© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí ze dne 24. srpna 2010 ve věci č. 3673/03
Steiniger a Steiniger proti České republice
Senát páté sekce Soudu dospěl jednomyslně k závěru, že právo stěžovatelů na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy) nebylo porušeno v žádném z jeho aspektů, a stížnost zamítl jako nepřijatelnou pro zjevnou neopodstatněnost.
(i) Okolnosti případu
Porušení článku 6 Úmluvy se měl podle stěžovatelů dopustit v prvé řadě Okresní soud v Sokolově tím, že konal jednání a ve věci zároveň rozhodl i přesto, že právní zástupce stěžovatelů včas požádal z důvodu nemoci o odročení jednání.
Stěžovatelé tvrdili, že jejich právo na spravedlivý proces porušil též Ústavní soud, který jejich ústavní stížnost odmítl jako podanou neoprávněnou osobou. Ústavní stížnost byla jménem stěžovatelů podána v říjnu 2001 jejich (údajným) právním zástupcem, přiložené plné moci však podle soudce zpravodaje dostatečným způsobem nedokládaly oprávnění advokáta jednat jménem stěžovatelů před Ústavním soudem. Na základě výzvy předložil právní zástupce notářsky ověřené kopie plných mocí z ledna a února 2002. Podle Ústavního soudu však z toho bylo patrno, „že v době podání ústavní stížnosti nebyl jmenovaný advokát oprávněn stěžovatele zastupovat, a proto nemohl jejich jménem podat ústavní stížnost“.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
a) K námitce týkající se řízení před okresním soudem
Soud poznamenal, že důvodem neúčasti právního zástupce stěžovatelů na jediném jednání před soudem prvního stupně byla nedostatečnost jím předložené písemné omluvy, na kterou poukazovala vláda. Přihlédl také k tomu, že stěžovatelé poté podali proti vydanému rozsudku odvolání, v němž mohli uplatnit veškeré argumenty, které považovali za relevantní a které nemohli uplatnit na jednání před okresním soudem. Kromě toho, nic nesvědčí o tom, že by neúčast právního zástupce na jednání nějak konkrétně zasáhla do práva stěžovatelů na spravedlivý proces nebo že by jiné procesní záruky článku 6 nebyly v průběhu dokazování respektovány.
b) K námitce týkající se řízení před Ústavním soudem
Podobně jako vláda si Soud zkraje povšiml, že původně předložené plné moci budí podezření, že jde pouze o dodatečně upravované plné moci pro řízení před obecnými soudy. Když pak byly Ústavnímu soudu předloženy zcela nové plné moci vydané několik měsíců po podání ústavní stížnosti, nebylo lze mu podle Soudu vyčítat, pokud se stěžovatelům nepodařilo rozptýlit jeho pochybnosti o tom, zda byli právně zastoupeni již v době podání ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že dotyčný advokát měl být obeznámen s procesními požadavky vyplývajícími ze zákona o Ústavním soudu a že mu Ústavní soud nabídl možnost odstranit vady původního podání, nelze břemeno uvalené na stěžovatele považovat za nepřiměřené. Na druhou stranu nejsou žádné pochybnosti o tom, že postup Ústavního soudu byl veden zásadami právní jistoty a řádného výkonu soudnictví. Daná situace tudíž vyplynula z nedostatku pečlivosti na straně stěžovatelů, kterému bylo možné se vyhnout, nikoli z přehnaného formalismu Ústavního soudu. Stěžovatelé podle Soudu neučinili vše, co od nich bylo rozumné očekávat, aby vyhověli formálním nárokům na ústavní stížnost, a sami se tak připravili o přístup k (Ústavnímu) soudu.
c) Jiné otázky
Stěžovatelé rovněž zpochybňovali právní hodnocení skutkových okolností jejich případu v rozhodnutí Nejvyššího soudu v jejich věci. Také tuto námitku Soud v souladu se svou ustálenou judikaturou zamítl jako zjevně neopodstatněnou.
Full & Egal Universal Law Academy