Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L

2024/792

29.2.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/792

ze dne 29. února 2024

o zřízení Nástroje pro Ukrajinu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od začátku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině dne 24. února 2022 uvolnily Unie, její členské státy a evropské finanční instituce bezprecedentní podporu pro účely hospodářské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny. Tato podpora je kombinací podpory z rozpočtu Unie včetně mimořádné makrofinanční pomoci a podpory ze strany Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně zaručené z rozpočtu Unie, jakož i další finanční podpory od členských států.

(2)

Dne 23. června 2022 rozhodla Evropská rada udělit Ukrajině status kandidátské země, přičemž Ukrajina vyjádřila silnou vůli spojit na své evropské cestě rekonstrukci s reformami. Pokračující významná podpora Ukrajiny je pro Unii jednou z klíčových priorit a odpovídající reakcí na silné politické odhodlání Unie podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba.

(3)

Poskytnutí makrofinanční pomoci ze strany Unie ve výši až 18 miliard EUR v roce 2023 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (3) bylo považováno za vhodnou reakci na nedostatek finančních prostředků na Ukrajině pro rok 2023 a pomohlo mobilizovat značné finanční prostředky od dalších dárců a mezinárodních finančních institucí. To představovalo významný faktor přispívající k makroekonomické a finanční odolnosti Ukrajiny v kritickém období.

(4)

Unie rovněž poskytla významnou finanční podporu prostřednictvím dodatečného balíčku, který kombinuje finanční prostředky v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (dále jen „nástroj NDICI-Globální Evropa“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (4), a úvěry poskytnuté EIB. Podporu navíc stále poskytují orgány, komunity, nevládní organizace a skupiny dobrovolníků z členských států.

(5)

Rada dále rozhodla o mimorozpočtových opatřeních pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil v rámci Evropského mírového nástroje zřízeného rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (5) ve výši 6,1 miliardy EUR a rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/1968 (6) zřídila vojenskou pomocnou misi na podporu Ukrajiny s částkou 0,1 miliardy EUR určenou na krytí společných nákladů. Unie a její členské státy rovněž poskytly bezprecedentní věcnou pomoc v reakci na mimořádné události prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (7), což představuje největší nouzovou operaci od vytvoření uvedeného mechanismu.

(6)

Trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou zřízené v květnu 2022 navíc přispěly k vytvoření odhadované hodnoty vývozu pro ukrajinské hospodářství do konce května 2023 ve výši 31 miliard EUR.

(7)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila Ukrajině ke dni 24. února 2023 škody ve výši více než 270 miliard EUR, přičemž náklady na rekonstrukci se odhadují na 384 miliard EUR, a zapříčinila ztrátu přístupu na finanční trhy a výrazný pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity veřejných služeb se podstatně zvýšily. Tyto odhady, jakož i analytické informace ze všech ostatních vhodných a následných zdrojů poskytují relevantní základ pro stanovení příslušných potřeb financování v nadcházejících letech, včetně regionálních a odvětvových hledisek.

(8)

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhadl dne 30. března 2023 nedostatek státních finančních prostředků do roku 2027 na 75,1 miliardy EUR a dohodl se s Ukrajinou na čtyřletém programu v hodnotě 14,4 miliardy EUR s cílem ukotvit politiky, které udržují fiskální, vnější, cenovou a finanční stabilitu a podporují hospodářskou obnovu a zároveň posilují správu věcí veřejných a instituce v zájmu podpory dlouhodobého růstu v kontextu poválečné rekonstrukce a cesty Ukrajiny k přistoupení k Unii.

(9)

Vzhledem k útočné válce Ruska proti Ukrajině nebude možné pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v plném rozsahu. Proto je zapotřebí významná a flexibilní podpora pro ukrajinskou vládu, která jí umožní zachovat si své funkce, poskytovat veřejné služby a zároveň podpořit obnovu, rekonstrukci a modernizaci země.

(10)

Vzhledem ke škodám, které ruská útočná válka způsobila na ukrajinském hospodářství, společnosti a infrastruktuře, bude Ukrajina potřebovat značnou podporu a institucionální kapacitu pro zachování svých funkcí, jakož i krátkodobou pomoc a pomoc při rychlé obnově, rekonstrukci a modernizaci země. Ukrajina bude potřebovat komplexní podporu v zájmu „obnovy k lepšímu“ prostřednictvím obnovy zaměřené na občany, jež vytvoří základy svobodné, kulturně vzkvétající a prosperující země s odolnou ekonomikou, která je dobře integrovaná do evropského a světového hospodářství a zakotvená v hodnotách Unie a která postupuje na cestě k přistoupení k Unii.

(11)

V této souvislosti je nezbytné vytvořit výjimečný střednědobý jednotný nástroj, který propojí dvoustrannou podporu, kterou Unie poskytuje Ukrajině, a zajistí koordinaci a účinnost. Za tímto účelem je nezbytné zřídit na období 2024 až2027 Nástroj pro Ukrajinu (dále jen „nástroj“), který zajistí rovnováhu mezi flexibilitou a programovatelností reakce Unie k řešení nedostatku finančních prostředků na Ukrajině a jejích potřeb v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace a zároveň podpoří reformní úsilí Ukrajiny jako součást její cesty k přistoupení k Unii.

(12)

Vzhledem k výjimečné povaze nástroje by se měl nástroj opírat o soudržný plán obnovy Ukrajiny stanovující priority (dále jen „Plán pro Ukrajinu“), vypracovaný ukrajinskou vládou s náležitým zapojením Nejvyšší rady Ukrajiny a zástupců organizací občanské společnosti, který poskytne strukturovaný a předvídatelný rámec pro obnovu, rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny, jasně propojený s požadavky na přistoupení k Unii.

(13)

Podpora Unie poskytovaná Ukrajině v období 2024 až2027 by měla být poskytována především a převážně v rámci nástroje, přičemž by se mělo předejít jakémukoli případnému překrývání s jinými programy, zejména s Nástrojem předvstupní pomoci zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 (8), a měl by být zajištěn jednotný přístup prostřednictvím jednotného nástroje, a to nahrazením nebo případně doplněním činností v rámci stávajících nástrojů. Podpora v rámci nástroje by neměla předjímat budoucí pomoc pro Ukrajinu a její možnost účastnit se programů Unie v rámci víceletého finančního rámce po roce 2027.

(14)

V tomto ohledu by podpora Unie v rámci nástroje měla nahradit dvoustrannou podporu poskytovanou v rámci nástroje NDICI-Globální Evropa. Je však důležité zajistit, aby Ukrajina mohla i nadále využívat regionální a tematickou podporu, podporu v oblasti rychlé reakce i jiné formy podpory v rámci nástroje NDICI-Globální Evropa, zejména programy přeshraniční spolupráce, a obecněji pokračovat v rozvoji regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie.

(15)

Humanitární pomoc, obrana a podpora členským státům poskytujícím ochranu lidem, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, by měly být odpovídajícím způsobem a soustavně poskytovány mimo tento nástroj. Ukrajina může i nadále využívat příslušné stávající programy Unie v rámci rozpočtu Unie, jako jsou nástroj NDICI-Globální Evropa pro akce uvedené ve 14. bodě odůvodnění, Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti zřízený nařízením Rady (Euratom) 2021/948 (9), humanitární pomoc v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/96 (10) a činnosti v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i opatření v rámci Evropského mírového nástroje mimo rozpočet Unie.

Ukrajinské subjekty se kromě toho mohou účastnit programů vnitřních politik Unie, jako jsou Horizont Evropa zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (11), program pro výzkum a odbornou přípravu Evropského společenství pro atomovou energii zřízený nařízením Rady (Euratom) 2021/765 (12), program Digitální Evropa zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (13), program pro spolupráci v oblasti daní (Fiscalis) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 (14),

program pro spolupráci v oblasti cel (Clo) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (15), Erasmus+ zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (16), program EU4Health zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (17), program Kreativní Evropa zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (18),

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 (19), Program pro jednotný trh zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (20), mechanismus civilní ochrany Unie, Nástroj pro propojení Evropy zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (21) a Program Unie pro boj proti podvodům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 (22), jakož i další příslušné programy v souladu s jejich příslušnými pravidly, cíli a příslušnými dohodami o přidružení.

(16)

Nástroj by měl přispět k překlenutí nedostatku finančních prostředků na Ukrajině do roku 2027 předvídatelným, kontinuálním, řádným a včasným poskytováním nevratné podpory a vysoce zvýhodněných úvěrů. Podpora v rámci nástroje by měla pomoci udržet makrofinanční stabilitu na Ukrajině a zmírnit překážky v oblasti vnějšího financování Ukrajiny.

(17)

Je důležité, aby v rámci nástroje byly urychleně zahájeny investice do udržitelné obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny s cílem pomoci zajistit důstojné životní podmínky pro ukrajinské obyvatelstvo a tam, kde je to možné, rekonstruovat kritickou infrastrukturu, zajistit vytváření pracovních míst a příjmů a postupně snižovat objem potřebné mezinárodní pomoci a současně také zmírnit škody na životním prostředí v rozsahu, který je možný v zemi zmítané válkou, a podpořit Ukrajinu při ekologické transformaci.

(18)

Střednědobá perspektiva, kterou poskytuje Plán pro Ukrajinu prostřednictvím jednotného nástroje, by rovněž měla povzbudit Ukrajinu k tomu, aby nasměrovala investice a reformy k transformaci na zelenou, udržitelnou a digitální ekonomiku podporující začlenění, a pomoci mobilizovat podobně smýšlející dárce, mimo jiné i ze soukromého sektoru, k víceletým příspěvkům na podporu Ukrajiny. Investice by měly být v maximální možné míře v souladu s acquis Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a s prováděním ukrajinského národního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

(19)

Úsilí o obnovu, rekonstrukci a modernizaci by se mělo opírat o vlastní odpovědnost Ukrajiny, o úzkou spolupráci a koordinaci s podporujícími zeměmi a organizacemi a o cestu Ukrajiny k přistoupení k Unii. Předpokládá se, že důležitou úlohu v tomto procesu budou hrát také ukrajinské místní a regionální správy, jakož i ukrajinské organizace občanské společnosti, a to tím, že se zapojí do jeho navrhování a kontroly. Vzájemná spolupráce a programy zakotvené v partnerství mezi městy a regiony v Unii a na Ukrajině již usnadňují poskytování humanitární pomoci Ukrajině i jiné formy pomoci, a poskytují tak základ pro obohacení a urychlení procesu obnovy, rekonstrukce a modernizace.

(20)

Unie by rovněž měla podporovat úzké konzultace a sdružování místních a regionálních orgánů, které zahrnují širokou škálu orgánů veřejné správy na nižší než celostátní úrovni a jejích složek, včetně regionů, obcí, rajónů, hromad a jejich sdružení, jakož i úzké konzultace a účast ukrajinských organizací občanské společnosti. Unie by rovněž měla podporovat jejich smysluplnou účast na obnově, rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny na základě udržitelného rozvoje a prostřednictvím provádění cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Unie by měla uznat a podporovat množství úloh, které plní místní a regionální orgány jakožto ti, kdo prosazují inkluzivní územní přístup k místnímu rozvoji, včetně postupů decentralizace, účasti organizací občanské společnosti a místních komunit, transparentnosti a odpovědnosti, a dále posílit svou podporu budování kapacit místních a regionálních orgánů, včetně provádění projektů v rámci nástroje, v souladu se zásadou místní samosprávy, jak je vymezena v Evropské chartě místní samosprávy, jíž je Ukrajina smluvní stranou.

(21)

Unie by měla poskytnout podporu pro transformaci na cestě k přistoupení ve prospěch Ukrajiny, přičemž by měla vycházet ze zkušeností členských států. Tato podpora by se měla zaměřit zejména na sdílení zkušeností, které členské státy získaly během svých vlastních reformních procesů.

(22)

Podpora v rámci nástroje by se měla opírat rovněž o součinnost s klíčovými organizacemi podporujícími reformy a rekonstrukci Ukrajiny, jako je například skupina EIB, mezinárodní finanční instituce včetně Světové banky, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a MMF, dále evropské mnohostranné finanční instituce včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Rozvojové banky Rady Evropy, jakož i dvoustranné finanční instituce, jako jsou rozvojové banky a exportní úvěrové agentury, a měla by tuto součinnost maximalizovat.

(23)

Vzhledem k nejistotě spojené s válkou je vhodné, aby byl nástroj schopen poskytovat Ukrajině podporu za řádně odůvodněných výjimečných okolností, zejména v případě významného zhoršení války, a s cílem zachovat její makrofinanční stabilitu a zajistit dosažení cílů nástroje. Takové mimořádné financování by mělo být poskytnuto na jednotlivá období v délce až tří měsíců a pouze prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Rady na návrh Komise, pokud se dospěje k závěru, že Ukrajina nemůže plnit podmínky spojené s formami podpory v rámci nástroje, pokud je příjemcem podpory, a mělo by být ukončeno, jakmile bude plnění těchto podmínek opět možné. Toto mimořádné financování by nemělo mít vliv na financování z jiných zvláštních nástrojů Unie, které by mělo být uvolněno v případě přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí v humanitární oblasti nebo v oblasti civilní ochrany. Před přijetím Plánu pro Ukrajinu a uzavřením rámcové dohody by mohlo být v rámci nástroje v případě potřeby k dispozici mimořádné financování. Mohlo by případně doplňovat mimořádné překlenovací financování.

(24)

Celkový rámec politiky pro provádění tohoto nařízení by měl tvořit rámec politiky rozšíření vymezený Evropskou radou a Radou, Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (23) (dále jen „dohoda o přidružení“), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, mnohostranné dohody, jichž je Unie smluvní stranou, a jiné dohody, které stanoví právně závazný vztah s Ukrajinou, jakož i usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise a společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise by měla zajistit soudržnost mezi pomocí podle tohoto nástroje a rámcem politiky rozšíření.

(25)

Článek 49 Smlouvy o Evropské unii stanoví (dále jen „Smlouva o EU“), že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se inkluzivností, pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a genderovou rovností.

(26)

Každý evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může stát členským státem Unie pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že v plném rozsahu splňuje kritéria pro přistoupení stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna nového člena integrovat. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.

(27)

Je ve společném zájmu Unie a Ukrajiny, aby Ukrajina pokročila v reformním úsilí zaměřeném na politické, právní a hospodářské systémy za účelem členství v Unii. Udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině je geostrategickou investicí Unie do míru, bezpečnosti, stability a prosperity v Evropě a umožňuje Unii lépe řešit globální výzvy. Poskytuje to také více hospodářských a obchodních příležitostí, jež jsou vzájemně prospěšné pro Unii i Ukrajinu, a současně podporuje postupnou transformaci této země. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, který přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.

(28)

Přijetí a dodržování základních hodnot Unie je otázkou volby, přičemž pro Ukrajinu usilující o členství v Unii se jedná o otázku zásadního významu. V souladu s tím je důležité, aby Ukrajina převzala odpovědnost a plně se zavázala k hodnotám Unie, prosazovala světový řád založený na pravidlech a hodnotách a důrazně prováděla nezbytné reformy v zájmu svého lidu.

(29)

Rekonstrukce v důsledku škod způsobených ruskou útočnou válkou nemůže být omezena jen na obnovu toho, co bylo zničeno, do stavu před válkou. Rekonstrukce poskytuje příležitost podpořit Ukrajinu v procesu jejího začlenění do jednotného trhu a při urychlení její udržitelné ekologické a digitální transformace v souladu s politikami Unie a současně posílit hospodářskou integraci s Unií a podpořit socioekonomický rozvoj a přeshraniční spolupráci. Nástroj by proto měl podporovat rekonstrukci způsobem, který modernizuje a zlepšuje ukrajinské hospodářství, a to na základě pravidel a norem Unie, prostřednictvím investic do transformace Ukrajiny na udržitelnou, ekologickou a digitální ekonomiku podporující začlenění, což prospěje společnosti jako celku, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována potřebám zranitelných skupin. Rekonstrukce kulturního dědictví by měla být založena na vnitrostátních, mezinárodních a evropských postupech, standardizačních dokumentech, zásadách (jako je Nový evropský Bauhaus) a získaných poznatcích a měla by být v souladu s evropskými zásadami kvality pro zásahy financované Unií, které mají potenciální dopad na kulturní dědictví. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění udržitelnosti a odpovídající ochrany činností financovaných v rámci nástroje s ohledem na kybernetická bezpečnostní rizika a celkovou situaci v oblasti hrozeb.

(30)

V souladu s potřebou podporovat obnovu a rekonstrukci Ukrajiny udržitelným způsobem, který obstojí i do budoucna, by nástroj neměl podporovat činnosti nebo opatření, které podporují investice do fosilních paliv nebo které nerespektují zásadu „významně nepoškozovat“, jež zahrnuje i biologickou rozmanitost nebo klima, pokud tyto činnosti nebo opatření nejsou nezbytně nutné k dosažení cílů nástroje v rozsahu, který je možný v zemi zmítané válkou. Tyto činnosti nebo opatření by se týkaly například pokračování hospodářských činností nebo řešení naléhavých potřeb v souvislosti s obnovou a rekonstrukcí. Měly by zohledňovat potřebu odolným způsobem obnovit a modernizovat infrastrukturu poškozenou válkou a obnovit obdobně postižené životní prostředí. Měly by být případně doprovázeny vhodnými opatřeními, jejichž cílem by bylo těmto škodlivým účinkům zamezit, předejít jim nebo je omezit, a pokud možno je kompenzovat.

(31)

Nástroj by měl přispět k dodržování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (24) a Pařížské dohody přijaté v rámci této úmluvy (25) (dále jen „Pařížská dohoda“), Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (26) a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe (27) a neměl by přispívat ke zhoršování stavu životního prostředí ani by neměl životní prostředí či klima poškozovat. Finanční prostředky přidělené v rámci nástroje by měly být zejména soudržné s dlouhodobým cílem udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Měly by být rovněž v souladu s cílem zvýšit schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a podporovat odolnost vůči změně klimatu a s podporou zachování biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství a nulového znečištění. Zvláštní pozornost by měla být věnována činnostem, které vytvářejí vedlejší přínosy a plní více cílů, včetně cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a životního prostředí. Vzhledem k obrovským škodám, které byly způsobeny útočnou válkou Ruska na životním prostředí, by nástroj mohl přispět k řešení souvisejících výzev. Nástroj by měl v maximální možné míře přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochraně životního prostředí, včetně zachování biologické rozmanitosti, ekologické transformaci nebo k řešení výzev, které z nich vyplývají. Tento příspěvek by měl představovat v rozsahu, který je možný v zemi zmítané válkou, alespoň 20 % celkové částky odpovídající podpoře na základě Investičního rámce pro Ukrajinu a investicím v rámci Plánu pro Ukrajinu. Tato částka by měla být vypočtena na základě případných a vhodných koeficientů používaných ve stávajících metodikách pro klima a biologickou rozmanitost, jako je zejména metodika v příloze VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (28), a v metodikách pro další oblasti intervence, upravených v kontextu Nástroje.

(32)

V rámci nástroje by se mělo usilovat o zvýšení informovanosti o trestné činnosti proti životnímu prostředí a posílení boje proti ní na Ukrajině tím, že bude podporováno provádění Kyjevského protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek a zajištěn soulad s právními předpisy na ochranu přírody.

(33)

Opatření financovaná v rámci nástroje by měla být v rozsahu, který je možný v zemi zmítané válkou, v souladu s klimatickými a environmentálními normami Unie. Tato opatření by měla rovněž zohledňovat změnu klimatu, ochranu životního prostředí, lidská práva, mír, demokracii, genderovou rovnost a nepřípustnost diskriminace a případně snižování rizika katastrof, jakož i pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje. Podpora v rámci nástroje by se měla rovněž řídit zásadou „nikoho neopomíjet“ a měla by usilovat o zajištění vyváženého přidělování a využívání zdrojů na základě potřeb.

(34)

Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami rovnosti, inkluzivity a nediskriminace, jak jsou vymezeny v rámci strategií rovnosti Unie. Mělo by předcházet násilí páchanému na ženách, genderově podmíněnému násilí a domácímu násilí a bojovat proti nim. Mělo by podporovat smysluplnou účast žen na rozhodovacích procesech, podporovat a prosazovat genderovou rovnost, posilování postavení žen a dívek a chránit a prosazovat jejich práva s ohledem na akční plány EU pro genderovou rovnost a příslušné závěry Rady a mezinárodní úmluvy. Nástroj by měl pomoci řešit výzvy v oblasti sociálního zdraví včetně zdraví duševního, které jsou nutností pro zdravou poválečnou společnost, se zvláštním zaměřením na děti. Provádění nástroje by mělo být v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením (29) a mělo by zajišťovat zapojení příslušných zúčastněných stran do rozhodovacích procesů a rovněž dostupnost jeho investic a technické pomoci. Nástroj by měl být v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte a podporovat děti a mládež jako klíčové hybatele změn a přispěvatele k realizaci Agendy udržitelného rozvoje 2030.

(35)

Posílení právního státu včetně nezávislosti soudnictví, podpora úsilí o deoligarchizaci, boj proti korupci, a zejména proti korupci na vysoké úrovni, praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům, daňovým podvodům a organizované trestné činnosti, posílení transparentnosti včetně přístupu veřejnosti k informacím, řádná správa věcí veřejných na všech úrovních a účast organizací občanské společnosti včetně organizací na ochranu lidských práv, ochrana svobodných a pluralitních sdělovacích prostředků, posílení reformy veřejné správy včetně oblastí zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a státní podpory zůstávají klíčovými úkoly, jež mají zásadní význam pro to, aby se Ukrajina přiblížila Unii a připravila se na plné převzetí povinností vyplývajících z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by podpora v rámci nástroje měla tyto otázky řešit co nejdříve.

(36)

Unie by v souladu se zásadou participativní demokracie a pro účely posílení systému brzd a protivah měla podporovat posilování parlamentních kapacit, parlamentní dohled, demokratické postupy a spravedlivé zastoupení na Ukrajině, jakož i smysluplnou účast regionů a obcí i občanské společnosti ve všech fázích demokratického procesu, což umožní posílenou demokratickou kontrolu. Plán pro Ukrajinu by měl ukázat, jak byla smysluplná účast zúčastněných stran naplánována a prováděna prostřednictvím konzultací, a že byly zajištěny dostatečný časový rámec a transparentnost a jasně vymezené postupy navazující na poskytnuté příspěvky. V souladu s ukrajinským ústavním pořádkem by měla být ve všech fázích životního cyklu nástroje informována a konzultována Nejvyšší rada Ukrajiny. Měly by být zohledněny výsledky veškerých diskusí, které Nejvyšší rada Ukrajiny v souvislosti s Plánem pro Ukrajinu vedla, a veškerá její související stanoviska.

(37)

Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a Ukrajinou v oblasti bezpečnosti je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních hrozeb včetně hybridních hrozeb, jako jsou kybernetické hrozby, jakož i odolnosti vůči dezinformacím, zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, organizované trestné činnosti a teroristických hrozeb.

(38)

Činnosti v rámci nástroje by měly v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU a v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů v příslušných případech podporovat opatření k budování důvěry a postupy prosazující spravedlnost, zjišťování pravdy, komplexní obnovu po skončení konfliktu v zájmu inkluzivní, mírové společnosti a odškodnění a záruky, že nedojde k recidivě, jakož i shromažďování důkazů o zločinech spáchaných během války a v příslušných případech zpřístupnění relevantních zjištění. Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře formální, informální a neformální výchovy k míru.

(39)

Podpora v rámci nástroje by měla být podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále respektovat účinné demokratické mechanismy a instituce, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin.

(40)

Podpora v rámci nástroje, včetně podpory Ukrajiny na cestě k přistoupení, by měla být poskytována za účelem splnění obecných a specifických cílů na základě stanovených kritérií a za jasných podmínek.

(41)

Obecným cílem nástroje by měla být mimo jiné pomoc Ukrajině při řešení sociálních, hospodářských, psychologických a environmentálních důsledků války, při rekonstrukci včetně mírové obnovy, rekonstrukce, opětovného vybudování a modernizace země, při podpoře sociální a územní soudržnosti a demokratické, hospodářské, a environmentální odolnosti a postupného začleňování do ekonomiky a trhů Unie a světa, jakož i vzestupné hospodářské, sociální a environmentální konvergence ke standardům EU a při přípravě Ukrajiny na budoucí členství v Unii formou podpory procesu jejího přistoupení. Tyto dílčí cíle by se měly vzájemně posilovat.

(42)

Nástroj by měl v souladu s evropským pilířem sociálních práv podporovat solidaritu, integraci a sociální spravedlnost s cílem vytvořit a udržet kvalitní pracovní místa a udržitelný růst podporující začlenění, zajistit rovnost příležitostí, vzdělávání a sociální ochranu a přístup k nim, chránit skupiny ve zranitelném postavení a zlepšit životní úroveň. Nástroj by měl rovněž přispívat k boji proti chudobě a k řešení nezaměstnanosti a vést k vytváření kvalitních pracovních míst a k začleňování a integraci znevýhodněných skupin. Nástroj by měl poskytovat investiční příležitosti v oblasti dovedností, mimo jiné prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy, jejichž cílem je připravit pracovníky na digitální a ekologickou transformaci. Měl by rovněž umožnit posílení sociálního dialogu, infrastruktury a služeb.

(43)

Nástroj by měl zajistit soulad a doplňkovost s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o EU, k nimž náleží dodržování základních práv a zásad, jakož i ochrana a podpora lidských práv, demokracie a základních zásad právního státu, včetně boje proti korupci, soudnictví, veřejné správy, řádné správy věcí veřejných a transparentnosti a odpovědnosti.

(44)

Vzhledem k nejistotě spojené s útočnou válkou Ruska by nástroj měl být flexibilní, aby Unii umožnil řešit potřeby Ukrajiny prostřednictvím diverzifikovaného souboru nástrojů, který poskytuje financování ukrajinskému státu, podporu krátkodobých priorit v oblasti obnovy a rekonstrukce, podporu investic a přístup k financování, jakož i technickou pomoc a budování kapacit a další příslušné činnosti.

(45)

Podpora Unie by se měla skládat ze tří pilířů, a to pilíře finanční podpory poskytované ukrajinskému státu na provádění reforem a investic, jakož i na zachování makrofinanční stability země, jak je stanoveno v Plánu pro Ukrajinu; pilíře Investičního rámce pro Ukrajinu s cílem mobilizovat investice a zlepšit přístup k financování; a pilíře přístupové pomoci za účelem mobilizace technických odborných znalostí a budování kapacit.

(46)

Vzhledem k tomu, že potřeby v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny jsou značné a nelze je pokrýt pouze z rozpočtu Unie, měly by určitou úlohu hrát jak veřejné, tak soukromé investice. Nástroj by měl umožnit včasnou mobilizaci veřejných i soukromých investic, jakož i zvýšení podpory investic do dlouhodobé rekonstrukce, pokud to okolnosti dovolí, a to i s ohledem na prováděcí a absorpční kapacitu Ukrajiny. Mobilizace soukromých investic prostřednictvím nástroje by měla přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti a inovační kapacitě Ukrajiny.

(47)

Rusko musí být pohnáno k plné odpovědnosti a zaplatit za ohromné škody, které byly způsobeny jeho útočnou válkou proti Ukrajině, jež je zjevným porušením Charty Organizace spojených národů. Unie a její členské státy by měly v úzké spolupráci s dalšími mezinárodními partnery pokračovat v úsilí o dosažení tohoto cíle v souladu s právem Unie i mezinárodním právem vzhledem k tomu, že Rusko závažným způsobem porušilo zákaz použití síly, který je zakotven v čl. 2 odst. 4 Charty Organizace spojených národů, a zásady odpovědnosti státu za mezinárodně protiprávní jednání, včetně povinnosti nahradit způsobenou finančně vyčíslitelnou škodu. Je důležité, mimo jiné, dosáhnout v koordinaci s mezinárodními partnery pokroku, pokud jde o možné způsoby, jak by mimořádné příjmy soukromých subjektů, které plynou přímo z imobilizovaného ruského majetku, mohly být směrovány na podporu Ukrajiny a její obnovy a rekonstrukce, a to způsobem konzistentním s příslušnými smluvními závazky a v souladu s právem Unie a mezinárodním právem.

(48)

Celková maximální částka podpory Unie v rámci nástroje v období 2024až 2027 by měla činit 50 miliard EUR v běžných cenách pro všechny druhy podpory. S ohledem na vyvíjející se okolnosti a na cíle samotného nástroje musí podpora Unie zajistit rovnováhu mezi flexibilitou a programovatelností.

(49)

Pokud jde o podporu Unie poskytnutou v jiné formě než ve formě úvěrů, mělo by být toto nařízení financováno z Rezervy pro Ukrajinu a v souladu s ní, jak je stanoveno v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (30), a to až do výše 17 miliard EUR na období let 2024–2027. Tato maximální částka nepředstavuje hlavní referenční částku pro Evropský parlament a Radu v ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (31). Potenciální příjmy by bylo možné získat na základě příslušných právních aktů týkajících se použití mimořádných příjmů soukromých subjektů pocházejících přímo z imobilizovaného majetku Centrální banky Ruské federace.

(50)

V souladu s článkem 10b nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 by měla mobilizace Rezervy pro Ukrajinu umožnit poskytnutí roční maximální částky podpory poskytované v jiné formě než ve formě úvěrů ve výši 5 miliard EUR. Nevyužitá část roční maximální částky podpory poskytované v jiné formě než ve formě úvěrů by měla zůstat k dispozici po zbývající část období, na něž je nástroj zřízen.

(51)

V rámci omezujících opatření Unie přijatých na základě článku 29 Smlouvy o EU a čl. 215 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Takto určené právnické osoby, subjekty nebo orgány a právnické osoby, subjekty nebo orgány, které jsou jimi vlastněny nebo ovládány, proto nemohou být z tohoto nástroje podporovány.

(52)

Prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby z Rezervy pro Ukrajinu by měly být každoročně uvolňovány z rozpočtu nad rámec stropů víceletého finančního rámce.

(53)

Pokud jde o část podpory z nástroje poskytované ve formě úvěrů, je vhodné rozšířit rozpočtovou záruku Unie tak, aby se vztahovala i na finanční pomoc, která je poskytována Ukrajině a schválena v souladu s čl. 220 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (32). V důsledku toho mobilizuje nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, potřebné prostředky v rozpočtu Unie nad rámec stropů víceletého finančního rámce pro finanční pomoc Ukrajině, které budou k dispozici do konce roku 2027.

(54)

Při respektování zásady ročního rozpočtu Unie je třeba stanovit možnost uplatňování flexibility, která je v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 uplatňována u jiných politik, totiž převody a opětovné přidělování finančních prostředků na závazek, aby se zajistilo efektivní využití prostředků Unie, a maximalizovaly se tak prostředky Unie dostupné v rámci nástroje.

(55)

Pro udělovací řízení v rámci nástroje by mělo být stanoveno omezení způsobilosti z důvodu zvláštní povahy dané činnosti nebo v případě, že tato činnost ovlivňuje bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(56)

V zájmu zajištění účinného provádění nástroje, je třeba, aby Ukrajina zajistila přístup veřejnosti k informacím o možnostech financování v rámci nástroje, jakož i volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž během nabídkových řízení a přidělování grantů prováděných v rámci nástroje. Nástroj by měl přispět k usnadnění integrace Ukrajiny do evropských hodnotových řetězců s tím výsledkem, že veškeré dodávky a materiály financované a pořizované v rámci tohoto nástroje by měly pocházet z členských států, Ukrajiny, od partnerů ze západního Balkánu, z Gruzie a Moldavska, od smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru a ze zemí, které poskytují Ukrajině podporu na úrovni srovnatelné s úrovní podpory, již poskytuje Evropská unie, při zohlednění velikosti jejich hospodářství, a pro něž Komise stanovila reciproční přístup k vnější pomoci na Ukrajině, ledaže tyto dodávky a materiály nelze za přiměřených podmínek získat v kterékoli z těchto zemí. V takovém případě by o tom měla Komise Radu průběžně informovat.

(57)

Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Tohoto cíle by mělo být dosaženo soudržností, jednotností a doplňkovostí s ostatními nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i synergiemi s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné z nástroje přispívat na činnosti v rámci jiných programů, aniž by docházelo ke zdvojování podpůrných opatření.

(58)

Unie by měla prosazovat mnohostranný přístup ke globálním statkům a výzvám založený na pravidlech a hodnotách a měla by v tomto ohledu spolupracovat s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi a jinými dárci.

(59)

Vzhledem k potřebě koordinovat mezinárodní podporu obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny by mělo být možné, aby k provádění nástroje přispívaly členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné zdroje. Tyto příspěvky by měly být prováděny v souladu se stejnými pravidly a podmínkami a měly by představovat vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii), písm. d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Podpora v rámci nástroje by měla být v co největším rozsahu začleněna do mezinárodního úsilí o vytvoření finanční architektury pro obnovu Ukrajiny a měla by být koordinována s příslušnými dárci a mezinárodními finančními institucemi.

(60)

Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost, doplňkovost a transparentnost své pomoci, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací s příslušnými zúčastněnými stranami v průběhu různých fází cyklu podpory, a to i na místní a regionální úrovni. Vzhledem k přítomnosti řady mezinárodních dárců by měly být rovněž podniknuty kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací a strategické informační činnosti. V tomto ohledu by jako již zavedené fórum pro takovou výměnu měla být využívána mnohostranná platforma pro koordinaci dárců pro Ukrajinu.

(61)

Na toto nařízení by se měla vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování o EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a upravují zejména postup týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací.

(62)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být vybírány na základě jejich schopnosti dosáhnout cílů nástroje a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

(63)

S Ukrajinou by měla být uzavřena rámcová dohoda, která stanoví zásady finanční spolupráce mezi Unií a Ukrajinou, včetně nezbytných mechanismů pro kontrolu a audit výdajů, a měla by zajistit, aby Ukrajina dosáhla vysoké úrovně ochrany finančních zájmů Unie srovnatelné s úrovní stanovenou v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a dalších souvisejících právních předpisech Unie (dále jen „rámcová dohoda“). S Ukrajinou by měly být rovněž uzavřeny dohody o financování a smlouvy o úvěru, případně závislé na jednotlivých pilířích, s cílem stanovit podmínky pro uvolnění finančních prostředků.

(64)

Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního, druhého a čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je vhodné, aby vrácené prostředky a příjmy vytvořené finančním nástrojem podporovaným tímto nařízením představovaly vnitřní účelově vázané příjmy nástroje nebo jakéhokoli navazujícího programu.

(65)

Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je vhodné, aby přebytek rezerv na Záruku pro Ukrajinu představoval vnitřní účelově vázané příjmy nástroje nebo jakéhokoli navazujícího programu.

(66)

V rámci pilíře I nástroje by měly být poskytnuty finanční prostředky na podporu provádění Plánu pro Ukrajinu, který stanoví reformní a investiční program Ukrajiny za účelem dosažení obecných a specifických cílů nástroje, jenž by měl být začleněn rovněž do rámce hospodářské a fiskální politiky. Financování v rámci pilíře I by mělo být poskytováno po uspokojivém splnění podmínek stanovených v Plánu pro Ukrajinu.

(67)

Ukrajina by měla tento Plán pro Ukrajinu vypracovat jako soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci za účelem obnovy a modernizace Ukrajiny, která podpoří její hospodářskou, sociální a environmentální obnovu, udržitelný rozvoj a její pokrok na cestě k přistoupení k Unii. Jako takový by Plán pro Ukrajinu rovněž poskytl základ pro další dárce, který jim umožní určit prioritní oblasti financování rekonstrukce Ukrajiny a podpoří odpovědnost, soudržnost a další příspěvky za tímto účelem. Ukrajina by měla proto zajistit, aby připravovaný Plán pro Ukrajinu integrovaným způsobem pokrýval její potřeby v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace, a určit, do jaké míry by měla opatření Plánu pro Ukrajinu financovat Unie prostřednictvím nástroje. Při přípravě Plánu pro Ukrajinu by Ukrajina měla zohlednit podporu poskytovanou v rámci jiných programů Unie i podporu od jiných dárců. Ukrajina by měla Plán pro Ukrajinu vypracovat tak, aby zajistila, že na podporu opatření Plánu pro Ukrajinu mohou přispívat i další dárci, mimo jiné navýšením finančních prostředků dostupných v rámci nástroje. Plán pro Ukrajinu by měl zajistit řádnou koordinaci a doplňkovost s příslušnými dárci a mezinárodními finančními institucemi.

(68)

Plán pro Ukrajinu by měl být jak základem pro podporu poskytovanou v rámci pilíře I nástroje, tak i referenčním bodem pro podporu poskytovanou v rámci pilíře II a III nástroje. Opatření financovaná v rámci pilíře II a III by měla podporovat cíle a provádění Plánu pro Ukrajinu.

(69)

Plán pro Ukrajinu by měl zahrnovat reformní a investiční opatření společně s kvalitativními a kvantitativními kroky, které zaručují uspokojivé provedení těchto opatření, a orientační harmonogram jejich provádění. Způsobilá by výjimečně měla být opatření zahájená od 1. ledna 2023.

(70)

Plán pro Ukrajinu by měl stanovit podmínky odrážející očekávaný pokrok při provádění opatření, která obsahuje. Tyto podmínky by měly mít podobu kvalitativních nebo kvantitativních kroků. Tyto kroky by měly být provedeny nejpozději do 31. prosince 2027, přestože celkové dokončování opatření, jichž se tyto kroky týkají, by mělo být možné provádět i po roce 2027. Vzhledem k potřebě zajistit makrofinanční stabilitu Ukrajiny a zároveň podpořit její úsilí o obnovu, rekonstrukci a modernizaci s ohledem na přistoupení k Unii by měl Plán pro Ukrajinu obsahovat zejména podmínky spojené se základními požadavky, jako je makrofinanční stabilita, rozpočtový dohled a řízení veřejných financí, které mohou být vymezeny tak, aby odrážely uspokojivý pokrok v jejich plnění, a s odvětvovými a strukturálními reformami a investicemi. Platby by měly být odpovídajícím způsobem strukturovány podle těchto kategorií podmínek, které odrážejí cíle nástroje.

(71)

Příprava a provádění Plánu pro Ukrajinu ze strany Ukrajiny by měly zohlednit zejména situaci v ukrajinských regionech a obcích se zřetelem k jejich specifickým potřebám v oblasti obnovy a rekonstrukce, reforem, modernizace a decentralizace a měly by probíhat za smysluplné konzultace s regionálními, místními, městskými a jinými orgány veřejné správy, jakož i s organizacemi občanské společnosti v souladu se zásadou víceúrovňové správy a při zohlednění přístupu zdola nahoru. Měly by být zohledněny místní plány obnovy, jsou-li k dispozici. V této souvislosti by měl Plán pro Ukrajinu zejména posílit hospodářský, sociální, environmentální a územní rozvoj ukrajinských regionů a obcí, podpořit reformu decentralizace na celé Ukrajině a sbližování s normami Unie. Plán pro Ukrajinu měl by rovněž zajistit, aby do rozhodování o využití podpory v procesu rekonstrukce na místní úrovni byly zapojeny orgány na nižší než celostátní úrovni, zejména obce, a aby projekty rekonstrukce vybrané a prováděné těmito orgány na nižší než celostátní úrovni představovaly přiměřeně významný podíl podpory.

(72)

Jednou z důležitých priorit je dokončení reformy decentralizace jako udržitelného a nezvratného prvku víceúrovňové správy na Ukrajině. Tato reforma by měla zahrnovat jasné vymezení pravomocí mezi ústřední a místní úrovní, vhodné vnitřní struktury obecní správy a přiměřený rámec dohledu nad místními orgány v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy, jakož i pokračování práce na udělení právní subjektivity obcím podle veřejného práva na základě evropské praxe a v souladu s ukrajinským ústavním pořádkem.

(73)

Plán pro Ukrajinu by měl rovněž obsahovat podrobné vysvětlení ukrajinského systému a plánovaných opatření určených k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, korupce, a zejména podvodů, všech forem korupce včetně korupce na vysoké úrovni nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie a střetů zájmů, jakož i podrobné vysvětlení ukrajinského systému a plánovaných opatření k účinnému vyšetřování a stíhání trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje a podrobné vysvětlení opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z nástroje a jiných programů Unie nebo od jiných dárců. Opatření v rámci Plánu pro Ukrajinu by měla v případě potřeby přispět k zajištění účinnosti a transparentnosti systému řízení a kontroly. Tato opatření by měla Ukrajina provést do orientačního data, které by mělo být případně stanoveno v závislosti na jednotlivých opatřeních v průběhu trvání nástroje.

(74)

Komise by měla posoudit Plán pro Ukrajinu na základě seznamu kritérií stanovených v tomto nařízení. V případě kladného posouzení Plánu pro Ukrajinu by Komise měla předložit Radě návrh na schválení Plánu pro Ukrajinu.

(75)

Vzhledem k nejistotě a potřebě flexibility při provádění nástroje by Ukrajina měla mít možnost podat Komisi odůvodněnou žádost o předložení návrhu na změnu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje posouzení Plánu pro Ukrajinu, pokud by Ukrajina z objektivních důvodů nadále nemohla částečně nebo zcela plnit Plán pro Ukrajinu, včetně příslušných kvalitativních a kvantitativních kroků. Komise by měla mít možnost po dohodě s Ukrajinou rovněž předložit návrh na změnu uvedeného prováděcího rozhodnutí Rady, zejména s cílem zohlednit změny okolností umožňující zvýšení ambicí nebo změnu dostupných částek. Ukrajina by rovněž měla mít možnost podat odůvodněnou žádost o změnu Plánu pro Ukrajinu, včetně případného návrhu dodatků, s cílem zohlednit dodatečné financování dostupné od jiných dárců nebo z jiných zdrojů.

(76)

Finanční podpora Plánu pro Ukrajinu by měla být možná ve formě úvěru. V kontextu naléhavých finančních potřeb Ukrajiny je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a zřízené uvedeným článkem jako jednotná metoda financování, která by měla zvýšit likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost emisí Unie.

(77)

Vzhledem k situaci Ukrajiny způsobené útočnou válkou Ruska a s cílem podpořit Ukrajinu na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné poskytnout Ukrajině úvěry za vysoce zvýhodněných podmínek s maximální dobou trvání 35 let a nezahájit splácení jistiny před rokem 2034. Je rovněž vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a umožnit Unii, aby za období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 pokryla úrokové náklady (náklady na financování a náklady na řízení likvidity) a odpustila správní náklady (náklady na služby u správních režijních nákladů), jež by jinak hradila Ukrajina. Subvence výpůjčních nákladů by měla být poskytnuta jako nástroj, který je považován za vhodný k zajištění účinnosti podpory podle tohoto nástroje ve smyslu čl. 220 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

(78)

Ukrajina by měla mít možnost požádat každoročně o subvenci úrokových sazeb a odpuštění správních nákladů.

(79)

Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 by finanční závazek vyplývající z úvěrů podle tohoto nařízení neměl být podporován zárukou pro vnější činnost zřízenou uvedeným nařízením. Podpora ve formě úvěrů poskytnutá v rámci nástroje by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 220 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Při zvažování finančních rizik a rozpočtového krytí by neměly být vytvářeny rezervy na podporu ve formě úvěrů v rámci tohoto nástroje vzhledem k tomu, že záruka jde nad rámec stropů, a odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv.

(80)

Při poskytování podpory Unie Ukrajině je nezbytné zaručit flexibilitu a programovatelnost, jakož i stabilitu. Za tímto účelem by platby v rámci nástroje měly probíhat podle pevně stanoveného čtvrtletního harmonogramu v závislosti na dostupnosti finančních prostředků, a to na základě žádostí o platbu předložených Ukrajinou a poté, co Komise posoudí uspokojivé splnění příslušných podmínek. V případě kladného posouzení by Komise měla bez zbytečného odkladu předložit návrh prováděcího rozhodnutí Rady o uspokojivém splnění podmínek pro platby. Na základě uvedeného prováděcího rozhodnutí Rady by Komise měla přijmout rozhodnutí, jímž se schvaluje vyplacení prostředků. V případě, že nebude splněna určitá podmínka v souladu s orientačním harmonogramem stanoveným v rozhodnutí o schválení Plánu pro Ukrajinu, měla by Komise od platby odečíst částku odpovídající daným podmínkám podle metodiky pro částečnou platbu. K vyplacení příslušných zadržených prostředků by mohlo dojít během následující platební lhůty a až do 12 měsíců po původní lhůtě stanovené v orientačním harmonogramu za předpokladu, že dané podmínky byly splněny.

(81)

Aby byl zajištěn přístup Ukrajiny k dostatečnému financování, které by uspokojilo její potřeby v oblasti makrofinanční stability a umožnilo zahájit obnovu, rekonstrukci a modernizaci země, měla by mít přístup až k 7 % úvěrové podpory ve formě předběžného financování v závislosti na dostupnosti finančních prostředků a dodržení základní podmínky podpory pro Ukrajinu v rámci nástroje.

(82)

Odchylně od čl. 116 odst. 2 a 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je vhodné stanovit platební lhůtu počínající dnem sdělení rozhodnutí, jímž se schvaluje vyplacení prostředků Ukrajině, a vyloučit platbu úroků z prodlení ze strany Komise Ukrajině.

(83)

Vzhledem k potřebě zajistit trvalou makrofinanční stabilitu Ukrajiny je vhodné, aby v případě, že rámcová dohoda nebude podepsána nebo nebude přijat Plán pro Ukrajinu, byla Ukrajině poskytnuta mimořádná podpora po dobu až šesti měsíců počínaje 1. lednem 2024. Podpora by měla být podmíněna uspokojivým pokrokem na straně Ukrajiny při přípravě Plánu pro Ukrajinu a podmínkami, které budou dohodnuty v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou. Memorandum o porozumění by mělo stanovit zejména politické podmínky, orientační finanční plánování a požadavky na podávání zpráv přiměřené době trvání financování. Politické podmínky by měly zahrnovat závazek dodržovat zásady řádného finančního řízení se zaměřením na boj proti korupci a praní peněz, jakož i opatření k lepšímu řízení příjmů a měly by vycházet z opatření, která Ukrajina již provedla v rámci předchozích programů makrofinanční pomoci.

(84)

Jedním z důležitých požadavků, jímž je podmíněna podpora ze strany Unie, je transparentnost při provádění nástroje. Ukrajina by měla dvakrát ročně zveřejňovat údaje o osobách a subjektech, jimž jsou poskytovány finanční prostředky přesahující v souhrnu ekvivalent 100 000 EUR na provádění reforem a investic uvedených v Plánu pro Ukrajinu. Tyto údaje by v řádně odůvodněných případech neměly být zveřejňovány, pokud by zveřejněním mohla být ohrožena práva a svobody dotčených osob nebo subjektů nebo by mohly být vážně poškozeny obchodní zájmy příjemců. Rámcová dohoda by měla obsahovat přesná pravidla a časový rámec pro shromažďování údajů ze strany Ukrajiny, pro formát těchto údajů a pro přístup Komise, Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropského účetního dvora a případně i Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“) k těmto údajům.

(85)

V rámci pilíře II nástroje by měl být vytvořen investiční rámec zaměřený na podporu investic na obnovu a rekonstrukci, které realizují ukrajinské orgány, společnosti ze soukromého sektoru, obce, státní podniky nebo jiné subjekty (dále jen „Investiční rámec pro Ukrajinu“). Investiční rámec pro Ukrajinu by se měl zabývat prioritami stanovenými v Plánu pro Ukrajinu a podporovat jeho cíle a provádění. Do správy Investičního rámce pro Ukrajinu by měly být ve vhodných případech zapojeny i ukrajinské orgány.

(86)

Investiční rámec pro Ukrajinu by měl představovat integrovaný finanční balíček poskytující finanční kapacitu ve formě finančních nástrojů, rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů na Ukrajině. Podpora na základě Investičního rámce pro Ukrajinu by měla být prováděna v rámci nepřímého řízení, zejména s využitím finančních a technických kapacit mezinárodních finančních institucí, evropských rozvojových finančních institucí, dvoustranných evropských finančních institucí a exportních úvěrových agentur, včetně jejich účasti na riziku spojeném s investicemi z vlastních zdrojů. Vzhledem k rozsahu investic na obnovu a rekonstrukci na Ukrajině, které budou vyžadovat sdílení rizik, je nezbytné, aby Unie zřídila zvláštní záruční kapacitu. (dále jen „Záruka pro Ukrajinu“). Operace, na které se bude Záruka pro Ukrajinu vztahovat, budou prováděny v souladu s čl. 208 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Jako finanční zprostředkovatelé mohou působit vývozní úvěrové agentury a jiné finanční instituce, které poskytují podporu usnadňující obchod. Při provádění a řízení Záruky pro Ukrajinu by Komise měla zajistit úzkou koordinaci s podporou prováděnou v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus, zřízeného nařízením (EU) 2021/947. Záruku pro Ukrajinu by měly využívat státní subjekty, subjekty na nižší než státní úrovni, nekomerční i komerční subjekty a soukromý sektor.

(87)

Vzhledem ke své úloze podle Smluv by měla být partnerem při provádění operací v rámci Záruky pro Ukrajinu Evropská investiční banka (EIB). Z tohoto důvodu by skupina EIB měla být do 31. prosince 2025 pověřena prováděním 25 % vyhrazené orientační minimální částky ze Záruky pro Ukrajinu na operace se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni. Aby bylo zajištěno plné využití Záruky pro Ukrajinu, měla by být po tomto datu nevyužitá část vyčleněných částek k dispozici všem způsobilým protistranám pro všechny druhy operací.

(88)

Způsobilé protistrany by na požádání měly poskytnout Komisi veškeré další informace, které jsou nezbytné pro plnění povinností Komise podle tohoto nařízení, spolu s informacemi o dodržování lidských práv a sociálních, pracovních a environmentálních norem.

(89)

Všechny způsobilé protistrany a způsobilé pověřené subjekty by měly co nejvíce usilovat o zamezení jakýchkoliv korupčních praktik, zvýhodňování nebo nadměrné regionální či odvětvové koncentraci přidělování nebo využívání zdrojů, ohlašovat je a bojovat proti nim a v příslušných případech by měly vyžadovat zprávy konkrétně zaměřené na tyto aspekty a jejich audit.

(90)

Flexibilita podpory v rámci nástroje by měla být posílena zajištěním pružného provádění Záruky pro Ukrajinu, která může být poskytována postupně. Je vhodné odchýlit se od nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a umožnit, aby se tvorba rezerv do 31. prosince 2027 rovnala výši rezerv odpovídající poskytnuté záruce namísto výše celkové tvorby rezerv. V rámci této odchylky by mělo být rovněž možné tvořit rezervy postupně tak, aby odrážely pokrok ve výběru a provádění finančních a investičních operací podporujících cíle nástroje.

(91)

V zájmu účinného využívání finančních prostředků v rámci pilíře II by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu míry tvorby rezerv ve vztahu k Záruce pro Ukrajinu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (33). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(92)

Pro usnadnění soukromých investic a rozvoje malých a středních podniků je nezbytné vyčlenit alespoň 15 % záruk poskytovaných v rámci Záruky pro Ukrajinu na mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou vymezeny v článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (34), včetně začínajících podniků, a sledovat a vykazovat přidělování této části finančních prostředků.

(93)

Podpora v rámci pilíře III nástroje by se měla zaměřit především na postupné sbližování s pravidly, normami, politikami a postupy Unie („acquis“) s ohledem na budoucí členství v Unii, což přispěje k provádění Plánu pro Ukrajinu. V rámci tohoto procesu by měla být zohledněna rovněž příslušná doporučení mezinárodních orgánů, jako je Rada Evropy a Benátská komise. Podpora by se měla zaměřit rovněž na posílení demokratických a soudních institucí včetně soudů, jakož i kapacit zúčastněných stran včetně místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a to i v souvislosti s jejich úlohou veřejné kontroly.

(94)

Zdroje z pilíře III by měly být rovněž použity na financování výpůjčních nákladů nástroje, jakož i zjištěných výpůjčních nákladů a tvorby rezerv na rozpočtové záruky vyplývající z předchozí podpory pro Ukrajinu.

(95)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (35), nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (36), (Euratom, ES) č. 2185/96 (37) a (EU) 2017/1939 (38) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím účinných opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování, jakož i zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků, a opatření, jejichž cílem je účinné vyšetřování, stíhání a odsouzení trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje. EPPO má v souladu s nařízením (EU) 2017/1939 pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie. Příslušné ukrajinské orgány by měly neprodleně vyřizovat žádosti o vzájemnou právní pomoc a žádosti o vydání ze strany úřadu EPPO a příslušných orgánů členských států, které se týkají trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje.

(96)

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) by měl mít v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 zejména pravomoc provádět správní vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem odhalit a zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, a v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939 ohlásit jakékoli trestné jednání úřadu EPPO.

(97)

Komise by měla usilovat o to, aby byl Ukrajině zpřístupněn jednotný integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik s cílem umožnit přístup k příslušným údajům a jejich analýzu v souladu se zásadami Unie pro ochranu údajů a s příslušnými pravidly pro ochranu údajů. Je-li takový systém k dispozici, Ukrajina by měla používat příslušné údaje a vkládat je do tohoto systému, a to i s podporou v rámci pilíře III. Údaje by měly Komisi a příslušným ukrajinským orgánům odpovědným za provádění a kontrolu finančních prostředků umožnit posuzovat rizika a předcházet nesrovnalostem.

(98)

V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 by měla být udělena nezbytná práva a potřebný přístup Komisi, úřadu OLAF, Evropskému účetnímu dvoru a v příslušných případech i úřadu EPPO, a to i třetími stranami podílejícími se na vynakládání finančních prostředků Unie. Ukrajina by rovněž měla Komisi oznamovat nesrovnalosti ve vztahu k využívání finančních prostředků.

(99)

Významné priority reforem představuje pro Ukrajinu posílení systémů vnitřní kontroly včetně kontrol ex ante, boj proti všem formám korupce, zvýhodňování nebo podvodů, podpora transparentnosti, odolná, odpovědná a transparentní správa a účinné řízení veřejných financí a nástroj by je měl podporovat.

(100)

Komise by měla v rámci nástroje zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie. Měla by proto být zřízena nezávislá kontrolní komise, která by Komisi poskytovala informace o případném špatném hospodaření s finančními prostředky. Tyto informace by měly být zpřístupněny úřadu OLAF a případně i příslušným ukrajinským orgánům. Komise by měla být oprávněna s pomocí delegace Unie provádět pravidelné kontroly toho, jak Ukrajina čerpá finanční prostředky, v průběhu celého životního cyklu projektu. Kontrolní komise by měla zajistit pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem, jakož i s Účetní komorou Ukrajiny.

(101)

Ačkoli ze zajištění toho, aby byl nástroj prováděn v souladu s příslušnými normami s přihlédnutím k zásadě proporcionality a specifickým podmínkám, za nichž bude nástroj fungovat, nese v první řadě odpovědnost Ukrajina, měla by mít Komise možnost získat v tomto ohledu od Ukrajiny dostatečné záruky. Za tímto účelem by se Ukrajina měla v Plánu pro Ukrajinu zavázat, že zlepší svůj současný systém řízení a kontroly a že bude zpětně získávat nesprávně použité částky. Ukrajina by měla zavést monitorovací systém, který bude zohledněn ve výroční zprávě o pokroku. Ukrajina by měla shromažďovat údaje a informace umožňující prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů v souvislosti s opatřeními podporovanými nástrojem. Rámcová dohoda, dohody o financování a smlouvy o úvěru by měly stanovit povinnost Ukrajiny zajistit v souladu se zásadami Unie pro ochranu údajů a s příslušnými pravidly pro ochranu údajů shromažďování odpovídajících údajů o osobách a subjektech, kterým jsou poskytovány finanční prostředky na provádění opatření Plánu pro Ukrajinu, včetně informací o skutečném vlastnictví, a přístup k těmto údajům.

(102)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny rovněž v případech, kdy jsou finanční prostředky vynakládány v rámci přímého řízení prostřednictvím grantů a zadávání veřejných zakázek a v rámci nepřímého řízení se subjekty posuzovanými v rámci pilířů, zejména v rámci pilíře II a III nástroje. K vynakládání finančních prostředků Unie v rámci nepřímého řízení podle Nástroje pro Ukrajinu by měly být vybrány pouze subjekty posuzované v rámci pilířů.

(103)

Podpora v rámci nástroje by měla být prováděna prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

(104)

Měly by být posíleny komunikační kapacity Ukrajiny s cílem zajistit, aby veřejnost podporovala a chápala hodnoty Unie, jakož i výhody a povinnosti plynoucí z členství v Unii, a aby byly současně řešeny dezinformace a zahraniční vměšování a chráněny silné a svobodné pluralitní sdělovací prostředky. Měla by být rovněž zajištěna viditelnost finančních prostředků Unie.

(105)

Komise by měla zajistit, aby byly zavedeny jasné mechanismy monitorování a hodnocení s cílem zaručit účinnou odpovědnost a transparentnost při plnění rozpočtu Unie a zaručit účinné posouzení pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení.

(106)

Komise by měla každý rok posoudit provádění podpory v rámci nástroje. Měla by výboru zřízenému tímto nařízením umožnit, aby měl k dispozici odpovídající informace, a mohl tak být nápomocen Komisi. V zájmu účinného monitorování provádění by Ukrajina měla jednou ročně předkládat výroční zprávu o pokroku při provádění. Tato zpráva by měla být rovněž poskytována Evropskému parlamentu a Radě. Takové zprávy vypracované ukrajinskou vládou by měly být náležitě zohledněny v Plánu pro Ukrajinu. Od příjemců finančních prostředků Unie vynakládaných v rámci pilíře II a III nástroje by mělo být vyžadováno splnění přiměřených požadavků na podávání zpráv.

(107)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (39).

(108)

Vzhledem k významu finančních dopadů podpory Ukrajiny v rámci nástroje a k důsledkům některých rozhodnutí, která je třeba přijmout za účelem provádění nástroje s ohledem na konkrétní situaci Ukrajiny, by v případech uvedených v tomto nařízení měly být prováděcí pravomoci výjimečně svěřeny Radě.

(109)

Komise by ve svém posouzení Plánu pro Ukrajinu a při shromažďování poradenství ohledně Investičního rámce pro Ukrajinu měla v příslušných případech řádně zohlednit rozhodnutí Rady 2010/427/EU (40) a úlohu Evropské služby pro vnější činnost, zejména při monitorování plnění základní podmínky podpory ze strany Unie.

(110)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(111)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v příslušné oblasti politiky by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tímto nařízením se zřizuje Nástroj pro Ukrajinu (dále jen „nástroj“) na období 2024 až 2027.

Stanoví se jím cíle tohoto nástroje, jeho financování a rozpočet na období 2024 až 2027, formy financování z prostředků Unie v jeho rámci a pravidla pro poskytování tohoto financování.

2.   Nástroj poskytuje Ukrajině podporu v rámci těchto tří pilířů:

a)

Pilíř I: finanční podpora poskytovaná Ukrajině na realizaci reforem a investic za účelem provádění Plánu pro Ukrajinu, jakož i udržení makrofinanční stability země, jak je uvedeno v kapitole III;

b)

Pilíř II: specifický Investiční rámec pro Ukrajinu na podporu investic a zajištění přístupu k financování, jak je uvedeno v kapitole IV;

c)

Pilíř III: technická pomoc a související podpora pro Ukrajinu za účelem navrhování a provádění reforem souvisejících s přistoupením k Unii a posilování správní kapacity Ukrajiny, subvencí výpůjčních nákladů a tvorby rezerv, jakož i dalších příslušných činností, jak je uvedeno v kapitole V.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„opatřeními“ reformy a investice v rámci Plánu pro Ukrajinu;

2)

„podmínkami“ kvalitativní nebo kvantitativní kroky související se zajištěním zachování hospodářské a finanční stability nebo s prováděním reforem a investic stanovených v Plánu pro Ukrajinu;

3)

„operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie, která kombinuje nevratné formy podpory nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU nebo obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných nebo komerčních finančních institucí, včetně exportních úvěrových agentur, nebo od investorů.

Článek 3

Cíle nástroje

1.   Obecným cílem nástroje je podporovat Ukrajinu při:

a)

řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků útočné války Ruska, a tím přispívat k mírové obnově, rekonstrukci, opětovnému vybudování a modernizaci země a k poválečné obnově ukrajinské společnosti, mimo jiné vytvořením sociálních a hospodářských podmínek pro návrat vnitřně vysídlených osob a osob pod dočasnou ochranou;

b)

podpoře sociální a územní soudržnosti, demokratické, hospodářské a environmentální odolnosti a postupného začleňování do ekonomiky a trhů Unie a světa, jakož i vzestupného hospodářského, sociálního a environmentálního sbližování s normami Unie;

c)

přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou nezbytné pro dosažení souladu s hodnotami Unie, a při postupném sbližování s pravidly, normami, politikami a postupy Unie („acquis“) s ohledem na budoucí členství v Unii, a tím přispívat ke vzájemné stabilitě, bezpečnosti, míru, prosperitě a udržitelnosti.

2.   Specifické cíle tohoto nástroje zahrnují:

a)

pomoc při zachování makrofinanční stability země a zmírnění vnějších a vnitřních překážek bránících financování Ukrajiny s cílem zajistit další fungování ukrajinského státu;

b)

obnovu a modernizaci infrastruktury poškozené válkou, jako jsou energetická infrastruktura, vodohospodářské systémy, vnitřní a přeshraniční dopravní sítě včetně železnic, silnic a mostů a hraničních přechodů, vzdělávací a kulturní infrastruktura, a podporu moderní, zdokonalené a odolné infrastruktury;

c)

přispění k odminování a jinému úsilí v boji proti minám; obnovu kapacit pro výrobu potravin; pomoc při řešení sociálních a zdravotních problémů, včetně duševního zdraví, a při zlepšování a posilování systémů sociální péče a jejich dostupnosti, zejména pro specifické skupiny, jako jsou veteráni, vnitřně vysídlené osoby, rodiče samoživitelé, válečné vdovy a vdovci, děti, zejména ty bez rodičovské péče, osoby se zdravotním postižením, menšiny, mladí a starší lidé a další osoby ve zranitelném postavení;

d)

posílení bezpečnosti proti hybridním hrozbám, jako jsou kybernetické hrozby, a odolnosti vůči dezinformacím, zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování;

e)

podporu přechodu na udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku podporující začlenění a stabilní investiční prostředí;

f)

podporu integrace Ukrajiny do vnitřního trhu; opravu, obnovu, zabezpečení a zdokonalení sociální infrastruktury, jako je bydlení, sociální, sportovní, mládežnická a zdravotnická zařízení, školy a vysokoškolské instituce; posílení hospodářského a sociálního rozvoje a začlenění se zvláštním zřetelem k ženám a k mládeži, mimo jiné prostřednictvím kvalitního vzdělávání, odborné přípravy, změny kvalifikace a prohlubování dovedností a politik zaměstnanosti, a to i pro výzkumné pracovníky;

g)

podporu vědy a výzkumu; podporu kreativního odvětví a nezávislých sdělovacích prostředků; podporu kultury a kulturního dědictví včetně kulturní infrastruktury; posílení strategických hospodářských odvětví; podporu institucionálního rámce pro investice a hospodářskou soutěž, který jednotlivcům a podnikům, se zaměřením na malé a střední podniky a inovace, mimo jiné podporou rovných příležitostí v přístupu k financování bez ohledu na velikost podniků, umožní vyvíjet moderní, konkurenceschopné a udržitelné výrobky a služby; podporu udržitelného zemědělství a rozvoje venkova, akvakultury a rybolovu, včetně sladění s normami a kontrolními systémy Unie týkajícími se bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin, jakož i dobrých životních podmínek zvířat; reformu ukrajinského finančního a bankovního sektoru, zlepšení přístupu k úvěrům a pojistnému krytí;

h)

další posilování právního státu, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, mimo jiné posílením demokratických institucí, zejména Nejvyšší rady Ukrajiny, jakož i regionálních a obecních zastupitelských orgánů, a jejich pravomocí v oblasti dohledu a šetření, pokud jde o rozdělování veřejných finančních prostředků a přístup k nim; prosazování nezávislého soudnictví, podporu úsilí o deoligarchizaci, posílení boje proti podvodům, všem formám korupce včetně korupce na vysoké úrovni, organizované trestné činnosti, daňovým únikům a daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a nedovolenému obchodu s palnými zbraněmi a kulturními statky; posílení souladu s mezinárodním právem;

i)

posilování svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků a umělecké a akademické svobody, jakož i vytváření prostředí příznivého pro občanskou společnost; podporu sociálního dialogu a zapojení občanské společnosti; prosazování nepřípustnosti diskriminace, zajišťování a posilování dodržování práv příslušníků všech menšin a prosazování genderové rovnosti, celkového posílení postavení žen a dívek a práv dětí a osob se zdravotním postižením; posilování účinnosti veřejné správy, podporu přístupu k informacím a účasti občanské společnosti na rozhodovacích procesech a veřejné kontrole a podporu transparentnosti, strukturálních reforem a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních, a to i v oblasti správy veřejných financí, zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a státní podpory; podporu iniciativ a subjektů a organizací, které se podílejí na podpoře a prosazování demokracie, mezinárodní spravedlnosti a protikorupčního úsilí na Ukrajině;

j)

rozvoj a posilování ochrany životního prostředí, udržitelné a spravedlivé ekologické transformace ve všech hospodářských odvětvích, včetně přechodu Ukrajiny ke klimatické neutralitě v souladu s Pařížskou dohodou; zlepšení povědomí o trestné činnosti proti životnímu prostředí a boje proti ní; podporu digitální transformace jako nástroje udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu; podporu ekologické obnovy vojenskými operacemi poškozeného životního prostředí a přispění k dekontaminaci, úsilí o odminování a odstraňování jiných výbušných zbytků války, jakož i znečištění způsobeného vojenskou činností;

k)

podporu politické a správní decentralizace a místního rozvoje, zejména podporou smysluplných konzultací a rovných podmínek pro všechny úrovně správy při přístupu k finančním prostředkům prostřednictvím otevřených, spravedlivých, neutrálních a transparentních postupů;

l)

podporu přeshraniční spolupráce s členskými státy EU sousedícími s Ukrajinou v oblastech, jako je obchod, ochrana životního prostředí a boj proti mezinárodní trestné činnosti, za předpokladu, že Ukrajina zůstane jediným příjemcem finančních prostředků.

Článek 4

Obecné zásady

1.   Spolupráce v rámci nástroje se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady v příslušných případech prosazuje u všech způsobů spolupráce, přičemž těmito zásadami jsou odpovědnost Ukrajiny za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní rozvojová partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Nástroj usiluje o zajištění vyváženého a na potřebách založeného přidělování a využívání zdrojů a vhodné zeměpisné vyváženosti projektů.

2.   Podpora z nástroje doplňuje podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Činnosti způsobilé pro financování podle tohoto nařízení mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku.

3.   Komise a členské státy v zájmu podpory doplňkovosti, soudržnosti a účinnosti svých opatření a iniciativy vzájemně spolupracují a usilují o to, aby se zabránilo zdvojování mezi podporou podle tohoto nařízení a jinou podporou poskytovanou Unií, členskými státy, třetími zeměmi, mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou mezinárodní organizace a příslušné mezinárodní finanční instituce, agentury a dárci ze zemí mimo Unii, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci, mimo jiné posílenou koordinací s členskými státy na místní úrovni a harmonizací politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje. Aby se zamezilo zdvojování podpory a současně se zvýšila vlastní odpovědnost ukrajinských orgánů a zjednodušila administrativní činnost, je podpora v rámci nástroje pokud možno začleněna do mezinárodního úsilí o vytvoření finanční architektury pro obnovu Ukrajiny a koordinována s příslušnými dárci a mezinárodními finančními institucemi.

4.   Činnosti v rámci tohoto nástroje jsou, do té míry, do které je to ve válkou zmítané zemi možné, v souladu s klimatickými a environmentálními normami Unie. Tyto činnosti zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochranu životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a nepřípustnost diskriminace a případně snižování rizika katastrof a bezpečnost energetické infrastruktury, a podporují pokrok v dosahování cílů OSN udržitelného rozvoje, přičemž prosazují integrované činnosti, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a soudržným způsobem plnit více cílů, a přispívat tak ke snižování chudoby a podporovat mírové a inkluzivní společnosti. Tyto činnosti musí v maximální možné míře předcházet vzniku uvízlých aktiv, být slučitelné se zásadou „nepůsobit škodu“, jakož i přístupem spočívajícím v začleňování hlediska udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu, a řídit se rovněž zásadou „nikoho neopomíjet“.

5.   Nástroj nepodporuje činnosti nebo opatření, které jsou neslučitelné s ukrajinským národním plánem v oblasti energetiky a klimatu, pokud je k dispozici, nebo s vnitrostátně stanoveným příspěvkem Ukrajiny podle Pařížské dohody, které podporují investice do fosilních paliv či mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí, klima nebo biologickou rozmanitost, pokud tyto činnosti nebo opatření nejsou nezbytně nutné k dosažení cílů nástroje, přičemž se zohlední potřeba odolným způsobem obnovit a modernizovat infrastrukturu poškozenou válkou a obnovit obdobně postižené životní prostředí, a případně pokud nejsou doprovázeny vhodnými opatřeními, jejichž cílem je těmto účinkům zamezit, předejít jim nebo je omezit, a pokud možno je kompenzovat.

6.   V souladu se zásadou inkluzivního partnerství Komise v příslušných případech usiluje o zajištění demokratické kontroly formou konzultací, které ukrajinská vláda povede s Nejvyšší radou Ukrajiny v souladu s ukrajinským ústavním pořádkem, jakož i s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a včetně zranitelných skupin, aby se mohli podílet na utváření koncepce a provádění činností způsobilých pro financování v rámci nástroje a případně na souvisejících procesech monitorování, kontroly a hodnocení. Tyto konzultace musí odrážet pluralitu ukrajinské společnosti a podnikatelské sféry a začlenění různých komunit na Ukrajině. Veškeré konzultace náležitě zohledňují účast žen. Komise podporuje koordinaci mezi příslušnými zúčastněnými stranami a přispívá k posílení kapacity organizací občanské společnosti. Kromě toho Komise zajistí, aby občanská společnost na Ukrajině, včetně nevládních organizací, měla možnost prostřednictvím vhodných stálých kanálů Komisi přímo oznamovat veškeré nesrovnalosti, které případně zjistí, a zasílat jí stanoviska k provádění Plánu pro Ukrajinu a hodnocení opatření přijatých v jeho rámci ukrajinskou vládou.

7.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy a Ukrajinou zajistí plnění závazků Unie směřujících k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování podpory, mimo jiné podporou zavádění a posilování systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům. Komise prostřednictvím jednotného webového portálu zveřejní informace o objemu podpory a o jejím přidělení a zajistí, aby údaje byly aktuální, snadno přístupné a dostupné ve strojově čitelném formátu.

Článek 5

Základní podmínka pro podporu v rámci nástroje

1.   Podpora pro Ukrajinu v rámci nástroje je podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a právní stát a že zaručí dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin.

2.   Komise monitoruje plnění základní podmínky stanovené v odstavci 1 před vyplacením prostředků Ukrajině v rámci nástroje a po celou dobu poskytování podpory v rámci nástroje, přičemž řádně zohlední svou pravidelnou zprávu o rozšíření. Komise v tomto procesu zohlední příslušná doporučení mezinárodních subjektů, jako je Rada Evropy a její Benátská komise. Před vyplacením prostředků Ukrajině informuje Komise Radu o splnění základní podmínky stanovené v odstavci 1. Pokud Komise dojde k závěru, že základní podmínka není splněna nebo přestala být plněna, předloží Radě návrh prováděcího rozhodnutí, jímž pozastaví platby uvedené v článku 26, a to bez ohledu na splnění podmínek uvedených v čl. 16 odst. 2. Komise ve svém hodnocení přihlédne rovněž k situaci na Ukrajině a k důsledkům uplatňování stanného práva na Ukrajině. Hodnocení Komise bude předáno současně Evropskému parlamentu a Radě. Pokud se Komise v reakci na žádost Ukrajiny nebo z vlastního podnětu domnívá, že je základní podmínka opět splněna, předloží Radě návrh prováděcího rozhodnutí, jímž pozastavení plateb zruší. V případech, na které se vztahuje tento odstavec, jedná Rada zpravidla do jednoho měsíce od obdržení návrhu Komise.

KAPITOLA II

FINANCOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ

Článek 6

Rozpočet

1.   Zdroje na provádění nástroje jsou k dispozici prostřednictvím Rezervy pro Ukrajinu, která se mobilizuje v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s článkem 10b nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, přičemž jejich orientační rozdělení je následující:

a)

31 % ve formě nevratné finanční podpory podle kapitoly III;

b)

41 % na výdaje podle kapitoly IV;

c)

26 % na výdaje podle kapitoly V;

d)

2 % na výdaje podle odstavce 5, které lze za výjimečných okolností zvýšit, ale v žádném případě nepřekročí 2,5 %.

Celkové zdroje podle prvního pododstavce jsou k dispozici až do výše 17 000 000 000 EUR.

Při přidělování dostupných zdrojů podle odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku se přihlédne zejména k potřebě pokrýt výdaje v souladu s článkem 23.

2.   Finanční podpora podle kapitoly III ve formě úvěru je k dispozici ve výši až 33 000 000 000 EUR na období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027.

3.   Celková částka zdrojů poskytnutých podle odstavců 1 a 2 na období 2024–2027 nepřekročí 50 000 000 000 EUR.

4.   Dodatečné příspěvky na financování podpory uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být poskytnuty v souladu s článkem 7.

5.   Zdroje uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a v odstavci 4 lze použít na technickou a administrativní pomoc při provádění nástroje, jako jsou přípravné činnosti, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení nástroje a dosáhnutí jeho cílů, zejména na studie, setkání odborníků, konzultace s ukrajinskými orgány, konference, konzultace se zúčastněnými stranami, informační a komunikační činnosti, včetně informačních činností podporujících začlenění, a institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, na výdaje související se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, na nástroje informačních technologií pro organizace a na veškeré další výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením nástroje a náklady na něj v ústředí a v delegacích Unie. Výdaje mohou pokrývat rovněž náklady na další podpůrné činnosti, jako je kontrola kvality a monitorování projektů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky za účelem posuzování a provádění reforem a investic.

6.   Zdroje, které nebyly přiděleny nebo použity na výdaje podle odst. 1 prvního pododstavce písm. d) tohoto článku a podle článku 23, se zpřístupní pro jiné operační výdaje podle odstavce 1 tohoto článku, aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu a s výhradou odst. 1 třetího pododstavce tohoto článku.

Článek 7

Dodatečné finanční zdroje pro nástroj

1.   Členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné zdroje mohou do nástroje poskytnout další finanční příspěvky, aniž by byly vázány orientačním rozdělením uvedeným v čl. 6 odst. 1. Tyto příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Ke zdrojům uvedeným v článku 6 tohoto nařízení se přidají dodatečné částky získané jako vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 podle příslušných právních aktů Unie.

2.   Příspěvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou vynakládány podle stejných pravidel a podmínek jako částka uvedená v čl. 6 odst. 1.

3.   Příspěvky na Záruku pro Ukrajinu a na finanční nástroje podle kapitoly IV se poskytují v souladu s článkem 29.

Článek 8

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Nástroj se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, a to buď v přímém, nebo nepřímém řízení s kterýmkoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.   Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty jakoukoli z forem stanovených v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek, rozpočtové podpory, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, operací kombinování zdrojů a finanční pomoci.

3.   Finanční nástroje, rozpočtové záruky a operace kombinování zdrojů, které kombinují podporu z finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk v rámci nástroje, se provádějí v souladu se zásadami stanovenými v hlavě X, a zejména v článcích 208 a čl. 209 odst. 1, 2 a 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. V závislosti na požadované provozní a finanční způsobilosti může být protistranou rozpočtové záruky nebo pověřeným subjektem provádějícím finanční nástroje skupina EIB, mnohostranná evropská finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo dvoustranná evropská finanční instituce, jako jsou rozvojové banky nebo Skupina Světové banky. Kdykoli je to možné, mohou se nástroje účastnit mimoevropské mnohostranné finanční instituce prostřednictvím společných operací s evropskými finančními institucemi. Provádění finančních nástrojů, rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů v rámci nástroje mohou doplňovat další formy finanční podpory od členských států nebo třetích stran.

Článek 9

Rámcová dohoda

1.   Komise uzavře s Ukrajinou rámcovou dohodu o provádění nástroje (dále jen „rámcová dohoda“), která stanoví zvláštní ujednání pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a audit finančních prostředků v rámci nástroje, včetně zamezení dvojímu financování, jakož i pro prevenci, odhalování, vyšetřování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie a střetů zájmů, včetně účinného vyšetřování a stíhání trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje. Rámcovou dohodu doplní dohody o financování v souladu s článkem 10 a smlouvy o úvěru v souladu s článkem 22, které obsahují zvláštní ustanovení pro řízení a provádění financování v rámci nástroje. Tato rámcová dohoda, včetně veškeré související dokumentace, se na žádost neprodleně zpřístupní současně Evropskému parlamentu a Radě.

2.   S výjimkou překlenovacího financování uvedeného v článku 25 budou finanční prostředky Ukrajině poskytnuty až poté, co vstoupí v platnost rámcová dohoda a příslušné dohody o financování a smlouvy o úvěru.

3.   Rámcová dohoda, dohody o financování a smlouvy o úvěru uzavřené s Ukrajinou jako celek a smlouvy a dohody podepsané s osobami nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, zajistí, že bude možno splnit povinnosti stanovené v článku 129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

4.   Rámcová dohoda zajistí závazek Ukrajiny dosáhnout vysoké úrovně ochrany finančních zájmů Unie a stanoví především podrobná ustanovení týkající se zejména:

a)

závazku Ukrajiny dosáhnout rozhodujícího pokroku směrem k pevnému rámci pro boj proti podvodům a zavést účinnější a účelnější vnitřní kontrolní systémy, včetně vhodných mechanismů na ochranu oznamovatelů, jakož i vhodných mechanismů a opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů, jakož i posílit boj na podporu úsilí o deoligarchizaci, boj proti praní peněz a organizované trestné činnosti, boj proti zneužívání veřejných prostředků, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům a jinému protiprávnímu jednání s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje;

b)

činnosti související s kontrolou, dohledem, monitorováním, hodnocením, podáváním zpráv a auditem financování Unie v rámci nástroje, jakož i s odhalováním, vyšetřováním, stíháním, opatřeními proti podvodům a spoluprací, včetně vzájemné právní pomoci v trestních věcech a vydávání osob;

c)

kontrolních požadavků na uvolnění finančních prostředků v rámci nástroje Ukrajině;

d)

pravidel pro daně, cla a poplatky podle čl. 27 odst. 9 a 10 nařízení (EU) 2021/947;

e)

uznání odpovědnosti kontrolní komise uvedené v článku 36 a způsobů spolupráce Ukrajiny s ní;

f)

povinnosti osob nebo subjektů, které vynakládají finanční prostředky Unie v rámci nástroje, neprodleně oznámit kontrolní komisi, Komisi, úřadu OLAF a případně úřadu EPPO podezření na případy nebo skutečné případy nesrovnalostí, podvodu, korupce a střetu zájmů a jiného protiprávního jednání s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje a následná opatření;

g)

práva Komise monitorovat činnosti v rámci nástroje prováděné ukrajinskými orgány v průběhu celého projektového cyklu, zahrnující mimo jiné výběrová a zadávací řízení včetně postupů zadávání veřejných zakázek, případně se účastnit těchto činností jako pozorovatel a vydávat doporučení ke zlepšení těchto činností, a závazku ukrajinských orgánů vynaložit veškeré úsilí k provedení těchto doporučení Komise a podávat zprávy o tomto provádění;

h)

povinností uvedených v čl. 35 odst. 2, včetně přesných pravidel a časového rámce pro shromažďování údajů ze strany Ukrajiny a přístupu Komise, úřadu OLAF, Evropského účetního dvora a v příslušných případech úřadu EPPO;

i)

povinnosti Ukrajiny předávat Komisi elektronicky údaje uvedené v článku 27;

j)

povinností uvedených v čl. 43 odst. 2 týkajících se komunikačních činností a viditelnosti finančních prostředků Unie.

Článek 10

Dohody o financování

1.   Pro kapitoly III a V se uzavírají dohody o financování. Stanoví odpovědnost a povinnosti Ukrajiny při vynakládání finančních prostředků Unie, včetně povinností stanovených v článku 129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Stanoví rovněž podmínky pro vyplacení nevratné finanční podpory, a to i ve vztahu k provádění rámcové dohody, včetně systémů vnitřní kontroly uvedených v čl. 9 odst. 4 písm. a) a c). Dohody o financování stanoví také práva a povinnosti Unie. Na žádost se zpřístupní současně Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Dohody o financování obsahují pravidla pro podávání zpráv Komisi o tom, jak jsou prováděny příslušné činnost a zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 16 odst. 2.

Článek 11

Pravidla způsobilosti osob a subjektů, původ dodávek a materiálů a omezení v rámci nástroje

1.   Účast na zadávacím řízení a na řízení o udělení grantů a cen, jejichž předmětem jsou činnosti financované v rámci nástroje, je otevřena mezinárodním a regionálním organizacím a všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky níže uvedených zemí nebo území, nebo právnickým osobám, které jsou v těchto zemích a na těchto územích skutečně usazeny:

a)

členské státy, Ukrajina, partneři ze západního Balkánu, Gruzie a Moldavsko a smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru;

b)

země, které poskytují Ukrajině podporu na úrovni srovnatelné s úrovní podpory, již poskytuje Unie, při zohlednění velikosti jejich hospodářství, a pro něž Komise stanovila reciproční přístup k vnější pomoci na Ukrajině.

2.   Reciproční přístup uvedený v odst. 1 písm. b) může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých v rámci nástroje.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů a po konzultaci s Ukrajinou rozhodne o recipročním přístupu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 42.

3.   Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci nástroje musejí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. Kromě toho se použijí pravidla pro omezení uvedená v odstavci 7. Komise zahrne informace o provádění tohoto odstavce do výroční zprávy uvedené v čl. 39 odst. 4.

4.   Pravidla způsobilosti uvedená v tomto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem, poskytovatelem, zhotovitelem nebo případně subdodavatelem nebo jsou s ním jinak smluvně vázány, s výjimkou případů, kdy jsou omezení týkající se státní příslušnosti založena na pravidlech stanovených v odstavci 7.

5.   U činností, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v přímém řízení nebo v nepřímém řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo u činností prováděných ukrajinskými subjekty podle kapitoly III tohoto nařízení se kromě pravidel stanovených podle tohoto článku použijí rovněž pravidla těchto subjektů nebo Ukrajiny určující způsobilost, případně včetně omezení stanovených v odstavci 7 tohoto článku a řádně zohledněných v dohodách o financování a smluvních dokumentech podepsaných s těmito subjekty.

6.   Jsou-li poskytovány dodatečné příspěvky v souladu s článkem 7 prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, použijí se pravidla způsobilosti uvedená v dohodě uzavřené s osobou poskytující dodatečný příspěvek společně s pravidly pro omezení stanovenými v odstavci 7 tohoto článku.

7.   Pravidla způsobilosti a pravidla původu dodávek a materiálů uvedená v odstavcích 1 a 3 a pravidla týkající se státní příslušnost fyzických osob uvedená odstavci 4 mohou být omezena, pokud jde o státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu právních subjektů účastnících se zadávacích řízení, jakož i o zeměpisný původ dodávek a materiálů, v těchto případech:

a)

pokud jsou taková omezení nezbytná vzhledem ke zvláštní povaze nebo cílům dané činnosti nebo konkrétního udělovacího řízení nebo pokud jsou nezbytná pro účinné provedení dané činnosti;

b)

pokud má daná činnost nebo konkrétní udělovací řízení dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie, jejích členských států nebo Ukrajiny, včetně ochrany integrity digitální infrastruktury, komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců.

8.   Uchazeči a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být uznáni za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo realizaci dané činnosti.

Článek 12

Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, přebytky z rozpočtové záruky, vrácené prostředky a příjmy vytvářené finančními nástroji

1.   Odchylně od čl. 12 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle nástroje přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se v následujícím rozpočtovém roce použijí jako první.

2.   Komise předá Evropskému parlamentu a Radě informace o přenesených prostředcích na závazky, včetně příslušných částek, v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

3.   Odchylně od článku 15 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neprovedení akce podle nástroje, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

4.   Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního, druhého a čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 představují veškeré příjmy a vrácené prostředky z finančních nástrojů zřízených podle tohoto nařízení vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 pro nástroj nebo jakýkoli navazující program.

5.   Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 představuje jakýkoli přebytek rezerv na Záruku pro Ukrajinu vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 uvedeného nařízení pro nástroj nebo na něj navazující program.

6.   Rozpočtové závazky na činnosti trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Na činnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se nevztahuje čl. 114 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 13

Mimořádné financování

1.   Za řádně odůvodněných výjimečných okolností, zejména pokud významné zhoršení války znemožní Ukrajině splnit podmínky spojené s formami podpory podle tohoto nařízení, je možno poskytnout Ukrajině z nástroje mimořádné financování s cílem zachovat její makrofinanční stabilitu a podpořit dosažení cílů uvedených v článku 3. Takové mimořádné financování se poskytuje na jednotlivá období v délce až tří měsíců a ukončí se, jakmile je plnění podmínek opět možné. Finanční prostředky podle tohoto článku mohou být poskytnuty nad rámec mimořádného překlenovacího financování poskytnutého podle článku 25 a během stejného období.

2.   Pro účely odstavce 1 platí, že pokud Komise zjistí, že Ukrajina není v důsledku těchto řádně odůvodněných výjimečných okolností schopna splnit podmínky spojené s podporou poskytovanou podle tohoto nařízení, může Radě předložit návrh prováděcího rozhodnutí o poskytnutí mimořádného financování Ukrajině v rámci nástroje. Rada jedná zpravidla do jednoho měsíce od obdržení návrhu Komise.

3.   Mimořádné financování podléhá v každém případě základní podmínce uvedené v čl. 5 odst. 1 a je financováno v rámci zdrojů uvedených v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a čl. 6 odst. 2.

4.   Prováděcí rozhodnutí podle odstavce 2 stanoví pravidla pro audit, kontrolu, monitorování a podávání zpráv, jakož i podmínky a způsoby mimořádného financování.

KAPITOLA III

PILÍŘ I PLÁN PRO UKRAJINU

Článek 14

Příprava a předložení Plánu pro Ukrajinu

1.   Aby mohla Ukrajina obdržet podporu v rámci nástroje, vypracuje a předloží Komisi Plán pro Ukrajinu (dále jen „Plán pro Ukrajinu“).

2.   Plán pro Ukrajinu vypracuje ukrajinská vláda s náležitým zapojením Nejvyšší rady Ukrajiny v souladu s ústavním pořádkem Ukrajiny. Ukrajina se vynasnaží předložit Plán pro Ukrajinu Komisi do 2. května 2024. Ukrajina může Komisi předložit návrh Plánu pro Ukrajinu. Komise sdílí tento návrh současně s Evropským parlamentem a Radou.

3.   Při přípravě Plánu pro Ukrajinu v souladu s článkem 17 zohlední Ukrajina zejména situaci ve svých regionálních, místních a městských oblastech se zřetelem k jejich zvláštním potřebám v oblasti obnovy a rekonstrukce, reformy, modernizace a decentralizace.

4.   Příprava a provádění Plánu pro Ukrajinu probíhá za konzultace s regionálními, místními, městskými a jinými orgány veřejné správy, jakož i se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti v souladu se zásadou víceúrovňové správy a při zohlednění přístupu zdola nahoru. Kromě toho Ukrajina v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem zajistí, aby Nejvyšší rada Ukrajiny plnila svou úlohu při provádění Plánu pro Ukrajinu řádně informovaným způsobem v souladu se svými pravomocemi, včetně pravomoci přijímat právní předpisy, schvalovat státní rozpočet a dohlížet na jeho plnění a dohlížet na výkonnou moc.

Článek 15

Vztah Plánu pro Ukrajinu k pilířům nástroje

1.   Plán pro Ukrajinu stanoví zastřešující rámec pro dosažení cílů uvedených v článku 3.

2.   Plán pro Ukrajinu představuje základ pro podporu poskytovanou v rámci pilíře I nástroje, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 písm. a) a v této kapitole. Podpora poskytovaná v rámci pilířů II a III nástroje musí být soudržná s Plánem pro Ukrajinu a nesmí u ní docházet k překrývání s podporou poskytovanou v rámci pilíře I, na niž se Plán pro Ukrajinu vztahuje, a zejména se řídí zásadami uvedenými v článku 16.

Článek 16

Zásady financování v rámci Plánu pro Ukrajinu

1.   Plán pro Ukrajinu stanoví reformní a investiční program Ukrajiny začleněný do rámce hospodářské a fiskální politiky, který směřuje k dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 3. Plán pro Ukrajinu zahrnuje opatření pro provádění reforem a veřejných investic v podobě komplexního a uceleného souboru opatření, který může zahrnovat i veřejné programy zaměřené na pobídky soukromých investic. Plán pro Ukrajinu stanoví kvalitativní a kvantitativní kroky, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, které musí být v případě reforem a investic měřitelné.

2.   Nástroj poskytuje financování podle této kapitoly po uspokojivém splnění základní podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1, jakož i podmínek stanovených v Plánu pro Ukrajinu, které mají podobu kvalitativních nebo kvantitativních kroků. Tyto podmínky odrážejí jednotlivé cíle nástroje uvedené v článku 3 a zahrnují podmínky související se základními požadavky, jako je udržování hospodářské a finanční stability, rozpočtový dohled a řízení veřejných financí, jakož i podmínky související s prováděním reforem a investic stanovených v Plánu pro Ukrajinu.

3.   Podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku odrážejí částky uvedené v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a odst. 2 a příslušné příspěvky podle odstavce 4 uvedeného článku.

4.   Částka odpovídající nejméně 20 % nevratné finanční podpory uvedené v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se přidělí na potřeby ukrajinských orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména místní samosprávy, v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace v souladu s článkem 17.

5.   Opatření zahájená od 1. ledna 2023 jsou výjimečně způsobilá za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Tato opatření jsou řádně odůvodněna a náležitě zdokumentována.

6.   Plán pro Ukrajinu přispívá k příslušným reformním prioritám stanoveným v souvislosti s cestou Ukrajiny k přistoupení k EU a je s těmito prioritami v souladu, jak je uvedeno ve stanovisku Komise k žádosti Ukrajiny o členství v Unii (dále jen „stanovisko Komise“), v analytické zprávě navazující na toto stanovisko (dále jen „analytická zpráva“), v pravidelné zprávě Komise o rozšíření a následných závěrech Rady a v dohodě o přidružení včetně o prohloubené a komplexní oblasti volného obchodu. Rovněž přispívá k vnitrostátně stanovenému příspěvku Ukrajiny podle Pařížské dohody, k závazkům Ukrajiny podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a k ukrajinskému národnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu, je-li k dispozici, a je s nimi v souladu.

7.   Plán pro Ukrajinu dodržuje obecné zásady stanovené v článku 4.

Článek 17

Obsah Plánu pro Ukrajinu

1.   Plán pro Ukrajinu musí obsahovat zejména tyto řádně odůvodněné a podložené prvky:

a)

opatření představující na potřebách založenou, soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na cíle stanovené v článku 3, včetně strukturálních reforem a opatření na podporu sbližování s Unií, na posílení právního státu, demokracie a respektování lidských práv a základních svobod, jakož i uplatňování podmínek uvedených v čl. 16 odst. 2, aby Plán pro Ukrajinu jako celek zvýšil míru růstu ukrajinského hospodářství, snížil hospodářské a sociální nerovnosti a zajistil pokrok Ukrajiny směrem k sociálním, hospodářským a environmentálním normám Unie;

b)

vysvětlení, jakým způsobem Plán pro Ukrajinu přispívá k řešení příslušných výzev identifikovaných v souvislosti s cestou Ukrajiny k přistoupení k EU a je s nimi v souladu, jak je uvedeno ve stanovisku Komise, v analytické zprávě a v dohodě o přidružení včetně o prohloubené a komplexní oblasti volného obchodu;

c)

vysvětlení, jakým způsobem jsou Plán pro Ukrajinu a jeho opatření v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 4, jakož i s požadavky, plány a programy uvedenými v článku 16;

d)

orientační harmonogram a předpokládané kvalitativní a kvantitativní kroky, které musí být v případě reforem a investic měřitelné a které mají být provedeny do 31. prosince 2027;

e)

mechanismy pro účinné provádění Plánu pro Ukrajinu ze strany Ukrajiny, jakož i pro jeho účinné monitorování a účinné podávání zpráv o něm, včetně navrhovaných kvalitativních a kvantitativních kroků, které musí být v případě reforem a investic měřitelné, a souvisejících ukazatelů, jakož i pro náležité zapojení Nejvyšší rady Ukrajiny;

f)

vysvětlení, jak Plán pro Ukrajinu odpovídá potřebám obnovy, opětovného vybudování, rekonstrukce a modernizace v ukrajinských regionech a obcích, které vyplývají z útočné války Ruska, a posiluje tak jejich udržitelný hospodářský, sociální, environmentální a územní rozvoj podporující začlenění, posiluje sociální soudržnost a podporuje reformu decentralizace na celé Ukrajině a sbližování se standardy Unie; toto vysvětlení zohlední pravomoci, úkoly a povinnosti, jež mají různé úrovně veřejné správy;

g)

vysvětlení metodiky a procesů používaných při výběru a realizaci projektů a objasnění mechanismů, jejichž účelem je zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména obcí, jakož i organizací občanské společnosti, do rozhodování o využití podpory v procesu rekonstrukce na místní úrovni a v procesu demokratické kontroly, zejména včasného a rovného přístupu příslušných orgánů na nižší než celostátní úrovni k informacím a finančním prostředkům, a to včetně metodiky používané ke sledování souvisejících výdajů;

h)

vysvětlení, jak Plán pro Ukrajinu zajišťuje, aby projekty rekonstrukce vybrané a realizované těmito orgány na nižší než celostátní úrovni představovaly přiměřeně významný podíl podpory; toto vysvětlení zahrnuje rovněž twinning a partnerství měst, jakož i vzájemnou spolupráci a případně programy začleněné do partnerství mezi městy a regiony v Unii a na Ukrajině;

i)

pro účely přípravy a provádění Plánu pro Ukrajinu podrobné vysvětlení konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem a zapojení Nejvyšší rady Ukrajiny, jakož i příslušných zúčastněných stran včetně místních a regionálních zastupitelských a dalších orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a plánovaných konzultací, jež s nimi budou vedeny během provádění, a popis toho, jak je příspěvek těchto zúčastněných stran zohledněn v Plánu pro Ukrajinu;

j)

vysvětlení, do jaké míry mají opatření v rámci Plánu pro Ukrajinu přispět k:

i)

cílům v oblasti klimatu a životního prostředí včetně zachování biologické rozmanitosti, zejména pokud jde o opatření související s příslušnými iniciativami a reformami, a způsob, jakým je v souvislosti s válečnou nebo poválečnou obnovou a rekonstrukcí v maximální možné míře zajištěna slučitelnost se zásadou „významně nepoškozovat“;

ii)

prosazování právního státu;

iii)

sociální cíle, včetně začlenění skupin ve zranitelném postavení, a zajištění nejlepšího zájmu dětí; a

iv)

genderovou rovnost a posílení postavení žen a dívek a prosazování práv žen a dívek;

k)

podrobné vysvětlení systému Ukrajiny a plánovaných opatření pro účinnou prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, všech forem korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie a střetů zájmů, jakož i pro účinné vyšetřování a stíhání trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje, a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z nástroje a jiných programů Unie nebo od jiných dárců, a dále pro zajištění rychlé justiční spolupráce s příslušnými orgány Unie a jejích členských států;

l)

vysvětlení způsobu, jakým Plán pro Ukrajinu zajišťuje, aby jiní dárci mohli přispívat k podpoře opatření v něm stanovených;

m)

veškeré další relevantní informace.

2.   Plán pro Ukrajinu je založen na výsledcích a dopadech a obsahuje měřitelné ukazatele, jako jsou případně klíčové ukazatele výkonnosti, pro posouzení pokroku při dosahování obecných a specifických cílů uvedených v článku 3.

Článek 18

Posouzení Plánu pro Ukrajinu Komisí

1.   Komise bez zbytečného odkladu posoudí relevantnost, komplexnost a vhodnost Plánu pro Ukrajinu nebo případně změnu Plánu pro Ukrajinu podle článku 20, a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady v souladu s čl. 19 odst. 1. Při tomto posuzování jedná Komise v úzké spolupráci s Ukrajinou a mezinárodními partnery, kteří přispívají k jeho provádění. Komise může vznést připomínky, vyžádat si doplňující informace nebo požádat Ukrajinu o změnu návrhu Plánu pro Ukrajinu uvedenou v čl. 14 odst. 2.

2.   Při posuzování Plánu pro Ukrajinu a při určování částky, která má být Ukrajině přidělena, zohlední Komise příslušné dostupné analytické informace o Ukrajině včetně její makroekonomické situace a udržitelnosti dluhu, odůvodnění a náležitosti poskytnuté Ukrajinou podle čl. 17 odst. 1, jakož i jakékoli další relevantní informace, jako jsou zejména informace uvedené v čl. 16 odst. 6.

3.   Komise při posuzování zohlední tato kritéria:

a)

zda Plán pro Ukrajinu představuje na potřebách založenou, soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na cíle stanovené v článku 3, včetně strukturálních reforem a opatření na podporu sbližování s Unií, na posílení právního státu, demokracie a dodržování lidských práv a základních svobod, jakož i uplatňování podmínek uvedených v čl. 16 odst. 2, aby Plán pro Ukrajinu jako celek zvýšil míru růstu ukrajinského hospodářství, snížil hospodářské a sociální nerovnosti a zajistil pokrok Ukrajiny směrem k sociálním, hospodářským a environmentálním normám Unie;

b)

zda Plán pro Ukrajinu přispívá k řešení příslušných výzev určených v souvislosti s cestou Ukrajiny k přistoupení k EU a je s nimi v souladu, jak je uvedeno ve stanovisku Komise, v analytické zprávě a v dohodě o přidružení včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

c)

zda jsou Plán pro Ukrajinu a jeho opatření v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 4, jakož i s požadavky, plány a programy uvedenými v článku 16;

d)

zda Plán pro Ukrajinu odpovídá potřebám obnovy, opětovného vybudování, rekonstrukce a modernizace, které jsou důsledkem útočné války Ruska, v ukrajinských regionech a obcích, a posiluje tak jejich udržitelný hospodářský, sociální, environmentální a územní rozvoj podporující začlenění, posiluje sociální soudržnost a podporuje reformu decentralizace na celé Ukrajině a sbližování se standardy Unie; zda zohledňuje pravomoci, úkoly a povinnosti přidělené různým úrovním veřejné správy; zda uplatňuje vhodnou metodiku a procesy používané při výběru a realizaci projektů a vhodné mechanismy, jejichž účelem je zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména obcí, jakož i organizací občanské společnosti, do rozhodování o využití podpory v procesu rekonstrukce na místní úrovni a v procesu demokratické kontroly, zejména včasného a rovného přístupu příslušných orgánů na nižší než celostátní úrovni k informacím a finančním prostředkům; zda je používána vhodná metodika ke sledování souvisejících výdajů na projekty rekonstrukce vybrané a realizované těmito orgány na nižší než celostátní úrovni a zda tyto projekty představují přiměřeně významný podíl podpory;

e)

zda se očekává, že opatření obsažená v Plánu pro Ukrajinu přispějí ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, k ochraně životního prostředí včetně zachování biologické rozmanitosti a k ekologické transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají; zda jsou opatření obsažená v Plánu pro Ukrajinu v souvislosti s válečnou nebo poválečnou obnovou a rekonstrukcí v maximální možné míře slučitelná se zásadou „významně nepoškozovat“;

f)

zda se očekává, že opatření obsažená v Plánu pro Ukrajinu přispějí k prosazování právního státu;

g)

zda se očekává, že opatření obsažená v Plánu pro Ukrajinu přispějí k sociálním cílům, včetně začlenění skupin ve zranitelném postavení, a zajistí nejlepší zájem dětí;

h)

zda se očekává, že opatření obsažená v Plánu pro Ukrajinu podpoří genderovou rovnost a posílení postavení žen a dívek;

i)

zda se očekává, že opatření navrhovaná Ukrajinou zajistí účinné monitorování, podávání zpráv a provádění Plánu pro Ukrajinu a jeho případných aktualizací, a zejména řádné zapojení Nejvyšší rady Ukrajiny, včetně měřitelných kvalitativních a kvantitativních kroků a souvisejících ukazatelů;

j)

zda se očekává, že opatření navrhovaná Ukrajinou účinně zajistí odpovídající úroveň ochrany finančních zájmů Unie, zejména prostřednictvím prevence, odhalování a nápravy nesrovnalostí, podvodů, všech forem korupce včetně korupce na vysoké úrovni, střetů zájmů nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie; zda navrhovaná opatření podporují účinné vyšetřování a stíhání trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje a zajišťují rychlou justiční spolupráci s příslušnými orgány Unie a jejích členských států; zda se očekává, že opatření navrhovaná Ukrajinou umožní zabránit dvojímu financování z nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců;

k)

zda byla řádně konzultována Nejvyšší rada Ukrajiny a zda Plán pro Ukrajinu případně zohledňuje příspěvky zúčastněných stran, včetně místních a regionálních zastupitelských a dalších orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, v souladu s vnitrostátním právním rámcem;

l)

zda Plán pro Ukrajinu zajišťuje, aby jiní dárci mohli přispívat k jeho cílům.

4.   Pro účely posouzení Plánu pro Ukrajinu, který předloží Ukrajina, mohou být Komisi nápomocni odborníci.

Článek 19

Prováděcí rozhodnutí Rady

1.   V případě kladného posouzení Rada na návrh Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí schválí posouzení Plánu pro Ukrajinu předloženého Ukrajinou v souladu s čl. 14 odst. 2, nebo případně jeho změnu předloženou v souladu s čl. 20 odst. 1 nebo 2. Rada jedná zpravidla do jednoho měsíce od obdržení návrhu Komise. Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout tento pozměněný návrh prostřednictvím prováděcího rozhodnutí.

2.   Návrh prováděcího rozhodnutí Rady předložený Komisí uvede pro část, která má být financována z nástroje:

a)

reformy a investice, jež má Ukrajina provádět, podmínky stanovené v Plánu pro Ukrajinu včetně těch ve formě měřitelných kvantitativních a kvalitativních kroků odpovídajících souvisejícím reformám a investicím, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 2, jakož i orientačního harmonogramu;

b)

celkovou a roční maximální částku nevratné finanční podpory a celkovou a roční orientační maximální výši úvěrové podpory podle čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a odst. 2 a příslušné příspěvky podle odstavce 4 uvedeného článku;

c)

splátky strukturované v souladu s čl. 16 odst. 2 a s písmenem b) tohoto odstavce, které mají být vyplaceny, jakmile Ukrajina uspokojivě splní příslušné kvalitativní a kvantitativní kroky určené v souvislosti s prováděním Plánu pro Ukrajinu;

d)

předpokládaný harmonogram vyplácení podpory a platební kalendář;

e)

výši úvěrové podpory, která má být vyplacena formou předběžného financování v souladu s článkem 24;

f)

lhůtu ne delší než do 31. prosince 2027, ve které musí být splněny konečné kvalitativní a kvantitativní kroky pro investiční projekty i reformy;

g)

opatření a harmonogram pro monitorování a provádění Plánu pro Ukrajinu, včetně náležitého zapojení Nejvyšší rady Ukrajiny a případných opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 35;

h)

ukazatele pro posouzení pokroku při plnění obecných a specifických cílů uvedených v článku 3;

i)

mechanismy pro poskytnutí plného přístupu Komise k příslušným podkladovým údajům;

j)

informace o skutečných a plánovaných příspěvcích od jiných dárců a vysvětlení koordinačních opatření při vypracovávání a provádění Plánu pro Ukrajinu, která by zajistila dosažení jeho cílů;

k)

analýzu dopadu Plánu pro Ukrajinu na makroekonomickou situaci s přihlédnutím k udržitelnosti dluhu Ukrajiny.

Článek 20

Změny Plánu pro Ukrajinu

1.   Pokud Ukrajina z objektivních důvodů není nadále schopna zčásti nebo zcela plnit Plán pro Ukrajinu, včetně příslušných kvalitativních a kvantitativních kroků, mohou ukrajinské orgány, v příslušných případech po konzultaci s Nejvyšší radou Ukrajiny, navrhnout změny Plánu pro Ukrajinu.

2.   Komise může po dohodě s Ukrajinou předložit návrh na změnu prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1, zejména s cílem zohlednit změny okolností umožňující zvýšení ambicí nebo změnu dostupných částek, především v důsledku dodatečných příspěvků členských států nebo z jiných zdrojů uvedených v čl. 6 odst. 4. Rada může požádat Komisi, aby posoudila, zda jsou splněny podmínky stanovené v tomto odstavci, a případně předložila příslušný návrh.

3.   Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené Ukrajinou změnu Plánu pro Ukrajinu ospravedlňují, posoudí pozměněný Plán pro Ukrajinu v souladu s článkem 18 a bez zbytečného odkladu předloží návrh na změnu prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1. Rada jedná zpravidla do jednoho měsíce od obdržení návrhu Komise. Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout tento pozměněný návrh prostřednictvím prováděcího rozhodnutí.

Článek 21

Srovnávací přehled k Plánu pro Ukrajinu

1.   Komise vypracuje srovnávací přehled k Plánu pro Ukrajinu (dále jen „srovnávací přehled“), který bude zachycovat pokrok dosažený při provádění Plánu pro Ukrajinu.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 41 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením podrobných prvků srovnávacího přehledu s cílem zachytit pokrok při provádění Plánu pro Ukrajinu podle odstavce 1 tohoto článku.

3.   Srovnávací přehled je funkčně použitelný od 1. ledna 2025 a Komise jej dvakrát ročně aktualizuje. Srovnávací přehled se zveřejňuje na internetu.

Článek 22

Smlouva o úvěru, výpůjční a úvěrové operace

1.   Za účelem financování podpory v rámci nástroje ve formě úvěrů je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2.   Po přijetí prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1 uzavře Komise s Ukrajinou smlouvu o úvěru na částku uvedenou v čl. 6 odst. 2. Tato smlouva o úvěru stanoví dobu dostupnosti a podrobné podmínky podpory v rámci nástroje ve formě úvěrů, a to i ve vztahu k systémům vnitřní kontroly uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. a) a c). Maximální doba trvání úvěrů je 35 let. Kromě náležitostí stanovených v čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 musí smlouva o úvěru obsahovat výši předběžného financování a pravidla pro zúčtování předběžného financování.

3.   Odchylně od čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) 2021/947 se finanční pomoc poskytovaná Ukrajině ve formě úvěrů v rámci nástroje nepodporuje ze záruky pro vnější činnost.

4.   K úvěrům podle tohoto nařízení se netvoří žádné rezervy a odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nestanoví žádná míra tvorby rezerv jako procentní podíl částky uvedené v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.

5.   Smlouva o úvěru se na žádost zpřístupní současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 23

Subvence výpůjčních nákladů

1.   Odchylně od čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a s výhradou dostupnosti zdrojů může nástroj nést náklady na financování, náklady na řízení likvidity a náklady na službu související s administrativními režijními náklady ve vztahu k půjčkám a úvěrům (dále jen „subvence výpůjčních nákladů“), s výjimkou nákladů spojených s předčasným splacením úvěru. Subvenci výpůjčních nákladů v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 upravuje kapitola V.

2.   Ukrajina může každý rok požádat o subvenci výpůjčních nákladů uvedenou v odstavci 1. Komise může poskytnout tuto subvenci výpůjčních nákladů do výše nepřesahující limity prostředků vyčleněných v ročním rozpočtu.

Článek 24

Předběžné financování

1.   S výhradou přijetí prováděcího rozhodnutí uvedeného v čl. 19 odst. 1 Radou může Ukrajina v rámci Plánu pro Ukrajinu požádat o platbu předběžného financování až do výše 7 % úvěrové podpory poskytnuté podle kapitoly III.

2.   Komise může provést platbu předběžného financování po schválení Plánu pro Ukrajinu uvedeného v článku 19 a poté, co vstoupí v platnost smlouva o úvěru uvedená v článku 22. Platby jsou prováděny v závislosti na dostupných finančních prostředcích na kapitálových trzích uvedených v čl. 22 odst. 1 a na dodržení základní podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1.

3.   Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení předběžného financování, které může být vyplaceno v jedné nebo více tranších.

Článek 25

Mimořádné překlenovací financování

1.   Aniž je dotčen článek 24, platí, že pokud rámcová dohoda nebude podepsána nebo Plán pro Ukrajinu nebude přijat do 2. března 2024, může Komise rozhodnout, že Ukrajině poskytne omezenou mimořádnou podporu ve formě úvěrů na dobu až šesti měsíců počínaje 1. lednem 2024 za předpokladu, že Ukrajina dosáhla uspokojivého pokroku v přípravě Plánu pro Ukrajinu, s cílem podpořit makrofinanční stabilitu země, a to za podmínek, které budou dohodnuty v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou, a za předpokladu, že je splněna základní podmínka stanovená v čl. 5 odst. 1, a zajištěn soulad s článkem 6, a s výhradou dostupnosti finančních prostředků.

2.   Memorandum o porozumění stanoví zejména politické podmínky, orientační finanční plánování a požadavky na podávání zpráv přiměřené době trvání financování. Politické podmínky zahrnují závazek dodržovat zásady řádného finančního řízení se zaměřením na boj proti korupci a praní peněz, jakož i opatření k lepšímu řízení příjmů.

Memorandum o porozumění se přijímá a mění prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 42.

3.   Měsíční výše podpory uvedená v odstavci 1 nepřekročí částku 1 500 000 000 EUR. Komise uzavře s Ukrajinou dohodu o financování, která musí být v příslušných případech v souladu s článkem 22, nebo s článkem 223.

Článek 26

Pravidla pro platby, srážky a snížení nevratné finanční podpory a úvěrů

1.   Platby nevratné finanční podpory a úvěru Ukrajině podle tohoto článku se provádějí v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Platby se provádějí ve splátkách. Splátka může být vyplacena v jedné nebo více tranších.

2.   Každé čtvrtletí předloží Ukrajina řádně odůvodněnou žádost o vyplacení nevratné finanční podpory a úvěrové podpory, aby Komise mohla vyplatit tuto nevratnou finanční podporu a úvěrovou podporu na základě posouzení popsaného v odstavci 3.

3.   Komise bez zbytečného odkladu posoudí, zda Ukrajina splnila základní podmínku stanovenou v čl. 5 odst. 1 a zda uspokojivě provedla kvalitativní a kvantitativní kroky stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady podle čl. 19 odst. 1. Uspokojivé provedení kvalitativních a kvantitativních kroků předpokládá, že Ukrajina nezvrátila opatření týkající se kroků, které již dříve uspokojivě provedla. Komisi mohou být při provádění posouzení nápomocni odborníci.

4.   Pokud Komise posoudí uspokojivé provedení kvalitativních a kvantitativních kroků kladně, předloží Radě bez zbytečného odkladu návrh prováděcího rozhodnutí Rady o uspokojivém splnění podmínek pro platby podle odstavci 3. Rada jedná zpravidla do tří týdnů od obdržení tohoto návrhu. Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout tento pozměněný návrh prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. Na základě prováděcího rozhodnutí Rady přijme Komise rozhodnutí, kterým povolí vyplacení části nevratné finanční podpory a úvěru odpovídající těmto krokům.

5.   Pokud Komise posoudí provedení kvalitativních a kvantitativních kroků podle předběžného harmonogramu záporně, bez zbytečného odkladu vyrozumí Radu a Evropský parlament a vyplacení nevratné finanční podpory a úvěru odpovídajících těmto krokům se zadrží. Zadržená platba je vyplacena v souladu s odstavcem 4 až poté, co Ukrajina v rámci následné žádosti o platbu s řádným odůvodněním uvede, že přijala nezbytná opatření k zajištění uspokojivého provedení kvalitativních a kvantitativních kroků. Komise vypracuje metodiku pro řešení částečného provedení kroků ve formě pokynů.

6.   Pokud se Komise domnívá, že Ukrajina nepřijala nezbytná opatření ve lhůtě 12 měsíců od původního záporného posouzení uvedeného v odstavci 5, oznámí tuto skutečnost Ukrajině. Ukrajina může předložit své připomínky do dvou měsíců ode dne, kdy jí bylo sděleno oznámení Komise. Pokud Komise dospěje k závěru, že Ukrajina nezbytná opatření nepřijala, předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady, jímž se sníží částka nevratné finanční podpory a úvěru poměrně k části odpovídající příslušným kvalitativním a kvantitativním krokům. Rada jedná zpravidla do jednoho měsíce od obdržení návrhu Komise. Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout tento pozměněný návrh prostřednictvím prováděcího rozhodnutí.

7.   Pokud byly zjištěny případy nesrovnalostí, podvodu, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které Ukrajina nenapravila, nebo v případě vážných obav v souvislosti s nimi nebo případy závažného porušení povinností vyplývajících z dohod uvedených v článcích 9, 10 a 22 tohoto nařízení, mimo jiné na základě zpráv kontrolní komise podle článku 36 tohoto nařízení nebo informací poskytnutých úřadem OLAF, může Komise snížit částku nevratné finanční podpory a získat zpět jakoukoli částku dlužnou do rozpočtu Unie, a to i započtením v souladu s článkem 102 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo snížit výši úvěru, který má být vyplacen Ukrajině podle odstavce 4 tohoto článku, nebo požádat o předčasné splacení úvěru.

8.   Odchylně od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 začíná platební lhůta uvedená v čl. 116 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení běžet ode dne sdělení rozhodnutí, jímž se povoluje vyplacení prostředků Ukrajině podle odstavce 4 tohoto článku.

9.   Ustanovení čl. 116 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nepoužije na platby uskutečněné podle tohoto článku a článku 24 tohoto nařízení.

Článek 27

Transparentnost ve vztahu k osobám a subjektům, jimž jsou poskytovány finanční prostředky na provádění Plánu pro Ukrajinu

1.   Ukrajina zveřejňuje aktuální údaje o osobách a subjektech včetně subdodavatelů, kteří za období čtyř let obdrželi finanční prostředky přesahující kumulativně ekvivalent částky 100 000 EUR na provádění reforem a investic specifikovaných v Plánu pro Ukrajinu.

2.   V případě osob a subjektů uvedených v odstavci 1 se s náležitým zřetelem k požadavkům na důvěrnost a bezpečnost informací, a zejména na ochranu osobních údajů, zveřejní na internetových stránkách ve strojově čitelném formátu v pořadí podle celkové výše obdržených finančních prostředků tyto informace:

a)

v případě právnických osob úplný oficiální název příjemce finančních prostředků a jeho identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo, je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód na vnitrostátní úrovni;

b)

v případě fyzických osob jméno a příjmení příjemce finančních prostředků;

c)

částka, kterou příjemce obdržel, a reformy a investice v rámci Plánu pro Ukrajinu, k jejichž provádění tato částka přispívá.

3.   Informace uvedené v odstavci 2 se nezveřejní, pokud by zveřejněním mohla být ohrožena práva a svobody dotčených osob nebo subjektů nebo by mohly být vážně poškozeny obchodní zájmy příjemců. Tyto informace se zpřístupní Komisi a kontrolní komisi.

4.   Ukrajina předá elektronicky Komisi nejméně jednou ročně údaje o osobách a subjektech uvedených v odstavci 1 tohoto článku ve strojově čitelném formátu, který bude vymezen v rámcové dohodě podle čl. 9 odst. 4 písm. i).

KAPITOLA IV

PILÍŘ II: INVESTIČNÍ RÁMEC PRO UKRAJINU

Článek 28

Oblast působnosti a struktura

1.   Na základě Investičního rámce pro Ukrajinu poskytne Komise Ukrajině podporu Unie ve formě finančních nástrojů, rozpočtové záruky nebo operací kombinování zdrojů, zahrnující i technickou pomoc související s prováděním pilíře II.

2.   Komisi při provádění Investičního rámce pro Ukrajinu podporuje řídící výbor (dále jen „řídící výbor“). Řídící výbor přijme svůj jednací řád.

3.   Řídící výbor se skládá ze zástupců Komise a jednotlivých členských států. Na zasedání řídícího výboru jsou podle potřeby přizvány ukrajinské orgány. Evropský parlament a Nejvyšší rada Ukrajiny mají status pozorovatele. Protistranám, které provádějí Záruku pro Ukrajinu a finanční nástroje podporované Investičním rámcem pro Ukrajinu, může být udělen status pozorovatele. Řídícímu výboru předsedá Komise.

4.   Řídící výbor poskytuje Komisi strategické a operační pokyny a podporu v souvislosti s různými aspekty včetně rizikových profilů, forem podpory, koncepce finančních produktů, které mají být zavedeny, a nezpůsobilých odvětví. S přihlédnutím k příslušným posouzením rizik vypracovává stanoviska k využívání podpory Unie prostřednictvím Záruky pro Ukrajinu, finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů včetně úrovní zvýhodnění. Řídící výbor přijímá svá stanoviska pokud možno na základě konsensu.

5.   Komise zajistí, aby byla podpora Unie poskytovaná na základě Investičního rámce pro Ukrajinu v souladu s Plánem pro Ukrajinu, přispívala k jeho provádění a doplňovala podporu Unie pro Ukrajinu udělenou v rámci jiných programů a nástrojů Unie, a to s přihlédnutím k podpoře sociální odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání, zejména i s ohledem na mezinárodně dohodnuté pokyny, zásady a zvyklosti týkající se investic.

6.   Nejméně 15 % záruk poskytovaných na základě Investičního rámce pro Ukrajinu se použije na podporu mikropodniků a malých a středních podniků, jak jsou vymezeny v článku 2 přílohy doporučení 2003/361/ES, včetně začínajících podniků, mimo jiné prostřednictvím finančních nástrojů, jejichž cílem je snížit riziko spojené s úvěrovými operacemi ukrajinských bank.

7.   Pro účely čl. 209 odst. 2 písm. h) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je požadavek na předběžná hodnocení finančních nástrojů a rozpočtových záruk splněn v případě kladného posouzení Plánu pro Ukrajinu ze strany Komise podle čl. 19 odst. 1 tohoto nařízení.

8.   Podpora na základě Investičního rámce pro Ukrajinu slouží zejména k provádění Plánu pro Ukrajinu a zároveň doplňuje zdroje financování stanovené v tomto nařízení.

9.   Nejméně 20 % celkové částky odpovídající podpoře na základě Investičního rámce pro Ukrajinu a investicím v rámci Plánu pro Ukrajinu je určeno k tomu, aby přispívalo v co největším možném rozsahu v zemi zmítané válkou ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, na ochranu životního prostředí včetně zachování biologické rozmanitosti a na ekologickou transformaci.

10.   Komise podává každoročně zprávu o provádění podpory na základě Investičního rámce pro Ukrajinu v souladu s čl. 41 odst. 4 a 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Za tímto účelem bude každá protistrana Záruky pro Ukrajinu a každý pověřený subjekt provádějící finanční nástroje každoročně poskytovat informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla splnit své oznamovací povinnosti.

Článek 29

Dodatečné příspěvky na Záruku pro Ukrajinu a na finanční nástroje

1.   Členské státy, třetí země a třetí strany mohou přispívat na Záruku pro Ukrajinu a na finanční nástroje zřízené na základě Investičního rámce pro Ukrajinu. Příspěvky na Záruku pro Ukrajinu jsou poskytovány v souladu s čl. 218 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2.   Příspěvky na Záruku pro Ukrajinu zvýší částku Záruky pro Ukrajinu, aniž by tím pro Unii vznikly další podmíněné závazky.

3.   V souvislosti se všemi příspěvky uvedenými v odstavci 1 se mezi Komisí jménem Unie a přispěvatelem uzavírá dohoda o příspěvku. Dohoda obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek. Komise o uzavřených dohodách o příspěvku současně a neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 30

Provádění Záruky pro Ukrajinu a finančních nástrojů

1.   Záruka pro Ukrajinu a finanční nástroje podporované na základě Investičního rámce pro Ukrajinu jsou prováděny v rámci nepřímého řízení podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2.   Způsobilými protistranami pro účely Záruky pro Ukrajinu a způsobilými pověřenými subjekty pro účely finančních nástrojů jsou subjekty uvedené v čl. 208 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, včetně subjektů ze třetích zemí přispívajících na Záruku pro Ukrajinu v souladu s článkem 29 tohoto nařízení. Kromě toho jsou odchylně od čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 pro účely Záruky pro Ukrajinu způsobilé soukromoprávní subjekty členského státu nebo třetí země, které přispěly na Záruku pro Ukrajinu v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a které poskytují přiměřenou jistotu o své finanční a provozní způsobilosti.

3.   Komise zajišťuje účinné, efektivní, na potřebách založené a spravedlivé využívání dostupných zdrojů způsobilými protistranami a případně způsobilými pověřenými subjekty na základě inkluzivního přístupu, přičemž podporuje jejich vzájemnou spolupráci a řádně zohledňuje jejich kapacity, přidanou hodnotu, zkušenosti a kapacitu pro podstupování rizika.

4.   Komise zajistí, aby se spravedlivě a transparentně zacházelo se všemi způsobilými protistranami a všemi způsobilými pověřenými subjekty a aby v žádném období provádění Investičního rámce pro Ukrajinu nedocházelo ke střetu zájmů. S cílem zajistit doplňkovost si může Komise vyžádat od způsobilých protistran pro účely Záruky pro Ukrajinu nebo od způsobilých pověřených subjektů pro účely finančních nástrojů relevantní informace o jejich operacích, které nejsou podporovány ze strany EU.

Článek 31

Záruka pro Ukrajinu

1.   Zřizuje se Záruka pro Ukrajinu ve výši 7 800 000 000 EUR v běžných cenách s cílem ručit za operace podporující cíle nástroje. Záruka pro Ukrajinu je autonomní a nezávislá na záruce pro vnější činnost a poskytuje se jako neodvolatelná, bezpodmínečná záruka splatná na požádání v souladu s čl. 219 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2.   Záruka pro Ukrajinu se použije na krytí rizik u těchto druhů operací zaměřených na podporu státních subjektů, subjektů na nižší než státní úrovni a nekomerčních i komerčních subjektů a soukromého sektoru:

a)

úvěry, včetně úvěrů v místní měně;

b)

záruky;

c)

protizáruky;

d)

nástroje kapitálového trhu;

e)

jakákoli jiná forma financování nebo úvěrového posílení, pojištění a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti.

3.   Komise uzavře jménem Unie se způsobilými protistranami dohody o Záruce pro Ukrajinu do 31. prosince 2027. Záruku pro Ukrajinu lze poskytovat postupně.

Komise poskytne informace o podpisu každé dohody o Záruce pro Ukrajinu ve zprávách uvedených v čl. 28 odst. 10. Tyto dohody jsou na požádání bez zbytečného odkladu zpřístupněny Evropskému parlamentu a Radě, přičemž se zohlední ochrana důvěrných a obchodně citlivých informací.

4.   Při uzavírání dohod o Záruce pro Ukrajinu Komise náležitě zohlední doporučení a pokyny skupiny pro posuzování technických rizik uvedené v čl. 33 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947 a řídícího výboru.

5.   Dohody o Záruce pro Ukrajinu obsahují zejména:

a)

podrobná pravidla týkající se krytí Záruky pro Ukrajinu, odhadovaných ročních investic, požadavků, způsobilosti a postupů;

b)

podrobná pravidla pro poskytování Záruky pro Ukrajinu, včetně ujednání o krytí a jejího vymezeného krytí portfolií a projektů konkrétních druhů nástrojů, jakož i analýzy rizik projektů a jejich portfolií, mimo jiné na odvětvové, regionální a celostátní úrovni;

c)

zmínku o cílech a účelu nástroje, posouzení potřeb a uvedení očekávaných výsledků;

d)

protiplnění za Záruku pro Ukrajinu, které se stanoví za zvýhodněných podmínek odrážejících konkrétní situaci válkou zmítané Ukrajiny, přičemž se zohlední příslušné rizikové profily investičních programů s cílem zajistit rovné podmínky;

e)

požadavky na využívání Záruky pro Ukrajinu, včetně platebních podmínek, jako jsou konkrétní časové rámce, úroky ze splatných částek, náklady a náklady spojené s vymáháním a případně nezbytná ujednání týkající se likvidity;

f)

postupy týkající se pohledávek, mimo jiné včetně rozhodných událostí a čekacích lhůt, a postupy vymáhání pohledávek;

g)

povinnosti v oblasti monitorování, podávání zpráv, transparentnosti a hodnocení;

h)

jasné a přístupné postupy pro podávání stížností třetími stranami, které by mohly být dotčeny prováděním projektů podporovaných prostřednictvím Záruky pro Ukrajinu.

6.   Skupina EIB provádí operace na Ukrajině s cílem podpořit ukrajinské státní subjekty a nekomerční subjekty na nižší než státní úrovni, na něž se vztahuje orientační vyhrazená minimální částka Záruky pro Ukrajinu ve výši 25 % částky uvedené v odstavci 1, která se poskytne v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení.

7.   Vyhrazená částka Záruky pro Ukrajinu uvedená v odstavci 6 je k dispozici na podporu operací skupiny EIB, které schválila příslušná rada skupiny EIB do 31. prosince 2025. Po tomto datu bude zbývající vyhrazená částka Záruky pro Ukrajinu k dispozici pro všechny druhy operací uvedené v odstavci 6 všem způsobilým protistranám za podmínek stanovených v odstavci 3.

8.   Komise může použít až 30 % částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku na zvýšení částky záruky poskytované prostřednictvím dohod o záruce pro vnější činnost uzavřených podle článku 38 nařízení (EU) 2021/947, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

pro účely tohoto odstavce se Záruka pro Ukrajinu provádí prostřednictvím změny nebo dodatku k dohodám uzavřeným podle článku 38 nařízení (EU) 2021/947 se způsobilými protistranami vybranými podle článku 35 uvedeného nařízení, jimiž se zvyšuje částka záruky podle uvedených dohod a které se podepíší do čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost;

b)

způsobilé protistrany použijí Záruku pro Ukrajinu podle tohoto odstavce výhradně na podporu provádění operací na Ukrajině, přičemž pro krytí ze Záruky pro Ukrajinu podle tohoto odstavce jsou způsobilá pouze čerpání záruky týkající se operací na Ukrajině;

c)

odchylně od čl. 36 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/947 tvoří operace kryté Zárukou pro Ukrajinu podle tohoto odstavce samostatné portfolio Záruky pro Ukrajinu a nezohledňují se pro účely výpočtu 65% krytí podle čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) 2021/947;

d)

sdílení rizik v samostatném portfoliu Záruky pro Ukrajinu zajistí sladění zájmů mezi Komisí a způsobilou protistranou v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a tato protistrana přispívá do tohoto portfolia vlastními zdroji v souladu s čl. 219 odst. 4 uvedeného nařízení;

e)

protistrany zavedou pro účely provádění Záruky pro Ukrajinu podle tohoto odstavce oddělené účetnictví a podávání zpráv;

f)

na tvorbu rezerv na Záruku pro Ukrajinu podle tohoto odstavce se použije článek 32 tohoto nařízení; tato tvorba rezerv se použije výhradně na krytí ztrát v rámci Záruky pro Ukrajinu a tvorba rezerv stanovená podle čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) 2021/947 se nepoužije pro krytí operací v rámci Záruky pro Ukrajinu.

9.   Způsobilá protistrana schvaluje finanční a investiční operace v souladu se svými vlastními pravidly a postupy a s podmínkami dohody o Záruce pro Ukrajinu.

10.   Maximální doba, po kterou mohou způsobilé protistrany podepisovat smlouvy s finančními zprostředkovateli nebo s konečnými příjemci, je tři roky od uzavření příslušné dohody o Záruce pro Ukrajinu, s možností prodloužení v případě poskytnutí dodatečné částky záruky a změny dohody o záruce.

11.   Záruka pro Ukrajinu může pokrývat:

a)

v případě dluhových nástrojů jistinu a veškeré úroky a částky, které jsou splatné ve prospěch vybrané způsobilé protistrany, které však tato strana v souladu s podmínkami finančních operací po okamžiku selhání neobdržela;

b)

v případě kapitálových investic investované částky a s nimi spojené náklady na financování;

c)

v případě ostatních finančních a investičních operací podle odstavce 2 použité částky a s nimi spojené náklady na financování;

d)

veškeré relevantní náklady a náklady na vymáhání spojené se selháním, pokud nejsou odečteny od výnosů z vymáhání.

12.   Pro účely účetnictví Komise a jejího každoročního podávání zpráv Evropskému parlamentu a Radě o rizicích krytých Zárukou pro Ukrajinu a v souladu s čl. 209 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předkládají způsobilé protistrany, s nimiž byla uzavřena dohoda o Záruce pro Ukrajinu, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru jednou ročně finanční výkazy, auditované nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:

a)

posouzení rizik finančních a investičních operací způsobilých protistran, včetně informací týkajících se závazků Unie měřených v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor;

b)

neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících ze Záruky pro Ukrajinu poskytnuté způsobilým protistranám na jejich finanční a investiční operace, rozčleněné podle jednotlivých operací.

13.   Podmínka stanovená v čl. 219 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 o příspěvcích s využitím vlastních prostředků se vztahuje na každou způsobilou protistranu s přidělenou rozpočtovou zárukou podle Investičního rámce pro Ukrajinu na základě portfolia.

14.   Na Záruku pro Ukrajinu se použije rámec pro řízení rizik Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) uvedený v čl. 33 odst. 7 nařízení (EU) 2021/947, včetně skupiny pro posuzování technických rizik uvedené v čl. 33 odst. 8 uvedeného nařízení s přihlédnutím k cílům a zásadám nástroje. Posuzování rizik u Záruky pro Ukrajinu je nezávislé na posuzování rizik EFSD+. Celkový rizikový profil operací, na něž se vztahuje Záruka pro Ukrajinu, se může lišit od celkového rizikového profilu záruky pro vnější činnost. Komise zajistí, aby riziko spojené se zaručenými operacemi nepřekročilo kapacitu rozpočtu Unie nést tato rizika, která je určena dostupnými rozpočtovými zdroji a mírou tvorby rezerv uvedenou v čl. 32 odst. 1 tohoto nařízení. V rámci podávání zpráv podle čl. 28 odst. 10 tohoto nařízení předkládá Komise každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních přijatých v tomto ohledu.

Článek 32

Tvorba rezerv

1.   Míra tvorby rezerv na Záruku pro Ukrajinu zpočátku činí 70 %.

Odchylně od čl. 211 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o dobu, po kterou probíhá globální tvorba rezerv, probíhá tvorba rezerv do 31. prosince 2027, rovná se výši rezervy odpovídající poskytnuté Záruce pro Ukrajinu a může probíhat postupně, aby odrážela pokrok ve výběru a provádění finančních a investičních operací podporujících cíle nástroje.

2.   Míra tvorby rezerv se přezkoumává alespoň jednou ročně ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise informuje o výsledcích tohoto přezkumu Evropský parlament a Radu.

3.   Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 tohoto nařízení s cílem změnit míru tvorby rezerv při použití kritérií stanovených v čl. 211 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a případně zvýšit nebo snížit maximální výši Záruky pro Ukrajinu uvedenou v čl. 31 odst. 1 tohoto nařízení až o 30 %. Komise může zvýšit maximální částku Záruky pro Ukrajinu pouze tehdy, je-li snížena míra tvorby rezerv. Aniž je dotčen čl. 31 odst. 3 tohoto nařízení, může Komise stanovit, že zvýšená částka Záruky pro Ukrajinu bude k dispozici pro účely podpisu dohod o záruce postupně v průběhu tří let.

4.   Odchylně od článku 213 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se efektivní míra tvorby rezerv nevztahuje na tvorbu rezerv vyhrazenou ve společném rezervním fondu v souvislosti se Zárukou pro Ukrajinu.

Článek 33

Mechanismus pro podávání stížností a poskytování náhrad

1.   Vzhledem k možným stížnostem třetích stran, včetně komunit a jednotlivců, kteří jsou dotčeni projekty podporovanými prostřednictvím Záruky pro Ukrajinu, zveřejní Komise a Delegace Unie na Ukrajině na svých internetových stránkách přímé odkazy na mechanismy pro podávání stížností příslušných protistran, které uzavřely dohody o Záruce pro Ukrajinu s Komisí. Komise zajistí také možnost, že bude přímo přijímat stížnosti týkající se řešení stížností způsobilými protistranami. Komise informace, které získá z jakéhokoliv mechanismu pro podávání stížností, zohlední při rozhodování o budoucí spolupráci s těmito protistranami.

2.   Kdykoli je to možné, Komise na svém internetovém portálu zveřejňuje informace o finančních a investičních operacích a základní prvky dohod o Záruce pro Ukrajinu, včetně informací o právní identitě způsobilých protistran, očekávaných přínosech z hlediska rozvoje a postupech pro podávání stížností, přičemž se zohlední ochrana důvěrných a obchodně citlivých informací.

3.   Způsobilé protistrany v souladu se svou politikou transparentnosti a s pravidly Unie pro ochranu údajů a přístup k dokumentům a informacím zveřejňují na svých internetových stránkách informace o všech finančních a investičních operacích krytých Zárukou pro Ukrajinu, a zejména informace týkající se toho, jakým způsobem tyto operace přispívají k dosažení cílů a požadavků tohoto nařízení. Je-li to možné, jsou tyto informace členěny podle jednotlivých projektů. Tyto informace zohledňují ochranu důvěrných a obchodně citlivých informací. V rámci všech informací o finančních a investičních operacích krytých Zárukou pro Ukrajinu v souladu s tímto nařízením zveřejňují způsobilé protistrany rovněž údaje o podpoře Unie.

KAPITOLA V

PILÍŘ III POMOC A PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Článek 34

Pomoc a podpůrná opatření v souvislosti s přistoupením k Unii

1.   Pomoc podle této kapitoly podporuje Ukrajinu při dosahování cílů stanovených v článku 3. Cílem pomoci poskytované podle této kapitoly je zejména podpořit postupné sbližování Ukrajiny s „acquis“ Unie s ohledem na budoucí členství v Unii, a přispět tak ke vzájemné stabilitě, bezpečnosti, míru a prosperitě. Tato podpora zahrnuje posilování právního státu včetně nezávislosti soudnictví, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, boje proti korupci, posilování účinnosti veřejné správy, institucionálních kapacit a decentralizace a podporu transparentnosti, strukturálních reforem, odvětvových politik a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních a přispívá k provádění Plánu pro Ukrajinu.

2.   Pomoc podle této kapitoly se poskytuje rovněž s cílem zajistit posílení kapacit zúčastněných stran včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů, mimo jiné prostřednictvím twinningu a partnerské spolupráce měst, jakož i podporou vzájemné spolupráce a v příslušných případech programů začleněných do partnerství mezi městy a regiony v Unii a ukrajinskými městy a regiony.

3.   Pomoc podle této kapitoly rovněž podporuje posílení kapacit pro předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizových a pokrizových potřeb, mimo jiné prostřednictvím opatření k budování důvěry a postupů prosazujících spravedlnost, zjišťování pravdy, komplexní obnovy po skončení konfliktu v zájmu inkluzivní, mírové společnosti, jakož i shromažďování důkazů o zločinech spáchaných během války. V rámci této kapitoly mohou být poskytnuty finanční prostředky iniciativám a subjektům zapojeným do podpory a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině.

4.   Pomoc podle této kapitoly podporuje vytváření a posilování ukrajinských orgánů odpovědných za zajištění náležitého využívání finančních prostředků, auditu a účinného boje proti špatnému hospodaření s veřejnými prostředky, zejména proti podvodům, všem formám korupce včetně korupce na vysoké úrovni, střetům zájmů a nesrovnalostem vzniklým v souvislosti s jakoukoli částkou vynaloženou za účelem dosažení cílů nástroje, jakož i za účelem podpory úsilí o deoligarchizaci.

5.   V rámci této kapitoly je financována subvence výpůjčních nákladů uvedená v článku 23.

6.   V období 2024 až 2027 se z podpory podle této kapitoly financuje:

a)

tvorba rezerv na rozpočtové záruky, která není kryta finančním krytím uvedeným v článku 50 nařízení (EU) 2021/947 v souladu s pravidly stanovenými v čl. 31 odst. 8 uvedeného nařízení, v případě zahrnutých finančních závazků v rámci vnějšího úvěrového mandátu na Ukrajině podle čl. 12 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 (41) v souvislosti s částkami úvěrů vyplacenými po 15. červenci 2022 ve výši až 1 586 miliard EUR;

b)

subvence úrokových sazeb pro úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci na základě

i)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 (42), odchylně od čl. 1 odst. 3 uvedeného rozhodnutí;

ii)

rozhodnutí (EU) 2022/1628, odchylně od čl. 6 odst. 3 uvedeného rozhodnutí;

c)

odchylně od čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) 2021/947 splacené rezervy ve výši 9 % na finanční pomoc, která na konci roku 2023 dosud nebyla přidělena na závazek, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2022/1628.

KAPITOLA VI

OCHRANA FINANČNÍCH ZÁJMŮ UNIE

Článek 35

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Při provádění nástroje přijmou Komise a Ukrajina veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, přičemž zohlední zásadu proporcionality a konkrétní podmínky, za nichž bude nástroj fungovat, základní podmínku stanovenou v čl. 5 odst. 1 a podmínky stanovené v rámcové dohodě a zvláštních dohodách o financování nebo smlouvách o úvěru, zejména pokud jde o prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie, střetů zájmů a nesrovnalostí, jakož i vyšetřování a stíhání trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje. Ukrajina se zaváže k pokroku směrem k účinným a účelným vnitřním kontrolním systémům a zajistí, aby bylo možno získat zpět neoprávněně vyplacené či nesprávně použité částky. Ukrajina se rovněž zaváže, že zajistí, aby příslušné ukrajinské orgány neprodleně vyřizovaly žádosti o vzájemnou právní pomoc a žádosti o vydání ze strany úřadu EPPO a příslušných orgánů členských států, které se týkají trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje.

2.   Dohody uvedené v článcích 9, 10 a 22 stanoví pro Ukrajinu tyto povinnosti:

a)

pravidelně kontrolovat, zda poskytnuté finanční prostředky byly použity v souladu s příslušnými pravidly, zejména pokud jde o prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie;

b)

chránit oznamovatele;

c)

přijmout vhodná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, jakož i k vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, odhalovat a zabránit dvojímu financování a učinit právní kroky k vymáhání neoprávněně získaných prostředků, a to i v souvislosti s jakýmkoli opatřením pro provádění reforem a investičních projektů v rámci Plánu pro Ukrajinu, a přijmout vhodná opatření s cílem neprodleně vyřizovat žádosti o vzájemnou právní pomoc ze strany úřadu EPPO a příslušných orgánů členských států, které se týkají trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje;

d)

přiložit k žádosti o platbu podle kapitoly III prohlášení o věrohodnosti, že finanční prostředky byly použity v souladu se zásadou řádného finančního řízení a k zamýšlenému účelu a že byly spravovány řádným způsobem zejména v souladu s ukrajinskými pravidly doplněnými mezinárodními standardy týkajícími se prevence, odhalování a nápravy nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetu zájmů;

e)

zajistit pro účely odstavce 1, zejména pro účely kontrol využívání finančních prostředků v souvislosti s prováděním reforem a investic v rámci Plánu pro Ukrajinu, shromažďování odpovídajících údajů o osobách a subjektech, kterým jsou poskytovány finanční prostředky na provádění opatření Plánu pro Ukrajinu, včetně informací o skutečném vlastnictví, a přístup k těmto údajům v souladu se zásadami Unie pro ochranu údajů a s příslušnými pravidly pro ochranu údajů;

f)

výslovně zmocnit Komisi, úřad OLAF a Evropský účetní dvůr k výkonu jejich práv stanovených v čl. 129 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 při uplatňování zásady proporcionality;

g)

zajistit, že příslušné ukrajinské orgány oznámí úřadu EPPO veškeré trestné jednání s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje, které může spadat do jeho pravomoci.

3.   Komise usiluje o to, aby byl Ukrajině zpřístupněn integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik s cílem umožnit přístup k příslušným údajům a jejich analýzu v souladu se zásadami Unie pro ochranu údajů a s příslušnými pravidly pro ochranu údajů, včetně údajů uvedených v odst. 2 písm. e). Je-li takový systém k dispozici, Ukrajina používá příslušné údaje a vkládá je do tohoto systému, a to i s podporou uvedenou v kapitole V.

4.   Dohody uvedené v článcích 9, 10 a 22 rovněž stanoví právo Komise poměrně snížit podporu poskytovanou v rámci nástroje a získat zpět jakoukoli částku vynaloženou na splnění cílů nástroje nebo požádat o předčasné splacení úvěru v případech nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly Ukrajinou napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z takových dohod. Při rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce nebo střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie či k závažnosti porušení povinnosti. Předtím, než se provede snížení nebo než je požádáno o předčasné splacení, dostane Ukrajina příležitost předložit své připomínky.

5.   Osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje neprodleně oznámí veškerá podezření na případy nebo skutečné případy podvodu, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie kontrolní komisi uvedené v článku 36, Komisi, úřadu OLAF a v příslušných případech úřadu EPPO. Těmto osobám a subjektů musí být umožněno tyto případy účinně oznamovat prostřednictvím vhodných kanálů.

Článek 36

Kontrolní komise

1.   Předtím, než Ukrajina předloží první žádost o platbu, zřídí Komise kontrolní komisi.

2.   Kontrolní komise se skládá z nezávislých členů jmenovaných Komisí. Komise může k účasti na činnostech kontrolní komise přizvat zástupce členských států a jiných dárců. Komise může vyzvat jiné dárce přispívající na nástroj, aby do kontrolní komise jmenovali pozorovatele.

3.   Kontrolní komise vykonává své funkce zcela objektivně a jedná v souladu s nejlepšími použitelnými mezinárodními postupy a standardy. Jejím jednáním nejsou dotčeny pravomoci Komise, úřadu OLAF, Evropského účetního dvora ani úřadu EPPO.

4.   Kontrolní komise by měla zajistit pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem, jakož i s ukrajinskou Účetní komorou a případně dalšími institucemi.

5.   Při plnění svých úkolů nesmí kontrolní komise, její členové ani zaměstnanci vyžadovat ani přijímat pokyny od ukrajinské vlády ani jakéhokoli orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Na výběr jejích zaměstnanců, řízení a rozpočet se uplatňují silné záruky nezávislosti.

6.   Kontrolní komise je nápomocna Komisi v boji proti špatnému hospodaření s finančními prostředky Unie v rámci nástroje, a zejména proti podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem v souvislosti s jakoukoli částkou vynaloženou za účelem dosažení cílů nástroje.

7.   Za tímto účelem kontrolní komise pravidelně podává Komisi zprávy o všech zjištěných případech nebo závažných obavách v souvislosti se špatným hospodařením s veřejnými finančními prostředky ve vztahu k jakékoli částce vynaložené za účelem dosažení cílů nástroje a neprodleně jí předává veškeré související informace, které získá nebo o nichž je vyrozuměna. Komise o zjištěních a doporučeních kontrolní komise včas informuje Evropský parlament a Radu.

Kontrolní komise kromě toho přijímá doporučení pro Ukrajinu ve všech případech, kdy příslušné ukrajinské orgány podle jejího názoru nepřijaly nezbytná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, které ovlivnily řádné finanční řízení výdajů financovaných v rámci nástroje nebo u nichž existuje závažné riziko, že by ho ovlivnit mohly, a ve všech případech, kdy zjistí nedostatky s dopadem na koncepci a fungování kontrolního systému zavedeného ukrajinskými orgány. Ukrajina tato doporučení bez zbytečného odkladu provede, nebo poskytne odůvodnění, proč tak neučinila.

Zprávy a informace kontrolní komise se zasílají rovněž úřadu OLAF a mohou být sdíleny s příslušnými ukrajinskými orgány, zejména v případě, že je třeba, aby tyto orgány přijaly opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů, nesrovnalostí nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie, jakož i k vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie.

8.   Kontrolní komise má přístup k informacím, databázím a registrům, které potřebuje k plnění svých úkolů. Rámcová dohoda stanoví pravidla a podrobnosti pro přístup kontrolní komise k příslušným informacím a pro poskytování příslušných informací kontrolní komisi ze strany Ukrajiny.

9.   Činnost kontrolní komise je financována podle kapitoly V.

Článek 37

Dialog o Nástroji pro Ukrajinu

1.   Komise vede alespoň jednou za čtyři měsíce dialog s příslušnými výbory Evropského parlamentu s cílem projednat:

a)

stav pokroku při provádění nástroje, a zejména Plánu pro Ukrajinu a souvisejících investic a reforem, včetně reforem podporujících postupné sbližování Ukrajiny s pravidly, hodnotami, normami, politikami a postupy Unie (dále jen „acquis“);

b)

posouzení Plánu pro Ukrajinu, včetně případného záporného posouzení;

c)

hlavní závěry zpráv uvedených v čl. 36 odst. 7;

d)

hlavní závěry zprávy uvedené v čl. 39 odst. 4;

e)

případné postupy pro platby, zadržení a snížení, včetně všech připomínek předložených k zajištění uspokojivého plnění podmínek, a

f)

veškeré další relevantní informace, které Komise Evropskému parlamentu v souvislosti s prováděním nástroje poskytla.

2.   Evropský parlament se může v usneseních vyjádřit k záležitostem uvedeným v odstavci 1.

3.   Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o Nástroji pro Ukrajinu, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

KAPITOLA VII

PRACOVNÍ PROGRAMY, MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A HODNOCENÍ

Článek 38

Pracovní programy

1.   Podpora v rámci nástroje se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Pracovní programy se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů, Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 42 tohoto nařízení, s výjimkou operací poskytovaných na základě čl. 23 odst. 2 a čl. 34 odst. 6 tohoto nařízení.

2.   Pomoc podle kapitoly V může být prováděna rovněž prostřednictvím zvláštních pracovních programů, pokud provádění této pomoci nevyžaduje uzavření dohod uvedených v článcích 9 a 10.

Článek 39

Monitorování a podávání zpráv

1.   Komise monitoruje provádění nástroje a posuzuje dosažení cílů stanovených v článku 3. Monitorování tohoto provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci nástroje.

2.   Dohody o financování podle článku 10 a smlouvy o úvěru podle článku 22 stanoví pravidla a postupy pro podávání zpráv Ukrajiny pro Komisi pro účely odstavce 1 tohoto článku. Pro účely tohoto podávání zpráv by měly příslušné orgány Ukrajiny měly vycházet z pravidelných konzultací s Nejvyšší radou Ukrajiny a dalšími zúčastněnými stranami včetně regionálních, místních, městských a dalších veřejných orgánů, jakož i se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti podle čl. 14 odst. 3.

3.   O podpoře Unie poskytované na základě Investičního rámce pro Ukrajinu se podává zpráva v souladu s čl. 28 odst. 10.

4.   Komise předkládá současně Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku při plnění cílů tohoto nařízení, doplněnou čtvrtletními prezentacemi o aktuálním stavu provádění nástroje.

5.   Komise poskytuje zprávu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku výboru uvedenému v článku 42.

Článek 40

Hodnocení nástroje

1.   Do 31. prosince 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou průběžnou hodnotící zprávu o provádění nástroje a do 31. prosince 2031 nezávislou zprávu o hodnocení ex post.

2.   V hodnotících zprávách uvedených v odstavci 1 Komise zejména posoudí, do jaké míry bylo dosaženo cílů nástroje, efektivnost využívání zdrojů poskytnutých v rámci nástroje, ochranu finančních zájmů Unie a evropskou přidanou hodnotu. Zváží také, zda jsou všechny cíle a činnosti nadále relevantní.

3.   Komise ve vhodných případech předloží návrhy s přihlédnutím k výsledkům hodnotících zpráv uvedených v odstavci 1.

4.   Hodnotící zpráva ex post sestává z celkového posouzení nástroje a obsahuje v co největší míře informace o jeho dopadu v dlouhodobém horizontu.

5.   Při hodnocení ex post se využívají zásady osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a jeho účelem je stanovit, zda byly splněny dané cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích činností.

Komise sdělí poznatky a závěry těchto hodnocení spolu se svými připomínkami a navazujícími opatřeními Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Tato hodnocení ex post mohou být na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo členských států projednána. Výsledky slouží jako podklad při přípravě programů a činností a při přidělování zdrojů. Tato hodnocení a navazující opatření se zveřejní.

Komise do procesu hodnocení financování z prostředků Unie poskytovaných v rámci nástroje ve vhodném rozsahu zapojí všechny relevantní zúčastněné strany, včetně příjemců, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů, a ve vhodných případech může usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a jinými partnery s úzkým zapojením Ukrajiny.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 41

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 21 a 32 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne … [sedm dní ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 21 a 32 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 21 a 32 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 42

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pokud v případě prováděcích aktů uvedených v čl. 11 odst. 2 výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 43

Informace, komunikace a publicita

1.   K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie může Komise realizovat komunikační činnosti pro finanční podporu plánovanou v Plánu pro Ukrajinu, mimo jiné prostřednictvím společných komunikačních činností s Ukrajinou. Komise může případně zajistit, aby podpora v rámci nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.

2.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, případně i vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování obsahujícího slova „financováno Evropskou unií – Nástroj pro Ukrajinu“ nebo „spolufinancováno Evropskou unií – Nástroj pro Ukrajinu“, zejména při propagaci činností a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

3.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, činností uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

4.   Informování, komunikace a propagace probíhají v přístupném formátu.

Článek 44

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 29. února 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. MICHEL

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. února 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2024.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(6)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1968 ze dne 17. října 2022 o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 85).

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (Euratom) 2021/948 ze dne 27. května 2021 kterým se zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, doplňující na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) č. 237/2014 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 79).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (Euratom) 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563 (Úř. věst. L 167 I, 12.5.2021, s. 81).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní a zrušuje nařízení (EU) č. 1286/2013 (Úř. věst. L 188, 28.5.2021, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 53).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110).

(23)   Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

(24)   Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 13.

(25)   Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(26)   Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3.

(27)   Úř. věst. L 83, 19.3.1998, s. 3.

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(29)   Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

(30)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(31)   Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(33)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(34)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(36)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(37)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(38)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(40)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(41)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 ze dne 20. září 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201 (Úř. věst. L 245, 22.9.2022, s. 1).

(42)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 ze dne 12. července 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 186, 13.7.2022, s. 1).

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Top

Full & Egal Universal Law Academy