Věc T-311/02
Vitaly Lissotschenko a Joachim Hentze
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky LIMO – Absolutní důvody pro zamítnutí – Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94“
Rozsudek Soudu (prvního senátu) ze dne 20. července 2004
Shrnutí rozsudku
Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky tvořené výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit k označení vlastností výrobku – Slovní označení „LIMO“
[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. c)]
Slovní označení LIMO, jehož zápis je požadován pro výrobky spadající do tříd 9 a 10 ve smyslu Niceské dohody a zahrnující zejména lasery a lasery pro lékařské účely, může ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, z hlediska relevantní veřejnosti pokládané za veřejnost složenou z odborníků, kteří jsou dobře informovaní, pozorní a obezřetní, sloužit k označení jedné ze základních vlastností výrobků uvedených v přihlášce ochranné známky. Odborný spotřebitel bude totiž schopen vytvořit si dostatečně přímou a konkrétní spojitost mezi uvedenými výrobky a označením a bude vnímat toto označení jako zkratku pro „Laser Intensity Modulation“ a jako odkaz přinejmenším na jeden z možných účelů těchto výrobků, a sice jejich začlenění do systému modulace laserové intenzity.
(viz body 28, 45)
ROZSUDEK SOUDU (prvního senátu)
20. července 2004 (*)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky LIMO – Absolutní důvody pro zamítnutí – Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94“
Ve věci T-311/02
Vitaly Lissotschenko, s bydlištěm v Dortmundu (Německo),
Joachim Hentze, s bydlištěm ve Werl (Německo),
zastoupení B. Heinem, advokátem,
žalobci,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému J. Weberndörferem a G. Schneiderem, jako zmocněnci,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 31. července 2002 (věc R 363/2000‑2) týkajícímu se zápisu slovního označení LIMO jako ochranné známky Společenství,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (první senát),
ve složení B. Vesterdorf, předseda, P. Mengozzi a M. E. Martins Ribeiro, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: D. Christensen, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne 10. října 2002,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne 25. února 2003,
s přihlédnutím k organizačním procesním opatřením ze dne 10. března 2004 a odpovědi OHIM došlé dne 31. března 2004,
po jednání konaném dne 27. dubna 2004,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 26. srpna 1999 podali V. Lissotschenko a J. Hentze (dále jen „žalobci“) u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů.
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení LIMO.
3 Výrobky, pro něž byl zápis ochranné známky požadován, spadají do tříd 9, 10 a 11 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 ve znění změn a doplňků a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 9: „Lasery, s výjimkou laserů pro lékařské účely, zejména diodové lasery, lasery pro měřicí technologie, lasery pro úpravu materiálů, lasery pro tiskařský průmysl, lasery pro testování materiálu a kontrolu kvality, lasery pro zpracování nebo přenos dat; optická nebo elektronická zařízení a nástroje, zejména obrazové systémy, mikrooptické systémy, kontrolní elektroniku, optické systémy s integrovanou elektronikou nebo světelnými zdroji; čočky, optické čočky; podpůrné čočky, prizmata, korektivní čočky; difrakční zařízení (mikroskopie)“;
– třída 10: „Lasery pro lékařské účely“;
– třída 11: „Osvětlovací zařízení, diody emitující světlo“.
4 Rozhodnutím ze dne 14. března 2000 průzkumový referent přihlášku zamítl podle článku 38 nařízení č. 40/94 z toho důvodu, že přihlašovaná ochranná známka popisuje dotčené výrobky a postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94.
5 Žalobci dne 4. dubna 2000 podali u OHIM odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta na základě článku 59 nařízení č. 40/94.
6 Druhý odvolací senát OHIM nejdříve rozhodnutím ze dne 31. července 2002 (dále jen „napadené rozhodnutí“) vyhověl důvodu vycházejícímu z porušení práva žalobců být vyslechnuti, a v důsledku toho zrušil rozhodnutí průzkumového referenta a uložil OHIM vrácení poplatku za odvolání. Dále zamítl přihlášku pro výrobky obsažené ve třídách 9 a 10 podle čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94 z toho důvodu, že přihlašovaná ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost a je tvořena výlučně prvky popisujícími druh nebo účel těchto výrobků. Nakonec, změnou rozhodnutí průzkumového referenta, odvolací senát povolil přihlášku ochranné známky Společenství LIMO pro výrobky obsažené ve třídě 11.
7 Co se týče zamítnutí zápisu přihlašované ochranné známky pro výrobky obsažené ve třídách 9 a 10, odvolací senát nejdříve konstatoval, že v oblasti elektroniky je sled písmen „LIMOS“ používán jako zkratka pro „Laser Intensity Modulation System“ (systém modulace laserové intenzity). V tomto ohledu odvolací senát vycházel z díla nazvaného „Abkürzungen in der Elektronik“ („Zkratky používané v elektronice“) od Schönborna (Berlín, 1993), již zmiňovaného průzkumovým referentem, a z výsledku vyhledávání na internetu odkazujícího příkladmo na dvě webové stránky kopírovacích strojů značky Toshiba a Minolta.
8 Dále odvolací senát uvedl, že výrobky obsažené ve třídách 9 a 10 je možno použít jako součásti systému modulace laserové intenzity, takže označení LIMOS popisuje druh nebo účel těchto výrobků, které jsou dle jeho názoru zaměřeny na odborné spotřebitele a zákazníky, kteří zcela pravděpodobně znají toto označení v oblasti laserů.
9 Odvolací senát dodal, že odstranění písmena „s“ na konci slova „LIMOS“ nečiní toto označení méně popisným pro dotčené výrobky, jako ochrannou známku, neboť „LIMO“ je výmluvnou zkratkou pro větší část sousloví „Laser Intensity Modulation System“, a sice „Laser Intensity Modulation“ (modulace laserové intenzity). V tomto ohledu odvolací senát shledal, že odborný spotřebitel je schopen utvořit si přímé a jednoznačné spojení mezi výrobky obsaženými ve třídách 9 a 10 a označením LIMO, které bude pokládat za zkratku sousloví „Laser Intensity Modulation“.
10 Odvolací senát nakonec usoudil, že přihlašovaná ochranná známka rovněž postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu k výrobkům obsaženým ve třídách 9 a 10. Podle jeho názoru dotčený spotřebitel, kterým je odborný zákazník, bude v označení LIMO spíše spatřovat zkratku pro sousloví „Laser Intensity Modulation“ než údaj o obchodním původu těchto výrobků.
Návrhy účastníků řízení
11 Žalobci navrhují, aby Soud:
– zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž zamítá zápis přihlašované ochranné známky pro výrobky spadající do tříd 9 a 10;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
12 OHIM navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobcům náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
13 Žalobci tvrdí, že odvolací senát nesprávně zamítl přihlášku ochranné známky LIMO podle článku 7 nařízení č. 40/94 pro výrobky obsažené ve třídách 9 a 10. Žalobci předkládají na podporu své žaloby dva žalobní důvody vycházející jednak z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 a dále z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.
K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94
Argumenty účastníků řízení
14 Žalobci popírají, že by přihlašovaná ochranná známka mohla být považována za popisující druh nebo účel dotčených výrobků.
15 Zaprvé uplatňují, že označení LIMO a LIMOS nejsou známa relevantní veřejnosti jako zkratky výrazů „Laser Intensity Modulation“ a „Laser Intensity Modulation System“. Tvrdí tedy, že není třeba ponechat tato označení dostupná.
16 V tomto ohledu žalobci podotýkají, že „Internationale Enzyklopädie der Abkürzungen und Akronyme in Wissenschaft und Technik“ (Mezinárodní encyklopedie zkratek a akronym ve vědě a technice) sestavená panem Peschkem (Mnichov, 1998) nezahrnuje „LIMOS“ jako zkratku pro „Laser Intensity Modulation System“.
17 Žalobci krom toho upozorňují na to, že označení LIMOS je obecně používáno na internetu jako zkratka pro slovo „limuzíny“ v oblasti motorových vozidel a pouze ojediněle ve smyslu „Laser Intensity Modulation System“ ve vztahu ke kopírovacím strojům nebo kopírovacím systémům. Podle žalobců totiž skutečnost, že vyhledáváním na internetu OHIM nalezl pouze tři odkazy obsahující zkratku „LIMOS“ ve smyslu „Laser Intensity Modulation System“, dokazuje, že sled písmen „LIMOS“ není zkratkou obecně známou nebo užívanou v dotčených odborných kruzích.
18 Žalobci na podporu své argumentace odkazují na rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 31. října 2000 vydaného ve věci R 294/2000‑3, týkající se zápisu označení DS jako ochranné známky Společenství pro výrobky a služby v oblasti elektronických fotoaparátů a vyvolávání fotografií. Toto rozhodnutí uvedlo, že v rámci posouzení označení pro účely jeho zápisu je hodnota definic obsažených ve slovnících relativní, zejména pokud výsledek analýzy založené na takových slovníkových záznamech není podepřen žádnou jinou informací nebo důkazem. Žalobci zdůrazňují, že v uvedeném případě rozhodnutí průzkumového referenta zamítající zápis ochranné známky DS podle čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94 bylo založeno na seznamu zkratek, z něhož vyplývalo, že „DS“ je zkratkou pro výrazy „Digital Signal“ a že odvolací senát zrušil toto rozhodnutí se zdůrazněním, že na tomto jediném základě není možné dospět k závěru, že relevantní veřejnost by zaměnila zkratku „DS“ s výrazem „Digital Signal“ a spojovala by ji s popisným označením. Podle žalobců existují obdobné pochybnosti i v tomto případě, jelikož se zkratka „LIMOS“ ve smyslu „Laser Intensity Modulation System“ objevuje pouze v jedné knize a na dvou internetových stránkách.
19 Co se týče označení LIMO, žalobci uplatňují, že jeho používání jakožto zkratky pro „Laser Intensity Modulation“ není prokázáno prostřednictvím dokumentů a internetových stránek předložených OHIM na podporu jeho závěrů, v nichž se vyskytuje pouze označení LIMOS. Zkratka „LIMO“ pro systém modulace laserové intenzity v současné době neexistuje, a nemůže být tudíž požadováno, aby zůstala dostupná.
20 V tomto ohledu žalobci tvrdí, že označení LIMO je na internetu používáno jako zkratka pro slova „limousine“ nebo „limonade“ nebo pro výraz zapůjčený z ekonomie „least input for the most output“. Jelikož je tedy zkratka „LIMO“ významově nejednoznačná, relevantní veřejnost skládající se z odborníků nebude v žádném případě toto označení při setkání s ním spojovat s výrobky uvedenými v přihlášce ochranné známky a spadajícími do tříd 9 a 10.
21 Žalobci rovněž uvádějí rozhodnutí Deutsches Bundespatentgericht (Německý spolkový patentový soud) ze dne 2. června 1998 týkající se přihlášky slovního označení CT k zápisu jakožto národní ochranné známky, kterým byla vyloučena existence potřeby ponechat toto označení dostupným, z toho důvodu, že „zkratka ‚CT‘ má mnoho významů, jež mohou sloužit k popisu zboží nebo služeb k ní se vztahujících“.
22 Žalobci zadruhé tvrdí, že i kdyby označení LIMOS a LIMO měla být považována za zkratky „Laser Intesity Modulation System“ a „Laser Intensity Modulation“, nepopisují výrobky, na které se vztahuje přihláška ochranné známky Společenství, neboť tyto výrobky nepředstavují ani systémy modulace laserové intenzity ani, na rozdíl od „Laser Intensity Modulation“, procesy nebo postupy, ale pouze jednotlivé výrobky, které – byť i v kombinaci – nevytvářejí takový systém.
23 OHIM tvrdí, že závěry odvolacího senátu ohledně popisné povahy přihlašované ochranné známky jsou opodstatněné.
Závěry Soudu
24 Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 se do rejstříku nezapíší „ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“.
25 Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 brání tomu, aby označení a údaje v něm uvedené byly vyhrazeny jednomu podniku z důvodu jejich zápisu jako ochranných známek. Tento článek sleduje cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby taková označení nebo údaje mohly být volně všemi užívány [rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, Recueil, s. I‑12447, bod 31; rozsudek Soudu ze dne 20. března 2002, DaimlerChrysler v. OHIM (CARCARD), T‑356/00, Recueil, s. II‑1963, bod 24, a ze dne 27. listopadu 2003, Quick v. OHIM (Quick), T‑348/02, Recueil, s. II‑5071, bod 27].
26 Z tohoto hlediska označení a údaje uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení jsou takové, které mohou sloužit v běžném užívání z pohledu relevantní veřejnosti k označení, přímo nebo odkazem na jednu z jejich podstatných vlastností, výrobku nebo služby, jako jsou ty, pro něž je požadován zápis [rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2001, Procter & Gamble v. OHIM, C‑383/99 P, Recueil, s. I‑6251, bod 39; výše uvedený rozsudek Soudu CARCARD, bod 25, a rozsudek ze dne 9. října 2002, Dart Industries v. OHIM (Ultra Plus), T‑360/00, Recueil, s. II‑3867, bod 22].
27 Popisná povaha označení může být tedy posuzována pouze jednak ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám a jednak ve vztahu k tomu, jak ho určená relevantní veřejnost chápe (výše uvedené rozsudky CARCARD, bod 25, a UltraPlus, bod 22).
28 Odvolací senát v projednávaném případě konstatoval, že relevantní veřejnost se skládá z odborných spotřebitelů (bod 17 napadeného rozhodnutí). Jelikož jsou dotčené výrobky určeny odborníkům, a nikoli průměrným spotřebitelům, tato analýza odvolacího senátu musí být potvrzena. Tato analýza nebyla ostatně žalobci zpochybněna. Relevantní veřejnost je tedy pokládána za veřejnost složenou z odborníků, kteří jsou dobře informovaní, pozorní a obezřetní [viz rozsudek Soudu ze dne 27. února 2002, Eurocool Logistik v. OHIM (EUROCOOL), T‑34/00, Recueil, s. II‑683, bod 47].
29 Úvodem, co se týče argumentů žalobců, že není nutno zachovávat označení LIMOS a LIMO dostupnými, jelikož nejsou běžně užívána v odborném jazyce k popisu dotčených výrobků, je namístě uvést, že v bodě 35 rozsudku ze dne 4. května 1999, Windsurfing Chiemsee (C‑108/97 a C‑109/97, Recueil, s. I‑2779) Soudní dvůr shledal, že použití čl. 3 odst. 1 písm. c) první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 1989, L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92), jehož znění je totožné se zněním čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, nezávisí na tom, zda existuje skutečná, současná nebo vážná potřeba pro to, aby označení nebo údaj zůstal dostupný.
30 Pro účel použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 je tedy třeba pouze přezkoumat na základě relevantního významu dotčeného slovního označení, zda z hlediska cílové veřejnosti existuje dostatečně přímý a konkrétní vztah mezi označením a výrobky nebo službami, pro které je zápis požadován [rozsudek Soudu ze dne 27. února 2002, Streamserve v. OHIM (STREAMSERVE), T‑106/00, Recueil, s. II‑723, bod 40, potvrzený v řízení o opravném prostředku usnesením Soudního dvora ze dne 5. února 2004, Streamserve v. OHIM, C‑150/02 P, Recueil, s. I‑1461, a výše uvedený rozsudek CARCARD, bod 28].
31 Je namístě poznamenat, že odvolací senát netvrdil, že označení LIMO je běžně používáno v odborném jazyce jako zkratka pro sousloví „Laser Intensity Modulation“. V tomto ohledu žalobci upozorňují na to, že označení LIMO se neobjevuje ani ve specializované literatuře, ani na internetu, kde je naopak toto označení používáno jako zkratka pro slova „limousine“ nebo „limonade“ nebo pro výraz vypůjčený z ekonomie „lest input for the most output“.
32 Přesto však skutečnost, že označení LIMO není obvykle používáno v odborných kruzích jako zkratka pro sousloví „Laser Intensity Modulation“ není dostačujícím důvodem k tomu, aby byla již předem vyloučena jeho popisná povaha. Je totiž třeba podotknout, že k tomu, aby OHIM zamítl zápis na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, není nezbytné, aby označení a údaje tvořící ochrannou známku, které jsou uvedeny v tomto článku, byly skutečně používány v době podání přihlášky pro účely popisu výrobků nebo služeb, pro které je přihláška podána, nebo vlastností těchto výrobků nebo služeb. Postačuje, jak uvádí samo znění tohoto ustanovení, že taková označení a údaje mohou být k takovým účelům používány [výše uvedený rozsudek OHIM v. Wrigley, bod 32, a usnesení Soudního dvora ze dne 5. února 2004, Telefon & Buch v. OHIM, C‑326/01 P, Recueil, s. I‑1371, bod 28].
33 V projednávaném případě odvolací senát ve své analýze směřující k prokázání, zda označení LIMO může být použito k popisu výrobků spadajících do tříd 9 a 10, na které se vztahuje přihláška ochranné známky Společenství, nebo vlastností těchto výrobků, zaprvé konstatoval, že výraz „LIMOS“, známý jako zkratka pro sousloví „Laser Intensity Modulation System“ v oblasti dotčených výrobků, popisuje jejich druh nebo účel. Dále usoudil, že zkrácení sledu písmen „LIMOS“ na „LIMO“ odstraněním písmena „s“ nemohlo způsobit zánik popisné povahy přihlašované ochranné známky.
34 Co se týče označení LIMOS, odvolací senát mohl právoplatně dospět k závěru, v bodě 16 napadeného rozhodnutí, že bylo používáno v oblasti elektroniky jako zkratka pro sousloví „Laser Intensity Modulation System“, přičemž vycházel ze skutečnosti, že se v tomto významu objevuje jak v díle o zkratkách používaných v oblasti elektroniky, tak i na internetových stránkách.
35 Zahrnutí takové zkratky v díle věnovaném zkratkám v oblasti elektroniky má zvláštní význam, který nelze přehlížet z pouhého důvodu, že encyklopedie uvedená žalobci (viz bod 16 výše) nezahrnuje „LIMOS“ jako zkratku.
36 Mimoto důkaz o skutečném užívání „LIMOS“ jako zkratky pro „Laser Intensity Modulation System“ spočívá nejenom v definici obsažené ve slovníkovém záznamu, ale také v dokumentech obchodní povahy. Z internetových stránek, které příkladmo uvádí odvolací senát, totiž vyplývá, že „LIMOS“ je zkratkou pro sousloví „Laser Intensity Modulation System“, které na těchto stránkách označuje kopírovací systém („copying system“) používaný v barevných kopírovacích přístrojích typu FC 70 Toshiba a CF 9001 Minolta.
37 Za těchto okolností je výtka žalobců, že odvolací senát nerespektoval kritéria analýzy uplatněná odvolacím senátem v jeho rozhodnutí týkajícím se ochranné známky DS (viz bod 18 výše), zjevně věcně chybná. Krom toho je namístě připomenout, že relevantní veřejnost se v projednávaném případě skládá z odborníků, na rozdíl od situace ve věci, která vedla k vydání uvedeného rozhodnutí, v níž odvolací senát právě vycházel ze skutečnosti, že se relevantní veřejnost skládala z průměrných spotřebitelů, a nikoli z odborníků, aby došel k závěru, že průzkumový referent nemohl pouze na základě údaje obsaženého ve slovníku akronym a zkratek vyvodit, že písmena „DS“ by mohla být takovou veřejností vnímána jako znamenající „Digital Signal“. Žalobci se tak nijak nemohou opírat o uvedené rozhodnutí na podporu svých argumentů.
38 Pokud jde o popisnou povahu označení LIMOS, je namístě konstatovat, jak to odvolací senát učinil v bodě 17 napadeného rozhodnutí, že žalobci na straně 3 svého odůvodnění odvolání u OHIM ze dne 7. června 2000 uznali, že „výrobky, uvedené v přihlášce […] jsou výrobky, které v každém případě mohou být složkami ‚Laser Intensity Modulation Systems‘“, přestože dále dodali, že „žádný z těchto výrobků nelze nicméně přímo označit za výrobek, který by byl takovým systémem“. S vědomím tohoto uznání, které bylo mimoto zopakováno žalobci před Soudem na jednání dne 27. dubna 2004, odvolací senát uvedl, že označení LIMOS popisuje „druh nebo účel“ uvedených výrobků.
39 V tomto ohledu Soud podotýká, že ani odvolací senát ve svém rozhodnutí, ani OHIM v tomto řízení neprokázaly, jakým způsobem označení LIMOS popisuje druh požadovaných výrobků spadajících do tříd 9 a 10.
40 Nicméně je nesporné, že tyto výrobky mohou být užívány jako složky systému modulace laserové intenzity. Žalobci nepředložili žádný argument, který by vyvrátil závěr odvolacího senátu, že vzhledem k této vlastnosti uvedených výrobků označení LIMOS, jakožto zkratka pro sousloví „Laser Intensity Modulation System“, popisuje přinejmenším jejich účel. Žalobci totiž pouze upozornili v zásadě na to, že není možné získat „Laser Intensity Modulation System“ pouhým sloučením dvou nebo více dotčených výrobků. Takové upřesnění, které nevylučuje, že uvedené výrobky, vzaty samostatně, mohou být užívány ke složení takového systému ve spojení s jinými výrobky, které nebyly požadovány v přihlášce ochranné známky Společenství, není relevantní.
41 Vzhledem k tomu, že požadované výrobky náležející do tříd 9 a 10 jsou určeny odborným spotřebitelům, u kterých se předpokládá znalost označení LIMOS jako zkratky pro „Laser Intensity Modulation System“ v oblasti těchto výrobků, které mohou být začleněny do takového systému, je namístě mít za to, že, v nepřítomnosti důkazů na straně žalobců potvrzující opak, označení slouží popisu ohledně jednoho z možných zamýšlených účelů daných výrobků, který musí relevantní veřejnost vzít v potaz při rozhodování, a který tudíž zakládá jeho základní povahu [viz rozsudek ze dne 26. listopadu 2003, HERON Robotunits v. OHIM (ROBOTUNITS), T‑222/02, Recueil, s. II‑4995, bod 44].
42 Představuje-li tedy označení LIMOS z hlediska relevantní veřejnosti dostatečně přímý a konkrétní vztah s výrobky spadajícími do tříd 9 a 10, pro které byl zápis požadován, zbývá ještě zjistit, zda se stejný závěr použije pro označení LIMO, které je předmětem přihlášky ochranné známky Společenství.
43 V tomto ohledu odvolací senát správně usoudil, že odstranění písmene „s“ na konci označení LIMOS neučiní označení, které z toho vyplývá, méně popisným ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 a ve vztahu k dotčeným výrobkům.
44 Prokázané použití „LIMOS“ jako zkratky pro sousloví „Laser Intensity Modulation System“ již značí, že je možné označení LIMO používat, a relevantní veřejnost jej může vnímat, jako zkratku pro sousloví „Laser Intensity Modulation“. Skutečnost, že označení LIMO je schopné popsat jev modulace laserové intenzity spíše než systém, který produkuje tento jev, není dostačující k vyloučení popisné povahy tohoto označení ve vztahu k dotčeným výrobkům. Pokud tyto výrobky mohou být součástmi systému, který moduluje laserovou intenzitu, označení, které označuje takovou modulaci, stále popisuje možný účel těchto výrobků.
45 Odvolací senát tedy správně usoudil, že odborný spotřebitel bude schopen vytvořit si dostatečně přímou a konkrétní spojitost mezi výrobky obsaženými ve třídách 9 a 10 uvedených v přihlášce ochranné známky Společenství a označením LIMO a že bude vnímat toto označení jako zkratku pro „Laser Intensity Modulation“ a jako odkaz přinejmenším na jeden z možných účelů těchto výrobků, a sice jejich začlenění do systému modulace laserové intenzity.
46 Konečně musí být také zamítnut argument žalobců, že – s přihlédnutím k údajně nejednoznačnému významu označení LIMO, které je používáno jako zkratka pro slova „limousine“ a „limonade“ nebo také pro výraz „least input for the most output“, nebo může být vnímáno jako obchodní firma určité společnosti – relevantní veřejnost při styku s tímto označením nebude mít na mysli požadované výrobky spadající do tříd 9 a 10.
47 V tomto ohledu stačí připomenout, že zápis slovního označení musí být zamítnut podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, pokud alespoň v jednom z jeho možných významů označuje vlastnost dotčených výrobků nebo služeb (výše uvedený rozsudek OHIM v. Wrigley, bod 32; výše uvedené usnesení Telefon & Buch v. OHIM, body 28 a 37; výše uvedené rozsudky STREAMSERVE, bod 42, a CARCARD, bod 30). Z předcházejících úvah jasně vyplývá, že jedním z možných významů označení LIMO je „Laser Intensity Modulation“ a že relevantní veřejnost je dokonale schopna v tomto smyslu toto označení chápat.
48 Z toho vyplývá, že žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 musí být zamítnut.
49 Za těchto okolností není namístě zkoumat žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Podle ustálené judikatury totiž k tomu, aby označení nemohlo být zapsáno jako ochranná známka Společenství, stačí, že se uplatní jeden z absolutních důvodů pro zamítnutí [rozsudek Soudního dvora ze dne 19. září 2002, DKV v. OHIM, C‑104/00 P, Recueil, s. I‑7561, bod 29; rozsudek Soudu ze dne 26. října 2000, Community Concepts v. OHIM (Investorworld), T‑360/99, Recueil, s. II‑3545, bod 26; ze dne 31. ledna 2001, Mitsubishi HiTec Paper Bielefeld v. OHIM (Giroform), T‑331/99, Recueil, s. II‑433, bod 30, a ze dne 20. listopadu 2002, Bosch v. OHIM (Kit Pro and Kit Super Pro), T‑79/01 a T‑86/01, Recueil, s. II‑4881, bod 36].
50 V důsledku toho je třeba žalobu zamítnout.
K nákladům řízení
51 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobci byli ve sporu neúspěšní, je namístě jim uložit náhradu nákladů řízení v souladu s návrhy OHIM.
Z těchto důvodů
SOUD (první senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Žalobcům se ukládá náhrada nákladů řízení.
Vesterdorf
Mengozzi
Martins Ribeiro
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 20. července 2004.
Vedoucí soudní kanceláře
Předseda
H. Jung
B. Vesterdorf
* Jednací jazyk: němčina.
Top