Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 2. července 2004. Enviro Tech Europe Ltd a Enviro Tech International Inc. proti Komisi Evropských společenství. Předběžné opatření

USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU

2. července 2004 ( *1 )

Ve věci T-422/03 R II,

Enviro Tech Europe Ltd, se sídlem v Surrey (Spojené království),

Enviro Tech International Inc., se sídlem v Chicagu (Spojené státy), zastoupené C. Mereuem a K. Van Maldegemem, advokáty,

žalobkyně,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené X. Lewisem a F. Simonetti, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalované,

jejímž předmětem je návrh zaprvé na „pozastavení začlenění nPB“ do 29. přizpůsobení technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. vést. 1967, 196, s. 1; Zvi. vyd. 13/01, s. 27), zadruhé na odložení provádění položky nPB ve směrnici Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku (Úř. vest. L 152, s. 1), a zatřetí na nařízení dalších předběžných opatření,

PŘEDSEDA SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

vydává toto

Usnesení

Právní rámec

Obecný právní rámec

1

Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. vest. 1967, 196, s. 1; Zvi. vyd. 13/01, s. 27), ve znění směrnice Rady 92/32/EHS ze dne 30. dubna 1992, kterou se po sedmé mění směrnice 67/548 (Úř. vest. L 154, s. 1; Zvi. vyd. 13/11, s. 155), upravuje pravidla týkající se obchodování s určitými „látkami“, kterými se rozumějí „chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané jakýmkoliv výrobním procesem včetně jakýchkoliv přísad potřebných k zachování stálosti výrobků [a včetně všech nečistot vzniklých tímto procesem], avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která mohou být oddělena bez ovlivnění stálosti látky nebo změny jejího složení“.

2

Od svého přijetí byla směrnice 67/548 několikrát pozměněna, naposledy směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku (Úř. věst. L 152, s. 1).

3

Článek 4 směrnice 67/548, ve znění změn, stanoví, že látky se klasifikují na základě svých přirozených vlastností podle kategorií stanovených v čl. 2 odst. 2. Klasifikace chemické látky jako „nebezpečné“ s sebou nese požadavek odpovídajícího označení balení, zejména symboly nebezpečnosti, standardními větami uvádějícími zvláštní rizika spojená s použitím látky („R-věty“), jakož i standardními větami týkajícími se bezpečného použití látky („S-věty“).

4

Podle čl. 2 odst. 2 směrnice 67/548, ve znění změn, jsou „nebezpečné“ ve smyslu směrnice látky a přípravky, které jsou zejména „extrémně hořlavé“, „vysoce hořlavé“, „hořlavé“ nebo „toxické pro reprodukci“.

5

Článek 4 odst. 2 směrnice 67/548, ve znění změn, stanoví, že obecné principy klasifikace a označování látek a přípravků se použijí v souladu s kritérii uvedenými v příloze VI kromě případů, kdy jsou samostatnými směrnicemi stanoveny pro nebezpečné přípravky protichůdné požadavky.

6

Příloha VI bod 4.2.3 směrnice 67/548, ve znění změn, uvádí kritéria použitelná na toxické účinky na reprodukci a rozděluje látky s takovými účinky do tří kategorií:

—

kategorie 1: „látky, o nichž je známo, že poškozují plodnost člověka“ a „látky, o nichž je známo, že způsobují poškození vývoje lidského plodu“;

—

kategorie 2: „látky, na něž je třeba pohlížet, jako by poškozovaly plodnost člověka“ a „látky, na něž je třeba pohlížet, jako by způsobovaly poškození vývoje lidského plodu“;

—

kategorie 3: „látky, které vyvolávají obavy z hlediska poškození plodnosti člověka“ a „látky, které vyvolávají obavy z hlediska možného poškození vývoje lidského plodu“.

Přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku

7

Článek 28 směrnice 67/548, ve znění změn, stanoví:

„Změny nezbytné pro přizpůsobení příloh technickému pokroku se přijímají v souladu s postupem stanoveným v článku 29.“

8

Ve svém vyjádření Komise uvedla, že obvykle při přípravě prvního návrhu opatření pro přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku konzultuje pracovní skupinu pro klasifikaci a označování (dále jen „pracovní skupina“). Tato skupina je složena z odborníků v toxikologii a klasifikaci vyslaných členskými státy, zástupců chemického průmyslu, jakož i zástupců průmyslového odvětví, pro které jsou dotčené výrobky obzvláště významné. Po konzultaci s pracovní skupinou Komise předloží návrh opatření výboru ustanovenému článkem 29 směrnice 67/548 (dále jen „regulativní výbor“).

9

Článek 29 směrnice 67/548, ve znění nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES (Úř. vest. L 122, s. 36; Zvl. vyd. 01/04, s. 335), stanoví:

„1.

Komisi je nápomocen výbor.

2.

Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v či. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.“

10

Článek 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, s. 23; Zvi. vyd. 01/03, s. 124) stanoví:

„1.

Komisi je nápomocen regulativní výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2.

Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda určit s ohledem na naléhavost věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v či. 205 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená ve zmíněném článku. Předseda nehlasuje.

3.

Aniž je dotčen článek 8, přijme Komise zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

[...]“

Skutkové okolnosti a řízení

11

N-propyl-bromid (dále jen „nPB“) je organické těkavé rozpouštědlo používané zejména k průmyslovému čištění.

12

Jedinou činností Enviro Tech Europe Ltd a Enviro Tech International Inc. (dále jen „žalobkyně“ ) je výroba a prodej výrobku vyrobeného na bázi nPB a pojmenovaného „Ensolv“. První z uvedených společností je evropskou dceřinou společností druhé a je držitelkou výhradní licence pro prodej Ensolvu v Evropě.

13

Po přijetí směrnice Komise 91/325/EHS ze dne 1. března 1991 o dvanáctém přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku (Úř. vést. L 180, s. 1) byl nPB klasifikován v příloze I směrnice 67/548 jako látka dráždivá a hořlavá.

14

Během schůze pracovní skupiny konané ve dnech od 16. do 18. ledna 2002 ředitel Health & Safety Executive (Úřad pro zdraví a bezpečnost ve Spojeném království, dále jen „HSE“) navrhl, aby byl nPB klasifikován jako látka toxická pro reprodukci v kategorii 2.

15

Později, během měsíce dubna 2002, HSE navrhl klasifikovat nPB jako látku vysoce hořlavou, opíraje se o výsledky nové vědecké zkoušky.

16

Od té doby žalobkyně několikrát proti tomuto návrhu na klasifikaci protestovaly u HSE, u Evropského úřadu pro chemické látky, jakož i u pracovní skupiny a předložily jim údaje a vědecké důkazy na podporu svého postoje.

17

Při své schůzi v lednu 2003 se pracovní skupina rozhodla doporučit klasifikaci nPB jako látky vysoce hořlavé a toxické pro reprodukci v kategorii 2. Po přijetí tohoto rozhodnutí se žalobkyně bezvýsledně pokoušely přesvědčit pracovní skupinu, aby znovu otevřela diskusi ohledně nPB.

18

Dne 29. srpna a 29. září 2003 zaslaly žalobkyně Komisi dva dopisy, ve kterých ji zejména požádaly, aby přijala nezbytná opatření k odstranění chyb, které byly podle názoru žalobkyň pokladem pro doporučení pracovní skupiny týkající se nPB.

19

Dvěma dopisy ze dne 3. listopadu 2003 Komise sdělila žalobkyním, že argumenty předložené v jejich dopisech ze dne 29. srpna a 29. září 2003 neospravedlňují změnu klasifikace nPB doporučené pracovní skupinou (dále jen „napadené akty“).

20

Návrhem zapsaným v rejstříku Soudu dne 23. prosince 2003 žalobkyně podaly žalobu na zrušení proti napadeným aktům, jakož i žalobu na náhradu škody.

21

V krátké době po podání žaloby v hlavním řízení byly žalobkyně informovány o konání schůze regulativního výboru ze dne 15. ledna 2004 s cílem schválit 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku.

22

Samostatným podáním zapsaným v rejstříku Soudu dne 30. prosince 2003 žalobkyně, na základě článků 242 ES a 243 ES, předložily soudci určenému pro rozhodování o předběžných opatřeních první návrh na předběžná opatření, kterým se domáhají, aby byl odložen výkon napadených aktů a aby bylo Komisi nařízeno nenavrhovat reklasifikaci nPB v rámci 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku na příští schůzi regulativního výboru plánované na 15. ledna 2004, a to až do doby, než bude rozhodnuto v hlavním řízení.

23

Ve svém vyjádření Komise upřesnila, že schůze regulativního výboru nebyla nikdy plánována na 15. ledna 2004 a že byla odložena sine die.

24

Dne 3. února 2004 bylo přijato usnesení zamítající první návrh na předběžná opatření (Envirotech a další v. Komise, T-422/03 R, Recueil, s. II-469, dále jen „usnesení ze dne 3. února 2004“). V tomto usnesení měl soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření v podstatě za to, že aniž by bylo namístě vyjadřovat se k přípustnosti žaloby v hlavní věci, odklad výkonu napadených aktů by pro žalobkyně neměl žádný užitek, neboť by nemohl zabránit Komisi navrhnout reklasifikaci nPB. Co se týče ostatních návrhů žalobkyň, měl soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření za to, že není nezbytné zkoumat uvedenou údajně vážnou a nenapravitelnou škodu, neboť předpoklady, na kterých spočívá, jsou v každém případě příliš hypotetické, než aby ospravedlnily vydání předběžných opatření.

25

Samostatným podáním zapsaným v rejstříku Soudu dne 9. února 2004 vznesla žalovaná v hlavní věci námitku nepřípustnosti na základě článku 114 jednacího řádu Soudu.

26

Podáním ze dne 5. dubna 2004 zapsaným v rejstříku Soudu téhož dne podaly žalobkyně druhý návrh na předběžná opatření na základě článků 242 ES a 243 ES, kterým se zejména domáhají, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření nařídil pozastavení „začlenění nPB Komisí do 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku“. Ve svém návrhu žalobkyně uvedly, že schůze regulativního výboru určená k přijetí návrhu 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku se má konat 14. dubna 2004. Krom toho také požádaly soudce určeného pro účely rozhodování o předběžném opatření, aby na základě čl. 105. odst. 2 jednacího řádu rozhodl předtím, než Komise předloží své vyjádření.

27

Dne 7. dubna 2004, na žádost soudce určeného pro účely rozhodování o předběžném opatření, Komise potvrdila, že schůze regulativního výboru určená k přijetí návrhu 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku by se měla konat dne 14. dubna 2004.

28

Dne 13. dubna 2004 žalobkyně uložily z vlastní iniciativy v kanceláři Soudu určité doklady, o kterých uvedly, že se o nich dozvěděly až poté, co podaly návrh na předběžná opatření. Soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření rozhodl vložit tyto doklady do spisu.

29

Dne 23. dubna 2004 Komise předložila své vyjádření k uvedeným dokladům. Komise rovněž oznámila soudci určenému pro účely rozhodování o předběžném opatření, že dne 14. dubna 2004 regulativní výbor schválil návrh reklasifikace nPB jednak jako látky vysoce hořlavé (R 11) a jednak jako látky toxické pro reprodukci v kategoriích 2 (R 60) a 3 (R 63).

30

Dne 14. května 2004 žalobkyně předložily soudci určenému pro účely rozhodování o předběžném opatření nové písemnosti a oznámily mu, že dne 29. dubna 2004 Komise formálně přijala směrnici 2004/73, kterou se provádí 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku a kterou se přijímá klasifikace nPB v kategoriích R 11 a R 60. s ohledem na tyto okolnosti žalobkyně podaly nové návrhy, kterými se domáhají, aby bylo odloženo provádění položky nPB ve směrnici 2004/73. Dne 17. května 2004 soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření rozhodl vložit tyto nové písemnosti do spisu. Dne 26. května 2004 Komise předložila své vyjádření k těmto novým písemnostem a návrhům.

Návrhy

31

Ve svém současném návrhu se žalobkyně domáhají, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření:

—

„prohlásil jejich návrh za přípustný a opodstatněný“ (dále jen „první návrh“);

—

„prohlásil, že je nezbytné nařídit předběžná opatření k zabránění vzniku nenapravitelné škody žalobkyním“ (dále jen „druhý návrh“);

—

„pozastavil začlenění nPB Komisí do 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku až do doby, než bude rozhodnuto v hlavním řízení“ (dále jen „třetí návrh“);

—

„přijal veškerá další předběžná opatření, která považuje [soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření] za vhodná k zabránění reklasifíkace nPB v kategoriích R 11 a R 60“ (dále jen „čtvrtý návrh“);

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

32

Ve své korespondenci ze dne 14. května 2004 se žalobkyně navíc domáhají, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření:

—

„pozastavil položku nPB ve 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku“ (dále jen „pátý návrh“);

—

„nařídil Komisi bezodkladně oznámit členským státům, že uvedená položka je pozastavena až do doby, než bude rozhodnuto v hlavním řízení“ (dále jen „šestý návrh“);

—

„nařídil veškerá další opatření nezbytná pro zajištění předběžné soudní ochrany žalobkyň“ (dále jen „sedmý návrh“).

33

Komise navrhuje, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření:

—

zamítl návrh na předběžná opatření;

—

uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.

Právní otázky

34

Článek 104 odst. 2 jednacího řádu stanoví, že návrhy na předběžná opatření musí označit předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost a rovněž skutkové i právní důvody, které prima facie (Jumus boni juris) odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže předběžná opatření musí být zamítnuta, pokud jedna z nich není splněna [usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 14. října 1996, SCK a FNK v. Komise C-268/96 P (R), Recueil, s. I-4971, bod 30]. Soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření rovněž případně přistoupí ke zvážení přítomných zájmů (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 23. února 2001, Rakousko v. Rada, C-445/00 R, Recueil, s. I-1461, bod 73).

35

Krom toho v rámci tohoto celkového přezkoumání soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření disponuje velkou mírou posuzovací pravomoci a může podle své vůle určit s ohledem na zvláštnosti projednávaného případu způsob, jakým mají být tyto rozdílné podmínky ověřeny, jakož i pořadí tohoto přezkoumání, jelikož mu žádné pravidlo práva Společenství neukládá předem stanovené schéma analýzy pro posouzení nezbytnosti předběžně rozhodnout [usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 19. července 1995, Komise v. Atlantic Container Line a další, C-149/95 P(R), Recueil, s. I-2165, bod 23].

Argumenty účastníků řízení

K přípustnosti

36

Ve svém vyjádření Komise sice poznamenává, že žalobkyně se domáhají pozastavení jiného opatření, než je opatření, jehož zrušení se domáhaly v hlavním řízení, avšak uvádí, že není nutné zkoumat tuto otázku, jelikož žaloba v hlavním řízení, a v důsledku toho i návrh na předběžná opatření, jsou zjevně nepřípustné. Konkrétně, co se týče přípustnosti žaloby v hlavním řízení, tvrdí Komise, že žaloba na zrušení podaná žalobkyněmi je zjevně nepřípustná, jelikož žalobkyně zamýšlejí napadnout akty, které neovlivňují jejich právní postavení.

37

Žalobkyně naopak tvrdí, že jsou aktivně legitimovány k podání žaloby proti napadeným aktům podle či. 230 čtvrtého pododstavce ES, jelikož těmito akty jsou rozhodnutí Komise podepsaná ředitelem, která jsou určena přímo jim. Žalobkyně tedy nemusí prokazovat, že se jich napadené akty bezprostředně a osobně dotýkají, neboť toto kritérium se uplatňuje pouze na rozhodnutí určená třetím osobám. Žalobkyně rovněž tvrdí, že jsou aktivně legitimovány již pouze na základě odůvodnění, kterým se řídil Soud ve svém rozsudku ze dne 30. ledna 2002, max.mobil v. Komise (T-54/99, Recueil, s. II-313, bod 71).

Kýumus boni juris

38

Žalobkyně mají za to, že žaloba směřující proti napadeným aktům není zjevně neopodstatněná. Argumenty žalobkyň týkající se fumus boni juris jsou podrobněji uvedeny v bodech 36 až 40 usnesení ze dne 3. února 2004.

K naléhavosti

39

Ve svém návrhu ze dne 5. dubna 2004 žalobkyně mají za to, že předběžná opatření jsou nutná z důvodu naléhavosti, se kterou je nezbytné zabránit přijetí 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku, tehdy plánovanému na 14. dubna 2004. Žalobkyně především tvrdí, že přijetí a provedení rozhodnutí Komise reklasifikovat nPB, což činí jistým jeho reklasifikaci v rámci 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku má tři negativní důsledky, které jim mohou způsobit vážnou a nenapravitelnou škodu, která navíc může být s dostatečnou jistotou prokázána.

40

Žalobkyně nejprve tvrdí, že nová klasifikace nPB jako látky vysoce hořlavé a toxické pro reprodukci v kategorii 2 činí neplatným jejich patent na Ensolv, který je založen na nehořlavých a nikoliv nebezpečných vlastnostech nPB.

41

Dále žalobkyně tvrdí, že nová klasifikace nPB jako látky vysoce hořlavé je zaprvé zavazuje k tomu, aby tento výrobek také tak vymezily a aby změnily svoje bezpečnostní pravidla, zadruhé, aby změnily své postupy, co se týče dopravy, zacházení a skladování, a zatřetí, aby poradily totéž svým zákazníkům, a to na základě ustanovení směrnice 67/548 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úř. vest. L 200, s. 1; Zvi. vyd. 13/24, s. 109). S ohledem na tato různá omezení by zákazníci žalobkyň již neodlišovali Ensolv od jiných výrobků. Jelikož však činnost žalobkyň je založena výlučně na tomto výrobku, bylo by tím ohroženo jejich přežití.

42

Žalobkyně konečně zdůrazňují, že nová klasifikace nPB jako látky toxické pro reprodukci v kategorii 2 jim ukládá navrhnout a nabídnout v co nejkratších lhůtách náhražky nPB „bezpečnější“ než tato látka, na základě směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních (Úř. vest. L 85, s. 1; Zvi. vyd. 15/04, s. 118). Tato nová klasifikace by rovněž vedla ke změně systému autorizace nPB v rámci budoucího nařízení „REACH“.

43

Žalobkyně dodávají, že pokud by byl nPB z důvodu nových předpisů nebo finančních omezení postupně stažen nebo nebyl dále nakupován, zastavily by svou činnost, takže budoucí ztráty a škody by nebyly ani vyčíslitelné, ani napravitelné.

K vážení zájmů

44

Co se týče vážení zájmů, žalobkyně ve svém návrhu uplatňují, že navrhovaná předběžná opatření by pouze zachovala současný stav do doby, než bude rozhodnuto v hlavním řízení.

45

Žalobkyně odmítají předpoklad, podle kterého nPB může být klasifikován jako látka hořlavá, aniž by tento názor podpořily příslušné testy, a zastávají názor, že současná klasifikace upozorňuje dostatečně uživatele nPB na jeho údajně hořlavé vlastnosti. Klasifikace jako látka vysoce hořlavá by nesloužila jiným účelům, zato by vedla k zastavení činnosti žalobkyň před tím, než bude rozhodnuto v hlavním řízení. Žalobkyně navíc podotýkají, že od zavedení nPB v Evropě a zbytku světa nebyla nikdy hlášena žádná událost způsobená údajnými hořlavými vlastnostmi této látky.

46

Žalobkyně tvrdí, že stejné odůvodnění je možno použít na návrh reklasifikace nPB jako látky toxické pro reprodukci v kategorii 2, neboť pokud nebudou předběžná opatření vydána, budou se žalobkyně muset podřídit a zavést program postupného stažení nPB podle směrnice 1999/13. Podpůrně jsou žalobkyně ochotny připustit dočasnou klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci v kategorii 3 do doby, než bude rozhodnuto v hlavním řízení.

47

Konečně žalobkyně poznamenávají, že vydání navrhovaných předběžných opatření v projednávané věci je nutné tím více, že je též nezbytné vyjasnit zaprvé skutečnost, že Komise není oprávněna klasifikovat látky, aniž by použila zkušebních metod a kritérií klasifikace stanovených zvláště za tímto účelem směrnicí 67/548, dále skutečnost, že zásada prevence nenachází v oblasti klasifikace na základě nebezpečnosti své uplatnění a konečně úlohu a pravomoci pracovní skupiny při přijímání politických rozhodnutí.

Závěry soudce určeného pro účely rozhodování o předběžném opatření

48

Úvodem je třeba připomenout, že dodržení ustanovení jednacího řádu a zejména podmínek přípustnosti návrhů na předběžná opatření, je podmínkou řízení (viz v tomto smyslu usnesení předsedy Soudu ze dne 7. května 2002, Aden a další v. Rada a Komise, T-306/01 R, Recueil, s. II-2387, body 43 až 46).

49

Soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření má věc za dostatečně objasněnou pro to, aby rozhodl o projednávaném návrhu na předběžná opatření bez vyslechnutí účastníků řízení.

50

V tomto ohledu, aniž by bylo potřeba vyjádřit se k otázce, zda je žaloba v hlavním řízení prima facie zjevně nepřípustná, má soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření za to, že je v projednávaném případě třeba prozkoumat postupně návrhy předložené žalobkyněmi tak, jak jsou uvedeny v bodech 31 a 32 výše.

51

Co se týče nejprve prvního a druhého návrhu, aniž je nezbytné posuzovat, zda by mohly mít samy o sobě pro žalobkyně nějaký užitek, je zjevné, že otázka nařízení předběžných opatření závisí na přípustnosti a opodstatněnosti ostatních návrhů.

52

Co se týče dále třetího návrhu, který se týká pozastavení „začlenění Komisí nPB do 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku“, je třeba konstatovat, že tato formulace je obzvláště nejasná. Jelikož totiž „začlenění [...] nPB do 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku“ může nastat jedině definitivním přijetím tohoto textu, třetí návrh zřejmě musí být vykládán jako sledující odklad provádění konečného textu tak, jak byl přijat Komisí. Nicméně z některých částí návrhu na předběžné opatření vychází rovněž najevo, že stejným návrhem žalobkyně ve skutečnosti žádají, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření zabránil Komisi a regulativnímu výboru vykonávat jejich zákonodárné pravomoci vzhledem k 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku. Takto působí především části, ve kterých žalobkyně udávají, že zamýšlejí zabránit přijetí návrhu předloženého Komisí regulativnímu výboru.

53

Aniž by bylo potřeba vyjadřovat se k otázce, zda tato nejasnost sama o sobě vede k nepřípustnosti třetího návrhu, je zřejmé, že tento návrh je v každém případě nutno zamítnout.

54

Zaprvé totiž, jelikož třetí návrh musí být vykládán jako směřující k tomu, aby bylo Komisi a regulativnímu výboru zabráněno ve výkonu jejich zákonodárné pravomoci vzhledem k začlenění nPB do 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku, musí být zkoumán společně se čtvrtým návrhem, který sleduje, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření přijal „další předběžná opatření, která považuje [...] za vhodná k zabránění reklasifikace nPB v kategoriích R 11 a R 60“.

55

V tomto ohledu, aniž by bylo potřeba zkoumat, zda jsou tyto dva návrhy přípustné, a především, aniž by bylo potřeba zkoumat, zda je v rozporu se zásadami rozdělení pravomocí mezi jednotlivými orgány Společenství nařizovat předběžná opatření, jejichž účinkem je zabránit, i když pouze přechodně, Komisi a regulativnímu výboru vykonávat jejich pravomoci v oblasti zákonodárné (viz obdobně usnesení předsedy Soudu ze dne 12. července 1996, Sogecable v. Komise, T-52/96 R, Recueil, s. II-797, body 39 až 41, a ze dne 5. prosince 2001, Reisebank v. Komise, T-216/01 R, Recueil, s. II-3481, bod 52), je nutno konstatovat, že oba tyto návrhy jsou nyní již bezpředmětné, jelikož dne 29. dubna 2004 Komise přijala směrnici 2004/73.

56

Zadruhé, pokud třetí návrh má být vykládán jako sledující pozastavení položky nPB ve 29. přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku, musí být posouzen společně s pátým návrhem, který sleduje odklad provádění položky nPB ve směrnici 2004/73. V tomto ohledu je však nutno konstatovat, že tyto dva návrhy směřují k odkladu provádění aktu, který žalobkyně nenapadly v rámci své žaloby v hlavním řízení, v rozporu s tím, co je stanoveno v čl. 104 odst. 1 prvním pododstavci jednacího řádu.

57

Třetí, čtvrtý a pátý návrh musí tedy být zamítnuty.

58

V důsledku toho musí být rovněž zamítnut šestý návrh, který sleduje, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření nařídil Komisi oznámit bezodkladně členským státům, že je odloženo provádění uvedené položky až do doby, než bude rozhodnuto v hlavním řízení.

59

Co se konečně týče sedmého návrhu, který sleduje, aby soudce určený pro účely rozhodování o předběžném opatření „nařídil veškerá další opatření nezbytná pro zajištění předběžné soudní ochrany žalobkyň“, je třeba konstatovat, že žalobkyně nepředložily vysvětlení, které by dostatečně objasnilo tuto část návrhu, jež je neurčitá a nepřesná. Bez zevrubnějšího upřesnění svého předmětu takový návrh nesplňuje podmínky čl. 44 odst. 1 písni, d) jednacího řádu, na který odkazuje či. 104 odst. 3 téhož řádu, a je tudíž nepřípustný (viz v tomto smyslu usnesení předsedy Soudu ze dne 12. února 1996, Lehrfreund v. Rada a Komise, T-228/95 R, Recueil, s. II-111, bod 58).

60

Z toho plyne, že s ohledem na všechny předchozí úvahy musí být návrhy předložené žalobkyněmi v každém případě zamítnuty. Návrh na předběžná opatření musí být tedy zamítnut v celém rozsahu.

 

Z těchto důvodů

PŘEDSEDA SOUDU

rozhodl takto:

 

1)

Návrh na předběžná opatření se zamítá.

 

2)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

 

Vyhotoveno v Lucemburku dne 2. července 2004.

Vedoucí soudní kanceláře

H. Jung

Předseda

B. Vesterdorf

( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.

Top

Full & Egal Universal Law Academy