrazeno závěrečnou zprávou o dané akci předloženou před 15. únorem následujícího rozpočtového roku.

K dokumentům uvedeným v prvním pododstavci se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvádí, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Uvede rovněž, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. c). Pokud tento výrok neexistuje, může schvalující osoba získat rovnocennou úroveň jistoty jinými nezávislými prostředky.

Dokumenty uvedené v prvním pododstavci se předloží Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku. Výrok uvedený v třetím pododstavci se Komisi předloží do 15. března uvedeného rozpočtového roku.

Povinnostmi uvedenými v tomto odstavci nejsou dotčeny dohody uzavřené s EIB, EIF, organizacemi členského státu, mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Co se týká prohlášení řídícího subjektu, musí tyto dohody obsahovat alespoň povinnost těchto subjektů předložit Komisi každoročně prohlášení, že během dotčeného rozpočtového roku byly finanční prostředky Unie využity a zaúčtovány v souladu s čl. 157 odst. 3 a 4 a s povinnostmi stanovenými v těchto dohodách. Toto prohlášení může být obsaženo v závěrečné zprávě, nepřesahuje-li doba provádění akce 18 měsíců.

2.   Osoba nebo subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) při vynakládání finančních prostředků Unie:

a)

nepodporuje opatření napomáhající praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům podle platného práva Unie a mezinárodních a unijních norem;

b)

při využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk podle hlavy X nezahájí nové nebo obnovené operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznam vypracovaný v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.

Subjekty se mohou od prvního pododstavce písm. b) odchýlit pouze tehdy, pokud se akce fyzicky uskuteční v jedné z těchto jurisdikcí a neexistují žádné náznaky, že daná operace je některou z činností uvedených v prvním pododstavci písm. a).

Subjekty využívající finanční nástroje a rozpočtové záruky podle hlavy X zajistí, aby

a)

třetí strany, kterým přímo poskytují podporu z rozpočtu, dodržovaly ustanovení prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto odstavce;

b)

pro jiné třetí strany byly zavedeny pravidla, postupy a nápravná opatření, které jsou podle potřeby posouzeny v souladu s čl. 157 odst. 4, a zejména s prvním pododstavcem písm. a) uvedeného odstavce, s cílem zajistit, že tyto třetí strany budou využívat podporu z rozpočtu v souladu s unijními nebo rovnocennými mezinárodními normami v oblasti praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodů nebo daňových úniků.

Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli subjekty provádějící finanční nástroje a rozpočtové záruky v souladu s hlavou X požádají finanční zprostředkovatele, aby je informovali o dodržování požadavků stanovených v tomto odstavci.

3.   Při využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk podle hlavy X musí osoby a subjekty uplatňovat zásady a standardy stanovené právními předpisy Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (59) a směrnicí (EU) 2015/849. Podmíní financování podle tohoto nařízení sdělením informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 a uveřejní údaje ze zpráv podle jednotlivých zemí ve smyslu čl. 89 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (60).

4.   Komise ověří, zda byly finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie použity v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dohodách. Pokud jsou náklady osoby nebo subjektu proplaceny na základě zjednodušeného vykazování nákladů podle čl. 125 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), d) a e), použijí se obdobně čl. 184 odst. 1 až 5 a články 185 až 188. Pokud byly finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie použity v rozporu s povinnostmi stanovenými v příslušných dohodách, použije se článek 132.

5.   Ustanovení čl. 36 odst. 6 prvního pododstavce se použijí na osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) ve vztahu k přímým příjemcům těchto prostředků a ve vztahu ke skutečným majitelům těchto příjemců v rozsahu, v jakém jsou údaje o skutečných majitelích shromažďovány v souladu s pravidly a postupy pro takové osoby nebo subjekty.

6.   Požadavky čl. 38 odst. 6 se vztahují na osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), pokud je finanční podpora, kterou osoby nebo subjekty přímo poskytují třetím stranám, vyšší než 500 000 EUR.

7.   Dohody o přiznání příspěvku, dohody o financování a záruční dohody jednoznačně stanoví odpovědnost a povinnosti osoby nebo subjektu vynakládajících finanční prostředky Unie, včetně povinností stanovených v článku 129, a podmínky pro vyplacení příspěvku. V těchto dohodách se rovněž případně vymezí vzájemně dohodnutá odměna, jež je úměrná podmínkám, za nichž jsou akce prováděny, s náležitým ohledem na situace krize a nestability, a je-li to vhodné, může být založena na výkonnosti. Tyto dohody obsahují rovněž pravidla pro podávání zpráv Komisi o plnění úkolů, očekávané výsledky, včetně ukazatelů pro měření výkonnosti, a povinnost osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie nebo poskytujících rozpočtové záruky oznámit Komisi neprodleně případy zjištěných podvodů a nesrovnalostí a přijatá následná opatření, informace o podezření na podvod, korupci nebo jakoukoli jinou nelegální činnost s dopadem na finanční zájmy Unie.

8.   Veškeré dohody o přiznání příspěvku, dohody o financování a záruční dohody se na požádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě.

9.   Tento článek se nepoužije na příspěvky Unie poskytnuté subjektům Unie, na něž se podle článků 70 a 71 vztahuje zvláštní postup udělení absolutoria, s výjimkou případných ad hoc dohod o přiznání příspěvku.

Článek 159

Nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi

1.   Komise může v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem ii) plnit rozpočet nepřímo s mezinárodními veřejnými organizacemi zřízenými mezinárodními dohodami (dále jen „mezinárodní organizace“) a se specializovanými agenturami jimi zřízenými. Tyto dohody jsou předloženy Komisi v rámci posouzení, jež Komise provádí podle čl. 157 odst. 3.

2.   Za mezinárodní organizace jsou považovány i tyto organizace:

a)

Mezinárodní výbor Červeného kříže;

b)

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

3.   Komise je oprávněna přijmout řádně odůvodněné rozhodnutí, jímž určí, že za mezinárodní organizaci je považována určitá nezisková organizace, která splňuje tyto podmínky:

a)

má právní subjektivitu a samostatné správní orgány;

b)

byla zřízena s cílem plnit zvláštní úkoly obecného mezinárodního zájmu;

c)

jejím členem je nejméně šest členských států;

d)

vykonává svou činnost za pomoci trvalé struktury a v souladu se systémy, pravidly a postupy, které mohou být předmětem posouzení podle čl. 157 odst. 3.

Takovým neziskovým organizacím musí být poskytnuty dostatečné finanční záruky s náležitým přihlédnutím k příspěvku Unie, který je jim svěřen.

4.   Pokud mezinárodní organizace vynakládají finanční prostředky v nepřímém řízení, použijí se dohody o ověření s nimi uzavřené.

Článek 160

Nepřímé řízení s organizacemi členského státu

1.   Komise může v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) body v) a vi) plnit rozpočet nepřímo s organizacemi členského státu.

2.   Plní-li Komise rozpočet nepřímo s organizacemi členských států, spoléhá se na systémy, pravidla a postupy těchto organizací, které byly posouzeny podle čl. 157 odst. 2, 3 a 4.

3.   Dohody o finančním rámcovém partnerství uzavřené s organizacemi členského státu v souladu s článkem 131 blíže upřesní rozsah a podmínky křížového spoléhání se na systémy, pravidla a postupy organizací členských států a mohou obsahovat zvláštní ustanovení o křížovém spoléhání se na posouzení a audity podle článků 126 a 127.

Článek 161

Nepřímé řízení se třetími zeměmi

1.   Komise může plnit rozpočet nepřímo se třetí zemí nebo subjekty, které tato třetí země určila, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě i), uzavřením dohody o financování, která popisuje zásah Unie ve třetí zemi a pro každou část akce stanoví způsob plnění rozpočtu.

2.   Ve vztahu k části akce, která je prováděna nepřímo se třetí zemí nebo subjekty, které tato třetí země určila, stanoví dohoda o financování kromě prvků uvedených v čl. 158 odst. 7 jednoznačně úlohu a povinnosti třetí země a Komise při vynakládání finančních prostředků. Dohoda o financování určuje rovněž pravidla a postupy, které třetí země uplatňuje při vynakládání finančních prostředků Unie.

Článek 162

Operace kombinování zdrojů

1.   Operace kombinování zdrojů řídí buď Komise, nebo osoby či subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c).

2.   Pokud jsou v rámci nástroje nebo platformy kombinování zdrojů využívány finanční nástroje a rozpočtové záruky, použije se hlava X.

3.   V případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk využívaných v rámci nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů se předpokládá soulad s čl. 212 odst. 2 prvním pododstavcem písm. h), je-li před zřízením příslušného nástroje nebo platformy kombinování zdrojů provedeno předběžné hodnocení.

4.   Na úrovni nástroje nebo platformy kombinování zdrojů se vypracovávají výroční zprávy podle čl. 41 odst. 4 a 5, přičemž se přihlíží k veškerým finančním nástrojům a rozpočtovým zárukám zařazeným do daného nástroje nebo platformy zařazeným a zřetelně se určí různé druhy finanční podpory v jejich rámci.

HLAVA VII

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESE

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 163

Zásady vztahující se na veřejné zakázky a oblast působnosti

1.   Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu musí dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

2.   Všechny veřejné zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije řízení uvedené v čl. 167 odst. 1 písm. d).

Odhadovaná hodnota veřejné zakázky nesmí být určena s cílem obejít platná pravidla ani nesmí být za tímto účelem veřejná zakázka rozdělena.

Veřejný zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na jednotlivé části, kdykoli to bude vhodné s ohledem na co nejširší hospodářskou soutěž.

3.   Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové smlouvy zneužívat ani je používat tak, aby jejich účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení či narušení.

4.   Společné výzkumné středisko může při své účasti na zadávání veřejných zakázek financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu získávat financování z jiných zapsaných prostředků, než jsou prostředky na výzkum a technologický vývoj.

5.   Pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek stanovená v tomto nařízení, s výjimkou zásad transparentnosti a rovného zacházení, se nevztahují na:

a)

činnosti Společného výzkumného střediska prováděné jménem třetích osob;

b)

finanční služby související s emisí, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice 2014/65/EU, které Komise používá v souvislosti se svými výpůjčkami a půjčkami, správou aktiv a pokladními operacemi, včetně služeb poskytovaných centrálními bankami, Evropským mechanismem stability, EIB a jinými mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními subjekty pověřenými vydáváním a správou státních dluhopisů;

c)

služby osvědčování a ověřování listin, které musí být poskytovány notáři, pokud tyto služby nejsou otevřeny hospodářské soutěži na základě platných vnitrostátních předpisů.

6.   S výjimkou zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti předchází jakýmkoli opatřením uvedeným v druhém pododstavci, která se provádí v reakci na krizi, vyhlášení krizové situace podle příslušných interních předpisů.

Příslušná schvalující osoba se může dovolávat vyhlášení krizové situace pouze za účelem:

a)

zahájení zadávacího řízení;

b)

připojení dalších veřejných zadavatelů ve smyslu čl. 168 odst. 1 čtvrtého pododstavce, čl. 168 odst. 2 šestého pododstavce nebo čl. 175 odst. 5 druhého pododstavce;

c)

kontaktování uchazečů ve smyslu čl. 172 odst. 1 druhého pododstavce;

d)

provedení změn ve smlouvě ve smyslu čl. 175 odst. 5 prvního pododstavce nebo

e)

vyžádání podkladů před podpisem smlouvy podle čtvrtého pododstavce bodu 18.1 a čtvrtého pododstavce bodu 18.4 přílohy I,

pokud je to odůvodněno krajně naléhavou situací plynoucí z krize.

Článek 164

Příloha týkající se zadávání veřejných zakázek a přenesení pravomoci

Podrobná pravidla zadávání veřejných zakázek jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení. K zajištění toho, aby orgány Unie při zadávání zakázek na vlastní účet uplatňovaly stejné normy jako ty, které veřejným zadavatelům ukládají směrnice 2014/23/EU a 2014/24/EU, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 275 tohoto nařízení, jimiž se mění příloha I tohoto nařízení s cílem uvést ji do souladu s uvedenými směrnicemi a provést související technické úpravy.

Článek 165

Smíšené zakázky a společný slovník pro veřejné zakázky

1.   Smíšená zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje dva nebo více druhů veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) nebo i koncese (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s předpisy platnými pro ten druh veřejné zakázky, který vystihuje hlavní předmět dotčené veřejné zakázky.

2.   V případě smíšených veřejných zakázek, jež zahrnují dodávky i služby, se jejich hlavní předmět určí na základě porovnání hodnot příslušných dodávek a služeb.

Veřejná zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje jeden druh veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) a koncesí (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s předpisy platnými pro dotčenou veřejnou zakázku.

3.   Tato hlava se nepoužije na smlouvy o technické pomoci uzavřené s EIB nebo EIF.

4.   Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vycházejí ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) tak, jak byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 (61).

Článek 166

Uveřejňování informací

1.   V případě zadávacích řízení, jejichž hodnota se rovná nebo je vyšší než finanční limity podle čl. 178 odst. 1 nebo článku 181, je veřejný zadavatel povinen uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie:

(a)

oznámení o zahájení zadávacího řízení, s výjimkou případů, kdy se jedná o řízení uvedené v čl. 167 odst. 1 písm. d);

(b)

oznámení o výsledku zadávacího řízení.

2.   Zadávací řízení, v nichž není dosaženo finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 nebo článku 181, se vyhlašují vhodným způsobem.

3.   Určité informace o výsledku zadávacího řízení se nemusí uveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu spravedlivé hospodářské soutěži mezi nimi.

Článek 167

Zadávací řízení

1.   Zadávací řízení, jejichž předmětem je udělování koncesí nebo zadávání veřejných zakázek včetně rámcových smluv, mají některou z těchto forem:

a)

otevřené řízení;

b)

užší řízení včetně řízení prostřednictvím dynamického nákupního systému;

c)

soutěž o návrh;

d)

jednací řízení bez předchozího uveřejnění;

e)

soutěžní dialog;

f)

soutěžní řízení s jednáním;

g)

inovační partnerství;

h)

řízení, při nichž je uveřejňována výzva k vyjádření zájmu.

2.   V případě otevřených řízení může podat nabídku každý hospodářský subjekt, který má o to zájem.

3.   V užším řízení, v soutěžním dialogu, v soutěžním řízení s jednáním a v inovačním partnerství může podat žádost o účast každý hospodářský subjekt tím, že poskytne informace, které požaduje veřejný zadavatel. Veřejný zadavatel vyzve všechny zájemce, kteří vyhovují kritériím pro výběr a kteří se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1, aby podali nabídku.

Bez ohledu na první pododstavec může veřejný zadavatel omezit počet zájemců, kteří budou vyzváni k předložení nabídky, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií pro výběr, která budou uvedena v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k vyjádření zájmu. Počet vyzvaných zájemců musí být dostatečný k tomu, aby se zajistila řádná hospodářská soutěž.

4.   Ve všech řízeních, jejichž součástí je jednání, jednají veřejní zadavatelé s uchazeči o počáteční nabídce a všech následných nabídkách nebo jejich částech, s výjimkou konečné nabídky, aby dosáhli zlepšení obsahu nabídek. Minimální požadavky a kritéria uvedená v zadávací dokumentaci nejsou předmětem jednání.

Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku na základě počáteční nabídky bez jednání, pokud bylo v zadávací dokumentaci uvedeno, že si vyhrazuje možnost tak učinit.

5.   Veřejný zadavatel může použít:

a)

otevřené nebo užší řízení pro jakékoli nákupy;

b)

řízení, při nichž je uveřejňována výzva k vyjádření zájmu pro veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, aby předem vybral zájemce, kteří budou vyzváni k podání nabídek v reakci na budoucí omezené výzvy k podání nabídek, nebo aby sestavil seznam prodejců, kteří budou vyzváni k podání žádostí o účast nebo podání nabídek;

c)

soutěž o návrh s cílem získat plán nebo návrh vybraný porotou v soutěži;

d)

inovační partnerství pro vývoj a následnou koupi inovativních výrobků, služeb nebo stavebních prací;

e)

soutěžní řízení s jednáním nebo soutěžní dialog v případě koncesí a veřejných zakázek na služby uvedených v příloze XIV směrnice 2014/24/EU v případech, kdy v reakci na otevřené nebo užší řízení po dokončení původního řízení byly podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nabídky nepřijatelné, a v případech, kdy je to odůvodněno zvláštními okolnostmi souvisejícími mimo jiné s povahou nebo složitostí předmětu veřejné zakázky nebo s konkrétním druhem veřejné zakázky, jak je dále uvedeno v příloze I tohoto nařízení;

f)

jednací řízení v případě veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, nebo pokud jde o jednací řízení bez předchozího uveřejnění, v případě zvláštních druhů nákupů mimo oblast působnosti směrnice 2014/24/EU nebo za jasně vymezených výjimečných okolností uvedených v příloze I tohoto nařízení.

6.   Dynamický nákupní systém musí být během svého trvání otevřený všem hospodářským subjektům, které vyhovují jeho kritériím pro výběr uchazečů.

Veřejný zadavatel dodržuje pravidla užšího řízení pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamického nákupního systému.

Článek 168

Interinstitucionální zadávání veřejných zakázek, společné zadávání veřejných zakázek a zadávání veřejných zakázek jménem členských států

1.   Je-li veřejná zakázka nebo rámcová smlouva předmětem zájmu dvou nebo více orgánů Unie, výkonných agentur či subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 a je-li možné dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity, jsou dotčení veřejní zadavatelé oprávněni provést řízení a řídit následnou veřejnou zakázku, zadanou přímo nebo na základě rámcové smlouvy, na interinstitucionální bázi pod vedením jednoho z dotčených veřejných zadavatelů.

Interinstitucionálního zadávání veřejných zakázek se mohou zúčastnit i osoby a subjekty pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU, jakož i kancelář generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol.

Podmínky rámcové smlouvy se použijí pouze mezi těmi veřejnými zadavateli, kteří jsou pro tento účel označeni v zadávací dokumentaci, a hospodářskými subjekty, které jsou stranami této rámcové smlouvy.

Odchylně od třetího pododstavce tohoto odstavce může veřejný zadavatel v mimořádně naléhavé situaci plynoucí z krize doplnit nové veřejné zadavatele po zahájení zadávacího řízení a před podpisem smlouvy za podmínek stanovených v čl. 163 odst. 6 a za předpokladu, že tato změna nemění předmět zakázky nebo rámcové smlouvy.

2.   Je-li k provedení společné akce mezi orgánem Unie, subjektem Unie uvedeným v článcích 70 a 71 nebo výkonnou agenturou uvedenou v článku 69 a jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států zapotřebí zadat veřejnou zakázku nebo uzavřít rámcovou smlouvu, mohou tento orgán Unie a tito veřejní zadavatelé provést zadávací řízení společně. Je-li nezbytné provést společné zadávací řízení mezi orgánem Unie, subjektem Unie uvedeným v článcích 70 a 71 nebo výkonnou agenturou uvedenou v článku 69 a jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států, mohou členské státy v plném rozsahu pořídit, pronajmout nebo formou leasingu pronajmout kapacity, na něž se společné zadávací řízení vztahovalo.

Společného zadávání veřejných zakázek se mohou účastnit také státy ESVO a země kandidující na členství v Unii, pokud tuto možnost výslovně stanoví dvoustranná nebo vícestranná smlouva, nebo jiné třetí země, pokud je taková možnost výslovně uvedena v použitelném základním aktu.

Na společné zadávací řízení se použijí procesní ustanovení platná pro orgány Unie.

Činí-li podíl na odhadované celkové hodnotě veřejné zakázky připadající na veřejného zadavatele z určitého členského státu či jím spravovaný nejméně 50 % nebo v jiných řádně odůvodněných případech, může orgán Unie rozhodnout, že se na společné zadávání veřejných zakázek použijí procesní pravidla platná pro veřejného zadavatele z tohoto členského státu, je-li možné je považovat za rovnocenná pravidlům tohoto orgánu Unie.

Dotčený orgán Unie a veřejný zadavatel z členského státu, státu ESVO nebo země kandidující na členství v Unii, kteří se podílejí na společném zadávání veřejných zakázek, se dohodnou zejména na podrobných pravidlech týkajících se vyhodnocování žádostí o účast nebo nabídek, zadání veřejné zakázky, práva použitelného na tuto zakázku a soudu příslušného pro řešení sporů.

V mimořádně naléhavé situaci plynoucí z krize mohou být po zahájení zadávacího řízení a před podpisem smlouvy doplněni noví veřejní zadavatelé za podmínek stanovených v čl. 163 odst. 6 a za předpokladu, že tato změna nemění předmět zakázky nebo rámcové smlouvy.

3.   Ve vhodných případech mohou dva nebo více členských států pověřit orgán Unie, subjekt Unie uvedený v článcích 70 a 71 nebo výkonnou agenturu uvedenou v článku 69 (pověřeného veřejného zadavatele), aby jednaly jako centrální zadavatel k zadávání zakázek jménem těchto členských států nebo vlastním jménem, a to za těchto podmínek:

a)

pověřený veřejný zadavatel posoudí užitečnost, nezbytnost a přiměřenost žádosti těchto členských států;

b)

pokud pověřený veřejný zadavatel nemá v úmyslu žádosti vyhovět, informuje o tom dotčené členské státy a své odmítnutí odůvodní;

c)

pověřený veřejný zadavatel provádí zadávací řízení podle svých vlastních pravidel;

d)

jestliže se pověřený veřejný zadavatel rozhodne zahájit zadávací řízení jménem členských států, informuje všechny členské státy o svém úmyslu uspořádat zadávací řízení a zainteresované členské státy vyzve k účasti;

e)

pokud pověřený veřejný zadavatel souhlasí se zadáním zakázek jménem členských států, vypracuje návrh dohody o pověření, kterou podepíší zúčastněné členské státy. Tato dohoda obsahuje zejména praktická ujednání pro zapojení zúčastněných členských států, podmínky a časové rámce pro případnou účast a neúčast a případně pravidla pro rozdělení množství mezi zúčastněné členské státy.

Orgán Unie, subjekt Unie uvedený v článcích 70 a 71 nebo výkonná agentura uvedená v článku 69 mohou jednat jako velkoobchodník, který nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje dodávky a služby, včetně pronájmů, členským státům nebo partnerským organizacím vybraným orgánem Unie, subjektem Unie uvedeným v článcích 70 a 71 nebo výkonnou agenturou uvedenou v článku 69. V tomto případě provádí orgán Unie, subjekt Unie uvedený v článcích 70 a 71 nebo výkonná agentura uvedená v článku 69 zadávací řízení podle svých vlastních pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Článek 169

Příprava zadávacího řízení

1.   Před zahájením zadávacího řízení může veřejný zadavatel vést předběžnou tržní konzultaci s cílem připravit řízení.

2.   Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí předmět veřejné zakázky pomocí popisu svých potřeb a požadovaných vlastností stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být pořízeny, a stanoví příslušná kritéria pro vyloučení, výběr a zadání. Veřejný zadavatel zároveň uvede, které prvky představují minimální požadavky, jež musí splňovat všechny nabídky. Mezi minimální požadavky musí patřit dodržování příslušných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva stanovených právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU.

Článek 170

Zadávání veřejných zakázek

1.   Veřejné zakázky se zadávají na základě příslušných kritérií pro zadání veřejné zakázky za předpokladu, že veřejný zadavatel ověřil splnění všech těchto podmínek:

a)

nabídka splňuje minimální požadavky stanovené v zadávací dokumentaci;

b)

zájemce či uchazeč není vyloučen podle článku 138 ani odmítnut podle článku 143;

c)

zájemce nebo uchazeč má přístup k zadávání veřejných zakázek a splňuje kritéria pro výběr stanovená v zadávací dokumentaci, včetně kritéria absence protichůdných profesních zájmů.

2.   Veřejný zadavatel použije kritéria pro výběr za účelem vyhodnocení způsobilosti zájemce nebo uchazeče. Kritéria pro výběr se mohou týkat pouze právní a regulační způsobilosti provádět odbornou činnost, hospodářské a finanční způsobilosti a technické a odborné způsobilosti. Požadavky na finanční způsobilost se v případě Společného výzkumného střediska považují za splněné.

3.   Veřejný zadavatel použije kritéria pro zadání za účelem vyhodnocení nabídky.

4.   Při zadávání veřejných zakázek veřejný zadavatel vychází z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, což spočívá v jedné ze tří metod zadávání: nejnižší cena, nejnižší náklady nebo nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.

Pro metodu nejnižších nákladů využije veřejný zadavatel přístupu nákladové efektivnosti zahrnujícího náklady životního cyklu.

Pokud jde o nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, veřejný zadavatel zohlední cenu nebo náklady a jiná kritéria kvality související s předmětem veřejné zakázky.

Článek 171

Podávání nabídek, elektronická komunikace a vyhodnocení

1.   Veřejný zadavatel stanoví lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast v souladu s bodem 24 přílohy I a s přihlédnutím k složitosti nákupu a ponechá hospodářským subjektům přiměřenou dobu na přípravu nabídek.

2.   Je-li to považováno za vhodné a přiměřené, může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat, aby před podpisem smlouvy složili záruku k zajištění toho, že svou nabídku nestáhnou. Požadovaná záruka činí 1 % až 2 % celkové odhadované hodnoty veřejné zakázky.

Veřejný zadavatel záruku uvolní:

a)

po poskytnutí informací o výsledku řízení v případě uchazečů odmítnutých podle bodu 30.2 písm. b) přílohy I nebo nabídek odmítnutých podle bodu 30.2 písm. c) přílohy I;

b)

po podpisu smlouvy v případě uchazečů se stanoveným pořadím podle bodu 30.2 písm. e) přílohy I.

3.   Veřejný zadavatel je povinen otevřít všechny žádosti o účast a nabídky. Nicméně:

a)

žádosti o účast a nabídky, které byly doručeny po uplynutí lhůty pro jejich podání, zamítne bez toho, aby je otevřel;

b)

nabídky, jež byly doručeny již otevřené, zamítne bez toho, aby se zabýval jejich obsahem.

4.   Všechny žádosti o účast nebo nabídky, které nebyly ve fázi otevírání těchto žádostí a nabídek podle odstavce 3 zamítnuty, veřejný zadavatel vyhodnotí podle kritérií blíže určených v zadávací dokumentaci s cílem zadat veřejnou zakázku nebo uspořádat elektronickou aukci.

5.   Schvalující osoba může upustit od jmenování hodnotící komise podle čl. 153 odst. 2 v těchto případech:

a)

hodnota veřejné zakázky nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1;

b)

na základě analýzy rizik v případech uvedených v bodě 11.1 druhém pododstavci písm. c) a e), písm. f) podbodech i) a iii), písm. h) a m) přílohy I;

c)

na základě analýzy rizik při obnovení soutěže v případě rámcové smlouvy;

d)

u řízení v oblasti vnější činnosti s hodnotou do výše 20 000 EUR;

e)

na základě analýzy rizik pro konkrétní zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému.

6.   Žádosti o účast a nabídky, které nejsou v souladu s minimálními požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci, se zamítnou.

Článek 172

Kontakty v průběhu zadávacího řízení

1.   Před uplynutím lhůty pro doručení žádostí o účast nebo nabídek může veřejný zadavatel sdělit doplňkové informace týkající se zadávací dokumentace, pokud zjistí v textu chybu nebo vynechávku nebo pokud ho o to požádá zájemce nebo uchazeč. Poskytnuté informace jsou zpřístupněny všem zájemcům nebo uchazečům.

Odchylně od prvního pododstavce může veřejný zadavatel v mimořádně naléhavé situaci plynoucí z krize písemně kontaktovat všechny vyzvané zájemce před uplynutím lhůty pro doručení žádostí o účast nebo nabídek, a to výhradně za účelem objasnění jejich úmyslu podat žádost o účast nebo nabídku, za podmínek stanovených v čl. 163 odst. 6.

2.   Po uplynutí lhůty pro doručení žádostí o účast nebo nabídek je ve všech případech, kdy ke kontaktu došlo, a v řádně odůvodněných případech podle článku 154, kdy ke kontaktu nedošlo, třeba učinit poznámku do spisu o zadávacím řízení.

Článek 173

Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a vyrozumění zájemců nebo uchazečů

1.   O tom, komu bude veřejná zakázka zadána, rozhodne příslušná schvalující osoba v souladu s kritérii pro výběr a s kritérii pro zadání, která jsou blíže určena v zadávací dokumentaci.

2.   Veřejný zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož žádost o účast nebo nabídka byla zamítnuta, důvody pro přijetí tohoto rozhodnutí. Kromě toho úspěšným i neúspěšným uchazečům sdělí délku odkladné lhůty uvedené v čl. 178 odst. 2 a čl. 181 odst. 1, je-li taková odkladná lhůta použitelná.

V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek podle rámcové smlouvy s obnovením soutěže vyrozumí veřejný zadavatel uchazeče o výsledku hodnocení.

3.   Veřejný zadavatel vyrozumí všechny uchazeče, kteří nejsou odmítnuti a kteří podají písemnou žádost, o:

a)

jménu uchazeče nebo v případě rámcové smlouvy jménech uchazečů, kterým je veřejná zakázka zadána, a o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky a celkové výši finanční nabídky, nejde-li o jednotlivou veřejnou zakázku podle rámcové smlouvy s obnovením soutěže;

b)

pokroku v jednáních a dialogu s uchazeči.

Veřejný zadavatel však může rozhodnout, že určité informace nezveřejní, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva, bylo v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo narušilo spravedlivou hospodářskou soutěž mezi nimi.

Článek 174

Zrušení zadávacího řízení

Veřejný zadavatel může až do podpisu smlouvy na veřejnou zakázku zadávací řízení zcela zrušit. V případě řízení zadávaných po částech nebo zadávání veřejných zakázek z více zdrojů lze zrušení provést částečně. Zájemci nebo uchazeči nemají nárok na jakékoli odškodnění.

Takové rozhodnutí musí být odůvodněno a musí být zájemcům nebo uchazečům dáno co nejdříve na vědomí.

Článek 175

Plnění a změny smlouvy na veřejnou zakázku

1.   Plnění smlouvy na veřejnou zakázku se zahájí až po jejím podpisu.

2.   Veřejný zadavatel je oprávněn provést ve smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvě změny bez nového zadávacího řízení pouze v případech stanovených v odstavci 3 a za předpokladu, že tyto změny nepovedou ke změně předmětu dané smlouvy nebo rámcové smlouvy ve smyslu odstavce 4.

3.   Smlouvu na veřejnou zakázku, rámcovou smlouvu nebo smlouvu na jednotlivou veřejnou zakázku podle rámcové smlouvy lze bez nového zadávacího řízení změnit v kterémkoli z těchto případů:

a)

pokud jsou nezbytné dodatečné stavební práce, dodávky nebo služby původního zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, které nebyly zahrnuty v původní veřejné zakázce, jsou-li splněny tyto podmínky:

i)

změna zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele není možná z technických důvodů souvisejících s požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi;

ii)

změna zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele by veřejnému zadavateli způsobila výrazné zvýšení nákladů;

iii)

cenový nárůst, včetně čisté kumulativní hodnoty po sobě následujících změn, nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky;

b)

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)

potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které veřejný zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat;

ii)

případný cenový nárůst nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky;

c)

pokud hodnota změny nepřesahuje následující limity:

i)

finanční limity podle čl. 178 odst. 1 a bodu 39 přílohy I v oblasti vnější činnosti platné v době změny a

ii)

10 % z hodnoty původní veřejné zakázky na služby a dodávky nebo koncese na stavební práce nebo služby a 15 % z hodnoty původní veřejné zakázky na stavební práce;

d)

pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

i)

nejsou změněny minimální požadavky původního zadávacího řízení;

ii)

jakákoli následná změna hodnoty je v souladu s podmínkami stanovenými písmeni c) tohoto pododstavce, pokud tato změna hodnoty nevyplývá z přísného uplatňování zadávací dokumentace nebo smluvních ustanovení.

Hodnota původní veřejné zakázky nezohledňuje úpravy cen.

Čistá kumulativní hodnota několika po sobě následujících změn podle prvního pododstavce písm. c) nesmí překročit žádný finanční limit v něm stanovený.

Veřejný zadavatel uplatní opatření týkající se následného uveřejňování informací stanovené v článku 166.

4.   Změna se považuje za změnu předmětu smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy, pokud se podstatně liší od původně uzavřené smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy. V každém případě se má za to, že změna mění předmět smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy, je-li splněna jedna nebo více z těchto podmínek:

a)

změna zavádí nebo ruší významné podmínky, které by v případě, že by byly součástí původního zadávacího řízení, umožnily přijetí jiných uchazečů než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné než původně přijaté nabídky, nebo by k účasti v zadávacím řízení motivovaly další účastníky nebo by nevedly k výběru úspěšného uchazeče;

b)

změna významně mění ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy ve prospěch dodavatele způsobem, který nebyl stanoven v původní smlouvě o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvě;

c)

změna významně rozšiřuje oblast působnosti smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy.

5.   Odchylně od odst. 3 písm. b) bodu ii) může veřejný zadavatel v mimořádně naléhavé situaci plynoucí z krize po dohodě s dodavatelem, zhotovitelem nebo poskytovatelem změnit smlouvu na veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu nad limit 50 %, a to až do 100 % hodnoty původní zakázky, za předpokladu, že je to odůvodněno jako nezbytně nutné k reakci na vývoj krize, s výhradou podmínek stanovených v čl. 163 odst. 6.

Odchylně od odstavce 3 mohou být v mimořádně naléhavé situaci vyplývající z krize podmínky rámcové smlouvy změněny společnou dohodou tak, aby se vztahovaly na nové veřejné zadavatele doplněné po změně rámcové smlouvy, a to i v případě interinstitucionálního nebo společného zadávání veřejných zakázek, za podmínek stanovených v čl. 163 odst. 6.

Článek 176

Záruka za splnění a záruka za uvolnění zádržného

1.   Záruka za splnění činí nejvýše 10 % z celkové hodnoty veřejné zakázky.

Je v plném rozsahu uvolněna po konečném převzetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb v době, která podléhá lhůtám stanoveným v čl. 116 odst. 1 a kterou je nutno ve smlouvě na veřejnou zakázku specifikovat. V částečném či plném rozsahu ji lze uvolnit po předběžném převzetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb.

2.   Namísto záruky za uvolnění zádržného do výše 10 % celkové hodnoty veřejné zakázky lze provést postupné srážky z uskutečňovaných průběžných plateb nebo srážku z konečné platby.

Výši záruky za uvolnění zádržného určí veřejný zadavatel tak, aby byla přiměřená rizikům zjištěným v souvislosti s plněním veřejné zakázky, přičemž přihlédne k předmětu veřejné zakázky a obchodním podmínkám obvyklým v daném odvětví.

Záruku za uvolnění zádržného nelze použít ve smlouvě na veřejnou zakázku, v níž byla vyžádána záruka za splnění, jež nebyla uvolněna.

3.   S výhradou schválení veřejným zadavatelem může zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel požádat, aby byla záruka za uvolnění zádržného nahrazena jiným typem záruky uvedeným v článku 155.

4.   Veřejný zadavatel záruku za uvolnění zádržného uvolní po uplynutí období odpovědnosti za veřejnou zakázku v době, která podléhá lhůtám stanoveným v čl. 116 odst. 1 a kterou je nutno ve smlouvě na veřejnou zakázku specifikovat.

KAPITOLA 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet

Článek 177

Veřejný zadavatel

1.   Orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 se považují za veřejné zadavatele u veřejných zakázek zadávaných na jejich vlastní účet, s výjimkou případů, kdy provádějí nákup u centrálního zadavatele. Útvary orgánů Unie se za veřejné zadavatele nepovažují v případech, kdy mezi sebou uzavřou meziútvarové dohody.

Orgány Unie, které se podle prvního pododstavce považují za veřejné zadavatele, provedou v souladu s článkem 60 pověření nezbytná pro výkon funkce veřejného zadavatele.

2.   Všechny pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby jednotlivých orgánů Unie posoudí, zda bylo dosaženo finančních limitů podle čl. 178 odst. 1.

Článek 178

Použitelné finanční limity a odkladná lhůta

1.   Pro účely zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí je veřejný zadavatel při výběru některého z řízení podle čl. 167 odst. 1 tohoto nařízení povinen dodržovat finanční limity stanovené v čl. 4 písm. a) a b) směrnice 2014/24/EU, a podle příslušných případů limity stanovené pro koncese v čl. 8 odst. 1 směrnice 2014/23/EU.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto článku u veřejných zakázek zadávaných delegacemi Unie nebo zadaných výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích činí použitelný finanční limit pro veřejné zakázky na dodávky a služby 300 000 EUR namísto finančního limitu pro veřejné zakázky na dodávky a služby stanoveného v čl. 4 písm. b) směrnice 2014/24/EU.

Ustanovení čl. 152 odst. 5, čl. 178 odst. 1, čl. 179 odst. 3, jakož i bodu 11.1 písm. m), bodu 14 a bodu 18.1 přílohy I, která se týkají zadávání zakázek delegacemi Unie ve třetích zemích, se vztahují rovněž na kanceláře Evropského parlamentu ve třetích zemích.

2.   S výhradou výjimek a podmínek uvedených v příloze I tohoto nařízení nepodepíše veřejný zadavatel v případě veřejné zakázky, jejíž hodnota překračuje finanční limity podle odstavce 1, s úspěšným uchazečem na tuto veřejnou zakázku smlouvu nebo rámcovou smlouvu, dokud neuplyne odkladná lhůta.

3.   Odkladná lhůta činí deset dnů při použití elektronických komunikačních prostředků a 15 dnů v ostatních případech.

Článek 179

Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek

1.   Zadávacího řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba usazená ve třetí zemi, která s Unií uzavřela zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v takové dohodě. Zadávacího řízení se mohou účastnit rovněž mezinárodní organizace.

2.   Pro účely čl. 163 odst. 4 je Společné výzkumné středisko považováno za právnickou osobu usazenou v členském státě.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, v případě veřejných zakázek zadaných výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích je účast na zadávacích řízeních za stejných podmínek otevřena také všem fyzickým a právnickým osobám usazeným ve třetí zemi, v níž daná delegace Unie sídlí. Za výjimečných okolností, které jsou řádně odůvodněny příslušnou schvalující osobou, může být rozhodnuto umožnit účast v zadávacím řízení státním příslušníkům nebo subjektům třetích zemí.

4.   Účast na zadávacích řízeních a plnění zadaných veřejných zakázek podléhá podmínkám stanoveným v nařízení (EU) 2022/1031 a v prováděcích aktech (opatřeních IPI) přijatých podle uvedeného nařízení.

Článek 180

Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek

V případech, ve kterých se použije vícestranná Dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou zadávacího řízení účastnit také hospodářské subjekty usazené ve státech, které uvedenou dohodu ratifikovaly, za podmínek v ní stanovených.

KAPITOLA 3

Ustanovení použitelná na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti

Článek 181

Zadávání veřejných zakázek na vnější činnost

1.   Na veřejné zakázky podle této kapitoly se použijí obecná ustanovení o zadávání veřejných zakázek obsažená v kapitole 1 této hlavy, s výhradou zvláštních ustanovení o postupech pro zadávání vnějších veřejných zakázek, jež jsou obsažena v kapitole 3 přílohy I. Na zadávání veřejných zakázek, na které se vztahuje tato kapitola, se nepoužijí články 177 až 180.

S výhradou výjimek a podmínek, které jsou blíže určeny v příloze I, nepodepíše veřejný zadavatel s úspěšným uchazečem na tuto veřejnou zakázku smlouvu nebo rámcovou smlouvu, dokud neuplyne odkladná lhůta. Odkladná lhůta činí deset dnů při použití elektronických komunikačních prostředků a 15 dnů v ostatních případech.

Článek 166, čl. 167 odst. 1 písm. a) a b) a druhý pododstavec tohoto odstavce se použijí pouze na zadávací řízení, jejichž hodnota se rovná nebo je vyšší než:

a)

300 000 EUR u zakázek na služby a zakázek na dodávky;

b)

5 000 000 EUR u zakázek na stavební práce.

2.   Tato kapitola se použije na:

a)

zadávání veřejných zakázek, při nichž Komise nezadává veřejné zakázky na vlastní účet;

b)

zadávání veřejných zakázek osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), stanoví-li tak dohoda o přiznání příspěvku nebo dohoda o financování podle článku 157.

3.   Zadávací řízení jsou upravena v dohodách o financování uvedených v článku 161.

4.   Tato kapitola se nepoužije na akce prováděné podle odvětvových základních právních aktů, jež se týkají pomoci pro řešení humanitárních krizí, operací civilní ochrany a operací humanitární pomoci.

Článek 182

Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti

1.   Zadávacího řízení se mohou za stejných podmínek účastnit všechny osoby spadající do oblasti působnosti Smluv a všechny ostatní fyzické nebo právnické osoby v souladu se zvláštními ustanoveními základních právních aktů upravujících dotčenou oblast spolupráce. Zadávacího řízení se mohou účastnit rovněž mezinárodní organizace.

2.   Za výjimečných, příslušnou schvalující osobou řádně odůvodněných okolností může být rozhodnuto umožnit účast v zadávacím řízení státním příslušníkům třetích zemí jiným, než je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Pokud se použije dohoda, jejíž stranou je Unie a jejímž předmětem je rozšíření trhů se zbožím nebo službami, na něž lze zadávat veřejné zakázky, mohou se za podmínek stanovených v uvedené dohodě o veřejné zakázky financované z rozpočtu ucházet i fyzické a právnické osoby usazené v třetích zemích jiné, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.

HLAVA VIII

GRANTY

KAPITOLA 1

Oblast působnosti a forma grantů

Článek 183

Oblast působnosti a forma grantů

1.   Tato hlava se vztahuje na granty udělené v přímém řízení.

2.   Granty lze udělit na financování:

a)

akcí určených na podporu dosažení určitého politického cíle Unie (granty na akce);

b)

fungování subjektu, který sleduje cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporuje ji (granty na provozní náklady).

Granty na provozní náklady mají formu finančního příspěvku na pracovní program subjektu uvedeného v prvním pododstavci písm. b).

3.   Granty mohou mít kteroukoli z forem stanovených v čl. 125 odst. 1.

Má-li grant formu financování nespojeného s náklady podle čl. 125 odst. 1 prvního pododstavce písm. a):

a)

nepoužijí se ustanovení týkající se způsobilosti a ověření nákladů obsažená v této hlavě, zejména články 185, 187 a 188, čl. 189 odst. 2, 3 a 4, článek 193, čl. 194 odst. 3, ustanovení týkající se odhadovaného rozpočtu nebo odhadovaných způsobilých nákladů v čl. 199 odst. 1 písm. e) a ustanovení čl. 206 odst. 4;

b)

pokud jde o článek 184, použijí se pouze postup a požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3, v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) a d) a druhém pododstavci písm. a) a v odstavci 5 zmíněného článku.

4.   Každý orgán Unie může zadávat veřejné zakázky nebo udělovat granty na komunikační činnosti. Granty lze udělit, není-li zadávání veřejných zakázek vzhledem k povaze činností vhodné.

5.   Společné výzkumné středisko může v rámci své účasti v udělovacích řízeních financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu získávat financování z jiných zapsaných prostředků, než jsou prostředky na výzkum a technologický vývoj. V těchto případech se nepoužije čl. 201 odst. 4, co se týká finanční způsobilosti, a čl. 199 odst. 1 písm. a) až d).

Článek 184

Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování

1.   Mají-li granty formu jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování podle čl. 125 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), d) nebo e), použije se tato hlava s výjimkou ustanovení nebo částí ustanovení týkajících se ověřování skutečně vzniklých nákladů.

2.   Je-li to možné a vhodné, jednorázové částky, jednotkové náklady nebo paušální sazby se stanoví tak, aby bylo možné jejich proplacení po dosažení konkrétních výstupů nebo výsledků.

3.   Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, povoluje použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování příslušná schvalující osoba rozhodnutím v souladu s vnitřními předpisy dotčeného orgánu Unie.

4.   Rozhodnutí o povolení musí obsahovat alespoň:

a)

zdůvodnění vhodnosti daných forem financování s ohledem na povahu podporovaných akcí nebo pracovních programů, na rizika nesrovnalostí a podvodů a na náklady na kontrolu;

b)

uvedení nákladů nebo kategorií nákladů krytých formou jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, které se považují za způsobilé podle čl. 189 odst. 3 písm. c), e) a f) a čl. 189 odst. 4 a které vylučují náklady nezpůsobilé podle použitelných pravidel Unie;

c)

popis metod pro určení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování. Tyto metody musí být založeny na:

i)

statistických údajích, podobně objektivních ukazatelích nebo odborném úsudku poskytnutém odborníky, kteří jsou k dispozici interně, nebo získaném v souladu s příslušnými pravidly, nebo

ii)

individuálním přístupu k příjemcům grantu na základě certifikovaných nebo auditem ověřitelných historických údajů o příjemci grantu nebo jeho obvyklých postupů účtování nákladů;

d)

pokud možno základní podmínky pro provedení platby, spočívající tam, kde je to relevantní, v dosažení výstupů nebo výsledků;

e)

nejsou-li jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založeny na výstupech nebo výsledcích, odůvodnění, proč není přístup založený na výstupech nebo výsledcích možný nebo vhodný.

Metody uvedené v prvním pododstavci písm. c) zajistí:

a)

dodržování zásady řádného finančního řízení, zejména vhodnost jednotlivých částek s ohledem na požadované výstupy nebo výsledky s přihlédnutím k předvídatelným příjmům plynoucím z akcí nebo pracovních programů;

b)

přiměřené dodržování zásad spolufinancování a zamezování dvojího financování.

5.   Nestanoví-li jinak, platí rozhodnutí o povolení po dobu trvání programu nebo programů.

Rozhodnutí o povolení se může vztahovat na použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb použitelných na více než jeden konkrétní program financování, pokud povaha činností nebo výdajů umožňuje společný přístup. V těchto případech může rozhodnutí o povolení přijmout:

a)

příslušná schvalující osoba, pokud odpovídá za všechny dotčené činnosti;

b)

Komise, je-li to vhodné vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.

6.   Příslušná schvalující osoba může povolit nebo nařídit paušální financování nepřímých nákladů příjemce grantu do maximální výše 7 % celkových přímých způsobilých nákladů akce. Vyšší paušální sazba může být povolena odůvodněným rozhodnutím Komise. Příslušná schvalující osoba uvede ve své výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9 jakékoli takovéto rozhodnutí, které přijala, důvody jeho přijetí a povolenou paušální sazbu.

7.   Vlastníci malých a středních podniků a jiné fyzické osoby, které nepobírají mzdu, mohou uplatnit způsobilé náklady na zaměstnance za práci, kterou provedli sami při provádění akce nebo pracovního programu, na základě jednotkových nákladů povolených podle odstavců 1 až 6.

8.   Příjemci grantů mohou uplatnit náklady na zaměstnance za práci, kterou provedli dobrovolníci při provádění akce nebo pracovního programu, na základě jednotkových nákladů povolených podle odstavců 1 až 6.

Článek 185

Jediná jednorázová částka

1.   Jednorázová částka podle čl. 125 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) může pokrývat veškeré způsobilé náklady akce nebo pracovního programu (dále jen „jediná jednorázová částka“).

2.   V souladu s čl. 184 odst. 4 lze jedinou jednorázovou částku stanovit na základě odhadovaného rozpočtu dané akce nebo pracovního programu. Takto odhadovaný rozpočet musí být v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Dodržení těchto zásad se ověřuje předem při posuzování žádosti o grant.

3.   Při povolování jediné jednorázové částky dodržuje příslušná schvalující osoba článek 184.

Článek 186

Ověření a kontroly u příjemců grantů v souvislosti s jednorázovými částkami, jednotkovými náklady a paušálními sazbami

1.   Příslušná schvalující osoba ověří nejpozději před výplatou zůstatku:

a)

splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, případně včetně dosažení výstupů nebo výsledků;

b)

že jednorázové částky, jednotkové náklady nebo paušální sazby byly uvedeny v odhadu celkového rozpočtu na akci nebo pracovní program;

c)

že podmínky uvedené v písm. a) byly splněny během doby trvání akce nebo pracovního programu.

Splnění těchto podmínek může být navíc předmětem následných kontrol.

Při následných kontrolách nelze zpochybnit výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování určenou předem pomocí metody povolené příslušnou schvalující osobou nebo Komisí podle článku 184. Tím není dotčeno právo příslušné schvalující osoby ověřit, zda byly splněny podmínky pro provedení platby podle prvního pododstavce tohoto odstavce, a snížit výši grantu podle čl. 132 odst. 4 v případě, že splněny nebyly, nebo v případě nesrovnalosti, podvodu či porušení dalších povinností. Jsou-li jednorázové částky, jednotkové náklady nebo paušální sazby stanoveny na základě obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu, použije se čl. 188 odst. 2.

2.   Četnost a rozsah ověřování a kontrol může záviset mimo jiné na povaze akce nebo příjemce grantu včetně dřívějších nesrovnalostí nebo podvodů, které mu lze přičíst.

3.   Podmínky pro vyplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb nevyžadují podávání zpráv o nákladech, které příjemci grantu skutečně vznikly.

4.   Vyplacením grantu ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování není dotčeno právo přístupu k záznamům, jež jsou příjemci grantů povinni vést, pro účely stanovené v článcích 129 a 187.

Článek 187

Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb

Způsob stanovení výše jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, podkladové údaje a výsledné částky i adekvátnost těchto částek vzhledem k dosaženým výstupům nebo výsledkům jsou pravidelně posuzovány a v případě potřeby upraveny podle článku 184. Četnost a rozsah posuzování závisí na vývoji a povaze nákladů, zejména s ohledem na významné změny v tržních cenách a jiné relevantní okolnosti.

Článek 188

Obvyklé postupy účtování nákladů příjemce grantu

1.   Je-li schváleno využívání obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu, může příslušná schvalující osoba posoudit soulad těchto postupů s podmínkami stanovenými v čl. 184 odst. 4. Toto posouzení se provede předem nebo použitím vhodné strategie pro následné kontroly.

2.   Byl-li soulad obvyklých postupů účtování nákladů používaných příjemcem grantu s podmínkami stanovenými v čl. 184 odst. 4 zjištěn předem, není možné výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, jež je stanovena uplatněním těchto postupů, zpochybnit následnými kontrolami. Tím není dotčeno právo příslušné schvalující osoby snížit výši grantu v souladu s čl. 132 odst. 4.

3.   Příslušná schvalující osoba může předpokládat soulad obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu s podmínkami stanovenými v čl. 184 odst. 4, jestliže tyto postupy uznaly vnitrostátní orgány ve srovnatelných systémech financování.

Článek 189

Způsobilé náklady

1.   Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky (dále jen „maximální výše grantu“), který se stanoví na základě:

a)

celkové výše financování, které není spojeno s náklady, v případě uvedeném v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);

b)

odhadovaných způsobilých nákladů v případě uvedeném v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), je-li to možné;

c)

celkové výše odhadovaných způsobilých nákladů předem jasně vymezené ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb uvedených v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. c), d) a e).

Aniž je dotčen základní právní akt, mohou být granty mimoto vyjádřeny jako procentní podíl odhadovaných způsobilých nákladů, má-li grant formu uvedenou v prvním pododstavci písm. b), nebo jako procentní podíl jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování uvedených v prvním pododstavci písm. c).

Má-li grant formu uvedenou v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce, a pokud ho lze vzhledem k zvláštnostem akce vyjádřit pouze v absolutní hodnotě, ověřují se způsobilé náklady v souladu s čl. 158 odst. 4 a tam, kde je to relevantní, s čl. 158 odst. 6.

2.   Aniž je dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu:

a)

nesmí být grant vyšší než způsobilé náklady;

b)

má-li grant formu uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a pokud odhadované způsobilé náklady zahrnují náklady na práci dobrovolníků podle čl. 184 odst. 8, nesmí grant překročit odhadované způsobilé náklady po odečtení nákladů na práci dobrovolníků.

3.   Způsobilé náklady skutečně vzniklé příjemci grantu, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), musí splňovat všechna tato kritéria:

a)

vznikly v průběhu trvání akce nebo pracovního programu, s výjimkou nákladů souvisejících se závěrečnými zprávami a osvědčeními o auditu;

b)

jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu akce nebo pracovního programu;

c)

jsou nezbytné k provedení akce nebo pracovního programu, který je předmětem grantu;

d)

lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech příjemce grantu a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je tento příjemce usazen, a v souladu s jeho obvyklými postupy účtování nákladů;

e)

splňují požadavky platných právních předpisů v daňové a sociální oblasti;

f)

jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a efektivitu.

4.   Ve výzvách k podávání návrhů se stanoví kategorie nákladů považovaných za způsobilé pro financování Unií.

Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, jsou vedle odstavce 3 tohoto článku způsobilé níže uvedené kategorie nákladů, pokud je za způsobilé prohlásí příslušná schvalující osoba ve výzvě k podávání návrhů:

a)

náklady vzniklé na základě záruky, kterou příjemce grantu poskytl pro účely předběžného financování, pokud ji příslušná schvalující osoba vyžaduje v souladu s čl. 156 odst. 1;

b)

náklady na osvědčení o finančních výkazech a zprávy o operativní kontrole, pokud je příslušná schvalující osoba vyžaduje;

c)

DPH, která není podle platných právních předpisů členských států týkajících se DPH vratná a kterou zaplatil příjemce grantu, jenž není osobou nepovinnou k dani ve smyslu čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES (62);

d)

amortizační náklady, pokud příjemci grantu skutečně vznikly;

e)

mzdové náklady vnitrostátních správních orgánů, pokud jsou spojeny s náklady na činnost, kterou by příslušný orgán veřejné moci nevykonával, kdyby se dotčený projekt neprováděl.

Pro účely druhého pododstavce písm. c):

a)

DPH se považuje za nevratnou, je-li podle vnitrostátního práva přičitatelná některé z těchto činností:

i)

osvobozeným činnostem bez nároku na odpočet;

ii)

činnostem, jež nejsou předmětem DPH;

iii)

činnostem uvedeným v bodě i) nebo ii), v souvislosti s nimiž nelze uplatnit nárok na odpočet DPH, avšak v jejichž případě je tato daň vrácena na základě zvláštních systémů vracení nebo fondů náhrad neuvedených ve směrnici 2006/112/ES, a to i tehdy, je-li tento systém či fond ustaven vnitrostátními právními předpisy o DPH;

b)

DPH v souvislosti s činnostmi, jež jsou vyjmenovány v čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/112/ES, se má za to, že ji uhradil příjemce, jenž není osobou nepovinnou k dani ve smyslu čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce uvedené směrnice, a to bez ohledu na to, zda dotčené členské státy pokládají tyto činnosti za činnosti, při nichž veřejnoprávní subjekty vystupují jako orgány veřejné moci;

Článek 190

Přidružené subjekty a jediný příjemce grantu

1.   Pro účely této hlavy se za subjekty přidružené k příjemci grantu považují tyto subjekty:

a)

subjekty, které tvoří jediného příjemce grantu podle odstavce 2;

b)

subjekty, které splňují kritéria způsobilosti, které se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a v čl. 143 odst. 1 a které mají vztah k příjemci grantu, zejména právní nebo kapitálový, jenž se neomezuje na danou akci ani nebyl vytvořen pouze za účelem jejího provedení.

Hlava V kapitola 2 oddíl 2 se použije i na přidružené subjekty.

2.   Pokud kritéria pro udělení grantu splňuje několik subjektů, jež spolu tvoří jeden subjekt, může se tento subjekt považovat za jediného příjemce grantu, a to i tehdy, je-li vytvořen zvlášť za účelem provedení akce, která má být z daného grantu financována.

3.   Není-li ve výzvě k podávání návrhů stanoveno jinak, mohou se subjekty přidružené k příjemci grantu účastnit provádění akce za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

dotčené subjekty jsou uvedeny v grantové dohodě;

b)

dotčené subjekty se řídí pravidly platnými pro příjemce grantu podle grantové dohody, pokud jde o:

i)

způsobilost nákladů nebo podmínky pro provedení platby;

ii)

právo Komise, OLAFu a Účetního dvora provádět kontroly a audit.

Náklady vzniklé těmto subjektům lze uznat jako skutečně vzniklé způsobilé náklady nebo mohou být pokryty jednorázovými částkami, jednotkovými náklady a paušálním financováním.

KAPITOLA 2

Zásady

Článek 191

Obecné zásady pro udělování grantů

Udělování grantů podléhá zásadám:

a)

rovného zacházení;

b)

transparentnosti;

c)

spolufinancování;

d)

zákazu kumulace a dvojího financování;

e)

zákazu retroaktivity;

f)

neziskovosti.

Článek 192

Transparentnost

1.   S výjimkou případů uvedených v článku 198 jsou granty udělovány na základě uveřejněné výzvy k podávání návrhů.

2.   Všechny granty udělené v průběhu rozpočtového roku se uveřejňují v souladu s čl. 38 odst. 1 až 4.

3.   Po uveřejnění podle odstavců 1 a 2 zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost zprávu s uvedením:

a)

počtu žadatelů v předchozím rozpočtovém roce;

b)

počtu a procenta kladně vyřízených žádostí, jež připadají na jednu výzvu k podávání návrhů;

c)

průměrné doby řízení ode dne uzávěrky výzvy k podávání návrhů až do udělení grantu;

d)

počtu a výše grantů, u nichž v předchozím rozpočtovém roce nedošlo k následnému uveřejnění v souladu s čl. 38 odst. 4;

e)

veškerých grantů udělených finančním institucím včetně EIB nebo EIF v souladu s čl. 198 prvním pododstavcem písm. g).

Článek 193

Spolufinancování

1.   Granty zahrnují spolufinancování. V důsledku toho nelze zdroje nezbytné k provedení akce či pracovního programu pokrývat z grantu v plném rozsahu.

Spolufinancování může být poskytnuto v podobě vlastních zdrojů příjemce grantu, příjmů, jež daná akce či pracovní program generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích osob.

2.   Věcná plnění od třetích osob poskytnutá ve formě práce dobrovolníků, oceněné v souladu s čl. 184 odst. 8, se v odhadovaném rozpočtu uvádějí jako způsobilé náklady. Uvádějí se odděleně od ostatních způsobilých nákladů. Práce dobrovolníků může představovat nejvýše 50 % celkového spolufinancování. Pro účely výpočtu tohoto procenta se hodnota věcných plnění a jiného spolufinancování zakládá na odhadech poskytnutých žadatelem.

Ostatní věcná plnění od třetích osob se v odhadovaném rozpočtu uvádějí odděleně od příspěvků na způsobilé náklady. Jejich přibližná hodnota je uvedena v odhadovaném rozpočtu a dále se nemění.

3.   Odchylně od odstavce 1 může být vnější činnost financována z grantu v plném rozsahu, pokud je to pro její uskutečnění nezbytné. V takovém případě se v rozhodnutí o udělení uvedou důvody.

4.   Tento článek se nevztahuje na snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky.

Článek 194

Zákaz kumulace a dvojího financování

1.   Na každou akci může být určitému příjemci grantu udělen z rozpočtu pouze jeden grant, není-li v příslušných základních právních aktech stanoveno jinak.

Jednomu příjemci grantu může být za jeden rozpočtový rok z rozpočtu udělen pouze jeden grant na provozní náklady.

Akci mohou financovat souběžně z různých rozpočtových položek různé příslušné schvalující osoby.

2.   Žadatel neprodleně uvědomí schvalující osoby o veškerých vícenásobných žádostech a vícenásobných grantech týkajících se téže akce nebo téhož pracovního programu.

3.   Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu dvakrát.

4.   V souvislosti s následujícími typy podpory se nepoužijí odstavce 1 a 2 a Komise se může tam, kde je to vhodné, rozhodnout neověřovat, zda nebyly tytéž náklady financovány dvakrát:

a)

podpora na studium, výzkum, odbornou přípravu nebo vzdělávání vyplácená fyzickým osobám;

b)

přímá podpora vyplácená nejpotřebnějším fyzickým osobám, například nezaměstnaným a uprchlíkům.

Článek 195

Neziskovost

1.   Účelem ani důsledkem grantů nesmí být dosažení zisku v rámci akce nebo pracovního programu příjemce grantu (dále jen „zásada neziskovosti“).

2.   Pro účely odstavce 1 se ziskem rozumí přebytek příjmů, omezených na grant Unie a příjmy generované danou akcí či pracovním programem, nad způsobilými náklady akce nebo pracovního programu vypočtený při výplatě zůstatku.

V případě grantu na provozní náklady se při ověřování souladu se zásadou neziskovosti nepřihlíží k částkám vyčleněným na vytvoření rezerv.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na:

a)

akce, jejichž cílem je zvýšení finanční kapacity příjemce grantu nebo které vytvářejí příjem k zajištění svého trvání i po uplynutí doby financování ze zdrojů Unie stanoveného v grantové dohodě;

b)

podporu na studium, výzkum, odbornou přípravu nebo vzdělávání vyplácenou fyzickým osobám nebo jinou přímou podporu vyplácenou nejpotřebnějším fyzickým osobám, například nezaměstnaným a uprchlíkům;

c)

akce prováděné neziskovými organizacemi;

d)

granty ve formě uvedené v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);

e)

granty nízké hodnoty.

4.   Pokud dochází k tvorbě zisku, je Komise oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku Unie na způsobilé náklady, které příjemci grantu při provádění akce nebo pracovního programu vznikly.

Článek 196

Zákaz retroaktivity

1.   Není-li v tomto článku stanoveno jinak, nelze granty udělovat zpětně.

2.   Grant na již zahájené akce lze udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody.

Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou v takových případech způsobilé pouze:

a)

v řádně odůvodněných mimořádných případech stanovených v základním právním aktu, nebo

b)

v případě mimořádné naléhavosti opatření uvedených v čl. 198 prvním pododstavci písm. a) nebo b), kde by měl včasný zásah Unie zásadní význam.

V případech uvedených v druhém pododstavci písm. b) jsou náklady, jež příjemci grantu vznikly přede dnem podání žádosti, způsobilé pro financování z prostředků Unie za těchto podmínek:

a)

příslušná schvalující osoba náležitě vysvětlí důvody pro tuto výjimku;

b)

grantová dohoda výslovně stanoví takový den způsobilosti, jenž předchází dni podání žádostí.

Pověřená schvalující osoba informuje o všech případech uvedených v tomto odstavci ve výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 74 odst. 9 v kapitole „Odchylky od zákazu retroaktivity podle článku 196 finančního nařízení“.

3.   Granty nelze udělit zpětně na již ukončenou akci.

4.   V případě grantů na provozní náklady musí být grantová dohoda podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. Náklady, které byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant nebo před začátkem rozpočtového roku příjemce grantu, nejsou pro financování způsobilé. První splátka je příjemci grantu vyplacena do 30 kalendářních dnů od podpisu grantové dohody.

KAPITOLA 3

Řízení o udělení grantu a grantová dohoda

Článek 197

Obsah a uveřejňování výzev k podávání návrhů

1.   Výzvy k podávání návrhů uvádějí:

a)

sledované cíle;

b)

kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení, kritéria pro výběr a kritéria pro udělení grantu a příslušné podklady;

c)

režim financování z prostředků Unie s uvedením všech druhů příspěvků Unie, zejména forem grantu;

d)

mechanismus pro podávání návrhů a lhůtu pro podání návrhů;

e)

plánované datum, do kterého musí být všichni žadatelé informováni o výsledku posouzení jejich žádosti, a orientační datum podpisu grantových dohod.

2.   Data uvedená v odst. 1 písm. e) se stanovují na základě těchto dob:

a)

pro informování všech žadatelů o výsledku posouzení jejich žádosti: nejdéle šest měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;

b)

pro podpis grantových dohod se žadateli: nejdéle tři měsíce ode dne, kdy byli žadatelé informováni o tom, že byli úspěšní.

Tyto doby lze upravit tak, aby se přihlédlo k době nutné ke splnění zvláštních postupů, které mohou být v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 požadovány v základním právním aktu; ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou být překročeny, zejména pokud se jedná o složité akce s velkým počtem návrhů nebo dojde-li k průtahům přičitatelným žadatelům.

Pověřená schvalující osoba ve své výroční zprávě o činnosti informuje o průměrné době pro informování žadatelů a pro podpis grantových dohod. Jsou-li doby uvedené v prvním pododstavci překročeny, uvede pověřená schvalující osoba důvody tohoto překročení, a pokud toto překročení není řádně odůvodněno v souladu s druhým pododstavcem, navrhne nápravná opatření.

3.   Výzvy k podávání návrhů jsou uveřejňovány na internetových stránkách orgánů Unie, a je-li nutno zajistit další propagaci mezi možnými příjemci grantu, též jinou vhodnou formou, včetně Úředního věstníku Evropské unie. Výzvy k podávání návrhů lze uveřejnit s výhradou přijetí rozhodnutí o financování podle článku 110 i během roku, jenž předchází plnění rozpočtu. Za stejných podmínek se uveřejňují jakékoli změny obsahu výzev k podávání návrhů.

Článek 198

Výjimky z výzev k podávání návrhů

Bez výzvy k podávání návrhů lze granty udělit pouze v těchto případech:

a)

pro účely operací humanitární pomoci, operací mimořádné podpory, operací civilní ochrany nebo pomoci pro řešení krizí;

b)

v jiných výjimečných, řádně odůvodněných naléhavých případech;

c)

ve prospěch subjektů, jež mají právní nebo faktický monopol, nebo ve prospěch subjektů, jež určí v mezích své odpovědnosti členské státy, pokud mají tyto členské státy právní nebo faktický monopol;

d)

ve prospěch subjektů, jež základní právní akt ve smyslu článku 58 označuje za příjemce grantu, nebo ve prospěch subjektů, jež určí v mezích své odpovědnosti členské státy, pokud základní právní akt označuje za příjemce grantu tyto členské státy;

e)

v případě výzkumu a technologického vývoje ve prospěch subjektů, jež uvádí pracovní program podle článku 110, pokud základní právní akt tuto možnost výslovně stanoví a za podmínky, že se na daný projekt nevztahuje žádná výzva k podávání návrhů;

f)

na činnosti zvláštní povahy, které vyžadují zvláštní typ subjektu co do technické způsobilosti, vysoké odbornosti nebo správní pravomoci, za podmínky, že se na tyto činnosti nevztahuje žádná výzva k podávání návrhů;

g)

ve prospěch EIB nebo EIF na akce technické pomoci. V těchto případech se nepoužije čl. 199 odst. 1 písm. a) až d).

Je-li zvláštním typem subjektu uvedeným v prvním pododstavci písm. f) členský stát, může být grant udělen bez výzvy k podávání návrhů i subjektu, který členský stát určí v mezích své odpovědnosti za účelem provedení akce.

Případy uvedené v prvním pododstavci písm. c) a f) se v rozhodnutí o udělení grantu řádně odůvodní.

Článek 199

Obsah žádostí o grant

1.   Žádost o grant obsahuje:

a)

informace o právním postavení žadatele, včetně toho, zda se jedná o nevládní organizaci;

b)

čestné prohlášení žadatele v souladu s čl. 139 odst. 1 a prohlášení o splnění kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr; v případě žádosti o grant velmi nízké hodnoty se takové prohlášení nepožaduje;

c)

informace potřebné k prokázání finanční a provozní způsobilosti žadatele provést navrhovanou akci nebo pracovní program, a pokud tak rozhodne příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik, podklady potvrzující tyto informace, jako je výkaz zisků a ztrát a rozvaha až za poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.

Tyto informace a podklady se nevyžadují od žadatelů, na něž se nevztahuje ověření finanční nebo provozní způsobilosti v souladu s čl. 201 odst. 5 nebo 6. Podklady se mimoto nevyžadují u grantů nízké hodnoty;

d)

pokud se žádost týká grantu na akci přesahujícího částku 750 000 EUR nebo grantu na provozní náklady přesahujícího částku 100 000 EUR, zprávu o auditu vyhotovenou schváleným externím auditorem, je-li k dispozici a vždy v případech, kdy unijní nebo vnitrostátní právo vyžaduje povinný audit, která osvědčuje správnost účetní závěrky až za poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví. Ve všech ostatních případech předloží žadatel vlastní prohlášení podepsané jeho oprávněným zástupcem, které osvědčuje platnost účetní závěrky až za poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.

První pododstavec tohoto písmene se použije pouze na první žádost, kterou příjemce grantu předloží příslušné schvalující osobě ve stejném rozpočtovém roce.

Uzavře-li Komise dohodu s více příjemci grantů, použijí se finanční limity uvedené v prvním pododstavci tohoto písmene na každého z nich.

V případě partnerství podle čl. 131 odst. 4 musí být před podpisem dohody o finančním rámcovém partnerství vypracována auditní zpráva podle prvního pododstavce tohoto písmene za poslední dvě účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.

Od požadavku podle prvního pododstavce tohoto písmene může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik upustit v případě zařízení, jež poskytují vzdělávání a odbornou přípravu, a v případě dohod s více příjemci grantů též v případě příjemců grantů, kteří ručí společně a nerozdílně, nebo nenesou žádnou finanční odpovědnost.

První pododstavec tohoto písmene se nepoužije na osoby a subjekty způsobilé v nepřímém řízení, splňují-li podmínky uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a v článku 157;

e)

popis akce nebo pracovního programu a odhadovaný rozpočet, který:

i)

vykazuje vyrovnané příjmy a výdaje a

ii)

uvádí odhadované způsobilé náklady akce nebo pracovního programu.

Body i) a ii) se nepoužijí na akce financované větším počtem dárců.

Odchylně od bodu i) může v řádně odůvodněných případech odhad rozpočtu zahrnovat rezervy na nečekané výdaje nebo případné změny směnných kurzů;

f)

údaje o zdrojích a výši finančních prostředků Unie, jež byly obdrženy nebo o něž bylo požádáno v souvislosti s touž akcí nebo částí akce nebo na financování provozu žadatele během téhož rozpočtového roku, a veškeré další finanční prostředky, jež na tuto akci byly obdrženy nebo o něž bylo požádáno.

2.   Žádost lze rozdělit na několik částí, které mohou být předloženy v různých fázích v souladu s čl. 203 odst. 2.

Článek 200

Kritéria způsobilosti

1.   Kritéria způsobilosti stanoví podmínky, jimiž se účast na výzvě k podávání návrhů řídí.

2.   Pro účast na výzvě k podávání návrhů jsou způsobilí tito žadatelé:

a)

právnické osoby;

b)

fyzické osoby, vyžaduje-li to povaha nebo vlastnosti dané akce nebo cíl sledovaný žadatelem;

c)

subjekty, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem subjektů a že tyto subjekty poskytují stejnou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby. Žadatel musí mít zejména finanční a provozní způsobilost rovnocennou finanční a provozní způsobilosti právnické osoby. Zástupci žadatele prokáží splnění těchto podmínek.

3.   Výzva k podávání návrhů může stanovit další kritéria způsobilosti, která náležitě zohledňují cíle akce a splňují zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

4.   Pro účely čl. 183 odst. 5 a tohoto článku je Společné výzkumné středisko považováno za právnickou osobu usazenou v členském státě.

Článek 201

Kritéria pro výběr

1.   Kritéria pro výběr musí umožňovat zhodnocení schopnosti žadatele dokončit navrhovanou akci nebo pracovní program.

2.   Žadatel musí mít stabilní finanční zdroje dostatečné k tomu, aby mohl pokračovat v činnosti po celé období, na něž je grant udělen, a podílet se na jejím financování (dále jen „finanční způsobilost“).

3.   Žadatel musí mít odborné kompetence a kvalifikaci požadované k dokončení navrhované akce nebo pracovního programu, není-li v základním právním aktu výslovně stanoveno jinak (dále jen „provozní způsobilost“).

4.   Finanční a provozní způsobilost se ověřuje zejména na základě analýzy informací nebo podkladů uvedených v článku 199.

Nevyžaduje-li výzva k podávání návrhů předložení žádných podkladů a má-li příslušná schvalující osoba přiměřené důvody k pochybnosti o finanční či provozní způsobilosti žadatele, vyzve ho k předložení vhodných dokladů.

V případě partnerství se ověření provádí podle čl. 131 odst. 6.

5.   Ověření finanční způsobilosti se nevztahuje na:

a)

fyzické osoby, kterým je poskytována podpora na vzdělávání;

b)

nejpotřebnější fyzické osoby, například nezaměstnané a uprchlíky, kterým je poskytována přímá podpora;

c)

veřejné subjekty, včetně organizací členských států;

d)

mezinárodní organizace;

e)

osoby nebo subjekty žádající o snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky, je-li cílem těchto snížených sazeb a subvencí posílení finanční způsobilosti příjemce grantu nebo vytvoření příjmu;

f)

osoby nebo subjekty žádající o granty velmi nízké hodnoty.

Pokud je žádost podána několika žadateli, může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik rozhodnout, že ověří finanční způsobilost pouze hlavního žadatele.

6.   Příslušná schvalující osoba může na základě posouzení rizik upustit od požadavku na ověření provozní způsobilosti veřejných subjektů, organizací členského státu nebo mezinárodních organizací.

Článek 202

Kritéria pro zadání

Kritéria pro udělení musí umožňovat:

a)

posouzení kvality předložených návrhů na základě stanovených cílů a priorit a očekávaných výsledků;

b)

udělení grantů na akce nebo pracovní programy, jež maximalizují celkovou účinnost financování z prostředků Unie;

c)

hodnocení žádostí o grant.

Článek 203

Hodnocení

1.   Návrhy se hodnotí na základě předem oznámených kritérií pro výběr a kritérií pro udělení grantu s cílem zjistit, které návrhy lze financovat.

2.   Příslušná schvalující osoba může tento postup případně rozdělit na několik fází. Pravidla takového postupu musí být uvedena ve výzvě k podávání návrhů.

Žadatelé, jejichž návrhy byly v některé fázi zamítnuty, jsou vyrozuměni v souladu s odstavcem 7.

Tytéž dokumenty a informace jsou v témže řízení požadovány pouze jednou.

3.   Hodnotící komise uvedená v článku 153 nebo případně příslušná schvalující osoba mohou žadatele požádat o poskytnutí doplňkových informací nebo vysvětlení podkladů předložených v souladu s článkem 154. O kontaktech s žadateli v průběhu řízení vede schvalující osoba náležité záznamy.

4.   Po skončení své práce podepisují členové hodnotící komise protokol o všech prostudovaných návrzích, v němž uvedou jejich posouzenou kvalitu a určí návrhy, jež mohou být financovány.

V případě potřeby uvádí protokol pořadí prostudovaných návrhů, doporučení k maximální výši udělovaného grantu a případné nepodstatné úpravy žádosti o grant.

Protokol je archivován pro pozdější použití.

5.   Příslušná schvalující osoba může žadatele vyzvat, aby svůj návrh na základě doporučení hodnotící komise upravil. O kontaktech s žadateli v průběhu řízení vede příslušná schvalující osoba náležité záznamy.

6.   Na základě hodnocení přijme příslušná schvalující osoba rozhodnutí, které obsahuje alespoň tyto údaje:

a)

předmět rozhodnutí a celkovou částku;

b)

jména úspěšných žadatelů, názvy akcí, uznané částky a důvody pro tento výběr, včetně případu, kdy se výběr liší od stanoviska hodnotící komise;

c)

jména případných odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.

7.   Příslušná schvalující osoba písemně vyrozumí žadatele o tom, jak bylo o jejich žádostech rozhodnuto. Jestliže požadovaný grant nebyl udělen, sdělí dotčený orgán Unie důvody zamítnutí žádosti. Odmítnutí žadatelé jsou o výsledku hodnocení svých žádostí informováni co nejdříve a v každém případě do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo odesláno vyrozumění úspěšným žadatelům.

8.   U grantů udělených podle článku 198 může příslušná schvalující osoba:

a)

rozhodnout, že nepoužije odstavce 2 a 4 tohoto článku a článek 153;

b)

obsah hodnotící zprávy a rozhodnutí o udělení grantu sloučit do jediného dokumentu a podepsat jej.

Článek 204

Grantová dohoda

1.   Granty jsou předmětem písemné dohody.

2.   Grantová dohoda obsahuje alespoň:

a)

předmět;

b)

příjemce grantu;

c)

dobu svého trvání, totiž:

i)

datum svého vstupu v platnost;

ii)

datum zahájení a dobu trvání akce nebo rozpočtový rok financování;

d)

popis akce nebo, v případě grantu na provozní náklady, pracovního programu spolu s popisem očekávaných výsledků;

e)

maximální výši financování z prostředků Unie vyjádřenou v eurech, odhadovaný rozpočet akce nebo pracovního programu a formu grantu;

f)

pravidla pro podávání zpráv a platby a pravidla zadávání veřejných zakázek stanovená v článku 208;

g)

přijetí povinností uvedených v článku 129 příjemcem grantu;

h)

ustanovení o zviditelnění finanční podpory, kterou Unie poskytuje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy její prezentace vůči veřejnosti není možná či vhodná;

i)

rozhodné právo, kterým je právo Unie, popřípadě doplněné vnitrostátním právem uvedeným v grantové dohodě. V grantových dohodách s mezinárodními organizacemi lze stanovit odchylnou úpravu;

j)

soud či rozhodčí orgán příslušný pro řešení sporů.

3.   Peněžní povinnosti jiných subjektů nebo osob než států, které vyplývají z provádění grantové dohody, jsou vymahatelné podle čl. 100 odst. 2.

4.   Změny grantových dohod nesmějí mít za cíl nebo za následek zpochybnění rozhodnutí o udělení grantu a nesmějí být v rozporu se zásadou rovného zacházení se žadateli.

KAPITOLA 4

Provádění grantů

Článek 205

Výše grantu a prodloužení doby platnosti zjištění auditu

1.   Konečná výše grantu se stanoví až poté, co příslušná schvalující osoba schválí závěrečné zprávy a tam, kde je to relevantní, účetní závěrky, aniž jsou dotčeny následné audity, kontroly a vyšetřování provedené dotčeným orgánem Unie, OLAFem nebo Účetním dvorem. Ustanovení čl. 132 odst. 4 se použije i poté, co byla výše grantu stanovena s konečnou platností.

2.   Pokud kontroly nebo audity prokazují systémové nebo opakující se nesrovnalosti, podvody nebo porušování povinností, které lze přičíst příjemci grantu a které mají podstatný vliv na řadu grantů udělených tomuto příjemci za podobných podmínek, může příslušná schvalující osoba pozastavit provádění grantové dohody nebo plateb na základě všech dotčených grantů nebo případně ukončit dotčené grantové dohody uzavřené s tímto příjemcem grantu, s přihlédnutím k závažnosti zjištění.

Příslušná schvalující osoba může mimoto snížit výši grantů, odmítnout nezpůsobilé náklady a získat zpět neoprávněně vyplacené částky, pokud jde o všechny granty, kterých se týkají systémové nebo opakující se nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci a které lze v souladu s dotčenými grantovými dohodami podrobit auditům, kontrolám a vyšetřování.

3.   Po přijetí přepracovaných zpráv a finančních výkazů předložených příjemcem grantu příslušná schvalující osoba na základě nákladů, které byly v případě každého grantu neoprávněně uvedeny jako způsobilé, určí, je-li to možné a účelné, o jakou částku by se granty měly snížit nebo jaká částka by měla být získána zpět.

4.   Není-li u každého dotčeného grantu možné nebo účelné přesně zjistit výši nezpůsobilých nákladů, lze částku, o kterou má být grant snížen nebo jaká má být získána zpět, stanovit extrapolací míry snížení grantů nebo míry získání prostředků vyplacených v rámci grantů zpět u těch grantů, u nichž byly zjištěny systémové nebo opakující se nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností, nebo pokud nezpůsobilé náklady nemohou sloužit za základ stanovení uvedené částky, lze ji stanovit na základě paušální sazby s přihlédnutím k zásadě proporcionality. Příjemci grantu je před snížením grantu nebo získáním neoprávněně vyplacených částek zpět dána možnost navrhnout řádně odůvodněný jiný způsob nebo jinou sazbu.

Článek 206

Podklady žádostí o platbu

1.   Příslušná schvalující osoba blíže určí podklady, které je nutno připojit k žádostem o platby.

2.   Předběžné financování může být u každého grantu rozděleno do více splátek v souladu se zásadou řádného finančního řízení. K žádosti o další splátku předběžného financování se připojí prohlášení příjemce grantu o využití předchozího předběžného financování. Splátka se vyplatí v plné výši, pokud bylo využito nejméně 70 % celkové výše předchozího předběžného financování. V opačném případě se výše splátky sníží o částky, které mají být dosud využity, dokud není dosaženo uvedené prahové hodnoty.

3.   Aniž je dotčena povinnost poskytnout podklady, příjemce grantu potvrdí na svou čest, že údaje v jeho žádosti o platbu jsou úplné, spolehlivé a pravdivé. Příjemce grantu rovněž potvrdí, že vzniklé náklady jsou způsobilé podle grantové dohody a že žádosti o platbu jsou podloženy náležitými podklady, které lze ověřit.

4.   Příslušná schvalující osoba si k doložení žádostí o průběžnou platbu nebo o vyplacení zůstatku v jakékoli výši může vyžádat osvědčení o finančních výkazech akce nebo pracovního programu a podkladových účtech. Toto osvědčení vyžaduje na základě posouzení rizik, přičemž přihlédne zejména k výši grantu, výši platby, povaze příjemce grantu a povaze podporovaných činností.

Osvědčení vypracuje schválený externí auditor nebo v případě veřejných subjektů kvalifikovaný a nezávislý úředník veřejné správy.

Účelem osvědčení je v souladu s metodikou, kterou schválila příslušná schvalující osoba, a na základě dohodnutých postupů, jež jsou v souladu s mezinárodními standardy, osvědčit, že náklady, které příjemce grantu uvedl ve finančních výkazech, o něž se opírají žádosti o platbu, jsou skutečné, přesně zaznamenané a způsobilé podle grantové dohody. Ve zvláštních, řádně odůvodněných případech si může příslušná schvalující osoba toto osvědčení vyžádat v podobě výroku či jiného typu dokumentu v souladu s mezinárodními standardy.

5.   K provedení platby si může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik vyžádat od nezávislé třetí osoby, již schválí, zprávu o operativní kontrole. Tato zpráva musí uvést, zda byla operativní kontrola provedena v souladu s metodikou, kterou schválila příslušná schvalující osoba, a zda byly daná akce či pracovní program skutečně provedeny v souladu s podmínkami grantové dohody.

Článek 207

Finanční podpora třetím osobám

Příjemce grantu může poskytnout finanční podporu třetím osobám, pokud to provádění akce nebo pracovního programu vyžaduje a pokud jsou podmínky pro toto poskytnutí v grantové dohodě mezi příjemcem grantu a Komisí vymezeny tak, aby příjemce grantu neměl prostor pro volné uvážení.

Má se za to, že prostor pro volné uvážení neexistuje, pokud grantová dohoda blíže určuje:

a)

maximální výši finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě a která činí nejvýše 60 000 EUR, a kritéria pro stanovení přesné částky;

b)

uzavřený seznam jednotlivých typů činností, na něž lze takovou finanční podporu získat;

c)

vymezení osob či kategorií osob, jež mohou takovou finanční podporu získat, a kritéria pro její poskytnutí.

Prahová hodnota uvedená v druhém pododstavci písm. a) může být překročena v případě humanitární pomoci, operací mimořádné podpory, operací civilní ochrany nebo pomoci při řešení krizí, nebo pokud by dosažení cílů akcí bylo jinak nemožné či příliš obtížné.

Příslušná schvalující osoba poskytne informace o případech uvedených ve třetím odstavci tohoto článku ve výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9.

Článek 208

Prováděcí smlouvy

1.   Aniž jsou dotčeny směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU, může příjemce grantu v případě, že je k provedení akce či pracovního programu nutno zadat veřejnou zakázku, zakázku zadat v souladu se svými obvyklými nákupními postupy, je-li zakázka zadána nabídce nabízející nejlepší poměr kvality a ceny nebo případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž je současně zajištěno, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2.   Je-li k provedení akce nebo pracovního programu nutno zadat zakázku v hodnotě nad 60 000 EUR, může příslušná schvalující osoba po příjemci grantu v řádně odůvodněných případech požadovat, aby nad rámec pravidel uvedených v odstavci 1 dodržoval zvláštní pravidla.

Tato zvláštní pravidla vycházejí z pravidel obsažených v tomto nařízení a jsou úměrná hodnotě dotčených zakázek, relativní výši příspěvku Unie v poměru k celkovým nákladům akce a riziku. Tato zvláštní pravidla se uvedou v grantové dohodě.

HLAVA IX

CENY

Článek 209

Obecná pravidla

1.   Při udílení cen musí být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení a ceny podporují dosahování cílů politik Unie.

2.   Ceny nelze udělovat přímo bez soutěže.

Soutěže o ceny s jednotkovou hodnotou ve výši 1 000 000 EUR nebo více lze vyhlásit pouze tehdy, jsou-li tyto ceny zmíněny v rozhodnutí o financování uvedeném v článku 110, a poté, co byly informace o těchto cenách poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Výše ceny nezávisí na nákladech, které vítězi vznikly.

4.   Pokud provedení akce nebo pracovního programu vyžaduje, aby příjemce grantu udělil ceny třetím osobám, smí příjemce grantu tyto ceny udělit za předpokladu, že kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení ceny, její výše nebo druhu a podmínky jejího vyplacení nebo dodání jsou v grantové dohodě mezi příjemcem grantu a Komisí vymezeny tak, aby příjemce grantu neměl prostor pro volné uvážení.

Článek 210

Pravidla soutěže, udělení cen a uveřejnění

1.   Pravidla soutěže musí:

a)

uvádět kritéria způsobilosti;

b)

uvádět pravidla a lhůtu pro případnou registraci účastníků, pokud se vyžaduje, a podávání přihlášek;

c)

uvádět kritéria pro vyloučení stanovená v článku 138 a důvody pro odmítnutí stanovené v článku 143;

d)

stanovit výlučnou odpovědnost účastníka pro případ, že budou v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci soutěže vzneseny nároky;

e)

stanovit, že vítězové přijímají povinnosti uvedené v článku 128 a povinnost zajistit publicitu blíže určenou v pravidlech soutěže;

f)

uvádět kritéria pro udělení ceny, jež umožňují posoudit kvalitu přihlášek z hlediska sledovaných cílů a očekávaných výsledků a objektivně určit, zda přihlášky splňují předpoklady pro úspěch v soutěži;

g)

stanovit výši nebo druh jedné či více cen;

h)

popisovat mechanismy vyplácení nebo dodání cen vítězům v návaznosti na udělení cen.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) jsou způsobilí též příjemci grantů, nestanoví-li pravidla soutěže jinak.

Na vyhlašování soutěží se použije obdobně čl. 197 odst. 3.

2.   Pravidla soutěží mohou stanovit podmínky pro zrušení soutěže, zejména tehdy, nelze-li dosáhnout jejich cílů.

3.   Ceny uděluje příslušná schvalující osoba po posouzení hodnotící komisí uvedenou v článku 153.

Na rozhodnutí o udělení ceny se použije obdobně čl. 203 odst. 4 a 6.

4.   Účastníci jsou o výsledku hodnocení svých přihlášek informováni co nejdříve a v každém případě do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy schvalující osoba přijala rozhodnutí o udělení ceny.

Rozhodnutí o udělení ceny je oznámeno vítězi a představuje právní závazek.

5.   Všechny ceny udělené v průběhu rozpočtového roku se každoročně uveřejňují v souladu s čl. 38 odst. 1 až 4.

Pokud o to Evropský parlament a Rada po uveřejnění požádají, zašle jim Komise zprávu s uvedením:

a)

počtu žadatelů v minulém roce;

b)

počtu žadatelů a procenta úspěšných přihlášek, jež připadají na jednu soutěž;

c)

seznamu odborníků v hodnotících komisích za uplynulý rok spolu s uvedením postupu, jakým byli vybráni.

HLAVA X

FINANČNÍ NÁSTROJE, ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY A FINANČNÍ POMOC

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 211

Oblast působnosti a využívání

1.   Unie může zřídit finanční nástroje nebo poskytnout rozpočtové záruky či finanční pomoc, které jsou financovány ze souhrnného rozpočtu, základním právním aktem, který vymezuje oblast jejich působnosti a dobu jejich využívání, pokud se prokáže, že to je nejvhodnější způsob ke splnění cílů politik Unie.

2.   Členské státy mohou přispívat na finanční nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoc Unie. Je-li to povoleno v základním právním aktu, mohou přispívat i třetí osoby.

3.   Pokud se finanční nástroje nebo rozpočtové záruky provádí prostřednictvím přímého řízení, Komise obdobně zajistí soulad s čl. 158 odst. 2 s ohledem na finanční zprostředkovatele a konečné příjemce.

4.   Jsou-li finanční nástroje využívány ve sdíleném řízení s členskými státy, použijí se odvětvová pravidla.

5.   V případě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk využívaných v nepřímém řízení uzavře Komise dohody se subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii), v) a vi). Pokud byly systémy, pravidla a postupy těchto subjektů posouzeny podle čl. 157 odst. 3 a odst. 4, mohou se na ně tyto subjekty plně spoléhat. Tyto subjekty mohou při využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk v nepřímém řízení uzavírat dohody s finančními zprostředkovateli, kteří musí být vybráni postupy rovnocennými postupům, které používá Komise. Tyto subjekty v uvedených dohodách provedou požadavky podle čl. 158 odst. 2.

Komise nese i nadále odpovědnost za zajištění souladu rámce pro využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk se zásadou řádného finančního řízení a přispívá k plnění obsahově a časově vymezených politických cílů, které lze hodnotit z hlediska výkonu nebo výsledků. Komise odpovídá za využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk, aniž je dotčena právní a smluvní odpovědnost pověřených subjektů v souladu s platným právem a článkem 129.

Pokud na finanční nástroje nebo rozpočtové záruky přispívají podle odstavce 2 třetí země, může základní právní akt povolovat určení způsobilých prováděcích subjektů nebo protistran z dotčených zemí.

6.   Účetní dvůr má plný přístup k jakýmkoli informacím souvisejícím s finančními nástroji, rozpočtovými zárukami a finanční pomocí, a to i prostřednictvím kontrol na místě.

Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, je externím auditorem pro projekty a programy podporované za pomoci finančního nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoci Účetní dvůr.

Článek 212

Zásady a podmínky platné pro finanční nástroje a rozpočtové záruky

1.   Finanční nástroje a rozpočtové záruky jsou používány v souladu se zásadami řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace, rovného zacházení a subsidiarity a v souladu se svými cíli.

2.   Finanční nástroje a rozpočtové záruky:

a)

řeší selhání trhu či nepříznivé investiční situace a podpora z nich je poskytována úměrně pouze konečným příjemcům finančních prostředků, kteří jsou v okamžiku poskytnutí podpory Unie pokládáni za hospodářsky životaschopné podle mezinárodně uznávaných standardů;

b)

dosahují adicionality tím, že nenahrazují potenciální podporu a investice z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů;

c)

nenarušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a dodržují pravidla státní podpory;

d)

dosahují aktivačního a multiplikačního účinku, jehož cílový interval hodnot je stanoven na základě předběžného hodnocení příslušného finančního nástroje, uvolněním celkové investice přesahující výši příspěvku nebo záruky Unie, ve vhodných případech včetně maximalizace soukromých investic;

e)

jsou využívány způsobem, který zajišťuje, aby prováděcí subjekty nebo protistrany zapojené do jejich využívání měly společný zájem na dosažení politických cílů stanovených v příslušném základním právním aktu, s ustanoveními například o společném investování, požadavcích na sdílení rizik nebo finančních pobídkách, přičemž se předchází střetu zájmů s jinými činnostmi subjektů nebo protistran;

f)

stanoví odměnu Unie, která je v souladu se sdílením rizik s účastníky finančních operací a politickými cíli finančního nástroje nebo rozpočtové záruky;

g)

má-li být prováděcím subjektům nebo protistranám zapojeným do jejich využívání vyplacena odměna, zajistí, aby byla založena na výkonnosti a zahrnovala:

i)

správní poplatky, jež jsou hrazeny subjektu nebo protistraně jako odměna za práci vykonávanou při využívání finančního nástroje nebo rozpočtové záruky a jež v co největší možné míře vycházejí z uskutečňovaných operací nebo vyplácených částek, a

ii)

případně koncepční pobídky na podporu dosažení politických cílů či ke stimulaci finanční výkonnosti finančního nástroje nebo rozpočtové záruky.

Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech lze uhradit mimořádné výdaje;

h)

jsou založeny na předběžném hodnocení provedeném individuálně nebo v rámci programu v souladu s článkem 34, jež obsahuje vysvětlení volby typu finanční operace s přihlédnutím ke sledovaným politickým cílům a souvisejícím finančním rizikům a úsporám pro rozpočet.

Hodnocení uvedená v prvním pododstavci písm. h) se přezkoumávají a aktualizují tak, aby zohledňovala vliv velkých socioekonomických změn na odůvodnění existence finančního nástroje nebo rozpočtové záruky.

3.   Aniž jsou dotčena odvětvová pravidla pro sdílené řízení, zaznamenávají se příjmy, včetně dividend, kapitálového zisku, poplatků za poskytnutí záruk a úroků z půjček a z prostředků uložených na svěřenských účtech zaplacených Komisi nebo uhrazených na svěřenské účty, které byly otevřeny pro finanční nástroje nebo rozpočtové záruky a vztahují se k podpoře poskytované z rozpočtu v rámci finančního nástroje nebo rozpočtové záruky, do rozpočtu až po odečtení nákladů na správu a správních poplatků.

Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, představují roční splátky, včetně splátek kapitálu, uvolněných jistot a splátek jistin půjček, zaplacené Komisi nebo uhrazené na svěřenské účty, které byly otevřeny pro finanční nástroje nebo rozpočtové záruky a vztahují se k podpoře poskytované z rozpočtu v rámci finančního nástroje nebo rozpočtové záruky, vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 3 písm. f), a aniž je dotčen čl. 218 odst. 4, používají se na stejný finanční nástroj nebo rozpočtovou záruku po dobu nepřesahující dobu rozpočtového závazku plus dva roky.

Komise tyto vnitřní účelově vázané příjmy zohlední při navrhování budoucích částek přidělených na finanční nástroje nebo rozpočtové záruky.

Bez ohledu na druhý pododstavec lze zbývající částku účelově vázaných příjmů schválených v základním právním aktu, která má být zrušena nebo ukončena, přidělit i na jiný finanční nástroj sledující podobné cíle, stanoví-li tak základní právní akt, kterým se daný finanční nástroj zřizuje.

4.   Příslušná schvalující osoba pro daný finanční nástroj, rozpočtovou záruku nebo finanční pomoc předloží finanční výkaz vztahující se k období od 1. ledna do 31. prosince podle článku 249 a v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS).

V případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk využívaných v nepřímém řízení příslušná schvalující osoba zajistí, aby subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii), v) a vi) předložily neauditované finanční výkazy vztahující se k období od 1. ledna do 31. prosince, které se řídí účetními pravidly uvedenými v článku 80 a v IPSAS, a veškeré informace nezbytné k vypracování finančních výkazů v souladu s čl. 82 odst. 2 do 15. února následujícího rozpočtového roku a aby předložily auditované finanční výkazy do 15. dubna následujícího rozpočtového roku.

5.   Jsou-li finanční nástroje nebo rozpočtové záruky v jedné dohodě kombinovány s doplňkovou podporou z rozpočtu, včetně grantů, použije se tato hlava na celé opatření. Zprávy se podávají v souladu s čl. 41 odst. 4 a 5 a jasně se v nich uvede, které části opatření představují finanční nástroje nebo rozpočtové záruky.

Článek 213

Finanční závazek Unie

1.   Finanční závazek a souhrn čistých plateb z rozpočtu nesmějí nikdy přesáhnout:

a)

v případě finančních nástrojů výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu;

b)

v případě rozpočtových záruk výši rozpočtové záruky schválenou v základním právním aktu;

c)

v případě finanční pomoci maximální výši finančních prostředků, k jejichž vypůjčení je Komise zmocněna za účelem financování finanční pomoci schválené v základním právním aktu, a příslušných úroků.

2.   Rozpočtové záruky a finanční pomoc mohou pro Unii vytvořit podmíněný závazek, který může přesáhnout finanční aktiva poskytnutá na krytí finančního závazku Unie, pouze pokud je tak stanoveno v základním právním aktu, kterým se zřizuje rozpočtová záruka nebo finanční pomoc, a za podmínek v něm uvedených.

3.   Pro účely každoročního posouzení stanoveného v článku 256 se podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci a hrazených z rozpočtu považují za udržitelné, pokud je jejich předpokládaný víceletý vývoj slučitelný s mezemi stanovenými v nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a se stropem ročních prostředků na platby stanoveným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

Článek 214

Tvorba rezerv na finanční závazky

1.   V případě rozpočtových záruk a finanční pomoci třetím zemím stanoví základní právní akt míru tvorby rezerv jako procentní podíl výše schváleného finančního závazku. Tato částka nezahrnuje příspěvky uvedené v čl. 211 odst. 2.

Základní právní akt stanoví přezkum míry tvorby rezerv alespoň každé tři roky.

2.   Stanovení míry tvorby rezerv se řídí kvalitativním a kvantitativním posouzením finančních rizik vyplývajících z rozpočtové záruky nebo finanční pomoci třetí zemi, které provede Komise v souladu se zásadou obezřetnosti, podle níž nesmějí být aktiva a zisky nadhodnoceny a závazky a ztráty podhodnoceny.

Nestanoví-li jinak základní právní akt, kterým se ustavuje rozpočtová záruka nebo finanční pomoc třetí zemi, odvodí se míra tvorby rezerv od kombinace celkových rezerv, které je zapotřebí předem vytvořit k pokrytí čistých očekávaných ztrát, a přiměřené bezpečnostní rezervy. Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady, měla by celková tvorba rezerv proběhnout v období stanoveném v příslušném finančním výkazu uvedeném v článku 35.

3.   V případě finančních nástrojů jsou případně vytvořeny rezervy, aby bylo možno reagovat na budoucí platby související s rozpočtovým závazkem daného finančního nástroje.

4.   Na tvorbu rezerv přispívají tyto zdroje:

a)

příspěvky z rozpočtu při plném dodržení nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, a po posouzení možností přerozdělení;

b)

výnosy z investic zdrojů držených ve společném rezervním fondu;

c)

částky získané zpět od nesplácejících dlužníků v souladu s postupem vymáhání stanoveným v záruční dohodě nebo dohodě o půjčce;

d)

příjmy a jiné platby, které Unie obdrží v souladu se záruční dohodou nebo dohodou o půjčce;

e)

případné peněžní příspěvky, které poskytnou členské státy a třetí osoby podle čl. 211 odst. 2.

Do výpočtu tvorby rezerv vyplývajících z míry tvorby rezerv uvedené v odstavci 1 se zahrnou pouze zdroje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce.

5.   Rezervy se použijí k uhrazení:

a)

čerpání rozpočtové záruky;

b)

platebních povinností souvisejících s rozpočtovým závazkem u daného finančního nástroje;

c)

finančních povinností vyplývajících z vypůjčení finančních prostředků podle čl. 223 odst. 1;

d)

případně jiných výdajů spojených s využíváním finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci třetími zeměmi.

6.   Pokud výše rezerv na rozpočtovou záruku překročí výši tvorby rezerv vyplývající z míry tvorby rezerv uvedené v odstavci 1 tohoto článku, použijí se k obnovení rozpočtové záruky na její původní výši zdroje uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. b), c) a d) tohoto článku, které s touto zárukou souvisejí, v mezích způsobilého období stanoveného v základním právním aktu, avšak nikoli nad rámec fáze vytváření rezerv a bez dotčení čl. 216 odst. 4.

7.   Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu a může přijmout odpovídající opatření k doplnění nebo navýšení míry tvorby rezerv, pokud:

a)

v důsledku čerpání rozpočtové záruky výše rezerv na tuto záruku poklesne pod 50 % míry tvorby rezerv uvedené v odstavci 1 a opět pokud poklesne pod 30 % této míry tvorby rezerv, nebo pokud by podle posouzení rizik provedeného Komisí mohla klesnout pod některou z těchto hodnot během jednoho roku;

b)

země využívající finanční pomoc ze strany Unie v době splatnosti neuhradí platbu.

Článek 215

Společný rezervní fond

1.   Rezervy vytvořené na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci jsou drženy ve společném rezervním fondu.

Finanční správou aktiv společného rezervního fondu je pověřena Komise.

2.   Celkové zisky nebo ztráty z investování zdrojů držených ve společném rezervním fondu se úměrně rozdělí mezi příslušné finanční nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoc.

Finanční správce zdrojů ve společném rezervním fondu drží minimální objem prostředků fondu v penězích nebo v ekvivalentech peněz v souladu s pravidly obezřetnosti a prognózami plateb poskytnutými schvalujícími osobami finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci.

Finanční správce zdrojů ve společném rezervním fondu může uzavírat repa se zdroji společného rezervního fondu jako zajištěním za účelem plateb z fondu, pokud se přiměřeně očekává, že tento postup bude pro rozpočet Unie prospěšnější než odprodej zdrojů v časovém rámci žádosti o platbu. Doba trvání nebo prodloužení rep souvisejících s platbou je omezena na minimum nezbytné k minimalizaci ztrát pro rozpočet.

3.   Účetní na základě čl. 77 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) a čl. 86 odst. 1 a 2 zavede účetní postupy, které se uplatňují na příjmové a výdajové operace a po dohodě s finančním správcem zdrojů ve společném rezervním fondu také na aktiva a pasiva související se společným rezervním fondem.

4.   Jestliže Komise ve výjimečných případech uskutečnila převod podle čl. 30 odst. 1 prvního pododstavce písm. g), uvědomí o tom okamžitě Evropský parlament a Radu a urychleně navrhne opatření potřebná k obnovení rozpočtového bodu pro rozpočtovou záruku, z něhož byl převod uskutečněn, při plném dodržení stropů stanovených v nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec.

Článek 216

Efektivní míra tvorby rezerv

1.   Tvorba rezerv na rozpočtové záruky a finanční pomoc třetím zemím ve společném rezervním fondu je založena na efektivní míře tvorby rezerv. Tato míra musí zajišťovat úroveň ochrany před finančními závazky Unie, která odpovídá úrovni ochrany, jež by byla zajištěna příslušnými mírami tvorby rezerv, pokud by byly zdroje uchovávány a spravovány zvlášť.

2.   Použitelná efektivní míra tvorby rezerv je procentní část každé počáteční míry tvorby rezerv stanovené v souladu s čl. 214 odst. 2 druhým pododstavcem. Použije se pouze na objem zdrojů ve společném rezervním fondu vyčleněných na vyplacení čerpaných rozpočtových záruk za období jednoho roku. Představuje procentně vyjádřený poměr mezi objemem peněz a peněžních ekvivalentů ve společném rezervním fondu, které jsou potřeba k vyplacení čerpaných rozpočtových záruk, a celkovým objemem peněz a peněžních ekvivalentů, které by byly zapotřebí v jednotlivých záručních fondech k vyplacení čerpaných záruk, pokud by dané zdroje byly drženy a spravovány odděleně, za předpokladu, že obě částky představují rovnocenné riziko likvidity. Tento poměr nesmí být nižší než 95 %. Při výpočtu efektivní míry tvorby rezerv se zohlední:

a)

prognózy přítoku a odtoku prostředků ve společném rezervním fondu s ohledem na počáteční fázi celkové tvorby rezerv podle čl. 214 odst. 2 druhého pododstavce;

b)

korelace rizik mezi rozpočtovými zárukami a finanční pomocí třetím zemím;

c)

tržní podmínky.

Komise do 1. července 2020 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 275, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o podrobné podmínky výpočtu efektivní míry tvorby rezerv, včetně metodiky tohoto výpočtu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 275, kterými se mění minimální poměr uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce s ohledem na zkušenosti s fungováním společného rezervního fondu a při zachování obezřetného přístupu v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Tento minimální poměr nesmí být stanoven na úroveň nižší než 85 %.

3.   Efektivní míru tvorby rezerv vypočítává každoročně finanční správce zdrojů ve společném rezervním fondu a Komise ji používá jako referenční hodnotu při výpočtu příspěvků z rozpočtu podle čl. 214 odst. 4 písm. a) a následně podle odst. 4 písm. b) tohoto článku.

4.   Na základě výpočtu roční efektivní míry tvorby rezerv v souladu s odst. 1 a 2 tohoto článku se v rozpočtovém procesu uskuteční následující operace, které se uvádějí v pracovním dokumentu uvedeném v čl. 41 odst. 5 písm. h):

a)

případný přebytek rezerv na rozpočtovou záruku nebo finanční pomoc třetí zemi je navrácen do rozpočtu;

b)

případné doplnění fondu se uskutečňuje v ročních tranších během období nejvýše tří let, aniž je dotčen čl. 214 odst. 6.

5.   Komise po konzultaci s účetním stanoví pokyny pro správu zdrojů ve společném rezervním fondu v souladu s vhodnými obezřetnostními pravidly a s vyloučením derivátových operací pro spekulativní účely. Tyto pokyny se připojí k dohodě s finančním správcem zdrojů ve společném rezervním fondu.

Každé tři roky se provádí nezávislé hodnocení přiměřenosti pokynů, jehož výsledky jsou předány Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 217

Výroční zprávy

1.   Vedle zprávy uvedené v článku 256 Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o společném rezervním fondu.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje informace o finančním řízení, výkonnosti a rizicích společného rezervního fondu na konci předchozího kalendářního roku stejně jako informace o finančních tocích ve společném rezervním fondu během předchozího kalendářního roku, informace o významných operacích a veškeré relevantní informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena.

KAPITOLA 2

Specifická ustanovení

Oddíl 1

Finanční nástroje

Článek 218

Pravidla a poskytování

1.   Bez ohledu na čl. 211 odst. 1 lze finanční nástroje v řádně odůvodněných případech zřídit i bez schválení základním právním aktem, pokud jsou v návrhu rozpočtu uvedeny v souladu s čl. 41 odst. 4 prvním pododstavcem písm. e).

2.   Komise zajistí harmonizovanou a zjednodušenou správu finančních nástrojů, zejména v oblasti účetnictví, výkaznictví, monitorování a zvládání finančních rizik.

3.   Pokud se Unie účastní na finančním nástroji jako menšinový podílník, zajistí Komise dodržování této hlavy v souladu se zásadou proporcionality na základě velikosti a hodnoty účasti Unie na daném nástroji. Bez ohledu na velikost a hodnotu účasti Unie na daném nástroji však Komise zajistí soulad s články 129 a 158, čl. 212 odst. 2 a 4, čl. 41 odst. 4, a pokud jde o situace zakládající vyloučení uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. d), s hlavou V kapitolou 2 oddílem 2.

4.   Jestliže se Evropský parlament nebo Rada domnívají, že finanční nástroj nesplnil účinně své cíle, mohou Komisi požádat, aby předložila návrh přepracovaného základního právního aktu s cílem tento nástroj zlikvidovat. Případná nová částka splacená tomuto nástroji podle čl. 212 odst. 3 se v takovém případě považuje za obecný příjem a je vrácena do rozpočtu.

5.   Účel finančních nástrojů nebo seskupení finančních nástrojů na úrovni nástroje kombinujícího zdroje a jejich případná zvláštní právní forma a místo registrace se uveřejňují na internetových stránkách Komise.

6.   Subjekty, kterým bylo svěřeno využívání finančních nástrojů, mohou jménem Unie zřizovat svěřenské účty ve smyslu čl. 85 odst. 3. Odpovídající výpisy z účtů zasílají tyto subjekty příslušnému útvaru Komise. Platby na svěřenské účty provádí Komise na základě žádostí o provedení platby, které jsou řádně podloženy prognózami čerpání, s přihlédnutím k dostupným zůstatkům na svěřenských účtech a k potřebě vyhnout se nadměrně vysokým zůstatkům na nich.

Článek 219

Finanční nástroje využívané přímo Komisí

1.   Finanční nástroje lze využívat přímo podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) prostřednictvím:

a)

účelové investiční jednotky, v níž má Komise účast spolu s dalšími veřejnými či soukromými investory a jejímž cílem je zesílit aktivační účinek příspěvku Unie, nebo

b)

půjček, záruk, kapitálových účastí a dalších nástrojů pro sdílení rizika, které nejsou investicemi do účelových investičních jednotek a které jsou poskytovány buď přímo konečným příjemcům finančních prostředků, nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů.

2.   Účelové investiční jednotky uvedené v odst. 1 písm. a) se zřizují podle práva některého členského státu. V oblasti vnější činnosti mohou být zřizovány i podle práva jiné země, než je členský stát. Správci těchto jednotek jsou ze zákona či podle smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře.

3.   Správci účelových investičních jednotek uvedení v odst. 1 písm. a) a finanční zprostředkovatelé či koneční příjemci finančních nástrojů jsou vybíráni s náležitým zřetelem k povaze finančního nástroje, jenž má být využíván, ke zkušenostem a finanční a provozní způsobilosti dotyčných subjektů a k rentabilitě projektů konečných příjemců. Jejich výběr musí být transparentní, musí být objektivně zdůvodněn a nesmí vést ke střetu zájmů.

Článek 220

Kombinace s finančními prostředky vynakládanými ve sdíleném řízení

1.   V případě kombinace prostředků vynakládaných v rámci sdíleného řízení za podpory z finančních nástrojů zřízených podle tohoto oddílu jsou vedeny samostatné záznamy.

2.   Finanční prostředky vynakládané ve sdíleném řízení jsou ukládány na zvláštní účty a využívány v souladu s cíli příslušných fondů na akce a pro účely konečných příjemců finančních prostředků, které jsou v souladu s jedním či více programy, s nimiž se provádí kombinace.

3.   Na kombinace finančních prostředků vynakládaných ve sdíleném řízení za podpory z finančních nástrojů zřízených podle tohoto oddílu se použijí odvětvová pravidla.

Oddíl 2

Rozpočtové záruky

Článek 221

Pravidla pro rozpočtové záruky

1.   Základní právní akt stanoví:

a)

výši rozpočtové záruky, kterou nelze nikdy překročit, aniž je dotčen čl. 211 odst. 2;

b)

druhy operací, na něž se rozpočtová záruka vztahuje.

2.   Příspěvky členských států na rozpočtové záruky podle čl. 211 odst. 2 mohou být poskytovány ve formě záruk nebo v penězích.

Příspěvky třetích osob na rozpočtové záruky podle čl. 211 odst. 2 mohou být poskytovány v penězích.

Rozpočtová záruka se navýší o příspěvky uvedené v prvním a druhém pododstavci. Platby týkající se čerpání záruky se v případě potřeby uskuteční s přispěním členských států nebo třetích osob za podmínek pari passu. Komise podepíše s přispěvateli dohodu, která obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.

Článek 222

Využívání rozpočtových záruk

1.   Rozpočtové záruky pro kryté druhy operací jsou neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání.

2.   Rozpočtové záruky jsou využívány podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), nebo výjimečně podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a).

3.   Rozpočtová záruka se vztahuje pouze na finanční a investiční operace, které jsou v souladu s čl. 212 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) až d).

4.   Protistrany přispívají na operace kryté rozpočtovou zárukou vlastními prostředky.

5.   Komise uzavře s protistranou záruční dohodu. Poskytnutí rozpočtové záruky je podmíněno vstupem záruční dohody v platnost.

6.   Protistrany poskytnou Komisi každoročně:

a)

posouzení rizik a informace o bonitě operací krytých rozpočtovou zárukou, jakož i posouzení očekávaných selhání;

b)

informace o neuhrazené finanční povinnosti plynoucí pro Unii z rozpočtové záruky, v rozdělení na jednotlivé operace;

c)

celkový zisk nebo ztrátu plynoucí z operací krytých rozpočtovou zárukou.

Oddíl 3

Finanční pomoc

Článek 223

Pravidla a poskytování

1.   Finanční pomoc Unie poskytnutá členským státům nebo třetím zemím musí být v souladu s předem stanovenými podmínkami a mít podobu půjčky, úvěrové linky či jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Komise je za tímto účelem v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit potřebné finanční prostředky jménem Unie na kapitálových trzích nebo od finančních institucí.

2.   Finanční pomoc se s výjimkou řádně odůvodněných případů poskytuje v eurech.

3.   Finanční pomoc poskytuje přímo Komise.

4.   Komise uzavře s přijímající zemí dohodu obsahující ustanovení, která:

a)

zajišťují, aby přijímající země pravidelně kontrolovala, že poskytnuté financování bylo použito řádně v souladu s předem vymezenými podmínkami, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem získat zpět veškeré finanční prostředky poskytnuté v rámci finanční pomoci, které byly získány neoprávněně;

b)

zajišťují ochranu finančních zájmů Unie;

c)

Komisi, OLAF a Účetní dvůr výslovně opravňují k výkonu jejich práv podle článku 129;

d)

zajišťují, že Unie má nárok na předčasné splacení půjčky, pokud je zjištěno, že se přijímající země v souvislosti s řízením finanční pomoci dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie;

e)

zajišťují, aby veškeré náklady vzniklé Unii, které souvisejí s finanční pomocí, nesla přijímající země.

5.   Komise uvolní půjčky pokud možno ve splátkách s výhradou splnění podmínek spojených s finanční pomocí. Nejsou-li tyto podmínky splněny, Komise vyplacení finanční podpory dočasně pozastaví nebo zruší.

Článek 224

Diverzifikovaná strategie financování

1.   Komise provádí diverzifikovanou strategii financování zahrnující výpůjčky schválené podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 a s výjimkou řádně odůvodněných případů výpůjční operace a operace řízení dluhu za účelem financování programů finanční pomoci. Diverzifikovaná strategie financování se provádí prostřednictvím všech nezbytných transakcí zaměřených na pravidelnou přítomnost na kapitálovém trhu, je založena na sdružování nástrojů financování a využívá společný fond likvidity.

2.   Komise zavede nezbytná opatření pro provádění diverzifikované strategie financování. Komise pravidelně a komplexně informuje Evropský parlament a Radu o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu.

HLAVA XI

PŘÍSPĚVKY EVROPSKÝM POLITICKÝM STRANÁM

Článek 225

Obecná ustanovení

Evropským politickým stranám ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 (dále jen „evropské politické strany“) mohou být v souladu s uvedeným nařízením přiznány přímé finanční příspěvky z rozpočtu s ohledem na to, že přispívají k utváření evropského politického povědomí a k vyjadřování politické vůle občanů Unie.

Článek 226

Zásady

1.   Příspěvky lze použít pouze na úhradu procentní části provozních nákladů evropských politických stran uvedené v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, které jsou přímo spojeny s cíli těchto stran, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 5 a článku 21 zmíněného nařízení.

2.   Příspěvky lze použít na úhradu výdajů spojených se smlouvami uzavřenými evropskými politickými stranami za předpokladu, že při jejich uzavření nedošlo ke střetu zájmů.

3.   Příspěvky nelze použít k přímému ani nepřímému poskytnutí jakéhokoli osobního peněžitého nebo nepeněžitého prospěchu jednotlivému členu nebo zaměstnanci evropské politické strany. Příspěvky nelze používat k přímému ani nepřímému financování činností třetích osob, zejména vnitrostátních politických stran nebo politických nadací na evropské nebo vnitrostátní úrovni, a to ani formou grantů, darů, půjček nebo jiných podobných dohod. Pro účely tohoto odstavce se přidružené subjekty evropských politických stran nepovažují za třetí osoby, pokud jsou podle stanov těchto stran součástí jejich správní organizace. Příspěvky nelze použít pro žádný z cílů, které jsou vyloučeny článkem 22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

4.   Na příspěvky se použijí zásady transparentnosti a rovného zacházení v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

5.   Příspěvky přiznává Evropský parlament jednou za rok a uveřejňuje je v souladu s čl. 38 odst. 1 až 4 tohoto nařízení a s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

6.   Evropské politické strany, jež získaly příspěvek, nesmějí obdržet přímo ani nepřímo žádné další rozpočtové prostředky. Zakazují se především dary z rozpočtů politických skupin v Evropském parlamentu. Za žádných okolností nesmějí být tytéž výdaje financovány z rozpočtu dvakrát.

Příspěvky není dotčena schopnost evropských politických stran vytvářet rezervy ze svých vlastních zdrojů v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014.

7.   Dosáhne-li evropská politická nadace ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 na konci rozpočtového roku, na který obdržela grant na provozní náklady, přebytku příjmů nad výdaji, může být část tohoto přebytku až do výše 25 % celkových příjmů za daný rok přenesena do následujícího roku, avšak musí být použita před koncem prvního čtvrtletí tohoto následujícího roku.

Článek 227

Rozpočtové aspekty

Příspěvky i prostředky vyčleněné na nezávislé externí subjekty nebo znalce pověřené provedením auditu uvedené v článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 se vyplácejí z oddílu rozpočtu týkajícího se Evropského parlamentu.

Článek 228

Výzva k podávání žádostí o příspěvky

1.   Příspěvky se přiznávají na základě výzvy k podávání žádostí o příspěvky, která se uveřejňuje jednou ročně alespoň na internetových stránkách Evropského parlamentu.

2.   Každé evropské politické straně může být přiznán pouze jeden příspěvek ročně.

3.   Evropská politická strana může obdržet příspěvek, pouze pokud o financování požádá za podmínek vyplývajících z výzvy k podávání žádostí o příspěvky.

4.   Výzva k podávání žádostí o příspěvky stanoví podmínky, za nichž může žadatel obdržet příspěvek podle nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, jakož i kritéria pro vyloučení.

5.   Výzva k podávání žádostí o příspěvky stanoví alespoň povahu výdajů, které mohou být z příspěvku uhrazeny.

6.   Výzva k podávání žádostí o příspěvky požaduje odhadovaný rozpočet.

Článek 229

Udělovací řízení

1.   Žádosti o příspěvky se podávají náležitě, ve stanovené lhůtě a písemně, a to případně v zabezpečeném elektronickém formátu.

2.   Příspěvky nejsou přiznány žadatelům, kteří se v době udělovacího řízení nacházejí v jedné nebo více ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1, ani žadatelům, kteří jsou evidováni jako vyloučení v databázi uvedené v článku 144.

3.   Žadatelé musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 2.

4.   Příslušné schvalující osobě může být při posuzování žádostí o příspěvky nápomocen výbor. Příslušná schvalující osoba upřesní pravidla týkající se jeho složení, jmenování a fungování a pravidla zamezující střetu zájmů.

5.   Žádosti, které splňují kritéria způsobilosti a kritéria pro vyloučení, jsou vybírány na základě kritérií pro poskytnutí finančních prostředků, která jsou stanovena v článku 19 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

6.   V rozhodnutí příslušné schvalující osoby ohledně žádosti se uvede alespoň:

a)

předmět a celková výše příspěvků;

b)

jméno vybraných žadatelů a uznané částky pro každého z nich;

c)

jména případných odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.

7.   Příslušná schvalující osoba písemně vyrozumí žadatele o tom, jak o jejich žádostech rozhodla. Zamítne-li žádost o finanční prostředky nebo nepřizná-li příspěvek v požadované výši, uvede důvody zamítnutí žádosti nebo neposkytnutí požadované výše, zejména s odkazem na kritéria způsobilosti a kritéria pro přiznání příspěvku uvedená v odstavci 5 tohoto článku a v čl. 228 odst. 4. Zamítne-li příslušná schvalující osoba žádost, informuje žadatele o veškerých dostupných správních a soudních prostředcích nápravy podle čl. 134 odst. 2.

8.   O příspěvcích se uzavře písemná dohoda.

Článek 230

Forma příspěvků

1.   Příspěvky mohou mít některou z těchto forem:

a)

úhrada procentní části skutečně vynaložených nárokovatelných výdajů;

b)

proplacení na základě jednotkových nákladů;

c)

jednorázové částky;

d)

paušální financování;

e)

kombinace forem uvedených v písmenech a) až d).

2.   Uhrazeny mohou být pouze výdaje, které splňují kritéria uvedená ve výzvě k podávání žádostí o příspěvky a které nevznikly přede dnem podání žádosti o příspěvek.

3.   Dohoda uvedená v čl. 229 odst. 8 musí obsahovat ustanovení, která umožňují ověření, zda byly splněny podmínky pro přiznání jednorázových částek, paušálního financování nebo jednotkových nákladů.

4.   Příspěvky se vyplácejí v plné výši ve formě jediné platby předběžného financování, pokud v řádně odůvodněných případech nerozhodne příslušná schvalující osoba jinak.

Článek 231

Jistoty

Příslušná schvalující osoba může, považuje-li to za vhodné a přiměřené, v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik požadovat od evropské politické strany složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s poskytnutím předběžného financování, pouze tehdy, pokud evropské politické straně s ohledem na analýzu rizik bezprostředně hrozí, že se ocitne v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) a d) tohoto nařízení, nebo pokud bylo Evropskému parlamentu a Radě oznámeno rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace, zřízeného článkem 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, v souladu s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení.

Článek 156 se použije obdobně na jistoty, které mohou být vyžadovány v případech uvedených v prvním pododstavci tohoto článku s ohledem na platby předběžného financování provedené ve prospěch evropských politických stran.

Článek 232

Čerpání příspěvků

1.   Příspěvky se čerpají v souladu s článkem 226.

2.   Jakákoli část příspěvku, jež nebyla využita v rozpočtovém roce, na nějž byl příspěvek poskytnut (rok n), se použije na jakékoli nárokovatelné výdaje vynaložené do 31. prosince roku n+1. Zbývající část příspěvku, jež nebyla vyčerpána do uplynutí uvedené lhůty, se vrátí zpět v souladu s hlavou IV kapitolou 6.

3.   Evropské politické strany dodržují stropy pro spolufinancování stanovené v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Zbývající částky z příspěvků za předcházející rok nesmějí být využity k financování té části, jež má být financována z vlastních zdrojů evropské politické strany. Příspěvky třetích osob na společné akce se nepovažují za součást vlastních prostředků evropské politické strany.

4.   Evropské politické strany nejprve použijí část příspěvku, která nebyla vyčerpána v rozpočtovém roce, na nějž byl příspěvek poskytnut, a teprve poté příspěvky poskytnuté po tomto roce.

5.   Úroky z plateb předběžného financování se považují za součást příspěvku.

Článek 233

Zpráva o čerpání příspěvků

1.   Evropská politická strana předloží příslušné schvalující osobě ke schválení v souladu s článkem 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 svou výroční zprávu o čerpání příspěvku a výroční finanční výkazy.

2.   Příslušná schvalující osoba vypracuje výroční zprávu o činnosti podle čl. 74 odst. 9 tohoto nařízení na základě výroční zprávy a výročních finančních výkazů podle odstavce 1 tohoto článku. K vypracování této zprávy může použít i jiné podklady.

Článek 234

Výše příspěvku

1.   Konečná výše příspěvku se stanoví až poté, co příslušná schvalující osoba schválí výroční zprávu a výroční finanční výkazy podle čl. 233 odst. 1. Schválením výroční zprávy a výročních finančních výkazů nejsou dotčeny následné kontroly prováděné Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace.

2.   Nevyčerpaná částka předběžného financování není stanovena s konečnou platností, dokud ji evropská politická strana nevyužije na úhradu nárokovatelných výdajů, které splňují kritéria stanovená ve výzvě pro podávání žádostí o příspěvky.

3.   Poruší-li evropská politická strana své povinnosti týkající se čerpání příspěvků, vyplácení příspěvku se pozastaví, sníží nebo ukončí poté, co byla evropské politické straně dána možnost se vyjádřit.

4.   Před provedením platby příslušná schvalující osoba ověří, že je evropská politická strana stále registrována v rejstříku podle článku 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a že jí ode dne podání žádosti do konce rozpočtového roku, na nějž byl poskytnut příspěvek, nebyly uloženy žádné sankce podle článku 27 uvedeného nařízení.

5.   Pokud politická strana již není registrována v rejstříku uvedeném v článku 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 nebo jí byly uloženy sankce podle článku 27 uvedeného nařízení, může příslušná schvalující osoba pozastavit, snížit nebo ukončit vyplácení příspěvku a získat zpět částky, které byly na základě dohody uvedené v čl. 229 odst. 8 tohoto nařízení vyplaceny neoprávněně, a to úměrně závažnosti pochybení, nesrovnalostí, podvodů nebo jiných porušení povinností týkajících se čerpání příspěvku poté, co byla evropské politické straně dána možnost se vyjádřit.

Článek 235

Kontrola a sankce

1.   Každá dohoda uvedená v čl. 229 odst. 8 musí výslovně zmocňovat Evropský parlament k výkonu jeho kontrolních pravomocí ve vztahu k dokumentům a prostorám všech evropských politických stran, které získaly finanční prostředky Unie, jejich zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů a subdodavatelů a OLAF a Účetní dvůr k výkonu jejich pravomocí podle článku 129.

2.   Příslušná schvalující osoba může ukládat správní a peněžité sankce podle článků 138 a 139 tohoto nařízení a podle článku 27 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 236

Vedení záznamů

1.   Evropské politické strany uchovávají všechny záznamy a podklady související s příspěvkem po dobu pěti let od provedení poslední platby v souvislosti s příspěvkem.

2.   Záznamy, které se týkají auditů, postupů právní nápravy, sporů nebo vypořádání nároků vyplývajících z čerpání příspěvku nebo vyšetřování OLAFu, pokud o něm byl vyrozuměn příjemce finančních prostředků, se uchovávají až do okamžiku ukončení těchto auditů, postupů právní nápravy, sporů, vypořádání nároků nebo vyšetřování.

Článek 237

Výběr externích subjektů nebo odborníků pověřených prováděním auditu

Nezávislé externí subjekty nebo odborníci pověření prováděním auditu podle článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 se vyberou v zadávacím řízení. Doba platnosti jejich smlouvy nepřekročí pět let. Po uplynutí doby platnosti dvou po sobě následujících smluv jsou považováni za osoby ve střetu zájmů, který by mohl negativně ovlivnit provádění auditu.

HLAVA XII

OSTATNÍ NÁSTROJE PRO PLNĚNÍ ROZPOČTU

Článek 238

Svěřenské fondy Unie pro vnější činnost

1.   Pro činnosti v případě mimořádných událostí a činnosti po jejich odeznění potřebné za účelem reakce na krizi nebo pro tematicky zaměřené činnosti může Komise na základě dohod s dalšími dárci zřizovat svěřenské fondy Unie pro vnější akce (dále jen „svěřenské fondy Unie“).

Svěřenské fondy Unie mohou být zřizovány, pouze pokud jsou dohodami s dalšími dárci zabezpečeny příspěvky z jiných zdrojů než z rozpočtu.

Svůj záměr zřídit svěřenský fond Unie pro činnosti v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění Komise konzultuje s Evropským parlamentem a Radou.

Zřízení svěřenského fondu Unie pro účely tematicky zaměřených činností musí schválit Evropský parlament a Rada.

Pro účely třetího a čtvrtého pododstavce tohoto odstavce Komise zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě návrhy svých rozhodnutí o zřízení svěřenského fondu Unie. Tyto návrhy rozhodnutí obsahují popis cílů svěřenského fondu Unie, odůvodnění jeho zřízení v souladu s odstavcem 3, údaje o době jeho trvání a předběžných dohodách s dalšími dárci. Zahrnují také návrh zřizovací dohody, která má být uzavřena s dalšími dárci.

2.   Komise předkládá návrhy rozhodnutí na financování svěřenského fondu Unie věcně příslušnému výboru, je-li tak stanoveno v základním právním aktu, který upravuje příspěvek Unie do svěřenského fondu Unie. Příslušný výbor se nevyzývá, aby se vyjádřil k aspektům, které již byly předloženy Evropskému parlamentu a Radě pro účely konzultace nebo schválení podle odst. 1 třetího, čtvrtého a pátého pododstavce.

3.   Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:

a)

zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících nástrojů financování by k dosažení cílů politik Unie nestačilo;

b)

svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost, výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie a dalších dárců;

c)

svěřenské fondy Unie nezdvojují stávající možnosti financování a podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody;

d)

cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtového bodu, z nichž jsou financovány.

4.   Pro každý svěřenský fond Unie je ustavena správní rada, které předsedá Komise, ve které jsou spravedlivým způsobem zastoupeni dárci a která rozhoduje o využití finančních prostředků. Správní rada zahrnuje zástupce každého členského státu, jenž do fondu nepřispěl, jako pozorovatele. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie. Tato pravidla stanoví požadavek, že k přijetí konečného rozhodnutí o využití finančních prostředků je třeba, aby pro ně hlasovala Komise.

5.   Svěřenské fondy Unie se zřizují na dobu určitou, která je vymezena v jejich zřizovací dohodě. Tato doba může být prodloužena rozhodnutím Komise, na které se vztahuje postup uvedený v odstavci 1, na žádost správní rady dotčeného svěřenského fondu Unie a poté, co Komise předloží zprávu odůvodňující toto prodloužení, která zejména potvrzuje, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3.

Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi požádat, aby do svěřenského fondu Unie přestala poskytovat prostředky nebo aby případně provedla přezkum zřizovací dohody s cílem svěřenský fond Unie zlikvidovat, je-li to vhodné, zejména na základě informací poskytnutých v pracovním dokumentu uvedeném v čl. 41 odst. 6. V tomto případě se veškeré zbývající finanční prostředky na poměrném základě vrátí jako obecný příjem do rozpočtu, členským státům, které do něho přispěly, a ostatním dárcům.

Článek 239

Využívání svěřenských fondů Unie pro vnější činnost

1.   Svěřenské fondy Unie se využívají v souladu se zásadami řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace a rovného zacházení a se zvláštními cíli stanovenými v jednotlivých zřizovacích dohodách a za plného respektování práv Evropského parlamentu a Rady provádět kontrolu příspěvku Unie a dohlížet na něj.

2.   Akce financované v rámci svěřenských fondů Unie mohou být prováděny přímo Komisí podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a nepřímo se subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů i), ii), iii), v) a vi).

3.   Finanční prostředky přidělují na závazky a vyplácejí účastníci finančních operací z Komise vymezení v hlavě IV kapitole 4. Funkci účetního svěřenských fondů Unie vykonává účetní Komise. Účetní odpovídá za stanovení účetních postupů a sestavení účtové osnovy, jež jsou společné pro všechny svěřenské fondy Unie. Interní auditor Komise, OLAF a Účetní dvůr vykonávají vůči svěřenským fondům Unie stejné pravomoci jako vůči ostatním akcím prováděným Komisí.

4.   Příspěvky Unie a dalších dárců nejsou začleněny do rozpočtu a vkládají se na zvláštní bankovní účet. Zvláštní bankovní účet svěřenského fondu Unie zřizuje i ruší účetní. Všechny transakce na zvláštním bankovním účtu provedené v průběhu roku jsou řádně zaznamenávány v účetnictví svěřenského fondu Unie.

Příspěvky Unie se na zvláštní bankovní účet převádějí na základě řádně zdůvodněné žádosti o provedení platby obsahující prognózy čerpání, s přihlédnutím k zůstatku na účtu a k potřebě dalších plateb, která z toho vyplývá. Prognózy čerpání se poskytují ročně, nebo je-li to vhodné, pololetně.

Příspěvky dalších dárců připisované na zvláštní bankovní účet svěřenského fondu Unie jsou zaznamenávány v eurových částkách, na něž jsou při připsání na účet přepočítávány. Úroky naběhlé na zvláštním bankovním účtu svěřenského fondu Unie jsou investovány do svěřenského fondu Unie, nestanoví-li zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie jinak.

5.   Komise je zmocněna čerpat nejvýše 5 % částky vložené do svěřenského fondu Unie na pokrytí vzniklých nákladů na správu v roce, v němž začaly být příspěvky uvedené v odstavci 4 používány. Bez ohledu na první větu se náklady na správu vyplývající z příspěvku Unie do svěřenského fondu Unie hradí z tohoto příspěvku pouze v rozsahu, v jakém doposud nejsou pokryty jinými rozpočtovými položkami, aby se zabránilo jejich dvojímu účtování. Po dobu existence svěřenského fondu Unie se tyto správní poplatky považují za účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii).

Vedle výroční zprávy podle článku 258 předkládá schvalující osoba dvakrát ročně finanční zprávy o činnosti jednotlivých svěřenských fondů Unie.

Komise rovněž předkládá každý měsíc zprávu o využívání jednotlivých svěřenských fondů Unie.

Ve svěřenských fondech Unie je každoročně prováděn nezávislý externí audit.

Článek 240

Příspěvky Unie na globální iniciativy

1.   V zájmu odpovídající koordinace akcí s větším počtem partnerů s cílem řešit globální výzvy může Unie poskytnout příspěvky ve formě financování nesouvisejícího s náklady na společné globální iniciativy financované větším počtem dárců, pokud tyto iniciativy podporují dosažení cílů politiky Unie a pokud by jiné nástroje pro plnění rozpočtu k dosažení těchto cílů nepostačovaly. Pokud je to možné a vhodné, stane se Komise členem každé správní rady nebo rovnocenného řídícího výboru.

2.   Před případným rozhodnutím o příspěvku ke globální iniciativě informuje Komise co nejdříve Evropský parlament a Radu o výši příspěvku ke globální iniciativě podle příslušného základního právního aktu, vysvětlí důvody pro tento příspěvek a jeho vhodnost, včetně toho, jak tento příspěvek pomůže zviditelnit Unii prostřednictvím finančních prostředků Unie.

3.   Na příspěvky Unie na globální iniciativy se s přihlédnutím k povaze financování z prostředků Unie vztahují tyto podmínky:

a)

příspěvek Unie je menšinovým příspěvkem na iniciativu, přičemž se zohledňuje celková výše příspěvku na iniciativu v době, kdy byl příspěvek poskytnut;

b)

s příspěvkem Unie se zachází stejně jako s příspěvky dárců podobného rozsahu, a pokud na iniciativu přispívá také jeden nebo více členských států, požívá příspěvek Unie takové úrovně ochrany, která není méně příznivá než úroveň ochrany příspěvku daného členského státu nebo příspěvků daných členských států;

c)

podávají se odpovídající zprávy o výsledcích iniciativy, a to i prostřednictvím příslušných ukazatelů výstupů a dopadu;

d)

iniciativa funguje podle pravidel zajišťujících řádné finanční řízení, transparentnost, nediskriminaci a rovné zacházení při využívání finančních prostředků Unie v souladu se zásadou proporcionality;

e)

existují vhodné interní a externí systémy pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a boj proti nim a jsou pravidelně podávány zprávy o jejich fungování, a iniciativa má vhodná pravidla pro vymáhání finančních prostředků, včetně využití těchto prostředků pro tutéž iniciativu.

V případě podezření na závažné nesrovnalosti, jako je podvod, korupce nebo střet zájmů, jsou příslušné schvalující osobě, EPPO ve vztahu k členským státům účastnícím se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, OLAFu, auditním orgánům Komise a Účetnímu dvoru podle pravidel této iniciativy poskytnuty relevantní informace a provedou společný audit, kontrolu nebo vyšetřovací mise s příslušným orgánem iniciativy v souladu s článkem 129.

4.   Odůvodnění podmínek uvedených v odstavci 3 prvním pododstavci se zahrne do rozhodnutí o financování příspěvku na iniciativu.

5.   Postup stanovený v čl. 157 odst. 6 se použije obdobně na příspěvek Unie na globální iniciativu.

Článek 241

Použití rozpočtové podpory

1.   Stanoví-li tak příslušné základní právní akty, může Komise poskytnout rozpočtovou podporu třetí zemi, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

správa veřejných financí ve třetí zemi je dostatečně transparentní, spolehlivá a účinná;

b)

třetí země má zavedenu dostatečně věrohodnou a relevantní odvětvovou či celostátní politiku;

c)

třetí země má zavedenu makroekonomickou politiku, která je orientována na stabilitu;

d)

třetí země umožnila dostatečný a včasný přístup ke komplexním a řádným informacím o rozpočtu.

2.   Vyplacení příspěvku Unie je založeno na splnění podmínek uvedených odstavci 1, včetně zlepšení správy veřejných financí. Některé platby mohou být mimoto podmíněny dosažením milníků, které se měří pomocí objektivních ukazatelů výkonnosti, se zohledněním výsledků a pokroku reforem v průběhu času v příslušném odvětví.

3.   Komise ve třetích zemích podporuje dodržování zásad právního státu, rozvíjení možností parlamentní kontroly a auditu, schopností pro boj proti korupci a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím.

4.   Příslušné dohody o financování uzavřené se třetí zemí obsahují:

a)

povinnost třetí země předkládat Komisi ve stanovené lhůtě spolehlivé informace, na jejichž základě bude moci Komise posoudit plnění podmínek uvedených v odstavci 2;

b)

právo Komise pozastavit dohodu o financování, pokud třetí země poruší některou povinnost týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu a v závažných případech korupce;

c)

vhodná ustanovení, podle nichž se má třetí země zavázat, že v případě zjištění závažných nesrovnalostí při výplatě příslušných finančních prostředků Unie, které lze této zemi přičíst, neprodleně vrátí veškeré finanční prostředky na příslušnou akci nebo jejich část.

K vrácení finančních prostředků podle prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce lze použít čl. 101 odst. 1 druhý pododstavec.

Článek 242

Placení externí odborníci

1.   Orgány Unie mohou vybrat a odměňovat externí odborníky, kteří jim budou poskytovat pomoc při hodnocení žádostí o grant, projektů a nabídek a v konkrétních případech vydávat stanoviska a doporučení.

2.   Na internetových stránkách dotyčného orgánu Unie se uveřejní výzva k vyjádření zájmu.

Výzva k vyjádření zájmu obsahuje popis úkolů, délku jejich trvání a pevné podmínky odměňování.

3.   Fyzické osoby, jež mají zájem, se mohou přihlásit kdykoli během doby platnosti výzvy k vyjádření zájmu, s výjimkou jejích posledních tří měsíců.

4.   V návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu je sestaven seznam odborníků. Tento seznam platí po dobu nejdéle 5 let od svého uveřejnění nebo po dobu trvání víceletého programu, jenž s danými úkoly souvisí. Platnost seznamu může být delší než doba trvání víceletého finančního programu, je-li zajištěna rotace odborníků.

5.   Hodnota veřejné zakázky je nižší než finanční limity stanovené v čl. 178 odst. 1. Tuto hodnotu lze překročit pouze výjimečně a v řádně odůvodněných případech, aby orgány Unie mohly soutěžit za rovných podmínek s ostatními subjekty na trhu.

6.   Placení externí odborníci jsou odměňováni předem oznámenou a stanovenou pevnou částkou a vybíráni na základě svých odborných schopností. Jejich výběr probíhá na základě kritérií, která dodržují zásady zákazu diskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.

7.   Pro účely hlavy V kapitoly 2 oddílu 2 se tito odborníci považují za příjemce finančních prostředků.

Článek 243

Neplacení odborníci

Orgány Unie mohou osobám, které pozvaly nebo pověřily určitými úkoly, proplatit cestovní výlohy a denní diety nebo případně jakékoli jiné náhrady.

Článek 244

Nefinanční dary

1.   Orgány a subjekty Unie mohou poskytovat nefinanční dary ve formě služeb, dodávek nebo stavebních prací.

2.   Nefinanční dary se udělují v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení a případně s požadavky stanovenými v odvětvových pravidlech. Podporují dosahování cílů politiky Unie.

3.   Příslušná schvalující osoba poskytne informace o nefinančních darech ve výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9.

4.   V případě dodávek nepodléhajících rychlé zkáze financovaných ze správních prostředků a v souladu s účetními pravidly a standardy uvedenými v článku 80 nesmějí orgány a subjekty Unie poskytovat nefinanční dary dříve, než dodávka částečně ztratí na hodnotě.

Článek 245

Členské příspěvky a jiné poplatky

Unie může uhradit členské příspěvky organizacím, jichž je členem nebo pozorovatelem.

Článek 246

Výdaje na členy a zaměstnance orgánů Unie

Orgány Unie mohou proplácet výdaje na členy a zaměstnance orgánů Unie, včetně příspěvků pro sdružení současných a bývalých poslanců Evropského parlamentu a příspěvků na evropské školy.

HLAVA XIII

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OSTATNÍ FINANČNÍ ZPRÁVY

KAPITOLA 1

Roční účetní závěrky

Oddíl 1

Účetní rámec

Článek 247

Skladba účetní závěrky

Roční účetní závěrky Unie se vypracovávají pro každý rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince. Sestávají z:

a)

konsolidovaných finančních výkazů, které v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 uvádějí v konsolidované podobě finanční údaje obsažené ve finančních výkazech orgánů Unie, subjektů Unie uvedených v článku 70 a jiných subjektů splňujících kritéria účetní konsolidace;

b)

souhrnných zpráv o plnění rozpočtu, které uvádějí informace obsažené ve zprávách orgánů Unie o plnění rozpočtu.

Článek 248

Podklady

Každý zápis do účetní závěrky se musí zakládat na vhodných podkladech v souladu s článkem 75.

Článek 249

Finanční výkazy

1.   Finanční výkazy uvádějí částky vyjádřené v milionech eur, sestavují se v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 a obsahují:

a)

rozvahu, která uvádí všechna aktiva a pasiva a finanční situaci k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku;

b)

výkaz o finanční výkonnosti, který uvádí hospodářský výsledek za předchozí rozpočtový rok;

c)

výkaz peněžních toků, z něhož vyplývají částky vybrané a vyplacené během rozpočtového roku a konečný stav pokladny;

d)

výkaz změn v čistých aktivech, který uvádí přehled o změnách stavu rezerv v průběhu rozpočtového roku a souhrnné výsledky.

2.   Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve výkazech zmíněných v odstavci 1 a poskytuje všechny doplňující informace stanovené účetními pravidly uvedenými v článku 80 a mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud jsou tyto informace pro činnosti Unie relevantní. Příloha obsahuje alespoň:

a)

účetní zásady, pravidla a metody;

b)

vysvětlivky, jež podávají doplňující informace, které nejsou obsaženy ve finančních výkazech, ale jsou nezbytné pro poctivý obraz účtů.

3.   Po uzavření rozpočtového roku až do dne předání obecných účtů provádí účetní opravy, které, aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro věrný a poctivý obraz údajů v těchto účtech.

Oddíl 2

Zprávy o plnění rozpočtu

Článek 250

Zprávy o plnění rozpočtu

1.   Zprávy o plnění rozpočtu uvádějí částky vyjádřené v milionech eur a musí být meziročně srovnatelné. Sestávají ze:

a)

zpráv, které shrnují všechny rozpočtové příjmové a výdajové operace rozpočtového roku;

b)

výsledku rozpočtu, který se vypočítává na základě ročního rozpočtového zůstatku uvedeného v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053;

c)

přílohy, která doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve zprávách.

2.   Zprávy o plnění rozpočtu musí mít stejnou strukturu jako samotný rozpočet.

3.   Zpráva o plnění rozpočtu obsahuje informace o:

a)

příjmech, zejména o změnách odhadovaných příjmů, výsledku plnění příjmů a stanovených inkasních nárocích;

b)

změnách celkových dostupných prostředků na závazky a na platby;

c)

využití celkových dostupných prostředků na závazky a na platby;

d)

zbývajících závazcích, závazcích přenesených z předchozího rozpočtového roku a závazcích přijatých v rozpočtovém roce.

4.   Pokud jde o informace o příjmech, přikládá se ke zprávě o plnění rozpočtu výkaz, který uvádí za jednotlivé členské státy rozpis částek vlastních zdrojů, jež zbývá ke konci rozpočtového roku inkasovat a na něž byl vydán inkasní příkaz.

Oddíl 3

Harmonogram roční účetní závěrky

Článek 251

Předběžná účetní závěrka

1.   Účetní orgánů a subjektů Unie jiných než Komise uvedených v článku 247 předají účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku své předběžné účetní závěrky.

2.   Účetní orgánů a subjektů Unie jiných než Komise uvedených v článku 247 předávají do 1. března následujícího rozpočtového roku účetnímu Komise účetní údaje potřebné pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu, který účetní Komise stanoví.

3.   Účetní Komise konsoliduje předběžné účetní závěrky uvedené v odstavci 2 s předběžnou účetní závěrkou Komise a do 31. března následujícího rozpočtového roku předá elektronickými prostředky Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Komise a konsolidovanou předběžnou účetní závěrku Unie.

Článek 252

Schválení konečné konsolidované účetní závěrky

1.   Účetní dvůr předloží do 1. května své připomínky k předběžným účetním závěrkám orgánů Unie jiných než Komise a jednotlivých subjektů uvedených v článku 247 a do 15. května své připomínky k předběžné účetní závěrce Komise a konsolidované předběžné účetní závěrce Unie.

2.   Účetní orgánů a subjektů Unie jiných než Komise uvedených v článku 247 předají účetnímu Komise do 15. května potřebné účetní údaje za účelem vypracování konečné konsolidované účetní závěrky, a to způsobem a ve formátu, který účetní Komise stanoví.

Orgány Unie jiné než Komise a jednotlivé subjekty uvedené v článku 247 zašlou své konečné účetní závěrky Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru a účetnímu Komise do 1. června.

3.   Účetní každého orgánu Unie a každého subjektu uvedeného v článku 247předá Účetnímu dvoru současně se svou konečnou účetní závěrkou související prohlášení vedení k dané konečné účetní závěrce; jeho kopii předá účetnímu Komise.

Ke konečné účetní závěrce přiloží osvědčení, v němž prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

4.   Účetní Komise vypracuje konečnou konsolidovanou účetní závěrku na základě informací předložených podle odstavce 2 tohoto článku orgány Unie jinými než Komise a subjekty uvedenými v článku 247.

Ke konečné konsolidované účetní závěrce přiloží osvědčení, v němž prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

5.   Komise konečnou konsolidovanou účetní závěrku a vlastní konečnou účetní závěrku schválí a do 30. června předá elektronickými prostředky Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Ve stejné lhůtě předá účetní Komise Účetnímu dvoru prohlášení vedení ke konečné konsolidované účetní závěrce.

Účetní dvůr přijme stanovisko ke spolehlivosti roční účetní závěrky Unie a účetních závěrek každého z orgánů a subjektů uvedených v článku 247 do 31. července.

6.   Konečná konsolidovaná účetní závěrka se spolu s prohlášením o věrohodnosti, které předkládá Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu, do 15. listopadu uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

KAPITOLA 2

Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti

Článek 253

Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti

1.   Do 31. července následujícího rozpočtového roku předá Komise Evropskému parlamentu a Radě integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který obsahuje:

a)

konečnou konsolidovanou účetní závěrku podle článku 252;

b)

výroční zprávu o řízení a výkonnosti obsahující přehledné a stručné shrnutí výsledků vnitřní kontroly a hospodaření s finančními prostředky uvedených ve výročních zprávách o činnosti každé pověřené schvalující osoby, které obsahuje informace o hlavních systémech řízení a správ v Komisi a:

i)

odhadovanou míru chyb ve výdajích Unie založenou na konzistentní metodice a odhad budoucích oprav;

ii)

informace o preventivních a nápravných opatřeních týkajících se rozpočtu, jež uvádějí finanční dopad opatření přijatých k ochraně rozpočtu před výdaji v rozporu s právními předpisy;

iii)

informace o provádění strategie Komise pro boj proti podvodům;

c)

dlouhodobou prognózu přítoku a odtoku prostředků na následujících pět let, založenou na příslušných víceletých finančních rámcích a na rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053;

d)

výroční zprávu o interním auditu uvedenou v čl. 118 odst. 8;

e)

hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků, jak je uvedeno v článku 318 Smlouvy o fungování EU, posuzující zejména pokrok při dosahování cílů politiky při zohlednění ukazatelů výkonnosti uvedených v článku 33 tohoto nařízení;

f)

zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria podle čl. 268 odst. 2.

2.   V integrovaném souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti podle odstavce 1 jsou jednotlivé zprávy uváděny odděleně tak, aby bylo možné je jasně identifikovat. Jednotlivé zprávy, s výjimkou konečných konsolidovaných účetních závěrek, jsou do 30. června zpřístupněny Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

KAPITOLA 3

Zprávy o rozpočtu a jiné finanční zprávy

Článek 254

Měsíční zpráva o plnění rozpočtu

Vedle ročních výkazů a zpráv uvedených v článcích 249 a 250 předává účetní Komise Evropskému parlamentu a Radě jednou měsíčně číselné údaje o plnění rozpočtu týkající se příjmů i výdajů se zahrnutím všech dostupných prostředků, shrnuté alespoň na úrovni kapitol, jakož i samostatně rozčleněné podle kapitol, článků a bodů. Tyto číselné údaje obsahují také informace o použití přenesených prostředků.

Číselné údaje se předávají do deseti pracovních dnů od konce každého měsíce prostřednictvím internetových stránek Komise.

Článek 255

Výroční zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

1.   Každý orgán Unie a každý subjekt uvedený v článku 247 vypracuje zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

Tuto zprávu předá Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.

Článek 256

Výroční zpráva o podmíněných závazcích vyplývajících z rozpočtových záruk a finanční pomoci a o udržitelnosti těchto podmíněných závazků

Komise každoročně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o podmíněných závazcích vyplývajících z rozpočtových záruk a finanční pomoci a podle čl. 213 odst. 3 také o posouzení udržitelnosti těchto podmíněných závazků hrazených z rozpočtu. Tyto informace se současně předávají Účetnímu dvoru.

Článek 257

Zpráva o stavu problémů v oblasti účetnictví

Účetní Komise předá Evropskému parlamentu a Radě do 15. září každého rozpočtového roku zprávu s informacemi o zjištěných stávajících rizicích, pozorovaných obecných tendencích, nových problémech v oblasti účetnictví a pokroku v účetnictví, včetně informací, na něž upozornil Účetní dvůr, a s informacemi o zpět získaných finančních prostředcích.

Článek 258

Zprávy o svěřenských fondech Unie pro vnější činnost

V souladu s čl. 41 odst. 6 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě každý rok zprávu o činnostech podporovaných svěřenskými fondy Unie uvedenými v článku 238, o jejich využívání a výsledcích i o jejich účtech.

Správní rada svěřenského fondu Unie schvaluje výroční zprávu svého svěřenského fondu Unie, kterou vypracovává schvalující osoba. Schvaluje rovněž konečnou účetní závěrku, kterou sestavuje účetní. Konečnou účetní závěrku předloží správní rada Evropskému parlamentu a Radě v rámci postupu udělování absolutoria Komisi.

Článek 259

Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků

Informace o příjemcích finančních prostředků Komise uveřejňuje v souladu s článkem 38.

HLAVA XIV

EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM

KAPITOLA 1

Externí audit

Článek 260

Externí audit prováděný Účetním dvorem

Evropský parlament, Rada a Komise informují Účetní dvůr co nejdříve o všech rozhodnutích a pravidlech přijatých podle článků 12, 16, 21, 29, 30, 32 a 43.

Článek 261

Pravidla a postupy auditu

1.   Účetní dvůr prověřuje legalitu a správnost všech příjmů a výdajů z hlediska Smluv, rozpočtu, tohoto nařízení, aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a všech dalších relevantních právních aktů přijatých na základě Smluv. Toto prověření může přihlížet k víceleté povaze programů a souvisejícím systémům dohledu a kontroly.

2.   Při plnění svých úkolů má Účetní dvůr za podmínek stanovených v článku 263 právo nahlížet do všech dokumentů a informací o tom, jak útvary nebo subjekty finančně řídí operace financované nebo spolufinancované Unií. Je oprávněn vyslechnout každého úředníka, který odpovídá za výdajové nebo příjmové operace, a může využít všech kontrolních postupů vhodných pro uvedené útvary nebo subjekty. Audit v členských státech se uskutečňuje v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány, nebo pokud tyto orgány nemají nezbytné pravomoci, s příslušnými vnitrostátními úřady. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány členských států spolupracují v duchu důvěry a při zachování své nezávislosti.

Účetní dvůr se může za účelem získání všech informací, které jsou nezbytné k plnění úkolů, jimiž byl pověřen Smlouvami nebo právními akty přijatými na jejich základě, účastnit na vlastní žádost kontrolních operací při plnění rozpočtu prováděných kterýmkoli orgánem Unie nebo jeho jménem.

Na žádost Účetního dvora zmocní každý orgán Unie finanční instituce, u nichž jsou vedeny vklady Unie, k tomu, aby umožnily Účetnímu dvoru přesvědčit se o souladu vnějších údajů s účty.

3.   Za účelem plnění svých úkolů oznamuje Účetní dvůr orgánům Unie a úřadům, na které se toto nařízení vztahuje, jména svých zaměstnanců pověřených prováděním auditu u těchto orgánů a úřadů.

Článek 262

Kontroly cenných papírů a peněz

Účetní dvůr zajistí, aby byly veškeré cenné papíry a peníze na vkladech nebo v pokladně zkontrolovány podle dokladů podepsaných vkladateli nebo podle úředních záznamů o držených penězích a cenných papírech. Tyto kontroly může provádět sám.

Článek 263

Právo Účetního dvora na přístup

1.   Orgány Unie, subjekty, které spravují příjmy nebo výdaje jménem Unie, a příjemci finančních prostředků poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu a informace, které pokládá za nezbytné pro plnění svých úkolů. Poskytnou Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré doklady, které se týkají zadávání a provádění veřejných zakázek financovaných z rozpočtu, veškeré peněžní nebo materiálové účty, všechny účetní záznamy nebo podklady a všechny související správní dokumenty, všechny dokumenty týkající se příjmů a výdajů, všechny inventární soupisy a všechna organizační schémata útvarů, které Účetní dvůr považuje za nezbytné pro kontrolu roční účetní závěrky a zpráv o plnění rozpočtu na základě záznamů nebo na místě, a ke stejnému účelu všechny dokumenty a údaje vytvořené nebo uložené elektronicky. Právo Účetního dvora na přístup se vztahuje i na přístup k informačním systémům používaným pro řízení příjmů a výdajů, které Účetní dvůr kontroluje, je-li pro dotčený audit relevantní.

Orgány interního auditu a další útvary dotčených vnitrostátních správních orgánů poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu, kterou pokládá za nezbytnou pro plnění svých úkolů.

2.   Úředníci, u nichž provádí Účetní dvůr audit, předloží:

a)

své záznamy o pokladní hotovosti, jakýchkoli jiných penězích, cenných papírech a materiálech všeho druhu a podklady týkající se správy finančních prostředků, jíž jsou pověřeni, a rovněž veškeré účetní knihy, rejstříky a ostatní dokumenty, které se k nim vztahují;

b)

korespondenci a jakékoli jiné dokumenty požadované pro plné provedení auditu podle článku 261.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b) smí požadovat pouze Účetní dvůr.

3.   Účetní dvůr je oprávněn kontrolovat dokumenty týkající se příjmů a výdajů Unie, které se nacházejí v držení útvarů orgánů Unie, a zejména útvarů příslušných rozhodovat o příjmech a výdajích, subjektů spravujících příjmy a výdaje jménem Unie a fyzických nebo právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu.

4.   Ověření legality a správnosti příjmů a výdajů a kontrola řádného finančního řízení se vztahuje i na to, jak subjekty, které nejsou orgány Unie, použily finančních prostředky Unie, které získaly formou příspěvků.

5.   Vyplácení finančních prostředků Unie příjemcům mimo orgány Unie je podmíněno písemným souhlasem těchto příjemců nebo, není-li takový souhlas vydán, písemným souhlasem zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů nebo subdodavatelů s tím, že Účetní dvůr provede audit použití poskytnutých částek.

6.   Komise poskytne Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré informace o výpůjčních a úvěrových operacích.

7.   Použití integrovaných počítačových systémů nesmí omezit přístup Účetního dvora k podkladům. Kdykoli je to technicky možné, je elektronický přístup k údajům a dokumentům potřebným k provedení auditu Účetnímu dvoru poskytnut v jeho vlastních prostorách a v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly.

Článek 264

Výroční zpráva Účetního dvora

1.   Účetní dvůr předá Komisi a ostatním dotčeným orgánům Unie do 30. června své připomínky, o kterých se domnívá, že by měly být obsaženy v jeho výroční zprávě. Tyto připomínky zůstávají důvěrné a jsou předmětem sporného řízení. Každý orgán Unie podá Účetnímu dvoru odpověď do 15. října. Orgány Unie jiné než Komise předávají své odpovědi současně Komisi.

2.   Výroční zpráva Účetního dvora obsahuje posouzení řádnosti finančního řízení.

3.   Výroční zpráva Účetního dvora obsahuje samostatný oddíl pro každý orgán Unie a pro společný rezervní fond. Účetní dvůr k ní může připojit jakoukoli souhrnnou zprávu nebo obecné připomínky, které považuje za vhodné.

4.   Účetní dvůr předá orgánům příslušným k udělení absolutoria a ostatním orgánům Unie do 15. listopadu svou výroční zprávu doplněnou odpověďmi orgánů Unie a zajistí její uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 265

Zvláštní zprávy Účetního dvora

1.   Účetní dvůr předloží dotčenému orgánu Unie nebo subjektu veškeré připomínky, o kterých se domnívá, že by měly být obsaženy ve zvláštní zprávě. Tyto připomínky zůstávají důvěrné a jsou předmětem sporného řízení.

Dotčený orgán Unie nebo subjekt uvědomí Účetní dvůr zpravidla ve lhůtě šesti týdnů od předložení těchto připomínek o jakékoli odpovědi, kterou si přeje k těmto připomínkám učinit. Uvedená lhůta se staví v řádně odůvodněných případech, zejména je-li nezbytné, aby dotčený orgán Unie nebo subjekt k dokončení své odpovědi ve sporném řízení získal reakci od členských států.

Odpovědi dotčeného orgánu Unie nebo subjektu se přímo a výhradně vyjadřují k připomínkám Účetního dvora.

Na žádost Účetního dvora či dotčeného orgánu Unie nebo subjektu mohou po uveřejnění zprávy odpovědi posoudit Evropský parlament a Rada.

Účetní dvůr zajistí, aby zvláštní zprávy byly vypracovány a přijímány v přiměřené lhůtě, která obecně nesmí překročit 13 měsíců.

Zvláštní zprávy spolu s odpověďmi dotčených orgánů Unie nebo subjektů jsou neprodleně předány Evropskému parlamentu a Radě a každý z nich, případně ve spolupráci s Komisí, rozhodne o případných dalších krocích.

Účetní dvůr učiní vše k zajištění toho, aby odpovědi dotčených orgánů Unie nebo subjektů na jeho připomínky i harmonogram pro vypracování zvláštní zprávy byly uveřejněny spolu se zvláštní zprávou.

2.   Stanoviska uvedená v čl. 287 odst. 4 druhém pododstavci Smlouvy o fungování EU, která se nevztahují k návrhům nebo předlohám v legislativním konzultačním postupu, může Účetní dvůr uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. O jejich uveřejnění rozhodne po konzultaci s orgánem Unie, který si stanovisko vyžádal nebo jejž se stanovisko týká. K uveřejněným stanoviskům jsou připojeny veškeré připomínky dotčených orgánů Unie.

KAPITOLA 2

Absolutorium

Článek 266

Harmonogram postupu udělování absolutoria

1.   Evropský parlament uděluje Komisi před 15. květnem roku n+2 na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

2.   Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada Komisi důvody odkladu.

3.   Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, vynaloží Komise veškeré úsilí k přijetí opatření, která by co nejdříve odstranila nebo umožnila odstranit překážky bránící toto rozhodnutí přijmout.

Článek 267

Postup udělování absolutoria

1.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů Unie, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Unie uvedených v rozvaze.

2.   Evropský parlament za účelem udělení absolutoria přezkoumá poté, co tak učiní Rada, závěrečný účet, finanční výkazy a hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU. Rovněž přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora, odpovědi kontrolovaných orgánů Unie, všechny relevantní zvláštní zprávy Účetního dvora za příslušný rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací.

3.   Komise předloží podle článku 319 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za příslušný rozpočtový rok.

Článek 268

Následná opatření

1.   V souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU a článkem 106a Smlouvy o Euratomu učiní orgány Unie a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 tohoto nařízení všechna vhodná opatření, aby vyhověly připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou.

2.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podají orgány Unie a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných všem útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Členské státy spolupracují s Komisí tak, že jí oznamují opatření přijatá na základě těchto připomínek, aby je Komise mohla zohlednit ve vlastní zprávě. Zprávy orgánů Unie a subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.

Článek 269

Zvláštní ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost

ESVČ podléhá postupům stanoveným v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 266, 267 a 268 tohoto nařízení. ESVČ plně spolupracuje s orgány Unie zapojenými do postupu udělování absolutoria a v případě potřeby poskytuje další nezbytné informace, a to i účastí na zasedáních příslušných subjektů.

HLAVA XV

SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY

Článek 270

Obecná ustanovení

1.   Správní prostředky jsou nerozlišené.

2.   Tato hlava se vztahuje na správní prostředky uvedené v čl. 47 odst. 4 a správní prostředky orgánů Unie jiných než Komise.

Rozpočtové závazky související se správními prostředky, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu a jež jsou spravovány jako celek, lze v rozpočtovém účetnictví uvádět souhrnně v členění podle druhu podle čl. 47 odst. 4.

Odpovídající výdaje se uvádějí v rozpočtových položkách jednotlivých hlav v témže členění jako prostředky.

3.   Správní výdaje vyplývající ze smluv, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

4.   Zaměstnancům a členům orgánů Unie mohou být za podmínek stanovených ve služebním řádu a ve zvláštních předpisech týkajících se členů orgánů Unie vypláceny zálohy.

Článek 271

Platby předem

Výdaje uvedené v čl. 11 odst. 2, které se podle právních předpisů nebo smluvních ustanovení hradí předem, mohou být od 1. prosince hrazeny k tíži prostředků následujícího rozpočtového roku. V tomto případě se nepoužije limit stanovený v čl. 11 odst. 2 písm. a).

Článek 272

Zvláštní ustanovení o projektech v oblasti nemovitostí

1.   Každý orgán Unie poskytuje každoročně do 1. června Evropskému parlamentu a Radě pracovní dokument o své politice v oblasti nemovitostí, který obsahuje tyto informace:

a)

pro každou budovu výdaje a rozlohu hrazené z prostředků odpovídajících rozpočtových položek. Výdaje zahrnují náklady na veškeré instalace, nikoli však ostatní poplatky;

b)

očekávaný vývoj globálního plánování rozlohy, s přihlédnutím k trendu práce na dálku, a lokalit v nadcházejících letech a popis projektů v oblasti nemovitostí ve fázi plánování, které již byly stanoveny, a posouzení vývoje trhu s nemovitostmi v lokalitě projektu, který vede k dodatečným nákladům;

c)

konečné podmínky a náklady a relevantní informace o uskutečňování nových projektů v oblasti nemovitostí předložených dříve Evropskému parlamentu a Radě postupem podle odstavců 2 a 3 a neuvedených v pracovních dokumentech z předchozího roku.

Komise poskytne tyto informace jako součást pracovních dokumentů připojených k návrhu rozpočtu, jak je stanoveno v čl. 41 odst. 3.

2.   U všech projektů v oblasti nemovitostí, které zřejmě budou mít významný finanční dopad na rozpočet, informuje dotčený orgán Unie Evropský parlament a Radu co nejdříve, a v každém případě před případným průzkumem místního trhu v případě veřejných zakázek na nemovitosti nebo před vydáním výzvy k podání nabídky v případě stavebních prací, o požadované rozloze nemovitosti, o důvodech tohoto požadavku a o předběžném plánování.

3.   Každý projekt v oblasti nemovitostí, který zřejmě bude mít významný finanční dopad na rozpočet, a zejména podrobný odhad nákladů na něj, v němž budou uvedeny zejména náklady na veškeré práce nezbytné ke zvýšení energetické účinnosti, a jeho financování, včetně případného využití vnitřních účelově vázaných příjmů uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. e), a také seznam návrhů smluv, které mají být použity, předloží dotčený orgán Unie Evropskému parlamentu a Radě a před uzavřením smluv je požádá o jeho schválení. Na žádost tohoto orgánu Unie se s předloženými dokumenty vztahujícími se k projektu v oblasti nemovitostí zachází důvěrně.

S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností, jak je uvedeno v odstavci 4, projednají Evropský parlament a Rada projekt v oblasti nemovitostí do čtyř týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely.

Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený ke dni uplynutí této čtyřtýdenní lhůty, pokud během ní Evropský parlament ani Rada nepřijmou rozhodnutí v neprospěch návrhu.

Jestliže Evropský parlament nebo Rada před koncem této čtyřtýdenní lhůty vznesou opodstatněné námitky, prodlouží se tato lhůta jednou o dva týdny.

Přijme-li Evropský parlament nebo Rada rozhodnutí v neprospěch projektu v oblasti nemovitostí, dotčený orgán Unie svůj návrh vezme zpět a může předložit návrh nový.

4.   V případě mimořádných nepředvídatelných okolností, které musí být řádně odůvodněny, mohou být informace stanovené v odstavci 2 předloženy společně s projektem v oblasti nemovitostí. Evropský parlament a Rada projednají projekt v oblasti nemovitostí do dvou týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely. Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený ke dni uplynutí této dvoutýdenní lhůty, pokud během ní Evropský parlament ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu.

5.   U následujících projektů v oblasti nemovitostí se předpokládá, že mohou mít značný finanční dopad na rozpočet:

a)

koupě pozemku;

b)

koupě, prodej, přestavba či výstavba budov nebo jakýkoli projekt spojující tyto prvky, které mají proběhnout ve stejné době, jejichž cena přesahuje 3 000 000 EUR;

c)

koupě, přestavba či výstavba budov nebo jakýkoli projekt spojující tyto prvky, které mají proběhnout ve stejné době, jejichž cena přesahuje 2 000 000 EUR, jestliže podle posudku nezávislého znalce tato cena představuje více než 110 % ceny srovnatelných nemovitostí v daném místě;

d)

prodej pozemků nebo budov, jestliže podle posudku nezávislého znalce cena představuje méně než 90 % ceny srovnatelných nemovitostí v daném místě;

e)

veškeré nové veřejné zakázky na nemovitosti, včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv, a obnovení stávajících veřejných zakázek na nemovitosti za méně výhodných podmínek, na něž se nevztahuje písmeno b), s ročními výdaji ve výši alespoň 750 000 EUR;

f)

prodloužení platnosti nebo obnova stávajících veřejných zakázek na nemovitosti, včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv, za stejných nebo výhodnějších podmínek s ročními výdaji ve výši alespoň 3 000 000 EUR.

Tento odstavec se vztahuje rovněž na ty projekty v oblasti nemovitostí, které mají interinstitucionální povahu, a na delegace Unie.

Prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. b) až f) zahrnují náklady na veškeré instalace. V případě nájemních smluv a smluv o užívání tyto prahové hodnoty zohledňují náklady na veškeré instalace, nikoli však ostatní poplatky.

6.   Aniž je dotčen článek 17, lze projekt koupě nebo přestavby budovy v řádně odůvodněných případech financovat půjčkou, kterou předem schválí Evropský parlament a Rada.

Smlouvy o půjčce se uzavírají a půjčky se splácejí v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s řádným ohledem na finanční zájmy Unie.

Pokud daný orgán Unie navrhuje, aby se koupě nebo přestavba financovala půjčkou, uvede ve finančním plánu, který má být předložen spolu se žádostí o předchozí schválení dotčeným orgánem Unie, zejména maximální míru, dobu, druh a podmínky financování a úsporu ve srovnání s jinými druhy smluvních ujednání. Předložené dokumenty vztahující se k projektům přestavby obsahují prvky znázorňující odhadované úspory související se spotřebou energie, provozními náklady nebo zlepšením vlivu na životní prostředí.

Evropský parlament a Rada projednají žádost o předchozí schválení koupě do čtyř týdnů ode dne, kdy ji oba orgány obdržely, přičemž tuto lhůtu lze prodloužit o dva týdny. Koupě nebo přestavba financovaná půjčkou se považuje za zamítnutou, pokud ji Evropský parlament a Rada v uvedené lhůtě výslovně neschválí.

Článek 273

Postup včasného informování a postup předchozího schválení

1.   Postup včasného informování podle čl. 272 odst. 2 a postup předchozího schválení podle čl. 272 odst. 3 a 4 se nepoužijí na bezúplatné získání pozemku ani na koupi pozemku za symbolickou cenu.

2.   Postup včasného informování podle čl. 272 odst. 2 a postup předchozího schválení podle čl. 272 odst. 3 a 4 se použijí rovněž na obytné budovy, pokud cena koupě, přestavby či výstavby budov nebo jakéhokoli projektu spojujícího tyto prvky, které mají proběhnout ve stejné době, přesahuje 2 000 000 EUR a více než 110 % ceny v daném místě nebo indexu nájemného pro srovnatelné nemovitosti. Evropský parlament a Rada si mohou od příslušného orgánu Unie vyžádat k obytným budovám jakékoli informace.

3.   Za výjimečných nebo naléhavých politických okolností lze včasné informace podle čl. 272 odst. 2, jež se týkají projektů v oblasti nemovitostí se vztahem k delegacím Unie nebo kancelářím v třetích zemích, poskytnout spolu s projektem v oblasti nemovitostí podle čl. 272 odst. 3. V tomto případě se postup včasného informování a postup předchozího schválení provede při nejbližší příležitosti.

U projektů na obytné budovy ve třetích zemích probíhají postup včasného informování a postup předchozího schválení současně.

4.   Postup předchozího schválení uvedený v čl. 272 odst. 3 a 4 se nevztahuje na přípravné smlouvy nebo studie nutné k podrobnému vyhodnocení nákladů a financování projektu v oblasti nemovitostí.

HLAVA XVI

ŽÁDOSTI O INFORMACE A AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 274

Žádosti Evropského parlamentu a Rady o informace

Evropský parlament a Rada jsou oprávněny získávat jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.

Článek 275

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 70 odst. 1, čl. 71 třetím pododstavci, článku 164 a čl. 216 odst. 2 druhém a třetím pododstavci je Komisi svěřena na dobu do dne 31. prosince 2020. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději 31. prosince 2018. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o doby trvání následujících víceletých finančních rámců, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem platnosti odpovídajícího víceletého finančního rámce.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 70 odst. 1, čl. 71 třetím pododstavci, článku 164 a čl. 216 odst. 2 druhém a třetím pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 70 odst. 1, čl. 71 třetího pododstavce, článku 164 a čl. 216 odst. 2 druhého a třetího pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 276

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA XVII

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 277

Přechodná ustanovení

1.   Aniž jsou dotčena odvětvová pravidla a dobrovolné uplatňování, a s výhradou odstavce 2 tohoto článku se povinnosti stanovené v čl. 36 odst. 8, článku 130, čl. 137 odst. 2, čl. 138 odst. 2 a čl. 144 odst. 5 týkající se uplatňování systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů na sdílené řízení a přímé řízení v případech, kdy je rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) s členskými státy, vztahují pouze na programy přijaté nebo financované od 1. ledna 2028.

2.   Aniž jsou dotčena odvětvová pravidla a dobrovolné uplatňování, nevztahuje se systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů na nařízení (EU) 2021/241.

3.   Právní závazky týkající se grantů k plnění rozpočtu na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 mohou mít i nadále podobu rozhodnutí o udělení grantu. Na rozhodnutí o udělení grantu se použijí obdobně ustanovení hlavy VIII vztahující se na grantové dohody.

4.   Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU, Euratom) 2018/1046 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se nadále použijí na právní závazky přijaté před vstupem tohoto nařízení v platnost. Stávající posouzení pilířů, šablony dohod o přiznání příspěvku a dohody o finančním rámcovém partnerství mohou zůstat v platnosti i nadále a budou přezkoumány dle potřeby.

5.   Povinnost stanovená v čl. 36 odst. 2 písm. d) a odst. 6, která se týká poskytování přístupu k údajům o příjemcích finančních prostředků a jejich skutečných majitelích, se vztahuje pouze na programy přijaté v rámci víceletých finančních rámců na období po roce 2027 a financované z nich.

6.   Ustanovení čl. 38 odst. 4 třetího pododstavce a odst. 6 se vztahují pouze na programy přijaté v rámci víceletých finančních rámců na období po roce 2027 a financované z nich.

7.   Lhůty stanovené v čl. 252 odst. 1, 2 a 5 tohoto nařízení se použijí od účetní závěrky za rozpočtový rok 2026. Do té doby zůstanou v platnosti lhůty stanovené v článku 246 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

8.   Výjimky z povinnosti poskytnout čestné prohlášení v případě žádostí o granty velmi nízké hodnoty, jak je stanoveno v čl. 139 odst. 1 šestém pododstavci a v čl. 199 odst. 1 písm. b) druhém pododstavci, se použijí u řízení o udělení grantu financovaných v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2027.

Článek 278

Přezkum

Toto nařízení bude přezkoumáno pokaždé, kdy se to ukáže nezbytné, a v každém případě nejpozději dva roky před koncem každého víceletého finančního rámce.

Tento přezkum se bude mimo jiné týkat uplatňování hlav VIII a X a lhůt stanovených v článku 265.

Článek 279

Zrušení

Nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 280

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od 30. září 2024.

Ustanovení čl. 48 odst. 2 písm. b) se použije do 31. prosince 2027.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. září 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

NAGY I.

(1)   Úř. věst. C 466, 24.11.2022, s. 26.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. března 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. září 2024.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(5)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768 ze dne 30. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014 (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 1).

(7)   Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).

(13)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(17)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2024, Evropská komise v. Deutsche Telekom AG, C-221/22 P, ECLI:EU:C:2024:488.

(18)   Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).

(21)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/770 ze dne 30. dubna 2021 o výpočtu vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, o metodách a postupu pro poskytování tohoto vlastního zdroje, o opatřeních ke krytí hotovostních nároků a o některých aspektech vlastního zdroje z hrubého národního důchodu (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 15).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 1).

(24)  Rozsudek Tribunálu ze dne 8. července 2020 ve věci Securitec v. Komise, T-661/18, ECLI:EU:T:2020:319.

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(26)  Rozsudek Tribunálu ze dne 15. února 2023, RH v. Komise, T-175/21T, ECLI:EU:T:2023:77, bod 62.

(27)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(32)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (Úř. věst. L 3, 6.1.2016, s. 16).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 ze dne 23. června 2022 o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 1).

(34)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1).

(36)   Úř. věst. C 461, 10.12.2016, s. 2.

(37)   Úř. věst. C 438, 19.12.2017, s. 5.

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).

(39)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).

(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(43)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(45)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(46)  Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).

(47)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94).

(48)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(50)   Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

(51)   Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

(52)  Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).

(53)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

(54)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(55)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(56)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(57)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(58)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(59)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(60)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(61)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1).

(62)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

PŘÍLOHA I

Kapitola 1

Obecná ustanovení

ODDÍL 1

RÁMCOVÉ SMLOUVY A UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

1.   Rámcové smlouvy a jednotlivé veřejné zakázky

1.1.

Doba platnosti rámcové smlouvy nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných případů řádně odůvodněných zejména předmětem rámcové smlouvy.

Jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcových smlouvách jsou zadávány v souladu s podmínkami těchto rámcových smluv.

Při uzavírání smluv o jednotlivých veřejných zakázkách se strany nesmějí podstatně odchýlit od rámcové smlouvy.

1.2.

Je-li rámcová smlouva uzavřena s jediným hospodářským subjektem, jsou jednotlivé veřejné zakázky zadávány nebo měněny v mezích podmínek stanovených v rámcové smlouvě.

Za takových okolností, a je-li to řádně odůvodněno, mohou veřejní zadavatelé zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele písemně požádat o doplnění jeho nabídky, je-li to nutné.

1.3.

Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více hospodářskými subjekty (dále jen „vícestranná rámcová smlouva“), může mít podobu samostatných smluv s totožným obsahem, které jsou podepsány s jednotlivými zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli.

Jednotlivé veřejné zakázky založené na vícestranných rámcových smlouvách jsou zadávány některým z těchto způsobů:

a)

v souladu s podmínkami rámcové smlouvy: bez obnovení soutěže, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující provádění příslušných stavebních prací, dodávek nebo služeb a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který ze zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů je provede;

b)

pokud nejsou všechny podmínky upravující provádění příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové smlouvě: formou obnovení soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli v souladu s bodem 1.4 a na základě kterékoli z těchto podmínek:

i)

na základě týchž podmínek, v případě nutnosti přesněji formulovaných,

ii)

případně na základě jiných podmínek uvedených v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě;

c)

zčásti bez obnovení soutěže v souladu s písmenem a) a zčásti s obnovením soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli v souladu s písmenem b), pokud tuto možnost veřejný zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.

V zadávací dokumentaci podle druhého odstavce písm. c) se rovněž uvede, na které podmínky se obnovení soutěže může vztahovat.

1.4.

Vícestranná rámcová smlouva s obnovením soutěže musí být uzavřena s nejméně třemi hospodářskými subjekty, jestliže byl podán dostatečný počet přípustných nabídek podle bodu 29.3.

Při zadávání jednotlivé veřejné zakázky formou obnovení soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli je veřejný zadavatel písemně osloví a stanoví jim dostatečnou lhůtu pro podání jednotlivých nabídek. Jednotlivé nabídky jsou podávány písemně. Veřejný zadavatel zadá každou jednotlivou veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější jednotlivou nabídku, na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.

1.5.

V případě odvětví, v nichž se ceny a technologie rychle vyvíjejí, musí rámcové smlouvy bez obnovení soutěže obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu nebo o postupu referenčního srovnávání. Jestliže se po střednědobém přezkumu ukáže, že původně stanovené podmínky již neodrážejí vývoj cen nebo technologií, veřejný zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu nepoužije a přijme vhodná opatření k jejímu ukončení.

1.6.

Před zadáním jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcové smlouvě musí být přijat rozpočtový závazek.

2.   Vyhlašování řízení na veřejné zakázky, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 tohoto nařízení, nebo veřejné zakázky v působnosti směrnice 2014/24/EU

2.1.

V zájmu transparentnosti zadávacích řízení musí oznámení určená k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie obsahovat všechny informace, jež stanoví příslušné standardní formuláře uvedené ve směrnici 2014/24/EU.

2.2.

Veřejný zadavatel může uveřejněním předběžného oznámení oznámit svůj úmysl zahájit v daném rozpočtovém roce plánované zadávací řízení. Toto oznámení se týká období nejvýše 12 měsíců ode dne, kdy je odesláno Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“).

Veřejný zadavatel může předběžné oznámení uveřejnit buď v Úředním věstníku Evropské unie, nebo na svém profilu kupujícího. V druhém jmenovaném případě se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o tom, že proběhlo uveřejnění na profilu kupujícího.

2.3.

Nejpozději 30 dnů po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, zašle veřejný zadavatel Úřadu pro publikace oznámení o výsledku zadávacího řízení.

Bez ohledu na první odstavec mohou být oznámení o veřejných zakázkách na bázi dynamického nákupního systému souhrnně zasílána čtvrtletně. V těchto případech zašle veřejný zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení nejpozději 30 dnů po konci čtvrtletí.

V případě jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcových smlouvách se oznámení o výsledku zadávacího řízení neuveřejňují.

2.4.

Veřejný zadavatel uveřejňuje oznámení o výsledku zadávacího řízení:

a)

před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 a která je zadána v souladu s bodem 11.1 druhým odstavcem písm. b);

b)

po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, včetně veřejných zakázek zadaných v souladu s bodem 11.1 druhým odstavcem písm. a), písm. c) až f) a písm. m).

2.5.

V případech stanovených v čl. 175 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b) uveřejní veřejný zadavatel v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku během její platnosti, jestliže hodnota této změny dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 nebo, v případě řízení v oblasti vnější činnosti, finančních limitů stanovených v čl. 181 odst. 1.

2.6.

V případě interinstitucionálního řízení přijímá příslušná opatření týkající se uveřejňování informací veřejný zadavatel odpovědný za toto řízení.

3.   Vyhlašování řízení na veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 tohoto nařízení, nebo veřejné zakázky mimo působnost směrnice 2014/24/EU

3.1.

Zadávací řízení, v jejichž případě odhadovaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, se vyhlašují vhodným způsobem. Přitom se provede náležité předchozí oznámení na internetu nebo se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o zahájení zadávacího řízení anebo – v případě veřejných zakázek zadávaných postupem podle bodu 13 – oznámení o výzvě k projevení zájmu. Tato povinnost se nevztahuje na zadávací řízení podle bodu 11 ani na jednací řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle bodu 14.4.

3.2.

Seznam veřejných zakázek zadaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. g) a i) zašle dotčený veřejný zadavatel do 30. června následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě. Je-li tímto veřejným zadavatelem Komise, přiloží tento seznam ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 74 odst. 9.

3.3.

Informace o zadání veřejné zakázky musí obsahovat jméno či název zhotovitele, dodavatele či poskytovatele, částku, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a předmět veřejné zakázky a v případě přímých a jednotlivých veřejných zakázek musí splňovat požadavky čl. 38 odst. 3.

Veřejný zadavatel uveřejní do 30. června následujícího rozpočtového roku na svých internetových stránkách seznam veřejných zakázek obsahující:

a)

veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1;

b)

veřejné zakázky zadané podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. h) a písm. j) až m);

c)

změny smluv na veřejnou zakázku podle čl. 175 odst. 3 prvního pododstavce písm. c);

d)

změny smluv na veřejnou zakázku podle čl. 171 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a b), jestliže hodnota této změny nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1;

e)

jednotlivé veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy.

Pro účely druhého odstavce písm. e) lze informace za jednotlivé zhotovitele, dodavatele či poskytovatele uveřejnit v agregované podobě, týkají-li se jednotlivých veřejných zakázek na základě téže rámcové smlouvy.

3.4.

V případě interinstitucionálních rámcových smluv odpovídají za vyhlašování jednotlivých veřejných zakázek a změn smluv na tyto zakázky jednotliví veřejní zadavatelé v souladu s bodem 3.3.

4.   Uveřejňování oznámení

4.1.

Veřejný zadavatel vypracovává a elektronickými prostředky zasílá Úřadu pro publikace oznámení uvedená v bodech 2 a 3.

4.2.

Úřad pro publikace uveřejňuje oznámení uvedená v bodech 2 a 3 v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději:

a)

sedm dnů po jejich odeslání, pokud veřejný zadavatel používá elektronický systém pro vyplňování standardních formulářů podle bodu 2.1 a pokud volný text omezí na 500 slov;

b)

12 dnů po jejich odeslání ve všech ostatních případech.

4.3.

Veřejný zadavatel musí být schopen doložit den odeslání.

5.   Další formy vyhlašování

Vedle vyhlašování podle bodů 2 a 3 mohou být zadávací řízení vyhlašována též jiným způsobem, zejména elektronicky. Při tomto vyhlášení je nutno uvést odkaz na případné oznámení uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a k tomuto vyhlášení nesmí dojít dříve, než je uveřejněno uvedené oznámení, které je jako jediné závazné.

Toto vyhlášení nesmí diskriminovat zájemce nebo uchazeče ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje případné uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení.

ODDÍL 2

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

6.   Minimální počet zájemců a pravidla pro jednání

6.1.

V užším řízení, v řízeních podle bodu 13.1 písm. a) a b) a u veřejných zakázek udělených podle bodu 14.2 činí minimální počet zájemců pět.

6.2.

V soutěžním řízení s jednáním, soutěžním dialogu, inovačním partnerství, průzkumu místního trhu podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. g) a jednacím řízení o veřejných zakázkách nízké hodnoty podle bodu 14.3 činí minimální počet zájemců tři.

6.3.

Body 6.1 a 6.2 se nepoužijí na:

a)

jednací řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle bodu 14.4;

b)

jednací řízení bez předchozího uveřejnění podle bodu 11, s výjimkou soutěží o návrh podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. d) a průzkumu místního trhu podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. g).

6.4.

Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr, nižší než minimální počet podle bodů 6.1 a 6.2, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve k podání nabídky ty ze zájemců, kteří mají požadovanou způsobilost. Veřejný zadavatel nesmí zařadit jiné hospodářské subjekty, které původně nepožádaly o účast či které původně nevyzval.

6.5.

Během jednání zajišťuje veřejný zadavatel rovné zacházení se všemi uchazeči.

Jednání může probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede, zda této možnosti využije.

6.6.

V případě veřejných zakázek zadaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. d) a g) a bodů 14.2 a 14.3 vyzve veřejný zadavatel alespoň všechny hospodářské subjekty, které po zveřejnění předchozího oznámení podle bodu 3.1 anebo průzkumu místního trhu či soutěže o návrh projevily zájem.

7.   Inovační partnerství

7.1.

Cílem inovačního partnerství je vývoj inovativního výrobku, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných stavebních prací, dodávek či služeb, pokud jsou v souladu s úrovní výkonnosti a maximálními náklady dohodnutými mezi veřejnými zadavateli a partnery.

Inovační partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje a mohou zahrnovat dokončení stavebních prací, výrobu výrobku nebo poskytnutí služeb. Inovační partnerství stanoví průběžné cíle, jichž mají partneři dosáhnout.

Na základě těchto průběžných cílů může veřejný zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení inovačního partnerství nebo, jedná-li se o inovační partnerství s několika partnery, o snížení počtu partnerů ukončením smluv na jednotlivé veřejné zakázky, pokud tyto možnosti a podmínky, za nichž jich může využít, uvedl v zadávací dokumentaci.

7.2.

Před zahájením inovačního partnerství provede veřejný zadavatel tržní konzultaci podle bodu 15, aby zjistil, zda stavba, dodávky nebo služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu.

Je nutno dodržet pravidla pro jednání stanovená v čl. 167 odst. 4 a bodě 6.5.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci popíše potřebu inovativních stavebních prací, dodávek nebo služeb, již nelze uspokojit nákupem stavebních prací, dodávek nebo služeb již dostupných na trhu. Uvede, které prvky tohoto popisu představují minimální požadavky. Poskytnuté informace musí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah požadovaného řešení a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.

Veřejný zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním či několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.

Veřejné zakázky jsou zadávány výhradně na základě kritéria nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 170 odst. 4.

7.3.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci blíže určí pravidla, jimiž se řídí práva duševního vlastnictví.

V rámci inovačního partnerství nezpřístupní veřejný zadavatel ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace jím sdělené, pokud s tím daný partner nesouhlasí.

Veřejný zadavatel zajistí, aby struktura partnerství, a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odrážela stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Odhadovaná hodnota stavebních prací, dodávek nebo služeb musí být přiměřená investici potřebné pro jejich vývoj.

8.   Soutěže o návrh

8.1.

Soutěže o návrh se řídí pravidly pro vyhlašování řízení podle bodu 2 a mohou zahrnovat udílení cen.

Pokud jsou soutěže o návrh omezeny na určitý počet zájemců, stanoví veřejný zadavatel jasná a nediskriminační kritéria pro výběr.

Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být dostatečný k tomu, aby byla zajištěna skutečná hospodářská soutěž.

8.2.

Porotu jmenuje příslušná schvalující osoba. Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na zájemcích v soutěži. Pokud je od zájemců v soutěži vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty stejnou nebo rovnocennou kvalifikaci.

Porota musí být ve svých stanoviscích nezávislá. Svá stanoviska přijímá na základě projektů, které jí zájemci předloží anonymně, a vychází výhradně z kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže.

8.3.

Návrhy poroty, jež vycházejí z předností jednotlivých projektů, a jí stanovené pořadí a připomínky se zaznamenávají ve zprávě, kterou členové poroty podepíší.

Anonymita zájemců je zachována až do okamžiku, kdy porota vydá stanovisko.

Porota může zájemce vyzvat, aby odpověděli na otázky uvedené ve zprávě, a projekt tak vyjasnili. Z následného dialogu mezi členy poroty a zájemci se pořizuje úplný zápis.

8.4.

Veřejný zadavatel přijme rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, v němž uvede jméno či název a adresu vybraného zájemce a důvody jeho výběru s odkazem na kritéria, jež byla vyhlášena v oznámení o zahájení soutěže, zejména pokud se tento výběr odchyluje od návrhů ve stanovisku poroty.

9.   Dynamický nákupní systém

9.1.

Dynamický nákupní systém může být rozdělen do kategorií stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou objektivně vymezeny na základě vlastností veřejné zakázky, jež má být v dané kategorii zadána. V takovém případě musí být kritéria pro výběr vymezena pro každou kategorii.

9.2.

V zadávací dokumentaci veřejný zadavatel uvede povahu a odhadovaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o nákupním systému, použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích připojení.

9.3.

Veřejný zadavatel umožní po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému. Tyto žádosti vyhodnotí do deseti pracovních dnů od jejich doručení, lhůtu k vyhodnocení však lze prodloužit, není-li mezitím učiněna výzva k podání nabídky. Veřejní zadavatelé uvedou prodlouženou délku doby hodnocení, kterou hodlají uplatnit, v zadávací dokumentaci.

Veřejný zadavatel co nejdříve informuje zájemce, zda byl, nebo nebyl zařazen do dynamického nákupního systému.

9.4.

Veřejný zadavatel vyzve všechny zařazené zájemce, aby podali nabídku. Pokud byl dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií stavebních prací, produktů nebo služeb, vyzvou veřejní zadavatelé všechny účastníky, kteří byli zařazeni do kategorie odpovídající příslušné konkrétní veřejné zakázce, aby podali nabídku.

Veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Tato kritéria mohou být případně upřesněna v zadávací dokumentaci.

9.5.

Veřejný zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu platnosti dynamického nákupního systému.

Veřejný zadavatel nesmí tento systém používat za tím účelem, aby bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

10.   Soutěžní dialog

10.1.

Veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci blíže určí své potřeby a požadavky, kritéria pro zadání veřejné zakázky a orientační časový rozvrh.

Veřejnou zakázku zadá nabídce s nejlepším poměrem mezi cenou a kvalitou.

10.2.

Se zájemci, kteří splňují kritéria pro výběr, zahájí veřejný zadavatel dialog, při němž jsou určena a vymezena řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jeho potřeb. Během tohoto dialogu může s vybranými zájemci projednat všechny aspekty veřejné zakázky, avšak nesmí měnit své potřeby a požadavky ani kritéria pro zadání veřejné zakázky uvedené v bodě 10.1.

V průběhu dialogu zajistí veřejný zadavatel rovnost zacházení se všemi uchazeči a nesmí zpřístupnit navrhovaná řešení ani jiné důvěrné informace sdělené uchazečem, aniž by měl jeho souhlas s upuštěním od požadavku na zachování této důvěrnosti.

Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, jež budou projednávána, za použití oznámených kritérií pro zadání veřejné zakázky, pokud oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo popisná dokumentace takovou možnost stanoví.

10.3.

Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než nalezne jedno nebo více řešení, která jsou způsobilá ke splnění jeho potřeby.

Veřejný zadavatel vyrozumí zbývající uchazeče o ukončení dialogu a následně každého z nich vyzve, aby na základě jednoho či více řešení, jež byla v průběhu dialogu předložena a specifikována, podali své konečné nabídky. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky, které jsou nezbytné a požadované pro uskutečnění projektu.

Na žádost veřejného zadavatele mohou být tyto konečné nabídky objasněny, upřesněny a přizpůsobeny za předpokladu, že se tím nabídka nebo zadávací dokumentace podstatně nezmění.

Veřejný zadavatel může vyjednávat s uchazečem, jehož nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, za účelem potvrzení závazků obsažených v nabídce, pokud to nezpůsobí změnu podstatných prvků nabídky ani vznik rizika narušení hospodářské soutěže či diskriminace.

10.4.

Veřejný zadavatel může upřesnit platby, jež mají být uhrazeny vybraným zájemcům účastnícím se dialogu.

11.   Použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení

11.1.

Jestliže veřejný zadavatel použije jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, řídí se pravidly pro jednání stanovenými v čl. 167 odst. 4 a bodě 6.5.

Veřejný zadavatel může jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:

a)

jestliže nebyly podány žádné či žádné vhodné nabídky nebo žádné či žádné vhodné žádosti o účast podle bodu 11.2 v:

i)

otevřeném řízení;

ii)

užším řízení;

iii)

soutěžním řízení s jednáním, kdy je uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení;

po dokončení tohoto řízení a za předpokladu, že se původní zadávací dokumentace podstatně nezmění;

b)

za podmínek bodu 11.3, jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být provedeny jen jediným hospodářským subjektem z některého z následujících důvodů:

i)

cílem veřejné zakázky je vytvoření nebo získání jedinečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu;

ii)

hospodářská soutěž z technických důvodů neexistuje;

iii)

musí být zajištěna ochrana výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví;

c)

pokud je to nezbytně nutné, když z důvodů krajní naléhavosti způsobené nepředvídatelnými událostmi nelze dodržet lhůty podle bodů 24, 26 a 42 a pokud okolnosti odůvodňující tuto krajní naléhavost nelze přičítat veřejnému zadavateli;

v návaznosti na vyhlášení krizové situace podle čl. 163 odst. 6 může příslušná schvalující osoba využít takového vyhlášení krizové situace, pouze pokud je konkrétní zadávací řízení odůvodněno krajně naléhavou situací, která vyplývá z krize;

d)

pokud veřejná zakázka na služby následuje po soutěži o návrh a má být zadána vítězi nebo jednomu z vítězů; je-li vítězů více, jsou k účasti na jednání vyzváni všichni;

e)

za podmínek bodu 11.4 v případě nových služeb nebo stavebních prací, které spočívají v opakování podobných služeb nebo stavebních prací svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejný veřejný zadavatel zadal původní veřejnou zakázku, za předpokladu, že tyto služby nebo stavební práce odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána původní veřejná zakázka po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení;

f)

v případě veřejných zakázek na dodávky:

i)

pro dodatečné dodávky, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila veřejného zadavatele získávat dodávky, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; jestliže orgány Unie zadávají veřejné zakázky na vlastní účet, nesmí doba jejich trvání překročit tři roky,

ii)

jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusu, studia či vývoje; jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusu, studia či vývoje;

iii)

pro dodávky kotované a nakupované na komoditních burzách,

iv)

pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek buď od hospodářského subjektu, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátního práva;

v)

na nákup humánních léčivých přípravků nebo lékařských protiopatření, jakož i na výrobky umožňující eradikaci nebo omezení některých nákaz zvířat, zoonóz a karanténních škodlivých organismů rostlin, je-li splněna jedna z těchto podmínek: tyto výrobky jsou inovativní, nejsou snadno dostupné na trhu nebo je třeba přijmout již dostupné řešení;

g)

v případě veřejných zakázek na nemovitosti po předchozím průzkumu místního trhu;

h)

v případě veřejných zakázek na:

i)

právní zastupování advokátem ve smyslu článku 1 směrnice Rady 77/249/EHS (1) v rozhodčím, smírčím nebo soudním řízení;

ii)

právní poradenství poskytované při přípravě na řízení uvedená v bodě i), nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že se dotčená věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem takového řízení, za podmínky, že toto poradenství poskytuje advokát ve smyslu článku 1 směrnice 77/249/EHS;

iii)

rozhodčí a smírčí služby;

i)

v případě veřejných zakázek prohlášených za utajené nebo veřejných zakázek, jejichž plnění musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními v souladu s platnými správními předpisy nebo v případě, že to vyžaduje ochrana podstatných zájmů Unie, pokud dotčené podstatné zájmy nelze zajistit jinými opatřeními; tato opatření mohou spočívat v povinnosti chránit důvěrnou povahu informací, které veřejný zadavatel zpřístupňuje během zadávacího řízení; tato opatření mohou spočívat v povinnosti chránit důvěrnou povahu informací, které veřejný zadavatel zpřístupňuje během zadávacího řízení;

j)

v případě úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice 2014/65/EU, či nikoli;

k)

v případě nákupu veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (2);

l)

v případě služeb poskytovaných mezinárodní organizací uvedenou v čl. 159 odst. 1 nebo organizací členského státu, která se nemůže soutěžních řízení účastnit na základě svých stanov či zřizovacího aktu;

m)

bylo rozhodnuto otevřít novou delegaci Unie ve třetí zemi nebo znovu otevřít delegaci po dočasném uzavření pro všechny veřejné zakázky zadané delegacemi Unie nebo zadané výlučně v zájmu těchto delegací Unie během prvního roku následujícího po datu takového rozhodnutí.

11.2.

Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud se netýká předmětu veřejné zakázky. Nabídka nebo žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud účastník nemá přístup k zadávání veřejných zakázek podle článků 179, 180 a 182, nachází se v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 nebo pokud nesplňuje kritéria pro výběr.

11.3.

Výjimky uvedené v bodě 11.1 druhém odstavci písm. b) bodech ii) a iii) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů při vymezování veřejné zakázky.

11.4.

V případech podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. e) základní projekt uvádí rozsah případných nových služeb nebo stavebních prací a podmínky, za nichž budou zadány. Možnost použití jednacího řízení se uvádí již při oznámení zařazení základního projektu do soutěže a v úvahu se bere celková odhadovaná částka za následné služby nebo stavební práce při použití finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 nebo čl. 181 odst. 1 v oblasti vnější činnosti. Jestliže orgány Unie zadávají veřejné zakázky na vlastní účet, lze toto řízení použít pouze během provádění původní smlouvy na veřejnou zakázku a nejpozději během tří let od jejího uzavření.

12.   Použití soutěžního řízení s jednáním nebo soutěžního dialogu

12.1.

Jestliže veřejný zadavatel použije soutěžní řízení s jednáním nebo soutěžní dialog, řídí se pravidly pro jednání stanovenými v čl. 167 odst. 4 a bodě 6.5. Veřejný zadavatel může tato řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:

a)

jestliže v otevřeném nebo užším řízení byly podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly ve smyslu bodu 12.2 nebo jsou nepřijatelné ve smyslu bodu 12.3, po dokončení tohoto řízení a za předpokladu, že se původní zadávací dokumentace podstatně nezmění;

b)

jde-li o stavební práce, dodávky nebo služby splňující jedno nebo více z těchto kritérií:

i)

potřeby veřejného zadavatele nelze uspokojit bez úpravy již dostupného řešení;

ii)

stavební práce, dodávky nebo služby obsahují návrh nebo inovativní řešení;

iii)

veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek této zakázky nebo rizik spojených s jejím předmětem;

iv)

veřejný zadavatel nemůže technické specifikace stanovit s dostatečnou přesností odkazem na normu podle bodu 17.4;

c)

v případě koncesí;

d)

v případě veřejných zakázek na služby uvedené v příloze XIV směrnice 2014/24/EU;

e)

v případě služeb v oblasti výzkumu a vývoje, které nespadají do kódů CPV 73000000-2 až 73120000-9, 73300000-5, 73420000-2 a 73430000-5 stanovených v nařízení (ES) č. 2195/2002, ledaže prospěch z nich připadá výhradně veřejnému zadavateli k využití při jeho vlastní činnosti, nebo ledaže veřejný zadavatel poskytovanou službu hradí v plném rozsahu;

f)

v případě veřejných zakázek na služby pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (3) nebo rozhlasové mediální služby anebo v případě veřejných zakázek na vysílací čas nebo dodání programů.

12.2.

Nabídka je považována za nabídku v rozporu s pravidly v libovolném z těchto případů:

a)

nabídka nesplňuje minimální požadavky uvedené v zadávací dokumentaci;

b)

nabídka nesplňuje požadavky na podání podle čl. 171 odst. 3;

c)

uchazeč je odmítnut podle čl. 143 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo c);

d)

veřejný zadavatel nabídku prohlásil za mimořádně nízkou.

12.3.

Nabídka je považována za nepřijatelnou v kterémkoli z těchto případů:

a)

cena nabídky převyšuje maximální rozpočet veřejného zadavatele vymezený a zdokumentovaný před zahájením zadávacího řízení;

b)

nabídka nesplňuje minimální úroveň kvality dle kritérií pro zadání veřejné zakázky.

12.4.

V případech podle bodu 12.1 písm. a) není veřejný zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud do soutěžního řízení s jednáním zahrne všechny uchazeče, kteří splnili kritéria pro vyloučení a výběr, s výjimkou uchazečů, kteří podali nabídku, jež byla prohlášena za mimořádně nízkou.

13.   Řízení, při němž je uveřejňována výzva k projevení zájmu

13.1.

Aniž jsou dotčeny body 11 a 12, může veřejný zadavatel použít výzvu k projevení zájmu v případě veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 nebo čl. 181 odst. 1, za účelem:

a)

předběžného výběru zájemců, kteří budou v budoucnu vyzváni na základě užších výzev k podání nabídky, nebo

b)

sestavení seznamu prodejců, kteří budou vyzváni k podání žádosti o účast nebo nabídky.

13.2.

Seznam sestavený v návaznosti na výzvu k projevení zájmu platí po dobu nejvýše čtyř let ode dne uveřejnění oznámení podle bodu 3.1.

Seznam podle prvního odstavce může obsahovat dílčí seznamy.

Libovolný hospodářský subjekt může projevit zájem kdykoli během doby platnosti seznamu, s výjimkou jejích posledních tří měsíců.

13.3.

Má-li být zadána veřejná zakázka, vyzve veřejný zadavatel všechny zájemce nebo prodejce zapsané na příslušném seznamu nebo dílčím seznamu, aby:

a)

v případě podle bodu 13.1 písm. a) podali nabídku, nebo

b)

v případě podle bodu 13.1 písm. b) podali:

i)

nabídku včetně dokumentů, na jejichž základě se posuzují kritéria pro vyloučení a výběr;

ii)

dokumenty, na jejichž základě se posuzují kritéria pro vyloučení a výběr, a jako další krok nabídku v případě těch, kdo tato kritéria splňují.

14.   Veřejné zakázky střední, nízké a velmi nízké hodnoty

14.1.

Veřejné zakázky střední, nízké a velmi nízké hodnoty lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání stanovenými v čl. 167 odst. 4 a bodě 6.5. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.

14.2.

Za veřejnou zakázku střední hodnoty se považuje veřejná zakázka, jejíž hodnota přesahuje 60 000 EUR, avšak nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1. Zakázky zadané výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích se považují za zakázky střední hodnoty, jejichž hodnota přesahuje 100 000 EUR, avšak nedosahuje 300 000 EUR. Na tyto veřejné zakázky se použijí body 3.1, 6.1 a 6.4.

14.3.

Za veřejnou zakázku nízké hodnoty se považuje veřejná zakázka, jejíž hodnota nepřesahuje 60 000 EUR, nebo 100 000 EUR v případě veřejných zakázek zadaných výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích, ale přesahuje hodnotu stanovenou v bodě 14.4. Na tyto veřejné zakázky se použijí body 3.1, 6.2 a 6.4.

14.4.

Za veřejnou zakázku velmi nízké hodnoty se považuje veřejná zakázka, jejíž hodnota nepřesahuje 15 000 EUR. Na tyto veřejné zakázky se použije bod 6.3. V případě zakázek zadaných výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích se za zakázky velmi nízké hodnoty považují zakázky, jejichž hodnota nepřesahuje 20 000 EUR.

14.5.

Platby výdajových položek do výše 1 000 EUR, nebo 20 000 EUR v případě delegací ve třetích zemích, lze provést proplacením faktur bez předchozího přijetí nabídky.

15.   Předběžná tržní konzultace

15.1.

V případě předběžné tržní konzultace může veřejný zadavatel vyhledat nebo přijmout poradenství od nezávislých odborníků nebo orgánů či hospodářských subjektů. Toto poradenství může využít při plánování a vedení zadávacího řízení, pokud nenarušuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zákazu diskriminace a zásady transparentnosti.

15.2.

Pokud hospodářský subjekt působil jako poradce veřejného zadavatele nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme tento veřejný zadavatel vhodná opatření podle článku 143, aby zajistil, že účastí tohoto hospodářského subjektu na udělovacím řízení nebude narušena hospodářská soutěž.

16.   Zadávací dokumentace

16.1.

Zadávací dokumentace obsahuje:

a)

v příslušných případech oznámení o zahájení zadávacího řízení či jiná opatření při vyhlašování řízení podle bodů 2 až 5;

b)

výzvu k podání nabídky;

c)

specifikaci pro nabídky nebo, v případě soutěžního dialogu, popisnou dokumentaci, včetně technických specifikací a příslušných kritérií;

d)

návrh smlouvy na veřejnou zakázku zpracovaný podle vzorové smlouvy.

První odstavec písm. d) se nepoužije ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy vzorovou smlouvu nelze použít.

16.2.

Výzva k podání nabídky musí:

a)

blíže určit pravidla pro podávání nabídek, včetně zejména podmínek zachování jejich důvěrnosti až do otevření obálek, datum a čas, kdy končí lhůta k doručování nabídek, a adresy, na které mají být nabídky zasílány nebo doručovány, v případě elektronického podávání internetové;

b)

uvést, že podání nabídky znamená přijetí podmínek uvedených v zadávací dokumentaci a že je zhotovitel, dodavatel či poskytovatel, jemuž bude veřejná zakázka zadána, během jejího plnění svou nabídkou vázán;

c)

určit dobu, po kterou nabídka zůstává v platnosti a nesmí být v žádném ohledu měněna;

d)

stanovit zákaz jakýchkoli kontaktů mezi veřejným zadavatelem a uchazečem během celého řízení, kromě výjimečných případů za podmínek stanovených v článku 172; je-li stanovena kontrola na místě, musí výzva určit pravidla takové kontroly;

e)

blíže určit způsoby, jimiž je dokládáno dodržení lhůty pro doručování nabídek;

f)

uvést, že podání nabídky znamená souhlas s doručením oznámení o výsledku řízení elektronickými prostředky.

16.3.

Specifikace pro nabídky musí obsahovat:

a)

kritéria pro vyloučení a výběr;

b)

kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich relativní váhu, nebo, nelze-li váhu z objektivních důvodů stanovit, sestupné pořadí důležitosti těchto kritérií, což platí rovněž pro varianty, jsou-li oznámením o zahájení zadávacího řízení povoleny;

c)

technické specifikace podle bodu 17;

d)

jsou-li povoleny varianty, minimální požadavky na ně;

e)

informace, zda se použije Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU nebo případně Vídeňská úmluva o diplomatických stycích či Vídeňská úmluva o konzulárních stycích;

f)

požadavek, aby uchazeči uvedli zemi, v níž jsou usazeni, a tento údaj na požádání prokázali doklady, jež jsou podle práva této země běžně přijímány;

g)

v případě dynamického nákupního systému nebo elektronických katalogů informace o použitém elektronickém zařízení a o technických opatřeních a specifikacích připojení;

h)

požadavek oznámit veřejnému zadavateli zahraniční finanční příspěvky obdržené v posledních třech letech před oznámením, nebo v případě, že tyto příspěvky nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, prohlášení uvádějící všechny obdržené zahraniční finanční příspěvky a potvrzující, že tyto příspěvky nepodléhají oznamovací povinnosti v souladu s příslušnými prováděcími akty přijatými na základě čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení.

Pokud jde o písmeno h), neuvedou se v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 v tomto prohlášení zahraniční finanční příspěvky, jejichž celková výše za dotčenou třetí zemi je v období tří po sobě jdoucích let předcházejících oznámení nižší než výše podpory de minimis stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2023/2831 (4). Zahraniční finanční příspěvky se oznamují, není-li stanoveno jinak, v souladu s příslušnými prováděcími akty přijatými na základě čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560.

16.4.

Návrh smlouvy na veřejnou zakázku musí:

a)

blíže určit náhradu stanovené škody za nedodržení smluvních ustanovení;

b)

určit údaje, jež musí obsahovat faktury a odpovídající podklady podle článku 111;

c)

stanovit, že zadávají-li orgány Unie veřejné zakázky na vlastní účet, je právem rozhodným pro smlouvu na veřejnou zakázku právo Unie, popřípadě doplněné o vnitrostátní právo, anebo – je-li to nezbytné po účely veřejných zakázek na nemovitosti –, výlučně vnitrostátní právo;

d)

určit soud příslušný pro případ sporu;

e)

uvést, že zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel musí dodržovat platné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež jsou stanoveny právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU;

f)

uvést, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví;

g)

uvést, že cena uvedená v nabídce je pevná a neměnná, anebo stanovit podmínky či vzorce pro revizi ceny během trvání smlouvy na veřejnou zakázku.

Pro účely prvního odstavce písm. g) vezme veřejný zadavatel v případě, že smlouva na veřejnou zakázku stanoví revizi ceny, na zřetel zejména:

a)

předmět zadávacího řízení a hospodářskou situaci, v níž řízení probíhá;

b)

druh a dobu trvání veřejné zakázky a druh úkolů;

c)

své finanční zájmy.

Od požadavků prvního odstavce písm. c) a d) tohoto bodu lze upustit v případě smluv na veřejnou zakázku podepsaných v souladu s bodem 11.1 druhým odstavcem písm. l).

17.   Technické specifikace

17.1.

Technické specifikace musí hospodářským subjektům poskytovat rovný přístup k zadávacímu řízení a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži.

Technické specifikace musí obsahovat požadované vlastnosti stavebních prací, dodávek či služeb, včetně minimálních požadavků, tak aby naplňovaly účel použití, jejž veřejný zadavatel zamýšlí.

17.2.

Vlastnosti uvedené v bodě 17.1 mohou případně zahrnovat:

a)

úrovně kvality;

b)

vliv na životní prostředí a klima;

c)

úrovně a postupy posuzování shody;

d)

výkon nebo užitné vlastnosti dodávek;

e)

bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na prodejní názvy a návody k použití v případě dodávek a požadavků na terminologii, symboly, přezkoušení a zkušební metody, balení, značení a štítkování a výrobní postupy a metody v případě všech veřejných zakázek;

f)

u veřejných zakázek na stavební práce postupy týkající se zabezpečování kvality, pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je veřejný zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo zvláštních předpisů, pro dokončené stavby a materiály nebo díly, které jsou jejich součástí.

17.3.

Technické specifikace jsou formulovány tak, aby zahrnovaly v případě nákupů určených pro využívání fyzickými osobami kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

Pokud jsou právním aktem Unie přijaty závazné požadavky na přístupnost, vymezí technické specifikace kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele odkazem na tento akt. Zejména pokud jde o výrobky a služby uvedené v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (5), požadavky na přístupnost stanovené v příloze I uvedené směrnice představují povinné požadavky na přístupnost ve smyslu uvedené směrnice.

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, předpokládá se, že jakýkoli výrobek nebo služba, jejichž vlastnosti, prvky nebo funkce jsou v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze I směrnice (EU) 2019/882, splňují příslušné povinnosti stanovené v tomto nařízení, pokud jde o přístupnost.

17.4.

Technické specifikace jsou formulovány jedním z následujících způsobů:

a)

v pořadí podle významu odkazem na evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy, jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty nebo – pokud tyto normy a systémy neexistují – jejich vnitrostátní ekvivalenty; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;

b)

formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazečům určit předmět veřejné zakázky a veřejnému zadavateli zadat veřejnou zakázku;

c)

kombinací metod podle písmen a) a b).

17.5.

Pokud veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace podle bodu 17.4 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že tyto specifikace nesplňuje, pokud uchazeč jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že navrhované řešení vyhovuje rovnocenným způsobem požadavkům definovaným v technických specifikacích.

17.6.

Pokud veřejný zadavatel využije možnosti podle bodu 17.4 písm. b) formulovat technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabídku, která splňuje vnitrostátní normu přejímající evropskou normu, evropské technické schválení, obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční systém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

Uchazeč prokáže jakýmikoliv vhodnými prostředky, že stavební práce, dodávky nebo služby splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

17.7.

Pokud má veřejný zadavatel v úmyslu nakoupit stavební práce, dodávky nebo služby, které mají zvláštní environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti, může vyžadovat zvláštní štítek nebo zvláštní požadavky ze štítku, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

požadavky na označení štítkem se týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem veřejné zakázky a která jsou vhodná pro definování vlastností nákupu;

b)

požadavky na označení štítkem vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií;

c)

štítky jsou zavedeny v otevřeném a transparentním řízení, na kterém se mohou podílet všechny relevantní zúčastněné strany;

d)

štítky jsou přístupné všem subjektům, které o to mají zájem;

e)

požadavky na označení štítkem jsou stanoveny třetí stranou, nad níž hospodářský subjekt žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv.

Veřejný zadavatel může požadovat, aby hospodářské subjekty předložily doklad o shodě se zadávací dokumentací ve formě zkušebního protokolu či osvědčení, jež vystaví subjekt posuzování shody akreditovaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (6), anebo rovnocenný subjekt posuzování shody.

17.8.

Pokud hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům nebo neměl možnost získat je anebo zvláštní štítek v příslušné lhůtě z důvodů, které mu nelze přičítat, avšak prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby, jež mají být provedeny, splňují požadavky na označení zvláštním štítkem nebo zvláštní požadavky uvedené veřejným zadavatelem, přijme veřejný zadavatel jiné vhodné doklady než doklady uvedené v bodě 17.7, například technickou dokumentaci výrobce.

17.9.

Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované určitým hospodářským subjektem, nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých výrobků nebo hospodářských subjektů.

Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně podrobný a srozumitelný popis předmětu veřejné zakázky. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

18.   Kritéria pro vyloučení a výběr

18.1.

Pro účely článku 139 tohoto nařízení přijímá veřejný zadavatel jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále jen „jednotné osvědčení“) uvedené ve směrnici 2014/24/EU, nebo případně podepsané a datované čestné prohlášení.

Hospodářský subjekt může opětovně použít jednotné osvědčení nebo podepsané a datované čestné prohlášení, které již použil v dřívějším řízení, pokud potvrdí, že informace v něm obsažené i nadále platí.

Předpokládaný úspěšný uchazeč předloží ve lhůtě stanovené veřejným zadavatelem a před zadáním veřejné zakázky důkaz, že se nenachází v žádné ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1, a potvrdí jednotné osvědčení nebo čestné prohlášení v těchto případech:

a)

u veřejných zakázek zadaných orgány Unie, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1;

b)

odchylně od písmene a) tohoto pododstavce u veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle bodu 39.2 písm. a), a u veřejných zakázek zadaných výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích, jejichž hodnota dosahuje nejméně 300 000 EUR.

Odchylně od třetího odstavce může veřejný zadavatel v krajně naléhavé situaci vyplývající z krize požadovat, aby předpokládaný úspěšný uchazeč předložil v přiměřené lhůtě po rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, avšak před podpisem smlouvy, doklady uvedené ve třetím odstavci, s výhradou podmínek stanovených v čl. 163 odst. 6.

18.2.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede kritéria pro výběr, minimální požadavky na způsobilost a doklady požadované k prokázání této způsobilosti. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem veřejné zakázky a být vzhledem k předmětu veřejné zakázky přiměřené.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci určí s přihlédnutím k bodu 18.6 způsob, jakým mají kritéria pro výběr splnit skupiny hospodářských subjektů.

Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, může veřejný zadavatel stanovit minimální požadavky na způsobilost pro každou tuto část. Může stanovit doplňující minimální požadavky na způsobilost, je-li témuž zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli zadáno více částí.

18.3.

Pokud jde o způsobilost k výkonu odborné činnosti, může veřejný zadavatel vyžadovat, aby hospodářský subjekt splňoval nejméně jednu z těchto podmínek:

a)

je zapsán v příslušném profesním nebo obchodním rejstříku, není-li mezinárodní organizací;

b)

jedná-li se o veřejné zakázky na služby, buď má určité oprávnění prokazující, že je oprávněn k plnění veřejné zakázky v zemi, v níž je usazen, anebo je členem určité profesní organizace.

18.4.

Při doručování žádostí o účast či nabídek přijímá veřejný zadavatel jednotné osvědčení nebo případně čestné prohlášení, v němž zájemce či uchazeč uvede, že splňuje kritéria pro výběr. Od požadavku na předložení jednotného osvědčení či čestného prohlášení lze upustit v případě veřejných zakázek velmi nízké hodnoty.

Veřejný zadavatel může uchazeče a zájemce kdykoli v průběhu řízení požádat, aby předložili aktualizované prohlášení nebo všechny podklady nebo jejich část, pokud je to nezbytné k zajištění řádného vedení řízení.

Veřejný zadavatel, jak je uvedeno ve specifikaci pro nabídky, si od zájemců či od uchazečů vyžádá aktuální podklady, nebo si aktuální podklady vyžádá před rozhodnutím o zadání veřejné zakázky od předpokládaného úspěšného uchazeče, ledaže tyto podklady již obdržel pro účely jiného řízení a jsou nadále aktuální nebo k nim má bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi.

Odchylně od třetího odstavce tohoto bodu může veřejný zadavatel v krajně naléhavé situaci vyplývající z krize požadovat, aby předpokládaný úspěšný uchazeč předložil v přiměřené lhůtě po rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, avšak před podpisem smlouvy, doklady uvedené ve třetím odstavci tohoto bodu, s výhradou podmínek stanovených v čl. 163 odst. 6.

Veřejný zadavatel požádá hospodářské subjekty a případně subjekty, jejichž způsobilosti hodlá hospodářský subjekt využít, jakož i předpokládané subdodavatele, aby podepsali čestné prohlášení potvrzující neexistenci protichůdných profesních zájmů a na žádost veřejného zadavatele v případě potřeby poskytli veškeré relevantní informace.

18.5.

V následujících případech se může veřejný zadavatel na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po hospodářských subjektech nebude vyžadovat, aby dokládaly svou právní, regulační, finanční, hospodářskou, technickou a odbornou způsobilost:

a)

řízení o zadání veřejných zakázek, jež orgány Unie zadávají na vlastní účet a jejichž hodnota nepřesahuje finanční limity podle čl. 178 odst. 1;

b)

řízení o zadání veřejných zakázek zadávaných v oblasti vnější činnosti, jejichž hodnota nepřesahuje finanční limity podle čl. 181 odst. 1;

c)

řízení o zadání veřejných zakázek zadávaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. b) a e), písm. f) bodů i) a iv) a písm. h) a l).

Rozhodne-li se veřejný zadavatel, že nebude po hospodářských subjektech požadovat doložení právní, regulační, finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti, není vypláceno předběžné financování, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

18.6.

Hospodářský subjekt může v případě určité veřejné zakázky, je-li to vhodné, využít způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu svých vztahů s nimi. V tomto případě musí vůči veřejnému zadavateli prokázat, že bude mít k dispozici zdroje nezbytné ke splnění veřejné zakázky, tím, že mu předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem.

Pokud jde o technická a odborná kritéria, může hospodářský subjekt využít způsobilosti jiných subjektů pouze tehdy, budou-li tyto jiné subjekty vykonávat stavební práce či poskytovat služby, pro něž je tato způsobilost vyžadována.

Pokud hospodářský subjekt využívá způsobilosti jiných subjektů v souvislosti s kritérii, která se týkají hospodářské a finanční způsobilosti, může veřejný zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

Veřejný zadavatel může po uchazeči požadovat informace o té části veřejné zakázky, kterou má uchazeč v úmyslu zadat subdodavatelům, a o jejich totožnosti.

V případě stavebních prací či služeb, které mají být provedeny v zařízení pod přímým dohledem veřejného zadavatele, požádá veřejný zadavatel zhotovitele či poskytovatele, aby mu sdělil jména či názvy, kontaktní údaje a oprávněné zástupce všech subdodavatelů zapojených do plnění této veřejné zakázky.

18.7.

Veřejný zadavatel ověří, zda subjekty, na jejichž způsobilost se hodlá hospodářský subjekt spolehnout, a to bez ohledu na to, zda jsou subdodavateli, či nikoli, splňují příslušná kritéria pro výběr.

Veřejný zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt či subdodavatele, jenž nesplňuje určité příslušné kritérium pro výběr.

18.8.

V případě veřejných zakázek na stavební práce, služby a umisťovací či instalační práce v rámci veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat, aby určité stěžejní úkoly vykonal přímo uchazeč samotný, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů, účastník dané skupiny.

18.9.

Veřejný zadavatel nesmí požadovat, aby skupina hospodářských subjektů měla určitou právní formu proto, aby mohla podat nabídku nebo žádost o účast, avšak může od vybrané skupiny vyžadovat nabytí konkrétní právní formy, pokud jí byla zadána veřejná zakázka a pokud je tato změna nezbytná pro řádné plnění této zakázky.

19.   Hospodářská a finanční způsobilost

19.1.

V zájmu zajištění, aby hospodářské subjekty disponovaly potřebnou hospodářskou a finanční způsobilostí k plnění veřejné zakázky, je veřejný zadavatel oprávněn zejména požadovat, aby

a)

hospodářské subjekty dosahovaly určitého minimálního ročního obratu, včetně určitého minimálního obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká;

b)

hospodářské subjekty poskytly informace o svých ročních účetních závěrkách, z nichž bude patrný poměr mezi vybranými aktivy a pasivy;

c)

hospodářské subjekty předložily doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání v odpovídajícím objemu.

Pro účely prvního odstavce písm. a) nesmí minimální roční obrat překročit dvojnásobek odhadované hodnoty veřejné zakázky za rok, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jež souvisejí s povahou nákupu, kterou musí veřejný zadavatel vysvětlit v zadávací dokumentaci.

Pro účely prvního odstavce písm. b) vysvětlí veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci metody a kritéria výpočtu takovýchto poměrových ukazatelů.

19.2.

V případě dynamických nákupních systémů se maximální roční obrat vypočítá na základě očekávaného maximálního rozsahu veřejných zakázek, jež mají být v tomto systému zadány.

19.3.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci určí doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své hospodářské a finanční způsobilosti. Může si zejména vyžádat jeden či více z těchto dokladů:

a)

vhodné výpisy z bank nebo případně doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

b)

finanční výkazy nebo výtahy z nich za nejvýše poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví;

c)

výkaz celkového obratu hospodářského subjektu a případně jeho obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká, za nejvýše poslední tři účetní období, za něž lze takový výkaz získat.

Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen předložit doklady požadované veřejným zadavatelem, může svou hospodářskou a finanční způsobilost prokázat jakýmkoli jiným dokumentem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný.

20.   Technická a odborná způsobilost

20.1.

Veřejný zadavatel v souladu s body 20.2 až 20.5 ověří, že zájemci či uchazeči splňují minimální kritéria pro výběr, která se týkají technické a odborné způsobilosti. Veřejný zadavatel rovněž posoudí existenci protichůdných profesních zájmů uvedených v bodě 20.6 na základě prohlášení o protichůdných profesních zájmech a případně na základě žádosti veřejného zadavatele o doplňující informace podle bodu 18.4.

20.2.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci určí doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své technické a odborné způsobilosti. Může si zejména vyžádat jeden či více z těchto dokladů:

a)

jedná-li se o stavební práce, o dodávky vyžadující provedení umisťovacích nebo instalačních prací či o služby: informace o vzdělání a odborné kvalifikaci, dovednostech, zkušenostech a odbornosti osob odpovědných za plnění veřejné zakázky;

b)

seznam

i)

hlavních služeb a dodávek, jež byly poskytnuty a provedeny za poslední tři roky, s uvedením částek, termínů a veřejných nebo soukromých odběratelů, k nimž je na žádost nutno připojit potvrzení od těchto odběratelů,

ii)

stavebních prací provedených za posledních pět let, společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací;

c)

přehled o technických zařízeních, nástrojích či provozních zařízeních, jež má hospodářský subjekt k dispozici pro plnění veřejné zakázky na služby nebo stavební práce;

d)

popis technického zařízení a prostředků, jež má hospodářský subjekt k dispozici za účelem zajištění kvality, jakož i popis dostupných zařízení pro studium a výzkum;

e)

údaj o technicích nebo technických útvarech, jež má hospodářský subjekt k dispozici, bez ohledu na to, zda patří přímo jemu, či nikoli, a zvláště údaj o těch z nich, kteří odpovídají za kontrolu kvality;

f)

v případě dodávek: vzorky, popisy nebo autentické fotografie nebo osvědčení vydaná úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na technické specifikace nebo normy;

g)

v případě stavebních prací nebo služeb: výkaz průměrného ročního počtu zaměstnanců a počtu řídících pracovníků hospodářského subjektu za poslední tři roky;

h)

přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémech sledování, které hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky;

i)

přehled o opatřeních v oblasti environmentálního řízení, která hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky.

Pro účely prvního odstavce písm. b) bodu i) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o relevantních dodávkách provedených nebo službách poskytnutých za dobu delší než poslední tři roky, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Pro účely prvního odstavce písm. b) bodu ii) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o relevantních stavebních pracích provedených za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

20.3.

Jsou-li dodávky nebo služby složité nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, lze technickou a odbornou způsobilost doložit při kontrole, kterou provede veřejný zadavatel nebo jeho jménem příslušný úřední subjekt země, v níž je hospodářský subjekt usazen, za podmínky souhlasu tohoto úředního subjektu. Předmětem této kontroly je technická způsobilost a výrobní kapacita dodavatele a v případě nutnosti též jeho vybavení pro studium a výzkum a opatření ke kontrole kvality.

20.4.

Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt prokazatelně nemá přístup k takovýmto osvědčením nebo nemá možnost tato osvědčení v daných lhůtách získat z důvodů, které mu nelze přičítat, avšak prokáže, že navrhovaná opatření pro zajištění jakosti splňují požadované normy pro zajišťování jakosti, přijme veřejný zadavatel též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

20.5.

Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (7) nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt neměl prokazatelně přístup k těmto osvědčením nebo neměl možnost získat je v daných lhůtách z důvodů, které mu nelze přičítat, avšak prokáže, že opatření pro environmentální řízení jsou rovnocenná opatřením požadovaným v příslušném systému nebo příslušné normě environmentálního řízení, přijme veřejný zadavatel též jiné doklady o těchto opatřeních.

20.6.

Veřejný zadavatel může dospět k závěru, že hospodářský subjekt nemá požadovanou odbornou způsobilost k plnění veřejné zakázky v souladu s příslušnou normou kvality, jestliže zjistí, že hospodářský subjekt má protichůdné profesní zájmy, jež mohou negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

21.   Kritéria pro zadání

21.1.

Kritéria kvality se mohou týkat například technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, sociálních, environmentálních a inovačních vlastností, procesu výroby, poskytování nebo obchodování anebo jiného konkrétního procesu v kterékoli fázi životního cyklu daných stavebních prací, dodávek nebo služeb; organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků pověřených realizací veřejné zakázky v případě, kdy kvalita pověřených pracovníků může mít významný dopad na úroveň plnění veřejné zakázky; poprodejních služeb, technické pomoci či podmínek dodání, jako je datum dodání, postup dodání a doba dodání nebo dokončení poprodejních služeb, technické pomoci či podmínek dodání, jako je datum dodání, postup dodání a doba dodání nebo dokončení.

21.2.

Veřejný zadavatel upřesní v zadávací dokumentaci relativní váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, s výjimkou případů, kdy je použita metoda nejnižší ceny. Tuto váhu lze vyjádřit pomocí intervalu s vhodným maximálním rozpětím.

Váha použitá na cenu či náklady nesmí vést ke ztrátě významu ceny či nákladů ve vztahu k ostatním kritériím.

Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, veřejný zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.

21.3.

Veřejný zadavatel může stanovit minimální úroveň kvality. Nabídky, jež této úrovně nedosahují, jsou zamítnuty.

21.4.

Náklady životního cyklu zahrnují v relevantním rozsahu všechny následující náklady v průběhu životního cyklu stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo části těchto nákladů:

a)

náklady nesené veřejným zadavatelem nebo jinými uživateli, jako například:

i)

náklady související s pořízením;

ii)

náklady související s využíváním, jako je spotřeba energie a jiných zdrojů;

iii)

náklady na údržbu;

iv)

náklady spojené s koncem životnosti, jako jsou náklady na sběr a recyklaci;

b)

náklady způsobené environmentálními externalitami, které jsou spojeny se stavebními pracemi, dodávkami či službami v průběhu jejich životního cyklu, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu.

21.5.

Pokud veřejný zadavatel posuzuje náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvede v zadávací dokumentaci údaje, které mají uchazeči poskytnout, a metodu, kterou použije ke stanovení nákladů životního cyklu na základě těchto údajů.

Metoda použitá pro posouzení nákladů způsobených environmentálními externalitami musí splňovat tyto podmínky:

a)

je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích;

b)

je přístupná všem stranám, které mají zájem;

c)

hospodářské subjekty mohou požadované údaje poskytnout s vynaložením přiměřeného úsilí.

V náležitých případech použije veřejný zadavatel povinné společné metody výpočtu nákladů životního cyklu podle právních aktů Unie uvedených v příloze XIII směrnice 2014/24/EU.

22.   Používání elektronických aukcí

22.1.

Veřejný zadavatel může používat elektronické aukce, v nichž jsou předkládány nové, snížené ceny nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.

Veřejný zadavatel strukturuje elektronickou aukci jako opakující se elektronický proces, jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a jenž umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.

22.2.

V otevřených řízeních, užších řízeních či soutěžních řízeních s jednáním může veřejný zadavatel rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická aukce, pokud může být přesně stanovena zadávací dokumentace.

Elektronickou aukci lze provést při obnovení soutěže mezi stranami rámcové smlouvy podle bodu 1.3 druhého odstavce písm. b) a při vyhlášení soutěže na veřejné zakázky, jež mají být zadány v dynamickém nákupním systému podle bodu 9.

Elektronická aukce je založena na jedné z metod zadávání veřejných zakázek uvedených v čl. 170 odst. 4.

22.3.

Veřejný zadavatel, který rozhodne o provedení elektronické aukce, uvede tuto skutečnost v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Zadávací dokumentace obsahuje tyto údaje:

a)

hodnoty prvků, jež budou předmětem elektronické aukce, jsou-li tyto prvky kvantifikovatelné a lze-li je vyjádřit v číslech nebo procentech;

b)

případná omezení hodnot, které mohou být nabízeny, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu veřejné zakázky;

c)

informace, jež budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, a případně kdy jim budou poskytnuty;

d)

relevantní informace o postupu elektronické aukce včetně toho, zda aukce probíhá ve více kolech a jak bude uzavřena dle bodu 22.7;

e)

podmínky, za kterých budou uchazeči moci při aukci podávat nabídky, a zejména minimální rozdíly, které budou případně pro podání nabídky vyžadovány;

f)

relevantní informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací připojení.

22.4.

Všichni uchazeči, kteří předložili přípustné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni k účasti na elektronické aukci prostřednictvím připojení v souladu s pokyny. Výzva uvede datum a čas zahájení elektronické aukce.

Elektronická aukce může probíhat ve více navazujících kolech. Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

22.5.

Výzva musí být doplněna výsledkem úplného vyhodnocení nabídky dotčeného uchazeče.

Výzva uvede rovněž matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec obsahuje váhy všech kritérií stanovených pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jak jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Za tímto účelem musí být případná rozpětí předem redukována na konkrétní hodnotu.

Jsou-li povoleny varianty, stanoví se pro každou variantu zvláštní vzorec.

22.6.

Během každého kola elektronické aukce veřejný zadavatel okamžitě sdělí všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí. Pokud to předem uvedl, může rovněž sdělovat další informace o jiných nabídnutých cenách či hodnotách a oznamovat počet uchazečů v konkrétním kole aukce. V žádném případě však nesmí během žádného kola elektronické aukce zveřejnit totožnost uchazečů.

22.7.

Veřejný zadavatel elektronickou aukci uzavře jedním nebo více z následujících způsobů:

a)

v předem stanovený den a čas;

b)

pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovil dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické aukce;

c)

pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu kol aukce.

22.8.

Po uzavření elektronické aukce veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku na základě výsledků elektronické aukce.

23.   Mimořádně nízké nabídky

23.1.

Jeví-li se cena či náklady nabídnuté v zadávacím řízení jako mimořádně nízké, vyžádá si veřejný zadavatel písemně upřesnění hlavních složek této ceny či nákladů, jež považuje za podstatné, a dá uchazeči příležitost poskytnout vysvětlení.

Veřejný zadavatel může vzít v úvahu zejména vysvětlení, která se týkají:

a)

ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytování služeb nebo konstrukční metody;

b)

zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici;

c)

originality nabídky;

d)

dodržování platných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva uchazečem;

e)

dodržování platných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva subdodavateli;

f)

možnosti uchazeče získat státní podporu v souladu s použitelnými pravidly.

23.2.

Veřejný zadavatel může nabídku odmítnout pouze v případě, že předložený doklad uspokojivě neodůvodňuje nízkou úroveň navrhované ceny či nákladů.

Veřejný zadavatel nabídku odmítne, pokud dospěl k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva.

23.3.

Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji odmítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, nebyl-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU.

24.   Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast

24.1.

V případech, kdy lze nabídky vypracovat pouze na základě prohlídky nebo po nahlédnutí do dokladů k zadávací dokumentaci na místě, musí být lhůty delší než minimální lhůty stanovené v tomto bodě.

V následujících případech se lhůty prodlouží o pět dnů:

a)

veřejný zadavatel nenabízí přímý a bezplatný přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci;

b)

oznámení o zahájení zadávacího řízení je uveřejněno v souladu s bodem 4.2 písm. b).

24.2.

V případě otevřených řízení činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 37 dnů ode dne, který následuje po odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.

24.3.

V případě užších řízení, soutěžního dialogu v soutěžním řízení s jednáním, dynamických nákupních systémů a inovačních partnerství činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 32 dnů ode dne, který následuje po odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. V dynamickém nákupním systému se po odeslání výzvy k podání nabídky na první konkrétní veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému nepoužijí pro doručení žádostí o účast žádné další lhůty.

24.4.

V případě užších řízení a soutěžních řízení s jednáním činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 30 dnů ode dne, který následuje po odeslání výzvy k podání nabídky.

24.5.

V případě dynamického nákupního systému činí lhůta pro doručení nabídek alespoň deset dnů ode dne, který následuje po odeslání výzvy k podání nabídky.

24.6.

V případě řízení po uveřejnění výzvy k projevení zájmu podle bodu 13.1:

a)

u řízení podle bodu 13.1 písm. a) a bodu 13.3 písm. b) bodu i) činí lhůta pro doručení nabídek alespoň deset dnů ode dne, který následuje po odeslání výzvy k podání nabídky;

b)

u dvoufázového řízení podle bodu 13.3 písm. b) bodu ii) činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň deset dnů a lhůta pro doručení nabídek také alespoň deset dnů.

24.7.

V případě otevřených a užších řízení může veřejný zadavatel lhůtu pro doručení nabídek zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly podány elektronickými prostředky.

25.   Přístup k zadávací dokumentaci a lhůta k poskytnutí doplňujících informací

25.1.

Veřejný zadavatel zajistí přímý bezplatný přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo, v případě řízení bez takového oznámení anebo v případě řízení podle bodu 13, ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

V odůvodněných případech, kdy není přímý elektronický přístup k zadávací dokumentaci z technických důvodů možný nebo kdy zadávací dokumentace obsahuje informace důvěrné povahy, ji může veřejný zadavatel předat jinými prostředky, které blíže určí. V těchto případech se použije bod 24.1 druhý odstavec, s výjimkou naléhavých případů podle bodu 26.1.

Veřejný zadavatel může hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací obsažených v zadávací dokumentaci. Oznámí tyto povinnosti a způsob, jak lze přístup k zadávací dokumentaci získat.

25.2.

Všem hospodářským subjektům, které mají zájem, poskytne veřejný zadavatel co nejdříve, současně a písemně doplňující informace k zadávací dokumentaci.

Veřejný zadavatel není povinen odpovídat na žádosti o doplňující informace, jež byly podány méně než šest pracovních dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek.

25.3.

Veřejný zadavatel prodlouží lhůtu pro doručení nabídek v případě, že

a)

neposkytl doplňující informace nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek, přestože o ně hospodářský subjekt požádal včas;

b)

provádí v zadávací dokumentaci významné změny.

26.   Lhůty v naléhavých případech

26.1.

Nelze-li v naléhavých, řádně odůvodněných případech dodržet minimální lhůty uvedené v bodech 24.2 a 24.3, může veřejný zadavatel stanovit:

a)

lhůtu pro doručení žádostí o účast nebo lhůtu pro doručení nabídek v případě otevřeného řízení, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení;

b)

lhůtu pro doručení nabídek v případě užšího řízení, která nesmí být kratší než deset dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

26.2.

V naléhavých případech činí lhůta podle bodu 25.2 druhého odstavce a bodu 25.3 písm. a) čtyři dny.

27.   Elektronické katalogy

27.1.

Pokud se vyžaduje použití elektronických komunikačních prostředků, může veřejný zadavatel požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu nebo aby elektronický katalog obsahovaly.

27.2.

V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, veřejný zadavatel:

a)

toto uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení;

b)

v zadávací dokumentaci uvede veškeré nezbytné informace o formátu, používaném elektronickém zařízení a technických opatřeních a specifikacích připojení pro katalog.

27.3.

Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena vícestranná rámcová smlouva, může veřejný zadavatel stanovit, že obnovení soutěže na jednotlivé veřejné zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů jednou z těchto metod:

a)

veřejný zadavatel vyzve zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné jednotlivé veřejné zakázky;

b)

veřejný zadavatel uvědomí zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, že má v úmyslu vybrat z elektronických katalogů, které již byly předloženy, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné jednotlivé veřejné zakázky, pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.

27.4.

Při použití metody podle bodu 27.3 písm. b) oznámí veřejný zadavatel zhotovitelům, dodavatelům nebo poskytovatelům datum a čas, kdy hodlá vybrat informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné jednotlivé veřejné zakázky, a dá jim možnost, aby tento výběr informací nepovolili.

Veřejný zadavatel poskytne dostatečný časový prostor mezi oznámením a skutečným výběrem informací.

Před zadáním jednotlivé veřejné zakázky předloží veřejný zadavatel vybrané informace příslušnému zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli, aby mu dal příležitost vyvrátit nebo potvrdit, že takto vytvořená nabídka neobsahuje věcné chyby.

27.5.

Veřejní zadavatelé mohou zadávat veřejné zakázky rámci dynamického nákupního systému a požadovat přitom, aby nabídky byly předkládány ve formě elektronického katalogu.

Veřejní zadavatelé mohou rovněž zadat zakázky na základě dynamického nákupního systému tak, že zájemce uvědomí, že z již předložených elektronických katalogů mají v úmyslu vybrat informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům dotčené konkrétní veřejné zakázky.

28.   Otevírání nabídek a žádostí o účast

28.1.

V otevřených řízeních se otevírání nabídek mohou účastnit oprávnění zástupci uchazečů fyzicky, nebo pokud tak stanoví zadávací dokumentace, na dálku prostřednictvím videokonference.

28.2.

Jestliže hodnota veřejné zakázky dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevírání nabídek. Schvalující osoba může od tohoto kroku upustit na základě analýzy rizik při obnovení soutěže v případě rámcové smlouvy, u konkrétní veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému a v případech podle bodu 11.1 druhého odstavce, s výjimkou písmen d) a g) uvedeného odstavce.

Komise pro otevírání obálek je složena nejméně ze dvou osob, jež zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotčeného orgánu Unie, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. V zájmu vyloučení střetu zájmů se na tyto osoby vztahují povinnosti podle článku 61.

Požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, se nepoužije v zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 153 ani v jednotkách, jež působí izolovaně v členském státě, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.

28.3.

V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje komisi pro otevírání obálek příslušná schvalující osoba orgánu Unie odpovědného za toto zadávací řízení.

28.4.

Veřejný zadavatel vhodnou metodou ověří a zajistí neporušenost původní nabídky včetně finanční nabídky a dokladu o datu a času jejího doručení podle čl. 152 odst. 3 a 5.

28.5.

V otevřených řízeních, v nichž je veřejná zakázka zadávána metodou nejnižší ceny nebo nejnižších nákladů podle čl. 170 odst. 4, jsou ceny uvedené v nabídkách splňujících požadavky čteny nahlas.

28.6.

Písemný protokol o otevření doručených nabídek podepisuje osoba či osoby, jež za otevření obálek odpovídají, nebo členové komise pro otevírání obálek. Tento protokol uvádí nabídky, které jsou v souladu s článkem 152 a které s ním v souladu nejsou, jakož i důvody odmítnutí nabídek podle čl. 171 odst. 4. Lze ho podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.

29.   Hodnocení nabídek a žádostí o účast

29.1.

Příslušná schvalující osoba může rozhodnout, že hodnotící komise nabídky vyhodnotí a sestaví jejich pořadí pouze na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky a že kritéria pro vyloučení a výběr se vyhodnotí jiným vhodným způsobem, který zaručí vyloučení střetu zájmů.

29.2.

V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje hodnotící komisi příslušná schvalující osoba orgánu Unie odpovědného za toto zadávací řízení. Složení komise musí v rámci možností odrážet interinstitucionální povahu zadávacího řízení.

29.3.

Za přípustné jsou považovány žádosti o účast a nabídky, které jsou vhodné podle bodu 11.2 a nejsou v rozporu s pravidly ve smyslu bodu 12.2 ani nepřijatelné ve smyslu bodu 12.3.

30.   Výsledky hodnocení a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky

30.1.

Výsledkem hodnocení je hodnotící zpráva, jež obsahuje návrh na zadání veřejné zakázky. Hodnotící zprávu datuje a podepisuje osoba či osoby, jež provedly hodnocení, nebo členové hodnotící komise. Lze ji podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.

Nebyla-li hodnotící komisi svěřena odpovědnost za ověření nabídek z hlediska kritérií pro vyloučení a výběr, podepíší hodnotící zprávu též osoby, kterým příslušná schvalující osoba tuto odpovědnost svěřila.

30.2.

Hodnotící zpráva musí obsahovat:

a)

název a adresu veřejného zadavatele (v případě interinstitucionálního nebo společného zadávání veřejných zakázek – pouze adresu hlavního veřejného zadavatele), předmět a hodnotu veřejné zakázky nebo předmět a maximální hodnotu rámcové smlouvy;

b)

jména či názvy odmítnutých zájemců či uchazečů a důvody jejich odmítnutí s odkazem na přístup k zadávání veřejných zakázek, některou ze situací uvedených v čl. 143 odst. 1 nebo na kritéria pro výběr;

c)

uvedení odmítnutých nabídek a důvody jejich odmítnutí s některým z těchto upřesnění:

i)

nesplnění minimálních požadavků podle čl. 170 odst. 1 písm. a);

ii)

nesplnění minimální úrovně kvality podle bodu 21.3;

iii)

skutečnost, že byly shledány mimořádně nízkými podle bodu 23;

d)

jména či názvy vybraných zájemců nebo uchazečů a důvody jejich výběru;

e)

jména či názvy uchazečů, jejichž pořadí má být stanoveno, s uvedením získaných bodů a odůvodnění;

f)

jména či názvy navržených zájemců nebo úspěšného uchazeče a důvody této volby;

g)

podíl veřejné zakázky či rámcové smlouvy, jejž navržený zhotovitel, dodavatel či poskytovatel zamýšlí zadat subdodavatelům, je-li tento podíl znám.

30.3.

Veřejný zadavatel přijme rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, v němž uvede:

a)

schválení hodnotící zprávy, jež obsahuje všechny informace uvedené v bodě 30.2 a:

i)

jméno či název úspěšného uchazeče a důvody této volby s odkazem na předem oznámená kritéria pro výběr a kritéria pro zadání veřejné zakázky, včetně důvodů případného odklonu od doporučení uvedeného v hodnotící zprávě;

ii)

v případě jednacího řízení bez předchozího uveřejnění, soutěžního řízení s jednáním nebo soutěžního dialogu okolnosti uvedené v bodech 11, 12 a 40, jež byly důvodem k použití těchto řízení;

b)

případné důvody, pro něž se veřejný zadavatel rozhodl veřejnou zakázku nezadat.

30.4.

V následujících případech může schvalující osoba obsah hodnotící zprávy a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky sloučit do jediného dokumentu a podepsat jej:

a)

v případě řízení, v nichž není dosaženo finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, jestliže byla doručena pouze jedna nabídka;

b)

při obnovení soutěže v případě rámcové smlouvy, kdy nebyla ustavena hodnotící komise;

c)

v případech podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. c) a e), písm. f) bodů i) a iii), písm. h) a m), kdy nebyla ustavena hodnotící komise.

30.5.

V případě interinstitucionálního zadávacího řízení přijme rozhodnutí podle bodu 30.3 veřejný zadavatel, který je za toto řízení odpovědný.

31.   Informace pro zájemce a uchazeče

31.1.

Co nejdříve po každé z následujících fází vyrozumí veřejný zadavatel elektronickými prostředky všechny zájemce či uchazeče současně a jednotlivě o přijatých rozhodnutích o výsledku řízení:

a)

fáze otevírání žádostí a nabídek v případech podle čl. 171 odst. 3;

b)

v zadávacích řízeních, která jsou pořádána ve dvou samostatných fázích, bylo přijato rozhodnutí na základě kritérií pro vyloučení a výběr;

c)

rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.

V každém případě veřejný zadavatel uvede důvody nepřijetí žádosti o účast či nabídky a poučení o právních prostředcích nápravy.

Při vyrozumění úspěšného uchazeče veřejný zadavatel upřesní, že oznámené rozhodnutí nezakládá závazek na straně veřejného zadavatele.

V případech podle prvního odstavce písm. a) je vyrozuměn pouze uchazeč, kterého se rozhodnutí přímo týká. V případech uvedených v prvním odstavci písm. b) se oznámení o rozhodnutí přijatém na základě kritérií pro vyloučení a výběr v dynamickém nákupním systému zasílají jednotlivě dotčeným zájemcům.

31.2.

Informace podle čl. 173 odst. 3 sděluje veřejný zadavatel co nejdříve a nejpozději 15 dnů po dni doručení písemné žádosti. Zadává-li veřejný zadavatel veřejné zakázky na vlastní účet, používá elektronické prostředky. Rovněž uchazeč může žádost zaslat elektronickými prostředky.

31.3.

Jestliže veřejný zadavatel komunikuje elektronickými prostředky, má se za to, že příslušné informace byly zájemcům či uchazečům doručeny, jestliže může veřejný zadavatel prokázat, že je odeslal na elektronickou adresu uvedenou v nabídce či žádosti o účast.

V takovém případě se má za to, že byly informace zájemci či uchazeči doručeny v den, kdy je veřejný zadavatel odeslal.

Kapitola 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet

32.   Centrální zadavatel

32.1.

Centrální zadavatel může vystupovat jako:

a)

velkoobchodník, jestliže nakupuje, skladuje a prodává dodávky a služby jiným veřejným zadavatelům;

b)

zprostředkovatel, jestliže zadává rámcové smlouvy nebo provozuje dynamické nákupní systémy, které mohou využívat jiní veřejní zadavatelé dle původního oznámení.

32.2.

Centrální zadavatel provádí veškerá zadávací řízení za pomoci elektronických komunikačních prostředků.

33.   Části

33.1.

Je-li to vhodné, technicky proveditelné a nákladově efektivní, zadávají se veřejné zakázky formou samostatných částí zadávaných v témže řízení.

33.2.

Je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na několik částí, z nichž každá je předmětem individuální smlouvy na veřejnou zakázku, vezme se při celkovém posouzení podle použitelného finančního limitu v úvahu celková hodnota všech těchto částí.

Jestliže celková hodnota všech částí dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, použijí se na každou z těchto částí čl. 166 odst. 1 a články 167 a 168.

33.3.

Má-li být veřejná zakázka zadána formou samostatných částí, jsou nabídky hodnoceny zvlášť za každou část. Je-li několik částí zadáno témuž uchazeči, lze na všechny tyto části uzavřít jedinou smlouvu.

34.   Pořizování z více zdrojů

34.1.

Zadávání veřejných zakázek z více zdrojů lze použít pouze tehdy, je-li to nezbytné k tomu, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jediném poskytovateli kritických dodávek, stavebních prací nebo služeb, nebo je-li to nezbytné, aby byly totožné či takřka totožné služby, dodávky či stavební práce poskytovány souběžně různými zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli.

34.2

Pokud se použije zadávání veřejných zakázek z více zdrojů, veřejné zakázky se zadávají v rámci téhož řízení. Celková hodnota všech předpokládaných veřejných zakázek s totožným nebo takřka totožným předmětem se zohlední při celkovém hodnocení podle příslušného finančního limitu.

Jestliže celková hodnota všech veřejných zakázek, jež mají být zadány, dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 178 odst. 1, použijí se na každou z těchto veřejných zakázek čl. 166 odst. 1 a články 167 a 168.

34.3

Veřejný zadavatel uvede v zadávací dokumentaci maximální počet veřejných zakázek, které mají být zadány. Veřejné zakázky, které vzešly ze zadávání veřejných zakázek z více zdrojů, se zadávají na základě pořadí podle bodu 30.2 písm. e) a v uvedeném pořadí se rovněž podepisují, ledaže existují řádně opodstatněné důvody.

35.   Pravidla pro odhad hodnoty veřejné zakázky

35.1.

Veřejný zadavatel odhadne hodnotu veřejné zakázky s ohledem na určení příslušných opatření pro uveřejňování informací uvedených v čl. 166 odst. 1 a 2 a na výběr zadávacího řízení podle celkové splatné částky včetně jakékoliv formy opcí a případných prodloužení smluv.

Tento odhad se provádí nejpozději v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení.

35.2.

V případě rámcových smluv a dynamických nákupních systémů se v úvahu vezme maximální hodnota všech veřejných zakázek, jež jsou plánovány na celou dobu platnosti rámcové smlouvy nebo dynamického nákupního systému.

V případě inovačních partnerství se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota výzkumných a vývojových činností, které mají proběhnout ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i stavebních prací, dodávek či služeb, které mají být pořízeny na konci zamýšleného partnerství.

Pokud veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty veřejné zakázky.

35.3.

V případě veřejných zakázek na služby se berou v úvahu:

a)

u pojišťovacích služeb splatné pojistné a jiné odměny;

b)

u bankovních nebo finančních služeb poplatky, provize, úroky a jiné odměny;

c)

u veřejných zakázek zahrnujících návrh: honoráře, splatné provize a jiné odměny.

35.4.

V případě veřejných zakázek na služby, jež neuvádějí celkovou cenu, nebo v případě veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, je základem pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky:

a)

u veřejných zakázek na dobu určitou:

i)

celková hodnota veřejné zakázky za celou dobu jejího trvání, činí-li tato doba nejvýše 48 měsíců v případě služeb a nejvýše 12 měsíců v případě dodávek,

ii)

celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty, činí-li doba trvání zakázky v případě dodávek více než 12 měsíců;

b)

měsíční hodnota vynásobená 48 v případě veřejných zakázek na dobu neurčitou nebo v případě služeb na dobu delší než 48 měsíců.

35.5.

V případě veřejných zakázek na služby nebo dodávky, jež jsou zadávány pravidelně nebo mají být během určitého období obnoveny, se odhadovaná hodnota veřejné zakázky určí na základě:

a)

celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek stejného druhu zadaných během předchozích 12 měsíců nebo předchozího rozpočtového roku, pokud možno upravené o předpokládané změny v množství nebo hodnotě během 12 měsíců následujících po první veřejné zakázce, nebo

b)

celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek stejného druhu, jež mají být zadány během daného rozpočtového roku.

35.6.

V případě veřejných zakázek na stavební práce se kromě hodnoty těchto prací bere v úvahu i celková odhadovaná hodnota dodávek a služeb, jež jsou k provedení těchto prací nezbytné a jež zhotoviteli poskytne veřejný zadavatel.

35.7.

Hodnotou koncese je celkový odhadovaný obrat koncesionáře za dobu trvání koncese.

Tato hodnota se vypočte objektivní metodou blíže vymezenou v zadávací dokumentaci s přihlédnutím zejména k:

a)

příjmu z jiných poplatků a pokut uhrazených uživateli stavebních prací či služeb, než jsou poplatky a pokuty vybrané jménem veřejného zadavatele;

b)

hodnotě grantů či dalších případných finančních výhod poskytnutých třetími stranami za plnění koncese;

c)

příjmu z prodeje jakýchkoli aktiv, na která se vztahuje koncese;

d)

hodnotě všech dodávek a služeb, které koncesionáři poskytne veřejný zadavatel, pokud jsou tyto dodávky a služby nezbytné pro provedení příslušných stavebních prací či poskytnutí příslušných služeb;

e)

platbám zájemcům a uchazečům.

36.   Odkladná lhůta před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku

36.1.

Odkladná lhůta začíná běžet:

a)

dnem následujícím po dni, kdy byla všem úspěšným i neúspěšným uchazečům elektronickými prostředky současně odeslána příslušná oznámení, nebo

b)

v případě veřejné zakázky či rámcové smlouvy, jež byla zadána podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. b), dnem, jenž následuje po uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení podle bodu 2.4 v Úředním věstníku Evropské unie.

V případě potřeby může veřejný zadavatel odložit podpis smlouvy na veřejnou zakázku za účelem dodatečného přezkumu v případě, je-li takový krok odůvodněn žádostmi či připomínkami zájemců nebo uchazečů, kteří byli neúspěšní nebo podali stížnost, nebo s ohledem na jinou významnou informaci, kterou ve lhůtě podle čl. 178 odst. 3 obdržel. O odkladu jsou všichni zájemci nebo uchazeči uvědomeni do tří pracovních dnů od přijetí příslušného rozhodnutí.

Nelze-li smlouvu na veřejnou zakázku či rámcovou smlouvu podepsat s vybraným úspěšným uchazečem, může ji veřejný zadavatel zadat druhému nejlepšímu uchazeči.

36.2.

Lhůta podle bodu 36.1 se nepoužije v případech:

a)

řízení, v nichž byla podána pouze jedna nabídka;

b)

jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcové smlouvě;

c)

dynamických nákupních systémů;

d)

jednacího řízení bez předchozího uveřejnění podle bodu 11, s výjimkou veřejných zakázek zadaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. b).

Kapitola 3

Zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti

37.   Zvláštní ustanovení o finančních limitech a postupech zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti

Na smlouvy na veřejné zakázky, jež uzavírají veřejní zadavatelé uvedení v čl. 181 odst. 2 nebo jež jsou uzavírány jejich jménem, se nepoužijí bod 2 s výjimkou bodu 2.5, body 3, 4 a 6, bod 12.1 písm. a) a písm. c) až f), body 12.4, 13.3, 14, 15, 17.4 až 17.8, 20.4, 23.3, 24, 25.2, 25.3, 26 a 28 a bod 29 s výjimkou bodu 29.3. Na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti se nepoužijí body 32, 33 a 35. Na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti se použije bod 36. Pro účely bodu 36.1 druhého odstavce je délka odkladné lhůty stanovena v čl. 181 odst. 1.

O provádění ustanovení o veřejných zakázkách podle této kapitoly rozhoduje Komise, a to i pokud jde o náležitá kontrolní opatření, jež má uplatňovat příslušná schvalující osoba v případě, kdy veřejným zadavatelem není Komise.

38.   Vyhlašování

38.1.

V příslušných případech se předběžné oznámení o výběrovém řízení v návaznosti na užší řízení podle bodu 38.1 písm. a) a na otevřené řízení podle bodu 39.1 písm. b) zasílá co nejdříve a elektronickými prostředky Úřadu pro publikace.

38.2.

Oznámení o výsledku zadávacího řízení se zasílá po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku, s výjimkou případů, kdy musela být veřejná zakázka prohlášena za utajenou, kdy plnění veřejné zakázky musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními, kdy to vyžaduje ochrana podstatných zájmů Unie nebo přijímající země a kdy uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení není považováno za vhodné.

39.   Finanční limity a postupy

39.1.

V oblasti vnější činnosti se používají tato zadávací řízení:

a)

užší řízení podle čl. 167 odst. 1 písm. b);

b)

otevřené řízení podle čl. 167 odst. 1 písm. a);

c)

místní otevřené řízení;

d)

zjednodušené řízení.

39.2.

Zadávací řízení se v závislosti na finančních limitech používají takto:

a)

otevřené nebo užší řízení lze použít na:

i)

veřejné zakázky na služby a dodávky a na koncese na služby o hodnotě nejméně 300 000 EUR;

ii)

veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce o hodnotě nejméně 5 000 000 EUR;

b)

místní otevřené řízení lze použít na:

i)

veřejné zakázky na dodávky o hodnotě nejméně 100 000 EUR, avšak méně než 300 000 EUR,

ii)

veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce o hodnotě nejméně 300 000 EUR, avšak méně než 5 000 000 EUR;

c)

zjednodušené řízení lze použít na:

i)

veřejné zakázky na služby, koncese na služby, veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce o hodnotě nižší než 300 000 EUR;

ii)

veřejné zakázky na dodávky o hodnotě nižší než 100 000 EUR:

d)

veřejné zakázky o hodnotě nejvýše 20 000 EUR lze zadat na základě jediné nabídky;

e)

platby výdajových položek do výše 2 500 EUR lze provést jednoduchým proplacením faktur bez předchozího přijetí nabídky.

39.3.

Při užším řízení podle bodu 39.1 písm. a) je v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveden počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky. V případě veřejných zakázek na služby jsou k podání nabídky vyzváni alespoň čtyři zájemci. Počet zájemců, kterým je umožněno nabídku podat, musí být dostatečný k tomu, aby byla zajištěna skutečná hospodářská soutěž.

Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr nebo minimální požadavky na způsobilost, menší než stanovený minimální počet, může veřejný zadavatel vyzvat k podání nabídky pouze ty zájemce, kteří splňují kritéria k podání nabídky.

39.4.

V místním otevřeném řízení podle bodu 39.1 písm. c) se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje alespoň v úředním věstníku přijímajícího státu nebo v rovnocenné publikaci pro místní výzvy k podání nabídky.

39.5.

Ve zjednodušeném řízení podle bodu 39.1 písm. d) vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.

Uchazeče lze do zjednodušeného řízení vybrat ze seznamu prodejců uvedeného v bodě 13.1 písm. b) sestaveného po vyhlášení výzvy k projevení zájmu.

Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na uchazeče obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.

39.6.

V případě právních služeb, na něž se nevztahuje bod 11.1 druhý odstavec písm. h), mohou veřejní zadavatelé použít zjednodušený postup bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky.

40.   Použití jednacího řízení u veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce

40.1.

Veřejní zadavatelé mohou použít jednací řízení, v nichž je podána jediná nabídka, v těchto případech:

a)

služby jsou svěřeny subjektům veřejného sektoru nebo neziskovým organizacím či sdružením a týkají se činností institucionální povahy nebo činností určených na poskytování pomoci lidem v sociální oblasti;

b)

zadávací řízení nebylo úspěšné, tj. žádná nabídka nebyla z kvalitativního nebo finančního hlediska přesvědčivá; v tomto případě může veřejný zadavatel po zrušení zadávacího řízení zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří podali nabídky na základě příslušné výzvy, za předpokladu, že se zadávací dokumentace podstatně nezmění;

c)

je nutno uzavřít novou smlouvu na veřejnou zakázku poté, co byla předčasně ukončena smlouva stávající.

40.2.

Pro účely bodu 11.1 druhého odstavce písm. c) se má za to, že je krajní naléhavost dána v případě operací prováděných v krizi. Krajní naléhavost situace stanoví pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními dotčenými pověřenými schvalujícími osobami, a své rozhodnutí pravidelně přezkoumává z hlediska zásady řádného finančního řízení.

40.3.

K činnostem institucionální povahy podle bodu 40.1 písm. a) patří služby, jež přímo souvisejí s úlohou subjektů veřejného sektoru, která je vymezena právními předpisy.

41.   Specifikace pro nabídky

Odchylně od bodu 16.3 lze v případě všech řízení, v nichž jsou podávány žádosti o účast, rozdělit specifikace pro nabídky v souladu s oběma fázemi řízení, přičemž je možné, aby první část obsahovala pouze informace uvedené v bodě 16.3 písm. a) a f).

42.   Lhůty v řízeních

42.1.

U veřejných zakázek na služby činí lhůta mezi dnem, který následuje po dni odeslání výzvy k podání nabídky, a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek alespoň 50 dnů. V naléhavých případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

42.2.

Uchazeči mohou předložit písemné dotazy před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek. Veřejný zadavatel je zodpoví před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek.

42.3.

V užších řízeních činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 30 dnů ode dne, který následuje po dni, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení. Doba mezi dnem, který následuje po dni odeslání výzvy k podání nabídky, a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek činí alespoň 50 dnů. V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

42.4.

V otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, který následuje po dni uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:

a)

90 dnů v případě veřejných zakázek na stavební práce;

b)

60 dnů v případě veřejných zakázek na dodávky.

V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

42.5.

V místních otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:

a)

60 dnů v případě veřejných zakázek na stavební práce;

b)

30 dnů v případě veřejných zakázek na dodávky.

V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

42.6.

Ve zjednodušeném řízení podle bodu 39.1 písm. d) je zájemcům poskytnuto na podání nabídek alespoň 30 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

(1)  Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2831/oj).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EU, Euratom) 2018/1046

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Čl. 6 odst. 1

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Článek 9

Článek 9

Článek 10

Článek 10

Čl. 10 odst. 3

Čl. 10 odst. 4

Čl. 10 odst. 4

Čl. 10 odst. 5

Čl. 10 odst. 5

Čl. 10 odst. 6

Článek 11

Článek 11

Článek 12

Článek 12

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 14

Článek 15

Článek 15

Čl. 15 odst. 2 písm. a)

—

Čl. 15 odst. 2 písm. b)

—

Článek 16

Článek 16

Článek 17

Článek 17

Článek 18

Článek 18

Článek 19

Článek 19

Článek 20

Článek 20

Článek 21

Článek 21

Čl. 21 odst. 2 písm. a) bod i)

—

Čl. 21 odst. 2 písm. a) bod ii)

—

Článek 22

Článek 22

Článek 23

Článek 23

Článek 24

Článek 24

Článek 25

Článek 25

Článek 26

Článek 26

Článek 27

Článek 27

Článek 28

Článek 28

Článek 29

Článek 29

Článek 30

Článek 30

Článek 31

Článek 31

Článek 32

Článek 32

Článek 33

Článek 33

Článek 34

Článek 34

Článek 35

Článek 35

Článek 36

Článek 36

Čl. 36 odst. 3 písm. c)

—

Čl. 36 odst. 3 písm. d)

Čl. 36 odst. 3 písm. c)

Čl. 36 odst. 3 písm. e)

Čl. 36 odst. 3 písm. d)

Čl. 36 odst. 3 písm. f)

Čl. 36 odst. 3 písm. e)

Čl. 36 odst. 3 písm. g)

Čl. 36 odst. 3 písm. f)

Článek 37

Článek 37

Článek 38

Článek 38

Čl. 38 odst. 6

Čl. 38 odst. 7

Článek 39

Článek 39

Článek 40

Článek 40

Článek 41

Článek 41

Čl. 41 odst. 5 písm. g)

Čl. 217 odst. 2

Čl. 41 odst. 5 písm. i)

Čl. 217 odst. 2

Čl. 41 odst. 5 písm. j)

Článek 256

Čl. 41 odst. 8

—

Čl. 41 odst. 9

Čl. 41 odst. 8

Čl. 41 odst. 10

Čl. 41 odst. 9

Čl. 41 odst. 11

Čl. 41 odst. 10

Článek 42

Článek 42

Článek 43

Článek 43

Článek 44

Článek 44

Článek 45

Článek 45

Článek 46

Článek 46

Článek 47

Článek 47

Článek 48

Článek 48

Čl. 48 odst. 2

Čl. 48 odst. 3

Článek 49

Článek 49

Článek 50

Článek 50

Článek 51

Článek 51

Článek 52

Článek 52

Článek 53

Článek 53

Článek 54

Článek 54

Článek 55

Článek 55

Článek 56

Článek 56

Článek 57

Článek 57

Článek 58

Článek 58

Článek 59

Článek 59

Článek 60

Článek 60

Článek 61

Článek 61

Článek 62

Článek 62

Článek 63

Článek 63

Článek 64

Článek 64

Článek 65

Článek 65

Článek 66

Článek 66

Článek 67

Článek 67

Článek 68

Článek 68

Článek 69

Článek 69

Článek 70

Článek 70

Článek 71

Článek 71

Článek 72

Článek 72

Článek 73

Článek 73

Článek 74

Článek 74

Článek 75

Článek 75

Článek 76

Článek 76

Článek 77

Článek 77

Článek 78

Článek 78

Článek 79

Článek 79

Článek 80

Článek 80

Článek 81

Článek 81

Článek 82

Článek 82

Článek 83

Článek 83

Článek 84

Článek 84

Článek 85

Článek 85

Článek 86

Článek 86

Článek 87

Článek 87

Článek 88

Článek 88

Čl. 88 odst. 1

Čl. 88 odst. 2

Čl. 88 odst. 2

—

Článek 89

Článek 89

Čl. 89 odst. 2

—

Čl. 89 odst. 3

—

Čl. 89 odst. 5

Čl. 89 odst. 3

Čl. 89 odst. 6

Čl. 89 odst. 4

Článek 90

Článek 90

Článek 91

Článek 91

Článek 92

Článek 92

Článek 93

Článek 93

Článek 94

Článek 94

Článek 95

Článek 95

Článek 96

Článek 96

Článek 97

Článek 97

Článek 98

Článek 98

Článek 99

Článek 99

Článek 100

Článek 100

Článek 101

Článek 101

Článek 102

Článek 102

Článek 103

Článek 103

Článek 104

Článek 104

Článek 105

Článek 105

Článek 106

Článek 106

Článek 107

Článek 107

Článek 108

Článek 108

Článek 109

Článek 109

Článek 110

Článek 110

Článek 111

Článek 111

Článek 112

Článek 112

Článek 113

Článek 113

Článek 114

Článek 114

Článek 115

Článek 115

Článek 116

Článek 116

Článek 117

Článek 117

Článek 118

Článek 118

Článek 119

Článek 119

Článek 120

Článek 120

Článek 121

Článek 121

Článek 122

Článek 122

Článek 123

Článek 123

Článek 124

Článek 124

Článek 125

Článek 125

Článek 126

Článek 126

Článek 127

Článek 127

Článek 128

Článek 128

Článek 129

Článek 129

Článek 130

Článek 131

Článek 131

Článek 132

Článek 132

Článek 133

Článek 133

Článek 134

Článek 134

Článek 135

Článek 135

Článek 137

Čl. 135 odst. 3

Čl. 137 odst. 4

Čl. 135 odst. 4

Čl. 137 odst. 5

Článek 136

Článek 138

Čl. 136 odst. 2

Čl. 138 odst. 3

Čl. 136 odst. 3

Čl. 138 odst. 4

Čl. 136 odst. 4

Čl. 138 odst. 5

Čl. 136 odst. 5

Čl. 138 odst. 7

Čl. 136 odst. 6

Čl. 138 odst. 9

Čl. 136 odst. 7

Čl. 138 odst. 10

Čl. 136 odst. 8

Čl. 138 odst. 11

Čl. 136 odst. 9

Čl. 138 odst. 12

Článek 137

Článek 139

Článek 138

Článek 140

Článek 139

Článek 141

Článek 140

Článek 142

Článek 141

Článek 143

Článek 142

Článek 144

Článek 143

Článek 145

Čl. 143 odst. 2 písm. b)

Čl. 145 odst. 2 písm. c)

Čl. 143 odst. 2 písm. c)

Čl. 145 odst. 2 písm. d)

Článek 144

Článek 147

Článek 145

Článek 148

Článek 146

Článek 149

Článek 147

Článek 150

Článek 148

Článek 151

Čl. 148 odst. 3

Čl. 151 odst. 4

Článek 149

Článek 152

Čl. 149 odst. 7

Čl. 152 odst. 8

Článek 150

Článek 153

Článek 151

Článek 154

Článek 152

Článek 155

Článek 153

Článek 156

Článek 154

Článek 157

Čl. 154 odst. 6

Čl. 157 odst. 7

Čl. 154 odst. 7

Čl. 157 odst. 8

Článek 155

Článek 158

Čl. 155 odst. 5

Čl. 157 odst. 6

Čl. 155 odst. 6

Čl. 158 odst. 7

Čl. 155 odst. 7

Čl. 158 odst. 8

Čl. 155 odst. 8

Čl. 158 odst. 9

Článek 156

Článek 159

Článek 157

Článek 160

Článek 158

Článek 161

Článek 159

Článek 162

Článek 160

Článek 163

Článek 161

Článek 164

Článek 162

Článek 165

Článek 163

Článek 166

Článek 164

Článek 167

Článek 165

Článek 168

Článek 166

Článek 169

Článek 167

Článek 170

Článek 168

Článek 171

Článek 169

Článek 172

Článek 170

Článek 173

Článek 171

Článek 174

Článek 172

Článek 175

Článek 173

Článek 176

Článek 174

Článek 177

Článek 175

Článek 178

Článek 176

Článek 179

Článek 177

Článek 180

Článek 178

Článek 181

Článek 179

Článek 182

Článek 180

Článek 183

Článek 181

Článek 184

Článek 182

Článek 185

Článek 183

Článek 186

Čl. 183 odst. 5)

—

Článek 184

Článek 187

Článek 185

Článek 188

Článek 186

Článek 189

Článek 187

Článek 190

Článek 188

Článek 191

Článek 189

Článek 192

Článek 190

Článek 193

Článek 191

Článek 194

Článek 192

Článek 195

Článek 193

Článek 196

Článek 194

Článek 197

Článek 195

Článek 198

Článek 196

Článek 199

Článek 197

Článek 200

Článek 198

Článek 201

Článek 199

Článek 202

Článek 200

Článek 203

Článek 201

Článek 204

Článek 202

Článek 205

Článek 203

Článek 206

Článek 204

Článek 207

Článek 205

Článek 208

Článek 206

Článek 209

Článek 207

Článek 210

Článek 208

Článek 211

Čl. 208 odst. 3

Čl. 211 odst. 4

Čl. 208 odst. 4

Čl. 211 odst. 5

Čl. 208 odst. 5

Čl. 211 odst. 6

Článek 209

Článek 212

Článek 210

Článek 213

Článek 211

Článek 214

Článek 212

Článek 215

Článek 213

Článek 216

Článek 214

Článek 217

Článek 215

Článek 218

Čl. 215 odst. 2

—

Čl. 215 odst. 3

Čl. 218 odst. 2

Čl. 215 odst. 4

Čl. 218 odst. 3

Čl. 215 odst. 5

Čl. 218 odst. 4

Čl. 215 odst. 6

Čl. 218 odst. 5

Čl. 215 odst. 7

Čl. 218 odst. 6

Článek 216

Článek 219

Článek 217

Článek 220

Článek 218

Článek 221

Článek 219

Článek 222

Článek 220

Článek 223

Čl. 220 odst. 2

—

Čl. 220 odst. 3

Čl. 223 odst. 2

Čl. 220 odst. 4

Čl. 223 odst. 3

Čl. 220 odst. 5

Čl. 223 odst. 4

Čl. 220 odst. 6

Čl. 223 odst. 5

Čl. 220 odst. 7

—

Článek 220a

Článek 224

Článek 221

Článek 225

Článek 222

Článek 226

Článek 223

Článek 227

Článek 224

Článek 228

Článek 225

Článek 229

Článek 226

Článek 230

Článek 227

Článek 231

Článek 228

Článek 232

Článek 229

Článek 233

Článek 230

Článek 234

Článek 231

Článek 235

Čl. 231 odst. 3

—

Článek 232

Článek 236

Článek 233

Článek 237

Článek 234

Článek 238

Článek 235

Článek 239

Článek 236

Článek 241

Článek 237

Článek 242

Čl. 237 odst. 2

—

Čl. 237 odst. 3

Čl. 237 odst. 2

Čl. 237 odst. 4

Čl. 237 odst. 3

Čl. 237 odst. 5

Čl. 237 odst. 7

Článek 238

Článek 243

Článek 239

Článek 245

Článek 240

Článek 246

Článek 241

Článek 247

Článek 242

Článek 248

Článek 243

Článek 249

Článek 244

Článek 250

Článek 245

Článek 251

Článek 246

Článek 252

Článek 247

Článek 253

Článek 248

Článek 254

Článek 249

Článek 255

Článek 250

Článek 256

Článek 251

Článek 257

Článek 252

Článek 258

Článek 253

Článek 259

Článek 254

Článek 260

Článek 255

Článek 261

Článek 256

Článek 262

Článek 257

Článek 263

Článek 258

Článek 264

Článek 259

Článek 265

Článek 260

Článek 266

Článek 261

Článek 267

Článek 262

Článek 268

Článek 263

Článek 269

Článek 264

Článek 270

Článek 265

Článek 271

Článek 266

Článek 272

Článek 267

Článek 273

Článek 268

Článek 274

Článek 269

Článek 275

Článek 270

—

Článek 271

—

Článek 272

—

Článek 273

—

Článek 274

—

Článek 275

—

Článek 276

—

Článek 277

—

Článek 278

—

Čl. 279 odst. 1

Čl. 277 odst. 3

Čl. 279 odst. 2

—

Čl. 279 odst. 3

Čl. 277 odst. 4

Čl. 279 odst. 4

—

Článek 280

Článek 278

Čl. 281 odst. 1

Čl. 279 první pododstavec

Čl. 281 odst. 2

—

Čl. 281 odst. 3

Čl. 279 druhý pododstavec

Čl. 282 odst. 1

Čl. 280 první pododstavec

Čl. 282 odst. 2

Čl. 280 druhý pododstavec

Čl. 282 odst. 3

—

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Top

Full & Egal Universal Law Academy