ROZSUDEK SOUDU (čtvrtého senátu)
7. července 2004
Věc T-175/03
Norbert Schmitt
v.
Evropská agentura pro obnovu (ERA)
„Dočasný zaměstnanec ─ Zrušení smlouvy ─ Článek 47 odst. 2 písm. a) ŘOZ ─ Dodržení ustanovení smlouvy ─ Legitimní očekávání“
Úplný text ve francouzském jazyce II - 0000
Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí ERA, kterým se zrušuje žalobcova smlouva dočasného zaměstnance, a podpůrně návrh na náhradu škody.
Rozhodnutí: Rozhodnutí ERA ze dne 25. února 2003, kterým se zrušuje žalobcova smlouva dočasného zaměstnance, se zrušuje. ERA se ukládá náhrada nákladů řízení včetně nákladů vztahujících se na řízení o předběžném opatření.
Shrnutí
1. Úředníci ─ Žaloba ─ Akt, kterým bylo zkráceno právo ─ Pojem ─ Dopis zrušující smlouvu dočasného zaměstnance ─ Zahrnutí
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
2. Úředníci ─ Žaloba ─ Předcházející správní stížnost ─ Totožnost předmětu a důvodu ─ Žalobní důvody a argumenty neobsažené ve stížnosti, ale se stížností úzce související ─ Přípustnost
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
3. Úředníci ─ Zásady ─ Ochrana legitimního očekávání ─ Podmínky
4. Úředníci ─ Dočasní zaměstnanci ─ Zrušení smlouvy dočasného zaměstnance na dobu neurčitou ─ Posuzovací pravomoc správního orgánu ─ Omezení smluvními ustanoveními ─ Přípustnost
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 47 odst. 2)
1. Dopis zrušující smlouvu dočasného zaměstnance musí být považován za akt, kterým bylo zkráceno právo, neboť se jedná o opatření přijaté příslušným orgánem, které vyvolává závazné právní účinky, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivnit zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem změní jeho právní postavení.
(viz bod 28)
Odkazy: Soud, 30. listopadu 1994, Düchs v. Komise, T‑558/93, RecueilFP, s. I‑A‑265 a II‑837, bod 36; Soud, 12. května 1998, O’Casey v. Komise, T‑184/94, RecueilFP, s. I‑A‑183 a II‑565, bod 63 a uvedená judikatura
2. Pravidlo souladu mezi správní stížností ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu a následnou žalobou vyžaduje, pod sankcí nepřípustnosti, aby byl žalobní důvod vznesený u soudu Společenství vznesen již v rámci postupu před zahájením soudního řízení, aby se orgán oprávněný ke jmenování mohl dostatečně přesným způsobem seznámit s kritikou, kterou dotyčná osoba vyjadřuje vůči napadenému rozhodnutí. Ačkoli návrhy předložené soudu Společenství mohou obsahovat pouze stejná zpochybnění, spočívající v totožném důvodu jako zpochybnění uplatňovaná ve stížnosti, mohou ale tato zpochybnění být u soudu Společenství rozvinuta předložením žalobních důvodů a argumentů, které nejsou nezbytně ve stížnosti obsaženy, ale se stížností úzce souvisejí.
(viz bod 42)
Odkazy: Soud, 14. října 2003, Wieme v. Komise, T‑174/02, RecueilFP, s. I‑A‑241 a II‑1165, bod 18 a uvedená judikatura
3. Právo domáhat se ochrany legitimního očekávání, které tvoří jednu ze základních zásad Společenství, se vztahuje na každého jednotlivce, který se nachází v situaci, z níž vyplývá, že správní orgán Společenství tím, že mu poskytl určité záruky, u něj vzbudil důvodnou naději. Pokud jde o pracovní poměr s orgánem, musejí tyto záruky v každém případě odpovídat ustanovením služebního řádu nebo pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
(viz body 46 a 47)
Odkazy: Soud, 21. července 1998, Mellett v. Soudní dvůr, T‑66/96 a T‑221/97, RecueilFP, s. I‑A‑449 a II‑1305, bod 104; Soud, 26. září 2002, Borremans a další v. Komise, T‑319/00, RecueilFP, s. I‑A‑171 a II‑905, bod 63; Soud, 5. listopadu 2002, Ronsse v. Komise, T‑205/01, RecueilFP, s. I‑A‑211 a II‑1065, bod 54
4. Vzhledem k tomu, že zrušení smluv na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou stanovenou ve smlouvě a v souladu s čl. 47 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců spadá do posuzovací pravomoci příslušného orgánu, žádné ustanovení uvedeného řádu nezakazuje, aby tento orgán omezil svou pravomoc zrušovat smlouvy v zájmu zaměstnanců smluvními ustanoveními. V důsledku toho, pokud podmiňuje užití práva ukončit smlouvu dočasného zaměstnance na dobu neurčitou, které vyvozuje z výše uvedeného ustanovení, existencí některých předem určených událostí, mohou taková smluvní ustanovení vytvářet situaci, ve které dotyčná osoba požívá ochrany legitimního očekávání, pokud jde o jejich dodržování.
(viz body 56 a 59)
Odkazy: Düchs v. Komise, výše uvedený, bod 43
Top