ROZSUDEK TRIBUNÁLU (prvního senátu)
1. února 2012 ( *1 )
„Životní prostředí — Směrnice 2003/87/ES — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů — Národní alokační plán pro povolenky na emise skleníkových plynů pro Belgii na období 2008 až 2012 — Článek 44 nařízení (ES) č. 2216/2004 — Pozdější úprava — Nový účastník — Rozhodnutí pověřit hlavního správce nezávislé evidence transakcí Společenství, aby zanesl úpravu do tabulky ‚Národního alokačního plánu‘“
Ve věci T-237/09,
Valonský region (Belgie), zastoupený J.-M. De Backerem, A. Lepiècem, I.-S. Brouhnsem a S. Engelenem, avocats,
žalobce,
proti
Evropské komisi, zastoupené E. Whitem a O. Beynet, jako zmocněnci,
žalované,
jejímž předmětem je návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise ze dne 27. března 2009 o národním alokačním plánu pro povolenky na emise skleníkových plynů oznámeném Belgickým královstvím na období 2008 až 2012, kterým se pověřuje hlavní správce, aby zanesl do nezávislé evidence transakcí Společenství úpravy v tabulce belgického „Národního alokačního plánu“,
TRIBUNÁL (první senát),
ve složení J. Azizi (zpravodaj), předseda, M. E. Martins Ribeiro a S. Frimodt Nielsen, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Kristensen, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 20. září 2011,
vydává tento
Rozsudek
Právní rámec
1
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/03, s. 80), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004 (Úř. věst. L 338, s. 18), vytváří podle svého článku 1 systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropském společenství (dále jen „systém obchodování s povolenkami“), aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů, zvláště pak oxidu uhličitého, způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným.
2
Za tímto účelem směrnice 2003/87 zejména stanoví, že emise skleníkových plynů ze zařízení vyjmenovaných v její příloze I musejí podléhat předchozímu povolení a musí na ně být přiděleny povolenky v souladu s národními alokačními plány (dále jen „NAP“).
3
Článek 9 směrnice 2003/87 zejména stanoví:
„1. Členské státy vytvoří pro každé období uvedené v čl. 11 odst. 1 a 2 [NAP] uvádějící celkové množství povolenek, které mají v úmyslu přidělit pro uvedené období, a způsob, jak je zamýšlí přidělit. [NAP] je založen na objektivních a transparentních kritériích, včetně kritérií uvedených v příloze III, přičemž se náležitě přihlédne k připomínkám veřejnosti. […]
[…]
3. Do tří měsíců po oznámení [NAP] členským státem podle odstavce 1 může Komise plán nebo jeho jakoukoli část odmítnout z důvodu neslučitelnosti s kritérii uvedenými v příloze III nebo s článkem 10. Členský stát učiní rozhodnutí podle čl. 11 odst. 1 nebo 2 pouze tehdy, pokud Komise přijme navržené změny. Odmítavé rozhodnutí musí Komise odůvodnit.“
4
Článek 11 odst. 2 směrnice 2003/87 stanoví:
„Pro pětileté období počínající dnem 1. ledna 2008 a pro každé následující pětileté období rozhodne každý členský stát o celkovém množství povolenek, které přidělí pro uvedené období, a zahájí postup přidělování těchto povolenek provozovateli každého zařízení. Toto rozhodnutí se učiní alespoň 12 měsíců před začátkem příslušného období a bude založeno na [NAP] vytvořeném podle článku 9 a v souladu s článkem 10, přičemž se náležitě přihlédne k připomínkám veřejnosti.“
5
Článek 38 nařízení Komise (ES) č. 2216/2004 ze dne 21. prosince 2004 o standardizovaném a bezpečném systému rejstříků podle směrnice 2003/87/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 280/2004/ES Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 386, s. 1), ve znění nařízení Komise (ES) č. 916/2007 ze dne 31. července 2007 (Úř. věst. L 200, s. 5), nadepsaný „Tabulka ‚[NAP]‘ pro [alokační] období 2005 [až] 2007“, ve svých odst. 1 a 2 stanoví:
„1. Do 1. října 2004 oznámí všechny členské státy Komisi tabulku ‚[NAP]‘, která odpovídá rozhodnutí přijatému na základě článku 11 směrnice 2003/87/ES. Pokud bude tabulka ‚[NAP]‘ vycházet z [NAP] oznámeného Komisi, který nebyl na základě čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES odmítnut nebo ke kterému Komise přijala navrhované změny, pověří Komise hlavního správce, aby zanesl tabulku ‚[NAP]‘ do nezávislé evidence transakcí Společenství […]
2. Členský stát oznámí Komisi veškeré úpravy [NAP] s odpovídajícími úpravami tabulky ‚[NAP]‘. Pokud úprava tabulky ‚[NAP]‘ vycházejí [vychází] z [NAP] oznámeného Komisi, který nebyl na základě čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES odmítnut nebo ke kterému Komise přijala navrhované změny, a je-li tato úprava v souladu s metodikou uvedenou v [NAP] nebo vyplývá ze zlepšení [zpřesnění] údajů, pověří Komise hlavního správce, aby zanesl odpovídající úpravy do tabulky ‚[NAP]‘ […]. Ve všech dalších případech oznámí členský stát Komisi úpravu svého [NAP], a pokud Komise tuto změnu neodmítne postupem podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, pověří Komise hlavního správce, aby zanesl odpovídající úpravy do tabulky ‚[NAP]‘ […]“
6
Článek 44 nařízení č. 2216/2004, ve znění změn a doplňků, nadepsaný „Tabulka ‚[NAP]‘ pro [alokační] období 2008 [až] 2012 […]“, ve svých odst. 1 a 2 stanoví:
„1. Do 1. ledna 2007 […] oznámí každý členský stát Komisi svoji tabulku ‚[NAP]‘ v souladu s rozhodnutím přijatým podle článku 11 směrnice 2003/87/ES. Pokud tabulka ‚[NAP]‘ vychází z [NAP] oznámeného Komisi, který nebyl na základě čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES odmítnut nebo ke kterému Komise přijala navrhované změny, pověří Komise hlavního správce, aby zanesl tabulku ‚[NAP]‘ do nezávislé evidence transakcí Společenství […]
2. Členský stát oznámí Komisi veškeré úpravy [NAP] společně s odpovídajícími úpravami své tabulky ‚[NAP]‘. Pokud úprava tabulky ‚[NAP]‘ vychází z [NAP] oznámeného Komisi, který nebyl na základě čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES odmítnut nebo ke kterému Komise přijala navrhované změny, a vyplývá-li tato úprava ze zlepšení [zpřesnění] údajů, pověří Komise hlavního správce, aby zanesl odpovídající úpravu do tabulky ‚[NAP]‘ […]
Všechny takové úpravy týkající se nových účastníků se provedou v souladu s postupem automatických úprav tabulky ‚[NAP]‘ stanoveným v příloze XIa tohoto nařízení.
Všechny takové úpravy, které se netýkají nových účastníků, se provedou v souladu se zahajovacími postupy stanovenými v příloze XIV tohoto nařízení.
Ve všech ostatních případech oznámí členský stát Komisi úpravu svého [NAP], a pokud Komise neodmítne tuto úpravu postupem podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, pověří Komise hlavního správce, aby zanesl odpovídající úpravu do tabulky ‚[NAP]‘ […]“
Skutečnosti předcházející sporu
7
Dopisem ze dne 29. března 2006 oznámilo Belgické království Komisi Evropských společenství v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/87 svůj NAP pro alokační období 2008 až 2012.
8
Belgický NAP se skládá ze tří alokačních plánů vytvořených Vlámským, Bruselským a Valonským regionem, do jejichž pravomoci spadá mimo jiné ochrana životního prostředí. Tento plán je výsledkem koordinace vycházející z dohod o spolupráci uzavřených mezi těmito třemi regiony a federálním státem.
9
V rozhodnutí ze dne 16. ledna 2007„týkajícím se [NAP] oznámeného [Belgickým královstvím] podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES“ Komise uvedla, že proti belgickému NAP nevznese námitky pod podmínkou, že budou v tomto plánu provedeny určité změny.
10
Dne 28. února 2008 Belgické království oznámilo Komisi pozměněný NAP. Změny, které v něm byly provedeny, se týkaly zejména valonské části uvedeného NAP.
11
Dopisem ze dne 18. dubna 2008, podepsaným generálním ředitelem generálního ředitelství (GŘ) „Životní prostředí“, informovala Komise Belgické království, že některé změny provedené v belgickém NAP, jež se týkají jeho valonské části, jsou nepřípustné.
12
Dopisem ze dne 27. června 2008 oznámilo Belgické království Komisi nový pozměněný NAP.
13
Na straně 37 pozměněného belgického NAP je pod názvem „Informace o nakládání s rezervními povolenkami pro nové účastníky“ zejména uvedeno:
„[…] [Z] celkového množství povolenek ‚Emission Trading‘ Valonského regionu je pro nové účastníky vyhrazeno 1 750 277 povolenek ročně.
[…]
[Valonský] region má v úmyslu použít rezervní povolenky pro nové účastníky následujícím způsobem:
Zařízení, na něž se vztahují rezervy: valonské nařízení ze dne 10. listopadu 2004, kterým se zavádí systém pro obchodování s povolenkami […], definuje nové účastníky následovně […]:
,‚[…] novým účastníkem systému pro obchodování s povolenkami je […] pro dané referenční období:
a)
podnik, který se zabývá provozováním jedné nebo několika činností nebo zařízení vypouštějících skleníkové plyny, který nebyl uveden v regionálním valonském alokačním plánu, oznámeném Komisi […], a který získal povolení v oblasti životního prostředí ohledně těchto specifikovaných emisí skleníkových plynů po učinění výše uvedeného oznámení Komisi;
b)
podnik, který se zabývá provozováním jedné nebo několika činností nebo zařízení vypouštějících skleníkové plyny, který byl uveden v regionálním valonském alokačním plánu, oznámeném Komisi […], a který buď získal povolení v oblasti životního prostředí ohledně těchto specifikovaných emisí skleníkových plynů z důvodu změny své povahy nebo fungování nebo z důvodu rozšíření zařízení, což značně zvýšilo jeho specifikované emise skleníkových plynů ve srovnání s emisemi, na základě kterých byla stanovena původní alokace, a to po učinění výše uvedeného oznámení Komisi, nebo pro který přeměna nebo rozšíření provedené provozovatelem […] má za následek značné zvýšení těchto specifikovaných emisí skleníkových plynů ve srovnání s emisemi, na základě kterých byla stanovena původní alokace, a to po učinění výše uvedeného oznámení Komisi.‘“
14
Na straně 38 pozměněného belgického NAP je mimo jiné uvedeno, že Valonský region bude rezervní povolenky přidělovat „na základě pravidla, kdo dřív přijde, ten dřív dostane, a to do celkové výše povolenek na období 2008 [až] 2012“.
15
Strany 51 a 52 pozměněného belgického NAP obsahují přílohy Va, Vb a Vc.
16
Příloha Va, nadepsaná „Noví účastníci již uvedení v [NAP]“ a „Noví účastníci, jimž musí být od roku 2008 přiděleny povolenky“, obsahuje tabulku se seznamem zařízení, mezi nimiž je pod číslem 11 uvedeno „Arcelor-Mittal vysoká pec 6“. V poznámce pod čarou je upřesněno, že tomuto zařízení a dalšímu zařízení uvedenému v této tabulce „budou povolenky přiděleny, pokud dojde k doplnění rezerv“. Pro zařízení „Arcelor-Mittal vysoká pec 6“ stanoví uvedená tabulka na období 2008 až 2012 celkové množství povolenek ve výši 12 949 538. Tato tabulka dále obsahuje roční rozdělení povolenek určených tomuto zařízení na uvedené období. Ve druhém sloupku uvedené tabulky týkajícím se roku 2008 je tak množství povolenek určené ve prospěch zařízení „Arcelor-Mittal vysoká pec 6“ ve výši 700 000, zatímco ve třetím až šestém sloupku týkajících se let 2009 až 2012 je toto množství 1 000 000 na rok 2009 a 3 749 846 na jednotlivé roky 2010 až 2012.
17
Příloha Vb obsahuje seznam zařízení, nadepsaný „Noví účastníci, kteří získali povolení v oblasti životního prostředí, ale ještě nezahájili provoz (odhad)“.
18
Příloha Vc obsahuje seznam zařízení, nadepsaný „Noví účastníci, kteří ještě nezískali povolení v oblasti životního prostředí a ještě nezahájili provoz (odhad)“.
19
Konečně příloha VI belgického NAP, nadepsaná „Průměrná roční množství povolenek, která budou přidělena stávajícím podnikům a novým zařízením (nebo zařízením s nárůstem výroby) již uvedeným v alokaci na období 2008 [až] 2012 (Alokační tabulka)“, obsahuje alokační tabulku pro jednotlivá zařízení. Mezi zařízeními, která jsou v ní vyjmenována, je uvedeno jakožto zařízení s číslem 11 „Arcelor – Cockerill Sambre_HF6_Seraing“, které je v jednotlivých políčkách určených pro období 2008 až 2012 označeno jako „[n]ový účastník“, avšak bez uvedení jakéhokoliv množství povolenek k přidělení.
20
Dopisem ze dne 30. června 2008, podepsaným generálním ředitelem GŘ „Životní prostředí“, informovala Komise Belgické království, že nevznese námitky proti novému pozměněnému belgickému NAP.
21
Dopisem ze dne 30. července 2008 oznámilo Belgické království Komisi své alokační rozhodnutí podle čl. 11 odst. 2 směrnice 2003/87, jakož i svou tabulku „NAP“ podle čl. 44 odst. 1 nařízení č. 2216/2004 na alokační období 2008 až 2012.
22
V článku 1 rozhodnutí ze dne 10. října 2008 pověřila Komise hlavního správce, aby zanesl tabulku belgického „NAP“ do nezávislé evidence transakcí Společenství. Bod 2 odůvodnění uvedeného rozhodnutí stanoví, že „Komise má za to, že oznámená tabulka [belgického ‚NAP‘] odpovídá alokačnímu rozhodnutí a vychází z [NAP] oznámeného Belgickým královstvím, ve znění pozdějších úprav, proti kterému nebyly ze strany Komise vzneseny žádné námitky […]“. Podle článku 2 rozhodnutí ze dne 10. října 2008 je tabulka belgického „NAP“ uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.
23
Dopisem ze dne 18. února 2009 oznámilo Belgické království Komisi pozměněnou tabulku belgického „NAP“ obsahující dvě úpravy. V tabulce v příloze tohoto dopisu, nadepsané „úpravy belgického NAP“ a „úpravy alokace“ se odkazuje na zařízení „Arcelor-Mittal“ s číslem 116, nazvané „Arcelor-Cockerill Sambre_HF6_Seraing“ nacházející se v Seraing (dále jen „zařízení č. 116“), v jehož prospěch je pro rok 2008 stanoveno 700 000 povolenek a žádné povolenky (prázdná políčka) pro roky 2009 až 2012. Celkové množství povolenek pro přidělení tomuto zařízení na celé alokační období 2008 až 2012 je uvedeno v posledním sloupci této tabulky a je ve výši 700 000.
24
V článku 1 rozhodnutí ze dne 27. března 2009 (dále jen „napadené rozhodnutí“), přijatém zejména na základě čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004, pověřila Komise hlavního správce, aby zanesl požadované úpravy do tabulky belgického „NAP“ v nezávislé evidenci transakcí Společenství.
25
Podle článku 2 napadeného rozhodnutí jsou úpravy tabulky belgického „NAP“ uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí. Tato příloha neobsahuje úpravy týkající se zařízení č. 116.
26
V bodě 3 odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno:
„Komise má za to, že oznámené úpravy týkající se zařízení č. 116 […] jsou nepřípustné, jelikož nejsou v souladu s metodikou uvedenou v [belgickém NAP] […]“.
27
Ze znění bodu 4 odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že Komise má za to, že zbývající oznámené úpravy jsou v souladu s [belgickým NAP].
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
28
Žalobce, Valonský region, podal projednávanou žalobu návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 17. června 2009.
29
Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu téhož dne Valonský region požádal, aby byla věc projednána ve zrychleném řízení podle článku 76a jednacího řádu Tribunálu.
30
Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 9. července 2009 vzal Valonský region svou žádost o projednání věci ve zrychleném řízení zpět.
31
Valonský region navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž odmítá úpravu tabulky belgického „NAP“ týkající se alokace povolenek ve prospěch zařízení č. 116 na alokační období 2008 až 2012;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
32
Komise navrhuje, aby Tribunál:
—
zamítl žalobu;
—
uložil Valonskému regionu náhradu nákladů řízení.
33
V rámci organizačních procesních opatření stanovených v článku 64 jednacího řádu požádal Tribunál účastníky řízení o předložení určitých dokumentů a o písemné odpovědi na otázky. Účastníci řízení těmto organizačním procesním opatřením vyhověli ve stanovených lhůtách.
34
Vzhledem k překážce na straně jednoho ze soudců určil předseda Tribunálu na základě čl. 32 odst. 3 jednacího řádu pro doplnění senátu jiného soudce.
35
Na základě zprávy soudce zpravodaje se Tribunál (první senát) rozhodl zahájit ústní část řízení.
36
Řeči účastníků řízení a jejich odpovědi na ústní otázky položené Tribunálem byly vyslechnuty na jednání konaném dne 20. září 2011.
Právní otázky
Shrnutí žalobních důvodů směřujících k částečnému zrušení napadeného rozhodnutí
37
Na podporu své žaloby znějící na částečné zrušení napadeného rozhodnutí vznáší Valonský region čtyři žalobní důvody.
38
První žalobní důvod vychází z porušení čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004. Tento důvod se dělí na dvě části týkající se nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení.
39
Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění ve smyslu článku 253 ES.
40
Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady právní jistoty a zásady ochrany legitimního očekávání.
41
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení „zásady loajality Společenství a řádné správy“.
K účinnosti žalobních důvodů vznesených žalobcem
42
Komise především tvrdí, že žalobní důvody směřující ke zrušení vznesené Valonským regionem jsou neúčinné.
43
Komise má za to, že v souladu s čl. 44 odst. 2 čtvrtým pododstavcem nařízení č. 2216/2004 musí členský stát znovu oznámit všechny změny NAP, které jsou neslučitelné s kritérii uvedenými v čl. 44 odst. 2 prvním podstavci uvedeného nařízení, a to postupem podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87, jelikož postupem, kterým se zaznamenávají úpravy v tabulce „NAP“, nelze nahradit tento oznamovací postup a pověřit Komisi, aby zaznamenala úpravy vyžadující změnu samotného NAP. V projednávaném případě se však Belgické království omezuje na to, že požaduje zaznamenání určitých úprav provedených v tabulce „NAP“, včetně úpravy týkající se zařízení č. 116, avšak tato úprava vyžaduje změnu belgického „NAP“ jako takového, jelikož nevychází z metodiky uvedené v daném NAP. V napadeném rozhodnutí tedy Komise nerozhodla o úpravě týkající se zařízení č. 116. Komise tvrdí, že požadovaná úprava se v napadeném rozhodnutí uvádí v bodě 3 odůvodnění, tedy nikoli ve výroku, nadbytečně pouze pro úplnost. Zmínka o nezaznamenání úpravy týkající se zařízení č. 116 tak podle ní nemůže změnit obsah nebo povahu napadeného rozhodnutí a přeměnit ho na rozhodnutí o implicitním odmítnutí v tomto ohledu, jak tvrdí žalobce.
44
Je třeba nicméně konstatovat, že Komise nemá pravdu, když tvrdí, že napadené rozhodnutí nemá závazné právní účinky, které nepříznivě zasahují do právního postavení Valonského regionu v tomto ohledu.
45
Z ustálené judikatury zajisté vyplývá, že právní účinky, a tudíž nepříznivě zasahovat do právního postavení, může vyvolávat pouze výrok rozhodnutí, a to nehledě na důvody, na nichž toto rozhodnutí spočívá. Naopak posouzení uvedené v odůvodnění rozhodnutí nemůže být jako takové předmětem žaloby na neplatnost a může podléhat kontrole legality soudu Společenství pouze tehdy, pokud jakožto odůvodnění aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení představuje nezbytný podklad pro výrok tohoto aktu (viz v tomto smyslu usnesení Soudního dvora ze dne 28. ledna 2004, Nizozemsko v. Komise, C-164/02, Recueil, s. I-1177, bod 21, a usnesení Tribunálu ze dne 30. dubna 2007, EnBW Energie Baden-Württemberg v. Komise, T-387/04, Sb. rozh. s. II-1195, bod 127). V projednávaném případě, i když výrok napadeného rozhodnutí výslovně neodmítá požadovanou úpravu týkající se zařízení č. 116 jako nepřípustnou, ze znění článku 2 přílohy, ve spojení s bodem 3 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, vyplývá, že tato úprava nebyla zahrnuta do přílohy obsahující úpravy, které byl podle článku 1 tohoto rozhodnutí hlavní správce pověřen zanést do tabulky belgického „NAP“, právě z důvodu nepřípustnosti uvedeného v tomto bodě odůvodnění.
46
I za předpokladu, jak tvrdí Komise, že Belgické království mělo v projednávaném případě oznámit pozměněný NAP podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87 a že Komise nebyla oprávněna přezkoumat a odmítnout úpravu týkající se zařízení č. 116 podle čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004, nic to nemění na tom, že z hlavního odůvodnění napadeného rozhodnutí v zásadě vyplývá, že Komise zaujala jednoznačné stanovisko k této žádosti a odmítla ji jako nepřípustnou.
47
Argument Komise, že nerozhodla o dotčené úpravě, ani argument, že bod 3 odůvodnění napadeného rozhodnutí nemá dopad na jeho výrok, nezpochybňuje tento závěr, který Komise ostatně na jednání uznala. Bod 3 odůvodnění totiž tím, že upřesňuje rozsah působnosti jak článku 2, tak i přílohy napadeného rozhodnutí, které neobsahují požadovanou úpravu týkající se zařízení č. 116, představuje ve smyslu judikatury uvedené v bodě 45 výše nezbytný podklad nejen pro článek 2, ale i pro článek 1 uvedeného rozhodnutí, tedy ustanovení, která společně určují rozsah pověření hlavního správce ohledně úprav a která se musí vykládat ve světle uvedeného bodu odůvodnění.
48
Z toho vyplývá, že žalobní důvody znějící na zrušení, kterých se dovolává Valonský region na podporu své žaloby, jsou účinné a argumenty Komise k této otázce je třeba odmítnout.
K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004
49
V rámci první části projednávaného žalobního důvodu, vycházející z nesprávného právního posouzení, Valonský region v podstatě tvrdí, že Komise nebyla oprávněna přijmout napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž odmítá požadovanou úpravu týkající se zařízení č. 116, a založit ho na čl. 44 odst. 2 druhé větě nařízení č. 2216/2004, jejíž rozsah působnosti překročila. Na rozdíl od čl. 38 odst. 2 druhé věty téhož nařízení, která se použije na alokační období 2005 až 2007, neupravuje toto ustanovení odmítnutí úpravy v tabulce „NAP“ z důvodu uvedeného Komisí, tedy kvůli údajnému nesouladu dotčené úpravy s metodikou uvedenou v NAP.
50
V rámci druhé části, vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, Valonský region tvrdí, že čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004 rozlišuje mezi dvěma typy úprav, které mohou členské státy provést v tabulce „NAP“, a to mezi úpravami v prvním pododstavci, které vychází z ustanovení NAP neodmítnutého Komisí a vyplývají ze zpřesnění údajů, a úpravami ve čtvrtém pododstavci, které předpokládají změnu NAP, a tedy vyžadují přezkum podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87. Valonský region má za to, že požadovaná úprava týkající se zařízení č. 116 vychází z belgického NAP a že není nezbytné tento NAP měnit druhým způsobem úprav stanoveným v čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004. V tomto ohledu v podstatě uvádí, že z přílohy Va belgického NAP jasně vyplývá, že alokace povolenek ve prospěch zařízení č. 116 se uskuteční „pokud dojde k doplnění rezerv“, což umožňuje postupnou alokaci povolenek s ohledem na rozpočtové požadavky a stav rezerv, zejména vzhledem k možnému uzavření stávajících zařízení a skutečné realizaci ohlášených průmyslových projektů.
51
Komise podpůrně tvrdí, že projednávaný žalobní důvod směřující ke zrušení není opodstatněný.
52
Co se týče první části žalobního důvodu, Komise v podstatě tvrdí, že tabulku „NAP“ lze považovat za tabulku vycházející z NAP pouze tehdy, pokud vychází z alokačních mechanismů uvedených v daném NAP, a nikoli z jiné metodiky, která není v tomto plánu uvedena. Podle čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004 musí být splněny dvě podmínky, tedy aby požadovaná úprava buď vycházela z NAP, nebo vyplývala ze zpřesnění údajů, přičemž v projednávané věci tomu tak nebylo. Komise má za to, že nezaznamenání sporné úpravy z toho důvodu, že nevychází z belgického NAP, v sobě zahrnuje důvod nesouladu této úpravy s metodikou uvedenou v daném NAP. Komise tedy mohla podle svého názoru odůvodnit napadené rozhodnutí a nezaznamenání sporné úpravy nesouladem této úpravy s metodikou uvedenou v belgickém NAP.
53
Co se týče druhé části žalobního důvodu, Komise v podstatě tvrdí, že alokace povolenek požadovaných ve prospěch zařízení č. 116 je v rozporu s metodikou uvedenou v belgickém NAP, který stanoví, že pro všechny nové účastníky bude o přidělení povolenek rozhodnuto na konci období 2008 až 2012. Mimoto podle uvedeného NAP nemá zařízení č. 116 přístup k rezervám a povolenky mu budou přiděleny pouze „pokud dojde k doplnění rezerv“. Tuto alokační metodu přitom nelze vykládat tak, že uděluje příslušnému orgánu diskreční pravomoc určit každý rok množství povolenek, které přidělí dotyčnému zařízení. Všechny alokační metody uvedené v belgickém NAP je naopak třeba vykládat soudržně a tak, že „ukládají příslušnému orgánu, aby v závislosti na stavu rezerv přidělil zařízení [č. 116] na celé období 2008 [až] 2012 povolenky, jejichž celkové množství a roční výše mohou být nižší než množství uvedená v příloze Va belgického NAP“.
54
Komise se domnívá, že tento závěr je v souladu s duchem směrnice 2003/87, a zejména s jejím čl. 9 odst. 1, podle něhož musí NAP dodržovat kritéria uvedená v příloze III, a zvláště pak kritéria č. 5 a 6 týkající se zásady zákazu diskriminace mezi podniky a povinnosti zajistit novým účastníkům přístup do systému pro obchodování s povolenkami. V tomto ohledu nelze přijmout argument vycházející z rozlišování mezi novými účastníky „prvního stupně“, na něž se jako jediné uplatní pravidla bodu 5 belgického NAP, a novými účastníky „druhého stupně“, kteří podléhají pravidlu dodatečné alokace, tedy alokace „pokud dojde k doplnění rezerv“, neboť obecná pravidla uvedeného bodu se musí uplatnit na všechny nové účastníky, včetně nových účastníků „druhého stupně“. Podle názoru Komise totiž v případě, že rezervy nepostačují k tomu, aby se povolenky mohly přidělit novým účastníkům „druhého stupně“, a že rezervy nejsou znovu doplněny, nedostanou tito noví účastníci žádnou povolenku, a to na základě pravidla „kdo dřív přijde, ten dřív dostane“. Komise z toho v souladu s pravidlem o alokaci povolenek na celé období 2008 až 2012 vyvozuje, že nový účastník „druhého stupně“, jakým je zařízení č. 116, musí dostat povolenky na období 2008 až 2012, a nikoli pouze na jeden nebo dva roky. Množství přidělovaných povolenek musí tedy být předem určeno na celé toto období – a nikoli na jednotlivé roky nebo diskrečně – do výše povolenek ve znovu doplněných rezervách, a to podle pravidla zákazu použití rezerv pro provedení dodatečných úprav v původní alokaci, která byla určena dotyčným zařízením. V projednávaném případě tak bylo pro zařízení č. 116 k dispozici pouze 700 000 povolenek na celé uvedené období.
55
Tribunál připomíná, že čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004 stanoví dvě kumulativní kritéria, která musí být splněna, aby mohla být provedena úprava v tabulce „NAP“ bez dodržení postupu o oznámení změny NAP podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87. Jednak tato úprava musí vycházet z NAP, který byl Komisi oznámen a který neodmítla, jednak musí vyplývat ze „zlepšení [zpřesnění] údajů“. Kromě toho, pokud jsou obě tato kumulativní kritéria splněna, má Komise povinnost pověřit hlavního správce, aby zanesl dotčenou úpravu do tabulky „NAP“ ve smyslu čl. 44 odst. 2 prvního pododstavce druhé věty nařízení č. 2216/2004.
56
Co se týče prvního z uvedených kritérií, je třeba posoudit, zda Komise prokázala, že byla oprávněna učinit v napadeném rozhodnutí závěr, že není třeba pověřit hlavního správce, aby zanesl do tabulky belgického „NAP“ požadovanou úpravu týkající se zařízení č. 116 z důvodu, že tato úprava „nevycházela z [NAP], který byl Komisi oznámen a který neodmítla“.
57
V tomto ohledu je třeba především uvést, že i když napadené rozhodnutí formálně vychází z čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004, omezuje se bod 3 odůvodnění uvedeného rozhodnutí v podstatě na konstatování, že žádost o úpravu týkající se zařízení č. 116 je nepřípustná, jelikož není „v souladu s metodikou uvedenou v [belgickém NAP]“, což je důvod, který v zásadě odpovídá důvodu uvedenému v čl. 38 odst. 2 téhož nařízení, který se v projednávaném případě neuplatní, jelikož se týká prvního alokačního období 2005 až 2007.
58
Kromě toho, i kdyby byl přijat argument Komise, že kritérium, které uplatnila v projednávané věci, tedy kritérium vycházející ze souladu „s metodikou uvedenou v [NAP]“, splývá s kritériem vycházejícím z toho, že žádost o úpravu musí „vycházet z [NAP]“, důvod, proč požadovaná úprava týkající se zařízení č. 116 nevycházela z belgického NAP, který byl Komisi oznámen a který neodmítla ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004, nevyplývá ani z napadeného rozhodní, ani z postojů Komise během řízení.
59
Dále je třeba konstatovat, že příloha Va belgického NAP, nadepsaná „Noví účastníci již uvedení v [NAP]“ a „Noví účastníci, jimž musí být od roku 2008 přiděleny povolenky“, obsahuje tabulku, ve které je pod číslem 11 uvedeno zařízení „Arcelor-Mittal vysoká pec 6“. V odpověď na písemné otázky Tribunálu účastníci řízení jednomyslně uznali, že toto zařízení se shoduje se zařízením „Arcelor – Cockerill Sambre_HF6_Seraing“, které bylo uvedeno jednak pod stejným číslem v tabulce přílohy VI uvedeného NAP a jednak pod číslem 116 v žádosti o spornou úpravy tabulky belgického „NAP“, kterou Belgické království zaslalo Komisi dopisem ze dne 18. února 2009 a která stanovila pro toto zařízení 700 000 povolenek jak na rok 2008, tak i na celé alokační období 2008 až 2012 (viz bod 23 výše).
60
Je rovněž nesporné, že tabulka přílohy Va belgického NAP na období 2008 až 2012 stanoví celkové množství 12 949 538 povolenek určených pro zařízení „Arcelor-Mittal vysoká pec 6“ s rozdělením na jednotlivé roky, a to 700 000 povolenek na rok 2008, 1 000 000 povolenek na rok 2009 a 3 749 846 povolenek na jednotlivé roky 2010 až 2012 (viz bod 16 výše), přičemž toto rozdělení se nenachází v tabulce přílohy VI belgického NAP, kde se ve sloupcích odpovídajících rokům 2008 až 2012 objevuje jen pojem „nový účastník“ (viz bod 19 výše).
61
Množství 700 000 povolenek určených pro zařízení č. 116 na rok 2008, které je předmětem žádosti o spornou úpravu tabulky belgického „NAP“, se tak zjevně shoduje s množstvím určeným ve prospěch téhož zařízení v tabulce přílohy Va belgického NAP. Komise přitom nepopírá tuto shodu ani skutečnost, že neměla námitky vůči obsahu tohoto NAP v rámci přezkumného řízení podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87.
62
V tomto ohledu se Komise v podstatě omezila na tvrzení, že těchto 700 000 povolenek má být považováno za maximální disponibilní množství pro zařízení č. 116 na celé alokační období 2008 až 2012, a nikoli pouze na rok 2008 (viz bod 54 výše). Takový výklad je zajisté potvrzen i zněním posledního sloupce tabulky pozměněného belgického „NAP“, jak byla oznámena Belgickým královstvím dne 18. února 2009, ve které se nachází, stejně jako v prvním sloupci pro rok 2008, celkové množství 700 000 povolenek na celé období 2008 až 2012. Tato okolnost však jako taková nemůže podpořit hlavní námitku Komise, že žádost o spornou úpravu nevychází z belgického NAP, který byl Komisi oznámen a který neodmítla ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004, ale naopak potvrzuje, že celkové množství povolenek určených pro zařízení č. 116 požadované pro totéž období je o něco nižší než maximální množství povolenek uvedené v tabulce Va belgického NAP. Komise proto nemůže v průběhu řízení vytýkat Belgickému království, že předložilo žádost o úpravu předpokládající změnu množství povolenek, které budou k dispozici pouze pro rok 2008, a nikoli pro následující roky daného alokačního období.
63
Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že se Komise zmýlila v otázce použití čl. 44 odst. 2 nařízení č. 2216/2004, když tvrdila, že žádost o spornou úpravu týkající se zařízení č. 116 nevychází z belgického NAP, který byl Komisi oznámen a který neodmítla. Proto není nutné odpovídat na otázku, zda se tato žádost týkala „zpřesnění údajů“, tedy aspektu, k němuž se Komise ostatně nevyjádřila ani v napadeném rozhodnutí, ani ve svých písemnostech.
64
Konečně, Komise nemůže zpochybnit tento závěr tvrzením, že žádost o spornou úpravu byla přesto v rozporu s belgickým NAP, protože nebyla v souladu s metodikou uvedenou v daném NAP a dále proto, což Komise uváděla především na jednání, že maximální množství povolenek přidělených všem novým účastníkům má být určeno předem a dohromady na celé dotčené alokační období v souladu s obecnými zásadami upravujícími fungování systému pro obchodování s povolenkami.
65
Pokud jde o první argument, je třeba konstatovat, jak uznala samotná Komise, že tabulka přílohy Va belgického NAP obsahuje ustanovení nacházející se v poznámce pod čarou, ve kterém je uvedeno, že zařízením vyjmenovaným v této tabulce „budou povolenky přiděleny, pokud dojde k doplnění rezerv“. Komise přitom během přezkumného řízení belgického NAP podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87 nevznesla v tomto ohledu žádnou námitku ani v průběhu řízení nenamítala, že toto ustanovení se týká konkrétní „metody alokace“ povolenek ve prospěch nových účastníků „druhého stupně“ (viz bod 53 výše). Podle vysvětlení Valonského regionu, která Komise nezpochybnila jako taková, toto ustanovení totiž povoluje belgickým orgánům přidělit dotyčným zařízením povolenky do výše maximálního ročního množství uvedeného v dané tabulce jedině v případě, že jsou rezervy dostatečně doplněné. Pokud tedy žádost o úpravu týkající se zařízení č. 116 skutečně vychází z této alokační metody, nemůže Komise uplatňovat její nesoulad s belgickým NAP (viz zejména bod 3 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Kromě toho je v této souvislosti neúčinný argument Komise, že tuto alokační metodu nelze vykládat tak, že dává příslušnému orgánu diskreční pravomoc určit každý rok množství povolenek, které má v úmyslu přidělit dotyčnému zařízení, jelikož žádost o spornou úpravu se výlučně omezuje na požadavek, aby do tabulky belgického „NAP“ bylo zaznamenáno totéž množství povolenek určených pro zařízení č. 116 na rok 2008, které je uvedeno v tabulce Va belgického NAP, jakož i množství povolenek o něco nižší, než je maximální množství uvedené v dané tabulce na celé období 2008 až 2012.
66
Pokud jde o druhý argument vycházející z nedodržení obecných zásad upravujících fungování systému pro obchodování s povolenkami, které od členských států vyžadují, aby pro dotyčná zařízení předem určili maximální množství disponibilních povolenek po celé alokační období, je třeba uvést, že tento argument nemá v napadeném rozhodnutí žádnou oporu. Kromě toho, jak již vyplývá z bodu 62 výše, Komise v projednávaném případě neprokázala, že poskytnutí 700 000 povolenek zařízení č. 116 jak na rok 2008, jak je uvedeno v prvním sloupci tabulky přílohy Va belgického NAP, tak na celé období 2008 až 2012, jak je uvedeno v posledním sloupci téže tabulky, je v rozporu s těmito obecnými zásadami. Vzhledem k obecnému pravidlu, které ve smyslu čl. 11 odst. 2, ve spojení s alokačními kritérii v příloze III směrnice 2003/87, vyžaduje, aby bylo předem stanoveno celkové množství povolenek disponibilních v průběhu dotyčného alokačního období, musí být daná kumulativní kritéria o „úpravě“ a „zpřesnění údajů“ vykládána restriktivně jakožto výjimky, aby tak byl zachován užitečný účinek oznamovacího postupu podle čl. 44 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení č. 2216/2006, ve spojení s čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87. Pouze restriktivní výklad totiž může při pozdějších změnách, které jsou požadovány členským státem, zabezpečit úplný předběžný přezkum s ohledem na uvedená alokační kritéria. Z toho, co je uvedeno v bodě 62 výše přitom pouze vyplývá, že žádost o spornou úpravu má být vykládána jako žádost pokrývající celé období 2008 až 2012.
67
Za těchto podmínek je třeba vyhovět prvnímu žalobnímu důvodu a zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž odmítá žádost o spornou úpravu týkající se zařízení č. 116, aniž je třeba přezkoumávat ostatní žalobní důvody a výtky vznesené Valonským regionem.
K nákladům řízení
68
Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Valonský region požadoval náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (první senát)
rozhodl takto:
1)
Rozhodnutí Komise ze dne 27. března 2009, kterým se pověřuje hlavní správce, aby zanesl do nezávislé evidence transakcí Společenství úpravy do tabulky belgického „Národního alokačního plánu“, se zrušuje v rozsahu, v němž se týká odmítnutí pověřit tohoto správce, aby zanesl úpravy v alokaci povolenek ve prospěch zařízení č. 116 nazvaného „Arcelor – Cockerill Sambre_HF6_Seraing“, které požadovalo Belgické království ve svém dopise ze dne 18. února 2009.
2)
Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.
Azizi
Martins Ribeiro
Frimodt Nielsen
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 1. února 2012.
Podpisy.
( *1 ) – Jednací jazyk: francouzština.
Top