Úřední věstník
Evropské unie
CS
Řada L
2026/1384
24.6.2026
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2026/1384
ze dne 17. června 2026,
kterým se řeší negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii a mění nařízení (EU) 2020/2170
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1)
Odvětví oceli má zásadní význam pro konkurenceschopnost a bezpečnost Unie. Ocel je také zásadně důležitá pro řadu dalších průmyslových odvětví Unie, jako jsou odvětví čistých technologií, dopravy, stavebnictví a energetické infrastruktury. Zachování konkurenceschopného a technologicky vyspělého ocelářského průmyslu je tudíž pro ekonomickou bezpečnost Unie zásadní. Proto Unie považuje odvětví oceli za strategicky důležité a je odhodlána zajistit jeho životaschopnost, odolnost a dlouhodobou udržitelnost.
(2)
Unie má dlouhou tradici výroby oceli ve městech a regionech, kde se dovednosti předávají generacemi pracovníků v ocelářství, kteří sehráli klíčovou roli v začátcích zpracovatelského průmyslu v Unii a mají zásadní význam pro udržení konkurenceschopnosti a vysoké sociální hodnoty ocelářského průmyslu.
(3)
Ocelářský průmysl v mnoha zemích a regionech, včetně Unie, trpí negativním dopadem rostoucího celosvětového strukturálního nadbytku kapacity. Tento celosvětový problém negativně ovlivňuje trh Unie a trhy jiných zemí buď přímo, prostřednictvím dovozu ze zemí s nadbytkem kapacity, nebo nepřímo v důsledku efektu vytěsňování („push-out“), nebo oběma způsoby. Účinné řešení celosvětové nadměrné kapacity vyžaduje zvýšené společné úsilí Unie a podobně smýšlejících partnerských zemí, které nepřispívají k celosvětové nadměrné kapacitě. Unie se tudíž s větší intenzitou postaví do čela mezinárodního úsilí, a to i v rámci Globálního fóra pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství (GFSEC), pokud jde o řešení základních příčin celosvětové nadměrné kapacity a uplatňování řešení, která posílí transparentnost celosvětového trhu s ocelí a zohlední moderní výrobní a dodavatelské postupy, mimo jiné prostřednictvím uplatňování zásady „tavení a odlévání“, jakož i prostřednictvím sledování dovozu a vývozu. Unie je i nadále odhodlána zachovat spravedlivé a otevřené trhy a dále posílit své vztahy se stávajícími a budoucími partnery v oblasti volného obchodu. V tomto duchu, a s cílem ochránit své ekonomiky před celosvětovou nadměrnou kapacitou a zvýšit vzájemný přístup na trh, by Unie a podobně smýšlející země měly naléhavě spolupracovat, přičemž budou přihlížet ke společným strategickým zájmům a vzájemným přínosům a zároveň zajistí bezpečné, předvídatelné a diverzifikované dodavatelské řetězce.
(4)
Hloubková analýza, kterou Komise dokončila v roce 2019, ukázala, že ocelářský průmysl Unie byl již tehdy v situaci, kdy mu hrozila vážná újma, a že bylo pravděpodobné, že v dohledné době k vážné újmě skutečně dojde, nebudou-li přijata ochranná opatření. Komise dospěla k závěru, že by bylo v zájmu Unie přijmout vhodná opatření, aby se zabránilo dalšímu nárůstu dovozu výrobků z oceli.
(5)
Dne 31. ledna 2019 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2019/159 (2) o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli, jež řeší riziko odklonu obchodu a hrozbu vážné újmy, které by pravděpodobně nastaly u výrobků, na něž se vztahuje uvedené nařízení. Použitelnost prováděcího nařízení (EU) 2019/159 skončí dne 30. června 2026.
(6)
V listopadu 2024 přijali vedoucí představitelé Unie Budapešťské prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy, v němž zdůraznili naléhavou potřebu a své odhodlání zvýšit konkurenceschopnost Unie. Vedoucí představitelé Unie dále prohlásili, že jsou odhodláni zajistit průmyslovou obnovu a dekarbonizaci a umožnit Unii zůstat průmyslovou a technologickou velmocí, která podporuje kvalitní pracovní místa. Rovněž uznali, že je třeba zvýšit obrannou připravenost a schopnosti, zejména odpovídajícím posílením technologické a průmyslové základny obrany. Za tímto účelem se vedoucí představitelé Unie zavázali, že vytvoří průmyslovou politiku Unie, která zajistí růst klíčových technologií budoucnosti, zároveň ale budou zvláštní pozornost věnovat tradičním průmyslovým odvětvím procházejícím transformací.
(7)
Průmyslová konkurenceschopnost odvětví oceli je klíčovou prioritou Unie, což má přispět k udržitelnému růstu, dlouhodobé prosperitě a odolnosti. Dekarbonizace může být významným urychlovačem růstu a odolnosti, je-li začleněna do průmyslové politiky, politiky hospodářské soutěže a hospodářské a obchodní politiky. Celosvětová nadměrná kapacita ovlivňuje ocelářský průmysl Unie v souvislosti s jeho přechodem na uhlíkově neutrální výrobu. Trajektorie dekarbonizace odvětví oceli v Unii by proto měla být jedním z prvků, které může Komise zohlednit, když bude měnit objemy celních kvót otevřených podle tohoto nařízení, a měla by patřit mezi prvky, které je třeba zohlednit při hodnocení účinnosti tohoto nařízení.
(8)
Energeticky náročná průmyslová odvětví jsou klíčová odvětví vyžadující naléhavou podporu při dekarbonizaci a elektrifikaci a pro to, aby se mohla vyrovnat s vysokými náklady na energii, nekalou globální hospodářskou soutěží a složitým regulačním prostředím, neboť to vše ohrožuje konkurenceschopnost. Je nezbytné umožnit těmto průmyslovým odvětvím, aby si udržela globální konkurenceschopnost, a zvýšit výrobu a využívání kapacity v Unii.
(9)
Jak je uznáno ve sdělení Komise ze dne 19. března 2025 nazvaném „Evropský akční plán pro ocel a kovy“, ocel je kov strategického významu pro obranné schopnosti Unie. Zejména v kontextu vyznačujícím se rostoucí globální nestabilitou a zvýšenými tlaky na bezpečnost mají stabilní a odolné dodavatelské řetězce kovů, včetně oceli, a jejich silná a konkurenceschopná domácí výroba zásadní význam pro obranu, letectví a kosmonautiku, pro dosažení ekonomické odolnosti a pro zabránění nežádoucím závislostem na dodavatelích ze třetích zemí.
(10)
Očekává se, že do roku 2027 celosvětová nadměrná kapacita vzroste z 602 milionů tun v roce 2024, což odpovídá pětinásobku poptávky Unie, na 721 milionů tun. Unie již přijala několik opatření na ochranu obchodu v odvětví kovů, včetně opatření týkajících se železa a oceli. Tato ochranná obchodní opatření však přichází vniveč kvůli neustálému navyšování kapacity v jiných regionech, které je zcela odděleno od vývoje domácí a celosvětové poptávky. Ocelářské odvětví Unie je však stále více negativně ovlivňováno celosvětovou nadměrnou kapacitou a globálním narušováním, včetně netržních politik a postupů v některých třetích zemích, které uměle podporují svá domácí průmyslová odvětví nebo obcházejí unijní opatření na ochranu obchodu a sankce. V důsledku toho je Unie jediným významným ocelářským regionem, kde v současnosti dochází k poklesu kapacity. Všechna opatření týkající se odvětví oceli by proto měla mít dlouhodobou perspektivu, protože celosvětová nadměrná kapacita je strukturálním problémem a není pravděpodobné, že by se vyřešila v krátkodobém nebo střednědobém horizontu.
(11)
Kromě toho nedávný vývoj týkající se opatření třetích zemí omezujících obchod dále zvyšuje tlak dovozu na trh Unie, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska cen. U tohoto tlaku se očekává, že se bude dále jen zvyšovat, a je s ním spojeno riziko, že povede k dalšímu poklesu výroby v Unii.
(12)
Ocelářský průmysl Unie se tedy nachází ve velmi těžké situaci, kdy od roku 2018 došlo k bezprecedentní ztrátě výrobní kapacity ve výši více než 30 milionů tun a kdy v roce 2024 činila historicky nízká míra využití kapacity 67 %, přičemž od roku 2018 ubylo přibližně 30 000 pracovních míst, a byla oznámena ztráta dalších několika tisíc pracovních míst a pokračující finanční ztráty.
(13)
Mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, jehož jádrem je Světová obchodní organizace (WTO), má i nadále zásadní význam pro zajištění stability, předvídatelnosti a spravedlnosti v celosvětovém obchodě. Toto nařízení by proto mělo být navrženo a uplatňováno v plném souladu se závazky Unie v rámci WTO, zejména pokud jde o rozdělení celních kvót.
(14)
Vzhledem k rychle se zhoršující situaci ocelářského průmyslu Unie, jeho rostoucímu strategickému významu a dosud neuspokojivému pokroku při hledání společného řešení celosvětové nadměrné kapacity, zejména v rámci fóra GFSEC, je nezbytné přijmout opatření, které nahradí prováděcí nařízení (EU) 2019/159. Současně je Unie i nadále odhodlána plnit dohodu vyjádřenou na schůzce ministrů GFSEC dne 10. října 2025, že bude pracovat na komplexním rámci pro společný postup pro řešení základních příčin celosvětové nadměrné kapacity.
(15)
Toto nařízení by proto mělo vytvořit soudržný a komplexní rámec pro řešení negativních účinků celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii. Vzhledem k vážným narušením odvětví oceli a rychle se zhoršující situaci ocelářského průmyslu Unie je nezbytné zahrnout všechny třetí země, včetně těch, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu, a těch, které využívají autonomní celní preference, jako je všeobecný systém celních preferencí Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (3). Rámec vytvořený podle tohoto nařízení by měl upravit na jedné straně otevření celních kvót a stanovení cla mimo rámec kvóty a na druhé straně možnost případně uplatnit dvoustranná ochranná opatření na výrobky ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu. Pokud není vhodné uplatnit dvoustranná ochranná opatření, měly by se na výrobky ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu, vztahovat celní kvóty a clo mimo rámec kvóty stanovené v tomto nařízení.
(16)
Přestože podle prováděcího nařízení (EU) 2019/159 je clo mimo rámec kvóty stanoveno na 25 %, s přihlédnutím k úrovni cel v odvětví oceli na jiných klíčových trzích, je vhodné toto clo mimo rámec kvóty zvýšit na 50 %, aby se minimalizovalo riziko odklonu obchodu. Toto clo by se uplatnilo nad rámec dalších cel uplatňovaných na kategorie výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení.
(17)
Vzhledem k úzké a jedinečné integraci podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (4) by měl být dovoz do Unie z Islandu, Lichtenštejnska a Norska z uplatňování celních kvót a cla mimo rámec kvóty vyloučen.
(18)
Celkový objem celních kvót byl vypočten na základě tržního podílu dovozu na trh Unie v roce 2013 jako referenční hodnoty, který byl přibližně 13 %, ve vztahu k celkové spotřebě na trhu s ocelí v Unii v roce 2024, což je poslední rok, za který jsou k dispozici úplné údaje. Výpočet nezohledňuje dovoz pocházející z Běloruska a Ruské federace, na něž se v současné době vztahují zákazy dovozu. Výsledkem je celkový roční objem celních kvót ve výši 18 345 922 tun.
(19)
Celní kvóty by měly být přiděleny podle kategorie výrobku na základě podílu dovozu, který na jednotlivé kategorie výrobků připadal v období 2022–2024. Uvedené referenční období pro přidělení podílu celní kvóty je vhodné, neboť přesně odráží novější obchodní toky.
(20)
Celní kvóty by měly být spravovány čtvrtletně v souladu se systémem správy celních kvót stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5). Tento druh správy zajišťuje účinnost tím, že předchází nepřiměřeně velkým objemům dovozu ve velmi krátkém období, aniž by neúměrně bránil obchodním tokům. Během prvního roku uplatňování tohoto nařízení by celní kvóty, které nejsou využity během jednoho čtvrtletí, měly být převedeny do dalšího čtvrtletí ve stejném ročním období uplatňování celní kvóty, aby se hospodářským subjektům poskytla větší flexibilita a aby se přispělo k zajištění kontinuity dodavatelských řetězců a plnění stávajících dodavatelských smluv. Po prvním roce uplatňování tohoto nařízení může být nezbytné pravidla pro převod nevyužitých celních kvót upravit s ohledem na reakce trhu na opatření stanovená tímto nařízením a na nutnost řešit možná narušení trhu. Například zkušenosti se správou celních kvót v odvětví oceli získané v souvislosti s prováděcím nařízením (EU) 2019/159 ukázaly, že převod nevyužitých celních kvót může za určitých okolností přispět ke zvýšenému dovoznímu tlaku v určitých čtvrtletích nebo kategoriích výrobků, zejména pokud poptávka na trhu oslabí nebo spotřeba klesne, ale dovoz zůstane vysoký. Naopak pokud by převod kvót nebyl umožněn, může to za určitých jiných okolností přispět k problémům se zajištěním kontinuity dodavatelských řetězců a plněním stávajících dodavatelských smluv.
(21)
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by proto měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení toho, zda má být převod nevyužitých celních kvót povolen, a to s ohledem na jedné straně na zvýšený dovozní tlak a na straně druhé na míru průměrného využití celních kvót a nedostatečnou dostupnost dodávek pro uživatele oceli v navazujících odvětvích. Zejména pokud je průměrné využití celních kvót pro danou kategorii výrobků během prvních tří čtvrtletí ročního období uplatňování celních kvót vyšší než 80 %, měl by být převod povolen, neboť by se výrazně snížilo riziko velmi vysokého objemu bezcelního dovozu v určitém čtvrtletí.
(22)
Aby se zajistilo, že toto nařízení bude při řešení účinků celosvětové nadměrné kapacity účinné, a s ohledem na specifika výrobků z oceli a moderní výrobní a dodavatelské postupy je důležité určit zemi „tavení a odlévání“, kterou se rozumí původní místo, kde se surová ocel nebo železo nejprve vyrábějí v tekuté formě v ocelářské nebo železářské peci a následně jsou odlévány do prvotního pevného skupenství. V uvedeném prvotním pevném skupenství mohou být buď polotovary, včetně bram, sochorů nebo ingotů, nebo hotový ocelárenský výrobek. Dovozci by měli mít povinnost předložit důkazy o zemi „tavení a odlévání“, například prostřednictvím hutního certifikátu. Tato povinnost by zvýšila transparentnost dodavatelského řetězce dovozu oceli a umožnila Komisi získat spolehlivé informace o původu oceli dovezené do Unie.
(23)
Komisi by měly být rovněž svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení druhu důkazů, které mají dovozci předložit, aby prokázali zemi „tavení a odlévání“. Je důležité, aby Komise před vykonáním svých prováděcích pravomocí, pokud jde o důkazy o zemi „tavení a odlévání“, vedla konzultace se zúčastněnými stranami, včetně výrobců oceli, uživatelů a členských států, aby zajistila, že požadovaný druh důkazů bude dostatečný k prokázání země „tavení a odlévání“, a pečlivě posoudila specifickou situaci malých a středních podniků a zabránila nepřiměřené administrativní zátěži.
(24)
Komisi by rovněž měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení rozdělení celních kvót, které byly otevřeny podle tohoto nařízení, mezi jednotlivé země. Při stanovování tohoto rozdělení by Komise měla zohlednit podíl na dovozním trhu, který převládal na trhu Unie s ocelí před dopadem celosvětové nadměrné kapacity. Pro tento výpočet je nejvhodnějším základem rok 2013, protože nebyl ovlivněn celosvětovou nadměrnou kapacitou, která výrazně vzrostla v roce 2015, ale jejíž účinky byly viditelné již v roce 2014 v podobě významného nárůstu pronikání dovozu. Zároveň je důležité, aby byly při rozdělování celních kvót zohledněny předchozí celní kvóty, zejména ty stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/1331 (6) a prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/2840 (7), pokud jde o obchodní toky výrobků z oceli pocházejících ze Spojeného království a dovezených do Severního Irska přímou přepravou z jiných částí Spojeného království. Komise by dále měla zohlednit stávající a budoucí dohody o volném obchodu, zejména ty, které jsou v pokročilé fázi jednání. V příslušných případech by měly být zohledněny i další prvky, jako jsou účinky opatření třetích zemí narušující obchod, které mají dopad na trh Unie s ocelí, skutečnost, že u některé třetí země bylo shledáno porušení úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) nebo mnohostranných dohod o životním prostředí, uzavření mezinárodních dohod Unií podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, uzavření jakékoli mezinárodní dohody nebo nezávazného mezinárodního ujednání o řešení celosvětové nadměrné kapacity u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, a potřeba zajistit diverzifikaci zdrojů dodávek. Podobně by měly být zohledněny zájmy kandidátských zemí Unie, které čelí výjimečné a bezprostřední bezpečnostní situaci, zejména pokud dříve měly preferenční přístup na trh Unie pro kategorie výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, jako je Ukrajina, a to aniž by byla narušena účinnost tohoto nařízení. Komise by dále měla vzít v úvahu případné celní kvóty otevřené v rámci dvoustranných ochranných opatření, aby zajistila, že celkový objem celních kvót otevřených Unií nepřekročí objem stanovený v příslušné příloze. V zájmu zajištění koherence a souladu vnější činnosti Unie by Komise navíc v případech, kdy omezující opatření zakazují dovoz jedné nebo více kategorií výrobků spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení ze třetích zemí, neměla mezi tyto třetí země pro tyto kategorie výrobků rozdělovat celní kvóty. A konečně, Komise by měla od 1. října 2027 zohledňovat informace získané od dovozců o zemi „tavení a odlévání“.
(25)
Komisi by rovněž měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o uplatňování, v případě potřeby, dvoustranných ochranných opatření na dovoz výrobků pocházejících ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu. Tato dvoustranná ochranná opatření by měla být v souladu s příslušnou dohodou o volném obchodu. Při určování toho, která dvoustranná ochranná opatření se mají použít, je důležité, aby Komise zohlednila potřebu vytvořit soudržný a komplexní rámec podle tohoto nařízení a řešit negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii. Aby se dále zajistilo, že Komise bude schopna rychle uplatňovat dvoustranná ochranná opatření, je nezbytné, aby se podmínky a postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/287 (8) nevztahovaly na dvoustranná ochranná opatření uplatňovaná podle tohoto nařízení.
(26)
Prováděcí pravomoci svěřené podle tohoto nařízení by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9). Pro přijímání příslušných prováděcích aktů by se měl použít přezkumný postup.
(27)
Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech, kdy je nutné zajistit včasné rozdělení celních kvót nebo včasné uplatňování dvoustranných ochranných opatření, vyžadují závažné naléhavé důvody.
(28)
Aby se zajistilo, že úroveň kvót otevřených v souvislosti s dovozem do Unie bude přizpůsobena měnícím se okolnostem na trzích s výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) akty, pokud jde o změnu objemů celních kvót stanovených v tomto nařízení. Zároveň by jakákoli změna těchto objemů měla být v souladu s cíli tohoto nařízení. Proto je vhodné stanovit minimální a maximální kombinovanou hodnotu objemů celních kvót stanovených v tomto nařízení a zároveň zohlednit skutečnost, že podle výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro ocelářský průmysl z roku 2025 má spotřeba oceli v Unii zůstat do roku 2030 stabilní. Maximální kombinovaná hodnota by se měla vypočítat tak, že na úroveň spotřeby zaznamenanou v roce 2018, což byla nejvyšší roční úroveň za období 2013–2024, se použije 13 % podíl na trhu. Minimální kombinovaná hodnota by se měla určit s ohledem na potřebu zajistit rovnocennou míru flexibility v případě útlumu na trhu. Komise by proto měla být oprávněna měnit objemy celních kvót stanovených v tomto nařízení, pouze pokud jejich celková hodnota zůstane na úrovni mezi 14 400 000 tun a 22 200 000 tun. Při výkonu přenesených pravomocí by Komise v příslušných případech měla zohlednit vývoj poptávky, změny podílů dovozu na trhu, významný vývoj celosvětové nadměrné kapacity, pokrok dosažený v trajektorii dekarbonizace odvětví oceli v Unii s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu, vývoj a rozsah opatření třetích zemí ovlivňujících dovoz oceli, potenciální problémy s dostupností dodávek v některých kategoriích výrobků spojené s nedostatečnou kapacitou a souvisejícím značným zvýšením cen, cíle společné bezpečnostní a obranné politiky Unie a nepřiměřené efekty vytěsňování u některých celních kvót. Na Komisi by měla být rovněž přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty za účelem změny seznamu výrobků v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2170 (10). Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada zejména obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(29)
Pokud Komise rozděluje celní kvóty, uplatňuje dvoustranná ochranná opatření nebo mění objemy celních kvót, měla by zohlednit zájem Unie. Určení zájmu Unie by mělo vycházet ze všech dostupných informací a mělo by spočívat v posouzení různých dotčených zájmů jako celku. Tyto zájmy zahrnují zájmy hospodářských subjektů Unie, včetně předcházejících a navazujících odvětví, a zájmy konečných spotřebitelů v Unii.
(30)
Jelikož toto nařízení stanoví nové požadavky na hospodářské subjekty Unie, měla by Komise pro hospodářské subjekty Unie zajistit online kontaktní místo, aby si mohly vyžádat informace o provádění tohoto nařízení, mimo jiné o režimu celní správy, rozdělování celních kvót a uplatňování zásady „tavení a odlévání“.
(31)
Komise by měla provádět periodická posouzení produktového rozsahu tohoto nařízení. Především by měla do 31. prosince 2026 posoudit, zda je nutné změnit produktový rozsah tak, aby zahrnoval určité výrobky. Do 30. června 2027 by měla Komise posoudit, zda je nutné změnit produktový rozsah, zejména to, zda by měl také zahrnovat výrobky, které jsou z oceli vyrobeny nebo v nichž je ocel obsažena ve významném množství, včetně, prioritně, navazujících výrobků z železa a oceli, na které se toto nařízení nevztahuje. Kromě toho by měla Komise do 30. června 2029 a poté každé dva roky provést další posouzení produktového rozsahu, pokud není nutné dřívější posouzení v důsledku významných narušení trhu nebo náhlých změn ve struktuře světového obchodu. Dále by měla Komise vést před každým posouzením produktového rozsahu včasné konzultace se zúčastněnými stranami. Zejména s ohledem na krátkou lhůtu pro počáteční posouzení by měla být konzultace zahájena do 1. července 2026. Pokud z posouzení vyplyne, že je nutné produktový rozsah změnit, měla by Komise zvážit předložení příslušného legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě za účelem změny tohoto nařízení.
(32)
Do 30. června 2028 by měla Komise na základě informací shromážděných podle tohoto nařízení posoudit, zda je nutné určit za základ pro využívání celních kvót podle tohoto nařízení zemi „tavení a odlévání“, a to zejména aby zabránila tomu, aby ocel vyrobená v určitých třetích zemích přispívajících k celosvětové nadměrné kapacitě neoprávněně vstupovala na trh Unie po další transformaci v jiných třetích zemích. Na základě tohoto posouzení by Komise měla zvážit předložení legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě.
(33)
Komise by měla do 30. června 2028 a poté každé dva roky předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva by měla být zveřejněna a mohla by zejména obsahovat informace o využívání a vývoji celních kvót a o kategorii a množství dovozu, na který se celní kvóty nevztahují.
(34)
Do 30. června 2029 a poté každé tři roky by Komise měla vyhodnotit účinnost tohoto nařízení, přičemž by měla zohlednit vývoj klíčových parametrů, které odůvodňovaly jeho přijetí, včetně vývoje a trendů celosvětové nadměrné kapacity a jejích účinků na obchod na trhu s ocelí v Unii a zájem Unie a posoudit vývoj situace ocelářského průmyslu v Unii, včetně úrovní cen a využívání kapacity, dopadu na předcházející a navazující odvětví, jakož i na konečné spotřebitele v Unii, a trajektorii dekarbonizace odvětví oceli v Unii s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu. Kromě toho je důležité, aby Komise vzala v potaz situaci v souvislosti s opatřeními třetích zemí omezujícími obchod s ocelí a jejich důsledky a účinky, které by mohly mít nebo pravděpodobně budou mít, pokud jde o riziko odklonu obchodu na trh Unie, a aby analyzovala situaci týkající se existence netržních politik a postupů ve třetích zemích a jejich dopad na trh s ocelí v Unii.
(35)
Je nezbytné změnit nařízení (EU) 2020/2170, aby se zajistilo pokračující uplatňování stávajících režimů pro výrobky z oceli pocházející ze Spojeného království a propuštěné do volného oběhu v Severním Irsku, které jsou uvedeny v příloze uvedeného nařízení.
(36)
V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je řešení negativních účinků celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii, nezbytné a vhodné otevřít celní kvóty a stanovit cla mimo rámec kvót a umožnit uplatňování dvoustranných ochranných opatření v souvislosti s dovozem výrobků z oceli do Unie. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).
(37)
Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit, aby se opatření stanovená v tomto nařízení uplatňovala od 1. července 2026, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Cílem tohoto nařízení je řešit negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii, a to tím, že se vytvoří soudržný a komplexní rámec založený na jedné straně na otevření celních kvót a stanovení cla mimo rámec kvóty u výrobků spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení dovážených do Unie, a na druhé straně na možnosti uplatňovat v příslušných případech dvoustranná ochranná opatření u výrobků pocházejících ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu.
2. Opatření přijatá podle tohoto nařízení neomezují obchod nad rámec toho, co je nezbytně nutné k řešení negativních účinků celosvětové nadměrné kapacity na trh s ocelí v Unii.
Článek 2
1. Otevírají se roční celní kvóty Unie pro dovoz jednotlivých kategorií výrobků uvedených v příloze I do Unie.
2. Pro každou kategorii výrobků uvedenou v příloze I se od 1. července každého roku do 30. června následujícího roku (dále jen „roční období uplatňování“) otevírá konkrétní objem celní kvóty, jak je stanoveno v příloze II. Celkový roční objem celních kvót je stanoven v příloze II.
3. Pokud je daná celní kvóta vyčerpána nebo pokud se pro dovoz kategorií výrobků daná celní kvóta nevyužívá, podléhá dovoz kategorií výrobků uvedených v příloze I valorickému (ad valorem) clu mimo rámec kvóty se sazbou 50 %, jak je stanoveno v příloze II.
4. Tento článek se použije na veškerý dovoz kategorií výrobků uvedených v příloze I, včetně dovozu výrobků pocházejících ze země, s níž Unie uzavřela dohodu o celních preferencích, nebo ze země, která využívá autonomní celní preference.
5. Tento článek se nepoužije na výrobky, které pocházejí:
a)
z Islandu, Lichtenštejnska nebo Norska;
b)
ze zemí, na něž se vztahují dvoustranná ochranná opatření podle článku 6.
Článek 3
1. Celní kvóty stanovené v článku 2 spravuje Komise a členské státy v souladu se systémem správy celních kvót stanoveným v článcích 49 až 54 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.
2. Celní kvóty jsou spravovány čtvrtletně.
3. Rozdělení každé čtvrtletní kvóty se ukončí dvacátým pracovním dnem Komise po konci čtvrtletí.
4. Od 1. července 2026 do 30. června 2027 se nevyužité objemy celních kvót za jedno čtvrtletí převedou do dalšího čtvrtletí v rámci stejného ročního období uplatňování.
5. Komise přijme prováděcí akty, kterými pro každou kategorii výrobků uvedenou v příloze I stanoví, zda mají být nevyužité objemy celních kvót za jedno čtvrtletí převedeny do dalšího čtvrtletí v rámci stejného ročního období uplatňování, přičemž v příslušných případech zohlední:
a)
zvýšený dovozní tlak, zejména v důsledku koncentrace velmi vysokého objemu bezcelního dovozu v určitém čtvrtletí;
b)
průměrné využívání celních kvót během prvních tří čtvrtletí ročního období uplatňování, zejména pokud překročí 80 %;
c)
nedostatečnou dostupnost dodávek pro uživatele oceli v navazujících odvětvích kvůli vývoji na trhu.
Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2. První z těchto prováděcích aktů se použije od 1. července 2027.
Článek 4
1. V okamžiku dovozu předloží dovozci kategorií výrobků uvedených v příloze I ověřitelné vhodné důkazy, jako je hutní certifikát, které prokazují zemi, v níž byly surová ocel nebo železo nejprve vyrobeny v tekuté formě v ocelářské nebo železářské peci a následně odlity do prvotního pevného skupenství (dále jen „země „tavení a odlévání“).
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými určí druh důkazu, jenž mají dovozci předložit podle odstavce 1, přičemž Komise zohlední zvláštní situaci malých a středních podniků a zamezí nepřiměřené administrativní zátěži. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2. První z těchto prováděcích aktů se přijme do 31. srpna 2026.
Článek 5
1. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví rozdělení celních kvót uvedených v příloze II jednotlivým zemím, přičemž zohlední zájem Unie a v příslušných případech tyto prvky:
a)
úrovně celních kvót odpovídající tržnímu podílu dovozu, který převládal na trhu s ocelí v Unii v roce 2013;
b)
celní kvóty podle kategorií výrobků na základě podílu dovozu, který připadal na každou kategorii výrobků v období 2022–2024, vypočtené jako podíl na úrovních celních kvót uvedených v písmenu a);
c)
stávající a budoucí dohody o volném obchodu, jejichž oblast působnosti zahrnuje jakoukoli z kategorií výrobků uvedenou v příloze I;
d)
opatření třetích zemí narušující obchod, která mají dopad na trh s ocelí v Unii;
e)
zda u třetí země bylo shledáno porušení úmluv MOP nebo mnohostranných dohod o životním prostředí;
f)
jakoukoli mezinárodní dohodu uzavřenou Unií podle článku XXVIII GATT 1994 týkající se celních kvót otevřených v souvislosti s kategoriemi výrobků uvedenými v příloze I;
g)
jakoukoli mezinárodní dohodu nebo nezávazné mezinárodní ujednání, které se týkají úrovní celosvětové nadměrné kapacity pro kategorie výrobků uvedené v příloze I;
h)
diverzifikaci zdrojů dodávek;
i)
situaci kandidátské země Unie, která čelí výjimečné a bezprostřední bezpečnostní situaci, zejména pokud dříve využívala pro kategorie výrobků uvedené v příloze I preferenční přístup k trhu s ocelí v Unii;
j)
informace shromážděné v souvislosti s uplatňováním článku 4.
2. Pokud Komise uplatnila dvoustranná ochranná opatření podle článku 6, která zahrnují celní kvóty, prováděcími akty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku nerozdělí objem celních kvót, který odpovídá celním kvótám otevřeným jako součást těchto dvoustranných ochranných opatřeních.
3. Pokud omezující opatření, která byla přijata podle článku 29 Smlouvy o EU a článku 215 Smlouvy o fungování EU, zakazují, aby byla ze třetích zemí dovážena jedna nebo více kategorií výrobků uvedených v příloze I tohoto nařízení, Komise prováděcími akty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku nerozdělí mezi tyto třetí země celní kvóty pro dotčené kategorie výrobků.
4. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2. První z těchto prováděcích aktů se použije od 1. července 2026.
5. V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se potřeby zajistit, aby byly celní kvóty uvedené v příloze II rozděleny do 1. července 2026, přijme Komise postupem podle čl. 7 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
Článek 6
Odchylně od nařízení (EU) 2019/287 může Komise přijímat prováděcí akty ukládající dvoustranná ochranná opatření na dovoz výrobků, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení a pocházejí ze zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu. Tato dvoustranná ochranná opatření musí být v souladu s platnou dohodou o volném obchodu a zohledňují zájem Unie.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.
V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se potřeby zajistit, aby se dvoustranná ochranná opatření mohla použít od 1. července 2026, může Komise postupem podle čl. 7 odst. 3 přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.
Článek 7
1. Komisi je nápomocen Výbor pro obchodní překážky zřízený článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 (12). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
Článek 8
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7 za účelem změny objemů celních kvót uvedených v příloze II, přičemž zajistí, aby jejich celková hodnota nebyla nižší než 14 400 000 tun, ani vyšší než 22 200 000 tun.
Komise zohledňuje zájem Unie a v příslušných případech přihlíží k těmto prvkům:
a)
vývoji poptávky;
b)
změnám podílů dovozu na trhu;
c)
významnému vývoji celosvětové nadměrné kapacity;
d)
trajektorii dekarbonizace odvětví oceli v Unii;
e)
vývoji a rozsahu opatření třetích zemí s dopadem na dovoz oceli;
f)
potenciálním problémům s dostupností dodávek u určitých kategorií výrobků spojených s nedostatkem kapacity, která by v Unii byla snadno dostupná, u určitých kategorií výrobků ve srovnání s poptávkou, a souvisejících s výrazným zvyšováním cen, které má negativní dopad na navazující odvětví v Unii;
g)
cílům společné bezpečnostní a obranné politiky Unie;
h)
nepřiměřeným efektům vytěsňování u některých celních kvót.
2. Pokud je v případě náhlých změn na trzích s kategoriemi výrobků uvedenými v příloze I nutné toto nařízení ze závažných a naléhavých důvodů rychle změnit, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 10.
Článek 9
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 25. června 2026. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 8 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 10
1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 9 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
Článek 11
Komise zpřístupní internetové kontaktní místo. Hospodářské subjekty Unie mohou toto kontaktní místo využít k žádosti o informace související s uplatňováním tohoto nařízení.
Článek 12
1. Do 31. prosince 2026 Komise posoudí, zda je nutné změnit produktový rozsah tak, aby zahrnoval výrobky, na něž se vztahují tyto kódy kombinované nomenklatury (KN) stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (13):
a)
7303 00 10 , 7303 00 90 ;
b)
7229 20 00 , 7229 90 20 , 7229 90 50 , 7229 90 90 ;
c)
7223 00 11 , 7223 00 19 , 7223 00 91 , 7223 00 99 ;
d)
7214 10 00 , 7228 10 50 , 7228 40 10 , 7228 40 90 .
Pokud Komise ve svém posouzení shromáždí dostatečné důkazy prokazující tuto nutnost, může bez zbytečného odkladu předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh. Komise za tímto účelem zahájí do 1. července 2026 konzultace se zúčastněnými stranami, včetně hospodářských subjektů a členských států.
2. Do 30. června 2027 Komise posoudí, zda je nutné změnit produktový rozsah, přičemž zohlední zejména to, zda by měl zahrnovat další výrobky, které jsou zhotovené z oceli nebo obsahují významné množství oceli, včetně, prioritně, navazujících železných a ocelových výrobků, na které se nevztahuje příloha I. Pokud Komise ve svém posouzení shromáždí dostatečné důkazy prokazující tuto nezbytnost, může bez zbytečného odkladu předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.
3. Do 30. června 2029 a poté každé dva roky Komise posoudí nezbytnost změny produktového rozsahu, přičemž zohlední širší situaci konkurenceschopnosti Unie a ocelářského průmyslu Unie, a to jeho subjektů v předcházejících i navazujících odvětvích, zejména situaci malých a středních podniků, jakož i společnou bezpečnostní a obrannou politiku Unie. V případě významných narušení trhu nebo náhlých změn ve struktuře světového obchodu provede Komise posouzení dříve.
4. Komise za účelem posouzení uvedených v odstavcích 2 a 3 zahájí zavčas konzultace se zúčastněnými stranami, včetně hospodářských subjektů a členských států.
5. Do 30. června 2028 Komise na základě informací shromážděných podle článku 4 posoudí, zda je nutné určit za základ pro využívání celních kvót podle tohoto nařízení zemi „tavení a odlévání“. Na základě tohoto posouzení může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.
6. Do 30. června 2029 a poté každé tři roky Komise vyhodnotí účinnost tohoto nařízení poté, co provede rozsáhlé konzultace s zúčastněnými stranami v hodnotovém řetězci oceli.
Toto hodnocení zohlední:
a)
zda přetrvávají okolnosti, které odůvodňovaly přijetí tohoto nařízení;
b)
zájem Unie a
c)
situaci ocelářského průmyslu Unie, včetně
i)
úrovní cen a využívání kapacity,
ii)
dopadu na předcházející a navazující průmyslová odvětví i na konečné spotřebitele v Unii a
iii)
trajektorii dekarbonizace odvětví oceli v Unii.
Na základě tohoto hodnocení může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.
7. Do 30. června 2028 a poté každé dva roky Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tuto zprávu zveřejní.
Článek 13
Nařízení (EU) 2020/2170 se mění takto:
1)
V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Zboží uvedené v příloze a pocházející ze Spojeného království, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384 (*1) a které je do Severního Irska přiváženo přímou přepravou z jiných částí Spojeného království, je rovněž způsobilé k zacházení podle dovozních celních kvót Unie, pokud je toto zboží propuštěno do volného oběhu na území Severního Irska.
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384 ze dne 17. června 2026, kterým se řeší negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii a kterým se mění nařízení (EU) 2020/2170 (Úř. věst. L, 2026/1348, 24.6.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1384/oj).“;"
2)
Článek 1a se nahrazuje tímto:
„Článek 1a
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 1b akty v přenesené pravomoci, kterými se mění toto nařízení za účelem doplnění seznamu obsaženého v příloze o určité kategorie zboží pocházejícího ze Spojeného království, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2026/1384 a jež je do Severního Irska přiváženo přímou přepravou z jiných částí Spojeného království, pokud Spojené království Unii uspokojivě prokázalo, že je toto zboží třeba v Severním Irsku propustit do volného oběhu.“
Článek 14
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 1. července 2026.
Avšak:
a)
ustanovení čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 1 písm. a) až i), čl. 5 odst. 2 až 5 a články 6 a 7 se použijí od 25. června 2026;
b)
ustanovení čl. 4 odst. 1 se použije od 1. října 2026;
c)
ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. j) se použije od 1. října 2027.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 17. června 2026.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předsedkyně
M. RAOUNA
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. května 2026 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí ze dne 8. června 2026.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/159/oj).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/978/oj).
(4) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj.
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2015/2447/oj).
(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1331 ze dne 29. června 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečného ochranného opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 166, 30.6.2023, s. 98, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1331/oj).
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2840 ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L, 2023/2840, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/2840/oj).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/287 ze dne 13. února 2019, kterým se provádí dvoustranné ochranné doložky a další mechanismy umožňující dočasné odnětí preferencí v některých obchodních dohodách mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (Úř. věst. L 53, 22.2.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/287/oj).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2170 ze dne 16. prosince 2020 o použití celních kvót a jiných dovozních kvót Unie (Úř. věst. L 432, 21.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2170/oj).
(11) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj.
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 ze dne 6. října 2015, kterým se stanoví postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 272, 16.10.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1843/oj).
(13) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1987/2658/oj).
PŘÍLOHA I
KATEGORIE VÝROBKŮ, NA NĚŽ SE VZTAHUJE TOTO NAŘÍZENÍ
Číslo kategorie výrobku
Název kategorie výrobku
Kód KN
1A
Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla
7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99
1B
Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla
7212 60 00
2
Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena
7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7226 20 00 , 7226 92 00
3A
Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)
7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10
3B
7225 19 90 , 7226 19 80
4A
Pokovené plechy
7212 50 20
Kódy TARIC: 7210 41 00 20, 7210 41 00 30, 7210 49 00 20, 7210 49 00 30, 7210 61 00 20, 7210 61 00 30, 7210 69 00 20, 7210 69 00 30, 7212 30 00 20, 7212 30 00 30, 7212 50 61 20, 7212 50 61 30, 7212 50 69 20, 7212 50 69 30, 7225 92 00 20, 7225 92 00 30, 7225 99 00 11, 7225 99 00 22, 7225 99 00 23, 7225 99 00 41, 7225 99 00 45, 7225 99 00 91, 7225 99 00 92, 7225 99 00 93, 7226 99 30 10, 7226 99 30 30, 7226 99 70 11, 7226 99 70 13, 7226 99 70 91, 7226 99 70 93, 7226 99 70 94
4B
Pokovené plechy
7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7226 99 10
Kódy TARIC: 7210 41 00 80, 7210 49 00 80, 7210 61 00 80, 7210 69 00 80, 7212 30 00 80, 7212 50 61 80, 7212 50 69 80, 7225 92 00 80, 7225 99 00 25, 7225 99 00 95, 7226 99 30 90, 7226 99 70 19, 7226 99 70 96
5
Plechy s organickým povlakem
7210 70 80 , 7212 40 80 ,
6
Výrobky z bílého plechu
7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20
7
Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli
7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60
8
Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla
7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00
9
Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena
7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80
10
Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla
7219 21 10 , 7219 21 90
12
Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily
7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00
Kód TARIC: 7228 30 69 99
13
Betonářská ocel
7214 20 00 , 7214 99 10 , kód
TARIC: 7228 30 69 11
14
Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli
7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90
15
Válcovaný drát z nerezavějící oceli
7221 00 10 , 7221 00 90
16
Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli
7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95
17
Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli
7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90
18
Štětovnice
7301 10 00
19
Železniční materiál
7302 10 22 , 7302 10 28 , 7302 10 40 , 7302 10 50 , 7302 40 00
20
Plynové trubky
7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77
21
Duté profily
7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99
22
Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli
7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 83 , 7304 49 85 , 7304 49 89
24
Ostatní bezešvé trubky
7304 19 10 , 7304 19 30 , 7304 19 90 , 7304 23 00 , 7304 29 10 , 7304 29 30 , 7304 29 90 , 7304 31 20 , 7304 31 80 , 7304 39 50 , 7304 39 82 , 7304 39 83 , 7304 39 88 , 7304 51 81 , 7304 51 89 , 7304 59 30 , 7304 59 82 , 7304 59 83 , 7304 59 89 , 7304 90 00
25A
Velké svařované trubky
7305 11 00 , 7305 12 00
25B
7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00
26
Ostatní svařované trubky
7306 11 00 , 7306 19 00 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 12 , 7306 30 18 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 21 , 7306 50 29 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00
27
Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena
7215 10 00 , 7215 50 11 , 7215 50 19 , 7215 50 80 , 7228 10 90 , 7228 20 99 , 7228 50 20 , 7228 50 40 , 7228 50 61 , 7228 50 69 , 7228 50 80
28
Drát z nelegované oceli
7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90
PŘÍLOHA II
OBJEM CELNÍCH KVÓT PODLE KATEGORIE VÝROBKU
Celkový roční objem celních kvót je 18 345 922 tun.
Číslo kategorie výrobku
Název kategorie výrobku
Kód KN
Objem celních kvót (v tunách)
Úroveň cla mimo rámec kvóty
1A
Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla
7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99
5 198 754
50 %
1B
Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla
7212 60 00
4 581
50 %
2
Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena
7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7226 20 00 , 7226 92 00
1 544 759
50 %
3A
Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)
7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10
612
50 %
3B
7225 19 90 , 7226 19 80
199 079
50 %
4A
Pokovené plechy
7212 50 20
Kódy TARIC: 7210 41 00 20, 7210 41 00 30, 7210 49 00 20, 7210 49 00 30, 7210 61 00 20, 7210 61 00 30, 7210 69 00 20, 7210 69 00 30, 7212 30 00 20, 7212 30 00 30, 7212 50 61 20, 7212 50 61 30, 7212 50 69 20, 7212 50 69 30, 7225 92 00 20, 7225 92 00 30, 7225 99 00 11, 7225 99 00 22, 7225 99 00 23, 7225 99 00 41, 7225 99 00 45, 7225 99 00 91, 7225 99 00 92, 7225 99 00 93, 7226 99 30 10, 7226 99 30 30, 7226 99 70 11, 7226 99 70 13, 7226 99 70 91, 7226 99 70 93, 7226 99 70 94
1 620 686
50 %
4B
Pokovené plechy
7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7226 99 10
Kódy TARIC: 7210 41 00 80, 7210 49 00 80, 7210 61 00 80, 7210 69 00 80, 7212 30 00 80, 7212 50 61 80, 7212 50 69 80, 7225 92 00 80, 7225 99 00 25, 7225 99 00 95, 7226 99 30 90, 7226 99 70 19, 7226 99 70 96
1 238 995
50 %
5
Plechy s organickým povlakem
7210 70 80 , 7212 40 80 ,
627 871
50 %
6
Výrobky z bílého plechu
7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20
542 840
50 %
7
Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli
7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60
1 196 903
50 %
8
Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla
7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00
153 186
50 %
9
Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena
7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80
496 342
50 %
10
Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla
7219 21 10 , 7219 21 90
17 025
50 %
12
Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily
7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00
Kód TARIC: 7228 30 69 99
881 735
50 %
13
Betonářská ocel
7214 20 00 , 7214 99 10
Kód TARIC: 7228 30 69 11
844 526
50 %
14
Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli
7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90
133 595
50 %
15
Válcovaný drát z nerezavějící oceli
7221 00 10 , 7221 00 90
40 462
50 %
16
Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli
7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95
1 569 532
50 %
17
Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli
7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90
184 607
50 %
18
Štětovnice
7301 10 00
31 263
50 %
19
Železniční materiál
7302 10 22 , 7302 10 28 , 7302 10 40 , 7302 10 50 , 7302 40 00
16 472
50 %
20
Plynové trubky
7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77
222 413
50 %
21
Duté profily
7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99
499 493
50 %
22
Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli
7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 83 , 7304 49 85 , 7304 49 89
32 967
50 %
24
Ostatní bezešvé trubky
7304 19 10 , 7304 19 30 , 7304 19 90 , 7304 23 00 , 7304 29 10 , 7304 29 30 , 7304 29 90 , 7304 31 20 , 7304 31 80 , 7304 39 50 , 7304 39 82 , 7304 39 83 , 7304 39 88 , 7304 51 81 , 7304 51 89 , 7304 59 30 , 7304 59 82 , 7304 59 83 , 7304 59 89 , 7304 90 00
268 901
50 %
25A
Velké svařované trubky
7305 11 00 , 7305 12 00
28 749
50 %
25B
7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00
83 616
50 %
26
Ostatní svařované trubky
7306 11 00 , 7306 19 00 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 12 , 7306 30 18 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 21 , 7306 50 29 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00
250 757
50 %
27
Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena
7215 10 00 , 7215 50 11 , 7215 50 19 , 7215 50 80 , 7228 10 90 , 7228 20 99 , 7228 50 20 , 7228 50 40 , 7228 50 61 , 7228 50 69 , 7228 50 80
97 315
50 %
28
Drát z nelegované oceli
7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90
317 886
50 %
K tomuto nařízení bylo učiněno prohlášení, které je k dispozici v Úř. věst. C, C/2026/3336, 22.6.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3336/oj.
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1384/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)
Top