© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí ze dne 9. května 2007 ve věci č. 204/07 – Vinický proti České republice
Senát páté sekce Soudu prohlásil jednomyslně za nepřijatelnou stížnost stěžovatele na to, že jeho nezletilé dítě nebylo svěřeno do jeho péče, nýbrž do péče babičky.
(i) Skutkové okolnosti případu
Stěžovatel měl dceru, narozenou v roce 1996. V roce 2001 opustil společný byt. Dítě bylo na základě dohody rodičů Obvodním soudem pro Prahu 10 svěřeno do péče matky. Matka však péči o dítě nezvládala, a požádala tudíž svoji matku, aby se dítěte ujala.
Na návrh orgánu sociálně právní ochrany dětí bylo v únoru 2003 zahájeno řízení o změnu výchovy dítěte. Stěžovatel požadoval, aby bylo dítě svěřeno do jeho péče. Obvodní soud po shromáždění řady důkazů, včetně posudku z oboru psychiatrie, rozsudkem z března 2004 svěřil dítě do péče jeho babičky, vymezil stěžovateli právo na styk každý druhý víkend a oběma rodičům stanovil vyživovací povinnost. Obvodní soud mimo jiné zjistil, že si dítě přeje zůstat u babičky, matka při péči o dítě zcela selhala a stěžovatel měl jen omezené výchovné schopnosti z důvodu jeho nezralosti. Dítě potřebovalo stabilní péči, protože bylo často nemocné.
Rozsudek byl v lednu 2005 potvrzen Městským soudem v Praze, který dospěl k závěru, že úprava poměrů nezletilé odpovídá aktuální situaci.
Ústavní soud v červnu 2006 odmítl ústavní stížnost stěžovatele pro zjevnou neopodstatněnost, maje za to, že obecné soudy postupovaly zcela správně, a že pokud stěžovatel tvrdí, že mu babička brání ve styku s dítětem, může se s tímto problémem obrátit na obecné soudy.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
Stěžovatel formuloval řadu námitek, které se Soud rozhodl z valné části zkoumat na poli článku 8 Úmluvy, který zaručuje právo na rodinný život. Připomněl, že vnitrostátní soudy jsou lépe kvalifikovány rozhodovat o otázkách péče o dítě a styku s ním než mezinárodní soud, a proto požívají širokého prostoru pro uvážení. Tím, že dítě nebylo svěřeno do péče stěžovatele, došlo nepochybně k zásahu do stěžovatelova práva na rodinný život. Tento zásah byl předvídán zákonem o rodině a sledoval legitimní cíl, konkrétně ochranu práv dítěte. Vnitrostátní soudy pečlivě zhodnotily četné provedené důkazy, odpověděly na stěžovatelovy námitky a svá rozhodnutí založily na relevantních a dostatečných důvodech. Stěžovatel mohl řádně participovat na řízení, v němž byla předmětná rozhodnutí vydána.
Soud proto stížnost označil za zjevně neopodstatněnou.
Full & Egal Universal Law Academy