USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)
6. října 2015 ( * )
„Kasační opravný prostředek — Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora — Zemědělství — Nařízení (ES) č. 510/2006 — Rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení — Zápis názvu ‚Edam Holland‘ — Producenti užívající označení ‚edam‘ — Neexistence právního zájmu na podání žaloby“
Ve věci C‑517/14 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 14. listopadu 2014,
Schutzgemeinschaft Milch und Milcherzeugnisse e.V., se sídlem v Berlíně (Německo), zastoupený M. Loschelderem a V. Schoenem, Rechtsanwälte,
účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel),
přičemž dalšími účastníky řízení jsou:
Evropská komise, zastoupená B. Schimou, J. Guillem Carrauem a G. von Rintelenem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalovaná v prvním stupni,
Nizozemské království, zastoupené B. Koopman a M. Bulterman, jako zmocněnkyněmi,
Nederlandse Zuivelorganisatie, se sídlem v Zoetermeer (Nizozemsko), zastoupená P. van Ginnekenem a G. Béquetem, advocaten,
vedlejší účastníci řízení v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),
ve složení J.‑C. Bonichot, předseda senátu, J. L. da Cruz Vilaça a C. Lycourgos (zpravodaj), soudci,
generální advokátka: J. Kokott,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout usnesením s odůvodněním podle článku 181 jednacího řádu Soudního dvora,
vydává toto
Usnesení
1
Schutzgemeinschaft Milch und Milcherzeugnisse e.V. se svým kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ve věci Schutzgemeinschaft Milch und Milcherzeugnisse v. Komise (T‑112/11, EU:T:2014:752, dále jen „napadené usnesení“), kterým Tribunál odmítl jeho žalobu na neplatnost nařízení Komise (EU) č. 1121/2010 ze dne 2. prosince 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Edam Holland (CHZO)] (Úř. věst. L 317, s. 14, dále jen „sporné nařízení“).
Právní rámec
Nařízení (ES) č. 510/2006
2
Bod 14 odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 93, s. 12, dále jen „základní nařízení“), které bylo v době rozhodné z hlediska sporných skutkových okolností ještě v platnosti, stanovil:
„Postup zápisu do rejstříku by měl umožnit všem fyzickým nebo právnickým osobám s oprávněným zájmem v členském státě nebo ve třetí zemi, aby uplatnily svá práva prostřednictvím vznesení námitek.“
3
Článek 7 odst. 1 a 2 základního nařízení stanovil:
„1. Do šesti měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce může každý členský stát nebo třetí země vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení [Evropské] [k]omisi.
2. Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazená nebo má bydliště na území jiného členského státu než státu, který požádal o zápis, nebo na území třetí země, může rovněž vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení.
Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazené nebo mají bydliště na území některého členského státu, předloží prohlášení tomuto člensk[ému] státu ve lhůtě stanovené pro vznesení námitek podle odstavce 1.
[...]“
4
Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení stanovil:
„Pokud v sobě zapsaný název obsahuje název zemědělského produktu nebo potraviny, který se považuje za druhový, nepokládá se použití tohoto druhového názvu u dotyčných zemědělských produktů nebo potravin za odporující prvnímu pododstavci písm. a) nebo b).“
Sporné nařízení
5
Bod 8 odůvodnění sporného nařízení stanoví:
„Zdá se, že strany vznášející námitky při svém tvrzení, že zápis by ohrozil existenci názvů, ochranných známek či produktů a že název navrhovaný k zápisu je druhový, neodkazovaly na celý název ‚Edam Holland‘, nýbrž jen na jednu jeho část, a to ‚Edam‘. Chráněn je však název ‚Edam Holland‘ jako celek. Podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce [základního] nařízení se může název ‚Edam‘ nadále používat, jsou-li dodržovány zásady a předpisy právního řádu Unie. V zájmu jasnosti byly specifikace a přehled odpovídajícím způsobem změněny.“
6
Článek 1 tohoto nařízení stanoví:
„Označení uvedené v příloze I tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.
Aniž je dotčen první odstavec, název ‚Edam‘ se může nadále používat na území [Evropské] unie, jsou-li dodržovány zásady a předpisy jejího právního řádu.“
7
Příloha II tohoto nařízení obsahuje následující označení:
„[...]
4. Specifikace
[...]
4.1. Název
‚Edam Holland‘
4.2. Popis
‚Edam Holland‘ je přírodní vyzrálý polotvrdý sýr. Sýr se vyrábí v Nizozemsku z kravského mléka od [nizozemských] chovatelů mléčného skotu a zraje do hotového výrobku v nizozemských zracích místnostech.
[...]“
Skutečnosti předcházející sporu
8
Skutečnosti předcházející sporu byly popsány v bodech 1 až 7 napadeného usnesení následovně:
„1
Dne 1. března 2008 zveřejnila Komise [...] žádost o zápis do rejstříku podle čl. 6 odst. 2 [základního] nařízení. Tato žádost, podaná Nederlandse Zuivelorganisatie (dále jen ‚NZO‘) a předložená Komisi Nizozemským královstvím, se týkala zápisu chráněného zeměpisného označení ‚Edam Holland‘ [(dále jen ‚dotčené CHZO‘)].
2
Dne 26. června 2008 podal žalobce […] u německých úřadů prohlášení o námitce proti zápisu dotčeného CHZO podle čl. 7 odst. 2 [základního] nařízení […].
3
V tomto prohlášení žalobce uvedl, že je profesním sdružením výrobců a distributorů edamu, jehož členské podniky v roce 2007 uvedly na trh 141385 tun edamu (94361 tun pocházelo z jejich vlastní výroby). Na podporu prohlášení bylo zejména uvedeno, že zápis názvu ‚Edam Holland‘ bez výslovného upřesnění ohrozí užívání druhového názvu ‚edam‘.
4
Dne 18. července 2008 podala Spolková republika Německo Komisi prohlášení o námitce proti zápisu dotčeného CHZO. Prohlášení o námitce žalobce ze dne 26. června 2008 (bod 2 výše) bylo připojeno k prohlášení o námitce Spolkové republiky Německo.
5
Dne 21. října 2008 informovala Komise Nizozemské království, že považuje námitky podané Spolkovou republikou Německo za přípustné. Komise zároveň vyzvala Nizozemské království a Spolkovou republiku Německo, aby zahájily příslušná jednání za účelem dosažení dohody ve smyslu čl. 7 odst. 5 [základního] nařízení.
6
Dne 29. května 2009 oznámilo Nizozemské království Komisi, že se nepodařilo dosáhnout dohody, a to zejména se Spolkovou republikou Německo.
7
Dne 2. prosince 2010 přijala Komise [sporné] nařízení [...]. Specifikace předmětného CHZO zejména stanoví, že sýr ‚Edam Holland‘ se vyrábí v Nizozemsku z kravského mléka od [nizozemských] chovatelů mléčného skotu (bod 4.2 specifikací).“
Řízení před Tribunálem a napadené usnesení
9
Žalobou podanou kanceláři Tribunálu dne 23. února 2011 se navrhovatel domáhal zrušení sporného nařízení.
10
Nizozemskému království a NZO bylo povoleno vedlejší účastenství na podporu návrhových žádání Komise, která požadovala zamítnutí žaloby.
11
Vzhledem k tomu, že Tribunál pokládal věc za dostatečně objasněnou písemnostmi ve spise, rozhodl podle článku 113 svého jednacího řádu o vydání rozhodnutí, aniž pokračoval v řízení, a žalobu odmítl jako nepřípustnou.
Návrhová žádání účastníků řízení
12
Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil napadené usnesení a sporné nařízení;
—
podpůrně zrušil napadené usnesení a vrátil věc k projednání Tribunálu a
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.
13
Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zamítl kasační opravný prostředek a
—
uložil navrhovateli náhradu nákladů řízení.
14
Nizozemské království navrhuje, aby Soudní dvůr kasační opravný prostředek zamítl.
15
NZO navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
kasační opravný prostředek zamítl;
—
podpůrně, aby vrátil věc k projednání Tribunálu, bude-li kasačnímu opravnému prostředku vyhověno, a
—
ještě podpůrněji, pokud bude kasačnímu opravnému prostředku vyhověno a Soudní dvůr rozhodne, že vydá sám ve věci rozhodnutí, aby sporné nařízení ponechal v platnosti.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
16
Podle článku 181 jednacího řádu Soudního dvora platí, že pokud je kasační opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může ho Soudní dvůr kdykoliv na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout nebo zamítnout.
17
Uvedené ustanovení je třeba použít v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku.
18
Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uplatňuje čtyři důvody.
K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace navrhovatele
19
V prvním důvodu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když neuznal jeho právní zájem na podání žaloby, který vycházel ze skutečnosti, že sporné nařízení blíže neuvádí, že výraz „edam“ má druhový charakter ve smyslu čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce základního nařízení a že může být na tomto základě dále používán při uvádění sýrů na trh. Toto neupřesnění podle něj vážně poškozuje právní postavení navrhovatele, neboť z judikatury Soudního dvora vyplývá, že existuje domněnka, podle níž je každý prvek složeného označení chráněn samostatně. Právní zájem navrhovatele na podání žaloby je tedy prokázán a Tribunál neprávem odmítl jeho žalobu jako nepřípustnou.
20
Komise tyto argumenty zpochybňuje.
Závěry Soudního dvora
21
Bod 8 odůvodnění sporného nařízení s výslovným odkazem na čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec základního nařízení uvádí, že „se může název ‚Edam‘ nadále používat“. Toto ustanovení základního nařízení totiž stanovilo, že pokud je název zemědělského produktu nebo potraviny, který je obsažen v názvu zapsaném v rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, druhový, obchodní vyžití tohoto názvu neporušuje ochranu uvedeného zapsaného názvu. Z toho důvodu Komise v článku 1 sporného nařízení rozhodla, že název „edam“ se může vzhledem k jeho druhovému charakteru i přes zápis předmětného CHZO nadále používat na území Unie, jsou-li dodržovány zásady a předpisy právního řádu Unie.
22
Z toho vyplývá, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního pochybení, když v bodech 29 a 30 napadeného usnesení rozhodl, že by případné zrušení sporného nařízení nepřineslo členům navrhovatele žádný prospěch, neboť toto nařízení s výhradou dodržování zásad a předpisů právního řádu Unie stanoví, že se název „edam“ může nadále používat, a to zejména při uvádění sýrů na trh.
23
Z výše uvedeného vyplývá, že tento první důvod kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout jako zjevně neopodstatněný.
Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace navrhovatele
24
Navrhovatel ve druhém důvodu svého kasačního opravného prostředku Tribunálu vytýká zkreslení skutkového stavu, na němž založil argument, že sporné nařízení narušuje hospodářskou činnost jeho členů spočívající v dodávce mléka do Nizozemska, které pak lze v tomto státě zpracovat na sýr edam. Navrhovatel na podporu svého druhého důvodu kasačního opravného prostředku odkazuje na skutkové okolnosti a důkazy určené k prokázání, že tyto dodávky byly skutečně provedeny, zdůrazňuje, že žádný jiný účastník řízení jeho tvrzení nezpochybnil, a dochází k závěru, že Tribunál zkreslil skutkový stav tím, že rozhodl, že tento argument navrhovatele není skutkově podložený. Navrhovatel mimoto uvádí, že Tribunál z několika hledisek zkreslil skutkový stav, z něhož v bodě 41 napadeného usnesení vychází.
25
Komise argumenty navrhovatele na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku zpochybňuje.
Závěry Soudního dvora
26
Úvodem je třeba uvést, že v souladu s čl. 256 odst. 1 SFEU a čl. 58 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora Evropské unie jsou opravné prostředky omezeny na právní otázky. Jedině Tribunál je příslušný zjistit a posoudit relevantní skutkový stav, jakož i posoudit důkazy. Posouzení skutkového stavu a důkazů, s výhradou případu, kdy by došlo k jejich zkreslení, tedy nepředstavuje právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora v rámci řízení o opravném prostředku (rozsudek ICF v. Komise, C‑467/13 P, EU:C:2014:2274, bod 26 a citovaná judikatura).
27
V projednávané věci přitom navrhovatel na podporu druhého důvodu svého kasačního opravného prostředku pouze odkazuje na skutkový stav a důkazy předložené Tribunálu, které se vztahují k množství mléka dodaného do Nizozemska některými jeho členy, přičemž z toho dovozuje, že hospodářská činnost jeho členů je v důsledku sporného nařízení narušena, neboť již nemohou prodávat mléko vyprodukované v Německu, aby byly v Nizozemsku vyrobeny sýry chráněné předmětným CHZO. Navrhovatel tedy Soudní dvůr žádá, aby zjistil a posoudil skutkový stav, aniž uvádí, jakým způsobem byl zkreslen, což nespadá do jeho pravomoci.
28
Co se dále týká argumentů týkajících se bodu 41 napadeného usnesení, ve kterém Tribunál došel k závěru, že navrhovatel nemůže před Tribunálem zastupovat zájmy těch svých členů, kteří jsou producenty mléka, postačí uvést, že jak navrhovatel v bodě 32 svého kasačního opravného prostředku sám uznává, tyto argumenty se týkají posouzení Tribunálu provedeného jen pro úplnost. Tyto argumenty musí být tudíž odmítnuty jako irelevantní, neboť v žádném případě nemohou způsobit zrušení napadeného usnesení.
29
Z výše uvedených úvah vyplývá, že druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být odmítnut jako zjevně nepřípustný.
Ke třetímu důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace navrhovatele
30
Ve třetím důvodu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když neuznal jeho právní zájem na podání žaloby vycházející z práva vznést námitku, které mu náleží podle základního nařízení.
31
Komise argumenty předložené navrhovatelem na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku zpochybňuje.
Závěry Soudního dvora
32
Článek 7 odst. 2 první pododstavec základního nařízení stanovil, že každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazená nebo má bydliště na území jiného členského státu než státu, který požádal o zápis chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení, nebo na území třetí země, může vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení.
33
Druhý pododstavec téhož odstavce tohoto článku nicméně ukládá osobám, které jsou usazené nebo mají bydliště na území některého členského státu, aby předložily prohlášení tomuto členskému státu, aby mu umožnily využít práva vznést námitku, kterou mu přiznává odstavec 1 uvedeného článku.
34
Tribunál se tedy nedopustil nesprávného právního posouzení, když došel v bodě 42 napadeného usnesení k závěru, že fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem, které jsou usazené nebo mají bydliště na území některého členského státu, nemohou podat námitky přímo Komisi.
35
Za těchto podmínek je třeba třetí důvod kasačního opravného prostředku zamítnout jako zjevně neopodstatněný.
Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace navrhovatele
36
Ve čtvrtém důvodu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí, že jeho členové jsou v konkurenčním vztahu s nizozemskými výrobci sýrů chráněných dotčeným CHZO. Podle něj velké množství výrobků uvedených na trh pod názvem „edam“ a nebezpečí záměny, kterému je spotřebitel z tohoto důvodu vystaven, prokazují, že veškeré výrobky „edam“ si na trhu konkurují.
37
Navrhovatel kromě toho tvrdí, že Tribunál porušil jeho právo být vyslechnut. Tribunál měl totiž účastníkům řízení umožnit, aby doplnili svou argumentaci ve vztahu k existenci konkurence mezi výrobky prodávanými členy navrhovatele pod názvem „edam“ a těmi, které jsou prodávány pod dotčeným CHZO, pokud Tribunál shledal, že tento konkurenční vztah nebyl navrhovatelem prokázán, přestože Komise námitku podanou uvedeným navrhovatelem proti zápisu dotčeného CHZO přijala, a tudíž údajně uznala, že má navrhovatel pro účely podání takové námitky „oprávněný zájem“ vyžadovaný v čl. 7 odst. 2 základního nařízení.
38
Navrhovatel zpochybňuje rovněž úvahy Tribunálu obsažené v bodech 44 až 46 napadeného usnesení, v nichž Tribunál uvádí, že cílem základního nařízení bylo zavedení rovných podmínek hospodářské soutěže pro produkty nesoucí označení původu, že sporné nařízení nesměřuje k odnětí určitého práva, jež náleží členům navrhovatele, a že argumenty navrhovatele nemohou v žádném případě prokázat, že jsou jeho členové uvedeným nařízením bezprostředně dotčeni.
39
Komise argumenty uvedené navrhovatelem na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku zpochybňuje.
Závěry Soudního dvora
40
Pokud jde nejprve o argument týkající se případného konkurenčního vztahu mezi nizozemskými producenty sýrů chráněných dotčeným CHZO a členy navrhovatele, postačí uvést, že navrhovatel tím, že se omezuje na převzetí určitých částí ze své žaloby v prvním stupni, tvrdí, že Tribunál zkreslil skutkový stav a důkazy, které mu předložil, avšak neuvedl, v čem spočívalo takové zkreslení. Taková argumentace musí být proto odmítnuta jako zjevně nepřípustná.
41
Co se dále týče argumentu navrhovatele, podle něhož Tribunál porušil jeho právo být vyslechnut, postačí uvést, aniž je třeba zkoumat, zda Komise skutečně uznala, že navrhovateli svědčí „oprávněný zájem“ ve smyslu čl. 7 odst. 2 základního nařízení, že Tribunál dne 15. listopadu 2013 účastníky v rámci organizačních procesních opatření vyzval, aby odpověděli na několik otázek týkajících se zejména právního zájmu navrhovatele na podání žaloby. Z toho vyplývá, že argument navrhovatele, podle kterého Tribunál porušil jeho právo být vyslechnut, je zjevně neopodstatněný.
42
Konečně, co se týče argumentů navrhovatele vztahujících se k bodům 44 až 46 napadeného usnesení, je třeba konstatovat, jak navrhovatel sám uznal v bodech 58, 61 a 63 svého kasačního opravného prostředku, že se týkají posouzení, které Tribunál provedl jen pro úplnost, takže je třeba prohlásit, že tyto argumenty jsou irelevantní.
43
Ze všech uvedených úvah vyplývá, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku musí být zčásti odmítnut jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítnut jako zjevně neopodstatněný.
44
Za těchto podmínek je třeba kasační opravný prostředek v plném rozsahu zamítnout.
K nákladům řízení
45
Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu, který se na základě čl. 184 odst. 1 tohoto řádu použije na řízení o kasačním opravném prostředku, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
46
Vzhledem k tomu, že Komise od navrhovatele požadovala náhradu nákladů řízení a posledně uvedený neměl ve věci úspěch, je důvodné mu uložit náhradu nákladů řízení vynaložených tímto orgánem.
47
Podle čl. 140 odst. 1 jednacího řádu, který se na základě čl. 184 odst. 1 tohoto řádu použije na řízení o kasačním opravném prostředku, ponese Nizozemské království vlastní náklady řízení.
48
Podle čl. 184 odst. 4 uvedeného řádu je třeba rozhodnout, že rovněž NZO ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:
1)
Kasační opravný prostředek se zamítá.
2)
Schutzgemeinschaft Milch und Milcherzeugnisse e.V. se ukládá náhrada nákladů řízení.
3)
Nizozemské království a Nederlandse Zuivelorganisatie ponesou vlastní náklady řízení.
Podpisy.
( * ) Jednací jazyk: němčina.
Top