Věc C-415/03
Komise Evropských společenství
v.
Řecká republika
„Státní podpory – Povinnost navrácení – Absolutní nemožnost provedení – Neexistence“
Stanovisko generálního advokáta L. A. Geelhoeda přednesené dne1. února 2005
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2005
Shrnutí rozsudku
1. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Nesplnění povinnosti navrácení poskytnutých podpor – Důvody pro obhajobu – Absolutní nemožnost provedení – Kritéria pro posouzení – Obtíže při provádění – Povinnost Komise a členského státu spolupracovat za účelem nalezení řešení v souladu se Smlouvou
(Článek 10 ES a čl. 88 odst. 2 ES)
2. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Nesplnění rozhodnutí Komise týkajícího se státní podpory – Důvody pro obhajobu – Zpochybnění legality rozhodnutí – Nepřípustnost
3. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise, kterým je podpora shledána neslučitelnou se společným trhem a je nařízeno její vrácení – Možnost Komise přenechat vnitrostátním orgánům úkol vypočtení přesné částky k vrácení
1. Jediným důvodem pro obhajobu, kterého by se mohl dovolávat členský stát proti žalobě pro nesplnění povinnosti podané Komisí na základě čl. 88 odst. 2 ES, je takový důvod, jenž vychází z absolutní nemožnosti správného provádění rozhodnutí nařizujícího vymáhání dotčené podpory.
Podmínka absolutní nemožnosti provedení není, co se týče rozhodnutí Komise týkající se státní podpory, splněna, pokud se žalovaná vláda omezí na to, že Komisi sdělí právní, politické nebo praktické obtíže, které představuje uplatnění rozhodnutí, aniž by podnikla skutečné kroky za účelem navrácení podpory od dotčených podniků, aniž by Komisi navrhla alternativní způsoby uplatnění tohoto rozhodnutí, které by umožnily překonat tyto obtíže. Jestliže provádění takového rozhodnutí naráží pouze na určité obtíže ve vnitrostátním právním řádu, musí Komise a členský stát na základě zásady ukládající členským státům a orgánům Společenství vzájemnou povinnost loajální spolupráce, která má základ zejména v článku 10 ES, spolupracovat v dobré víře za účelem překonání obtíží při plném dodržování ustanovení Smlouvy, a zejména těch, která se týkají státních podpor.
(viz body 35, 42–43)
2. V rámci žaloby, jejímž předmětem je neprovedení rozhodnutí v oblasti státních podpor, které nebylo napadeno u Soudního dvora členským státem, jenž je jeho adresátem, tento posledně uvedený nemůže řádně zpochybnit legalitu takového rozhodnutí.
(viz bod 38)
3. Žádné ustanovení práva Společenství nevyžaduje, aby Komise, když nařídí vrácení podpory, jež byla shledána neslučitelnou se společným trhem, určila přesnou částku podpory, která má být vrácena. Postačuje totiž, když rozhodnutí Komise obsahuje údaje, které umožní jeho příjemci, aby sám bez nadměrných obtíží určil tuto částku. Komise se tedy může platně omezit na konstatování povinnosti vrácení dotčených podpor a přenechat vnitrostátním orgánům vypočtení přesné částky k vrácení. Navíc, jelikož výrok rozhodnutí v oblasti státních podpor je neoddělitelný od svého odůvodnění, takže musí být v případě potřeby vykládán s ohledem na důvody, které vedly k jeho přijetí, je možné částky, které mají být vráceny na základě rozhodnutí Komise, odvodit ze znění ve spojení s jeho body odůvodnění.
(viz body 39–41)
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
12. května 2005 (*)
„Státní podpory – Povinnost navrácení – Absolutní nemožnost provedení – Neexistence“
Ve věci C‑415/03,
jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě čl. 88 odst. 2 ES, podaná dne 25. září 2003,
Komise Evropských společenství, zastoupená D. Triantafyllouem a J. Buendíou Sierrou, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalobkyně,
proti
Řecké republice, zastoupené A. Samoni-Rantou, jakož i P. Mylonopoulosem, F. Spathopoulosem a P. Anestisem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalované,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta (zpravodaj), R. Schintgen, G. Arestis a J. Klučka, soudci,
generální advokát: L. A. Geelhoed,
vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 8. prosince 2004,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 1. února 2005,
vydává tento
Rozsudek
1 Svou žalobou se Komise Evropských společenství domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Řecká republika tím, že nepřijala v předepsané lhůtě všechna opatření nezbytná k vrácení podpor, které byly shledány protiprávními a neslučitelnými se společným trhem, s vyloučením těch, které se týkají příspěvků národnímu orgánu sociálního zabezpečení (dále jen „IKA“), v souladu s článkem 3 rozhodnutí Komise 2003/372/ES ze dne 11. prosince 2002 o podpoře, kterou Řecko poskytuje ve prospěch Olympic Airways (Úř. věst. L 132, s. 1), nebo v každém případě tím, že Komisi neinformovala o opatřeních přijatých na základě článku 4 tohoto rozhodnutí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 3 a 4 uvedeného rozhodnutí, jakož i ze Smlouvy o ES.
Skutečnosti předcházející sporu
2 V roce 1996 zahájila Komise proti Řecké republice řízení podle čl. 93 odst. 2 Smlouvy o ES (nyní čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES), které vedlo k přijetí rozhodnutí Komise 1999/332/ES ze dne 14. srpna 1998 o podporách, které Řecko poskytuje ve prospěch společnosti Olympic Airways (Úř. věst. L 128, s. 1, dále jen „souhlasné rozhodnutí“), jež se vztahuje na záruky, snížení a kapitalizaci dluhů schválené v roce 1994, jakož i na další záruky a doplnění kapitálu celkovou částkou ve výši 40,8 miliard GRD, a to ve třech tranších ve výši 19, 14 a 7,8 miliardy GRD. Poskytnutí těchto podpor bylo spojeno s restrukturalizačním plánem, revidovaným pro období týkající se let 1998 až 2002, a řídilo se zvláštními podmínkami.
3 Na základě nových stížností týkajících se poskytnutí podpor Olympic Airways Komise rozhodnutím ze dne 6. března 2002 zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES z důvodu, že restrukturalizační plán této společnosti nebyl proveden a že některé podmínky stanovené v souhlasném rozhodnutí nebyly dodrženy. Toto rozhodnutí přikazovalo, aby Řecká republika předložila Komisi informace na základě článku 10 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).
4 Dne 9. srpna 2002 Komise uložila Řecké republice nový příkaz k předložení dříve požadovaných informací, přičemž zvláště požadovala předložení rozvah a částek plateb provozních nákladů státu. Komise shledala odpovědi poskytnuté v této věci řeckými orgány za nedostačující.
5 Dne 11. prosince 2002 Komise přijala rozhodnutí 2003/372, které je založeno zejména na zjištěních, podle kterých nebyla většina cílů restrukturalizačního plánu Olympic Airways dosažena, podmínky stanovené v souhlasném rozhodnutí nebyly plně dodržovány a posledně uvedené rozhodnutí bylo uplatněno nesprávným způsobem. Mimoto zdůrazňuje existenci nových operativních podpor, které spočívají v podstatě v tom, že řecký stát toleruje neplacení nebo posunutí lhůt pro platby příspěvků na sociální pojištění za měsíce říjen až prosinec 2001, daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) z pohonných hmot a náhradních dílů, nájemného dlužného letištím za období let 1998 až 2001, letištních poplatků a poplatku vybíraného od cestujících při odletu z řeckých letišť, tzv. „spatosimo“.
6 Znění výroku rozhodnutí 2003/372 je následující:
„Článek 1
Restrukturalizační pomoc poskytnutá Řeckem Olympic Airways ve formě
a) záruk za úvěr poskytnutých společnosti do 7. října 1994 na základě článku 6 řeckého zákona č. 96/75 ze dne 26. června 1975;
b) nových záruk za úvěr do výše 378 milionů USD týkající se úvěrů, které mají být uzavřeny před 31. březnem 2001 na nákup nových letadel a na investice nezbytné k přestěhování Olympic Airways na nové letiště Spata;
c) snížení dluhu [Olympic Airways] o 427 miliard GRD;
d) přeměny dluhu společnosti ve výši 64 miliard GRD na kapitál;
e) doplnění kapitálu ve výši 54 miliard GRD, sníženého na 40,8 miliard GRD, ve třech tranších ve výši 19, 14 a 7,8 miliard GRD v letech 1995, 1998 a 1999
se považuje za neslučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy vzhledem k tomu, že nadále nejsou dodrženy následující podmínky poskytnutí původní podpory:
a) efektivní provádění restrukturalizačního plánu za účelem dosažení dlouhodobé životaschopnosti společnosti;
b) dodržování 24 specifických závazků spojených se schválením podpory a
c) pravidelné sledování provádění restrukturalizační podpory.
Článek 2
Státní podpora poskytnutá Řeckem ve formě tolerance vůči přetrvávajícímu neplacení příspěvků na sociální zabezpečení, DPH dlužného společností Olympic Airways z pohonných hmot a náhradních dílů, nájemného dlužného různým letištím, letištních poplatků dlužných letišti Spata, jakož i jiným letištím, poplatku zvaného ‚spatosimo‘, je neslučitelná se společným trhem.
Článek 3
1. Řecko přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby společnost, která byla příjemcem, navrátila podporu uvedenou v článku 1 ve výši 14 miliard GRD (41 milionů eur), která je neslučitelná se Smlouvou, jakož i podporu uvedenou v článku 2, která jí byla poskytnuta protiprávně.
2. Navrácení podpory se uskuteční bez prodlení, v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátních předpisech za podmínky, že tyto umožňují okamžité a účinné provedení rozhodnutí. Částky, které mají být navráceny, budou zahrnovat dlužné úroky od okamžiku poskytnutí podpory až do dne jejího skutečného vrácení. Úroky budou vypočítány na základě referenční sazby používané pro výpočet čistého ekvivalentu dotace regionálních podpor.
Článek 4
Řecko bude informovat Komisi ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí o opatřeních přijatých k jeho uplatnění.
[…]“ (neoficiální překlad)
7 Dne 11. února 2003 řecká vláda informovala Komisi, že pověřila nezávislého znalce, aby zjistil, zda Olympic Airways má vůči státu nevyřízené dluhy a zda nepožívala zvýhodněného zacházení. Na základě takto sebraných informací uvedená vláda prohlásila, že neuplatní články 3 a 4 rozhodnutí 2003/372.
8 Dne 6. března 2003 Komise sdělila výše uvedené vládě, že se měla přizpůsobit rozhodnutí 2003/372. Dne 12. května 2003 Komise zaslala výše uvedené vládě sdělení obsahující doplňující vysvětlení týkající se kvantifikace nových podpor, přičemž si vyžádala podrobné informace o provedení vrácení částky 41 milionů eur, která představuje druhou tranši doplnění kapitálu, jakož i důkazů o tom, že Olympic Airways zaplatila dluhy uvedené v článku 2 zmíněného rozhodnutí.
9 Řecké úřady odpověděly dopisem ze dne 26. června 2003. Co se týče vrácení částky 41 milionů eur, sdělily jednak, že navrhly přijmout rozhodnutí o vrácení této podpory před koncem měsíce srpna 2003, a jednak, že právní účinky rozhodnutí 2003/372, jakož i postupy Komise k jeho přijetí byly „přezkoumány“. Rovněž podotkly, že Olympic Airways se právě chystaly uhradit svůj dluh ve výši 2,46 milionu eur z titulu nájemného dlužného řeckým letištím.
10 Co se týče dluhu v celkové výši 27,4 milionu eur ve vztahu k IKA, uvedené orgány se odvolaly na dohodu uzavřenou mezi Olympic Airways a IKA, jakož i na zaplacení částky 5,28 milionu eur IKA, takže nelze mluvit o „tolerování dluhu“ ve prospěch společnosti Olympic Airways.
11 Ohledně dluhu ve výši 33,9 milionu eur z titulu letištních poplatků dlužných letišti Spata řecké orgány tvrdily, že z důvodu způsobu správy tohoto letiště nemají pravomoc. Nicméně zmínily zaplacení částky 4,83 milionu eur provedené na základě dohody uzavřené v tomto ohledu, přičemž předložily důkaz, že Olympic Airways tuto částku zaplatila. Uvedená dohoda se podle nich mimoto vztahuje na zaplacení dluhu ve dvanácti čtvrtletních splátkách. Sdělily, že celá částka dluhu bude splacena v dubnu 2005.
12 Pokud jde o dluh ve výši 61 milionů eur odpovídající poplatku „spatosimo“, řecké orgány uplatňovaly, že platba ve výši 22,8 milionu eur byla provedena na základě dohod uzavřených v této záležitosti. Předložily důkazy pro tuto částku jakož i pro ostatní platby. Co se týče dluhu ve výši 28,9 milionu eur vůči ministerstvům a veřejným orgánům, řecké orgány se dovolaly nepřesného určení povinností k vrácení z důvodu chybějících konkrétních údajů týkajících se letenek vydaných ve prospěch zaměstnanců těchto ministerstev.
13 Jelikož nebyla spokojena s vysvětleními podanými Řeckou republikou, podala Komise tuto žalobu.
K žalobě
Argumentace účastníků řízení
14 Komise poznamenává, že pokud jde o druhou tranši v rámci doplnění kapitálu ve výši 41 milionů eur, která byla schválena v roce 1998, řecké orgány nezajistily navrácení této částky společností Olympic Airways.
15 Uplatňuje, že řecké orgány se nedovolaly absolutní nemožnosti provedení rozhodnutí 2003/372. Posledně uvedené orgány se omezují na vydání příkazu k zaplacení a na oznámení o něm, jakož i na vydání prohlášení, podle kterého byly tyto akty předmětem námitek současně s návrhem na odklad provedení, což znamená, že k vrácení nedošlo.
16 Komise konstatuje, že navzdory přijetí rozhodnutí 2003/372 přijatá opatření umožnila, aby bez jakékoli náhrady byla na novou společnost nazvanou „Olympic Airlines“ převedena spolu s personálem Olympic Airways nejvýnosnější aktiva, zproštěná jakýchkoli dluhů této společnosti, aniž by bylo možné vymoci dluhy staré společnosti u této nové společnosti. Tato společnost, na kterou nebyla převedena pasiva Olympic Airways, se tudíž nachází v režimu zvláštní ochrany vůči věřitelům posledně jmenované.
17 Podle Komise řecké orgány tímto převodem zabránily navrácení podpor vzhledem k tomu, že Olympic Airways drží hlavně pasiva, aniž by disponovala aktivy, kterými by bylo možné vyrovnat odpovídající dluhy.
18 Komise uplatňuje, že pokud jde o dlužné letištní poplatky, splátkový kalendář stanovený pro jejich zaplacení je novou finanční úlevou a představuje neschválený odklad vykonatelnosti rozhodnutí 2003/372. Dodává, že splátkový kalendář navíc nebyl dodržován. První splátka byla totiž údajně provedena se zpožděním pěti měsíců a představuje pouze část stanovené částky. Navíc částka, která byla zaplacena v měsíci červnu 2003, neodpovídá čtyřem čtvrtletním splátkám stanoveným až do měsíce dubna 2003.
19 Komisi podle ní nebyla předložena žádná informace, pokud jde o platbu DPH týkající se pohonných hmot a náhradních dílů.
20 Co se týče poplatku „spatosimo“, Komise tvrdí, že poskytnutí úlev při jeho zaplacení, vztahujících se na dodatečné čtyři roky, je novou finanční výhodou Olympic Airways a překračuje limity provedení rozhodnutí 2003/372 ve lhůtách v něm stanovených.
21 Komise zdůrazňuje, že kromě vzácných výjimek týkajících se některých částek zůstává větší část podpor, které měly být vráceny, v držení společnosti, která byla jejich příjemcem. Mimoto případné právní nesnáze, jako jsou ty, které se týkají zápisu dluhů do odpovídajícího rozpočtu nebo požadavků předpisů o státních příjmech, nemohou způsobit absolutní nemožnost provedení rozhodnutí 2003/372.
22 Nakonec Komise odmítá argumentaci týkající se tolerance, kterou by byl ukázal soukromý investor pro případ setrvávání v neplacení dotyčných částek. Použitím tohoto kritéria a s ohledem na mnohonásobné platby podpor provedené za posledních deset let totiž rozhodnutí 2003/372 podle Komise správně shledalo, že by soukromý věřitel netoleroval takové setrvávání v neplacení dotyčných dluhů.
23 Řecká vláda se úvodem domnívá, že skutečnosti uváděné Komisí týkající se převodu nejvýnosnějších aktiv staré společnosti Olympic Airways spolu s personálem na novou společnost Olympic Airlines představují nepřípustnou argumentaci v rámci tohoto řízení, z důvodu existence přezkumného řízení zahájeného rozhodnutím Komise ze dne 16. března 2004 týkajícího se téže operace.
24 Pokud jde o dluh Olympic Airways ve výši 41 milionů eur vůči státu, řecká vláda má za to, že se podřídila článku 3 rozhodnutí 2003/372. Daňová správa totiž na jeho základě vydala doklad, ve kterém označila uvedený dluh, zvýšený o úroky. Tento doklad je nezbytným exekučním titulem pro vrácení dlužné částky, takže řecké orgány vyhověly požadavkům uvedeného rozhodnutí tím, že uplatnily veškeré právní prostředky existující ve vnitrostátním právním řádu pro navrácení této částky.
25 Pokud jde o ostatní finanční zásahy, řecká vláda uplatňuje, že rozhodnutí 2003/372 neupřesňuje, zda částky v něm uvedené jsou konečnými částkami státní podpory, která má být navrácena, a že toto rozhodnutí, pokud jde o plnění nebo úlevy, neurčuje vůbec výslovným a jasným způsobem dotčené částky.
26 Řecká vláda poznamenává, že navrácení částek, které Komise považuje za státní podpory ve prospěch Olympic Airways, musí proběhnout na základě vnitrostátních předpisů týkajících se postupu pro vymáhání veřejných příjmů. V souladu s těmito ustanoveními vyžaduje vymáhání státních pohledávek na fyzických osobách nebo podnicích, aby dlužné částky byly předtím přesným způsobem stanoveny.
27 Uvedená vláda uplatňuje, že článek 2 rozhodnutí 2003/372 neoznačuje výši částek odpovídajících novým státním podporám poskytnutým Olympic Airways popsaným jako neslučitelné se společným trhem. Co se týče podrobných údajů o těchto částkách, ty se objevují pouze v odůvodnění uvedeného rozhodnutí, nesrozumitelným a útržkovitým způsobem, aniž by bylo nicméně upřesněno, zda tyto částky jsou konečnou částkou státní pomoci, která má být navrácena.
28 V každém případě podle řecké vlády rozdílné částky, které jsou uvedeny v rozvahách Olympic Airways jako její dluhy a náklady, nejsou zahrnuty pod pojem podpory. Z toho vyplývá, že určení státní podpory v případě splatných a neuhrazených dluhů vyžaduje ocenění konkrétní částky výhody, která vyplývá z případné tolerance vůči neplacení.
29 Podle uvedené vlády nájemné dlužné řeckým letištím je předmětem vyměřovacího řízení prováděného daňovou správou, aby mohlo být zahájeno vymáhací řízení. DPH vztahující se na náhradní díly a na pohonné hmoty musí být zaplacena a upravena o zvýšení a zákonné pokuty, a to v rámci prohlášení o zúčtování této daně pro rok 2003.
30 Pokud jde poplatky dlužné letišti Spata, řecká vláda tvrdí, že nemá pravomoc nařídit navrácení dotyčné částky společností Olympic Airways. Letiště Spata je totiž založeno ve formě společnosti soukromého práva, a i když stát kontroluje 55 % jejího kapitálu, posledně uvedená se řídí právním rámcem definovaným ve stanovách a v dohodě o rozvoji tohoto letiště. V souladu s tímto právním rámcem je pouze vedení této společnosti odpovědné za rozhodnutí týkající se zaplacení dlužných poplatků a uzavírání dohod o zaplacení dluhů.
31 Pokud jde o poplatek zvaný „spatosimo“, řecká vláda zmiňuje určité platby, jakož i dohodu o zaplacení dluhů.
Závěry Soudního dvora
32 Co se týče povinnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí 2003/372 týkající se zajištění toho, aby společnost, která byla příjemcem, navrátila částku ve výši 41 milionů eur, a s ohledem na výhrady Řecké republiky, pokud jde o přípustnost argumentace Komise, podle které měl převod nejvýnosnějších aktiv spolu s personálem společnosti Olympic Airways na novou společnost Olympic Airlines ztížit navracení poskytnutých podpor, je namístě zdůraznit, že, jak to správně poznamenává generální advokát v bodech 27 a 28 svého stanoviska, skutečnost, že tato operace je předmětem dalšího přezkumu, který se týká její povahy jako státní podpory, nemá vliv na otázku, zda taková operace představuje překážku navrácení dříve vyplacených podpor. V rámci tohoto sporu se totiž jedná výlučně o určení, zda tento převod vytváří překážky pro provedení uvedeného rozhodnutí.
33 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že, jak to vyplývá z informací předložených Komisi a nezpochybňovaných řeckou vládou, dotčený převod se týkal všech aktiv společnosti Olympic Airways, bez jakýchkoli dluhů, na novou společnost Olympic Airlines. Je třeba dodat, že tato operace byla strukturována tak, aby bylo na základě vnitrostátního práva znemožněno vymáhání dluhů staré společnosti Olympic Airways od nové společnosti Olympic Airlines.
34 Za těchto podmínek uvedená operace vytvořila překážku pro účinné provedení rozhodnutí 2003/372 a pro vymáhání podpor, kterými řecký stát podporoval obchodní činnost této společnosti. V důsledku toho byl cíl uvedeného rozhodnutí, které směřuje k znovunastolení nenarušené hospodářské soutěže v odvětví civilního letectví, podstatným způsobem ohrožen.
35 Je namístě dodat, že úkony provedené řeckými orgány, tedy přijetí rozhodnutí o vymáhání dluhu Olympic Airways ve výši 41 milionů eur, neměly žádný konkrétní účinek, co se týče skutečného vrácení této částky posledně jmenovanou. Mimoto, řecká vláda nepředložila žádné vysvětlení k prokázání existence případné absolutní nemožnosti vymáhání tohoto dluhu. Přitom v souladu s ustálenou judikaturou je jediným důvodem pro obhajobu, kterého by se mohl dovolávat členský stát proti žalobě pro nesplnění povinnosti podané Komisí na základě čl. 88 odst. 2 ES, takový důvod, jenž vychází z takové absolutní nemožnosti správného provádění rozhodnutí nařizujícího vymáhání (viz zejména rozsudky ze dne 29. ledna 1998, Komise v. Itálie, C‑280/95, Recueil, s. I‑259, bod 13, a ze dne 3. července 2001, Komise v. Belgie, C‑378/98, Recueil, s. I‑5107, bod 30).
36 Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že Řecká republika nesplnila povinnost zajistit navrácení částky uvedené v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí 2003/372.
37 Pokud jde o povinnost týkající se navrácení dalších částek podpory, která byla prohlášena za neslučitelnou se společným trhem, uvedených v článku 2 rozhodnutí 2003/372, je namístě rovnou zdůraznit, že zmíněné rozličné kategorie finančních plnění, jakož i jejich technické vlastnosti byly upřesněny v bodech 206 až 208 odůvodnění zmíněného rozhodnutí. Jedná se zejména o letištní poplatky, povinnosti zaplatit DPH, smluvní povinnosti týkající se nájemného dlužného letištím, jakož i daní, u kterých bylo neplacení nebo posunutí lhůt pro zaplacení tolerováno řeckými orgány.
38 Pokud jde o argumentaci Řecké republiky týkající se neexistence finanční výhody vyplývající z tolerance, kterou by byl projevil soukromý investor vůči setrvávání v neplacení určitých částek, je třeba konstatovat, že tato argumentace zpochybňuje legalitu rozhodnutí 2003/372. Přitom v rámci projednávané žaloby, jejímž předmětem je neprovedení rozhodnutí v oblasti státních podpor, které nebylo napadeno u Soudního dvora členským státem, jenž je jeho adresátem, tento posledně uvedený nemůže řádně zpochybnit legalitu takového rozhodnutí (viz zejména rozsudky ze dne 27. června 2000, Komise v. Portugalsko, C‑404/97, Recueil, s. I‑4897, bod 34, a ze dne 22. března 2001, Komise v. Francie, C‑261/99, Recueil, s. I‑2537, bod 18). V důsledku toho není možné v rámci tohoto řízení zpochybnit kvalifikaci, provedenou v rozhodnutí 2003/372, setrvávání v neplacení různých dluhů Olympic Airways jako státních podpor.
39 Co se týče argumentace Řecké republiky, podle které, pokud jde o rozdílné kategorie finančních plnění uvedených v článku 2 rozhodnutí 2003/372, není provedení posledně uvedeného rozhodnutí možné vzhledem k absenci přesných označení částek, které mají být navráceny, je třeba připomenout, že na základě judikatury Soudního dvora nevyžaduje žádné ustanovení práva Společenství, aby Komise, když nařídí vrácení podpory, jež byla shledána neslučitelnou se společným trhem, určila přesnou částku podpory, která má být vrácena. Postačuje totiž, pokud rozhodnutí Komise obsahuje údaje, které umožní jeho příjemci, aby sám bez nadměrných obtíží určil tuto částku (viz zejména rozsudek ze dne 12. října 2000, Španělsko v. Komise, C‑480/98, Recueil, s. I‑8717, bod 25).
40 Komise se tedy mohla platně omezit na konstatování povinnosti vrácení dotčených podpor a přenechat řeckým orgánům vypočtení přesné částky k vrácení.
41 Je namístě dodat, že v souladu s judikaturou Soudního dvora, podle které je výrok rozhodnutí v oblasti státních podpor neoddělitelný od jeho odůvodnění, takže musí být v případě potřeby vykládán s ohledem na důvody, které vedly k jeho přijetí (viz zejména rozsudek ze dne 15. května 1997, TWD v. Komise, C‑355/95 P, Recueil, s. I‑2549, bod 21), je možné částky, které mají být vráceny na základě rozhodnutí 2003/372, odvodit ze znění jeho článku 2 ve spojení s jeho body odůvodnění 206 až 208.
42 Co se týče argumentace Řecké republiky, podle které by provádění rozhodnutí 2003/372 naráželo na určité obtíže ve vnitrostátním právním řádu, je třeba připomenout, že v takové situaci musí Komise a členský stát na základě zásady ukládající členským státům a orgánům Společenství vzájemnou povinnost loajální spolupráce, která má základ zejména v článku 10 ES, spolupracovat v dobré víře za účelem překonání obtíží při plném dodržování ustanovení Smlouvy, a zejména těch, která se týkají státních podpor (viz rozsudek ze dne 4. dubna 1995, Komise v. Itálie, C‑348/93, Recueil, s. I‑673, bod 17, a výše uvedený rozsudek Komise v. Francie, bod 24). Přitom tomu tak v projednávaném případě nebylo.
43 Je třeba dodat, že Řecká republika se ani nedovolala absolutní nemožnosti řádného provedení závazků, které pro ni vyplývají z článků 2 a 3 rozhodnutí 2003/372. Přitom z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že podmínka absolutní nemožnosti provedení není splněna, pokud se žalovaná vláda omezí na to, že Komisi sdělí právní, politické nebo praktické obtíže, které představuje uplatnění rozhodnutí, aniž by podnikla skutečné kroky za účelem navrácení podpory od dotčených podniků, aniž by Komisi navrhla alternativní způsoby uplatnění tohoto rozhodnutí, které by umožnily překonat tyto obtíže (viz zejména rozsudky ze dne 2. února 1989, Komise v. Německo, 94/87, Recueil, s. 175, bod 10, a ze dne 2. července 2002, Komise v. Španělsko, C‑499/99, Recueil, s. I‑6031, bod 25).
44 Mimoto z prohlášení Řecké republiky týkajících se snah činěných vnitrostátními orgány za účelem navrácení podpor uvedených v článku 2 a čl. 3 odst. 1 rozhodnutí 2003/372 vyplývá, že tyto orgány se omezily jen na určité procesní a správní úkony, částečné dohody o zaplacení dluhů, jakož i vyrovnání. Nelze se domnívat, že tyto iniciativy, které byly kromě toho buď opožděné, nebo neúplné, nebo postrádaly donucovací schopnost a které v každém případě nevedly ke skutečnému vymožení dlužných částek Olympic Airways, splňují povinnosti členských států v oblasti navracení státních podpor.
45 Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že žalobu Komise je třeba považovat za opodstatněnou.
46 V důsledku toho je třeba konstatovat, že Řecká republika tím, že nepřijala v předepsané lhůtě všechna opatření nezbytná k vrácení podpor, které byly shledány protiprávními a neslučitelnými se společným trhem, s vyloučením těch, které se týkají příspěvků IKA, v souladu s článkem 3 rozhodnutí Komise 2003/372, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedeného článku 3.
K nákladům řízení
47 Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení ve svém návrhu a Řecká republika byla ve sporu neúspěšná, je namístě jí uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
1) Řecká republika tím, že nepřijala v předepsané lhůtě všechna opatření nezbytná k vrácení podpor, které byly shledány protiprávními a neslučitelnými se společným trhem, s vyloučením těch, které se týkají příspěvků národnímu orgánu sociálního zabezpečení, v souladu s článkem 3 rozhodnutí Komise 2003/372/ES ze dne 11. prosince 2002 o podpoře, kterou Řecko poskytuje ve prospěch Olympic Airways, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedeného článku 3.
2) Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.
Podpisy.
** Jednací jazyk: řečtina.
Top