Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L

2024/590

20.2.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/590

ze dne 7. února 2024

o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zelená dohoda pro Evropu, jak je stanovena ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, zahájila novou strategii růstu pro Unii, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Dohoda potvrzuje ambici Komise učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent s nulovým znečištěním a klade si za cíl chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady a zajistit inkluzivní a spravedlivou transformaci, která nikoho neopomíjí. Unie je dále odhodlána zajistit plné uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3) a 8. akčního programu pro životní prostředí zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (4) a plnit Agendu Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(2)

Ozonová vrstva chrání lidi a jiné živé tvory před škodlivým ultrafialovým slunečním zářením. Je spolehlivě vědecky prokázáno, že trvající emise látek poškozujících ozonovou vrstvu, nejsou-li řešeny, způsobují vážné poškození ozonové vrstvy, což má závažný nepříznivý dopad na lidské zdraví, ekosystémy a biosféru, ale také rozsáhlé hospodářské důsledky.

(3)

Podle rozhodnutí Rady 88/540/EHS (5) se Unie stala smluvní stranou Vídeňské úmluvy o ochraně ozonové vrstvy (6) a Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (7) (dále jen „Montrealský protokol“). Montrealský protokol a následná rozhodnutí jeho smluvních stran představují soubor celosvětově závazných regulačních opatření proti poškozování ozonové vrstvy.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 (8) zajišťuje mimo jiné dodržování Montrealského protokolu ze strany Unie. Komise ve svém hodnocení uvedeného nařízení dospěla k závěru, že regulační opatření zavedená v rámci nařízení zůstávají obecně vhodná pro daný účel, jsou účinná a významně přispěla k obnově ozonu ve stratosféře a ke snížení oteplování klimatu.

(5)

Existují jasné důkazy o tom, že se snížilo zatížení atmosféry látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a došlo k obnově ozonu ve stratosféře. Nicméně podle nedávného posuzování je tato obnova ozonové vrstvy nadále nejistá a nepředpokládá se, že k návratu na úroveň koncentrací, která existovala před rokem 1980, dojde dříve než v polovině 21. století. Zvýšené ultrafialové záření proto i nadále představuje vážnou hrozbu pro zdraví a životní prostředí. To, zda se podaří zamezit riziku dalšího zpoždění v obnově ozonové vrstvy, i nadále závisí na zajištění neomezeného plnění stávajících závazků, na přijetí dalších kroků v souvislosti se zbývajícími zdroji emisí s cílem snížit emise a na zavedení nezbytných opatření, jež by umožnila rychle a účinně řešit jakékoli budoucí výzvy.

(6)

Většina látek poškozujících ozonovou vrstvu má také vysoký potenciál globálního oteplování a přispívá ke zvyšování teploty na planetě. Vzhledem k důležitým poznatkům zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2021 by toto nařízení mělo zajistit, aby bylo vynaloženo veškeré možné úsilí o snížení emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu. Snížení emisí přispívá k dosažení cíle Pařížské dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) (9), kterým je udržet nárůst globální teploty v tomto století výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C.

(7)

S cílem zvýšit informovanost o potenciálu globálního oteplování u látek poškozujících ozonovou vrstvu, kromě jejich potenciálu poškozovat ozonovou vrstvu, by měl být v tomto nařízení uveden také jejich příslušný potenciál globálního oteplování.

(8)

V nařízení (ES) č. 1005/2009 a předcházejících právních aktech Unie jsou stanovena přísnější regulační opatření, než jaká jsou vyžadována podle Montrealského protokolu, a restriktivnější pravidla týkající se dovozu a vývozu.

(9)

Podle nařízení (ES) č. 1005/2009 byla postupně ukončena výroba látek poškozujících ozonovou vrstvu a jejich uvádění na trh pro téměř veškeré použití. Bylo rovněž zakázáno uvádět na trh výrobky a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, s výjimkou některých případů, kdy je používání těchto látek dosud povoleno. I po postupném ukončení výroby a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu je za určitých podmínek nezbytné povolit výjimky pro určitá použití, pro něž dosud nejsou k dispozici alternativy.

(10)

Výroba látek poškozujících ozonovou vrstvu v Unii byla v roce 2021 vyšší než v předchozích deseti letech, přičemž v roce 2021 se oproti roku 2020 zvýšila o 27 %. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Látky poškozující ozonovou vrstvu, 2022“ je 90 % nárůstu způsobeno využíváním těchto látek jako vstupních surovin. Jejich využívání coby vstupních surovin se ve srovnání s rokem 2020 zvýšilo v roce 2021 o 11 %. Ačkoli je výjimka pro látky poškozující ozonovou vrstvu používané jako vstupní suroviny při chemické výrobě určitého zboží, včetně léčivých přípravků, s ohledem na nízkou míru emisí a neexistenci proveditelných alternativních možností odůvodněná, je důležité pravidelně posuzovat dostupnost alternativ a skutečnou úroveň emisí spojených se stávajícím používáním těchto látek jako vstupních surovin. Komise by měla v případě potřeby přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení seznamu chemických výrobních procesů, u nichž je používání látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I jako vstupních surovin zakázáno. V aktech v přenesené pravomoci by se měla zohledňovat dostupnost technicky a ekonomicky proveditelných alternativ na základě technického posuzování provedeného v rámci Montrealského protokolu, zejména zpráv vypracovávaných každé čtyři roky a dalších odborných zpráv vypracovaných hodnoticími panely podle dotyčného protokolu, které zahrnují posuzování dostupných alternativ ke stávajícímu používání těchto látek jako vstupních surovin a úrovně emisí vznikajících při tomto jejich používání a které poskytují dostatečný základ pro rozhodnutí, zda je potřeba konkrétní použití vstupních surovin zakázat. Není-li takové posouzení provedené podle Montrealského protokolu k dispozici, měla by Komise provést na základě technických údajů o stávajícím používání vstupních surovin, souvisejících emisích a jejich dopadu na ozonovou vrstvu a na klima a o dostupnosti technicky a ekonomicky proveditelných alternativ své vlastní posouzení a případně přijmout na jeho základě akt v přenesené pravomoci s cílem stanovit seznam chemických výrobních procesů, u nichž je používání látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I jako vstupních surovin zakázáno. Seznam lze s ohledem na zjištění zpráv vypracovaných každé čtyři roky hodnoticími panely v rámci Montrealského protokolu nebo na základě vlastního posouzení Komise aktualizovat.

(11)

Vzhledem k malému množství látek poškozujících ozonovou vrstvu, které se skutečně používají k základním laboratorním a analytickým účelům, je nutné v této souvislosti stanovit přiměřené regulační opatření. Povinnost registrace podle nařízení (ES) č. 1005/2009 by měla být nahrazena požadavkem na uchovávání záznamů s cílem předcházet protiprávnímu používání těchto látek a sledovat vývoj alternativ.

(12)

Uvádění halonů na trh a jejich používání by mělo být povoleno pouze pro kritické účely, jež by měly být určeny s ohledem na dostupnost náhradních látek nebo technologií a na vývoj v oblasti mezinárodních norem.

(13)

Odborný výbor pro náhrady za halony, zřízený v rámci protokolu, uvedl, že zásoby použitých halonů určených pro použití ke kritickým účelům by nemusely být pro naplnění celosvětových potřeb po roce 2030 dostatečné. Aby se předešlo vyrábění nových halonů pro pokrytí budoucích potřeb, je důležité přijmout opatření ke zvýšení dostupnosti zásob halonů znovuzískaných ze zařízení a zajistit náležité monitorování těchto zásob.

(14)

Podle nařízení (ES) č. 1005/2009 přestala dne 18. března 2011 platit výjimka pro použití methylbromidu k veškerým kritickým účelům, mimo jiné ke karanténním a předzásilkovým účelům. Montrealský protokol obsahuje ustanovení, která upravují jeho použití v naléhavých případech. Tato ustanovení dosud nebyla v Unii uplatňována. Je proto nepravděpodobné, že by kterýkoli subjekt v rámci Unie musel těchto ustanovení využít. Nicméně vzhledem k tomu, že naléhavé situace nelze v budoucnu vyloučit, a s cílem sladit toto nařízení s Montrealským protokolem by měla být zachována možnost udělit výjimku v naléhavých případech, zejména v případě neočekávaného šíření určitých škůdců nebo chorob, kdy je takové naléhavé použití povoleno podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (10) a (EU) č. 528/2012 (11). V takových případech by měla být upřesněna opatření k minimalizaci emisí, například použití prakticky nepropustných fólií k ošetření půdy.

(15)

Rostou obavy ohledně dopadu některých látek poškozujících ozonovou vrstvu, které nejsou regulovány podle Montrealský protokolu, uvedených v příloze II na celosvětové emise, včetně zvýšení koncentrace dichlormethanu v atmosféře, který by mohl zpomalit obnovu ozonové vrstvy. Výroba těchto látek poškozujících ozonovou vrstvu, měřená v metrických tunách, byla v roce 2021 v Unii přibližně čtyřikrát vyšší než výroba látek poškozujících ozonovou vrstvu regulovaných podle Montrealského protokolu. Při vyjádření v tunách potenciálu poškozování ozonové vrstvy však byla jejich výroba ve srovnání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu regulovanými podle Montrealského protokolu a uvedenými v příloze I přibližně čtyřikrát nižší. Je zapotřebí přijmout další omezující opatření a zajistit důslednější sledování, mimo jiné prostřednictvím ustanovení o obnově těchto látek nebo jejich zneškodňování, opravy netěsností a prevence neúmyslného vypouštění látek poškozujících ozonovou vrstvu, které nejsou regulovány podle Montrealského protokolu.

(16)

Omezení stanovená v tomto nařízení pro výrobky a zařízení obsahující látky poškozující ozonovou vrstvu by se měla vztahovat také na výrobky a zařízení, jejichž provoz je na těchto látkách závislý, aby se předešlo obcházení těchto omezení.

(17)

Je důležité zajistit, aby bylo možné uvádět v Unii na trh látky poškozující ozonovou vrstvu za účelem regenerace. Rovněž by mělo být povoleno uvádět na trh látky poškozující ozonovou vrstvu a výrobky a zařízení, které tyto látky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, a to za účelem jejich zneškodnění pomocí technologie schválené smluvními stranami Montrealského protokolu nebo technologie, kterou smluvní strany Montrealského protokolu neschválily, ale která je v souladu s unijním a vnitrostátním právem.

(18)

Vzhledem k tomu, že po vyprázdnění nádob na jedno použití na látky poškozující ozonovou vrstvu v nich nevyhnutelně zůstává určité množství chladiva, které je poté uvolňováno do atmosféry, měly by být tyto nádoby zakázány. Toto nařízení by mělo zakázat jejich vývoz, dovoz, uvádění na trh, další dodání nebo poskytnutí na trh a použití, s výjimkou případů, kdy jsou použity k základním laboratorním a analytickým účelům. Aby se zajistilo, že opětovně plnitelné nádoby na látky poškozující ozonovou vrstvu budou znovu naplněny, a nikoli zlikvidovány, měly by být podniky při uvádění těchto nádob na trh povinny předložit prohlášení o shodě, které by dokládalo přijetí opatření, jejichž cílem je vrátit je k opětovnému naplnění.

(19)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (12) je stanoveno označování látek klasifikovaných jako látky poškozující ozonovou vrstvu a označování směsí, jež tyto látky obsahují. Jelikož je povoleno propouštět do volného oběhu látky poškozující ozonovou vrstvu vyrobené pro použití jako vstupní suroviny, technologická činidla a pro základní laboratorní a analytické účely, měly by být tyto látky odlišeny od látek, které jsou vyráběny pro jiné účely použití.

(20)

Ve výjimečných případech by mělo být možné povolit vývoz výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, pokud by mohlo být výhodnější umožnit ukončení přirozeného životního cyklu těchto výrobků a zařízení ve třetí zemi, než aby byly vyřazeny z provozu a zlikvidovány v Unii.

(21)

Vzhledem k tomu, že proces výroby některých látek poškozujících ozonovou vrstvu může vést k emisím fluorovaného skleníkového plynu trifluormethanu vznikajícího jako vedlejší produkt, měly by být jako podmínka pro uvedení dané látky poškozující ozonovou vrstvu na trh tyto emise vzniklé jako vedlejší produkt zneškodněny nebo znovuzískány pro další použití. Výrobci a dovozci by měli být povinni zdokumentovat zmírňující opatření přijatá k předcházení emisím trifluormethanu ve výrobním procesu a poskytovat důkazy o zneškodnění nebo znovuzískání těchto emisí vzniklých jako vedlejší produkt k dalšímu použití v souladu s nejlepšími dostupnými technologiemi. V okamžiku uvedení látky poškozující ozonovou vrstvu na trh by mělo být předloženo prohlášení o shodě.

(22)

K usnadnění celních kontrol je důležité upřesnit jednak informace, jež mají být předkládány celním orgánům v členských státech (dále jen „celní orgány“) v případě dovozu a vývozu látek, výrobků a zařízení poškozujících ozonovou vrstvu, na něž se vztahuje toto nařízení, a jednak úkoly celních orgánů a případně orgánů dozoru nad trhem při prosazování zákazu a omezení dovozu a vývozu těchto látek, výrobků a zařízení. Pokud neexistují zvláštní ustanovení, která by konkrétněji upravovala konkrétní aspekty dozoru nad trhem a vymáhání práva, vztahuje se na látky, výrobky a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (13), v němž jsou stanovena pravidla pro dozor nad trhem a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie. Pokud jsou v tomto nařízení stanovena konkrétní ustanovení, například o celních kontrolách, mají tato konkrétnější ustanovení přednost, a doplňují tak pravidla stanovená v nařízení (EU) 2019/1020. V zájmu zajištění ochrany životního prostředí by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny formy dodávek látek poškozujících ozonovou vrstvu, na něž se vztahuje toto nařízení, mimo jiné na prodej na dálku podle článku 6 nařízení (EU) 2019/1020.

(23)

Aby se předešlo nedovolenému obchodu se zakázanými látkami, výrobky a zařízením, na něž se toto nařízení vztahuje, měly by se zákazy v něm stanovené, stejně jako licenční požadavky na obchod vztahovat nejen na vstup zboží na celní území Unie s návrhem na propuštění do volného oběhu, ale také na dočasné uskladnění a ostatní celní režimy stanovené podle celních předpisů Unie. Mělo by být povoleno snadnější udělování licencí na zboží v režimu dočasného uskladnění, aby se předešlo zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty a celní orgány.

(24)

Systém vydávání licencí pro dovoz a vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu je základním požadavkem podle protokolu pro sledování obchodu a předcházení protiprávní činnosti v této souvislosti. Licence by měly být časově omezené, aby bylo zajištěno, že podniky pravidelně přezkoumávají používání alternativ. Aby se zajistily automatické celní kontroly v reálném čase, a to na úrovni zásilky i v rámci elektronické výměny a uchovávání informací o všech zásilkách látek, výrobků a zařízení, na něž se toto nařízení vztahuje, které jsou předkládány celním orgánům, je nezbytné propojit elektronický systém licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu s jednotným portálem Evropské unie pro oblast celnictví (dále jen „jednotný portál EU pro oblast celnictví“), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 (14). Vzhledem k tomuto propojení s jednotným portálem EU pro oblast celnictví by bylo nepřiměřené zavádět v Unii systém pro udělování licencí pro jednotlivé zásilky.

(25)

Aby se zajistilo, že látky, výrobky a zařízení, na něž se vztahuje toho nařízení a které byly protiprávně dovezeny na trh Unie, znovu nevstoupí na trh, měly by příslušné orgány v členských státech tyto látky, výrobky a zařízení za účelem jejich likvidace zabavit nebo odebrat. Zpětný vývoz látek, výrobků a zařízení, které nejsou v souladu s tímto nařízením, by měl být v každém případě zakázán.

(26)

Členské státy by měly zajistit, aby pracovníci celních úřadů a jiné osoby zmocněné na základě vnitrostátních předpisů, kteří provádějí kontroly podle tohoto nařízení, měli odpovídající zdroje a znalosti, například prostřednictvím odborné přípravy, která jim bude poskytnuta, a aby byli dostatečně vybaveni pro řešení případů nedovoleného obchodu s látkami, výrobky a zařízeními poškozujícími ozonovou vrstvu, na něž se toto nařízení vztahuje. Členské státy by měly určit celní úřady nebo jiná místa, které tyto podmínky splňují, a které jsou proto pověřeny prováděním celních kontrol při dovozu, vývozu a v případě tranzitu.

(27)

Pro řešení případů porušování tohoto nařízení, zejména nedovoleného obchodu, je mimořádně důležitá spolupráce a výměna nezbytných informací mezi všemi příslušnými orgány členských států zapojenými do provádění tohoto nařízení, a sice celními orgány, orgány dozoru nad trhem, orgány pro ochranu životního prostředí a všemi ostatními příslušnými orgány s kontrolními funkcemi, mezi členskými státy a s Komisí. Vzhledem k důvěrné povaze výměny informací o celních rizicích by pro tyto účely měl být používán celní systém pro řízení rizik.

(28)

Při plnění úkolů, jež ukládá toto nařízení, a v zájmu podpory spolupráce a dostatečné výměny informací mezi příslušnými orgány a Komisí v případě kontroly dodržování tohoto nařízení a v případě nedovoleného obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu by Komisi měl být nápomocen Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zřízený rozhodnutím Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom (15). OLAF by měl mít přístup ke všem nezbytným informacím, což usnadní plnění jeho úkolů.

(29)

Aby byl zajištěn soulad s Montrealským protokolem, měl by být zakázán dovoz látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, které tyto látky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, ze států, které nejsou smluvní stranou Montrealského protokolu, a vývoz do těchto států.

(30)

Úmyslné vypouštění látek poškozujících ozonovou vrstvu do atmosféry, pokud je protiprávní, představuje závažné porušení tohoto nařízení a mělo by být výslovně zakázáno. Podniky by měly přijmout veškerá proveditelná opatření k omezení neúmyslného vypouštění látek poškozujících ozonovou vrstvu do atmosféry rovněž s přihlédnutím k jejich potenciálu globálního oteplování. Je proto nezbytné stanovit ustanovení o znovuzískávání použitých látek poškozujících ozonovou vrstvu z výrobků a zařízení a o předcházení únikům těchto látek. Aby se co nejvíce snížily emise, měly by být povinnosti týkající se znovuzískávání těchto látek při odstraňování některých druhů pěn z budov rozšířeny také na vlastníky budov a dodavatele.

(31)

Požadavek na zpětné získávání látek poškozujících ozonovou vrstvu z pěn obsažených ve stavebních materiálech by mohl podnítit inovace a výzkum a vývoj v oblasti demoličních, regeneračních a recyklačních technologií a mohl by mít pozitivní dopad na zaměstnanost v důsledku vysoké náročnosti procesu vyřazování budov z provozu na pracovní sílu a potřeby větší kapacity pro zpracování těchto druhů odpadů. Je proto důležité zpřístupnit vhodné programy odborné přípravy, které by odpovídaly potřebě náležitě kvalifikovaných fyzických osob, aby mohly provádět znovuzískávání látek poškozujících ozonovou vrstvu obsažených v pěnách.

(32)

Je nezbytné stanovit pravidla pro látky poškozující ozonovou vrstvu, které nejsou regulovány podle Montrealského protokolu, uvedené v příloze II, a to s ohledem na množství vyráběné a používané v Unii a s ohledem na účinek emisí těchto látek na ozon ve stratosféře. Obnovu ozonové vrstvy v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, ovlivňují i jiné uznávané aspekty. Patří mezi ně oxid dusný, který je na základě emisí vážených potenciálem poškozování ozonu jednou z nejvýznamnějších zbývajících látek poškozujících ozonovou vrstvu. Oxid dusný představuje hlavní část antropogenních emisí pocházejících ze zemědělské činnosti, což je oblast, na kterou se Komise zavázala zaměřit v návaznosti na své sdělení ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“. Dalším problémem jsou intenzivní přírodní požáry, kterým je důležité předcházet, neboť mohou podstatně zvýšit množství aerosolu ve stratosféře, a narušovat tak stratosférický ozon.

(33)

Členské státy by měly informovat Komisi o případech nedovoleného obchodu zjištěných příslušnými orgány, včetně uložených sankcí.

(34)

Použití halonů by mělo být povoleno pouze v kritických případech stanovených v tomto nařízení. Členské státy by měly informovat o množství halonů instalovaných, použitých nebo uskladněných pro kritické účely a rovněž o bezpečnostních opatřeních k omezení emisí z těchto látek a o pokroku dosaženém při hledání alternativ. Tyto informace jsou potřebné k tomu, abychom věděli, jaké množství halonů je dosud v Unii k dispozici pro použití pro kritické účely, a také pro sledování technického pokroku v této oblasti s cílem zjistit, kdy už halon není pro určité použití nutný.

(35)

Montrealský protokol ukládá povinnost oznamovat údaje o obchodu s látkami, které poškozují ozonovou vrstvu. Výrobci, dovozci a vývozci látek poškozujících ozonovou vrstvu by proto měli každoročně oznamovat údaje o obchodu s látkami, které poškozují ozonovou vrstvu. Oznamovat by se měly i údaje o obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, které nejsou regulovány podle Montrealského protokolu, uvedenými v příloze II, aby bylo možné posoudit, zda je zapotřebí rozšířit některá nebo všechna příslušná regulační opatření pro látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I, tak aby se vztahovala i na tyto látky.

(36)

Komise jménem Unie každoročně podává sekretariátu pro ozonovou vrstvu zprávu o dovozu a vývozu látek poškozujících ozonovou vrstvu, které jsou regulovány podle Montrealského protokolu. Ačkoli za podávání zpráv o výrobě těchto látek a jejich zneškodňování odpovídají členské státy, měla by Komise poskytnout návrhy údajů o těchto činnostech, aby sekretariátu pro ozonovou vrstvu usnadnila včasný výpočet spotřeby v Unii. Nebudou-li k dispozici oznámení rozšiřující doložku o organizaci regionální hospodářské integrace, měla by Komise v této praxi podávání každoročních zpráv pokračovat a zároveň zajistit, aby byl členským státům poskytnut dostatek času na přezkum návrhů údajů poskytnutých Komisí, aby se zabránilo nesrovnalostem.

(37)

Příslušné orgány členských států, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí, orgánů pro dozor nad trhem a celních orgánů, by měly provádět kontroly na základě přístupu založeného na rizicích, s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Takový přístup je nezbytný, aby bylo možné se zaměřit na tyto činnosti představující největší riziko nedovoleného obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo protiprávního vypouštění těchto látek,. Příslušné orgány by navíc měly provádět kontroly, pokud mají důkazy nebo jiné relevantní informace o potenciálních případech nedodržování tohoto nařízení. Tyto informace by v příslušných případech a v nejvyšší možné míře měly být sdělovány celním orgánům, aby bylo možné ještě před kontrolou vypracovat analýzu rizik v souladu s článkem 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (16). Je důležité zajistit, aby v případech, kdy příslušné orgány zjistí porušení tohoto nařízení, byly informovány příslušné orgány odpovědné za proces ukládání sankcí a aby mohly v případě potřeby uložit vhodnou sankci.

(38)

Členské státy by měly zajistit, aby se na porušování tohoto nařízení ze strany podniků vztahovaly účinné, přiměřené a odrazující sankce.

(39)

Členské státy by měly mít možnost stanovit pravidla, kdy by bylo možné za stejné porušení tohoto nařízení uložit buď trestní sankci nebo správní sankci, nebo obě zároveň. Pokud členské státy uloží za stejné porušení trestní i správní sankci, nemělo by to vést k porušení práva nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný skutek (ne bis in idem), jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie.

(40)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o:

—

sestavení seznamu podniků, které mohou používat látky poškozující ozonovou vrstvu jako technologická činidla, o stanovení maximálního množství, které lze použít pro úpravu nebo pro spotřebu, a o maximální úroveň emisí pro každý z podniků;

—

určení použití látek poškozujících ozonovou vrstvu k základním laboratorním a analytickým účelům, u nichž je povolena výroba a dovoz za určité období a o specifikaci oprávněných uživatelů;

—

udělení odchylek od konečných dat a termínů pro ukončení používání halonů stanovených ve vztahu k jejich používání ke kritickým účelům;

—

povolení dočasné výroby, uvádění na trh, následných dodávek a používání methylbromidu v mimořádných případech;

—

povolení vývozu výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky;

—

podrobná ustanovení týkající se prohlášení o shodě předem plněných zařízení a jejich ověřování;

—

důkazy, jež mají být předloženy o zneškodnění nebo znovuzískání trifluormethanu pro následné použití, vyrobeného jako vedlejší produkt při výrobě látek poškozujících ozonovou vrstvu;

—

formu a obsah požadavků týkajících se označování;

—

povolení obchodu se subjekty, na které se protokol nevztahuje;

—

formát pro podávání informací členských států o používání halonů ke kritickým účelům a o nedovoleném obchodu a

—

formát a způsoby podávání informací, které mají hlásit podniky, zejména o výrobě, dovozu, vývozu, použití jako vstupní suroviny a zneškodnění.

Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(41)

Za účelem doplnění nebo změny určitých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o:

—

procesy, pro které mohou být látky poškozující ozonovou vrstvu použity jako technologická činidla, a o maximální množství povolené pro toto použití, včetně jejich emisí v Unii;

—

podmínky pro uvádění látek poškozujících ozonovou vrstvu na trh a jejich další distribuci pro použití k základním laboratorním a analytickým účelům;

—

lhůty stanovené v příloze V pro použití halonů ke kritickým účelům;

—

fungování systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu;

—

další opatření k určení toho, co musí příslušné orgány členských států při provádění kontrol zohlednit, a další opatření pro monitorování látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které se nacházejí v dočasném uskladnění a v jiných celních režimech;

—

pravidla pro propouštění výrobků a zařízení dovezených z kteréhokoli subjektu nebo vyvezených do kteréhokoli subjektu, na nějž se Montrealský protokol nevztahuje, do volného oběhu;

—

vypracování seznamu výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky možné znovuzískávání látek poškozujících ozonovou vrstvu a jejich zneškodňování, a o specifikaci technologie, která má být použita;

—

změny příloh I a II;

—

aktualizaci potenciálu globálního oteplování a potenciálu poškozování ozonové vrstvy u látek poškozujících ozonovou vrstvu;

—

požadavky členských států na podávání zpráv o používání halonů ke kritickým účelům a nedovoleném obchodu a

—

požadavky na podávání zpráv ze strany podniků, zejména pokud jde o výrobu, dovoz, vývoz, použití jako vstupní suroviny a zneškodňování.

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(42)

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy je upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (19) a ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí je upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (20), zejména co se týká požadavků na důvěrnost a bezpečnost zpracování, předávání osobních údajů Komisí členským státům, zákonnost zpracování a práv subjektů údajů na informace, na přístup k osobním údajům a jejich opravy.

(43)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a zaslal své formální připomínky dne 20. května 2022.

(44)

V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie přísluší zajištění soudní ochrany práv osob podle práva Unie soudům členských států. Kromě toho čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) členským státům ukládá povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie. V tomto ohledu by členské státy měly zajistit, aby veřejnost, včetně fyzických nebo právnických osob, měla přístup ke spravedlnosti v souladu s povinnostmi, které se členské státy zavázaly plnit coby smluvní strany Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (21) (dále jen „Aarhuská úmluva“).

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zabránit poškozování ozonové vrstvy, a přispět tak k obnově ozonu ve stratosféře, k omezení oteplování klimatu a k zajištění souladu s Montrealským protokolem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu přeshraniční povahy řešeného environmentálního problému a účinků tohoto nařízení na obchod v rámci Unie i na vnější obchod jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Je třeba provést řadu změn v nařízení (ES) č. 1005/2009. V zájmu jasnosti by uvedené nařízení mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro výrobu, dovoz, vývoz, uvádění na trh, skladování a následné dodávání látek poškozujících ozonovou vrstvu, jakož i pro jejich používání, znovuzískání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování, pro podávání informací o těchto látkách a pro dovoz, vývoz, uvádění na trh, následné dodávání a používání výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)

látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v přílohách I a II a jejich izomery, vyskytující se samostatně nebo obsažené ve směsi, a

b)

výrobky a zařízení a jejich části, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„vstupní surovinou“ jakákoli látka poškozující ozonovou vrstvu, jež je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněna proti svému původnímu složení, a jejíž emise jsou zanedbatelné;

2)

„technologickým činidlem“ jakákoli látka poškozující ozonovou vrstvu použitá jako chemické technologické činidlo pro použití, která jsou uvedena v příloze III;

3)

„dovozem“ vstup látek, výrobků a zařízení na celní území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikace Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“), přičemž tento dovoz zahrnuje dočasné uskladnění a celní režimy podle článků 201 a 210 nařízení (EU) č. 952/2013;

4)

„vývozem“ výstup látek, výrobků a zařízení z celního území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikace Montrealského protokolu;

5)

„uváděním na trh“ celní propuštění do volného oběhu v Unii nebo první dodání či poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, nebo použití látek, výrobků nebo zařízení vyrobených pro vlastní použití;

6)

„použitím“ v souvislosti s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu jejich využití při výrobě, údržbě nebo servisu výrobků a zařízení, včetně opětovného plnění, nebo při jiných činnostech a postupech uvedených v tomto nařízení;

7)

„výrobcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba vyrábějící látky poškozující ozonovou vrstvu v Unii;

8)

„znovuzískáváním“ sběr a skladování látek poškozujících ozonovou vrstvu z nádob, výrobků a zařízení během údržby nebo servisu nebo před likvidací výrobků či zařízení;

9)

„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných látek poškozujících ozonovou vrstvu po základním přečištění, včetně filtrování a vysoušení;

10)

„regenerací“ přepracování znovuzískaných látek poškozujících ozonovou vrstvu tak, aby s ohledem na jejich zamýšlené použití měly vlastnosti rovnocenné vlastnostem nově vyrobené látky, a to ve schválených regeneračních zařízeních, která mají k dispozici vhodné vybavení a postupy umožňující regeneraci těchto látek a která mohou posoudit a potvrdit požadovanou úroveň kvality;

11)

„podnikem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která vykonává činnost uvedenou v tomto nařízení;

12)

„nádobou“ nádoba primárně určená pro přepravu nebo skladování látek poškozujících ozonovou vrstvu;

13)

„výrobky a zařízeními“ veškeré výrobky a zařízení, včetně jejich částí, s výjimkou nádob používaných pro přepravu nebo skladování látek poškozujících ozonovou vrstvu;

14)

„nově vyrobenou látkou“ látka, která se dosud nepoužívala;

15)

„vyřazením z provozu“ trvalé vyloučení výrobku nebo zařízení, které obsahuje látky poškozující ozonovou vrstvu, z provozu nebo používání, včetně ukončení provozu objektu;

16)

„zneškodněním“ proces, kdy se látky poškozující ozonovou vrstvu trvale a co nejúplněji přemění nebo rozloží na jednu nebo více stabilních látek, které nejsou látkami poškozujícími ozonovou vrstvu;

17)

„usazením v Unii“ v souvislosti s fyzickou osobou, že tato osoba má své obvyklé bydliště v Unii, a v souvislosti s právnickou osobou, že tato osoba má v Unii stálou provozovnu podle čl. 5 bodu 32 nařízení (EU) č. 952/2013;

18)

„pěnovým panelem“ konstrukce vyrobená z vrstev obsahujících pěnu a tuhý materiál, jako je dřevo nebo kov, spojených na jedné nebo obou stranách;

19)

„laminovanou deskou“ pěnová deska, která je pokryta tenkou vrstvou netuhého materiálu, jako je plast.

KAPITOLA II

Zákazy

Článek 4

Zákazy týkající se látek poškozujících ozonovou vrstvu

1.   Výroba, uvádění na trh, jakékoli následné dodání nebo poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu, které jsou uvedeny v příloze I, jsou zakázány.

2.   Dovoz nebo vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu, které jsou uvedeny v příloze I, jsou zakázány.

Článek 5

Zákazy týkající se výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž fungování je na těchto látkách závislé

1.   Uvádění na trh a jakékoli následné dodání nebo poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I nebo jejichž fungování je na těchto látkách závislé, jsou zakázány.

2.   Dovoz nebo vývoz výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, jsou zakázány. Tento zákaz se nevztahuje na věci osobní potřeby.

KAPITOLA III

Výjimky ze zákazů

Článek 6

Vstupní surovina

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 lze látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I vyrábět, uvádět na trh a následně dodat nebo poskytnout jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, za účelem jejich použití jako vstupní suroviny.

2.   Komise v příslušných případech přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením seznamu chemických výrobních postupů, u nichž je používání látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I jako vstupní suroviny zakázáno na základě technického posouzení provedeného podle Montrealského protokolu, zejména zpráv vypracovaných každé čtyři roky hodnoticími panely podle Montrealského protokolu, které zahrnují posouzení dostupných alternativ ke stávajícímu používání vstupních surovin a úrovně emisí stávajícího používání vstupních surovin.

3.   Odchylně od odstavce 2, pokud není k dispozici technické posouzení dostupných alternativ ke stávajícímu používání vstupních surovin a úrovně emisí stávajícího používání vstupních surovin provedené podle Montrealského protokolu, které poskytuje dostatečný základ pro přijetí rozhodnutí, zda použití vstupních surovin zakázat, provede Komise do 31. prosince 2027 na základě vědeckých doporučení týkajících se stávajícího používání vstupních surovin, dopadů, pokud jde o potenciál poškozování ozonové vrstvy, a dostupnosti přesnějších údajů o emisích skleníkových plynů ze vstupních surovin, technického vývoje vedoucího k dostupnosti technicky proveditelných alternativ a využívání energie, účinnosti, ekonomické proveditelnosti a nákladů těchto alternativ vlastní posouzení, na jehož základě případně přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 2.

4.   Seznam stanovený podle odstavce 2 lze s ohledem na zjištění zpráv vypracovaných každé čtyři roky hodnoticími panely podle Montrealského protokolu nebo na základě vlastního posouzení Komise v případě potřeby aktualizovat.

Článek 7

Technologická činidla

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 lze látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I vyrábět, uvádět na trh a následně dodat nebo poskytnout jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, za účelem jejich použití jako technologických činidel v procesech uvedených v příloze III. Tyto látky lze používat jako technologická činidla pouze za podmínek stanovených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.

2.   Látky poškozující ozonovou vrstvu podle odstavce 1 lze používat jako technologická činidla pouze v zařízeních, jež existovala k 1. září 1997, pokud jsou emise látek poškozujících ozonovou vrstvu z těchto zařízení zanedbatelné a za podmínek stanovených podle odstavce 3.

3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů sestavit seznam podniků, které mají povoleno používat v procesech uvedených v příloze III v zařízeních podle odstavce 2 tohoto článku látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I jako technologická činidla, a stanovit maximální množství, které lze použít pro úpravu nebo pro spotřebu jako technologická činidla, a maximální úroveň emisí pro každý z dotčených podniků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny přílohy III, pokud je to nezbytné vzhledem k technickému vývoji nebo k rozhodnutím přijatým smluvními stranami Montrealského protokolu.

Článek 8

Používání pro základní laboratorní a analytické účely

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 lze látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I vyrábět, uvádět na trh a následně dodat nebo poskytnout jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, za účelem jejich použití pro základní laboratorní a analytické účely a za podmínek stanovených podle odstavce 2 tohoto článku.

2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit základní laboratorní a analytické účely, pro které může být v Unii povolena výroba a dovoz látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I, dobu platnosti výjimky a uživatele, kteří mohou tyto základní laboratorní a analytické účely využívat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

3.   Podnik, jenž uvádí na trh a následně dodává nebo poskytuje jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, látky poškozující ozonovou vrstvu k základním laboratorním a analytickým účelům podle odstavce 1, vede o každé látce záznamy s těmito informacemi:

a)

název;

b)

množství uvedené na trh nebo dodané;

c)

účel použití;

d)

seznam kupujících a dodavatelů.

4.   Podnik, jenž používá látky poškozující ozonovou vrstvu k základním laboratorním a analytickým účelům podle odstavce 1, vede o každé látce záznamy s těmito informacemi:

a)

název;

b)

dodané nebo použité množství;

c)

účel použití;

d)

seznam dodavatelů.

5.   Záznamy podle odstavců 3 a 4 se uchovávají nejméně po dobu pěti let a na požádání se zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu a Komisi.

6.   Látky, které poškozují ozonovou vrstvu, určené pro použití k základním laboratorním a analytickým účelům uvedeným v odstavci 1 lze na trh uvádět a následně dodat nebo poskytnout jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, pouze za podmínek stanovených v příloze IV.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny přílohy IV, pokud je to nezbytné vzhledem k technickému vývoji nebo k rozhodnutím přijatým smluvními stranami Montrealského protokolu.

Článek 9

Používání halonů ke kritickým účelům

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 lze halony uvádět na trh a používat ke kritickým účelům v souladu s přílohou V. Halony mohou uvádět na trh a následně dodat nebo poskytnout jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, pouze podniky schválené příslušným orgánem dotčeného členského státu pro skladování halonů pro použití ke kritickým účelům.

2.   Systémy požární ochrany a hasicí přístroje, které obsahují halony pro použití ke kritickým účelům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku nebo jejichž provoz je na těchto halonech závislý, se vyřadí z provozu před uplynutím konečných dat stanovených v příloze V. Halony obsažené v systémech požární ochrany a hasicích přístrojích se znovuzískávají v souladu s čl. 20 odst. 5.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny přílohy V, pokud neexistují technicky proveditelné a ekonomicky dostupné alternativy nebo technologie pro použití ke kritickým účelům uvedeným ve zmíněné příloze v termínech, které jsou v ní stanoveny, nebo nejsou přijatelné vzhledem k jejich účinku na životní prostředí či zdraví nebo pokud je nezbytné zajistit soulad s mezinárodními závazky Unie týkajícími se používání halonů ke kritickým účelům, které jsou stanoveny zejména v rámci Montrealského protokolu, Mezinárodní organizace pro civilní letectví nebo Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů a na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu členského státu povolit časově omezené odchylky od konečných dat nebo termínů pro ukončení používání halonů stanovených v příloze V pro konkrétní případ, je-li v žádosti o odchylku prokázáno, že pro toto konkrétní použití neexistuje technicky proveditelná a ekonomicky dostupná alternativa. Komise zahrne do těchto prováděcích aktů požadavky na podávání zpráv a požaduje předložení podpůrné dokumentace nezbytné pro sledování využití těchto odchylek, včetně dokumentace týkající se množství halonů znovuzískaných za účelem recyklace nebo regenerace, výsledků kontrol úniků a množství zásob nepoužitých halonů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

Článek 10

Použití methylbromidu v naléhavých případech

1.   V naléhavých případech, vyžaduje-li to neočekávaný výskyt určitých škůdců nebo chorob, může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu prostřednictvím prováděcích aktů a na základě oznámení sekretariátu pro ozonovou vrstvu v souladu s rozhodnutím IX/7 smluvních stran Montrealského protokolu dočasně povolit výrobu, uvádění na trh a použití methylbromidu, jestliže uvádění methylbromidu na trh a jeho použití povoluje nařízení (ES) č. 1107/2009 a (EU) č. 528/2012. Veškeré nevyužité množství methylbromidu musí být zneškodněno.

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku stanovují opatření, která mají být přijata ke snižování emisí methylbromidu při jeho používání, a použijí se po dobu nejvýše 120 dní a pro množství nepřesahující 20 metrických tun methylbromidu. Komise zahrne do těchto prováděcích aktů požadavky na podávání zpráv a požaduje předložení podpůrné dokumentace nezbytné pro monitorování použití methylbromidu, včetně dokumentace týkající se zneškodnění této látky po skončení platnosti odchylky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

Článek 11

Výjimky týkající se výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý

1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 lze výrobky a zařízení, pro něž je povoleno použití příslušné látky poškozující ozonovou vrstvu v souladu s článkem 8 nebo 9, uvádět na trh, následně dodat nebo poskytnout, za úplatu nebo bezplatně, jiné osobě v Unii.

2.   S výjimkou použití ke kritickým účelům uvedeným v čl. 9 odst. 1 se zakazují systémy požární ochrany a hasicí přístroje s obsahem halonů a musejí být vyřazeny z provozu.

3.   Výrobky a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, jsou po dosažení konce jejich životního cyklu vyřazeny z provozu.

Článek 12

Zneškodnění a regenerace

Odchylně od čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 lze látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I a výrobky a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, uvádět na trh, následně dodat nebo poskytnout, za úplatu nebo bezplatně, jiné osobě v Unii za účelem zneškodnění v Unii podle čl. 20 odst. 6. Látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I lze rovněž uvádět na trh za účelem regenerace v Unii.

Článek 13

Dovoz

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 je povolen dovoz těchto látek:

a)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených k použití jako vstupní suroviny v souladu s článkem 6;

b)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených k použití jako technologická činidla v souladu s článkem 7;

c)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených pro použití k základním laboratorním a analytickým účelům v souladu s článkem 8;

d)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených ke zneškodnění pomocí technologie uvedených v čl. 20 odst. 6;

e)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených k regeneraci uvedených v článku 12;

f)

methylbromidu určeného k použití v naléhavých případech v souladu s článkem 10;

g)

znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů, pokud jsou dováženy výlučně pro použití ke kritickým účelům uvedeným v čl. 9 odst. 1 podniky, jimž příslušný orgán dotčeného členského státu udělil povolení ke skladování halonů pro použití ke kritickým účelům;

h)

výrobků a zařízení, které obsahují halony nebo jejichž provoz je na halonech závislý, určených pro použití ke kritickým účelům podle čl. 9 odst. 1;

i)

výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, určených ke zneškodnění v příslušném případě pomocí technologie uvedené v čl. 20 odst. 6;

j)

výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, určených pro použití k základním laboratorním a analytickým účelům, uvedených v článku 8.

2.   Dovoz podle odstavce 1 tohoto článku je podmíněn předložením platné licence celním orgánům, kterou Komise vydala podle článku 16, kromě případu dočasného uskladnění.

Článek 14

Vývoz

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 je povolen vývoz těchto látek:

a)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených pro použití k základním laboratorním a analytickým účelům uvedených v článku 8;

b)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených k použití jako vstupní suroviny v souladu s článkem 6;

c)

látek poškozujících ozonovou vrstvu určených k použití jako technologická činidla v souladu s článkem 7;

d)

nově vyrobených nebo regenerovaných hydrochlorfluoruhlovodíků pro použití k jiným účelům než k těm, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), s výjimkou zneškodnění;

e)

znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů skladovaných pro použití ke kritickým účelům podle čl. 9 odst. 1 podniky, jimž příslušný orgán dotčeného členského státu udělil povolení ke skladování halonů pro použití ke kritickým účelům;

f)

výrobků a zařízení, které obsahují halony nebo jejichž provoz je na halonech závislý, určených pro použití ke kritickým účelům podle čl. 9 odst. 1;

g)

výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu, dovezených podle čl. 13 odst. 1 písm. j) nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý.

2.   Odchylně od čl. 5 odst. 2 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů na žádost příslušného orgánu členského státu povolit vývoz výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, prokáže-li se, že by zákaz vývozu určitého zboží vzhledem k jeho ekonomické hodnotě a očekávané zbývající životnosti představoval nepřiměřenou zátěž pro vývozce a že je takový vývoz v souladu s vnitrostátním právními předpisy země určení. Před schválením žádosti o vývoz Komise ověří, zda vnitrostátní právní předpisy země určení zajišťují, že s těmito výrobky a zařízením bude po skončení jejich životního cyklu nakládáno přiměřeným způsobem s cílem minimalizovat únik látek poškozujících ozonovou vrstvu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

O takovém vývozu Komise před jeho uskutečněním vyrozumí zemi určení.

3.   Vývoz podle odstavců 1 a 2 tohoto článku je podmíněn předložením platné licence celním orgánům, kterou vydala Komise podle článku 16, kromě případu zpětného vývozu po dočasném uskladnění.

Článek 15

Podmínky pro udělování výjimek

1.   Dovoz, uvádění na trh, jakékoli následné dodání nebo poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, používání nebo vývoz nádob na jedno použití na látky poškozující ozonovou vrstvu, prázdných nebo zcela či částečně naplněných, se zakazuje, s výjimkou jejich používání k základním laboratorním a analytickým účelům uvedeným v článku 8. Tyto nádoby lze skladovat nebo přepravovat pouze za účelem jejich následné likvidace.

První pododstavec se vztahuje na nádoby na jedno použití, konkrétně na:

a)

nádoby, které se nedají opětovně naplnit bez úpravy pro tento účel a

b)

nádoby, které lze opětovně naplnit, ale jsou dovezeny nebo uvedeny na trh, aniž by bylo zajištěno jejich vrácení za účelem opětovného naplnění.

2.   Veškeré nádoby na jedno použití uvedené v odst. 1 písm. a) musejí být celními orgány nebo orgány dozoru nad trhem odebrány, zabaveny a staženy z trhu nebo z oběhu za účelem jejich likvidace. Zpětný vývoz nádob na jedno použití zakázaných podle odstavce 1 se zakazuje.

3.   Podniky, které uvádějí na trh opětovně plnitelné nádoby na látky poškozující ozonovou vrstvu, předloží prohlášení o shodě včetně dokladů potvrzujících přijetí závazných opatření pro vracení těchto nádob za účelem jejího opětovného naplnění, zejména označí příslušné subjekty, jejich povinné závazky a příslušná logistická opatření. Tato opatření jsou závazná pro distributory opětovně plnitelných nádob na látky poškozující ozonovou vrstvu koncovým uživatelům.

Podniky uvedené v prvním pododstavci uchovávají prohlášení o shodě po dobu nejméně pěti let od uvedení opětovně plnitelných nádob na látky poškozující ozonovou vrstvu na trh a na požádání je zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu či Komisi. Dodavatelé opětovně plnitelných nádob na látky poškozující ozonovou vrstvu koncovým uživatelům uchovávají doklady o shodě se závaznými opatřeními uvedenými v prvním pododstavci po dobu nejméně pěti let od dodání koncovému uživateli a na požádání je zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu či Komisi.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit požadavek, aby byly do prohlášení o shodě zahrnuty prvky, které mají pro závazná opatření uvedená v prvním pododstavci zásadní význam. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s čl. 28 odst. 2.

4.   Uvádění látek poškozujících ozonovou vrstvu je zakázáno, ledaže výrobci nebo dovozci při uvedení na trh předloží příslušnému orgánu členského státu doklad o tom, že veškerý trifluormethan vyrobený jako vedlejší produkt během výrobního procesu látek poškozujících ozonovou vrstvu, a to i během výroby vstupních surovin pro výrobu těchto látek, byl prostřednictvím nejlepších dostupných technologií zneškodněn nebo znovuzískán pro další použití.

Za účelem poskytnutí tohoto dokladu vypracují výrobci a dovozci prohlášení o shodě a přiloží podklady, v nichž:

a)

stanoví původ látek poškozujících ozonovou vrstvu, které mají být uvedeny na trh;

b)

identifikují výrobní zařízení, ze kterého pocházejí látky poškozující ozonovou vrstvu, jež mají být uvedeny na trh, včetně zařízení, z nichž pocházejí případné prekurzory, ve kterých v rámci procesu výroby látek poškozujících ozonovou vrstvu, které mají být uvedeny na trh, vzniká chlordifluormethan (R-22);

c)

prokáží dostupnost a provozování technologie snižování emisí v zařízeních původu odpovídající základní metodice AM0001 schválené úmluvou UNFCCC pro spalování toků odpadu trifluormethanu nebo doloží metodiku jeho zachycování a zneškodňování, která zajistila, aby emise trifluormethanu byly zneškodněny v souladu s požadavky Montrealského protokolu;

d)

uvedou jakékoli další informace usnadňující sledování látek poškozujících ozonovou vrstvu před dovozem.

Výrobci a dovozci uchovávají prohlášení o shodě a podklady nejméně po dobu pěti let od uvedení na trh a na žádost je zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu či Komisi.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná ustanovení týkající se prohlášení o shodě a podkladů uvedených v druhém pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

5.   Látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I, které jsou vyráběny nebo uváděny na trh jako vstupní suroviny, technologická činidla, pro použití k základním laboratorním a analytickým účelům nebo ke zneškodnění či regeneraci podle článků 6, 7, 8 a 12, lze použít pouze k těmto účelům.

Nádoby obsahující látky poškozující ozonovou vrstvu určené pro použití podle článků 6, 7, 8 a 12 tohoto nařízení musejí být opatřeny zřetelným označením, že tyto látky smějí být použity pouze pro příslušný účel. Pokud tyto látky podléhají požadavkům na označování stanoveným v nařízení (ES) č. 1272/2008, uvádí se toto označení na štítcích podle uvedeného nařízení.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát a údaje, které mají být použity na štítcích uvedených ve druhém pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

6.   Podniky, které vyrábějí, a to i jako vedlejší nebo druhotné produkty, uvádějí na trh, dodávají jiné osobě v Unii nebo přijímají od jiné osoby v Unii látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I, které jsou určeny k použití jako vstupní surovinu či technologická činidla nebo které mají být zneškodněny či regenerovány, stejně jako podniky, které tyto látky zneškodňují nebo regenerují či je používají jako vstupní surovinu nebo jako technologická činidla, uchovají záznamy obsahující v příslušných případech alespoň tyto informace o každé látce poškozující ozonovou vrstvu:

a)

název látky poškozující ozonovou vrstvu nebo směsi obsahující tuto látku;

b)

množství vyrobené, dovezené, vyvezené, regenerované nebo zneškodněné během daného kalendářního roku;

c)

množství dodané a přijaté během daného kalendářního roku podle jednotlivých dodavatelů nebo příjemců;

d)

názvy a kontaktní údaje dodavatelů nebo příjemců;

e)

množství použité během daného kalendářního roku s uvedením skutečného použití a

f)

množství skladované k 1. lednu a 31. prosinci daného kalendářního roku.

Podniky uchovávají záznamy uvedené v prvním pododstavci po dobu nejméně pěti let od výroby, uvedení na trh, dodání nebo přijetí a na žádost je zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu či Komisi. Tyto příslušné orgány a Komise zajistí důvěrnost informací obsažených v těchto záznamech.

KAPITOLA IV

Obchod

Článek 16

Systém licencí

1.   Komise zřídí elektronický systém licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I a pro výrobky a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý (dále jen „systém licencí“), a zajistí jeho fungování.

2.   Podniky, které chtějí získat licence vyžadované v souladu s čl. 13 odst. 2 nebo čl. 14 odst. 3, podají žádost prostřednictvím systému licencí. Před podáním takové žádosti musejí mít podniky platnou registraci v systému licencí. Podniky rovněž zajistí, aby měly platnou registraci v systému licencí před podáváním zpráv podle článku 24.

Žádosti o licence se vyřizují během 30 dní. Licence jsou vydávány v souladu s pravidly a postupy stanovenými v příloze VII.

3.   Licence mohou být vydány podnikům, které mají provozovnu v Unii a podnikům, které mají provozovnu mimo Unii.

Podniky, které mají provozovnu mimo Unii, jmenují výhradního zástupce s provozovnou v Unii, jenž nese plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení. Výhradní zástupce může být stejný jako zástupce určený podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (22).

4.   Licence jsou časově omezené. Zůstávají platné, dokud neskončí doba jejich platnosti, nejsou pozastaveny nebo zrušeny Komisí podle tohoto článku, nebo dokud je nezruší podnik. V případě dovozu nebo vývozu znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů skladovaných pro použití ke kritickým účelům podle čl. 9 odst. 1 nepřekročí tato lhůta konečné datum pro takové použití stanovené v příloze V.

5.   Každý podnik, který je držitelem licence, oznámí během platnosti této licence Komisi bez zbytečného odkladu jakoukoli změnu v informacích předložených podle přílohy VII, k níž došlo během doby platnosti licence.

6.   Komise si může podle potřeby vyžádat další informace, které potvrdí přesnost a úplnost informací poskytnutých podniky v souladu s přílohou VII.

7.   Příslušné orgány členských států, včetně celních orgánů, nebo Komise mohou vyžadovat osvědčení potvrzující povahu nebo složení látek, které mají být dovezeny nebo vyvezeny, a kopii licence, kterou vydala země, z níž jsou látky vyváženy nebo do níž jsou dováženy.

8.   Údaje předložené v rámci systému licencí může Komise v rozsahu, který je v konkrétních případech nezbytný, sdílet s příslušnými orgány dotčených smluvních stran Montrealského protokolu.

9.   Pokud existuje důvodné podezření, že není dodržována některá z povinností stanovených v tomto nařízení, platnost licence se pozastaví. Pokud existují důkazy o tom, že není dodržována některá z povinností stanovených v tomto nařízení, licence se zruší. Žádost o licenci se zamítne nebo se licence zruší také v případě, kdy existují důkazy o závažném nebo opakovaném porušení celních předpisů Unie nebo právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí ze strany podniku v souvislosti s jeho činností podle tohoto nařízení.

O zamítnutí žádosti nebo pozastavení platnosti či zrušení licence musejí být podniky co nejdříve informovány s uvedením důvodů tohoto zamítnutí, pozastavení platnosti nebo zrušení. O těchto případech jsou informovány rovněž členské státy.

10.   Podniky přijmou veškerá nezbytná opatření, aby vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu:

a)

nepředstavoval nedovolený obchod;

b)

nepříznivě neovlivnil uplatňování regulačních opatření přijatá zemí určení pro účely splnění jejích povinností podle Montrealského protokolu;

c)

nevedl k překročení množstevních limitů stanovených pro dotyčnou zemi v rámci Montrealského protokolu, uvedených v písmeni b).

11.   Příslušné orgány členských států, včetně celních orgánů, mají přístup k systému licencí pro účely vymáhání tohoto nařízení. Přístup celních orgánů k systému licencí je zajišťován prostřednictvím jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví uvedeného v odstavcích 14 a 15(dále jen „jednotný portál EU pro oblast celnictví“).

12.   Příslušné orgány členských států a Komise zajistí důvěrnost informací uvedených v systému licencí.

13.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny přílohy VII, pokud je to nezbytné k zajištění bezproblémového fungování systému licencí, k usnadnění vymáhání celních kontrol nebo k dodržování Montrealského protokolu.

14.   Komise zajistí propojení systému licencí s jednotným portálem EU pro oblast celnictví prostřednictvím jednotného celního portálu Evropské unie pro výměnu certifikátů, zřízeného nařízením (EU) 2022/2399.

15.   Členské státy zajistí propojení svých vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví s jednotným celním portálem Evropské unie pro výměnu certifikátů za účelem výměny informací se systémem licencí.

Článek 17

Kontroly obchodu

1.   Celní orgány a orgány dozoru nad trhem vymáhají dodržování zákazů a jiných omezení stanovených v tomto nařízení, pokud jde o dovoz a vývoz.

2.   Pro účely dovozu je podnik, který je držitelem licence podle čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení, dovozcem. Pokud není dovozce k dispozici, je podnik, který je držitelem této licence, deklarantem uvedeným v celním prohlášení, který je držitelem povolení pro zvláštní režim jiný než tranzit, pokud nedojde k převodu práv a povinností podle článku 218 nařízení (EU) č. 952/2013, který umožňuje, aby deklarantem byla jiná osoba. V případě tranzitního režimu je držitelem režimu podnik, který je držitelem licence.

Pro účely vývozu je podnik, který je držitelem licence podle čl. 14 odst. 3, vývozcem uvedeným v celním prohlášení.

3.   V případě dovozu látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, které tyto látky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, poskytne celním orgánům v příslušných případech v celním prohlášení dovozce, nebo není-li k dispozici, deklarant uvedený v celním prohlášení nebo v prohlášení pro dočasné uskladnění a v případě vývozu vývozce uvedený v celním prohlášení tyto informace:

a)

registrační identifikační číslo v systému licencí a číslo licence podle čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3;

b)

registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI);

c)

čistou hmotnost látky či látek poškozujících ozonovou vrstvu, také jsou-li obsaženy ve výrobcích a zařízeních;

d)

čistou hmotnost látky či látek poškozujících ozonovou vrstvu vynásobenou jejich potenciálem poškozování ozonové vrstvy, také jsou-li obsaženy ve výrobcích a zařízeních;

e)

zbožový kód, do kterého je zboží zařazeno.

4.   Celní orgány ověřují zejména to, zda v případě dovozu má dovozce uvedený v celním prohlášení, nebo není-li k dispozici, deklarant a v případě vývozu vývozce uvedený v celním prohlášení platnou licenci podle čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3.

5.   V příslušných případech celní orgány sdělí informace týkající se celního odbavení zboží do systému licencí prostřednictvím jednotného portálu EU pro oblast celnictví.

6.   Dovozci látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I v opětovně plnitelných nádobách poskytnou celním orgánům při předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu, prohlášení o shodě uvedené ve čl. 15 odst. 3 včetně dokladů potvrzujících zavedená opatření pro vrácení nádoby za účelem opětovného naplnění.

7.   Dovozci halonů v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. g) a vývozci halonů v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. e) při předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu, nebo vývozního celního prohlášení zpřístupní celním orgánům osvědčení potvrzující povahu látky uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. g) nebo ve čl. 14 odst. 1 písm. e).

8.   Dovozci látek poškozujících ozonovou vrstvu při předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu, zpřístupní celním orgánům doklady uvedené v čl. 15 odst. 4.

9.   Celní orgány při provádění kontrol na základě analýzy rizik podle celního systému pro řízení rizik a v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 952/2013 ověřují dodržování pravidel dovozu a vývozu stanovených v tomto nařízení. V rámci této analýzy rizik se zohlední zejména veškeré dostupné informace týkající se pravděpodobnosti nedovoleného obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a dodržování pravidel dotčeným podnikem v minulosti.

10.   Na základě analýzy rizik celní orgán při provádění fyzických celních kontrol látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, ověří při dovozu a vývozu zejména:

a)

že předložené zboží odpovídá zboží popsanému v licenci a v celním prohlášení;

b)

že toto zboží je před propuštěním do volného oběhu řádně označeno v souladu s čl. 15 odst. 5.

Dovozce nebo vývozce poskytnou celním orgánům během kontrol licenci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 952/2013.

11.   Celní orgány zabaví nebo odeberou látky poškozující ozonovou vrstvu a výrobky a zařízení, které jsou tímto nařízením zakázány, za účelem jejich zničení v souladu s články 197 a 198 nařízení (EU) č. 952/2013 nebo informují příslušné orgány s cílem zajistit, aby byly tyto látky, výrobky a zařízení zabaveny nebo odebrány za účelem jejich zničení. Orgány dozoru nad trhem tyto látky, výrobky a zařízení rovněž stáhnou v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2019/1020 z trhu nebo z oběhu.

Zpětný vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které s ním nejsou v souladu, je zakázán.

12.   Celní orgány nebo orgány dozoru nad trhem přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zabránily pokusům o dovoz nebo vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a pro které už platí zákaz dovozu na dané území nebo vývozu z něj.

13.   Členské státy určí nebo schválí celní úřady či jiná místa a určí trasu do těchto celních úřadů nebo míst v souladu s články 135 a 267 nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem předložení látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I tohoto nařízení a výrobků a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, celním orgánům při jejich vstupu na celní území Unie nebo výstupu z tohoto území. Kontroly provádějí v souladu s vnitrostátními předpisy pracovníci celních úřadů nebo jiné oprávněné osoby se znalostmi v záležitostech souvisejících s předcházením nezákonným činnostem, na něž se vztahuje toto nařízení, a mají přístup k vhodnému vybavení pro provádění příslušných fyzických kontrol na základě analýzy rizik.

Režim tranzitu látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I a výrobků a zařízení, které takové látky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, jsou oprávněny zahajovat nebo ukončovat pouze celní úřady nebo jiná místa určené nebo schválené podle prvního pododstavce.

Článek 18

Opatření pro sledování nedovoleného obchodu

1.   Na základě pravidelného sledování obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a posuzování potenciálních rizik nedovoleného obchodu spojeného s pohybem látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, které tyto látky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem:

a)

doplnění tohoto nařízení stanovením kritérií, která příslušné orgány členských států zohlední při provádění kontrol v souladu s článkem 26, aby zjistily, zda podniky plní své povinnosti podle tohoto nařízení;

b)

doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků, které je třeba kontrolovat, pokud podle článku 17 probíhá monitorování látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, které tyto látky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, propuštěných do režimu dočasného uskladnění nebo do celního režimu, včetně režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma, nebo nacházejících se v tranzitu přes celní území Unie;

c)

změny tohoto nařízení doplněním metodik monitorování látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených na trh, které jsou zapotřebí k tomu, aby bylo možné v souladu s články 13 a 14 monitorovat dovoz a vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu a výrobků a zařízení, které tyto látky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, propuštěných do režimu dočasného uskladnění nebo do celního režimu.

2.   Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 zohlední Komise environmentální přínosy a socioekonomické dopady metodiky, která má být stanovena podle písmen a), b) a c) uvedeného odstavce.

Článek 19

Obchod se státy nebo organizacemi regionální hospodářské integrace a územími, na která se Montrealský protokol nevztahuje

1.   Dovoz látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I a výrobků a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, z jakéhokoli státu nebo organizace regionální hospodářské integrace, které nesouhlasily s tím, že budou vázány ustanoveními Montrealského protokolu vztahujícími se na konkrétní látku regulovanou podle tohoto protokolu, nebo vývoz do takového státu či organizace regionální hospodářské integrace, jsou zakázány.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel upravujících propouštění do volného oběhu a pro vývoz výrobků a zařízení dovážených ze státu nebo organizace regionální hospodářské integrace ve smyslu odstavce 1 nebo do nich vyvážených, které byly vyrobeny s použitím látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I, avšak neobsahují látky, které lze jednoznačně označit za látky porušující ozonovou vrstvu uvedené ve zmíněné příloze, jakož i pravidel pro identifikaci těchto výrobků a zařízení. Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci zohlední Komise příslušná rozhodnutí přijatá smluvními stranami Montrealského protokolu, a pokud jde o pravidla pro identifikaci těchto výrobků a zařízení, veškeré technické pokyny pravidelně poskytované smluvním stranám Montrealského protokolu.

3.   Odchylně od odstavce 1 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů povolit obchod se státem nebo organizací regionální hospodářské integrace ve smyslu odstavce 1 s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu uvedenými v příloze I a s výrobky a zařízeními, které obsahují tyto látky nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, nebo které jsou vyrobeny s použitím jedné nebo více takových látek, pokud bylo na zasedání smluvních stran Montrealského protokolu podle čl. 4 odst. 8 uvedeného protokolu stanoveno, že dotčený stát nebo organizace regionální hospodářské integrace splňují veškeré požadavky Montrealského protokolu a poskytly za tím účelem údaje uvedené v článku 7 uvedeného protokolu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

4.   S výhradou jakéhokoli rozhodnutí přijatého smluvními stranami Montrealského protokolu podle odstavce 2 se odstavec 1 použije na každé území, na které se nevztahuje Montrealský protokol, stejně jako se taková rozhodnutí vztahují na jakýkoli stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace ve smyslu odstavce 1.

5.   Pokud orgány území, na které se Montrealský protokol nevztahuje, splňují veškeré požadavky Montrealského protokolu a poskytnou za tímto účelem údaje uvedené v článku 7 tohoto protokolu, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že se na toto území nepoužijí některá nebo žádná ustanovení odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

KAPITOLA V

Regulace emisí

Článek 20

Znovuzískávání a zneškodňování použitých látek poškozujících ozonovou vrstvu

1.   Látky poškozující ozonovou vrstvu, které jsou obsaženy v chladicích a klimatizačních zařízeních, tepelných čerpadlech, zařízeních s obsahem rozpouštědel, systémech protipožární ochrany nebo v hasicích přístrojích, musejí být během údržby nebo servisu zařízení nebo před jeho demontáží či likvidací znovuzískány za účelem zneškodnění, recyklace nebo regenerace, pokud jejich znovuzískání není upraveno jinými právními akty Unie.

2.   Od 1. ledna 2025 vlastníci budov a dodavatelé během rekonstrukce zajistí, aby při renovačních nebo demoličních činnostech spojených s odstraňováním pěnových panelů, jež obsahují pěny s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu uvedenými v příloze I, v co největší míře zabránilo emisím, a to manipulací s pěnami nebo látkami v nich obsaženými takovým způsobem, který by zajistil zneškodnění těchto látek. V případě znovuzískávání těchto látek provádějí tuto činnost pouze náležitě kvalifikované fyzické osoby.

3.   Od 1. ledna 2025 vlastníci budov a dodavatelé během rekonstrukce zajistí, aby při renovačních nebo demoličních činnostech spojených s odstraňováním pěn v laminovaných deskách používaných zejména v obvodových pláštích budov či dalších stavebních aplikacích, jež obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I, v co největší míře zabránilo emisím, a to manipulací s pěnami nebo s látkami v nich obsaženými takovým způsobem, který by zajistil zneškodnění těchto látek. V případě znovuzískávání těchto látek provádějí tuto činnost pouze náležitě kvalifikované fyzické osoby.

Pokud odstranění pěn uvedených v prvním pododstavci není technicky proveditelné, musí vlastník budovy nebo dodavatel vypracovat dokumentaci prokazující, že v daném konkrétním případě není odstranění možné. Tato dokumentace se uchovává po dobu pěti let a na žádost se zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu či Komisi.

4.   Halony obsažené v systémech protipožární ochrany a v hasicích přístrojích musejí být během údržby nebo servisu zařízení nebo před demontáží či likvidací zařízení znovuzískány za účelem recyklace nebo regenerace.

Zneškodnění halonů je zakázáno, pokud neexistují doklady potvrzující, že čistota znovuzískané nebo recyklované látky z technického hlediska neumožňuje její regeneraci a následné opětovné použití. Podniky, které provádějí zneškodňování halonů, v takových případech uchovávají tuto dokumentaci nejméně po dobu pěti let. Tato dokumentace se na žádost zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu či Komisi.

5.   Látky poškozující ozonovou vrstvu obsažené v jiných výrobcích a zařízeních než ve výrobcích a zařízeních uvedených v odstavcích 1 až 4 musejí být, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, buď znovuzískány za účelem zneškodnění, recyklace či regenerace, nebo zneškodněny bez předchozího znovuzískání, pokud jejich znovuzískání není upraveno jinými právními akty Unie.

6.   Látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I a výrobky a zařízení obsahující tyto látky mohou být zneškodněny pouze technologie zneškodnění schválenou smluvními stranami Montrealského protokolu.

Ostatní látky poškozující ozonovou vrstvu, v jejichž případě nebyla technologie zneškodnění schválena, se zneškodní pouze technologií zneškodnění, která je v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o odpadech, a jsou-li splněny další požadavky podle těchto právních předpisů.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením seznamu výrobků a zařízení, u nichž se znovuzískání látek poškozujících ozonovou vrstvu nebo zneškodnění výrobků a zařízení bez předchozího znovuzískání látek poškozujících ozonovou vrstvu považuje za technicky a ekonomicky proveditelné, a je-li to vhodné s upřesněním, jaká technologie má být použita.

8.   Členské státy podporují znovuzískávání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I a vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro dotčené pracovníky.

Článek 21

Vypouštění látek poškozujících ozonovou vrstvu a kontrola těsnosti

1.   Úmyslné vypouštění látek poškozujících ozonovou vrstvu do atmosféry, včetně těch, které jsou obsaženy ve výrobcích a zařízení, je zakázáno, není-li vypouštění technicky nezbytné pro zamýšlené použití povolené podle tohoto nařízení.

2.   Podniky přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření, aby se předešlo jakémukoli neúmyslnému uvolňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, včetně uvolňování, k němuž dojde nezáměrně během výroby jiných chemických látek, v procesu výroby zařízení, při používání, skladování a přenosu z jedné nádoby nebo systému do jiné nebo přepravě, a takové neúmyslné uvolňování se minimalizovalo.

3.   Provozovatelé chladicích a klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel nebo systémů požární ochrany, včetně jejich okruhů, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I, zajistí, aby stacionární zařízení nebo systémy:

a)

s náplní kapaliny obsahující látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I o hmotnosti 3 kg nebo vyšší, ale nižší než 30 kg byla provedena kontrola těsnosti pravidelně nejméně jednou za dvanáct měsíců, s výjimkou zařízení s hermeticky uzavřenými systémy, které jsou jako takové označeny a obsahují méně než 6 kg látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I;

b)

s náplní kapaliny obsahující látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I o hmotnosti 30 kg nebo vyšší, ale nižší než 300 kg byla provedena kontrola těsnosti pravidelně nejméně jednou za šest měsíců;

c)

s náplní kapaliny obsahující látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I o hmotnosti 300 kg nebo vyšší byla provedena kontrola těsnosti pravidelně nejméně jednou za tři měsíce.

4.   Provozovatelé zařízení nebo systémů obsahujících látky poškozující ozonovou vrstvu zajistí, aby jakákoli zjištěná netěsnost byla bez zbytečného odkladu opravena, aniž je dotčen zákaz použití těchto látek poškozujících ozonovou vrstvu, pokud jejich znovuzískání není upraveno jinými právními akty Unie.

5.   Provozovatelé uvedení v odstavci 4 vedou záznamy o množství a druhu doplněných halonů a látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I znovuzískaných během údržby nebo servisu a konečné likvidace zařízení či systémů uvedených ve zmíněném odstavci. Rovněž uchovávají záznamy dalších významných informací, včetně identifikace podniku, který kontrolu úniků, údržbu či servis provedl, jakož i data a výsledky provedených kontrol těsnosti. Tyto záznamy se uchovávají po dobu alespoň pěti let a na žádost se zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu či Komisi.

6.   Členské státy vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro pracovníky provádějící činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4.

KAPITOLA VI

Seznamy látek poškozujících ozonovou vrstvu a podávání zpráv

Článek 22

Změny seznamů látek poškozujících ozonovou vrstvu

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny přílohy II tak, aby do uvedené přílohy byly zahrnuty všechny látky, na které se toto nařízení nevztahuje, ale u nichž skupina pro vědecká hodnocení zřízená Montrealským protokolem nebo jiný uznávaný orgán rovnocenného postavení považuje potenciál poškozování ozonové vrstvy za významný.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny přílohy I tak, aby do uvedené přílohy byly zahrnuty všechny látky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku a jsou vyváženy, dováženy, vyráběny nebo uváděny na trh ve významném množství, a je-li to vhodné, aby byly stanoveny možné výjimky z omezení stanovených v kapitolách II nebo IV.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny příloh I a II, pokud jde o potenciál globálního oteplování a potenciál poškozování ozonové vrstvy uvedených látek, pokud je to nezbytné s ohledem na nové hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo nové zprávy skupiny pro vědecká hodnocení, a za účelem doplnění potenciálu globálního oteplování těchto látek v časovém měřítku 20 let do těchto příloh, je-li daný potenciál k dispozici.

Článek 23

Podávání zpráv členskými státy

1.   Do 30. června 2024 a každý rok poté oznámí členské státy v elektronické podobě Komisi tyto údaje za předchozí kalendářní rok:

a)

množství halonů instalovaných, použitých nebo uskladněných pro použití ke kritickým účelům podle čl. 9 odst. 1, opatření přijatá pro snížení jejich emisí, odhad těchto emisí a pokrok, jehož bylo dosaženo při hodnocení a použití vhodných alternativ;

b)

případy nedovoleného obchodu, zejména případy odhalené v průběhu kontrol provedených podle článku 26, v příslušném případě včetně uložení sankcí podle článku 27.

2.   Komise může, je-li to vhodné, prostřednictvím prováděcích aktů určit formát pro poskytování informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny odstavce 1 tohoto článku, pokud je to nezbytné vzhledem k rozhodnutím přijatým smluvními stranami Montrealského protokolu.

Článek 24

Podávání zpráv podniky

1.   Do 31. března 2025 a poté každý rok oznámí každý podnik Komisi prostřednictvím elektronického nástroje pro podávání zpráv údaje uvedené v příloze VI pro každou látku poškozující ozonovou vrstvu za předchozí kalendářní rok.

Členské státy mají rovněž přístup k elektronickému nástroji pro podávání zpráv podniků spadajících do jejich jurisdikce.

Před podáváním zpráv se podniky musejí zaregistrovat v systému licencí.

2.   Příslušné orgány členských států a Komise přijmou vhodná opatření na ochranu důvěrnosti informací, které jsou jim podávány v souladu s tímto článkem.

3.   V nezbytných případech stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů formát a prostředky pro podávání zpráv uvedených v příloze VI. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny přílohy VI, pokud je to nezbytné vzhledem k rozhodnutím přijatým smluvními stranami Montrealského protokolu.

KAPITOLA VII

Vymáhání

Článek 25

Spolupráce a výměna informací

1.   Je-li nezbytné zajistit soulad s tímto nařízením, spolupracují příslušné orgány každého členského státu, včetně celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem, orgánů pro ochranu životního prostředí a všech dalších příslušných orgánů s kontrolními pravomocemi mezi sebou navzájem, s příslušnými orgány ostatních členských států, s Komisí a v případě potřeby se správními orgány třetích zemí.

Je-li pro zajištění řádného provádění celního systému pro řízení rizik nezbytná spolupráce s celními orgány, poskytnou příslušné orgány členských států celním orgánům v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 veškeré nezbytné informace.

2.   Pokud celní orgány, orgány dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný příslušný orgán členského státu zjistí, že došlo k porušení tohoto nařízení, oznámí tuto skutečnost orgánu ochrany životního prostředí, nebo pokud to není relevantní, jinému orgánu příslušnému k ukládání sankcí v souladu s článkem 27.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly účinný přístup k veškerým informacím nezbytným k vymáhání tohoto nařízení a mohly si tyto informace navzájem vyměňovat. Tyto informace zahrnují celní údaje, informace o vlastnictví a finančním stavu, veškeré porušení práva v oblasti životního prostředí, jakož i údaje zaznamenané v systému licencí.

Informace uvedené v prvním pododstavci se zpřístupní rovněž příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi, je-li to nutné k vymáhání tohoto nařízení.

4.   Pokud příslušné orgány zjistí, že došlo k porušení tohoto nařízení, které se může dotknout více než jednoho členského státu, upozorní na to příslušné orgány ostatních členských států. Příslušné orgány informují příslušné orgány ostatních členských států, zejména pokud na trhu zjistí příslušný výrobek, který není v souladu s tímto nařízením, aby umožnily jeho zabavení, odebrání, stažení z trhu či oběhu za účelem likvidace.

Pro výměnu celních informací týkajících se rizik se používá celní systém pro řízení rizik.

Celní orgány si rovněž vyměňují veškeré příslušné informace týkající se porušování tohoto nařízení v souladu s nařízením Rady (ES) č. 515/97 (23) a v případě potřeby požádají o pomoc ostatní členské státy a Komisi.

Článek 26

Povinnost provádět kontroly

1.   Příslušné orgány členských států provádějí kontroly za účelem zjištění, zda podniky plní své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.   Kontroly se provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik, v jehož rámci se zohledňuje zejména dodržování předpisů podniky v minulosti, riziko nesouladu určitého výrobku s tímto nařízením a veškeré další relevantní informace obdržené od Komise, celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem, orgánů ochrany životního prostředí a dalších orgánů členských států s kontrolními pravomocemi nebo od příslušných orgánů třetích zemí.

Příslušné orgány členských států rovněž provádějí kontroly v případě, kdy disponují důkazy nebo jinými relevantními informacemi ohledně potenciálního nedodržování tohoto nařízení, včetně informací založených na odůvodněných obavách třetích stran nebo Komise.

3.   Kontroly podle odstavců 1 a 2 zahrnují:

a)

kontroly na místě v provozovnách s patřičnou četností a ověřováním příslušné dokumentace a zařízení a

b)

kontroly online platforem podle tohoto odstavce.

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (24), pokud online platforma spadající do oblasti působnosti kapitoly III oddílu 4 uvedeného nařízení umožňuje spotřebitelům uzavírat s podniky nabízejícími látky poškozující ozonovou vrstvu nebo výrobky či zařízení obsahující takové látky smlouvy na dálku, ověří příslušné orgány členských států, zda tento podnik a nabízené látky poškozující ozonovou vrstvu, výrobky či zařízení splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány o tom informují Komisi a příslušné orgány uvedené v článku 49 nařízení (EU) 2022/2065 a spolupracují s nimi za účelem zajištění dodržování uvedeného nařízení.

Kontroly v podnicích se provádějí neohlášeně, s výjimkou případů, kdy je předběžné oznámení nezbytné, aby byla zajištěna účinnost kontrol. Členské státy zajistí, aby podniky poskytly příslušným orgánům veškerou nezbytnou součinnost, která by těmto orgánům umožnila provádět kontroly stanovené v tomto článku.

4.   Příslušné orgány členských států vedou záznamy o kontrolách, v nichž uvádějí zejména povahu a výsledky kontrol, a o opatřeních přijatých v případě nedodržování příslušných požadavků. Záznamy o všech kontrolách se uchovávají po dobu nejméně pěti let.

5.   Na žádost jiného členského státu může členský stát provést kontroly nebo jiná formální šetření podniků, které jsou podezřelé ze zapojení do nedovoleného pohybu látek, výrobků nebo zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, a které působí na území tohoto členského státu. Žádající členský stát je o výsledku kontroly nebo šetření informován.

6.   Při provádění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, si může Komise vyžádat od příslušných orgánů členských států a od podniků všechny nezbytné informace. Současně s žádostí o informace podanou podniku zašle Komise kopii žádosti příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

7.   Komise přijme vhodná opatření na podporu dostatečné výměny informací a spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a mezi těmito orgány a Komisí. Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.

KAPITOLA VIII

Sankce, postup projednávání ve výboru a výkon přenesené pravomoci

Článek 27

Sankce

1.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (25), stanoví členské státy sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Členské státy tyto sankce a opatření oznámí Komisi do 1. ledna 2026 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.

2.   Sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující a musí být stanoveny s náležitým ohledem na:

a)

povahu a závažnost porušení tohoto nařízení;

b)

lidskou populaci nebo životní prostředí postižené porušením tohoto nařízení, s přihlédnutím k nutnosti zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

c)

veškerá předchozí porušení tohoto nařízení ze strany podniku odpovědného za dané porušení;

d)

finanční situaci podniku odpovědného za porušení tohoto nařízení.

3.   Sankce zahrnují:

a)

správní finanční sankce v souladu s odstavcem 4; členské státy však mohou současně nebo alternativně uplatnit trestní sankce, pokud jsou stejně účinné, přiměřené a odrazující jako správní finanční sankce;

b)

zabavení či odebrání nebo stažení z trhu či převzetí nezákonně získaného zboží příslušnými orgány členských států;

c)

dočasný zákaz používat, vyrábět, dovážet, vyvážet nebo uvádět na trh látky poškozující ozonovou vrstvu nebo výrobky či zařízení, které obsahují tyto látky nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý, v případě závažného nebo opakovaného porušení nařízení.

4.   Správní finanční sankce podle odst. 3 písm. a) musí být přiměřené případným škodám na životním prostředí a musí odpovědné osoby účinně zbavovat hospodářských výhod plynoucích z porušení tohoto nařízení. Výše správních sankcí se musí v případě opakovaného porušení tohoto nařízení postupně zvyšovat.

V případě nedovolené výroby, dovozu, vývozu, uvádění na trh nebo používání látek poškozujících ozonovou vrstvu nebo výrobků či zařízení, které obsahují tyto látky nebo jejichž provoz je na těchto látkách závislý musí činit maximální výše správní finanční sankce nejméně pětinásobek tržní hodnoty dotčených látek poškozujících ozonovou vrstvu nebo dotčených výrobků a zařízení. V případě opakovaného porušení nařízení během období pěti let musí činit maximální výše správní finanční sankce nejméně osminásobek tržní hodnoty dotčených látek nebo dotčených výrobků a zařízení.

Článek 28

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro látky poškozující ozonovou vrstvu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 29

Výkon přenesení pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 7, čl. 9 odst. 3, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 7, článku 22, čl. 23 odst. 3 a čl. 24 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 11. března 2024.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 3. března 2025.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 7, čl. 9 odst. 3, čl. 16 odst. 13, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 7, článku 22, čl. 23 odst. 3 a čl. 24 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 7, čl. 9 odst. 3, čl. 16 odst. 13, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 7, článku 22, čl. 23 odst. 3 a čl. 24 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA IX

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 30

Přezkum

1.   Komise do 1. ledna 2030 zveřejní zprávu o účincích tohoto nařízení. Zpráva bude obsahovat posouzení dostupnosti alternativ k látkám poškozujícím ozonovou vrstvu pro ty způsoby použití, které jsou upraveny články 6 až 9.

2.   Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 (26) může z vlastního podnětu poskytovat vědecké poradenství a vydávat zprávy o souladu tohoto nařízení s cíli nařízení (EU) 2021/1119 a s mezinárodními závazky Unie podle Pařížské dohody.

Článek 31

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 1005/2009 se zrušuje.

2.   Článek 18 nařízení (ES) č. 1005/2009 ve znění ke dni 10. března 2024 se použije i nadále až do dne 2. března 2025.

3.   Článek 27 nařízení (ES) č. 1005/2009 ve znění ke dni 10. března 2024 se použije i nadále pro vykazovací období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.

4.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.

Článek 32

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Avšak ustanovení čl. 16 odst. 1, 2 a 4 až 15, čl. 17 odst. 5 a příloha VII bod 2 tohoto nařízení se ve vztahu k propuštění látek do volného oběhu podle článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013 a k veškerým dalším dovozním postupům a vývozu použijí od 3. března 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 7. února 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB

(1)   Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 50.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. ledna 2024.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „evropský právní rámec pro klima“) ( Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

(5)  Rozhodnutí Rady 88/540/EHS ze dne 14. října 1988 o uzavření Vídeňské úmluvy o ochraně ozonové vrstvy a Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 8).

(6)   Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 10.

(7)   Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 21.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).

(9)   Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 1).

(15)  Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(18)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(21)   Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí ( Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).

PŘÍLOHA I

LÁTKY POŠKOZUJÍCÍ OZONOVOU VRSTVU UVEDENÉ V ČL. 2 PÍSM. A)  (1)

Skupina

Látka

Potenciál poškozování ozonové vrstvy (2)

Potenciál globálního oteplování (3)

Skupina I

CFCl3

CFC-11

trichlorfluormethan

1,0

5 560

CF2Cl2

CFC-12

dichlordifluormethan

1,0

11 200

C2F3Cl3

CFC-113

trichlortrifluorethan

0,8

6 520

C2F4Cl2

CFC-114

dichlortetrafluorethan

1,0

9 430

C2F5Cl

CFC-115

chlorpentafluorethan

0,6

9 600

Skupina II

CF3Cl

CFC-13

chlortrifluormethan

1,0

16 200

C2FCl5

CFC-111

pentachlorfluorethan

1,0

 (*1)

C2F2Cl4

CFC-112

tetrachlordifluorethan

1,0

4 620

C3FCl7

CFC-211

heptachlorfluorpropan

1,0

 (*1)

C3F2Cl6

CFC-212

hexachlordifluorpropan

1,0

 (*1)

C3F3Cl5

CFC-213

pentachlortrifluorpropan

1,0

 (*1)

C3F4Cl4

CFC-214

tetrachlortetrafluorpropan

1,0

 (*1)

C3F5Cl3

CFC-215

trichlorpentafluorpropan

1,0

 (*1)

C3F6Cl2

CFC-216

dichlorhexafluorpropan

1,0

 (*1)

C3F7Cl

CFC-217

chlorheptafluorpropan

1,0

 (*1)

Skupina III

CF2BrCl

halon-1211

bromchlordifluormethan

3,0

1 930

CF3Br

halon-1301

bromtrifluormethan

10,0

7 200

C2F4Br2

halon-2402

dibromtetrafluorethan

6,0

2 170

 

CBr2 F2

halon-1202

dibromdifluormethan

1,25

216

Skupina IV

CCl4

CTC

tetrachlormethan (chlorid uhličitý)

1,1

2 200

Skupina V

C2H3Cl3  (4)

1,1,1-TCA

1,1,1-trichlorethan (methylchloroform)

0,1

161

Skupina VI

CH3Br

methylbromid

brommethan

0,6

2,43

Skupina VII

CHFBr2

HBFC-21 B2

dibromfluormethan

1,00

 (*1)

CHF2Br

HBFC-22 B1

bromdifluormethan

0,74

380

CH2FBr

HBFC-31 B1

bromfluormethan

0,73

 (*1)

C2HFBr4

HBFC-121 B4

tetrabromfluorethan

0,8

 (*1)

C2HF2Br3

HBFC-122 B3

tribromdifluorethan

1,8

 (*1)

C2HF3Br2

HBFC-123 B2

dibromtrifluorethan

1,6

 (*1)

C2HF4Br

HBFC-124 B1

bromtetrafluorethan

1,2

201

C2H2FBr3

HBFC-131 B3

tribromfluorethan

1,1

 (*1)

C2H2F2Br2

HBFC-132 B2

dibromdifluorethan

1,5

 (*1)

C2H2F3Br

HBFC-133 B1

bromtrifluorethan

1,6

177

C2H3FBr2

HBFC-141 B2

dibromfluorethan

1,7

 (*1)

C2H3F2Br

HBFC-142 B1

bromdifluorethan

1,1

 (*1)

C2H4FBr

HBFC-151 B1

bromfluorethan

0,1

 (*1)

C3HFBr6

HBFC-221 B6

hexabromfluorpropan

1,5

 (*1)

C3HF2Br5

HBFC-222 B5

pentabromdifluorpropan

1,9

 (*1)

C3HF3Br4

HBFC-223 B4

tetrabromtrifluorpropan

1,8

 (*1)

C3HF4Br3

HBFC-224 B3

tribromtetrafluorpropan

2,2

 (*1)

C3HF5Br2

HBFC-225 B2

dibrompentafluorpropan

2,0

 (*1)

C3HF6Br

HBFC-226 B1

bromhexafluorpropan

3,3

 (*1)

C3H2FBr5

HBFC-231 B5

pentabromfluorpropan

1,9

 (*1)

C3H2F2Br4

HBFC-232 B4

tetrabromdifluorpropan

2,1

 (*1)

C3H2F3Br3

HBFC-233 B3

tribromtrifluorpropan

5,6

 (*1)

C3H2F4Br2

HBFC-234 B2

dibromtetrafluorpropan

7,5

 (*1)

C3H2F5Br

HBFC-235 B1

brompentafluorpropan

1,4

 (*1)

C3H3FBr4

HBFC-241 B4

tetrabromfluorpropan

1,9

 (*1)

C3H3F2Br3

HBFC-242 B3

tribromdifluorpropan

3,1

 (*1)

C3H3F3Br2

HBFC-243 B2

dibromtrifluorpropan

2,5

 (*1)

C3H3F4Br

HBFC-244 B1

bromtetrafluorpropan

4,4

 (*1)

C3H4FBr3

HBFC-251 B1

tribromfluorpropan

0,3

 (*1)

C3H4F2Br2

HBFC-252 B2

dibromdifluorpropan

1,0

 (*1)

C3H4F3Br

HBFC-253 B1

bromtrifluorpropan

0,8

 (*1)

C3H5FBr2

HBFC-261 B2

dibromfluorpropan

0,4

 (*1)

C3H5F2Br

HBFC-262 B1

bromdifluorpropan

0,8

 (*1)

C3H6FBr

HBFC-271 B1

bromfluorpropan

0,7

 (*1)

Skupina VIII

CHFCl2

HCFC-21 (5)

dichlorfluormethan

0,040

160

CHF2Cl

HCFC-22 (4)

chlordifluormethan

0,055

1 960

CH2FCl

HCFC-31

chlorfluormethan

0,020

79,4

C2HFCl4

HCFC-121

tetrachlorfluorethan

0,040

58,3

C2HF2Cl3

HCFC-122

trichlordifluorethan

0,080

56,4

C2HF3Cl2

HCFC-123 (4)

dichlortrifluorethan

0,020

90,4

C2HF4Cl

HCFC-124 (4)

chlortetrafluorethan

0,022

597

C2H2FCl3

HCFC-131

trichlorfluorethan

0,050

30  (6)

C2H2F2Cl2

HCFC-132

dichlordifluorethan

0,050

122

C2H2F3Cl

HCFC-133

chlortrifluorethan

0,060

275  (5)

C2H3FCl2

HCFC-141

dichlorfluorethan

0,070

46,6

CH3CFCl2

HCFC-141b (4)

1,1-dichlor-1-fluorethan

0,110

860

C2H3F2Cl

HCFC-142

chlordifluorethan

0,070

175  (5)

CH3CF2Cl

HCFC-142b (4)

1-chlor–1,1 -difluorethan

0,065

2 300

C2H4FCl

HCFC-151

chlorfluorethan

0,005

10  (5)

C3HFCl6

HCFC-221

hexachlorfluorpropan

0,070

110  (5)

C3HF2Cl5

HCFC-222

pentachlordifluorpropan

0,090

500  (5)

C3HF3Cl4

HCFC-223

tetrachlortrifluorpropan

0,080

695  (5)

C3HF4Cl3

HCFC-224

trichlortetrafluorpropan

0,090

1 090  (5)

C3HF5Cl2

HCFC-225

dichlorpentafluorpropan

0,070

1 560  (5)

CF3CF2CHCl2

HCFC-225ca (4)

3,3-dichlor-1,1,1,2,2-pentafluorpropan

0,025

137

CF2ClCF2CHClF

HCFC-225cb (4)

1,3-dichlor-1,1,2,2,3-pentafluorpropan

0,033

568

C3HF6Cl

HCFC-226

chlorhexafluorpropan

0,100

2 455  (5)

C3H2FCl5

HCFC-231

pentachlorfluorpropan

0,090

350  (5)

C3H2F2Cl4

HCFC-232

tetrachlordifluorpropan

0,100

690  (5)

C3H2F3Cl3

HCFC-233

trichlortrifluorpropan

0,230

1 495  (5)

C3H2F4Cl2

HCFC-234

dichlortetrafluorpropan

0,280

3 490  (5)

C3H2F5Cl

HCFC-235

chlorpentafluorpropan

0,520

5 320  (5)

C3H3FCl4

HCFC-241

tetrachlorfluorpropan

0,090

450  (5)

C3H3F2Cl3

HCFC-242

trichlordifluorpropan

0,130

1 025  (5)

C3H3F3Cl2

HCFC-243

dichlortrifluorpropan

0,120

2 060  (5)

C3H3F4Cl

HCFC-244

chlortetrafluorpropan

0,140

3 360  (5)

C3H4FCl3

HCFC-251

trichlorfluorpropan

0,010

70  (5)

C3H4F2Cl2

HCFC-252

dichlordifluorpropan

0,040

275  (5)

C3H4F3Cl

HCFC-253

chlortrifluorpropan

0,030

665  (5)

C3H5FCl2

HCFC-261

dichlorfluorpropan

0,020

84  (5)

C3H5F2Cl

HCFC-262

chlordifluorpropan

0,020

227  (5)

C3H6FCl

HCFC-271

chlorfluorpropan

0,030

340  (5)

Skupina IX

CH2BrCl

BCM

bromchlormethan

0,12

4,74

(1)  Tato příloha zahrnuje látky poškozující ozonovou vrstvu a jejich izomery. Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky poškozující ozonovou vrstvi uvedené v této příloze se považují za látky poškozující ozonovou vrstvu, na něž se vztahuje toto nařízení.

(2)  Hodnoty potenciálu poškozování ozonové vrstvy jsou odhady založené na stávajících poznatcích a budou s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami pravidelně přezkoumávány a revidovány.

(3)  Na základě materiálu: Sixth Assessment Report, Chapter 7: The Earth’s energy budget, climate feedbacks, and climate sensitivity - Supplementary Material (Šestá hodnotící zpráva, kapitola 7: Energetický rozpočet Země, kliatická zpětná vazba a citlivost klimatu – doplňující materiál) přijatého Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(*1)  Základní hodnota, potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici.

(4)  Tento vzorec se nevztahuje na 1,1,2-trichlorethan.

(5)  Označuje obchodně nejvýznamnější látku, jak stanovuje Montrealský protokol.

(6)  Scientific Assessment of Ozone Depletion: 2018; Appendix A Summary of Abundances, Lifetimes, Ozone Depletion Potentials (ODPs), Radiative Efficiencies (REs), Global Warming Potentials (GWPs), and Global Temperature change Potentials (GTPs) (Vědecké posouzení poškozování ozonové vrstvy: 2018; Dodatek A. Souhrn množství, životnosti, potenciálu poškozování ozonové vrstvy (ODP), radiační účinnosti (RE), potenciálu globálního oteplování (GWP) a potenciálu globální změny teploty (GTP)).

PŘÍLOHA II

LÁTKY POŠKOZUJÍCÍ OZONOVOU VRSTVU UVEDENÉ V ČL. 2 PÍSM. A), KTERÉ NEJSOU REGULOVÁNY MONTREALSKÝM PROTOKOLEM  (1)

Látka

Potenciál poškozování ozonové vrstvy (2)

Potenciál globálního oteplování (3)

C3H7Br

1-brompropan (propylbromid)

0,02 — 0,10

0,052

C2H5Br

bromethan (ethylbromid)

0,1 — 0,2

0,487

CF3I

trifluorjodmethan ((trifluormethyl)jodid)

0,01 — 0,02

 (*1)

CH3Cl

chlormethan (methylchlorid)

0,02

5,54

C3H2BrF3

2-brom-3,3,3-trifluorpropen (2-BTP)

 (4)

 (*1)

CH2Cl2

dichlormethan (DCM)

nenulový (5)

11,2

C2Cl4

tetrachlorethen (Perchlorethylen (PCE))

0,006 — 0,007  (4)

 (*1)

(1)  Tato příloha zahrnuje látky poškozující ozonovou vrstvu a jejich izomery. Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v této příloze považují za látky poškozující ozonovou vrstvu, na něž se vztahuje toto nařízení.

(2)  Hodnoty potenciálu poškozování ozonové vrstvy jsou odhady založené na stávajících poznatcích a budou s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami pravidelně přezkoumávány a revidovány.

(3)  Na základě materiálu: Sixth Assessment Report, Chapter 7: The Earth’s energy budget, climate feedbacks, and climate sensitivity - Supplementary Material (Šestá hodnotící zpráva, kapitola 7: Energetický rozpočet Země, klimatická zpětná vazba a citlivost klimatu – doplňující materiál) přijatého Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(*1)  Základní hodnota, potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici.

(4)  Scientific Assessment of Ozone Depletion: 2018; Appendix A Summary of Abundances, Lifetimes, Ozone Depletion Potentials (ODPs), Radiative Efficiencies (REs), Global Warming Potentials (GWPs), and Global Temperature change Potentials (GTPs) (Vědecké posouzení poškozování ozonové vrstvy: 2018; Dodatek A. Souhrn množství, životnosti, potenciálu poškozování ozonové vrstvy (ODP), radiační účinnosti (RE), potenciálu globálního oteplování (GWP) a potenciálu globální změny teploty (GTP)).

(5)  Nové látky poškozující ozonovou vrstvu, které byly oznámeny smluvními stranami: rozhodnutí XIII/5, X/8 a IX/24 (aktualizováno v květnu 2012) https://ozone.unep.org/resources?term_node_tid_depth%5B883%5D=883.

PŘÍLOHA III

TECHNOLOGICKÁ ČINIDLA

Procesy podle článku 7 jsou kterékoli z těchto procesů:

a)

použití tetrachlormethanu k vyloučení trichloridu dusíku při výrobě chloru a kaustické sody;

b)

použití tetrachlormethanu při výrobě chlorované pryže;

c)

použití tetrachlormethanu při výrobě polyfenylentereftalamidu;

d)

použití CFC-12 při fotochemické syntéze perfluorpolyetherpolyperoxidových prekursorů Z-perfluorpolyetherů a difunkčních derivátů;

e)

použití tetrachlormethanu při výrobě cyklodimu.

Maximální množství látek poškozujících ozonovou vrstvu, které mohou být použity jako technologická činidla v rámci Unie, nepřekročí 921 metrických tun ročně. Maximální množství látek poškozujících ozonovou vrstvu, které mohou být uvolněny při použití jako technologická činidla v rámci Unie, nepřekročí 15 metrických tun ročně.

PŘÍLOHA IV

PODMÍNKY PRO UVÁDĚNÍ LÁTEK POŠKOZUJÍCÍCH OZONOVOU VRSTVU PRO POUŽITÍ K ZÁKLADNÍM LABORATORNÍM A ANALYTICKÝM ÚČELŮM PODLE ČL. 8 ODST. 6 NA TRH A PRO JEJICH NÁSLEDNÉ DODÁNÍ ČI POSKYTNUTÍ

1.   

Látky poškozující ozonovou vrstvu určené pro použití k základním laboratorním a analytickým účelům mají tento podíl čistoty:

Látka

%

CTC (látka analytické čistoty)

99,5

1,1,1-trichlorethan

99,0

CFC 11

99,5

CFC 13

99,5

CFC 12

99,5

CFC 113

99,5

CFC 114

99,5

Ostatní látky poškozující ozonovou vrstvu s bodem varu > 20 °C

99,5

Ostatní látky poškozující ozonovou vrstvu s bodem varu

99,0

Výrobci, jejich zástupci nebo distributoři mohou, jak je u základního laboratorního a analytického použití obvyklé, následně smísit tyto látky poškozující ozonovou vrstvu s jinými chemickými látkami, ať již podléhají regulaci podle Montrealského protokolu, či nikoli.

2.   

Látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v bodě 1 a směsi obsahující tyto látky se smějí dodávat pouze v opakovaně uzavíratelných nádobách či vysokotlakých lahvích o objemu menším než 3 dm3 nebo v desetimililitrových či menších skleněných ampulích, jasně označených jako látky poškozující ozonovou vrstvu, vyhrazených pro základní laboratorní a analytické použití a udávajících, že použité nebo přebytečné látky mají být shromažďovány a recyklovány, je-li to účelné. Pokud recyklace účelná není, musí být daný materiál zneškodněn.

3.   

Použité nebo přebytečné látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v bodě 1 a směsi obsahující tyto látky musejí být shromažďovány a recyklovány, je-li to účelné. Pokud recyklace účelná není, musejí být tyto látky a směsi obsahující tyto látky zneškodněny.

PŘÍLOHA V

KRITICKÉ POUŽITÍ HALONŮ PODLE ČL. 9 ODST. 1

Pro účely této přílohy se rozumí:

1.

„termínem pro ukončení používání“ datum, po kterém se halony nesmějí používat k daným účelům u hasicích přístrojů či systémů požární ochrany v novém vybavení a nových zařízeních;

2.

„novým vybavením“ vybavení, u kterého do uplynutí termínu pro ukončení používání:

a)

nebyla podepsána příslušná smlouva o nákupu či vývoji a

b)

příslušný regulační orgán neobdržel žádost o schválení typu či osvědčení typu; pokud jde o letadla, rozumí se předložením žádosti o osvědčení typu předložení žádosti o nové osvědčení typu;

3.

„novým zařízením“ zařízení, u kterého do uplynutí termínu pro ukončení používání:

a)

nebyla podepsána příslušná smlouva o vývoji a

b)

příslušný regulační orgán neobdržel žádost o plánovací souhlas;

4.

„konečným datem“ datum, po kterém se halony nesmějí používat k daným účelům a do kterého musejí být hasicí přístroje či systémy požární ochrany obsahující halony vyřazeny z používání;

5.

„inertizací“ zabránění vznětu v hořlavé či výbušné atmosféře přidáním inhibitoru či ředidla;

6.

„běžně obsazeným prostorem“ chráněný prostor, ve kterém je třeba, aby osoby byly přítomny po celou dobu nebo po většinu doby z důvodu řádného fungování vybavení či zařízení; u vojenského použití je stav obsazenosti chráněného prostoru stav použitelný v bojové situaci;

7.

„běžně neobsazeným prostorem“ chráněný prostor, který je obsazen pouze po omezenou dobu, zejména pro účely údržby, a kde nepřetržitá přítomnost osob není nezbytná pro řádné fungování vybavení či zařízení.

KRITICKÉ POUŽITÍ HALONŮ

Použití

Termín pro ukončení používání

(31. prosince uvedeného roku)

Konečné datum

(31. prosince uvedeného roku)

Kategorie vybavení či zařízení

Účel

Druh hasicího přístroje

Typ halonu

1.

Ve vojenských pozemních vozidlech

1.1.

Pro ochranu prostorů motoru

pevný systém

1301

1211

2402

2010

2035

1.2.

Pro ochranu prostorů pro posádku

pevný systém

1301

2402

2011

2040

2.

Na vojenských lodích

2.1.

Pro ochranu běžně obsazených prostorů strojovny

pevný systém

1301

2402

2010

2040

2.2.

Pro ochranu běžně neobsazených prostorů motoru

pevný systém

1301

1211

2402

2010

2035

2.3.

Pro ochranu běžně neobsazených prostorů elektrického vybavení

pevný systém

1301

1211

2010

2030

 

2.4.

Pro ochranu velitelské centrály

pevný systém

1301

2010

2030

2.5.

Pro ochranu místností s palivovými čerpadly

pevný systém

1301

2010

2030

2.6.

Pro ochranu skladovacích prostorů hořlavých kapalin

pevný systém

1301

1211

2402

2010

2030

3.

Ve vojenských ponorkách

3.1.

Pro ochranu strojovny

pevný systém

1301

2010

2040

3.2.

Pro ochranu velitelské centrály

pevný systém

1301

2010

2040

3.3.

Pro ochranu prostorů s naftovým generátorem

pevný systém

1301

2010

2040

3.4.

Pro ochranu prostorů s elektrickým vybavením

pevný systém

1301

2010

2040

4.

V letadle

4.1.

Pro ochranu běžně neobsazených nákladních prostorů

pevný systém

1301

1211

2402

2024

2040

4.2.

Pro ochranu kabin letadel a prostorů pro posádku

přenosný hasicí přístroj

1211

2402

2014

2025

4.3.

Pro ochranu prostorů motoru a pomocných pohonných jednotek

pevný systém

1301

1211

2402

2014

2040

4.4.

Pro inertizaci palivových nádrží

pevný systém

1301

2402

2011

2040

4.5.

Pro ochranu suchých prostor

pevný systém

1301

1211

2402

2011

2040

5.

V pozemních velitelských a komunikačních zařízeních důležitých z hlediska národní bezpečnosti

Pro ochranu běžně obsazených prostor

pevný systém

1301

2402

2010

2025

PŘÍLOHA VI

PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČLÁNKU 24

1.   

Pro účely této přílohy se „vyrobeným množstvím“ rozumí množství látek poškozujících ozonovou vrstvu vyrobených záměrně nebo nezáměrně, včetně látek vyrobených jako vedlejší produkt, pokud není tento vedlejší produkt zneškodněn v průběhu výrobního procesu nebo zdokumentovaným postupem v souladu s tímto nařízením, právními předpisy Unie a vnitrostátními předpisy o odpadech, avšak nikoli množství látek recyklovaných nebo regenerovaných.

2.   

Každý výrobce sdělí zvlášť pro každou látku poškozující ozonovou vrstvu tyto údaje:

a)

celkové vyrobené množství;

b)

vyrobené množství uvedené na trh nebo použité pro vlastní potřebu výrobce uvnitř Unie, rozčleněné na látku určenou k použití jako vstupní surovina, jako technologická činidla a pro jiné použití;

c)

vyrobené množství určené pro základní laboratorní a analytické použití v Unii;

d)

vyrobené množství určené pro základní laboratorní a analytické použití jinou smluvní stranou Montrealského protokolu;

e)

veškeré recyklované, regenerované nebo zneškodněné množství a technologii použitou pro zneškodnění, včetně množství látek vyrobených a zneškodněných jako vedlejší produkt podle bodu 1;

f)

veškeré zásoby držené na začátku a na konci vykazovaného období;

g)

veškeré nákupy od jiných podniků a prodeje jiným podnikům v Unii;

h)

veškeré emise, včetně emisí souvisejících s výrobou, vedlejší výrobou, skladováním a přepravou, včetně přenosu z jedné nádoby do jiné.

3.   

Každý dovozce sdělí zvlášť pro každou látku poškozující ozonovou vrstvu tyto údaje:

a)

veškeré množství propuštěné do volného oběhu, rozčleněné na množství dovezené k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, pro základní laboratorní a analytické použití a pro zneškodnění; dovozci, kteří dovezli látky poškozující ozonovou vrstvu ke zneškodnění, sdělí také skutečné konečné místo nebo místa určení každé látky a u každého z míst určení uvedou zvlášť množství každé látky a název a adresu zneškodňovacího zařízení, kam byla látka dopravena;

b)

veškeré množství dovezené v rámci jiných celních režimů rozčleněné podle celních režimů a podle určeného užití;

c)

veškeré množství použitých látek dovezených za účelem jejich recyklace nebo regenerace;

d)

veškeré zásoby držené na začátku a na konci vykazovaného období;

e)

veškeré nákupy od jiných podniků a prodeje jiným podnikům v Unii;

f)

zemi původu.

4.   

Každý vývozce sdělí zvlášť pro každou látku poškozující ozonovou vrstvu tyto údaje:

a)

veškeré vyvezené množství takových látek, rozčleněné na množství vyvezené do každé země určení a na množství vyvezené k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, pro základní laboratorní a analytické použití a pro kritické použití;

b)

veškeré zásoby držené na začátku a na konci vykazovaného období;

c)

veškeré nákupy od jiných podniků a prodeje jiným podnikům v Unii;

d)

zemi určení.

5.   

Každý podnik, který zneškodňuje látky poškozující ozonovou vrstvu a na který se nevztahuje bod 2 písm. e) této přílohy, sdělí zvlášť pro každou látku tyto údaje:

a)

veškeré zneškodněné množství, samostatně s uvedením veškerého množství obsaženého ve výrobcích nebo zařízení a veškerého množství vyrobeného jako vedlejší produkt a zneškodněného, a to na základě případných informací získaných od výrobců nebo dovozců;

b)

veškeré zásoby držené na začátku a na konci vykazovaného období, které mají být zneškodněny, včetně množství obsaženého ve výrobcích nebo zařízení;

c)

technologii použitou při zneškodnění;

d)

veškeré emise, včetně emisí souvisejících se zneškodněním, přepravou a skladováním, včetně přenosu z jedné nádoby do jiné.

Každý podnik, který zneškodňuje látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I a na který se nevztahuje bod 2 písm. e) této přílohy, sdělí rovněž údaje o veškerých jejich nákupech od jiných podniků a prodejích jiným podnikům v Unii.

6.   

Každý podnik, který používá látky poškozující ozonovou vrstvu jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, sdělí zvlášť pro každou látku tyto údaje:

a)

veškeré množství použité jako vstupní suroviny nebo technologická činidla,

b)

veškeré zásoby držené na začátku a na konci vykazovaného období;

c)

druhy použití vstupních surovin a postupy a veškeré emise, včetně emisí souvisejících s přepravou a skladováním, včetně přenosu z jedné nádoby do jiné.

Každý podnik, který používá látky poškozující ozonovou vrstvu uvedené v příloze I jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, sdělí rovněž údaje o veškerých jejich nákupech od jiných podniků a prodejích jiným podnikům v Unii.

PŘÍLOHA VII

SYSTÉM LICENCÍ

1.   

Podniky poskytnou Komisi pro účely registrace v systému licencí uvedeného v článku 16 tyto informace:

a)

kontaktní údaje podniku, včetně telefonního čísla, názvu, jak je uveden v příslušných úředních dokumentech, a jeho úplné adresy, v příslušném případě včetně adresy výhradního zástupce uvedeného v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci,

b)

registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI);

c)

celé jméno a elektronickou adresu kontaktní osoby podniku, včetně v příslušném případě jména a elektronické adresy výhradního zástupce uvedeného v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci;

d)

popis obchodní činnosti podniku (včetně toho, zda je tento podnik dovozcem látek poškozujících ozonovou vrstvu nebo vývozcem těchto látek);

e)

písemné potvrzení záměru podniku zaregistrovat se, potvrzující správnost a přesnost informací poskytovaných v systému licencí, podepsané skutečným majitelem nebo zaměstnancem podniku, který je oprávněn činit jménem podniku právně závazná prohlášení, a rovněž v příslušném případě výhradním zástupcem podniku uvedeným v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci;

f)

jakékoli další informace nezbytné k identifikaci právní nebo finanční formy nebo obchodních specifikací podniku.

2.   

Pro účely žádosti o licenci požadovanou podle čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 poskytnou podniky Komisi v elektronickém formátu poskytnutém systémem licencí tyto informace:

a)

v případě dovozu či vývozu látek poškozujících ozonovou vrstvu popis každé z těchto látek, včetně:

i)

názvu látky a jejího zamýšleného použití;

ii)

čísla sazebního zařazení zboží v integrovaném sazebníku Evropské unie (TARIC);

iii)

údaje, zda je látka obsažena ve směsi;

b)

v případě dovozu či vývozu výrobků a zařízení, které obsahují látky poškozující ozonovou vrstvu nebo jejichž fungování je na těchto látkách závislé:

i)

typ a zamýšlené použití výrobků a zařízení;

ii)

název látky;

iii)

číslo sazebního zařazení zboží v sazebníku TARIC;

c)

v případě dovozu látek poškozujících ozonovou vrstvu uvedených v příloze I nebo výrobků a zařízení určených ke zneškodnění název a adresu zařízení, kde bude látka zneškodněna;

d)

jakékoli další informace považované za nezbytné k zajištění správného uplatňování pravidel pro dovoz a vývoz podle tohoto nařízení a v souladu s mezinárodními povinnostmi.

PŘÍLOHA VIII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 1005/2009

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Čl. 3 bod 1

–

Čl. 3 bod 2

–

Čl. 3 bod 3

–

Čl. 3 bod 4

–

Čl. 3 bod 5

–

Čl. 3 bod 6

–

Čl. 3 bod 7

–

Čl. 3 bod 8

–

Čl. 3 bod 9

–

Čl. 3 bod 10

–

Čl. 3 bod 11

Čl. 3 bod 1

Čl. 3 bod 12

Čl. 3 bod 2

Čl. 3 bod 13

Čl. 3 bod 7

Čl. 3 bod 14

Příloha VI bod 1

Čl. 3 bod 15

–

Čl. 3 bod 16

–

Čl. 3 bod 17

–

Čl. 3 bod 18

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 bod 19

Čl. 3 bod 4

Čl. 3 bod 20

Čl. 3 bod 5

Čl. 3 bod 21

Čl. 3 bod 6

Čl. 3 bod 22

–

Čl. 3 bod 23

Čl. 3 bod 8

Čl. 3 bod 24

Čl. 3 bod 9

Čl. 3 bod 25

Čl. 3 bod 10

Čl. 3 bod 26

Čl. 3 bod 11

Čl. 3 bod 27

–

Čl. 3 bod 28

–

Čl. 3 bod 29

–

Čl. 3 bod 30

Čl. 3 bod 14

Čl. 3 bod 31

Čl. 3 bod 13

Článek 4

Čl. 4 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 15 odst. 1 první pododstavec

Čl. 5 odst. 3

–

Čl. 6 odst. 1

Čl. 5 odst. 1 a čl. 11 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

Čl. 7 odst. 1

Článek 6

Čl. 7 odst. 2

Čl. 15 odst. 5

Čl. 8 odst. 1

Čl. 7 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 7 odst. 2

Čl. 8 odst. 3

Čl. 15 odst. 5

Čl. 8 odst. 4 první pododstavec

Čl. 7 odst. 3

Čl. 8 odst. 4 druhý a třetí pododstavec

Příloha III

Čl. 8 odst. 5

Čl. 7 odst. 4

Článek 9

Článek 12

Čl. 10 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 10 odst. 3 první a druhý pododstavec

Čl. 15 odst. 5

Čl. 10 odst. 3 třetí pododstavec

Čl. 8 odst. 6

Čl. 10 odst. 4 až 8

–

Článek 11

–

Čl. 12 odst. 1

–

Čl. 12 odst. 2

–

Čl. 12 odst. 3

Čl. 10 odst. 1 a 2

Čl. 13 odst. 1

Čl. 9 odst. 1

Čl. 13 odst. 2

Čl. 9 odst. 3

Čl. 13 odst. 3

Čl. 9 odst. 2

Čl. 13 odst. 4

Čl. 9 odst. 4

Článek 14

–

Čl. 15 odst. 1

Čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2

Čl. 15 odst. 2 písm. a) až d)

Čl. 13 odst. 1 písm. a) až d)

Čl. 15 odst. 2 písm. e)

–

Čl. 15 odst. 2 písm. f) první věta

Čl. 13 písm. f)

Čl. 15 odst. 2 písm. f) druhá a třetí věta

–

Čl. 15 odst. 2 písm. g)

Čl. 13 odst. 1 písm. g)

Čl. 15 odst. 2 písm. h)

Čl. 13 odst. 1 písm. i)

Čl. 15 odst. 2 písm. i)

Čl. 13 odst. 1 písm. j)

Čl. 15 odst. 2 písm. j)

Čl. 13 odst. 1 písm. h)

Čl. 15 odst. 2 písm. k)

–

Čl. 15 odst. 3

Čl. 13 odst. 2

Článek 16

–

Čl. 17 odst. 1

Čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2

Čl. 17 odst. 2 písm. a), b) a c)

Čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c)

Čl. 17 odst. 2 písm. d)

Čl. 14 odst. 1 písm. g)

Čl. 17 odst. 2 písm. e)

Čl. 14 odst. 1 písm. e)

Čl. 17 odst. 2 písm. f)

Čl. 14 odst. 1 písm. d)

Čl. 17 odst. 2 písm. g) a h)

–

Čl. 17 odst. 3

Čl. 14 odst. 2

Čl. 17 odst. 4

Čl. 14 odst. 3

Čl. 18 odst. 1

Čl. 16 odst. 1

Čl. 18 odst. 2

Čl. 16 odst. 2

Čl. 18 odst. 3

Příloha VII bod 2

Čl. 18 odst. 4

Čl. 16 odst. 5

Čl. 18 odst. 5

Čl. 16 odst. 7

Čl. 18 odst. 6 návětí

Čl. 16 odst. 8

Čl. 18 odst. 6 písm. a) a b)

–

Čl. 18 odst. 7

–

Čl. 18 odst. 8

–

Čl. 18 odst. 9

Čl. 16 odst. 13

Článek 19

Článek 18

Článek 20

Článek 19

Článek 21

–

Čl. 22 odst. 1

Čl. 20 odst. 1

Čl. 22 odst. 2

Čl. 20 odst. 6

Čl. 22 odst. 3

–

Čl. 22 odst. 4 první pododstavec

Čl. 20 odst. 5

Čl. 22 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 20 odst. 7

Čl. 22 odst. 5 první pododstavec

Čl. 20 odst. 8

Čl. 22 odst. 5 druhý a třetí pododstavec

–

Čl. 23 odst. 1

Čl. 21 odst. 2

Čl. 23 odst. 2

Čl. 21 odst. 3

Čl. 23 odst. 3

Čl. 21 odst. 5

Čl. 23 odst. 4 první pododstavec první věta

Čl. 21 odst. 6

Čl. 23 odst. 4 první pododstavec druhá věta a druhý pododstavec

–

Čl. 23 odst. 5

Čl. 21 odst. 2

Čl. 23 odst. 6

Čl. 21 odst. 2

Čl. 23 odst. 7

–

Čl. 24 odst. 1

–

Čl. 24 odst. 2

–

Čl. 24 odst. 3

Čl. 22 odst. 1

Článek 25

Článek 28

Článek 26

Článek 23

Čl. 27 odst. 1

Čl. 24 odst. 1

Čl. 27 odst. 2 až 6

Příloha VI

Čl. 27 odst. 7

–

Čl. 27 odst. 8

Čl. 24 odst. 2

Čl. 27 odst. 9

Čl. 24 odst. 3

Čl. 27 odst. 10

Čl. 24 odst. 4

Čl. 28 odst. 1 první věta

Čl. 26 odst. 1

Čl. 28 odst. 1 druhá věta

Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 28 odst. 2

–

Čl. 28 odst. 3

Čl. 25 odst. 6

Čl. 28 odst. 4

Čl. 26 odst. 7

Čl. 28 odst. 5

Čl. 26 odst. 5

Článek 29

Čl. 27 odst. 1

Článek 30

Článek 31

Článek 31

Článek 32

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha III

Příloha IV

–

Příloha V

Příloha IV

Příloha VI

Příloha V

Příloha VII

–

Příloha VIII

Příloha VIII

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/590/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Top

Full & Egal Universal Law Academy