Věc T-310/03 R
Kreuzer Medien GmbH
v.
Evropský parlament a Rada Evropské unie
„Předběžné opatření – Návrh na odklad provádění – Přípustnost návrhu podaného vedlejším účastníkem“
Usnesení předsedy Soudu ze dne 21. září 2004
Shrnutí usnesení
Předběžné opatření – Odklad provádění – Podmínky přípustnosti – Návrh podaný vedlejším účastníkem – Vedlejší účastník, jenž nenapadl sporný akt – Nepřípustnost
(Články 242 ES a 243 ES; jednací řád Soudu, čl. 104 odst. 1 první pododstavec)
Z čl. 104 odst. 1 prvního pododstavce jednacího řádu Soudu vyplývá, že jakýkoli návrh na odklad provádění aktu orgánu podle článku 242 ES je přípustný pouze tehdy, podal-li navrhovatel proti dotyčnému aktu u Soudu žalobu.
Vedlejší účastník v hlavním řízení není tedy oprávněn předložit návrh na odklad provádění napadeného aktu, pokud sám tento akt nenapadl.
Takový návrh je nepřípustný, ačkoli se opírá o článek 243 ES, jelikož nesměřuje k jinému opatření než k tomu, jež je stanoveno v článku 242 ES, přičemž vedlejšímu účastníkovi nemůže být povoleno obcházet pravidla obsažená v uvedeném ustanovení jednacího řádu tím, že uměle podřídí svůj návrh jiným pravidlům téhož řádu.
(viz body 18, 20–21)
USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU
21. září 2004 (*)
„Předběžné opatření – Návrh na odklad provádění – Přípustnost návrhu podaného vedlejším účastníkem“
Ve věci T‑310/03 R,
Kreuzer Medien GmbH, se sídlem v Lipsku (Německo), zastoupená M. Lenzem, advokátem,
žalobkyně,
podporovaná
Falstaff Verlags GmbH, se sídlem v Klosterneuburgu (Rakousko), zastoupenou W.‑G. Schärfem, advokátem,
vedlejším účastníkem,
proti
Evropskému parlamentu, zastoupenému E. Waldherr a U. Rössleinem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
a
Radě Evropské unie, zastoupené E. Karlsson, jako zmocněnkyní,
žalovaným,
podporovaným
Komisí Evropských společenství, zastoupenou M.-J. Jonczy, L. Pignataro-Nolin a F. Hoffmeisterem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
a
Španělským královstvím, zastoupeným L. Fraguas Gadea, jako zmocněnkyní, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
a
Finskou republikou, zastoupenou A. Guimaraes-Purokoski a T. Pynnä, jako zmocněnkyněmi, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
vedlejšími účastníky,
jejímž předmětem je návrh předložený Falstaff Verlags GmbH na základě článku 243 ES, směřující k odkladu provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Úř. věst. L 152, s. 16; Zvl. vyd. 15/07, s. 460),
PŘEDSEDA SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ
EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
vydává toto
Usnesení
Skutečnosti předcházející sporu a řízení
1 Návrhem na zahájení řízení zapsaným v kanceláři Soudu dne 11. září 2003 žalobkyně podala žalobu směřující ke zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Úř. věst. L 152, s. 16; Zvl. vyd. 15/07, s. 460; dále jen „sporná směrnice“).
2 Usnesením ze dne 12. března 2004 připustil předseda prvního senátu, aby Komise, Španělské království a Finská republika vstoupily jako vedlejší účastníci do řízení na podporu návrhů žalovaných. Současně připustil, aby společnost Falstaff Verlags vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na podporu návrhů žalobkyně.
3 Zvláštním podáním zapsaným v kanceláři Soudu dne 10. června 2004 podala Falstaff Verlags GmbH (dále jen „společnost, jež je vedlejším účastníkem“) na základě článku 243 ES návrh směřující k „pozastavení účinnosti“ sporné směrnice.
4 Rada a Parlament předložily svá vyjádření k návrhu na předběžné opatření dne 29. a 30. června 2004. Komise předložila své vyjádření k tomuto návrhu dne 1. července 2004. Žalobkyně a Španělské království předložily svá vyjádření dne 2. července 2004.
Právní otázky
5 Na základě ustanovení článků 242 ES a 243 ES ve spojení s čl. 225 odst. 1 ES je Soud oprávněn, pokud má za to, že to okolnosti vyžadují, nařídit odklad provádění napadeného aktu anebo nařídit nezbytná předběžná opatření.
6 Vzhledem ke stavu spisu má soudce určený k rozhodování o předběžném opatření za to, že má k dispozici všechny poznatky nezbytné pro rozhodnutí o projednávaném návrhu, aniž by bylo nutné vyslechnout ústní vysvětlení účastníků řízení.
7 Soudce určený k rozhodování o předběžném opatření má za to, že je nejprve namístě zkoumat přípustnost tohoto návrhu.
Argumenty účastníků řízení
8 Společnost, jež je vedlejším účastníkem, tvrdí, že její návrh směřující k pozastavení účinnosti sporné směrnice, podaný na základě článku 243 ES, je přípustný.
9 Upozorňuje na to, že všichni účastníci soudního řízení mají právo předložit takový návrh za účelem ochrany svých zájmů. S odvoláním na rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 1993, Pincherle v. Komise (C‑244/91 P, Recueil, s. I‑6965, body 14 a následující), uplatňuje, že vedlejší účastník musí být považován za „účastníka řízení“, a tedy musí být oprávněn podat návrh podle článku 243 ES. Vzhledem k tomu, že společnosti, která je vedlejším účastníkem, bylo povoleno vstoupit do hlavního řízení, je tudíž přípustné, aby předložila projednávaný návrh.
10 Rada, Parlament, Komise a Španělské království mají za to, že projednávaný návrh na předběžné opatření je nepřípustný.
11 Podle Rady a Parlamentu nemůže vedlejší účastník navrhovat ani odklad provádění uvedený v článku 242 ES, ani nařízení jiných předběžných opatření uvedených v článku 243 ES. Přiznání tohoto práva vedlejšímu účastníkovi by bylo v rozporu s ustanovením čl. 40 čtvrtého pododstavce Statutu Soudního dvora a čl. 116 odst. 3 jednacího řádu Soudu, podle kterých mohou vedlejší účastníci pouze podpořit návrhy té strany sporu, na jejíž podporu vstoupily do řízení. Mimoto skutečnost, že by bylo vedlejšímu účastníkovi umožněno předložit návrh na předběžné opatření, by byla těžko slučitelná s ostatními ustanoveními jednacího řádu, jež se výslovně týkají vedlejších účastníků (viz zejména čl. 87 odst. 4 třetí pododstavec, článek 115, článek 116 a čl. 134 odst. 2 jednacího řádu).
12 Komise uplatňuje, že na základě čl. 104 odst. 1 jednacího řádu se musí jednak rozlišovat mezi návrhem na odklad provádění podle článku 242 ES, jenž může být podán pouze žalobcem v hlavním řízení, a jednak návrhem směřujícím k nařízení jiných předběžných opatření podle článku 243 ES, jenž může být podán kterýmkoli účastníkem hlavního řízení. V projednávaném případě je návrh na pozastavení na základě článku 243 ES ve skutečnosti návrhem na odklad provádění ve smyslu článku 242 ES. Vzhledem ke skutečnosti, že společnost, jež je vedlejším účastníkem, nepodala proti sporné směrnici žalobu v hlavním řízení, by měl její návrh být zamítnut jako nepřípustný v souladu s čl. 104 odst. 1 prvním pododstavcem jednacího řádu.
13 Španělské království zejména tvrdí, že stejně jako vedlejší účastník není oprávněn namítat nepřípustnost (viz rozsudek Soudu ze dne 17. června 1998, Svenska Journalistförbundet v. Rada, T‑174/95, Recueil, s. II‑2289, body 77 až 79), nemůže ani podat návrh směřující k odkladu provádění aktu.
14 Žalobkyně nepodala námitky ohledně přípustnosti projednávaného návrhu na předběžné opatření.
Závěry soudce určeného k rozhodování o předběžném opatření
15 Článek 104 odst. 1 první pododstavec jednacího řádu stanoví, že „[n]ávrh na odklad provádění aktu orgánu podle [článku 242 ES] je přípustný pouze tehdy, podal‑li navrhovatel proti dotyčnému aktu u Soudu žalobu“.
16 Podle čl. 104 odst. 1 druhého pododstavce jednacího řádu „[n]ávrh na jiná předběžná opatření uvedená v [článku 243 ES] je přípustný pouze tehdy, je‑li podán účastníkem řízení ve věci předložené Soudu a souvisí‑li s touto věcí“.
17 V projednávaném případě podala společnost, která je vedlejším účastníkem, „návrh na odklad předložený v souladu s článkem 243 ES“. Tímto návrhem požaduje, aby soudce určený k rozhodování o předběžném opatření pozastavil „účinnost [sporné] směrnice jak ve vztahu k ní, tak i ve vztahu k žalobkyni až do té doby, kdy [Soud] rozhodne ve věci samé“.
18 Ačkoli se tento návrh opírá o článek 243 ES, nesměřuje k jinému opatření než tomu, jež je stanoveno v článku 242 ES. Vhodným právním základem projednávaného návrhu je tedy článek 242 ES. V tomto ohledu je důležité zdůraznit, že účastníkovi řízení nemůže být povoleno obcházet pravidla obsažená v jednacím řádu tím, že toto ustanovení uměle podřídí jiným pravidlům uvedeným ve zmíněném řádu.
19 Z toho vyplývá, že přípustnost projednávaného návrhu musí být posouzena ve světle čl. 104 odst. 1 prvního pododstavce jednacího řádu.
20 Z posledně uvedeného ustanovení vyplývá, že jakýkoli návrh na odklad provádění aktu orgánu je přípustný pouze tehdy, podal-li navrhovatel proti dotyčnému aktu u Soudu žalobu.
21 V projednávaném případě je nesporné, že společnost, jež je vedlejším účastníkem, nepodala proti sporné směrnici žalobu u Soudu. Za těchto okolností není oprávněna předložit svůj návrh.
22 Je tudíž třeba zamítnout projednávaný návrh jako nepřípustný.
Z těchto důvodů
PŘEDSEDA SOUDU
rozhodl takto:
1) Návrh na předběžné opatření se zamítá.
2) O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
V Lucemburku dne 21. září 2004.
Vedoucí soudní kanceláře
Předseda
H. Jung
B. Vesterdorf
* Jednací jazyk: němčina.
Top